MZV: Souhrnná teritoriální informace

Království Bahrajn království představuje pro ČR poměrně malý trh s 1,8 mil obyvatel. Tento trh se vyznačuje kupní silou srovnatelnou s ČR a vysoce konkurenčním prostředím. Bahrajn je všeobecně považován za nejmenší zemi co se týká populace ze všech zemí GCC. 

Bahrajn je konstituční monarchií. Nejvyšším představitelem je král Hamad bin Isa Al Khalifa. Následníkem krále, předsedou vlády a nejvyšším velitelem ozbrojených sil je korunní princ Salman bin Hamad bin Isa Al Khalifa. Poradní roli v zemi má dvoukomorový parlament, v němž zasedá 40 volených (dolní komora / Majlis Al-Nuwab) a 40 králem jmenovaných poslanců (horní komora / Majlis Al-Shura).

Bahrajnská ekonomika je pestrou směsicí odvětví, přičemž největší podíl na HDP má ropný a plynárenský sektor a navazující zpracovatelské odvětví. Vláda však usiluje o diverzifikaci ekonomiky investicemi do dalších odvětví, jako je cestovní ruch, výroba a finanční služby.

Odvětví ropy a zemního plynu bylo tradičně největším přispěvatelem bahrajnského HDP. V roce 2023 byl ale tento sektor postižen poklesem cen ropy a jeho podíl na HDP klesl na 16,1 %. Vláda se snaží snížit závislost Bahrajnu na ropě a plynu investicemi do jiných odvětví. Soustavný růst vykazuje sektor finančních služeb, který v se v roce 2023 podílel na HDP 17,8 % a překonal tak sektor ropy a zemního plynu. Bahrajn je předním finančním centrem v regionu a sídlí zde řada mezinárodních bank a finančních institucí. Zpracovatelský průmysl je druhým největším neropným přispěvatelem bahrajnskému HDP, v roce 2024 tvořil 13,9 % celkového HDP. Zpracovatelskému sektoru dominuje zpracování hliníku jehož je Bahrajn největším producentem na Blízkém východě.  Bahrajn je rovněž oblíbenou turistickou destinací a odvětví cestovního ruchu vykazuje trvale největší meziroční růst. Od léta 2024 létá pravidelná linka Smartwing na trase Praha/Manama.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Bahrajn (354.75 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu je Kingdom of Bahrain. Státní zřízení je dědičná konstituční monarchie. Nejvyšším představitelem země je král Hamad bin Isa Al Khalifa. Následníkem krále, předsedou vlády a nejvyšším velitelem ozbrojených sil je nejstarší syn krále – korunní princ Salman bin Hamad bin Isa Al Khalifa. Předsedu vlády jmenuje panovník. Nejvyšším zákonem je ústava z roku 2002, jejiž změna vyžaduje dvoutřetinovou většinu hlasů členů obou komor parlamentu a souhlas krále. Státním náboženství je islám, oficiálním jazykem arabština. Spíše poradní roli v zemi má dvoukomorový parlament, v němž zasedá 40 volených (dolní komora / Majlis Al-Nuwab) a 40 králem jmenovaných poslanců (horní komora / Majlis Al-Shura). V zemi nejsou politické strany. Právní systém je směsí islámského práva (šaría), anglického obecného práva, egyptského občanského, trestního a obchodního zákoníku a zvykového práva.

Složení kabinetu:

• korunní princ a předseda vlády – J.V. Salmán bin Hamad Al Khalifa
• místopředseda vlády – J.E. Shaikh Khálid bin Abdulla Al Khalifa
• ministr vnitra – J. E. generálporučík Shaikh Rashid bin Abdulla Al Khalifa
• ministr zahraničních věcí – J.E. Dr. Abdullatif bin Rashid Al Zayani
• ministr financí a národního hospodářství – J. E. Shaik Salmán bin Khalifa Al Khalifa
• ministr práce – J.E. Jameel bin Mohammed Ali Humaidan
• ministr pro záležitosti Rady šúry a Sněmovny reprezentantů – J.E. Ghanim bin Fadhel Al Buainain
• ministr obrany – J.E. generálporučík Abdullah bin Hassan Al Nuaimi
• ministr pro komunální záležitosti a zemědělství – J.E. Wael bin Nasser Al Mubarak
• ministr ropného průmyslu a životního prostředí – J. E. Dr. Mohammed bin Mubarak bin Daina
• ministr dopravy a telekomunikací – J.E. Shaik Abdullah bin Ahmed Al Khalifa
• ministr stavebních prací – J.E. Ibrahim bin Hassan Al Hawaj
• ministr pro právní záležitosti – J.E. Youssef bin Abdulhussein Khalaf
• ministr sociálního rozvoje – J.E. Saleh Al Alawi Yasir
• ministr pro elektřinu a vodní hospodářství – J.E. Jásir bin Ibrahim Humaidan
• ministr zdravotnictví – J.E. Dr. Jalila bint Al Sayyed Jawad Hassan
• ministr spravedlnosti, islámských záležitostí a Waqf – J.E. Nawaf bin Mohammed Al Maawda
• ministr pro záležitosti kabinetu – J.E. Hamad bin Faisal Al Malki
• ministryně bydlení a městského plánování – J.E. Amna bint Ahmed Al Romaihi
• ministryně pro udržitelný rozvoj – J.E. Noor bint Ali Al Khulaif
• ministryně cestovního ruchu – J.E. Fatima bint Jaffer Al Sairafi
• ministr pro informační záležitosti – J.E. Dr. Ramzan bin Abdulla Al Nuaimi
• ministr školství – J.E. Dr. Mohammed Mubarak Juma
• ministr průmyslu a obchodu – J.E. Abdulla bin Adel Fakhro
• ministr pro záležitosti mládeže – J.E. Rawan bint Najeeb Tawfiqi

Počáteční zkratka JKV, anglicky HRH, znamená Jeho královská výsost His Royal Highness. Zkratka JV, anglicky HH, znamená Jeho výsost His Highness. J.E. pak Jeho Excelency, anglicky H.E. 

