Podle údajů Bangladéšského úřadu pro civilní letectví (Civil Aviation Authority of Bangladesh, CAAB) bylo podle předběžného odhadu v roce 2025 na bangladéšských letištích odbaveno více než 18 milionů cestujících, což potvrzuje pokračující dynamický růst letecké dopravy po pandemii. CAAB zároveň předpokládá, že při zachování současných trendů by se roční počet přepravených cestujících mohl do roku 2035 přiblížit hranici 25 milionů.

Dominantní roli v bangladéšské letecké dopravě hraje mezinárodní letiště Hazrat Shahjalal v Dháce, které je v zemi nejvytíženějším letištěm. V roce 2025 zde bylo podle odhadu odbaveno více než 12,7 milionu cestujících, což znamenalo další meziroční nárůst oproti roku 2024. Letiště zároveň sloužilo jako uzlový bod pro více než čtyři desítky domácích i zahraničních leteckých společností, které zde v průběhu roku 2025 provozovaly své pravidelné linky.

V roce 2025 se síť letišť v Bangladéši skládala celkem z dvanácti letišť. Tři z nich mají status mezinárodních (Hazrat Shahjalal International Airport, Osmani International Airport a Shah Amanat International Airport), pět slouží pro vnitrostátní dopravu (Cox’s Bazar Airport, Shah Makhdum Airport, Jessore Airport, Saidpur Airport a Barishal Airport) a čtyři letiště jsou klasifikována jako letiště s krátkou přistávací dráhou. Letiště Khan Jahan Ali Airport ve městě Khulna byla v přípravné fázi. Vláda rovněž oznámila záměr obnovit dalších šest domácích letišť, konkrétně v lokalitách Ishwardi (Pabna), Thakurgaon, Shamshernagar (Moulvibazar), Comilla, Bogra a Lalmonirhat. Jako prioritní projekt byla označena obnova letiště v Bogře, na jehož modernizaci bylo vyčleněno přibližně 2 mld. Kč.

V Bangladéši působí několik místních leteckých společností, mezi nejvýznamnější patří Biman Bangladesh Airlines, Regent Airways, Novo Air a US-Bangla Airlines, které provozují jak domácí, tak mezinárodní lety.

Pro české podniky se otevírají příležitosti zejména v oblasti letištní infrastruktury, navigačních a řídicích systémů a technologií zajišťujících bezpečnost a řízení letového provozu, včetně radarových systémů. Perspektivním segmentem jsou rovněž dodávky malých letadel, jejichž výroba má v České republice dlouhou tradici. K dalšímu rozvoji letecké dostupnosti v odlehlejších částech země mohou přispět také mobilní letištní systémy, které umožňují rychlé a flexibilní rozšíření provozní kapacity.

V červenci 2023 schválila bangladéšská vláda strategický dokument Integrovaný plán pro energetiku na období 2024–2050, který je postupně implementován. Jeho cílem je zajistit cenově dostupné, udržitelné a bezpečné dodávky energie. Plán se zaměřuje především na diverzifikaci energetického mixu, snížení závislosti na zemním plynu a výrazné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

Výrobní kapacita elektrické energie v Bangladéši zaznamenala během posledních patnácti let mimořádně dynamický růst. Z necelých 5 GW v roce 2009 vzrostla na zhruba 30 GW v roce 2025. Podle vládních plánů by měla celková instalovaná kapacita dosáhnout přibližně 40 GW do roku 2030 a až 60 GW do roku 2041. Přes tento výrazný rozvoj zůstává zásadní slabinou energetického sektoru nedostatečná úroveň přenosové a distribuční infrastruktury. Nestabilita distribuční sítě se dlouhodobě projevuje častými samovolnými výpadky dodávek elektrické energie, respektive plošným státem zaváděním kontrolovaných přerušení dodávek elektřiny, které ale dlouhodobě podkopávají potenciál růstu bangladéšské ekonomiky.

Současně roste poptávka po elektrické energii v důsledku rozšiřující se průmyslové výrobě a zejména rychlého růstu populace. Primární spotřebě energie nadále dominuje zemní plyn, následovaný topným olejem, ropou, uhlím a obnovitelnými zdroji energie (OZE). Vláda plánuje výstavbu dalších jaderných elektráren a klade důraz zejména na rozvoj solárních fotovoltaických systémů.

