MZV: Souhrnná teritoriální informace

Bangladéš, oficiálně Bangladéšská lidová republika, je země v jižní Asii. Je to osmá nejlidnatější země na světě s populací přesahující 177,6 milionů lidí. Bangladéš sdílí pozemní hranice s Indií a Myanmarem. Na jižním pobřeží země vystupuje do Bengálského zálivu.

Bangladéš tvoří suverénní část historické oblasti Bengálska, která byla rozdělena během rozdělení Britské Indie v roce 1947. V zemi převládají bengálští muslimové. Historie nezávislého bangladéšského státu se datuje od roku 1971, kdy proběhla Bangladéšská válka za nezávislost. Boje probíhaly mezi tehdejším Západním Pákistánem (dnešní Pákistán) a Východním Pákistánem (dnešní Bangladéš), které byly v době konfliktu spojeny v jednom státu. Během konfliktu došlo k rozsáhlým válečným zločinům, exodu 10 milionů bangladéšských uprchlíků a desítky miliónů vnitřně vysídlených.

Nový stát Bangladéš se v roce 1972 stal sekulárním státem v jižní Asii. Islám byl prohlášen za státní náboženství až v roce 1988. V roce 2010 Nejvyšší soud Bangladéše zároveň v ústavě potvrdil sekulární princip.

Bangladéš je parlamentní republika založená na westminsterském systému. Bengálci tvoří 98 % celkové populace Bangladéše a velká muslimská populace Bangladéše z něj činí zemi s jednou z největších muslimských populací na světě. Úředním jazykem Bangladéše je bengálština.

Země se skládá z osmi divizí, 64 okresů a 495 podokresů. Hlavní a největší město Dháka je ekonomickým, politickým a kulturním centrem země. Největší námořní přístav Chittagong je druhým největším městem. Přibližně dvě třetiny obyvatel žijí na venkově. V důsledku ozbrojeného konfliktu v Myanmaru je Bangladéš útočištěm pro téměř 1 milion rohingských uprchlíků.

Bangladéš je obvykle označován za rozvojovou zemi, zároveň však patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa. V posledních letech zaznamenal stabilní hospodářský růst, tažený především exportem textilu, rostoucí domácí spotřebou a rozvojem průmyslu. Z hlediska velikosti ekonomiky je Bangladéš v současnosti 37. největší ekonomikou světa podle nominálního HDP, zatímco podle parity kupní síly (PPP) je na 26. místě. Tento rozdíl odráží nižší cenovou hladinu v zemi a relativně vysokou kupní sílu místního obyvatelstva ve srovnání s nominálními ukazateli. Celkově tak Bangladéš představuje dynamicky se rozvíjející ekonomiku, která postupně posiluje své postavení v globálním hospodářství.

Bangladéš čelí mnoha výzvám, včetně nepříznivých dopadů změny klimatu, chudoby, negramotnosti, korupce, autoritářství a porušování lidských práv. Míra chudoby se od roku 2011 výrazně snížila (přibližně na polovinu), avšak v posledních letech se její pokles zpomalil a v důsledku ekonomických tlaků došlo i k jejímu mírnému nárůstu.

Bangladéš má podle rozhodnutí OSN graduovat z kategorie nejméně rozvinutých zemí (LDC) v roce 2026, přičemž vroce 2025 znovu potvrdil splnění všech tří kritérií pro graduaci (HDP na hlavu, index lidského rozvoje a index ekonomické zranitelnosti).

EU oznámila, že poskytne tříleté přechodné období do roku 2029 pro přístup země do režimu GSP+. Příprava na tento přechod se stala prioritou bangladéšské vlády. Země musí splnit náročné podmínky GSP+, zejména implementaci 27 mezinárodních úmluv voblasti pracovního práva, lidských práv, životního prostředí a demokratického vládnutí. EU ocenila pokrok, například ratifikaci klíčových úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO) č.155,187 a190, a uvedla, že Bangladéš může z GSP+ výrazně těžit, pokud bude i nadále prokazovat pokrok v těchtoklíčových oblastech.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Bangladéš (289.84 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

• Bangladéšská lidová republika (The People’s Republic of Bangladesh)

Prezident:

• Mohammed Shahabuddin (ve funkci od 24. 4. 2023)

Složení vlády:

Aktuální vládní kabinet Bangladéše se po parlamentních volbách v únoru 2026 skládá z předsedy vlády Tariqua Rahmana a několika desítek členů jeho kabinetu.  Předseda vlády, který nastoupil do funkce dne 17. února 2026 po vítězství Bangladéšské nacionalistické strany (BNP) v parlamentních volbách, stojí v čele exekutivy a koordinuje činnost vlády.  Jednotliví ministři řídí klíčová ministerstva, jako jsou finance, zahraniční věci, vnitra, obrana, energetika či veřejná správa, přičemž kabinet tvoří převážně zástupci BNP a jejích spojenců.  Na rozdíl od předchozího přechodného uspořádání vedeného hlavním poradcem byly obnoveny standardní parlamentní procesy, v nichž je kabinet odpovědný parlamentu.  Aktuální přehled členů vlády je zveřejňován na oficiálních stránkách vlády Bangladéše – https://cabinet.gov.bd/

Politické tendence:

Bangladéš prošel v srpnu 2024 hlubokou politickou krizí, která vedla ke konci patnáctileté vlády strany Awami League (AL) a rezignaci premiérky Sheikh Hasiny, jež zemi následně opustila. V reakci na krizi byla ustavena přechodná vláda vedená prof. Muhammadem Yunusem ve funkci nejvyššího poradce, jejímž hlavním úkolem bylo stabilizovat politickou situaci a připravit parlamentní volby. Ty se uskutečnily v únoru 2026 a vedly k návratu standardního parlamentního systému a vytvoření nové vlády vzešlé z volebního procesu. Mezi hlavní politické aktéry patří Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) a Jamaat-e-Islami (JeI), vedle oslabené, avšak stále politicky aktivní Awami League. Politickou kulturu v Bangladéši dlouhodobě charakterizují problémy s korupcí, klientelismem a silným vlivem náboženského konzervatismu. Země nadále hostí více než jeden milion rohingských uprchlíků z Myanmaru, jejichž přítomnost představuje významnou humanitární, bezpečnostní i politickou výzvu, přičemž vláda usiluje o jejich bezpečný a udržitelný návrat do Myanmaru.