1.2. Zahraniční politika země

Bahrajn hraje v zahraniční politice umírněnou roli. Jeho pozice jsou v zásadě ve shodě se zeměmi regionu. Saúdská Arábie je pro Bahrajn nejbližším partnerem jak ekonomickým, tak i politicko-bezpečnostním. V zájmu vzájemné spolupráce je zřízena v listopadu 2020 tzv. Nejvyšší koordinační rada, které předsedají korunní princové obou zemí. Úzké vztahy má Bahrajn také s USA (USA užívají v Bahrajnu námořní vojenskou základnu, největší v zemích Zálivu. Intenzivní úroveň vzájemných vztahů zaznamenává Bahrajn také s Velkou Británií, od které se v roce 1971 osamostatnil, dále s Indií a Pákistánem. V roce 2020 Bahrajn uzavřel dohodu o normalizaci vztahů s Izraelem (Abraham Accords: Declaration of Peace, Cooperation, and Constructive Diplomatic and Friendly Relations) a v roce 2021 došlo k plnému obnovení diplomatických vztahů na úrovni velvyslanectví. V důsledku aktuálního konfliktu v Gaze vztahy obou zemí ochladly. 

V hospodářských otázkách se Bahrajn prezentuje jako strategický obchodní (výrazně finanční) uzel v širším regionu Blízkého východu a Perského zálivu. Bahrajn je členem Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC), OSN, Ligy arabských států, Organizace islámské spolupráce a dalších.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Bahrajnu se ke květnu 2025 odhadoval na 1,64 milionů.  Z tohoto počtu je 739 tisíc bahrajnských státních příslušníků (46,6% populace) a zbytek jsou cizinci. Počet obyvatel roste tempem 2,26 % ročně.

Demografické rozdělení obyvatelstva je následující:

• Věk: medián věku obyvatel je 32,5 roku.
• Pohlaví: Obyvatelstvo je nerovnoměrně rozděleno mezi muže (61,9) a ženy (38,1).
• Náboženství: Většina obyvatel je muslimského vyznání (74,2 %). Mezi další náboženství patří křesťanství (10,2 %), hinduismus (8,4 %) a judaismus (0,2 %).
• Etnický původ: Většinu obyvatelstva tvoří Arabové (75 %). Mezi další etnika patří Íránci (10 %), Indové (7 %) a Pákistánci (5 %).

Na poměry GCC je v zemi velké množství obyvatel muslimského vyznání šíitského směru. Obyvatelstvo Bahrajnu je soustředěno v hlavním městě Manáma a okolních oblastech. Obyvatelstvo je relativně mladé a vzdělané. Míra gramotnosti je 98 %.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Bahrajnská ekonomika je relativně na poměry GCC malá, která je do značné míry závislá na vývozu ropy a zemního plynu. Potvrzené zásoby cca.. 125 milionů barelů (67. místo na světě), nepotvrzené od roku 2018 jsou oblasti Khaleej Al Bahrain a mělo by jít o dalších 80 miliard barelů. Země však postupně prochází diversifikací se silným zaměřením na finanční služby, zpracovatelský průmysl a cestovní ruch. Bahrajnská ekonomika čelila v posledních letech řadě problémů, včetně celosvětové finanční krize, poklesu cen ropy a politické nestability, ale úsilí o změnu ekonomiky bylo úspěšné a bahrajnská ekonomika prokázala odolnost a v posledních letech stabilně rostla.

Zaměření vlády na diverzifikaci hospodářství pomohlo snížit závislost Bahrajnu na ropě a plynu a díky kvalifikované pracovní síle a stabilnímu politickému prostředí se země stala atraktivní destinací pro zahraniční investice.

Zdroj: EIU, OECD, IMD/2024

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Státní rozpočet Bahrajnu je trvale lehce deficitní. Je to způsobeno poměrně rozsáhlými investicemi do oblasti turistiky (nově zřizované umělé ostrovy v Manamě, které se távají středisky turistického ruchu. Deficit rozpočtu je financován kombinací půjček a prodejem aktiv. Vláda rovněž plánuje zavést řadu úsporných opatření ke snížení deficitu, jako je snížení dotací a zvýšení DPH apod. Rozpočtový deficit je pro bahrajnskou vládu velkým břemenem a vláda čelí řadě výzev, včetně zpomalení hospodářského růstu a rostoucího počtu obyvatel. Tyto problémy vytvářejí tlak na vládní finance a ztěžují snižování schodku.

Země proto plánuje program hospodářských reforem, které jí mají pomoci v průběhu let dosáhnout fiskální rovnováhu. Nicméně investiční potřeba (rozvoj jednotlivých územních částí hlavního města viz. výše) je a bude pro nejbližší léta hlavní problém pro fiskální rovnováhu.

Bahrajn nemá žádné daně z příjmu, ani korporátní daně (vyjímku tvoří firmy v oblasti petrochemie, které mají stanovenu daň 46% ze zisku), pouze platbu sociálního pojištění. DPH je stanovena ve výši 10%. Další daně jsou za produkty, které mohou eventuálně negativně ovlivnit zdraví tj. slazené a energetické nápoje, tabák atd.

2.3. Bankovní systém

Bahrajnský bankovní sektor je jedním z nejrozvinutějších na Blízkém východě. Vyznačuje se vysokou úrovní konkurence, silným zaměřením na islámské bankovnictví a dobře propracovaným regulačním rámcem. Bankovní sektor v Bahrajnu tvoří jak konvenční, tak islámské banky. Konvenční banky nabízejí širokou škálu produktů a služeb, včetně spořicích účtů, úvěrů a investičních produktů. Islámské banky nabízejí podobné produkty a služby, jsou však v souladu s právem šaría, což znamená, že neúčtují úroky ani neinvestují do podniků, které jsou považovány za haram (zakázané). V zemi působí více než 40 bank a  regulátorem bankovního sektoru je bahrajnská centrální banka (Central Bank of Bahrain, CBB), která se výrazně zaměřuje na finanční stabilitu. Bankovní sektor v Bahrajnu je důležitou součástí ekonomiky, je významným zdrojem zaměstnanosti a významně přispívá k příjmům státu.

Největšími bankami v zemi jsou (hodnota aktiv):

• Gulf International bank (GIB), $47 mld.
• Ahli United Bank (AUB) $42 mld. 
• Al Salam Bank, $28 mld. V roce 2024 byla oceněna jako „Nejlepší banka v Bahrajnu“
• National Bank of Bahrain (NBB), $26 mld.
• Bank of Bahrain and Kuwait (BBK) $11 mld.

2.4. Daňový systém

Daňový systém je přehledný a dlouhodobě stabilní. Výhledově je možné očekávat změny sazeb či rozšíření daňového základu, hovoří se rovněž o možnosti zavedení daně z příjmu.

Příjmy společností podnikajících na Bahrajnu se nedaní s výjimkou společností v ropném průmyslu. Daňové úlevy stát neposkytuje. Kapitálové zisky, příjmy z jakékoliv činnosti, mzda, dědictví, ani nemovitosti se nedaní.