Přestože Bangladéš patří mezi největší producenty zemního plynu v Asii, domácí produkce dlouhodobě klesá a země se potýká s vážným nedostatkem plynu. Tlak na hledání alternativních zdrojů energií dále zesilují výkyvy globálních cen ropy a zemního plynu, které přetrvávají i v důsledku současného geopolitického napětí.

Podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu Bangladéše dosáhl v roce 2025 pouze přibližně 5 % (cca 1 550–1 600 MW z celkové instalované kapacity), přestože vláda již v roce 2021 stanovila cíl zvýšit podíl výroby elektřiny z OZE do roku 2041 až na 40 %. V souvislosti s pomalým rozvojem OZE zveřejnila tehdejší dočasná vláda již v listopadu 2024 novou daňovou politiku na podporu rozvoje tohoto zdroje energie. Investoři do nových projektů v oblasti OZE mají nárok až na 100% daňové osvobození u projektů realizovaných v období od 1. července 2025 do 30. června 2030.

Pro český export a investice se v tomto smyslu otevírá prostor zejména v oblasti modernizace přenosové a distribuční sítě. Jedná se konkrétně o technologie SCADA, EMS/DMS nebo transformátory. Dále je značný potenciál v rychle se rozvíjející oblasti integrace obnovitelných zdrojů, kde je vidět zvyšující se poptávka po technologiích akumulace energie a hybridních systémech. Bangladéš má rovněž zájem o zvyšování energetické účinnosti. Je zájem o technologie EPC, kogenerace, odpadního tepla a technologie v oblasti energetického managementu továren.

V dílčích řešeních může být zájem také o technologie pro plynové, nebo jiné flexibilní zdroje v přechodných období. Nabízí se možnosti zapojení českého průmyslu do činností spojených s přípravnými pracemi a následnou vlastní těžbou zemního plynu. S rozvojem těžby zemního plynu souvisí možnost dodávek zařízení pro jeho těžbu, zpracování a distribuci. Perspektivními oblastmi pro bangladéšskou energetiku zůstávají také dodávky zařízení a náhradních dílů.

V zemi jsou evidovány významné příležitosti v oblasti průzkumu off‑shore nalezišť zemního plynu. V Bengálském zálivu je vymezeno celkem 26 off‑shorových bloků, z nichž 11 se nachází v mělkých pobřežních vodách a 15 v hlubokomořských oblastech. Průmysl se může zapojit do přípravných prací i samotné těžby zemního plynu, stejně jako do dodávek technologií určených pro jeho těžbu, zpracování a distribuci.

Nástrojem pro vstup českých investorů na bangladéšský trh je možnost přes projekty financované EU a multilaterálními bankami (Evropská investiční banka a Světová banka). Klíčovým je v tomto smyslu instrument Global Gateway. EU vyčlenila na podporu partnerství s Bangladéšem na období 2025–2027 grant ve výši 164 milionů EUR pro oblast zelené energetiky (oblast zelená tranzice a klimatická akce).

Pro Bangladéš je rovněž relevantní program Team Europe (TEI), který se týká tématu přechodu na zelenou energetiku, a také několika regionálních programů, mimo jiné pro oblast konektivity. Těmito nástroji může český investor snížit investiční rizika v zemi s vyšším důrazem na kvalitu technických řešení.

Realizace tohoto plánu vytváří široké spektrum příležitostí pro české společnosti, které mohou nabídnout své výrobky, technologie i specializované služby. Pro české firmy může být výhodou skutečnost, že bangladéšské orgány aktivně usilují o diverzifikaci zahraničních partnerů v oblasti vojenské spolupráce i o rozšíření portfolia dodavatelů.

Bangladéšský obranný průmysl má omezenou kapacitu a disponuje malým počtem domácích dodavatelů. Většina potřebných obranných a bezpečnostních systémů a služeb je proto zajišťována prostřednictvím vládních výběrových řízení se zapojením zahraničních dodavatelů.

Proces zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany zajišťuje především Generální ředitelství pro obranné nákupy (Directorate General of Defence Purchase, DGDP), které je odpovědné za akvizice vybavení a služeb pro bangladéšské ozbrojené síly. Zahraniční společnosti se mohou těchto zakázek účastnit prostřednictvím otevřených výběrových řízení nebo, v závislosti na charakteru a hodnotě zakázky, také formou přímých mezivládních či obchodních jednání.

Pro Bangladéš, jako pro zemi, kde je typický složitý systém tendrů na armádní zakázky, je proto zájmem ČR usnadňovat přístup českým firmám na bangladéšský trh formou G2G spolupráce mezi zeměmi. Aktivity v tomto smyslu nyní rozvíjí Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS).