1.2. Zahraniční politika země

Indie je historicky nejvýznamnějším partnerem Bangladéše a vztahy obou zemí patří mezi klíčové v rámci regionální politiky jižní Asie. Po politické krizi v srpnu 2024 a následném pádu vlády Awami League došlo k dočasnému ochlazení bilaterálních vztahů, zejména v politické rovině. Po parlamentních volbách v únoru 2026 a nástupu nové vlády však dochází k postupné stabilizaci a redefinici vzájemných vztahů, přičemž Indie nadále považuje Bangladéš za jednoho z hlavních partnerů své strategie „Neighbourhood First“. Nové vedení Bangladéše usiluje o vyváženější zahraniční politiku, což se projevuje snahou o revizi některých dosavadních dohod a větší důraz na národní zájmy. Mezi klíčová témata bilaterálních vztahů nadále patří otázky bezpečnosti na společné hranici, obchodní spolupráce a situace náboženských menšin v Bangladéši. Vztahy nejsou nyní tak blízké jako za vlády Sheikh Hasiny, nicméně obě strany mají zájem na jejich postupné stabilizaci a udržení strategického partnerství.

Ve vztahu s Čínou došlo v období po politické krizi v roce 2024 a během přechodné vlády k viditelnému prohloubení, a to zejména v důsledku snahy o diverzifikaci zahraničněpolitické orientace a snížení tradiční závislosti na Indii a Západu. Po parlamentních volbách v únoru 2026 a nástupu nové vlády tento trend částečně pokračuje, avšak v pragmatičtější a vyváženější podobě. Bangladéš nadále spolupracuje s Čínou zejména v oblasti infrastruktury a investic v rámci iniciativy Pás a stezka (BRI), přičemž nové vedení země současně usiluje o udržení rovnováhy mezi hlavními regionálními partnery. Čína tak zůstává významným ekonomickým a strategickým aktérem, nicméně bangladéšská vláda se snaží zabránit jednostranné orientaci zahraniční politiky.

Vztahy se Spojenými státy prošly dynamickým vývojem, kdy na začátku roku 2025 panovalo napětí. Vztahy se postupně zlepšují, zejména díky intenzivnější bezpečnostní spolupráci potvrzené novými americkými programy bezpečnostní asistence a pokračujícím dialogům v obranné oblasti. Současně platí nová americká bezpečnostní strategie pro Indo‑Pacifik, která klade důraz na posílení vojenské přítomnosti USA v regionu a má vliv i pozici Bangladéše jako strategicky významného státu v Bengálském zálivu. Hlavní témata bilaterálních vztahů tak zahrnují obrannou spolupráci, bezpečnost v oblasti Indo-Pacifiku, ekonomickou diplomacii, změny v obchodních tarifech, podporu demokratické transformace, rozvojové projekty a humanitární pomoc. Pozitivní impuls přinesly také hospodářské kroky Dháky, zejména rozhodnutí z října 2025 o dovozu 220000 tun americké pšenice, které mělo podpořit potravinovou bezpečnost a zároveň uvolnit obchodní napětí. Vztahy se nesou v duchu pragmatické spolupráce, kdy Spojené státy projevují silnější zájem o infrastrukturní a strategické projekty v rámci svých zájmů v oblasti Indo‑Pacifiku.

 Evropská unie má v Bangladéši své diplomatické zastoupení prostřednictvím Delegace EU v Dháce. EU je pro Bangladéš největším exportním trhem. Vztahy mezi EU a Bangladéšem dostaly v roce 2023 nový impulz podepsáním bilaterální dohody o partnerství a spolupráci s cílem rozšířit a rozvíjet vzájemné vztahy. EU dlouhodobě udržuje s Bangladéšem dialog ohledně vytváření „legálních migračních cest“, podpory mobility pracovních sil a posílení pracovních standardů vsouladu s mezinárodními normami. EU rozšiřuje technologickou a institucionální podporu také voblasti správy hranic, mimo jiné prostřednictvím pokračujícího školení bangladéšské imigrační policie a poskytování moderních forenzních nástrojů, což navazuje na regionální bezpečnostní projekt EU z roku 2024. Současně pokračují iniciativy financované EU voblasti obnovitelných zdrojů energie, digitalizace a odborného vzdělávání v rámci programu Global Gateway. V rámci tohoto programu EU v Bangladéši významně investuje, a to v celkové výši alokovaného grantu 64 mil EUR na období 2025-2027. Probíhají rovněž projekty v oblasti infrastruktury a konektivity, zejména s podporou Evropské investiční banky, včetně plánů na rozvoj železničního spojení Laksam-Chittagong a iniciativ digitální konektivity.  

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:

Hustota osídlení činí přibližně 1 300–1 350 obyv./km². Průměrný roční přírůstek se pohybuje kolem 1,1 % a v roce 2026 už přesahuje počet obyvatel Bangladéše 177 milionů.

Demografické složení:

Kolem 98 % obyvatelstva Bangladéše tvoří Bengálci. Zbytek tvoří domorodé skupiny. Vláda Bangladéše uznává 27 domorodých etnických skupin v rámci zákona o kulturních institucích pro malé antropologické skupiny z roku 2010.

Úřední jazyk:

Oficiálním jazykem je bengálština. 

Vyznání:

Hlavní náboženství: muslimové (91 %), hinduisté (8 %), další (1 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Bangladéš je 37. největší ekonomikou světa podle nominálního HDP (2026), s celkovým výkonem ekonomiky přesahujícím 500 miliard USD. V regionu jižní Asie se řadí mezi nejvýznamnější ekonomiky po Indii a nadále patří k rychle rostoucím trhům, i přes zpomalení v letech 2024 a 2025 způsobené politickou nestabilitou a makroekonomickými problémy. Ekonomika se potýká s přetrvávající inflací, tlakem na měnu a vnější nerovnováhou, avšak v roce 2026 se očekává postupné oživení růstu.