Při zaměstnání bahrajnského občana odvádí zaměstnavatel na sociálním pojištění 15 % a zaměstnanec 8 % ze mzdy. Odvod zaměstnavatele se bude v letech 2024 – 2028 zvyšovat vždy o 1 % tak, aby dosáhl 20 %.  Příspěvek na sociální pojištění za zaměstnaného cizince jsou 3 % odváděná zaměstnavatelem a 1 % odváděné zaměstnancem. 

Platí se paušální daň z převodu nemovitosti (2 %, respektive 1,7 % pokud úhrada proběhne do 60 dnů od převodu).

Spotřební daň se uplatňuje na tabák a energetické nápoje – 100 % a na nealkoholické nápoje (soft drinks) 50 %. Hotely a prvotřídní restaurace platí 10 % z hrubého obratu, tato daň se obvykle přenáší na hosta při placení jeho účtu. Místní daň 10 % platí všichni, kdo pronajímají nemovitosti (k podnikání i bydlení) registrovaným cizincům.

Základní sazba DPH je 10 %, snížená sazba 0 %. Snížená sazba se týká např. vývozu, zdravotních služeb, léků, stavebnictví, školních pomůcek a finančních služeb. Registrace k DPH je povinná pro obrat od 37,5 tisíce BHD (cca 2 mil. Kč) a dobrovolná pro obrat od 18,75 tisíce BHD (cca 1 mil. Kč). Dovozce poskytující zboží bahrajnskému klientovi, který není registrovaný k DPH, se musí registrovat do 30 dní od první dodávky zboží, přičemž není stanovena žádná minimální hodnota dodaného zboží (každý dovoz tak může vyžadovat registraci k DPH). 

Daňové výkazy se poskytují finanční správě prostřednictvím online portálu. Platby je možné realizovat prostřednictvím národního portálu, kartou, bankovním převodem apod.

Při nákupu nad 200 bahrajnských dinárů mohou turisté uplatnit při odletu refundaci DPH, ale pouze na letišti na letišti.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna mezi ČR a Bahrajnem zaznamenala v roce 2024 oproti roku předešlému mírný růst. Na straně vývozu jsou hlavní exportní položkou osobní vozy, což souvisí s nalezením nového distributora vozů Škoda a otevřením nového showroomu v Manama. Dále vývozu dominují produkty směřující do průmyslové výroby. Na straně dovozu do ČR jsou naprosto dominantní položky z hliníku a jeho slitin. Od roku 2022 se povedlo dosáhnout pozitivního salda. Důležitou položku tvoří též turistika. Smarwings operují pravidelně od října 2024 jeden let týdně (sobota, odlet 09:15), nicméně cestovky nabízejí i jiná propojení mezi ČR a Bahrajnem (FlyDubau, LH, Emirates, Qatar Airways, Turkish Airlines atd.). Množství letů mezi Prahou a Bahrajnem je dle sezón mezi 3 až 6 letů za týden. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Hlavním exportním artiklem Bahrajnu je ropa a ropné produkty. Další neméně významnou položkou vývozu je hliník a jeho slitiny. Na straně importu jsou dominantní položkou stroje, průmyslové vybavení, eletrické zařízení a dopravní prostředky. Bahrajnský export směřuje především do okolních států (Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty) a do USA. Bahrajn dováží nejvíce z Číny a zemí EU.

Obchodní vztahy s EU

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

Bahrajn je významným vývozcem služeb, specializuje se na právní poradenství a veškeré služby v oblasti obchodu s ropou (převod vlastnictví carga apod.).

3.2. Přímé zahraniční investice

Bahrajn je v celkovém měřítku příjemcem přímých zahraničních investic (dále jen PZI), které vykazují každoroční rostoucí hodnotu. Hodnota bahrajnských PZI ve světě naopak mírně klesá. Těžiště zahraničních investic leží ve finančních a pojišťovacích službách (67 %), zpracovatelském průmyslu (14,8 %) a velko a maloobchodě (4,9 %). Hlavními investory v zemi jsou Saúdská Arábie (29,9 % všech akumulovaných investic) a Kuvajt (29 %).

Informace o přímých zahraničních investicích ČR v Bahrajnu nejsou známy. Bahrajnské subjekty však investovaly v ČR, například lázně Tree of Life v Lázních Bělohrad.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Smlouvy s EU EU dlouhodobě usiluje o uzavření komplexní dohody o volném obchodě se sdružením zemí GCC. Jednání však stojí na mrtvém bodě. Při absenci této dohody se EU rozhodla v roce 2025 uzavřít s jednotlivými členskými státy GCC (včetně Bahrajnu) dohody bilaterální (hospodářské, investiční a daňové). Např. dohodu o ochraně investic uzavřelo s Bahrajnem 7 členských zemí EU.  Při současné absenci těchto dohod české firmy zatím mohou v některých případech ztrácet před svou evropskou i mezinárodní konkurencí.  

Smlouvy ČR

ČR uzavřela s Bahrajnem dohodu o zamezení dvojímu zdanění (59/2012 Sb. m. s.), ochraně investic (117/2009 Sb. m. s.) a letecké dopravě (43/2017 Sb. m.s.).  ČR pokračuje v jednání o obchodních dohodách (o hospodářské spolupráci  a zabránění dvojímu zdanění).

Další bahrajnské dohody

Bahrajn je členem WTO a GCC. Má také bezcelní přístup do 17 arabských států, které jsou stranami Velké arabské dohody o volném obchodu. Bahrajn má uzavřeny dohody o volném obchodu s 22 zeměmi, investiční dohody s 34 zeměmi a daňové dohody se 41 zeměmi. Dohody uzavírá bilaterálně či prostřednictvím GCC. Pokud tedy česká firma lokalizuje výrobu do Bahrajnu, může se tam vyrobené zboží volně prodat na trzích GCC, GAFTA, tří zemí EFTA (NOR, ICE a CHE) do Singapuru či USA.

3.4. Rozvojová spolupráce

Bahrajn nespadá do kategorie zemí, která by byla příjemcem rozvojové pomoci. Jinou kategorií představuje pomoc poskytovaná Bahrajnu např. z USA, která je zaměřena především na sektor bezpečnosti. V roce 2018 obdržel Bahrajn od sousedních států (KSA, UAE, KW) balíček ekonomické pomoci ve výši 10 mld. USD, který je navázán na provádění ekonomických a fiskálních reforem směřujících ke stabilizaci veřejných financí.

