Civilní letectví získává v Bangladéši na stále větším významu, a to především díky rostoucímu segmentu střední třídy a množství bangladéšských občanů pracujících v zahraničí. Podle Bangladéšského úřadu pro civilní letectví (Civil Aviation Authority of Bangladesh, CAAB) dosáhl v roce 2024 počet přepravených cestujících do Bangladéše více jak 17,4 milionů pasažérů, což je nárůst o 23 % oproti minulému roku. CAAB zároveň odhaduje, že jejich počet vzroste do roku 2035 na 25 milionů lidí. 

V roce 2025 se síť letišť v Bangladéši skládá z celkem dvanácti letišť, z nichž jsou tři mezinárodní letiště (Hazrat Shahjalal International Airport, Osmani International Airport, Shah Amanat International Airport), pět vnitrostátních (Cox´s Bazar Airport, Shah Makhdum Airport Jessore Airport, Saidpur Airport a Barishal Airport) a čtyři jsou označena jako krátké přistávací dráhy. Letiště Khan Jahan Ali Airport ve městě Khulna je aktuálně ve výstavbě.

Dočasná vláda oznámila v roce 2025, že bude usilovat o obnovení dalších 6 domácích letišť. Půjde o letiště v Ishwardi (Pabna), Thakurgaon, Shamshernagar (Moulvibazar), Comilla, Bogra, and Lalmonirhat. Za prioritní projekt dočasná vláda označila obnovu letiště v Bogře, na jehož modernizaci vyčlenila 2,14 mld. Kč. 

V Bangladéši operuje řada místních dopravních společností, jako je Biman Bangladesh Airlines, Regent Airways, Novo Air a US Bangla, které provozují domácí a mezinárodní lety. V kontextu zvyšování poptávky díky rostoucí střední třídě se dá očekávat růst zájmu o nová letadla a letecké komponenty.

Největším letištěm v Bangladéši je Mezinárodní letiště Hazrat Shahjalal v hlavním městě Dháce, které v roce 2024 odbavilo přes 12,5 mil. pasažérů, což je o 800 tisíc více než v roce 2023. Na mezinárodním letišti v Dháce operuje celkem 42 leteckých společností. 

České firmy mohou sledovat aktuální příležitosti v oblasti vybavení infrastruktury letiště, komunikačního systému a školení bezpečnosti zaměstnanců mezinárodního letiště. Další z příležitostí v oblasti letectví v Bangladéši pro české firmy je oblast logistiky a přepravy zboží. V Bangladéši roste tento trh každoročně o 8 %, což je téměř trojnásobek světového průměru. Bangladéšská ekonomika je závislá na výrobě a exportu oděvního průmyslu, jehož růst se bude odvíjet o hladké a bezproblémové přepravy produktů mimo využití námořních tras.  

V Bangladéši se kapacita výroby elektrické energie za posledních patnáct let zvýšila téměř šestinásobně a to z 5 GW v roce 2009 na 30,7 GW v roce 2023. Predikce růstu produkce elektrické energie je 40 GW v roce 2030 a 60 GW v roce 2041. Zajistit kvalitu a stabilitu sítě zůstává jedním z největších překážek pro další rozvoj energetického odvětví v Bangladéši, což se ukazuje jako velmi aktuální během častých „black outů“.

V červenci roku 2023 bangladéšská vláda schválila nový strategický dokument “Integrovaného plánu pro energetiku na období 2024 – 2050“, jehož cílem bude zajistit cenově dostupné, udržitelné a bezpečné dodávky energie. Návrh plánu má především pomoci diverzifikovat energetický mix, snížit závislost na zemním plynu a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů.

Přestože je Bangladéš sedmým největším producentem zemního plynu v Asii, produkce plynu neustále klesá a země se naopak potýká s vážnými nedostatky v oblasti jeho dodávek. Tlak na hledání jiného zdroje paliva ještě posily velké výkyvy globálních cen ropy a zemního plynu v důsledku války na Ukrajině. Zároveň roste poptávka po elektřině vzhledem ke zvyšujícím se nárokům průmyslu a počtu populace.