Klíčovým pilířem ekonomiky zůstává textilní a oděvní průmysl, který tvoří dominantní podíl exportu, zatímco dovoz je tvořen především energetickými surovinami, průmyslovými vstupy a technologiemi, což dlouhodobě přispívá k obchodnímu deficitu.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Bangladéš čelil v letech 2024 až 2025 výrazným makroekonomickým problémům, jejichž dopady přetrvávají i v roce 2026. Inflace, která na konci roku 2024 přesáhla 11 %, zůstává i nadále relativně vysoká (kolem 8-9 %), což nadále oslabuje kupní sílu obyvatelstva a negativně ovlivňuje životní úroveň, zejména střední třídy. Ve sledovaném období pokračoval růst veřejného dluhu, který se pohybuje kolem 37 % HDP, přičemž celkový dluh přesahuje 160 mld. USD. Strukturální problémy, včetně neprůhledného zadlužení souvisejícího s energetickými a importními závazky, přetrvávají.

Významným problémem zůstává také korupce a nelegální odliv kapitálu do zahraničí. Devizové rezervy, které do konce roku 2024 klesly přibližně na 20-22 mld. USD, zůstávají i v roce 2026 podhodnocené v důsledku vysokých dovozních nákladů, zejména za energie a průmyslové vstupy. Trh práce nadále vykazuje vysokou míru nezaměstnanosti mezi mladými lidmi. Tzv. „Neaktivní“ mládež (NEET) tvoří okolo 40 % mladých lidí v kategorii 15-24 let.                                                                                                                                                                                                                    Státní rozpočet na fiskální rok 2025/2026 reflektuje potřebu fiskální konsolidace i podpory ekonomického růstu, přičemž vláda zachovává důraz na rozvoj infrastruktury, sociálních sektorů, digitalizace („Smart Bangladesh“) a podporu podnikatelského prostředí. Prioritou nové vlády po volbách v roce 2026 zůstává stabilizace veřejných financí, posílení bankovního sektoru a obnovení důvěry zahraničních investorů.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém zastřešuje Centrální banka (Bangladesh Bank, BB), která vykonává dohled nad finančním sektorem a měnovou politikou. V zemi působí přibližně 60 bank, včetně čtyř státních komerčních bank (Agrani Bank, Janata Bank, Sonali Bank a Rupali Bank) a několika specializovaných bank kontrolovaných vládou, zaměřených zejména na financování zemědělství a průmyslu. Vedle nich operují zahraniční banky a zhruba tři desítky nebankovních finančních institucí. Bangladéš nadále patří mezi světové lídry v oblasti mikrofinancování, kterému se věnují stovky organizací.

Bankovní sektor však zůstává strukturálně slabý a zatížený vysokým objemem nesplácených úvěrů, nedostatečnou regulací, korupcí a nízkou efektivitou řízení. Přetrvávají problémy s kapitálovou přiměřeností, řízením rizik a transparentností. Vysoké úrokové sazby a omezený přístup k financování nadále komplikují podnikatelské prostředí. Kapitálový trh zůstává relativně nerozvinutý, s omezenou likviditou a nízkou diverzitou investičních nástrojů. Hlavní burzy se nacházejí v Dháce (Dhaka Stock Exchange) a Chattogramu (Chittagong Stock Exchange).

2.4. Daňový systém

Podle analytiků má Bangladéš relativně vysoké sazby daně z příjmů právnických osob a složitý daňový systém, což nadále představuje bariéru pro zahraniční i domácí investory. Sazby daně z příjmů právnických osob zůstávají diferencované podle sektorů, přičemž nejvyšší zátěž nesou banky, finanční instituce, telekomunikační operátoři a výrobci tabákových produktů (přibližně 40-45 %), zatímco exportně orientovaná odvětví, jako je textilní průmysl, využívají zvýhodněné sazby. Obecně se sazba pohybuje zhruba kolem 25 % u kótovaných a kolem 30-35 % u nekótovaných společností. Podnikatelské svazy dlouhodobě vyzývají ke zjednodušení daňového systému a snížení sazeb.

Systém daně z přidané hodnoty (DPH), reformovaný od roku 2019, má několik sazeb, se sazbami typicky v rozmezí 5 % až 15 %, což je nadále předmětem kritiky kvůli složitosti a administrativní náročnosti. V návaznosti na reformní programy podporované Mezinárodním měnovým fondem Bangladéš postupně upravuje legislativu v oblasti přímých daní s cílem rozšířit daňovou základnu, zefektivnit výběr daní a zvýšit fiskální příjmy státu. Přesto zůstává poměr daňových příjmů k HDP jedním z nejnižších na světě a výrazně zaostává za regionálním průměrem. Podrobné informace o daňovém systému poskytuje Národní úřad pro daňové příjmy (National Board of Revenue, www.nbr.gov.bd).

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní bilance mezi Českou republikou a Bangladéšem je dlouhodobě výrazně negativní ve prospěch dovozu zboží a služeb z Bangladéše do ČR.

Vývoz České republiky do Bangladéše je tvořen mléčnými výrobky a rovněž technologicky náročnými produkty, zejména zařízeními pro energetiku, strojírenství, elektrotechniku a vybrané položky chemického průmyslu. Dovoz z Bangladéše do ČR tradičně dominuje textilním a obuvnickým zbožím, které tvoří většinu bangladéšského exportu na český trh, což odpovídá strukturálnímu charakteru bangladéšské výrobní ekonomiky a její koncentraci na textilní a oděvní sektor.

České firmy nadále identifikují v Bangladéši příležitosti především v sektorech obranného a civilního leteckého průmyslu, energetiky, vodohospodářství a potravinářství, kde je zájem o modernizační projekty podporované bangladéšskou vládou i multilaterálními institucemi.

