Bangladéš

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Bangladéš, oficiálně Bangladéšská lidová republika, je země v jižní Asii. Je to osmá nejlidnatější země na světě s populací přesahující 163 milionů lidí. Bangladéš sdílí pozemní hranice s Indií na západě, severu a východě a Myanmaru na jihovýchodě; na jih má pobřeží podél Bengálského zálivu.

Bangladéš tvoří suverénní část historické oblasti Bengálska, která byla rozdělena během rozdělení Britské Indie v roce 1947. V zemi převládají bengálští muslimové. Odmítnutí pákistánské vojenské junty přenést moc na Awami League vedenou šejkem Mujiburem Rahmanem vedlo v roce 1971 k bangladéšské osvobozenecké válce. Nový stát Bangladéš se v roce 1972 stal prvním ústavně sekulárním státem v jižní Asii. Islám byl prohlášen za státní náboženství v roce 1988. V roce 2010 bangladéšský nejvyšší soud znovu potvrdil sekulární principy v ústavě.

Bangladéš je jednotná parlamentní ústavní republika založená na Westminsterském systému. Bengálci tvoří 98 % celkové populace Bangladéše a velká muslimská populace Bangladéše z něj činí třetí největší zemi s muslimskou většinou.

Země se skládá z osmi divizí, 64 okresů a 495 podokresů. Dháka, hlavní a největší město, je ekonomickým, politickým a kulturním centrem země. Chittagong, největší námořní přístav, je druhým největším městem. Úředním jazykem je bengálština.

Bangladéš je rozvíjející se ekonomika hodnocená jako 33. největší na světě podle nominálního HDP a 29. největší podle PPP. V důsledku genocidy Rohingů je zde jedna z největších uprchlických populací na světě.

Bangladéš čelí mnoha výzvám, včetně nepříznivých dopadů změny klimatu, chudoby, negramotnosti, korupce, autoritářství a porušování lidských práv. Míra chudoby se však od roku 2011 snížila na polovinu.

Země má graduovat z kategorie  LDC v roce 2026.  Po graduaci  přijde o specifické preference a výsady. Nejkonkrétnější a nejvýznamnější ztrátou v tomto ohledu bude bezcelní a bezkvótový (DFQF) přístup na trh pro exportované zboží země. Centrum pro politický dialog odhaduje, že by to mohlo vést k 8–10% poklesu exportních příjmů, což by činilo přibližně 2,5 miliardy USD ročně. V této souvislosti bude pro Bangladéš hrát nejvýznamnější roli ukončení preferenčního  systému Evropské unie EBA.  Trh EU   v současné době představuje přibližně 62 % vývozu oděvů a téměř 56  %  celkového vývozu. 

Tato souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytována ve zkráceném rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Bangladéš (341.74 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Bangladéš (MZV) (3 MB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Bangladéšská lidová republika (The People’s Republic of Bangladesh)

Prezident: Abdul Hamid (ve funkci od 20.3. 2013)

Složení vlády: 

Kabinet se skládá z ministrů se samostatným portfoliem a tzv. státních ministrů s dílčími pravomocemi, spadajícími pod úřad některého z ministrů. Vláda je složena z 25 kabinetních ministrů, 19 státních ministrů a tří náměstků ministrů. Předsedkyně vlády Hasiniová má na starosti ministerstvo veřejné správy, ministerstvo obrany, divizi ozbrojených sil, ministerstvo energetiky a nerostných surovin.   

– Ministr financí:  AHM Mustafa Kamal

– Ministr průmyslu: Nurul Majid Mahmud Humayun     

– Ministr obchodu: Tipu Munshi              

– Ministr plánování: M.A. Mannan            

– Ministr zemědělství:  Md Abdur Razzaque        

– Ministr vnitra: Asaduzzaman Khan Kamal        

– Ministr zdravotnictví a rodiny:  Zahid Maleque

– Ministr  pro místní správu, rozvoj venkova a družstev: Md Tajul Islam      

– Ministr rybářství a domácích zvířat:  SM Rezaul Karim

– Ministr životního prostředí, lesů a klimatických změn: Md Shahab Uddin           

– Ministr půdy: Saifuzzaman Chowdhury              

– Ministr pošt, telekomunikací a informačních technologií:  Mustafa Jabbar         

– Ministr  pro záležitosti osvobozenecké války:  A. K.M. Mozammel Haque            

– Ministr pro záležitosti Chittagong Hill Tracts: Bir Bahadur Ushwe Shing             

– Ministr textilu a juty: Golam Dastagir Gazi       

– Ministr pozemní dopravy a mostů: Obaidul Quader      

– Ministr informací : Hasan Mahmud     

– Ministryně školství: Dr. Dipu Moni      

– Ministr práva, spravedlnosti a parlamentních záležitostí: Anisul Huq   

– Ministr zahraničí:  AK Abdul Momen  

– Ministr železnic : Md Nurul Islam Sujan            

– Ministr vědy a technologií: Architect Yeafesh Osman   

– Ministr potravin: Sadhan Chandra Majumder 

– Ministr pro sociální blaho: Nuruzzaman Ahmed           

– Ministr pro zaměstnávání a blaho zahraničních pracovníků:  Imran Ahmad         

Politické tendence:  

Rok 2022 je čtvrtým rokem funkčního období staronové vlády Awami League a také rokem dalšího upadání vlivu hlavní opoziční Bangladéšské nacionalistické strany bez své stále vězněné předsedkyně Khaledy Zia. Předsedkyně Awami League Šajch Hasína, nejdéle sloužící premiérka v historii Bangladéše, v současné době zastává své čtvrté funkční období. Vláda nadále sedí pevně v sedle, vliv hlavní opoziční strany Bangladéšské nacionalistické strany je již delší dobu marginální. Její předsedkyně  Khaleda Zia byla sice již podruhé z humanitárních důvodů dočasně propuštěna z vězení a výkon trestu byl přerušen, ale je nucena pobývat ve své rezidenci. Politické dění bylo v roce 2021 významně ovlivněno pandemií koronaviru.  Celkovou situaci nepříznivě ovlivňuje přítomnost více než 1 milionu rohingských uprchlíků v zemi. I po třech a půl letech se stále nepodařit dojednat jejich repatriaci zpět do Myanmaru. V roce 2023 se budou konat další parlamentní volby, které nejspíše ovládne znova nejsilnější strana Awami League.