Na druhou stranu Bahrajn se neobjevuje ani mezi významnými poskytovateli rozvojové pomoci, i když v minulosti můžeme zaznamenat některé ojedinělé případy např. v rámci skupiny arabských států (pomoc Mali, Iráku apod.). Přesto však Bahrajn je zapsán jako významný partner  pro Rozvojovou spolupráci poskytovanou UNDP respektive její odnože UNSDCF (UN Sustainable development cooperation framework). která běží od roku 2024 do 2029. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Bahrajnská vláda se zavázala podporovat diverzifikaci hospodářství a investuje do řady iniciativ na podporu rozvoje těchto odvětví. Vláda se rovněž snaží přilákat zahraniční investice a zlepšit podnikatelské prostředí v Bahrajnu. Perspektivní položky vývozu představují dodávky do tří nosných odvětví bahrajnského hospodářství, tj. ropný průmysl, bankovnictví, zpracovatelský průmysl a turistický ruch. Na Bahrajn se nejvíce dovážejí strojní a elektrotechnická zařízení, dopravní prostředky, potraviny, chemikálie, železárenské výrobky a textil. Tato odvětví jsou perspektivní i pro české vývozce. Stabilními položkami českého vývozu jsou rozvaděče, svítidla, osobní automobily, pc komponenty, cukr, kompresory, sklo. Země má řadu dalších odvětví s potenciálem růstu, například zdravotnictví, vzdělávání a obnovitelné zdroje energie.

▶ Finanční služby

Bahrajn je významným finančním centrem na Blízkém východě. Země má dobře rozvinutý finanční sektor s řadou bank, pojišťoven a investičních společností.

▶ Cestovní ruch

Bahrajn je oblíbenou turistickou destinací. V zemi se nachází řada historických památek, pláží a letovisek.

▶ Logistika

Bahrajn je významným logistickým centrem v regionu. Země má dobře rozvinutý přístav a letiště a je členem Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC), která má společný trh.

▶ Informační a komunikační technologie

Bahrajn je významným centrem informačních a komunikačních technologií v regionu. Země disponuje vzdělanou pracovní sílou a silnou telekomunikační infrastrukturou.

Bahrajnské university se pohybují v celosvětovém žebříčku universit takto:

UOB (University of Bahrain) mezi 950-1.000. místo

ASU (Applied Science University), 539. místo

AAU (Al Ahlia University), 711. místo

AGU (Arabian Gulf University), není mezi prvním tisícem

Pro Bahrajn se MOP nezpracovává.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kulturní zvyklosti a pravidla pro obchodní jednání se nikterak neliší od toho co platí pro jiné země GCC, obecně jiné arabské země. Je potřeba respektovat tradiční arabské a zároveň muslimské zvyky. Anglický jazyk je běžným prostředkem komunikace při obchodním jednání. 

Do značné míry lze aplikovat doporučení obsažená v dokumentu STI bod 4.1 pracovaný MZV pro teritorium Saúdské Arábie.

4.2. Oslovení

Doporučujeme požádat o osobní schůzku, a přitom předat partnerovi základní prospekt firmy v arabštině. Dnes je v ČR již celá řada profesionálních překladatelských agentur, které dokáží připravit základní prospekt v kvalitní arabštině s poměrně malými náklady. Podrobnější prospekt je pak již možné předat v angličtině. Osobní kontakt je v arabské kultuře tradičně velice důležitý.

Do značné míry lze aplikovat doporučení obsažená v dokumentu STI bod 4.1 pracovaný MZV pro teritorium Saúdské Arábie.

4.3. Obchodní schůzka

Před samotným prvním setkáním je nezbytné, aby partner měl dostatečné informace o české firmě a projednávaném obchodním záměru. Tuto informaci je třeba zaslat písemně a včas před navrhovaným termínem setkání. Při absenci odpovědi je vhodné použít telefon, případně, pokud se podařilo získat mobilní kontakt, je nejefektivnějším komunikačním prostředkem aplikace WhatsApp. Ideální je, jestliže českou firmu partnerovi může doporučit třetí strana, které partner důvěřuje. Je vhodné partnera, na němž nám záleží, obdarovat. Vhodným dárkem je především český křišťál.  Bahrajnský partner uvítá rovněž informace o ČR, je však třeba dávat pozor, aby případné informační materiály či publikace neobsahovaly nepřijatelné symboly. O případné výměně darů je možné komunikovat s personálem předmětné osoby. V případě pracovního oběda či večeře v typicky bahrajnské restauraci či domácnosti se můžete setkat s některými specifiky. Typické uvítací občerstvení je káva dolévaná do malého šálku, potom malý šálek s ouškem sladkého čaje a někdy také datle. Nejslušnější je si kávu nechat dolít, ale ne více než třikrát. Šálek se drží pravou rukou. Pravou rukou se zásadně konzumují jakékoliv nápoje či potraviny, levá ruka se zásadně nepoužívá. Není vhodné jednání protahovat nad obvyklou pracovní dobu. Na druhou stranu je bahrajnský partner namnoze ochoten jednat např. při večeři ve večerních hodinách, na evropské poměry dokonce někdy až neobvykle pozdních. Je třeba brát na zřetel, že v arabských zemích je vzájemná vzdálenost komunikujících osob kratší než v Evropě. Dlouhé držení ruky hostitelem při vítání je výraz pohostinnosti. Může dojít i k tomu, že Vás bahrajnský partner provází společností a drží Vás za ruku – i to je výrazem přátelství k Vám, aniž by v tom měly být hledány jakékoliv jiné úmysly. Vysloveným projevem přátelství je objetí a s krátkým dotekem oběma tvářemi. V případě, že se ženy účastní jednání, je vhodné při představování počkat, zda žena ruku nabídne. V opačném případě ženu je možné pozdravit s položením pravé ruky na srdce. Bahrajnští obchodníci mají dobrý instinkt pro kvalitu nabídky a řadu osvědčených způsobů, jak tlačit na cenu. Často i po uzavření smlouvy argumentují uměle navýšenými administrativními poplatky, či se snaží získat další slevu. Někdy se mohou neočekávaně vyskytnout období, kdy bahrajnský partner dlouho nehradí faktury. Výjimkou není ani platba 18-24 měsíců po splatnosti. Nejčastěji se tak děje u firem navázaných na státní projekty, kde jsou příčinou právě zpožděné platby od státu. Osobní charakter obchodních kontaktů znamená, že nezůstává jen u jednoho jednání, naopak se předpokládá více setkání za účelem shody nad všemi detaily. Jednání se často vracejí zpět již k uzavřeným tématům, a to často za účelem vyjednání lepších podmínek. Obchodní jednání je v první řadě společenským aktem, až v druhé řadě obchodní záležitostí. Není tedy dobré na rychlost jednání tlačit. Je nanejvýš vhodné neztrácet vnější znaky pozitivních emocí a rozhodně nedávat najevo frustraci, vztek či netrpělivost. Všechny negativní projevy podkopávají pozici při jednání a potenciálně uzavírají dveře úspěšnému obchodu. Je vhodné za vyřčenými slovy a gesty hledat pravé významy, a zároveň si osvojit zvyk taktéž nehovořit přímo, zejména pokud by řečené mohlo vyznít jako kritika. V případě návštěvy bahrajnských partnerů v ČR je možné počkat na jejich signál zájmu o zařízení, kde se alkoholické nápoje servírují, avšak není vhodné o tématu začínat, pokud vztah s partnery na této bázi není ještě navázán. Etiketa oblékání na pracovní jednání se v zásadě neliší od evropské, tedy oblek s kravatou, při významných jednáních či večerních příležitostech tmavý oblek. Ženy si nemusí  zakrývat vlasy šátkem, avšak doporučuje se ji stále mít v záloze, např. pokud je protějšek konzervativního založení. Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. V ideálním případě by měl být složen tak, aby alespoň jeden člen z české firmy byl schopen podat podrobné informace o technických detailech nabízeného produktu. 