Významnými oblastmi českého exportního zájmu jsou vojenská a bezpečnostní technika, radary, komunikační prostředky, letouny a technologie pro kontrolu a řízení letového provozu. Na bangladéšské straně přetrvává zvýšený zájem o dovoz strojních zařízení, zdravotnických technologií a řešení v oblasti energetické infrastruktury.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchodní spolupráce mezi EU a Bangladéšem se dynamicky rozvíjí, zejména prostřednictvím iniciativ programu Global Gateway zaměřených na obnovitelné zdroje, udržitelný rozvoj, digitalizaci a vzdělávání. EU v Bangladéši plánuje v letech 2025-2027 grantové investice ve výši 64 mil. EUR. EU je přitom hlavním exportním trhem Bangladéše, zejména pro textilní výrobky, díky preferenčnímu režimu „Everything But Arms“.

Obě strany zároveň jednají o dalším prohloubení vztahů, včetně možné Dohody o volném obchodu (FTA) a Komplexního hospodářského partnerství (CEPA), které by měly podpořit dlouhodobé a vyváženější ekonomické partnerství, zejména s ohledem na blížící se odchod Bangladéše ze skupiny nejméně rozvinutých zemí.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obchodní spolupráce Bangladéše se zeměmi mimo EU se rovněž dynamicky rozvíjí a je zaměřena na diverzifikaci exportních i investičních příležitostí. Klíčovými partnery jsou zejména země Asie, jako Čína, Indie a Japonsko, dále státy Perského zálivu a Spojené státy. Bangladéš těží z rostoucího regionálního obchodu, investic do infrastruktury a zapojení do iniciativ, které podporují průmyslový rozvoj, energetiku a digitalizaci. Významnou roli hrají také rozvojová partnerství a bilaterální dohody, které usnadňují přístup na trhy a podporují příliv zahraničních investic. V kontextu očekávaného ukončení statusu nejméně rozvinuté země se Bangladéš snaží posilovat formálnější obchodní rámce, zvyšovat konkurenceschopnost své ekonomiky a rozšiřovat spolupráci i do nových sektorů s vyšší přidanou hodnotou.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Bangladéšská vláda nadále aktivně usiluje o přilákání zahraničních investic, zejména do oděvního průmyslu, lehkého zpracovatelského průmyslu, energetiky, zemědělství a infrastrukturních projektů. Investiční politika státu je založena na exportně orientovaném růstu a zahrnuje řadu pobídek, včetně daňových úlev, zvláštních ekonomických zón a zjednodušených administrativních postupů.

Po poklesu důvěry investorů v období politické nestability v letech 2024 až 2025 zaznamenal příliv přímých zahraničních investic jen mírné oživení a nadále zůstává relativně nízký (kolem 1,5-1,7 mld. USD ročně). Nová vláda po volbách v roce 2026 deklaruje snahu o zlepšení investičního prostředí, posílení právní jistoty a diverzifikaci investičních zdrojů.

Pro informace o aktuálních investičních příležitostech lze využít oficiální stránky Úřadu pro rozvoj investic Bangladéše (Bangladesh Investment Development Authority, BIDA: https://bida.gov.bd/)

Česká republika nadále neeviduje žádné významnější přímé investice z Bangladéše.

3.3. FTA a smlouvy

Bangladéš rozšiřuje sítě obchodních dohod s cílem posílit export a připravit ekonomiku na graduaci z kategorie nejméně rozvinutých zemí (LDC). Země vede jednání o dohodách o volném obchodu (FTA) a preferenčních obchodních dohodách (PTA) s řadou partnerů, mezi něž patří například Indie, Japonsko, Indonésie, Austrálie či Kanada. 

Vláda zároveň aktualizuje svou obchodní politiku a institucionální rámec pro vyjednávání těchto dohod, přičemž významnou roli hraje Bangladesh Trade and Tariff Commission (BTTC), která připravuje analytické podklady a návrhy nových pravidel. Vedle již existující preferenční dohody s Bhútánem pokračují jednání o uzavření dalších PTA například s Nepálem. 

EU oznámila, že poskytne tříleté přechodné období do roku 2029 pro přístup země do režimu GSP+. Země musí splnit náročné podmínky GSP+, zejména implementaci 27 mezinárodních úmluv. EU ocenila pokrok, například ratifikaci klíčových úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO) č.155,187 a190, a uvedla, že Bangladéš může z GSP+ výrazně těžit, pokud bude i nadále prokazovat pokrok v těchtoklíčových oblastech.

Došlo k jednání mezi EU a Bangladéšem nad Dohodou o partnerství a spolupráci (PCA), jejíž cílem je posunout dosavadní spolupráci z roviny rozvojové pomoci na komplexnější partnerství. Obě strany zahájily v Bruselu první kolo vyjednávání o této dohodě, která má pokrýt široké spektrum témat. K dohodě nad textem došlo na začátku roku 2026.

 Smlouvy s ČR:

• Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti (Praha 12. 11. 2019, v platnost vstoupila 15. 1. 2021)
• Dohoda o podpoře obchodu a hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky (Praha 21. 5. 2019)
• Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky (Dháka 13. 5. 1981)

3.4. Rozvojová spolupráce

Bangladéš zůstává čistým příjemcem zahraniční rozvojové pomoci, přičemž Evropská unie patří mezi jeho hlavní donory. EU realizuje podporu v rámci víceletého indikativního programu na období 2021-2027, jehož celková alokace činí až 306 milionů EUR. Prioritními oblastmi spolupráce jsou rozvoj lidského kapitálu, podpora zeleného a inkluzivního hospodářského růstu a posilování dobrého vládnutí. V kontextu ekonomických a politických výzev po roce 2024 se pomoc EU zaměřuje rovněž na stabilizaci institucí a podporu reforem.