1.2. Zahraniční politika země

Indie je historicky a i geograficky nejpřirozenějším partnerem Bangladéše. Vztahy mezi oběma zeměmi, zejména na politické úrovni, byly v uplynulém období poměrně přátelské. K jejich dalšímu prohloubení však brání pro Bangladéš zásadní překážky. Patří k nim oddalování podpisu dohody o řece Teesta, přetrvávající antidumpingová opatření na bangladéšský export juty a jutových výrobků a také zabíjení bangladéšských občanů  indickými pohraničními silami.  Bangladéš není ani příliš spokojen s poměrně nevýraznou rolí Indie v případě rohingských uprchlíků a rovněž  negativně vnímá  indickou pichlavost ohledně vztahů Bangladéše s Čínou. Z roku 2019 přetrvávajícím problémem je i novela zákona o občanství, která usnadnila nemuslimským migrantům z Bangladéše (stejně jako z Pákistánu a Afghánistánu) získání indického občanství, nikoliv však muslimským, a registrační  program v indickém svazovém státě Ásám, kdy se Bangladéš obává z případného exodu muslimů z Indie. 

Dalším důležitým zahraničním partnerem je Čína. Vzájemné vztahy jsou založeny především na obchodní a investiční spolupráci, přičemž státní mistr zahraničních věcí Shahriar Alam označil čínskou podporu pro Bangladéš za požehnání. Čína trvale podporuje Bangladéš realizací  infrastrukturních staveb, poskytováním zvýhodněných půjček a investiční spoluprací. Padma Bridge Rail Link Project, financovaný zvýhodněnými půjčkami od čínské vlády, je v současné době největším projektem G2G v rámci „Belt and Road Initiative“. Tunel budovaný pod řekou Karnaphuli je jediným tunelem  pod řekou v jižní Asii, který je financován z koncesních půjček od čínské vlády. Kromě toho čínské společnosti staví i železnici v oblasti  Cox‘s Bazar. V oblasti energetiky je s čínskou pomocí realizována řada velkých infrastrukturních projektů, jako jsou elektrárny Gulashao (365 MW), Payra (1320 MW), Alam (1320 MW), Patuakhali (1320 MW) a Barishal (350 MW).

Na ne úplně stejné vlně jsou vztahy s USA. USA si přejí mít Bangladéš na své straně v rámci Indo-tichomořské strategie (Indo-Pacific Strategy). Experti tvrdí, že zmíněná strategie obsahuje bezpečnostní složku, která má čelit Číně, a je otázkou, zda je v zájmu země se ke strategii připojit.  Podle expertů by bylo moudré, aby se země nepřipojila k žádné alianci obsahující bezpečnostní složku. Problémem je, že USA jsou největší jednotlivou bangladéšskou exportní destinací a druhým největším investorem v zemi. USA uvalili sankce na vybrané členy elitní vojenské jednotky (RAB), které se mají podle Spojených států podílet na vážných porušování lidských práv, únosech a zabíjení.

Kvůli krvavým historickým reminiscencím dlouhodobě negativní vztahy existují mezi Bangladéšem a Pákistánem.

Evropská unie má své zastoupení v Bangladéši. EU je pro Bangladéš největším exportním trhem. Vztahy EU s Bangladéšem byly v posledním období soustředěny do oblasti formování pravidel GSP pro další roky, stavu pracovních práv, humanitární pomoci v rohingské uprchlické krizi a podpoře boje proti pandemii koronaviru. EU rovněž poskytla humanitární pomoc v reakci na cyklóny a záplavy, které zemi každoročně sužují. EU prohlásila, že Bangladéši nebude přiznán preferenční systém GSP+, o který Bangladéš lobbuje, dokud nebude implementovat 27 základních úmluv OSN o pracovních reformách, lidských právech a správě věcí veřejných. EU vyslovila znepokojení nad ustanovením zákona o digitální bezpečnosti (DSA), který je často namířen proti demokratické opozici, novinářům a lidskoprávním aktivitstům. Bangladéš je pro EU důležitý partner v rámci strategie pro Indo-Pacifik. EU je významným donorem humanitární a rozvojové spolupráce.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:

V Bangladéš žije kolem 164  mil. obyvatel, hustota osídlení činí 1 100 ob. /km2. Průměrný roční přírůstek činí 0,95 %.

Demografické složení:

Kolem 98 % obyvatelstva tvoří Bengálci. Zbytek tvoří domorodé skupiny. Vláda Bangladéše uznává 27 domorodých etnických skupin v rámci zákona o kulturních institucích pro malé antropologické skupiny z roku 2010.

Úřední jazyk:

Oficiálním jazykem je bengálština. 

Vyznání:

Hlavní náboženství: muslimové (89.1 %), hinduisté (10 %), ostatní (0,9 %)

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Bangladéšská  ekonomika se v roce 2021 postupně vzpamatovala z roku 2020, kdy byla  výrazně zasažena pandemií koronaviru s negativními dopady především na export oděvních výrobků a nezaměstnanost. Bangladéš je  nyní 41. největší ekonomikou světa a druhou největší v jižní Asii.  V roce 2021 jeho ekonomika zaznamenala růst 6,9 % HDP. Příjem na obyvatele se zvýšil v témže roce na 6610 USD. Inflace se drží na úrovni 5,6 %, což je podle Asijské rozvojové banky pod průměrem států jižní Asie. V důsledku pomalého vývozu se bangladéšský obchodní deficit za rok 2021 výrazně prohloubil a to na 25,7 miliardy USD oproti 16,4 miliardám USD v roce 2020.     