Do značné míry lze aplikovat doporučení obsažená v dokumentu STI bod 4.3 pracovaný MZV pro teritorium Saúdské Arábie.

4.4. Komunikace

Znalost angličtiny je však mezi Bahrajnci velmi rozšířená. Většina z nich vystudovala školy ve Spojeném království či v USA.  Komunikační tabu představují vesměs jiná náboženství, politické názory či kritika politických poměrů v zemi, kritika krále či členů královské rodiny apod. Člověk by se neměl na jednání rozčilovat či zvedat hlas, neboť tím v arabském světě ztrácí tvář v očích arabských partnerů. Stejně jako v ostatních zemích GCC je poměrně časté využívání komunikačních aplikací na mobilních telefonech. Velmi rozšířené je zasílání hlasových zpráv (častěji než psaných) po WhatsAppu apod. 

Do značné míry lze aplikovat doporučení obsažená v dokumentu STI bod 4.4 pracovaný MZV pro teritorium Saúdské Arábie.

4.5. Doporučení

Základní zásady při jednání s bahrajnskými partnery, jejichž respektování napomůže prosazení obchodního záměru leží v obecně platných, které však pro pořádek znovu opakujeme:

• Navázat s partnerem osobní vztah (zjistit jeho záliby, pozvat jej do ČR, zde se mu řádně věnovat).
• Vždy se usmívat, být zdvořilí a příjemní.
• Nestěžovat si kvůli maličkostem.
• Kritiku udělat nepřímo a vyhnout se konfrontaci.
• Nikdy nedávat najevo rozčílení – hrozí ztráta respektu partnera.
• Nesnažit se očividně o získání výhody před partnerem – je třeba být kooperativní a spolupracovat. Jedna vyhraná bitva může někdy prohrát válku.
• Nespěchat. Pozvolné jednání od obecných věcí ke konkrétním pomůže partnerovi lépe se vyznat v návrzích. Jednáním a vzájemnému poznávání obchodních partnerů je třeba věnovat čas.
• Počítat s průtahy či náhlými změnami programu – zakalkulovat je do programu.
• Dobře připravit projekt a být v argumentaci konkrétní. Bahrajnci mívají dobrý přehled o konkurenčních projektech (výrobcích) a v oceňování výhod jsou velmi pragmatičtí.
• Vždy kalkulovat se slevami, provizemi a průtahy při placení. Cenotvorba je ovlivněna místními kulturními pravidly, kdy je zvykem ustupovat s výší celkové ceny postupně a vždy si nechávat ještě prostor pro případné dodatečné ústupky. Smlouvání zábavnou formou je v arabském světě kulturní společenskou povinností a sportem, pokud v tomto světě s obchodníkem nesmlouváte – partnera urazíte.
• Svědomitá následná komunikace je nezbytností.
• V pozdější fázi je zmínit otevření místního zastoupení, nějakou akceptovatelnou formou. Z logiky věci vyplývá, že větší šanci na účast v projektech mají firmy schopné v místě poskytnout i poprodejní servis. Místní přítomnost je v očích Bahrajnců také známkou solidnosti a dosažitelnosti.

Do značné míry lze aplikovat doporučení obsažená v dokumentu STI bod 4.5 pracovaný MZV pro teritorium Saúdské Arábie.

4.6. Státní svátky

Všechny níže uvedené muslimské svátky se mohou o den až dva posunout, záleží na pozorování cyklu měsíce.

Přehled svátků v roce 2025

1. ledna, Nový rok

25.-26. ledna, Isra’a Wal Miraj (Muhammadova cesta a na nebevzetí)

1. března – 29. března Ramadán (svatý měsíc)

30. března – 2. dubna, Eid al-Fitr (svátek ukončení půstu)

1. května

5. – 9. června, Eid al-Adha (svátek oběti)

27. června, Hidžra (islámský Nový rok)

4. – 5. července Ashura

5. září, Mawlid (Prorokovy narozeniny)

16. – 17. prosince, Státní svátek

Přehled svátků v roce 2026

• 1. ledna, Nový rok
• 6. ledna, Isra’a Wal Miraj (Muhammadova cesta a na nebevzetí)
• (+/- den)18. února – 19. března, Ramadán (svatý měsíc)
• (+/- den)20.března – 22. března, Eid al-Fitr (svátek ukončení půstu)
• 1. května
• (+/- den)27. – 30. května, Eid al-Adha (svátek oběti)
• 17. června, Hidžra (islámský Nový rok)
• 26.-27. července, Ashura
• 26. srpen, Mawlid (Prorokovy narozeniny)
• 16. – 17. prosince, Státní svátek a následný den volna

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Bahrajn je považován za jednu z nejotevřenějších ekonomik v regionu. Díky několika dohodám o volném obchodu, vynikající infrastruktuře a silným finančním institucím je Bahrajn také dobrým místem pro návaznou expanzi na další regionální a mezinárodní trhy. Bahrajn umožňuje stoprocentní zahraniční vlastnictví firmy či pobočky, nemá žádná omezení co do repatriace kapitálu, zisků nebo dividend. The Heritage Foundation zařadila Bahrain jak 40. nejsvobodnější ekonomikou (index ekonomické svobody 2024). Bahrajn je na 34. místě ze 190 zemí v indexu Světové banky „Doing Business 2023“. V dokumentu OSN z roku 2024 týkající se e-Govermentu zaujímá Bahrajn 18 pozici

Ačkoli se od zahraničních společností nevyžaduje, aby měli místní partnery, místní podnikatelé se silnými vládními kontakty mohou někdy ovlivnit vládní rozhodování. Interpretace a aplikace zákona se někdy liší podle ministerstva a může záviset na postavení a vazbách místního partnera investora. „Bahrajnizace“ pracovní síly – systém kvót, který vyžaduje minimální procento bahrajnských státních příslušníků – může někdy vést ke zpožděním a nejasnostem ohledně vydávání a obnovování pracovních povolení. Mnoho z největších infrastrukturních projektů v Bahrajnu je financováno bohatšími bahrajnskými sousedy z GCC prostřednictvím takzvaného stabilizačního fondu GCC. Ačkoli jsou tyto projekty zadávány prostřednictvím výběrového řízení v Bahrajnu, konečná rozhodnutí jsou přijímána zemí, která projekt financuje.

