Brazílie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Brasílii (Brazílie)

Brazílie je největší zemí Latinské Ameriky a aktuálně podle většiny zdrojů 8. až 9. největší ekonomikou světa. Jedná se o trh s 211,3 miliony obyvatel (duben 2020) a s obrovskou domácí poptávkou.

Brazílie je parlamentní demokracií. V nedávných letech zažila hlubokou politickou krizi, související především s rozsáhlou korupcí a následně s protikorupční akcí s názvem Lava-Jato, jež sice nejvíce zkompromitovala levicovou Stanu práce (PT), avšak odhalila korupční praktiky v celém politickém i podnikatelském prostředí. Politická krize úzce souvisela i s krizí ekonomickou –  v letech 2015 a 2016 došlo k poklesu HDP o 3,8 %, resp. o 3,6 %, což znamenalo nejhlubší recesi od roku 1948. V roce 2017 nastalo mírné oživení ekonomiky, která vzrostla o 1 %. V roce 2018 se zvýšil HDP BFR o 1,1 % a v roce 2019 rovněž o 1,1 %.

V červnu 2019 EU a země MERCOSUL (Argentina, Brazílie, Uruguay, Paraguay) dosáhly politické shody o budoucí obchodní dohodě. Brazílie byla protagonistou v dosažení této dohody po 20 letech vyjednávání. Nyní probíhají složitá jednání o konkrétních podmínkách dohody. (V dubnu 2020 Argentina odstoupila z těchto jednání, což do značné míry komplikuje naděje na dokončení.)

Zároveň se Brazílie snaží o sblížení se zeměmi Tichomořské aliance. Aktuální jsou rovněž snahy o vstup BFR do OECD. Nová vláda prezidenta J. Bolsonara rovněž deklarovala zájem o bližší spolupráci s NATO.

Obecně se očekávalo, že nová vláda, která se ujala funkce v lednu 2019, se bude snažit zemi ekonomicky modernizovat a zejména více otevírat její trh, který až dosud patří k těm nejvíce uzavřeným z hlediska daní, cel a dalších omezení komplikujících dovozy v zájmu anachronické ochrany domácích výrobců. V roce 2019 se uskutečnily některé kroky naznačeným liberálním směrem. Avšak pandemie COVID-19 v roce 2020 všechny tyto reformy odsunula na vedlejší kolej a způsobila propad ekonomiky, který se na rok 2020 odhaduje na více než 10 %.

Po odeznění pandemie COVID-19 je nutno očekávat pokles vývozu ČR do Brazílie, protože negativní dopady pandemie sníží kupní sílu soukromých podniků i solventnost států a měst. Sníží se rovněž poptávka obyvatelstva. 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: República Federativa do Brasil, Brazilská federativní republika (BFR)

V čele vlády stojí  prezident republiky.

Dne 1. ledna 2019 nastoupil do úřadu demokraticky zvolený prezident  Jair Messias Bolsonaro  (nyní bezpartijní k datu aktualizace). Úřad viceprezidenta převzal  Antônio Hamilton Martins Mourão.

Vláda Brazilské federativní republiky (ke dni 7. 5. 2020):

Ministerstva – ministryně/ministr (strana)

 

  • Zemědělství a zásobování – Tereza Cristina (DEM)
  • Pro občanské záležitosti  – Onyx Lorenzoni (MDB)
  • Věda, technologie, inovace  – Marcos Pontes (PSL)
  • Komunikace – Fábio Faria (PSD)
  • Obrana  – Fernando Azevedo e Silva (–)
  • Regionální rozvoj  – Rogério Marinho (PSDB)
  • Školství  – Milton Ribeiro (-)
  • Ekonomie  – Paulo Guedes (–)
  • Infrastruktura  – Tarcísio Gomes de Freitas (–)
  • Spravedlnost a veřejná bezpečnost  – André Mendoça (–)
  • Životní prostředí  – Ricardo de Aquino Salles (NOVO)
  • Důlní průmysl a energie  – Bento Albuquerque (–)
  • Záležitosti žen, rodiny a lidská práva  – Damares Alves (–)
  • MZV – Ernesto Araújo (–)
  • Zdravotnictví  – Eduardo Pazuello (pověřený řízením)
  • Turistika  – Marcelo Álvaro Antônio (PSL)
  • Nejvyšší kontrolní úřad Unie  – Wagner de Campos Rosário (–)