Vláda se aktuálně řídí podle 8. pětiletého plánu (2021-2025), který zahrnuje sedm strategických témat: růst náročný na pracovní sílu, orientovaný na export, zemědělskou diverzifikaci, dynamiku domácích malých a středních podniků, sektor moderních služeb, podnikání založené na ICT a zahraniční zaměstnání. Plán klade důraz také na zmírňování rizika změny klimatu a udržitelnou urbanizaci. Cílem 8FYP je dosáhnout 8,5 % růstu HDP do roku 2025. Podle nového plánu chce vláda dosáhnout statusu země s vyššími středními příjmy do FY2031 a statusu země s vysokými příjmy do FY2041. Mezi hlavní vývozní artikly patří textil a textilní výrobky, zemědělské produkty, produkty z juty. Mezi hlavní dovozní produkty patří ropa a olej, cenné kovy a suroviny a elektrické stroje a vybavení.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Fiskální deficit se mírně zvýšil na 5,4 % HDP. Saldo běžného účtu se pravidelně snižuje. Také zadluženost je poměrně nízká. Pozitivním jevem je rekordní výše devizových rezerv. Devizová rezervy se ke konci dubna 2022 dostaly na částku 44,30 miliardy USD. Deficit běžného účtu platební bilance tvoří 2,7 % HDP. Odhad vládního dluhu pro rok 2021 je 41,4 % HDP.  Zadluženost je poměrně nízká. Celkový zahraniční dluh činí téměř 50 mld. USD.  Bangladéš je podle Světové banky zařazen do kategorie „méně zadlužených“ zemí. Uspokojivá je také výše remitencí, které dosáhly na konci fiskálního roku 2020-2021 hodnoty 24.8 mld. USD.  

Podle MMF Bangladéš musí pokračovat v reformách. V první řadě jde  nutnost zvyšování daňových příjmů, což je zásadní pro zvýšení veřejných investic na podporu chudých a zranitelných lidí. Bangladéš by měl zejména reformovat zákony tak, aby zabránil nesplácení úvěrů. To si vyžádá modernizaci daňového systému a zlepšení ve výběru příjmů, například zjednodušením struktury sazeb DPH.    Reformy finančního sektoru za účelem posílení bankovní regulace a dohledu a zlepšení správy a řízení společností a právních systémů jsou kruciální. Ekonomika  bude také vyžadovat zvýšení produktivních investic podpořených modernizovaným politickým rámcem. Tyto reformy v kombinaci s úsilím o posílení soukromých investic a diverzifikaci exportu by měly pomoci vytvořit podmínky pro zvýšení odolnosti bangladéšské ekonomiky a podpořit dlouhodobý, inkluzivní a udržitelný růst.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém v Bangladéši zastřešuje centrální banka Bangladesh Bank. V zemi dále působí celkem 61 bank, z toho mj. 4 znárodněné banky (Agrani Bank, Janata Bank, Sonali Bank a Rupali Bank) a 5 bank kontrolovaných vládou, které jsou odborně zaměřeny (Bangladesh Krishio Bank, Bangladesh Shilpa Bank, Bangladesh Shilpa Rin Sangstha, Bangladesh Small Industries and Commerce Bank – BASIC a Rajshahi Krishi Unnayan Bank). Vedle těchto bank působí ještě v zemi 10 zahraničních bank plus 33 nebankovních finančních institucí. Bangladéš je známý systémem mikrofinancování, kterým se zabývá v zemi kolem 600 organizací. Bankovní systém je přesycený, velmi křehký, je zatížen nesplácenými úvěry, korupcí a přezaměstnaností. Vysoké úroky a špatná úvěrová politika mají dlouhodobý negativní dopad na ekonomiku země. Akciový trh je nerozvinutý, obchoduje se přibližně s 200 tituly s nízkou likviditou. Hlavní burzy jsou v Dháce a Chittagongu.

2.4. Daňový systém

Podle analytiků má Bangladéš jednu z nejvyšších sazeb daně z příjmů právnických osob a složitý daňový systém, což odrazuje investory. Daně z příjmu právnických osob se pohybují v osmi kategoriích. Telekomunikační operátoři, banky a finanční instituce a výrobci cigaret – hlavní plátci daní – platí daň ve výši 40 % až 45 %. Nejnižší sazbu mají zpracovatelé juty (10 %) a výrobci oblečení (12 %). Obecně platí, že sazba daně z příjmů právnických osob pro nekótované společnosti je 35 % a pro kótované společnosti 25 %.  Obchodní komory již několik let požadují snížení daně z příjmů právnických osob.

Od 1.7.2019 platí nový zákon o DPH o čtyřech hlavních sazbách, které se odklánějí od původních jednotných 15 %. Podle nového systému sazby DPH činí 5 %, 7,5  %, 10 % a 15 %. Experti kritizují, že zavedení tolika sazeb jde proti základům zákona.

Bangladéšský nedostatečný tok příjmů ve srovnání s velikostí ekonomiky a rozvojových prací je velmi znepokojivý. Poměr daní k HDP je  jedním z nejnižších na světě a hluboko pod ostatními v regionu.

Podrobnosti k daním je možné získat na stránce  http://nbr.gov.bd/.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU je dlouhodobě největším vývozním trhem pro bangladéšské zboží. Bangladéš profituje z preferenčního zacházení ve prospěch nejméně rozvinutých zemí, která je známa také pod názvem „Everything but Arms“ (EBA). EBA zaručuje Obecný preferenční systém (Generalised Preferential Systém) po časově neurčené období a není podrobována pravidelnému přezkumu. Bangladéš má díky tomuto systému jednostranně pozitivní obchodní bilanci s EU.  Počátkem roku 2021  Evropská komise varovala Bangladéš, že je připravena zahájit kroky vedoucí k  odebrání všeobecného systému preferencí, pokud nedosáhne dostatečného pokroku v oblasti základních lidských práv a pracovních norem. EK v nedávné zprávě týkající se zemí, které mají preferenční systém EBA,  uvedla, že Bangladéš dosáhl pokroku v určitých oblastech, ale to nestačí a je třeba dalšího úsilí k úplnému sladění bangladéšských pracovních zákonů a postupů s normami ILO. Saldo obchodní bilance je v přebytku a za rok 2021 činilo 12,93 miliardy EUR. Mezi hlavní importní položky do EU patří oděvní výrobky, textil, obuv a mražené ryby.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemná obchodní bilance je dlouhodobě výrazně negativní a rok od roku se zvyšuje. Pro rok 2021 nejsou známá data. Mezi hlavní vývozní položky ČR do Bangladéše patří mléčné výrobky, elektronika a stroje. Hlavní dovozní položky ČR z Bangladéše jsou oděvní výrobky.