Bahrajn uplatňuje společný celní tarif (CET) ve výši 5% na téměř veškeré dovážené zboží (s výjimkou zboží vyrobeného v regionu GCC a v zemích s FTA), papír a hliník je při dovozu do Bahrajnu zatížen 20% clem, alkohol 125% a tabákové výrobky 100% clem. Pro řadu dovážených položek je vyžadován souhlas (No Objection Certificate) příslušného úřadu.

Veškeré firmy dovážející zboží do Bahrajnu, nebo jejich místní zástupci musí před dovozem zboží do Bahrajnu vyplnit celní prohlášení pomocí systému celního odbavovení eCAS (https://www.bahraincustoms.gov.bh/en/commercial-import). Dovozci by měli zvážit použití registrovaného clearingového agenta s licencí, aby bylo zajištěno, že jsou dovozní postupy dokončeny rychle.

Pokud jde o potraviny, celní předpisy Bahrajnu vyžadují, aby dovozci předložili osvědčení výrobce o tom, že zboží splňuje halal podmínky a neobsahuje cyklamáty, . Všechny produkty arabského původu, které jsou dováženy na základě úmluvy o usnadnění a obchodní výměně mezi arabskými zeměmi, jsou recipročně osvobozeny od cel při předávání uznávaného osvědčení o původu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nejběžnější formy společností v Bahrajnu jsou:

• Společnost s ručením omezeným (LLC) – jedná se o nejběžnější typ společnosti v Bahrajnu
• Veřejná akciová společnost (JSC) 
• Společnost se svobodnou zónou – Tento typ společnosti je založen ve svobodné zóně, což je vymezená oblast v Bahrajnu, která má vlastní soubor zákonů a předpisů. Společnosti ve svobodné zóně nepodléhají bahrajnskému právu obchodních společností a využívají řadu výhod, jako jsou daňové úlevy, bezcelní dovoz a zjednodušené celní postupy.
• Pobočka zahraniční společnosti – Tento typ společnosti je pobočkou zahraniční společnosti, která je registrována v Bahrajnu. Pobočky zahraničních společností podléhají bahrajnskému právu obchodních společností, ale nemusí mít místního akcionáře.

Investiční centrum je jednotným místem pro založení firmy v Bahrajnu. Další informace o podmínkách registrace a požadavcích pro nové společnosti najdete na stránce bahrajnského Ministry of Industry and Commerce (www.moic.gov.bh)

5.3. Marketing a komunikace

Online reklama a marketing je v Bahrajnu nejčastější formou propagace. Bahrajn je celosvětově na čtvrtém místě v přístupu obyvatel k internetu s mírou penetrace 99,7% a snadným přístupem k sociálním médiím a online platformám. Reklama a její formy se nijak neliší od běžné praxe, která platí v EU, či jiných komunikačně rozvinutých zemích. Je běžné využívat místní známé influencery apod. Mezi hlavní poskytovatele mobilních telefonních služeb patří Batelco, STC a Zain. Bahrajn pravidelně pořádá veletrhy, které dovozcům a distributorům poskytují dobré příležitosti pro uvádění na trh.  

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Bahrajn je členem WTO od roku 1995. Bahrajnská vláda podepsala Bernskou úmluvu (ochrana literárních a uměleckých děl), Pařížskou úmluvu o ochraně průmyslového vlastnictví, ratifikovala revidované právní předpisy v rámci WTO / TRIPS. Země je členem WIPO (World Intellectual Property Organization), připojila se ke k její „Copyright Treaty“ i k „Performances and Phonograms Treaty“.

Práva duševního vlastnictví v Bahrajnu jsou chráněna následujícími vnitrostátními zákony:

• Zákon o ochranných známkách č. 11 z roku 2006
• Zákon o patentech a užitných vzorech č. 1 z roku 2004, ve znění zákona 14 z roku 2006
• Zákon o průmyslových vzorech č. 6 z roku 2006
• Zákon o designu integrovaných obvodů č. 5 z roku 2006
• Zákon o autorských právech a dalších právech č. 22 z roku 2006
• Zákon o obchodním tajemství č. 7 z roku 2003, ve znění zákona č. 35 z roku 2005

V zájmu ochrany duševního vlastnictví příslušné bahrajnské instituce provádí inspekce, zavírají provozovny s padělky a zlepšují všeobecné povědomí.

Společnosti by proto před zavedením produktů měly zvážit, jak získat patentovou a ochrannou známku. v Bahrajnu Duševní vlastnictví je primárně soukromým právem a ČR nemůže vymáhat práva za soukromé osoby v Bahrajnu. Držitelé práv sami zodpovídají za registraci a ochranu svých práv. Společnosti mohou využít místní právníky či konzultanty pro oblast duševního vlastnictví. V Bahrajnu neexistují žádné specializované soudy pro duševní vlastnictví. Držitelé práv k duševnímu vlastnictví mohou u soudu podat návrh na zastavení nebo zabránění porušování svých práv. Trestem je pokuta nebo vězení, zadržení a zničení padělaného zboží.

Registraci všech shora uvedených instrumentů ochrany duševního vlastnictví je možné provádět přímo přes webové služby, které najdete na stránce bahrajnského Ministry of Industry and Commerce (www.moic.gov.bh)

5.5. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek v Bahrajnu se řídí zákonem o veřejných zakázkách a nákupech (vyhláška č. 36 z roku 2002) a jeho prováděcími předpisy (vyhláška č. 37 z roku 2002). Zákon zřizuje Radu pro výběrová řízení (Bahrain Tender Board – BTB), nezávislý regulační orgán, který dohlíží na proces zadávání veřejných zakázek a zajišťuje, aby probíhal spravedlivě, transparentně a konkurenčně. BTB je odpovědná za zveřejňování všech veřejných zakázek, hodnocení nabídek a zadávání zakázek. Zákon vyžaduje, aby všechny vládní agentury používaly otevřená výběrová řízení pro zadávání zakázek na zboží, práce a služby. Z tohoto pravidla však existují určité výjimky, například v případě naléhavé potřeby zboží nebo služby nebo v případě, že hodnota zakázky je nižší než 10 000 BHD (26 667 USD). Rada pro výběrová řízení zveřejňuje všechna státní výběrová řízení na svých internetových stránkách: https://www.tenderboard.gov.bh/.