Úřady (Secretarias) se statutem ministerstev (podřízené prezidentovi):

  • Úřad vlády – Luiz Eduardo Ramos (–)
  • Generální sekretariát vlády – Jorge Antonio (–)
  • KPR ředitel civilní části – Walter Souza Braga Netto (-)
  • KPR Institucionální bezpečnost – Augusto Heleno (-)

 

Další orgány se statutem ministerstva (podřízené prezidentovi):

  • Generální advokatura Unie – José Levi Mello do Amaral Júnior (–)
  • Prezident Centrální banky – Roberto Campos Neto (–)

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel (2020):  211,3 mil.

Hustota obyvatelstva: 24,4 obyvatel / km2

Rozmístění obyvatelstva v rámci teritoria je velmi nerovnoměrné. V městkých aglomeracích, které představují 0,63 % rozlohy, žije 84,6 % populace.

Obyvatelstvo podle států (2017):

São Paulo – 45,09 mil.; Minas Gerais – 21,12 mil.; Rio de Janeiro – 16,72 mil.; Bahia – 15,34 mil.; Rio Grande do Sul – 11,32 mil.; Paraná – 11,32 mil.; Pernambuco – 9,47 mil.; Ceará – 9,02 mil.; Pará – 8,37 mil.; Maranhão – 7,00 mil.; Santa Catarina – 7,00 mil.; Goiás – 6,78 mil.; Amazonas – 4,06 mil.; Paraíba – 4,03 mil.; Espírito Santo – 4,02 mil.; Rio Grande do Norte – 3,51 mil.; Alagoas – 3,38 mil.; Mato Grosso – 3,34 mil.; Piauí – 3,22 mil.; Distrito Federal – 3,04 mil.; Mato Grosso do Sul – 2,71 mil.; Sergipe – 2,29 mil.; Rondônia – 1,81 mil.; Tocantins – 1,55 mil.; Acre – 0,83 mil.; Amapá – 0,80 mil.; Roraima – 0,52 mil.

 

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,77 %

 

Demografické složení:

ženy 51,6 %

muži 48,4 %

 

Podíl obyvatelstva:

0 – 14 let: 23,8 %

15 – 24 let: 16,5 %

25 – 54 let: 43,7 %

55 – 64 let: 8,4 %

nad 65 let: 7,6 %

 

Národnostní složení:

Brazilci – 48,5 % evropského původu, 43 % míšeného původu, 7 % afrického původu, 1 % asijského původu, 0,5 % původní indiánské obyvatelstvo.

Náboženské skupiny:

Křesťanství 90 % (katolíci 74 %, protestanti 15 %, novodobé křesťanské církve 1 %), ostatní náboženství 3 % (tradiční africké 0,5 %), bez vyznání 7 %.

Úřední jazyk: 

portugalština

Ostatní nejčastěji používané jazyky: 

španělština 

angličtina

Španělština je srozumitelná z důvodu příbuznosti s portugalštinou a komunikace s okolními latinskoamerickými státy. Angličtina je do určité míry rozšířena v obchodních kruzích a mezi mládeží.

Znalost cizích jazyků je celkově velmi nízká.

 Administrativně správní členění:

Brazílie je tvořena 26 státy a 1 federálním distriktem s hlavním městem Brasília. Státy: Acre (AC), Alagoas (AL), Amapá (AP), Amazonas (AM), Bahia (BA), Ceará (CE), Distrito Federal (DF). Espírito Santo (ES), Goiás (GO), Maranhão (MA), Mato Grosso (MT), Mato Grosso do Sul (MS), Minas Gerais (MG), Pará (PA), Paraíba (PB), Paraná (PR), Pernambuco (PE), Piauí (PI), Rio de Janeiro (RJ), Rio Grande do Norte (RN), Rio Grande do Sul (RS), Rondônia (RO), Roraima (RR), Santa Catarina (SC), São Paulo (SP), Sergipe (SE), Tocantins(TO).