V Bangladéši jsou příležitosti pro průzkum off-shorových nalezišť zemního plynu. Aktuálně v Bengálském zálivu funguje dvacet šest off-shorových bloků, z nichž je jedenáct na mělčině a patnáct dále od pobřeží

V roce 2024 byl podíl OZE v energetickém mixu Bangladéše pouze 4 %. Bangladéšská vláda přitom v roce 2021 stanovila za cíl zvýšit podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2041 na 40 %. V listopadu 2024 dočasná vláda zveřejnila novou daňovou politiku na podporu rozvoje OZE v Bangladéši. Investoři do nových projektů v oblasti OZE budou mít nárok až na 100 % osvobození od daně pro projekty realizované od 1. července 2025 do 30. června 2030.

Perspektivními obory pro byznysové příležitosti v Bangladéši jsou zejména dodávky zařízení pro energetiku (náhradní díly). Nabízí se možnosti zapojení českého průmyslu do činností spojených s přípravnými pracemi a následnou vlastní těžbou zemního plynu. S rozvojem těžby zemního plynu souvisí možnost dodávek zařízení pro jeho těžbu, zpracování a distribuci.

Bangladéš aktivně usiluje o modernizaci svých vojenských a bezpečnostních schopností a vyčleňuje stále větší částky do svého rozpočtu na obranu a bezpečnost. Na rok 2025 bylo alokován rozpočet na obranné výdaje ve výši 3,8 mld. USD. 

Bangladéšské ozbrojené síly procházejí procesem modernizace známým jako Forces Goal 2030. Cílem tohoto plánu je posílit vojenské schopnosti země pořízením nového vybavení a technologií, rozvojem domácího obranného průmyslu, zlepšením výcviku a infrastruktury. Modernizační úsilí poskytuje českým obranným společnostem dostatek příležitostí ke spolupráci a nabízení svých výrobků a služeb.

Podle analýzy výzkumné poradenské společnosti Strategic Defense Intelligence (SDI) je bangladéšský obranný průmysl z velké části nerozvinutý a má pouze omezené domácí dodavatele. V důsledku toho je většina potřeb bangladéšského obranného a bezpečnostního vybavení a služeb pokryta prostřednictvím výběrových řízení na vládní zakázky se zahraničními dodavateli. 

Zadávání veřejných zakázek v Bangladéši zajišťuje především Generální ředitelství pro obranné nákupy (DGDP), které je zodpovědné za nákup obranného vybavení a služeb pro bangladéšské ozbrojené síly. Zahraniční společnosti se mohou procesu zadávání zakázek účastnit prostřednictvím otevřených výběrových řízení nebo přímých jednání v závislosti na povaze a hodnotě zakázky.

Nedostatek orné půdy a omezené přírodní zdroje zvyšují důležitost vývoje nových zemědělských technologií, jako jsou odrůdy osiva odolné vůči teplu a soli, které pomohou zvýšit produktivitu a uspokojit budoucí poptávku. Pro zajištění bezpečné přepravy potravin s krátkou životností najdou v Bangladéši uplatnění technologie pro chlazení. 

Ačkoli Bangladéš dováží základní potravinové komodity, jako jsou pšenice, sójové boby a luštěniny, existují zde příležitosti pro specializovaný segment vysoce hodnotných zemědělských produktů, a to zejména v bohatších městských centrech jako Dháka a Chittagong. Silná spotřebitelská poptávka existuje po dováženém čerstvém ovoci, ořeších a mléčných výrobcích, stejně jako po zpracovaných potravinářských výrobcích. 

Průmysl zpracovaných potravin představuje přibližně 8 % veškeré výrobní produkce a zaměstnává dvě procenta celkové pracovní síly Bangladéše. V průmyslu dominují malé a střední podniky silně napojené na místní produkci. Mezi podniky zpracovávající potraviny vhodné pro export patří podniky zpracovávající pečivo, cukrovinky, ovoce a zeleninu, cereálie, mléčné výrobky, ovocné šťávy a různé další potraviny a nápoje.

České firmy najdou uplatnění primárně se zaměřením na zemědělskou techniku, zemědělské vstupy, včetně krmiv, semen a hnojiv, zařízení na zpracování mléka, zařízení na zpracování ryb, konzervárenská zařízení a technologie, poradenské služby a řešení pro zemědělskou infrastrukturu, včetně sil a chladírenských řetězců/chladíren.