Místní zástupce může poskytnout cenné rady ohledně ceny, načasování a klíčových kontaktů. Zvláštní kategorií jsou zakázky v zájmu národní bezpečnosti Bahrajnu, kde se bez místního zástupce zřejmě neobejdete. Bahrajn není signatářem Úmluvy OECD o boji proti úplatkům.

U veřejných výběrových řízení je na webových stránkách BTB zveřejněn automatický nabídkový inzerát, u uzavřených VŘ se vybraným dodavatelům zasílají automatické e-mailové pozvánky (potřeba však dřívější registrace u příslušného zadavatele, aby společnost byla zařazeny na tzv. mailing list). Registrovaní dodavatelé si mohou zakoupit a stáhnout zadávací dokumentace elektronicky. Všechny platné nabídky jsou poté předloženy nakupujícímu orgánu či jiné komisi, která vydá doporučení. Konečné rozhodnutí přijmou členové BTB či původní k tomu určená komise. Výsledek je publikován v úředním věstníku.

Projekty financované z plánu rozvoje GCC mohou podléhat pravidlům země GCC, která projekt financuje. Kromě několika klíčových ropných a plynárenských projektů nabízí bahrajnská vláda řadu obchodních příležitostí, zejména v oblasti nemovitostí a bydlení, energetiky a obnovitelných zdrojů energie, dopravy a veřejných prací a výroby.

Bahrajnské offshore banky mají bohaté zkušenosti s poskytováním syndikovaných půjček pro větší projekty, včetně velkých investic do infrastruktury. Bahrajnská rozvojová banka (BDB) podporuje průmyslový rozvoj v Bahrajnu. BDB také půjčuje finanční prostředky na místní projekty, které považuje za prioritní. Prostředky BDB jsou alokovány za tržních podmínek a jsou k dispozici i zahraničním investorům.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Při dovozu zboží na Bahrajn je potřeba postupovat obezřetně, partnera si dobře prověřit, využít právních služeb renomované právní kanceláře a proti pochybení se zajistit. Je-li to možné, doporučuje se platba předem či akreditiv.

Vzhledem k odlišnému právnímu systému v zemi a nákladnosti soudních a arbitrážních procesů se doporučuje urovnat případné spory dohodou stran. Pokud to není možné (není vůle), je nezbytné spor řešit pomocí soudu nebo arbitráže. Pokud se strany rozhodnou řešit spor prostřednictvím bahrajnského soudu, řeší se případ podle místního obchodního a civilního práva, které vychází z práva britského a zahrnuje prvky egyptského práva. Místní firmy jsou na zahrnutí arbitrážní doložky s příslušností k mezinárodní arbitráži do smluv zvyklé. Kromě mezinárodní arbitráže lze spory řešit i prostřednictvím místních arbitráží, které v případě, že se jedná o mezinárodní spor, aplikují mezinárodní arbitrážní právo UNCITRAL. např. Bahrain Chamber for Dispute Resolution (BCDR), či GCC Commercial Arbitration Center.

Bahrajn je členem Mezinárodního centra pro urovnávání investičních sporů, které řeší spory mezi investorem a státem či mezi státy. ČR má s Bahrajnem podepsánu Dohodu o podpoře a ochraně investic, jejíž arbitrážní doložka řeší možnosti případných sporů mezi oběma státy, či soukromými subjekty jednoho státu a státem druhé strany. Neřeší však spory mezi investory navzájem. Spor je možné řešit pomocí českého soudu, či české nebo zahraniční arbitráže.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza vystavuje velvyslanectví Bahrajnu /pro české občany je zodpovědný zastupitelský úřad Bahrajnu sídlící v Berlíně, E-mail: info@bahrain-embassy.de  Web:  www.mofa.gov.bh/Default.aspx?tabid=4330&language=en-US/,  nebo pasová kontrola na bahrajnských hraničních přechodech. Existuje více druhů vstupních víz. Podrobnosti o bahrajnských vízech jsou uváděny na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Většinu víz mohou občané ČR vyřídit online na portálu evisa. Pro 2 týdenní vízum (jeden vstup) byl stanoven poplatek 5 BHD (300 Kč), pro 3-měsíční vízum (více vstupů) byl stanoven poplatek 12 BHD (700 Kč). Uvedená víza je možné uhradit kartou. Vízum pro vstup do Bahrajnu je možné zakoupit též přímo na hranicích, nebo při příletu na letišti.

Bahrajn nemá zřízen zastupitelský úřad v České republice. V otázce víz a případných dalších informací je nutné se obracet na nejbližší zastupitelský úřad Bahrajnu, a to v Německu na adrese Klingelhöfer Strasse 7, D-10785 Berlin, Bundesrepublik Deutschland, tel.: 0049 30 86877777, fax: 0049 30 86877788.

Na Bahrajnu je možné pronajmout si automobil hned po příletu, přímo na letišti, funguje zde síť MHD, hotelové ubytování je běžně dostupné, platit je možné platebními kartami. Od pozdního podzimu do jara je podnebí na Bahrajnu mírné s občasnými přeháňkami a vichřicemi. V létě panují dusná vedra bez srážek ale s velmi vysokou vlhkostí vzduchu. Riziko infekčních onemocnění a kriminalita jsou nízké.

Pro cestování po Bahrajnu je možné zvolit buď autobusovou dopravu, taxi, nebo některou ze sdílených služeb typu Uber / Careem. Místní zdravotní péče je na vysoké úrovni. V nemocnicích je zaměstnáván zahraniční personál, nemocnice jsou vybaveny moderní technikou. Péče o cizince je v zásadě péčí placenou a je nutno si náklady refundovat u své zdravotní pojišťovny. Obecně neexistují žádné dohody o spolupráci zdravotních pojišťoven. Pro krátkodobý pobyt na Bahrajnu je vhodné uzavřít cestovní zdravotní pojištění. Rovněž doporučujeme se zaregistrovat v aplikaci DROZD na stránkách MZV ČR v sekci „Cestujeme“.