Česká republika dlouhodobě přispívá k rozvojové spolupráci s Bangladéšem zejména prostřednictvím humanitární pomoci a malých lokálních projektů (MLP). Tyto projekty se soustředí především na podporu ekonomických aktivit nejvíce zranitelných skupin obyvatelstva a posilování jejich soběstačnosti.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letectví, vesmír

Rozvoj letecké dopravy v Bangladéši je významně ovlivněn vysokou hustotou osídlení a přetrvávajícími kapacitními omezeními silniční a železniční dopravy, což zvyšuje význam letecké přepravy osob i zboží. V reakci na rychle rostoucí poptávku země investuje do výstavby nových letišť, a především do rozšiřování a modernizace stávající letištní infrastruktury. Letectví patří knejrychleji rostoucím odvětvím ekonomiky a podle odhadů Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) se jeho velikost může do konce 30. let zvýšit přibližně o 150-160%, tedy více než na dvojnásobek současného objemu. Pro české podniky se otevírají příležitosti zejména voblasti letištní infrastruktury, navigačních a řídicích systémů a technologií zajišťujících bezpečnost a řízení letového provozu, včetně radarových systémů. Perspektivním segmentem jsou rovněž dodávky malých letadel, jejichž výroba má vČeské republice dlouhou tradici. K dalšímu rozvoji letecké dostupnosti v odlehlejších částech země mohou přispět také mobilní letištní systémy, které umožňují rychlé a flexibilní rozšíření provozní kapacity.

▶ Energetika

Bangladéš nabízí českým firmám v energetice mimořádně silné, ale technologicky selektivní příležitosti. Země má sice téměř plnou elektrifikaci a instalovaný výkon přes 30GW, zároveň však čelí dramaticky rostoucí poptávce, omezením v zásobách paliv a velmi slabé stabilitě soustavy. Bangladéš má zájem o evropské technologie pro budoucí stabilní, chytrou a nízkoemisní energetiku. Pro český export a investice se v tomto smyslu otvírá prostor zejména v oblasti modernizace přenosové a distribuční sítě. Jedná se konkrétně o technologie SCADA, EMS/DMS nebo transformátory. Dále je značný potenciál v rychle se rozvíjející oblasti integrace obnovitelných zdrojů, kde je vidět zvyšující se poptávka po technologiích akumulace energie a hybridních systémech. Bangladéš má rovněž zájem o zvyšování energetické účinnosti. Je zájem o technologie EPC, kogenerace, odpadního tepla a technologie v oblasti energetického managementu továren. V dílčích řešeních může být zájem také o technologie pro plynové, nebo jiné flexibilní zdroje v přechodných období. Perspektivními oblastmi pro bangladéšskou energetiku zůstávají také dodávky zařízení a náhradních dílů.

▶ Obranný průmysl

Rozpočet bangladéšských ozbrojených sil je každoročně navyšován (alokováno bylo v roce 2025 přibližně 3,8 mld. USD), a vytváří značný prostor pro dodávky vybavení a technologií pro bezpečnostní složky státu. Ozbrojené síly Bangladéše současně realizují modernizační proces Forces Goal 2030. Tento strategický rámec si klade za cíl zvýšit operační schopnosti armády prostřednictvím nového vybavení a technologií, rozvoje domácího obranného průmyslu a zlepšení výcviku, logistiky a vojenské infrastruktury. Realizace tohoto plánu vytváří široké spektrum příležitostí pro české společnosti, které mohou nabídnout své výrobky, technologie i specializované služby. Pro české firmy může být výhodou skutečnost, že bangladéšské orgány aktivně usilují o diverzifikaci zahraničních partnerů v oblasti vojenské spolupráce i o rozšíření portfolia dodavatelů. Firmy se mohou nicméně prosadit nejen v oblasti klasické vojenské techniky, ale také v segmentech elektronické ochrany, proti‑minových a rušicích systémů, osobních ochranných prostředků, radarových a výcvikových simulátorů nebo prostředků protichemické ochrany (PPO).

▶ Voda a životní prostředí

Bangladéš trpí každoročními rozsáhlými záplavami, které způsobují znečištění zdrojů pitné vody. Vláda proto připravila ambiciózní plán, který má primárně zajistit zdroje pitné vody a zvýšit odolnost krajiny proti změnám klimatu. Vláda Bangladéše počítá s investicemi ve výši 43 mld. USD. Uplatnění najdou firmy se zaměřením na budování hydromelioračních zařízení, protipovodňových děl, vodohospodářských integračních systémů nebo na projektování a simulační modelování.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství se v současnosti podílí na tvorbě HDP Bangladéše zhruba 11%, přičemž přírodní a klimatické podmínky země vytvářejí dobré předpoklady pro další růst zemědělské produkce. Ačkoli Bangladéš i nadále zůstává závislý na dovozu základních zemědělských komodit, jako jsou pšenice, sója či luštěniny, otevírají se zde zajímavé příležitosti v oblasti specializovaných zemědělských a potravinářských produktů s vyšší přidanou hodnotou. České firmy mohou nalézt uplatnění především v dodávkách zemědělské techniky, zemědělských vstupů včetně krmiv, osiv a hnojiv, dále v oblasti zařízení pro zpracování mléka a ryb, konzervárenských technologiích, poradenských službách a komplexních řešení zemědělské infrastruktury. Zvláštní potenciál představují projekty zaměřené na budování skladovacích kapacit, sil a chladírenských řetězců a zařízení.

▶ Věda, výzkum, inovace

Výdaje na výzkum, vývoj a inovace v Bangladéši v posledních letech postupně rostou, nicméně jejich podíl na HDP zůstává relativně nízký a pohybuje se kolem 0,5 % HDP. Tato hodnota, i když má rostoucí tendenci, je stále výrazně nižší než u vyspělých ekonomik. Odráží nicméně postupně rostoucí politický závazek bangladéšské vlády posilovat vědu, inovace a technologický rozvoj jako nástroj ekonomické transformace.

Hlavním evropským institucionálním rámcem, do něhož mohou bangladéšské výzkumné instituce vstupovat do konsorcií s českými partnery jako „třetí země automaticky způsobilá k financování“, je Horizon Europe. Tento nástroj umožňuje zapojení bangladéšských univerzit a výzkumných institucí do společných projektů s českými institucemi, zejména v aplikovaném výzkumu zaměřeném na klima, zemědělství, potravinové systémy, energetiku, digitalizaci a zdravotnictví. Pro ČR je potenciálně přínosné, že Bangladéš nabízí širokou infrastrukturu laboratorního a demonstračního prostředí pro testování řešení v reálných, často extrémních podmínkách, zatímco české výzkumné instituce mohou přicházet s technologiemi, metodikou a schopnostmi v aplikovaném výzkumu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Čeští podnikatelé se mohou v Bangladéši setkat s celou řadou kulturních odlišností, které je potřeba mít na vědomí.