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Saldo obchodní bilance se zeměmi mimo EU je pro Bangladéš negativní. V roce 2021 saldo tvořilo 7,13 miliardy EUR, z nichž export tvořil 31,60 miliardy EUR a import tvořil 38,73 miliardy EUR. Mezi hlavní exportní země patří Čína (10,34 miliardy USD), Indie (5,82 miliardy USD) a Singapur (4,41 miliardy USD).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Vláda Bangladéše aktivně vyhledává zahraniční investice, zejména v oděvním průmyslu, lehké výrobě, energetice, energetice, zemědělství a sektorech infrastruktury. Vláda nabízí řadu investičních pobídek v rámci své průmyslové politiky a exportně orientované růstové strategie. Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Bangladéš v roce 2020 obdržel čistý příliv přímých zahraničních investic (FDI) ve výši 2,6 miliardy USD. Bangladéšská centrální banka odhaduje, že devizové rezervy vzrostly z 36,0 miliardy USD v červnu 2020 na 46,1 miliardy USD v červnu 2021.

3.3. FTA a smlouvy

Vláda přijala iniciativu za účelem vytvoření nových obecných zásad pro preferenční dohody a dohody o volném obchodu.  Ministerstvo obchodu již požádalo Bangladéšskou komisi pro obchod a cla (Bangladesh Trade and Tariff Commission), aby připravila aktualizovaný návrh politických pokynů k preferenčním obchodním dohodám (PTA) a dohodám o volném obchodu (FTA). Země podepsala PTA s Bhútánem. Vláda  se chystá podepsat v nejbližší době preferenční obchodní dohodu (PTA) s Nepálem. Bangladéš o PTA jedná s  dalšími 11 zeměmi a obchodními bloky, jako jsou např.  Austrálie, Indonésie Japonsko a Kanada.   Bangladéš a Nepál se dohodly na podepsání dohody o volném obchodu

Smlouvy s EU

EU úzce spolupracuje s Bangladéšem v rámci dohody o spolupráci mezi EU a Bangladéšem uzavřené v roce 2001. Tato dohoda poskytuje široký prostor pro spolupráci, který se rozšiřuje na obchod a hospodářský rozvoj, lidská práva, řádnou správu věcí veřejných a životní prostředí. Jako nejméně rozvinutá země (LDC) Bangladéš těží z nejvýhodnějšího režimu dostupného v rámci všeobecného systému preferencí EU (GSP), konkrétně z ujednání Všechno kromě zbraní (EBA). EBA uděluje 46 nejméně rozvinutým zemím – včetně Bangladéše – bezcelní a bezkvótový přístup do EU pro vývoz všech produktů s výjimkou zbraní a střeliva.

Smlouvy s ČR

•    Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění      daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti (Praha 12.11. 2019, v platnost vstoupila 15.1.2021)  
•    Dohoda o podpoře obchodu a hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky (Praha 21.5.2019)   
•    Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky (Dháka 13.5.1981)

3.4. Rozvojová spolupráce

Bangladéš je čistým příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. EU je jedním ze tří největších zahraničních donorů. Hlavní oblasti, kde EU pomáhá Bangladéši, jsou hospodářský rozvoj, lidská práva, řádná správa věcí veřejných a životní prostředí. V rámci svého víceletého indikativního programu pro Bangladéš 2014–2020 EU vyčlenila pomoc ve výši až 690 milionů EUR (bez zohlednění tematických a regionálních fondů). Prioritami jsou pro EU zdravotnictví, vzdělání, lidská práva a silné instituce, obchod a ekonomický rozvoj, potravinová bezpečnost a krizový management.  

ČR dlouhodobě podporovala v minulosti Bangladéš prostřednictvím tzv. malých lokálních projektů zaměřených především na posilování ekonomických aktivit nejvíce ohroženého obyvatelstva.  Aktuálně není v Bangladéši realizován žádný projekt.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letecký průmysl

Poptávka po letecké dopravě je daná rozlohou Bangladéše a limitovaným rozsahem železniční a silniční sítě a vytváří potřebu výstavby nových letišť,  případně potřebu rozšíření či modernizace letišť stávajících. Ministerstvo pro letectví a turismus očekává, že se letecký průmysl za 15 let ztrojnásobí.  České firmy  se  mohou uplatnit zejména v segmentech letecké infrastruktury a zvýšení bezpečnosti letového provozu (radary). Totéž platí o potřebě letadel, a to i letadel menších rozměrů, která jsou  vyráběna i v ČR. K úspěchům leteckého průmyslu v regionu by mohly dále přispět dodávky tzv. mobilních letišť.

▶ Energetický průmysl

Zájem o restrukturalizaci a modernizaci energetického sektoru souvisí s potřebami zvyšující se průmyslové produkce a zároveň s tlakem na  snížení devastace vlastního životního prostředí. Ministerstvo pro energetiku oznámilo, že do energetického sektoru bude potřeba do roku 2041 investovat 82,5 miliardy USD. Primární spotřebě energie dominuje zemní plyn, následuje topný olej, ropa, uhlí, vodní energie a solární energie. Vláda má v plánu vystavět další jaderné elektrárny a zejména instalovat solární fotovoltaické systémy. Perspektivními obory jsou i dodávky zařízení pro energetiku (náhradní díly) a zapojení do činností spojených s přípravnými pracemi a následnou vlastní těžbou zemního plynu.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Bangladéš trpí každoročními rozsáhlými záplavami způsobujícími znečištění zdrojů pitné vody. Vláda proto připravila ambiciózní Plán Delta 2100, který má primárně zajistit zdroje pitné vody a zvýšit odolnost krajiny proti změně klimatu. V rámci celého projektu vláda na současný fiskální rok vyčlenila 1,13 % HDP (404 milionů USD). Celkové investice se budou pohybovat ve výši 43 miliard USD. V první fázi plánu je zahrnuto 80 projektů k realizaci do roku 2031, z nichž 65 bude fyzických projektů a 15 projektů na posílení kapacit institucí. Uplatnění najdou firmy se zaměřením na budování hydromelioračních zařízení, protipovodňových děl, vodohospodářských integračních systémů, projektování a simulační modelování.