Na Bahrajnu jsou běžné elektrické zásuvky britského typu.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

O zaměstnávání občanů z ČR je na Bahrajnu tradičně zájem zejména ve zdravotnictví. Nutnou podmínkou pro práci v Bahrajnském království je obstojná znalost angličtiny.

Zaměstnávání cizinců je regulováno bahrajnským úřadem „Labour Market Regulatory Authority (LMRA)“. Základní podmínkou zaměstnání na Bahrajnu je patronát zaměstnavatele, tzv. sponzora. Pro některé specializované profese (zdravotnictví apod.) je třeba počítat se souhlasem příslušné bahrajnské autority (Min. Zdravotnictví atd.) a je též nutná zdravotní prohlídka v zdravotnických zařízeních, která jsou určena příslušným bahrajnským zastupitelským úřadem. Pracovní smlouvy jsou obvykle jedno až dvouleté a při spokojenosti zaměstnavatele je obvykle nabízeno další jednoleté prodloužení. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance zdravotně pojistit. Doba dovolené se obvykle pohybuje mezi 40 až 49 dny, do nichž se započítávají i víkendy (pá,so) či svátky (eidy). Je obvyklé, že sponzor poskytuje zaměstnanci ubytování (vč. nákladů na spotřeby energií) a dopravu na pracoviště. Pokud není sponzor schopen zajistit vlastní ubytování, dává zaměstnanci k dispozici jednorázovou sumu na ubytování. V případě středních a vyšších manažerských funkcí dává sponzor obvykle rovněž jednorázový příspěvek na pořízení automobilu.

Sponzor zpravidla nekontroluje, zda jakýkoliv jím poskytnutý příspěvek zaměstnanec využil plně či jen zčásti. Sponzor rovněž poskytuje zaměstnanci minimálně jednu zpáteční letenku ročně pro cestu domů (v některých případech i finanční částku, jejíž přímé využití nekontroluje). Sponzor zajistí zaměstnanci dlouhodobé pracovní vízum a místní průkaz totožnosti.

Pracovní víza:

1 roční: 172 BHD (cca. 10.500 Kč)

2 roční: 344 BHD (cca. 20.700 Kč.)

5.9. Veletrhy a akce

Veletrhy na Bahrajnu jsou spíše regionálního významu, na významnější akce se jezdí do SAU a UAE. Většina bahrajnských veletrhů probíhá v „Bahrain International Exhibition and Convention Center (BIECC)“ v hlavním městě Manámě.

K významnějším akcím patří (v BIECC, pokud není uvedeno jinak):

• MEOS – Middle East Oil Show Conference, každé dva roky čtrnáct dní v březnu
• AUTUMN FAIR BAHRAIN Bahrain, každoroční veletrh spotřebního zboží devět dní v květnu
• MIDDLE EAST PROCESS ENGINEERING CONFERENCE (MEPEC) veletrh s konferencí každé dva roky v říjnu
• GEO veletrh geologických technologií s konferencí každé dva roky obvykle 4 dny v dubnu
• JEWELLERY ARABIA každoroční veletrh pět dní v listopadu
• TRANS MIDDLE EAST každoroční přehlídka přístavů a logistických služeb tři dny v lednu (ve vybraném hotelu)
• MERTC každoroční přehlídka petrochemického průmyslu v únoru (ve vybraném hotelu)
• BAHRAIN INTERNATIONAL GARDEN SHOW každoroční březnový veletrh

Kalendář akcí v BIECC

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Pro Bahrajn je příslušné Velvyslanectví České republiky v Saúdské Arábii:

Embassy of the Czech Republic

Saad Bin Gharir Street
Al Nuzha District
Riyadh
Kingdom of Saudi Arabia

Plánek a podrobnosti o úředních hodinách: viz www.mzv.gov.cz/riyadh

Poštovní adresa:
Embassy of the Czech Republic
P.O. Box 94305
Riyadh 11693
Kingdom of Saudi Arabia

telefon: 00966 11 4503617-19
fax: 00966 11 4509879
e-mail: riyadh@mzv.gov.cz, konzulární a vízový úsek: riyadh.consulate@mzv.gov.cz, ekonomický a obchodní úsek: riyadh.commerce@mzv.gov.cz

Provozní doba velvyslanectví: neděle – čtvrtek 08:00 – 16:00

V současné době nemá Česká Republika v Bahrajnu zřízen úřad honorárního konzula.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Mezinárodní předvolba Bahrajnu z ČR:  +973

Pro volání z Bahrajnu:

• policie, hasiči, pohotovost – 999
• pobřežní stráž – 992
• dopravní policie – 1787 2287
• informace o místních telefonních číslech – 181
• informace o mezinárodních telefonních číslech – 191

Linka konzulární pohotovosti pro české občany v tísni – volat na konzulární informační centrum pro řešení otázek občanů ČR v zahraničí je k dispozici na MZV ČR 24/7 na čísle +420 222 420 222, která zajistí vše nezbytné. Doporučujeme si též nastavit na webu MZV ČR zasíláni novinek na mobilní telefon a též se registrovat v aplikaci DROZD. Vše uvedené aplikace lze nastavit na webu: mzv.gov.cz v sekci „Cestujeme“.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Statistické přehledy

• https://www.cbb.gov.bh/ – bahrajnská centrální banka
• www.mofne.gov.bh – bahrajnské ministerstvo financí
• www.bahrain.bh – bahrajnská státní správa

Významné adresy

• www.bahrainedb.com – bahrajnská agentura na podporu investic (Economic Development Board / EDB)
• www.bahrainchamber.bh – bahrajnská obchodní a průmyslová komora (Bahrain Chamber of Commerce & Industry / BCCI)
• www.btea.bh – Úřad pro cestovní ruch a výstavnictví
• www.customs.gov.bh – bahrajnská celní správa (Bahrain Customs)
• https://www.bahrainbourse.com/ – bahrajnská burza – (Bahrain Stock Exchange / BSE)
• https://www.npra.gov.bh/en/– oddělení Ministerstva vnitra zabývající se vízy, cestovními doklady a imigrací (NPRA)

Nejdůležitější internetové zdroje informací

• www.customs.gov.bh – bahrajnská celní správa    
• www.bna.bh/en/ – Bahrajnská tisková agentura

Různé

• www.gcc-sg.org – organizace arabských států Perského zálivu
• www.isdb.org – rozvojová banka islámských zemí
• www.meed.com – ekonomický týdeník pro Blízký východ
• www.mzv.gov.cz/riyadh – Velvyslanectví ČR v Rijádu (akreditované pro Bahrajn