Pro bangladéšskou armádu jsou v tuto chvíli důležitá zejména munice a obrněná vozidla. Dalšími oblastmi zájmu jsou zejména spojovací technika a útočné pušky. Čeští exportéři dříve rovněž do země dodaly letouny L-410. Firmy se mohou nicméně prosadit nejen v oblasti klasické vojenské techniky, ale také v segmentech elektronické ochrany, proti‑minových a rušicích systémů, osobních ochranných prostředků, radarových a výcvikových simulátorů nebo prostředků protichemické ochrany (PPO).

Bangladéš má zájem o aktivitu českých podniků přímo v zemi, kdy mohou zvažovat přesun výroby přímo do Bangladéše, respektive mohou uvažovat o spolupráci s bangladéšskými firmami formou „joint venture“ z důvodu nižších výrobních nákladů.

Dlouhodobým problémem v zemi zůstává omezená dostupnost moderních technologií, které by umožnily efektivní a kvalitní zpracování zemědělských surovin. Trvale vysoká je poptávka po zařízeních a technologiích pro potravinářský průmysl, zejména v segmentech zpracování ovoce a zeleniny, mléka a konzervovaných potravin. Rostoucí zájem Bangladéš projevuje rovněž o technologie určené ke zpracování nápojů.

V oblasti potravinářství se pro české dodavatele technologií a zařízení jako mimořádně perspektivní jeví zejména sektor chladírenských a mrazírenských řešení. Omezená rozloha zemědělské půdy a tlak na přírodní zdroje zvyšují potřebu inovací v zemědělství, včetně zavádění nových technologií a osiv odolných vůči vysokým teplotám, které mohou podpořit růst výnosů a uspokojení budoucí poptávky. S ohledem na zajištění bezpečného zásobování potravinami s krátkou trvanlivostí nabývají v Bangladéši na významu technologie související s chladicím a mrazicím řetězcem, jejichž využití se postupně rozšiřuje.

Odvětví zpracovaných potravin se v Bangladéši podílí přibližně 6–7 % na celkové průmyslové výrobě a zaměstnává zhruba 2 % pracovní síly země. Sektor je charakteristický převahou malých a středních podniků, které jsou úzce provázány s domácí zemědělskou produkcí. K exportně orientovaným podnikům patří zejména výrobci pekařských a cukrářských výrobků, zpracovaného ovoce a zeleniny, cereálních produktů, mléčných výrobků, ovocných šťáv a dalších potravin a nápojů.

České firmy mohou nalézt uplatnění především v dodávkách zemědělské techniky, zemědělských vstupů včetně krmiv, osiv a hnojiv, dále v oblasti zařízení pro zpracování mléka a ryb, konzervárenských technologiích, poradenských službách a komplexních řešení zemědělské infrastruktury. Zvláštní potenciál představují projekty zaměřené na budování skladovacích kapacit, sil a chladírenských řetězců a zařízení.

Vstup českých firem do zemědělských a potravinářských projektů v Bangladéši je možný především prostřednictvím programů EU které kombinují rozvojové cíle s byznysovými příležitostmi. Základním rámcem je NDICI – Global Europe, z něhož EU financuje projekty v oblasti potravinové bezpečnosti, klimaticky odolného zemědělství, zpracování potravin a rozvoje venkova, často ve formě grantů doplněných o úvěry nebo záruky, což snižuje rizika v teritoriu.

Významným instrumentem je rovněž strategie Global Gateway, která se v Bangladéši zaměřuje na konkrétní investiční projekty s jistým financováním a vytváří prostor pro zapojení evropských technologických dodavatelů. Dále mohou zemědělské firmy spolu s výzkumnými institucemi zvážit realizaci placených pilotních a demonstračních projektů v programu Horizon Europe v oblasti agrotechnologií, digitalizace zemědělství či snižování potravinových ztrát, často ve spolupráci s místními partnery.  

Zajímavým instrumentem pro české firmy jsou také Projekty Evropské unie (EU) realizované prostřednictvím Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO), které poptávají konkrétní technologie, zařízení a know‑how pro terénní realizace. Společně tyto programy mohou umožnit českým firmám vstoupit na bangladéšský trh postupně, s nižším finančním a institucionálním rizikem a s důrazem na kvalitu a dlouhodobá partnerství.