▶Obranný průmysl

Rozpočet bangladéšské  armády je  každoročně navyšován a  poskytuje proto prostor pro dodávky vybavení zejména pro  bezpečnostní složky státu. Bangladéšká vláda připravila desetiletý plán Forces Goal 2030 pro modernizaci svých armádních složkek. Pro české firmy může být výhodou, že bangladéšské orgány usilují o diverzifikaci svých partnerů pro vojenskou spolupráci a zároveň rozšíření portfolia dodavatelů v oblasti obranného průmyslu. České firmy mohou být úspěšné nejenom v klasických zbrojních výrobcích, ale zejména v oblasti elektronické ochrany, protiminových rušiček, osobních ochranných prostředků, radarových simulátorů, protichemické obrany. Možnosti jsou i v rámci projektu „Safe City“ zahrnujícího monitorování a kontrolu pouliční kriminality.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství se podílí na tvorbě HDP cca 15 % a Bangladéš má ideální podmínky pro zvýšení zemědělské produkce V případě Bangladéše existuje poptávka po technologiích v potravinářském průmyslu, zejména na zpracování ovoce, zeleniny, v mlékárenském (výrobky z mléka a syrovátky) a konzervárenském průmyslu, nebo technologie na  zpracování nápojů. Solidní perspektivy existují i v dovozu drůbežího masa. Bangladéš se  potýká také s nedostatkem techniky pro  kvalitní a rychlé zpracování zemědělské produkce. Podle Bangladesh Investment Development Authority představuje pro  investory do budoucna vysoký potenciál zejména mrazírenský průmysl.

▶ Železniční a kolejová doprava

Bangladéš se potýká s kontinuálním nárůstem vlastní populace, s čímž kontrastuje malá rozvinutost dopravní infrastruktury země: poptávána jsou zařízení na stavbu mostů, silnic, železnic a dodávky zařízení pro železniční dopravu a železničních komponentů. Velkým problémem je přetížená a chaotická doprava zejména v hlavním městě Dháce. Z tohoto hlediska je perspektivní koncept smart city.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Bangladéš je muslimská země, proto se  čeští podnikatelé mohou setkat s řadou odlišností.

4.2. Oslovení

Tituly jsou velmi důležité a je nejlepší oslovit partnery přímo pomocí jejich profesního titulu nebo pana, paní nebo slečny, následovaného příjmením.

4.3. Obchodní schůzka

Bangladéš je muslimská země a je třeba dodržovat všechna pravidla chování, která z toho vyplývají. Pátek je dnem pracovního klidu. Obchodní schůzky mohou mít zpoždění. Pro obchodní jednání se počítá s formálním oblečením. Pro zahájení komunikace je běžné potřesení rukou. Obchodní jednání bývají delší, než je zvykem na Západě, tj. začínají typickými konverzacemi o počasí, sportu, rodině obchodníka apod. Důležitým (pozitivním) faktorem jsou dárky, které si Bangladéšané rádi vyměňují (např. sladkosti, suvenýry z cizích zemí, ne však alkohol).

4.4. Komunikace

Osobní schůzky jsou preferovány před komunikací prostřednictvím telefonů, dopisů nebo e-mailů. Při obchodních jednáních je preferována angličtina.

4.5. Doporučení

Před uzavřením obchodu by české firmy měly prověřit registraci a bonitu svých bangladéšských obchodních partnerů. Informace je možné získat na následujících kontaktech:  

Dhácká obchodní a průmyslová komora –   Dhaka Chamber of Commerce & Industry (DCCI) – https://www.dhakachamber.com/

Federace bangladéšských obchodní a průmyslových komor – Federation of Bangladesh Chambers of Commerce and Industries (FBCCI  http://fbcci.org/
Seznam obchodních komor v Bangladéši najdete zde – http://edb.epb.gov.bd/home/chambers_list

Rovněž doporučujeme využít k prověření obchodních partnerů či tendrů Honorární generální konzulát ČR v Dháce.

4.6. Státní svátky

1. leden – Nový rok

21. únor – Den mučedníků & Den bengálského jazyka – Shahid Dibash (Language Martyrs‘ Day)

17. březen – Bangabandhu Day (narozeniny Šejka Mujibura Rahmana)

26. březen – Den nezávislosti

30. březen – Shab-e-Barat

14. duben – Bengálský Nový rok

1. květen – Svátek práce

7. květen – Jumatul Bidah

10. květen – Night of Destiny

13. květen – Eid-al-Fitr (konec Ramadánu)

14. – 15. květen – Eid-al-Fitr Holiday

26. květen – Buddha Purmina (narození Budhy)

20. červenec – Eid-ul-Azha

21. 22. červenec – Eid-ul-Azha Holiday

15. srpen – National Mourning Day

19. srpen – Ashura 30. srpen – Janmashtami

15. říjen – Durga Puja

19. říjen – Maulud Nabi (narozeniny Proroka)

16. prosinec – Den vítězství

25. prosinec – Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Pomoc v orientaci na trhu mohou poskytnout obchodní komory, např. Bangladéšská federace obchodních a průmyslových komor (Federation of Bangladesh Chambers of Commerce and Industry, FBCCI) nebo Dhaka Chamber of Commerce and Industry,  které může být nápomocná při analýze obchodních příležitostí. Před jejich kontaktováním je vhodné věc koordinovat se ZÚ Dillí nebo přímo konzultovat s Honorárním konzulátem ČR v Dháce.