4.2. Oslovení

Tituly jsou v Bangladéši důležité a je pravděpodobné, že Vás bude partner oslovovat pomocí profesního titulu. Je zároveň žádoucí oslovovat partner pane, paní nebo slečno, následovaného jejich příjmením.

4.3. Obchodní schůzka

Bangladéš je muslimská země a je zapotřebí dodržovat veškerá pravidla chování, která z toho vyplývají. Pátek je dnem pracovního klidu a v Bangladéši se nepracuje. Oproti tomu se chodí do práce v neděli. Obchodní schůzky mohou mít zpoždění. Pro obchodní jednání se počítá s formálním oblečením. Pro zahájení komunikace je běžné potřesení rukou. Obchodní jednání bývají delší, než je zvykem na Západě, tj. začínají typickými konverzacemi o počasí, sportu, rodině obchodníka apod. Důležitým (pozitivním) faktorem jsou dárky, které si Bangladéšané rádi vyměňují (např. sladkosti, suvenýry z cizích zemí, ne však alkohol).

4.4. Komunikace

Osobní schůzky jsou preferovány před komunikací prostřednictvím telefonů, dopisů nebo e-mailů. Při obchodních jednáních je preferována angličtina.

4.5. Doporučení

Před uzavřením obchodu by české firmy měly prověřit registraci a bonitu svých bangladéšských obchodních partnerů. Informace je možné získat na následujících kontaktech:

–         Dhácká obchodní a průmyslová komora (Dhaka Chamber of Commerce & Industry, DCCI)

–         Federace bangladéšských obchodní a průmyslových komor (Federation of Bangladesh Chambers of Commerce and Industries, FBCCI)

Seznam obchodních komor v Bangladéši je možné najít na webu EDB – Chambers List.

Rovněž doporučujeme využít k prověření obchodních partnerů či tendrů Honorární konzulát ČR v Dháce.

4.6. Státní svátky

Aktuální přehled státních svátků pro rok 2026 v Bangladéši je možné získat na následující webové stránce  2026 Bangladesh Public Holidays Calendar – BD Public News.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

 Pomoc v orientaci na trhu mohou poskytnout obchodní komory jako je Bangladéšská federace obchodních a průmyslových komor (Federation of Bangladesh Chambers of Commerce and Industry, FBCCI) nebo Dhácká obchodní a průmyslová komora (Dhaka Chamber of Commerce and Industry, DCCI). Obchodní komory mohou být nápomocné při analýze obchodních příležitostí a vyhledání potenciálních místních partnerů. Před jejich kontaktováním je vhodné věc koordinovat se ZÚ Dillí nebo přímo konzultovat s Honorárním konzulátem ČR v Dháce.

 Jako v jiných asijských zemích je žádoucí do obchodních aktivit zapojit místního konzultanta, který rozumí místnímu trhu a má nezbytné kontakty. Pro uzavření obchodu je preferovaný osobní kontakt. Bangladéšané nejsou zvyklí uzavírat obchody na dálku. Vyjednávání je poměrně zdlouhavé, většinou je zapotřebí několik obchodních jednání, kdy dojde nejdříve k navázání „přátelského vztahu“.

 Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

 Vláda Bangladéše provádí politiku tržně orientované ekonomiky. Podporuje dovozy určené k rozvoji klíčových odvětví průmyslu. Kontrola dovozu se projevuje v rozdílné úrovni výše cel a v uplatňování dodatečného cla u některých výrobků. Na druhé straně vláda osvobozuje dovoz vybraných výrobků a služeb od DPH, na jejichž rozvoji má zájem. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole Daňový systém.

 Podmínky pro dovoz zboží jsou selektivně liberalizované, sledující cíl urychlit modernizaci země. Bangladéš má jen malou výrobní základnu a většinu výrobků musí dovážet. Dovozní politika sleduje zjednodušení celních tarifů, potlačení dovozů luxusního zboží zavedením zvláštní vyšší sazby, zjednodušení dovozů moderních technologií a umožnění výhodných dovozů pro exportně orientovaná odvětví průmyslu a dovozů kvalitního vybavení pro zdravotnická zařízení.

 V souladu s dohodami WTO vláda provedla nezbytné změny v celním zákoně z roku 1969 a formulovala pravidla pro zahájení šetření a uložení cla na antidumpingová, vyrovnávací a ochranná opatření. Tarify zůstávají hlavním nástrojem obchodní politiky Bangladéše. 

Celní plán je zveřejněn na začátku každého rozpočtového roku a je považován za nedílnou součást celního zákona z roku 1969. Celní sazby lze nalézt na stránkách Bangladéšského celního úřadu: http://www.bangladeshcustoms.gov.bd/  

Celní zákon Bangladéše také stanoví Alternativní řešení sporů (Alternative Dispute Resolution, ADR). Celkově je možné konstatovat, že bangladéšská ekonomika patří mezi poměrně otevřené ekonomiky, trh je relativně dobře zásoben (ve velkých městech) zbožím z dovozu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro české podnikatele existuje několik forem a způsobů působení na trhu v Bangladéši. Zde jsou některé z nich:

• Export: České podniky mohou exportovat své zboží a služby do Bangladéše. Je důležité se seznámit s místními dovozními předpisy, cly a daňovými sazbami.
• Agentury a distributoři: České podniky mohou spolupracovat s místními agenty a distributory, kteří mohou zastupovat jejich zájmy a pomáhat při prodeji zboží a služeb v Bangladéši.
• Joint venture:České firmy mohou vstoupit do společných podniků s místními partnery, což umožňuje sdílení zdrojů, znalostí trhu a rizik
• Franchising: České firmy mohou poskytovat franšízy bangladéšským podnikatelům, což jim umožní rozšířit svou značku na nové trhy.
• Založení dceřiné společnosti: České firmy mohou založit dceřinou společnost v Bangladéši, která jim umožní řídit své aktivity na místní úrovni a lépe se přizpůsobit místním podmínkám.
• Investice: České firmy mohou investovat do bangladéšských podniků, například formou kapitálového vkladu nebo úvěru.