Účelně lze využít pro spolupráci mezi českými a bangladéšskými firmami v zemědělství a potravinářství národní programy Malé lokální projekty (MLP) Ministerstva zahraničních věcí (MZV), respektive Aid for Trade (AfT) Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Tyto programy fungují velmi dobře jako startovací a propojovací mechanismus, protože umožňují navázat institucionální kontakty, pilotně ověřit spolupráci, realizovat menší demonstrační aktivity, školení, přenos know‑how či adaptaci českých řešení na místní podmínky. V praxi mohou sloužit k přípravě půdy pro větší projekty financované z EU programů, například formou pilotních zemědělských postupů, testování post‑harvest technologií, zavádění základních inovačních metod, školení výzkumníků a techniků. S relativně malým rozpočtem snižují vstupní riziko, budují důvěru a vytvářejí konkrétní výsledky a reference, na které lze následně navázat další inovační nebo komerční projekty v oblasti zemědělství.

Strategické směřování v oblasti VVI je koordinováno Úřadem předsedy vlády, který prostřednictvím specializovaných výborů a poradních orgánů stanovuje hlavní priority národní vědecké politiky. Významnou roli v plánování hospodářského a sociálního rozvoje včetně výzkumu a inovací hraje rovněž Plánovací komise (Planning Commission of Bangladesh), která integruje vědecké a technologické cíle do pětiletých rozvojových plánů země. Realizace výzkumných a inovačních programů probíhá prostřednictvím veřejných výzkumných institucí, univerzit a postupně se rozvíjející spolupráce se soukromým sektorem.

Hlavním poskytovatelem financování vědy a výzkumu v zemi je Ministerstvo vědy a technologií. V tomto smyslu poskytuje národní výzkumné granty (Special Research Grants), stipendia a online grantový portál otevřený pro mezinárodní spolupráci, pokud má český projekt místního bangladéšského partnera. Český výzkum se zde může zapojit jako zahraniční spolupracující subjekt nebo jako metodologický partner.

V oblasti průmyslového a aplikovaného výzkumu je významným vládním programem BIRDI -Bangladesh Industry Research Development & Innovation. Tento program je zajímavý zejména pro technické univerzity ve spojení s českými firmami v oblasti pokročilejšího výzkumu. Tyto projekty by měly již být navázány na průmyslovou spolupráci, program je proto zajímavý pro české firmy vstupující na bangladéšský trh.

Pro oblast klimatického a environmentálního výzkumu je relevantní zejména nástroj International Centre for Climate Change and Development (ICCCAD). Tento instrument poskytuje zejména menší granty. Český výzkum může využít spolupráci na environmentálních tématech v místě jako „živou laboratoř“.

Hlavním evropským institucionálním rámcem, do něhož mohou bangladéšské výzkumné instituce vstupovat do konsorcií s českými partnery jako „třetí země automaticky způsobilá k financování“, je Horizon Europe. Tento nástroj umožňuje zapojení bangladéšských univerzit a výzkumných institucí do společných projektů s českými institucemi, zejména v aplikovaném výzkumu zaměřeném na klima, zemědělství, potravinové systémy, energetiku, digitalizaci a zdravotnictví.

Pro ČR je potenciálně přínosné, že Bangladéš nabízí širokou infrastrukturu laboratorního a demonstračního prostředí pro testování řešení v reálných, často extrémních podmínkách, zatímco české výzkumné instituce mohou přicházet s technologiemi, metodikou a schopnostmi v aplikovaném výzkumu.

Dalšími vhodným nástrojem EU pro navázání vědecko-výzkumné spolupráce je Marie Skłodowska‑Curie Actions (MSCA). Tento program je otevřen výzkumníkům ze třetích zemí, včetně rozvojových států, a umožňuje jejich financovanou mobilitu do EU i návratovou spolupráci. MSCA podporuje zejména vznik trvalých výzkumných týmů. Pro Bangladéš je nástroj zajímavý díky přístupu ke špičkovému evropskému výzkumnému prostředí. Českým výzkumným institucím může umožnit přímé zapojení kvalitních bangladéšských výzkumníků do projektů s přímým aplikačním dopadem.

Na bilaterální úrovni má potenciál cílená spolupráce univerzit a výzkumných ústavů (výměnné pobyty a společné publikace), zapojení českých firem do inovačních pilotních projektů, respektive posílení role ekonomické diplomacie při propojování partnerů. Obecně platí, že česko-bangladéšská spolupráce ve VaVaI má největší smysl tam, kde se výzkum propojuje s praktickým dopadem a kde vědecké projekty slouží jako most od poznání k exportu technologií a dlouhodobým partnerstvím.