Jako v jiných asijských zemích, tak i v Bangladéši je třeba do obchodních aktivit zapojit místního konzultanta, který rozumí místnímu trhu a má nezbytné konexe. Pro uzavření obchodu je nezbytný osobní styk, Bangladéšané nejsou zvyklí uzavírat obchody na dálku. Vyjednávání je poměrně zdlouhavé, většinou je třeba několika obchodních jednání, kdy dojde k navázání „přátelského vztahu“.

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Vláda Bangladéše provádí politiku tržně orientované ekonomiky. Podporuje dovozy určené k rozvoji klíčových odvětví průmyslu. Kontrola dovozu se projevuje v rozdílné úrovni výše cel a v uplatňování dodatečného cla u některých výrobků. Na druhé straně osvobozuje od DPH výrobky a služby, na jejichž rozvoji má zájem. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole Daňový systém.  

Podmínky pro dovoz zboží jsou poměrně liberální a hlavně sledují cíl urychlit modernizaci země. Navíc Bangladéš má jen malou výrobní základnu a většinu výrobků musí dovážet. Dovozní politika sleduje zjednodušení celních tarifů, potlačení dovozů luxusního zboží zavedením zvláštní vyšší sazby, zjednodušení dovozů moderních technologií a umožnění výhodných dovozů pro exportně orientovaná odvětví průmyslu a dovozů kvalitního vybavení pro zdravotnická zařízení.  

V souladu s dohodami WTO vláda provedla nezbytné změny v celním zákoně z roku 1969 a formulovala pravidla pro zahájení šetření a uložení cla na antidumpingová, vyrovnávací a ochranná opatření. Tarify zůstávají hlavním nástrojem obchodní politiky Bangladéše. Celní plán je zveřejněn na začátku každého rozpočtového roku a je považován za nedílnou součást celního zákona z roku 1969. Celní sazby lze nalézt na stránkách bangladéšského celního úřadu: http://www.bangladeshcustoms.gov.bd/  

Celní zákon Bangladéše také stanoví Alternativní řešení sporů (ADR).

Celkově možno konstatovat, že bangladéšská ekonomika patří mezi poměrně otevřené ekonomiky, trh je relativně dobře zásoben (ve velkých městech) také zbožím z dovozu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pomoc v orientaci na trhu mohou poskytnout obchodní komory, např. Bangladéšská federace obchodních a průmyslových komor (Federation of Bangladesh Chambers of Commerce and Industry, FBCCI) nebo Dhaka Chamber of Commerce and Industry,  které může být nápomocná při analýze obchodních příležitostí. Před jejich kontaktováním je vhodné věc koordinovat se ZÚ Dillí nebo přímo konzultovat s Honorárním konzulátem ČR v Dháce.  

Jako v jiných asijských zemích, tak i v Bangladéši je třeba do obchodních aktivit zapojit místního konzultanta, který rozumí místnímu trhu a má nezbytné konexe. Pro uzavření obchodu je nezbytný osobní styk, Bangladéšané nejsou zvyklí uzavírat obchody na dálku. Vyjednávání je poměrně zdlouhavé, většinou je třeba několika obchodních jednání, kdy dojde k navázání „přátelského vztahu“. Obchodní jednání bývají delší, než je zvykem na Západě, tj. začínají typickými konverzacemi o počasí, sportu, rodině obchodníka apod. Důležitým (pozitivním) faktorem jsou dárky, které si Bangladéšané rádi vyměňují (např. sladkosti, suvenýry z cizích zemí), a jejich potenciální partneři by proto měli této skutečnosti věnovat pozornost.

5.3. Marketing a komunikace

Při propagaci výrobků je možno využívat internetu, který je široce rozšířen. Bangladéšští partneři ocení tištěné materiály (v angličtině).

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Bangladéš je členem WTO ve skupině nejméně rozvinutých zemí. Jeho zákonodárství na ochranu duševního vlastnictví není plně kompatibilní se zákony vyspělých zemí.   V září 2017 meziministerská schůzka rozhodla o připojení Bangladéše ke Smlouvě o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty – PCT), mezinárodní smlouvě spravované Světovou organizací duševního vlastnictví zahrnující 145 smluvních zemí. PCT je jednou ze tří smluv o ochraně práv duševního vlastnictví. Vláda zároveň přijala iniciativy vedoucí k tomu, aby se stávající zákony o právech duševního vlastnictví (PDV) přizpůsobily ochraně místních inovací, vynálezů a výtvorů.  Podle Asociace softwarových a informačních služeb v Bangladéši (BASIS)  zákon o autorských právech z roku 2005 a patentový zákon z roku 2011 nejsou dostatečné k zajištění ochrany inovací, vynálezů a výtvorů. Stávající zákony o ochraně duševního vlastnictví musí být aktualizovány a pozměněny.  

V oblasti práv duševního vlastnictví vláda přijala iniciativy, jejichž cílem je změnit a zavést nové právní předpisy v souladu se Smlouvou TRIPS. Národní politika duševního vlastnictví 2018 byla již schválena kabinetem. Navrhovaný celní zákon z roku 2018 rovněž obsahuje ustanovení o kontrole, zabavení a zadržování zásilek padělaného nebo pirátského zboží.  

Problematika ochrany duševního vlastnictví patří do portfolia ministerstva průmyslu (Ministry of Industries, Department of Patents and Designs) a ministerstva pro kulturní záležitosti (Ministry of Cultural Affairs, Copyright Office).

5.5. Trh veřejných zakázek

Informace o nově vypsaných veřejných zakázkách je možno získat na webových stránkách EU v Dhace

https://eeas.europa.eu/delegations/bangladesh_en  a dalších stránkách:

http://www.globaltenders.com/government-tenders-bangladesh.php

http://www.tendersinfo.com/global-bangladesh-tenders.php

http://www.alltender.com/

http://www.tenderbazar.com/

www.dpp.gov.bd/bgpress/index.php/document/tenders/139  

ZÚ Dillí zasílá informace o tendrech pravidelně Hospodářské komoře ČR a Svazu průmyslu a dopravy.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Využívání místních soudů se nedoporučuje pro vysokou korupci a pomalost. Naprosto nejdůležitější podmínkou pro působení v teritoriu je navázat spolupráci s místním kvalitním konzultantem. Při sjednávání kontraktu se doporučuje dohodnout platbu neodvolatelným, potvrzeným akreditivem.  