Před vstupem na bangladéšský trh je důležité provést důkladný průzkum trhu a získat nezbytná povolení a licence. Doporučuje se také konzultovat místní obchodní komoru nebo Honorárním konzulátem ČR v Dháce, které může poskytnout cenné informace a podporu při hledání vhodných obchodních partnerů a navigaci v místních právních a daňových předpisech.

5.3. Marketing a komunikace

Při vstupu na bangladéšský trh je důležité, aby české firmy zvážily několik faktorů při vytváření a provádění marketingových strategií. Zde je několik doporučení pro účinný marketing v Bangladéši:

• Kulturní citlivost: Je důležité respektovat a pochopit místní kulturu, náboženské a sociální hodnoty. Vytvářejte marketingové kampaně, které respektují tyto hodnoty a nevyvolávají kontroverzi.
• Jazyková bariéra: Bengálština je úředním jazykem Bangladéše. Zvažte překlad marketingových materiálů do bengálštiny, aby byly snadno srozumitelné pro místní obyvatelstvo. V některých případech může být vhodné také použít angličtinu, zejména pokud je váš cílový trh vyšší třída nebo podniky.
• Digitální marketing: Internet a sociální média mají v Bangladéši stále větší význam. Využijte online platformy, jako jsou Facebook, Instagram, YouTube nebo LinkedIn pro propagaci vašeho produktu či služby. Místní digitální marketingové agentury vám mohou pomoci s efektivní online reklamou.
• Tradiční média: I přes rostoucí vliv digitálních médií stále hrají roli tradiční média, jako jsou noviny, časopisy, televize a rozhlas. Zvažte využití těchto médií pro dosažení širšího publiku.
• Místní sítě a partnery: Spolupracujte s místními obchodními partnery, distributory nebo agenty, kteří mají znalosti místního trhu a mohou pomoci přizpůsobit marketingovou strategii místním potřebám.
• Účast na veletrzích a konferencích: Účast na místních veletrzích a konferencích může být skvělou příležitostí pro prezentaci vašich produktů či služeb, navázání kontaktů s potenciálními zákazníky a obchodními partnery a získání přehledu o konkurenci.
• Cenová strategie: V Bangladéši mohou být ceny důležitým faktorem při rozhodování o nákupu. Přizpůsobte svou cenovou strategii místním tržním podmínkám a konkurenci
• Zákaznická podpora: Poskytujte efektivní a spolehlivou zákaznickou podporu v místním jazyce. Místní obyvatelstvo oceňuje firemní zástupce, kteří jsou ochotni pomoci a nabídnout řešení v případě problémů nebo dotazů.
• Personalizace: Personalizace marketingových sdělení a nabídek pro různé segmenty trhu může zlepšit účinnost vaší kampaně. Uvažujte o demografických, geografických a psychologických aspektech svého cílového trhu při vytváření marketingových strategií.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Bangladéš je členem WTO ve skupině nejméně rozvinutých zemí. Jeho zákonodárství na ochranu duševního vlastnictví není plně kompatibilní se zákony vyspělých zemí.

V září 2017 meziministerská schůzka rozhodla o připojení Bangladéše ke Smlouvě o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT), mezinárodní smlouvě spravované Světovou organizací duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO) zahrnující 145 smluvních zemí. PCT je jednou ze tří smluv o ochraně práv duševního vlastnictví. Vláda zároveň přijala iniciativy vedoucí k tomu, aby se stávající zákony o právech duševního vlastnictví přizpůsobily ochraně místních inovací, vynálezů a výtvorů. Více informací k problematice politik a zákonů najdete na webové stránce WIPO: https://www.wipo.int/directory/en/details.jsp?country_code=BD.

Podle Asociace softwarových a informačních služeb v Bangladéši (Bangladesh Association of Software and Information Services, BASIS) zákon o autorských právech z roku 2005 a patentový zákon z roku 2011 s jeho novelizací v roce 2023 nejsou dostatečné k zajištění ochrany inovací, vynálezů a výtvorů. Stávající zákony o ochraně duševního vlastnictví musí být aktualizovány a pozměněny.

V oblasti práv duševního vlastnictví vláda přijala iniciativy, jejichž cílem je změnit a zavést nové právní předpisy v souladu se Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights, TRIPS). Národní politika duševního vlastnictví z roku 2018 byla již schválena vládním kabinetem Bangladéše. Navrhovaný celní zákon z roku 2018 rovněž obsahuje ustanovení o kontrole, zabavení a zadržování zásilek padělaného nebo pirátského zboží.

Problematika ochrany duševního vlastnictví patří do portfolia oddělení patentů a designu na Ministerstvu průmyslu Bangladéše a oddělení autorských práv na Ministerstvu pro kulturní záležitosti Bangladéše.

5.5. Trh veřejných zakázek

Informace o nově vypsaných veřejných zakázkách je možno získat na webových stránkách Delegace EU v Dháce.

A na dalších stránkách:

• Global Tenders
• Tenders Info
• AllTender
• Tender Bazar
• Bangladesh Government Press

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Využívání místních soudů se nedoporučuje pro vysokou korupci a pomalost. Naprosto nejdůležitější podmínkou pro působení v teritoriu je navázat spolupráci s místním kvalitním konzultantem. Při sjednávání kontraktu se doporučuje dohodnout platbu neodvolatelným a potvrzeným akreditivem.

Problémy mohou vyplývat především ze špatně dohodnutých platebních podmínek, a to zvláště u nových, neznámých firem. Při navazování nových obchodních kontaktů je nutno pečlivě zvažovat pozvání k jednáním do České republiky. Český partner si musí ohodnotit důležitost kontraktu a nutnost osobní návštěvy. Každopádně se osvědčuje vyžádat si od bangladéšského partnera konkrétní obchodní údaje a reference na jeho předchozí obchodní činnost.

Potenciálním rizikem je politická a bezpečnostní situace v Bangladéši. Překážky v podnikání a investování v Bangladéši kladou především časté výpadky elektřiny vedoucí k zastavení výroby, špatná infrastruktura, korupce, nepředvídatelné výkyvy cen a časté celonárodní stávky (tzv. hartály), které narušují obchodní plány.