Problémy mohou vyplývat především ze špatně dohodnutých platebních podmínek, a to zvláště u nových, neznámých firem. Při navazování nových obchodních kontaktů je nutno pečlivě zvažovat pozvání k jednáním do České republiky. Je třeba zvážit, zda je skutečně nutné, aby na osobní inspekci nově nakupovaného výrobku přicestovalo do ČR několik bangladéšských „ředitelů“. Český partner si musí ohodnotit důležitost kontraktu a nutnost takové návštěvy. Každopádně se osvědčuje vyžádat si od bangladéšského partnera konkrétní obchodní údaje a reference na jeho předchozí obchodní činnost.  

Potenciálním rizikem je politická a bezpečnostní situace v Bangladéši. Překážky v podnikání a investování v Bangladéši kladou především časté výpadky elektřiny vedoucí k zastavení výroby, špatná infrastruktura, korupce, nepředvídatelné výkyvy cen a časté celonárodní stávky (tzv. hartály), které narušují obchodní plány. V praxi bude ale většina problémů souviset se specifiky místního (rozvojového) trhu. Je nutno počítat se zaměstnáváním místního konzultanta, který pomůže překonat byrokratické překážky.  

Některé zahraniční firmy v poslední době ukončily svou činnost v zemi a stěžovaly si na obtížnou vymahatelnost kontraktů, byrokracii a nepružný soudní systém. Případné investice doporučujeme realizovat ve zvláštních exportních zónách.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza, celní předpisy:  

Turisté, kteří budou cestovat do Bangladéše ze zemí, kde nemá Bangladéš své stále zastoupení, mezi nimiž je i Česká Republika, mohou obdržet vízum po příletu (visa on arrival) na mezinárodním letišti v Dháce. Zahraniční investoři, vývozci a účastnici seminářů organizovaných vládou mohou také získat vízum po příletu. Musí ale doložit platné dokumenty. Pro aktuální platné informace ohledně cestování do Bangladéše kvůli covidu sledujte webové stránky Velvyslanectví Bangladéše v Berlíně, pod které spadá i Česká republika.

Dovoz valut není omezen, pouze je podle nařízení centrální banky Bangladéše stanovena povinnost deklarovat u celního úřadu dovoz cizí měny, pokud částka převyšuje 10 000,- USD (nebo ekvivalent této částky v jiné měně). Povoluje se dovoz věcí osobní potřeby, povolen je i dovoz 200 kusů cigaret. Existují přísné tresty za dovoz a držení drog a obchodování s nimi. Trestné činy související s drogami jsou trestány až doživotním odnětím svobody či trestem smrti.

Očkování:

Bangladéš patří mezi zdravotně rizikové země. Doporučuje se očkování proti virové hepatitidě A, poliomyelitidě, tetanu, břišnímu tyfu. V případě cest do Bangladéše v době od října do prosince nebo v období dešťů se doporučuje i očkování proti choleře. Při pobytu na venkově hrozí zvýšené riziko nákazy vzteklinou. Při pobytu mimo Dháku existuje celoroční riziko nákazy malárií. V období od června do září se v Bangladéši mohou vyskytnout  případy japonské encefalitidy. Při pobytu v terénu hrozí uštknutí jedovatými hady.  

Podnebí:

V Bangladéši lze rozlišit tři hlavní roční období. Chladné období (které je pro návštěvu země nejlepší), trvá zhruba od září do února. V únoru začínají teploty stoupat a přichází horké období, které trvá až do konce května. V tomto období je návštěva Bangladéše velmi vyčerpávající a nepříjemná. Následuje deštivý monzun, který trvá zhruba od června do září. Upozorňujeme, že hlavní město Dháka je řazeno mezi nejznečištěnější města světa, pokud jde o kvalitu vzduchu.  

Bezpečnost a bezpečností doporučení:  

Před každou cestou do Bangladéše je doporučováno informovat se o aktuálním vývoji situace, pokud jde o přírodní jevy a také případná bezpečnostní rizika. Česká republika zde nemá velvyslanectví. Pro Bangladéš je akreditován zastupitelský úřad České republiky v Dillí. V Dháce působí Honorární konzulát – kontaktní údaje viz níže.  

Bangladéš je zemí, které sužují časté záplavy a sesuvy půdy způsobené pravidelnými silnými monzunovými dešti a cyklóny. Zvýšená rizika panují při cestování právě v období monzunových dešťů, tj. od června do září.  

Bangladéš je zemí s politicky velmi aktivním obyvatelstvem. Časté jsou protestní demonstrace, které zpravidla přecházejí do násilností. Doporučuje se vyhýbat se většímu shluku lidí, demonstracím a veřejným shromážděním.   

V Bangladéši existují území, kam je přístup cizincům zakázán nebo se nedoporučuje. V jihovýchodní části země se nachází oblast Chittagong Hill Tracts (zahrnnuje okresy Rangamati, Khagrachari a Bandarban), kde může být pohyb omezen dle aktuálních nařízení místních úřadů. Při cestě do této oblasti je třeba se informovat u místních úřadů a vyřídit si potřebná povolení.  

Je třeba dbát  zvýšené opatrnosti při pohybu podél hranice s Indií. Existují pravidelné zprávy o osobách zabitých nebo zraněných v důsledku nezákonného překročení hranic s Indií. V příhraniční oblasti dochází k příležitostným potyčkám mezi indickou a bangladéšskou pohraniční stráží včetně přestřelek.    

Prodejní doba:             

Obvykle jsou obchody otevřené od 10.00 do 20.30 hod.  

Pracovní doba:            

Dny pracovního klidu jsou pátek s největšími muslimskými modlitbami a sobota. Neděle je běžný pracovní den. Pracovní doba ve státních úřadech je od 10:00 do 18:00.    

Veřejná doprava, a pohyb v rámci země:

K rychlému přesunu do vzdálenějších částí země lze použít letecké spojení, přičemž ceny letenek jsou velmi příznivé. Železniční síť je sice v Bangladéši poměrně hustá, na mnoha místech ale bohužel nemá návaznost přes řeky. Vybrat si lze od luxusní klimatizované první třídy přes několik mezistupňů až po přeplněnou druhou třídu bez rezervace. Nejrozšířenějším dopravním prostředkem v Bangladéši je autobus. V podstatě lze rozlišit dva typy. Doporučujeme však cestovat pouze luxusními dálkovými busy s pohodlnými čalouněnými křesly a klimatizací.  Zvláštností Bangladéše jako přímořské země protkané množstvím řek  je rozvinutý systém lodní dopravy. Na bangladéšských řekách provozuje lodní dopravu řada státních i soukromých společností, na palubě lze většinou koupit jídlo a pití. Nejběžnějším dopravním prostředkem po městech jsou rikši a cyklorikši. Při jejich použití je třeba vždy smlouvat předem.    

Pojištění a zdravotní péče:

Ve větších městech lze najít zdravotní péči na přijatelné úrovni, přestože hygienické standardy zdravotnických zařízení jsou v porovnání s evropskými zvyklostmi výrazně nižší. Ve venkovských oblastech je situace mnohem horší. Obecně platí, že do Bangladéše by měly jezdit pouze osoby v dobrém zdravotním stavu a vybavené příslušnými očkováními. Je vhodné si s sebou vzít pravidelně užívané léky a navštívit v případě potřeby pouze renomovaného anglicky mluvícího lékaře. Zdravotní péči si zahraniční návštěvníci musí hradit v hotovosti. Je proto vhodné mít dostatečnou finanční zásobu a před cestou sjednat zdravotní pojištění. Zdravotní péči je lépe vyhledávat u soukromých zdravotnických zařízení.  

Bangladéš je velmi chudou zemí, kde jsou hygienické podmínky obecně na nízké úrovni. Při cestování do Bangladéše je nutno dodržovat ve zvýšené míře základní hygienické návyky. Nelze vyloučit výskyt bolesti žaludku a střevní potíže. Dieta a klid pomohou toto období přestát bez větších problémů. V případě dlouhodobějších zdravotních problémů je nutno vyhledat lékařskou pomoc.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

V Bangladéši je omezeno zaměstnávání cizinců, v rámci firmy nesmí jejich počet překročit 5 % všech zaměstnanců. Zahraniční pracovník může v Bangladéši pracovat pouze pět let. K práci v Bangladéši je nutné pracovní vízum a povolení. Žádost o vízum je třeba podat na nejbližším zastoupení Bangladéše (Bangladéš nemá v ČR rezidentní zastoupení, nejbližší velvyslanectví Bangladéše je v Berlíně), podrobnější informace lze nalézt na: http://www.bdesh.info/info/visas.asp 

Pracovní povolení vyřizuje bangladéšské ministerstvo vnitra www.mha.gov.bd

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

ČR nemá s Bangladéšem uzavřenou žádnou bilaterální dohodu o vzájemném poskytování zdravotních služeb. Proto je nutno mít dostatek hotovosti a mít sjednané cestovní pojištění pokrývající náklady na pohotovostní pátrání a záchranu a ošetření během pobytu v Bangladéši.

5.9. Veletrhy a akce

Informace o výstavách a veletrzích v Bangladéši možno nalézt na webových stránkách Export Promotion Bureau www.epb.gov.bd,  na webech bangladéšského ministerstva obchodu, http://www.mincom.gov.bd/  nebo na stránkách Board of Investment, www.boi.gov.bd  či na webech obchodních a průmyslových komor jako je http://www.fbcci-bd.org/fbcci

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

1)      Velvyslanectví ČR v Indii

Adresa: 50-M, Niti Marg, Chanakyapuri, New Delhi – 11002 Tel.: +91-11-24155200 E-mail: newdelhi@embassy.mzv.cz   web: https://www.mzv.cz/nd    Facebook: https://www.facebook.com/czech.embassy.newdelhi Fax: +91-11-24155270 E-mail obchodního oddělení: commerce_delhi@mzv.cz E-mail konzulárního oddělení: delhi.consular@gmail.com Pracovní doba: pondělí – pátek 8,00 – 16,30  

2)     Honorární konzulát Bangladéš

vedoucí úřadu: p. A.S.M. Mohiuddin Monem Adresa:  Monem Business District, Level 2, East Tower 111, Bir Uttam C.R. Dutta Road, Dhaka -1205, Bangladesh Tel.: (+ 88) 02-9676855, 9665534, 9668638, 8610679 E-mail: dhaka@honorary.mzv.cz Web: www.czechrepublicbd.com Provozní doba úřadu: neděle – čtvrtek 10.30 – 12.30   

3)     Delegace Evropské unie v Bangladéši

Plot 7 Rd No 84, Gulshan 2 Dhaka 1212 Bangladesh Tel.: +880 2 5566 8057 Fax: +880 2 22226 3118 e-mail: delegation-bangladesh@eeas.europa.eu (link sends e-mail) Webové stránky: https://eeas.europa.eu/delegations/bangladesh_en

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Telefonní kód země: +880, na policii 8-665-513, záchranná zdravotnická služba má číslo 199 a hasiči 9-555-555.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda a propojení na jednotlivá ministerstva – http://www.lged.gov.bd/GovtWebsites.aspx

Centrální banka – https://www.bb.org.bd/

Úřad premiérky – https://pmo.gov.bd/

Bangladesh Institute of Develoment Studies – www.bids.org.bd/

Business Info Bangladesh – https://bizbangladesh.com/

Bangladesh Investment Development Authority – http://www.boi.gov.bd/

Export Promotion Bureau –   http://www.epb.gov.bd/                  

Dhaka Chamber of Commerce and Industry – http://www.dhakachamber.com/           

Federation of Bangladesh Chambers of Commerce and Industry – http://www.fbcci-bd.org/