V praxi bude ale většina problémů souviset se specifiky místního (rozvojového) trhu. Je nutno počítat se zaměstnáváním místního konzultanta, který pomůže překonat byrokratické překážky.

 Některé zahraniční firmy v poslední době ukončily svou činnost v zemi a stěžovaly si na obtížnou vymahatelnost kontraktů, byrokracii a nepružný soudní systém. Případné investice doporučujeme realizovat ve zvláštních exportních zónách.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza, celní předpisy

Turisté, kteří budou cestovat do Bangladéše ze zemí, kde nemá Bangladéš své stále zastoupení, mezi nimiž je i Česká republika, mohou obdržet vízum po příletu (visa on arrival) na mezinárodním letišti v Dháce, je však na uvážení emigračního pracovníka zda vízum v daný moment udělí. Zahraniční investoři, vývozci a účastnici seminářů organizovaných vládou mohou také získat vízum po příletu. Musí ale doložit platné dokumenty. Pro aktuální platné informace ohledně cestování do Bangladéše sledujte webové stránky Velvyslanectví Bangladéše v Berlíně, pod které spadá i Česká republika.

Bezpečnost a bezpečností doporučení

V Bangladéši existují území, kam je přístup cizincům zakázán nebo se nedoporučuje. V jihovýchodní části země se nachází oblast Chittagong Hill Tracts (zahrnuje okresy Rangamati, Khagrachari a Bandarban), kde může být pohyb omezen dle aktuálních nařízení místních úřadů. 

Veřejná doprava, a pohyb v rámci země

K rychlému přesunu do vzdálenějších částí země lze použít letecké spojení, přičemž ceny letenek jsou velmi příznivé. Železniční síť je sice v Bangladéši poměrně hustá, na mnoha místech ale bohužel nemá návaznost přes řeky. Nejrozšířenějším dopravním prostředkem v Bangladéši je autobus. Zvláštností Bangladéše jako přímořské země protkané množstvím řek je rozvinutý systém lodní dopravy.

Pojištění a zdravotní péče

Ve větších městech lze najít zdravotní péči na přijatelné úrovni, přestože hygienické standardy zdravotnických zařízení jsou v porovnání s evropskými zvyklostmi výrazně nižší. Ve venkovských oblastech je situace mnohem horší. Obecně platí, že do Bangladéše by měly jezdit pouze osoby v dobrém zdravotním stavu a vybavené příslušnými očkováními. Je vhodné si s sebou vzít pravidelně užívané léky a navštívit v případě potřeby pouze renomovaného anglicky mluvícího lékaře. Zdravotní péči si zahraniční návštěvníci musí hradit v hotovosti. Je proto vhodné mít dostatečnou finanční zásobu a před cestou sjednat zdravotní pojištění. 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

V Bangladéši je omezeno zaměstnávání cizinců, v rámci firmy nesmí jejich počet překročit 5 % všech zaměstnanců. Zahraniční pracovník může v Bangladéši pracovat pouze pět let. K práci v Bangladéši je nutné pracovní vízum a povolení. Žádost o vízum je třeba podat na nejbližším zastoupení Bangladéše (Bangladéš nemá v ČR rezidentní zastoupení, nejbližší velvyslanectví Bangladéše je v Berlíně), podrobnější informace lze nalézt na vládním webu pro víza.

Pracovní povolení vyřizuje bangladéšské ministerstvo vnitra v součinnosti s Bangladesh Investment Development Authority – BIDA.

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

ČR nemá s Bangladéšem uzavřenou žádnou bilaterální dohodu o vzájemném poskytování zdravotních služeb. Proto je nutno mít dostatek hotovosti a mít sjednané cestovní pojištění pokrývající náklady na pohotovostní pátrání a záchranu a ošetření během pobytu v Bangladéši.

5.9. Veletrhy a akce

Informace o výstavách a veletrzích v Bangladéši možno nalézt na webových stránkách Export Promotion Bureau, na webech bangladéšského ministerstva obchodu nebo na stránkách Board of Investment či na webech obchodních a průmyslových komor, jako je FBCCI.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Pro Bangladéš je akreditované Velvyslanectví ČR v Dillí v Indii.

Velvyslanectví ČR v Indii
Adresa: 50-M, Niti Marg, Chanakyapuri, New Delhi – 110021
Tel.: +91-11-24155200
E-mail: newdelhi@mzv.gov,cz
Web: mzv.gov.cz/nd
Facebook: www.facebook.com/czech.embassy.newdelhi
E-mail obchodního oddělení: newdelhi.commerce@mzv.gov.cz
E-mail konzulárního oddělení: newdelhi.consular@mzv.gov.cz
Pracovní doba: pondělí–pátek 8:00–16:30

Honorární konzulát ČR v Bangladéši
Vedoucí úřadu: p. A. S. M. Mohiuddin Monem
Adresa: Monem Business District, Level 2, East Tower 111, Bir Uttam C. R. Dutta Road, Dhaka -1205, Bangladesh
Tel.: (+ 88) 02-9676855, 9665534, 9668638, 8610679
E-mail: dhaka@honorary.mzv.cz, info@czechrepublicbd.com
Web: mzv.gov.cz
Provozní doba úřadu: neděle–čtvrtek 10:30–12:30

Delegace Evropské unie v Bangladéši
Adresa: Plot 7 Rd No 84, Gulshan 2, Dhaka 1212, Bangladesh
Tel.: +880 2 5566 8057
Fax: +880 2 22226 3118
E-mail: delegation-bangladesh@eeas.europa.eu
Web: eeas.europa.eu

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

– 999 – hlavní nouzové číslo (policie, hasiči, ambulance)

– 102 – přímá linka na hasiče / záchranu

– 01700-700700 – Dhaka Police For Foreigners

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Vláda a propojení na jednotlivá ministerstva
• Centrální banka
• Úřad premiéra
• Bangladesh Institute of Develoment Studies
• B2B Map
• Bangladesh Investment Development Authority
• Export Promotion Bureau
• Dhaka Chamber of Commerce and Industry
• Federation of Bangladesh Chambers of Commerce and Industry