 Největší města, počet obyvatel: 

São Paulo (SP) 12 mil., metropolitní oblast 18,5 mil.

Rio de Janeiro (RJ) 6,4 mil., metropolitní oblast 11,4 mil. 

Salvador (BA) 3,1 mil., metropolitní oblast 3,7 mil. 

Brasília (DF) 0,7 mil., metropolitní oblast 2,6 mil. 

Fortaleza (CE) 3 mil., metropolitní oblast 3,7 mil. 

Belo Horizonte (MG) 2,6 mil., metropolitní oblast 6,4mil. 

Curitiba (PR) 1,9 mil., metropolitní oblast 3,4 mil. 

Manaus (AM) 1,8 mil., metropolitní oblast 2,1 mil. 

Recife (PE) 1,8 mil., metropolitní oblast 4,2 mil. 

Porto Alegre (RS) 1,4 mil., metropolitní oblast 4,3 mil.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

růst HDP (v %)

-3,8

-3,6

1,0

1,1

1,1

nominální HDP (v mld. BRL)

6 500

6 266

6 560

6 800

7 257

HDP/obyv. (v BRL)

31 792

30 407

31 589

32 747

34 533

míra inflace (v %)

10,6

6,29

2,95

3,75

3,70

nezaměstnanost (průměr za rok v %)

8,5

11,5

12,7

12,3

11,0

Zdroj: IBGE, Banco Central

 

Brazilská ekonomika se v roce 2019 vcelku slibně vzpamatovávala z předchozí recese, která byla největší od roku 1948. Vládě dařilo za cenu poměrně  výrazných škrtů a zastropování výdajů formou ústavního dodatku stabilizovat veřejné finance, ekonomické oživení bylo však jen velmi mírné.

 

Brazílie patří k zemím, jejichž ekonomický potenciál bývá v zahraničí střídavě přeceňován i podceňován takovým způsobem, že lze s trochou nadsázky hovořit o analogii s nemocí zvanou bipolární porucha. Nejsou daleko doby, kdy byla Brazílie jako součást BRICS označována za mimořádně perspektivní místo pro investice a jednoho z budoucích „tygrů“. V nedávných letech pak byla naopak stigmatizována korupcí, klientelismem a sociálně ekonomickými problémy vzniklými postupně za 13 let populistické vlády Strany pracujících (PT). Avšak kterýkoliv z těchto extrémů hodnocení reálného potenciálu a perspektiv Brazílie je nepřesný.

 

Skutečný potenciál Brazílie jakožto příjemce vývozu a partnera pro ekonomickou, vědeckou a bezpečnostní spolupráci spočívá především v její velikosti. Velké státy mají napříč dějinami tendenci se po krizi vždy navracet k původní důležitosti. Brazílie je pátá největší země světa, pátá nejlidnatější země a osmá až devátá největší světová ekonomika.  Je považována za šestou zemi světa, pokud se týká bohatství přírodních zdrojů.

Pokud bychom chtěli v obrovském množství ekonomických údajů hledat nějaký jednoznačný indikátor, který vyjadřuje náladu brazilské společnosti v dubnu 2019, pak to byla naděje na pozitivní politické a ekonomické změny v souvislosti s novou vládou a z toho vyplývající nápadný růst důvěry spotřebitelů. 

Bohužel všechny nadějné signály v rámci otevírání brazilského trhu, privatizací a liberálních reforem byly přerušeny devastujícím dopadem pandemie COVID-19 v roce 2020. Jak rychle se Brazílie dokáže zotavit a zda znovu nastoupí cestu reforem a otevírání trhu, nelze v tuto chvíli předvídat.

Významná banka BRADESCO (druhá největší v Brazílii) zveřejnila koncem dubna 2020 prognózu dopadů pandemie COVID-19 na jednotlivé sektory ekonomiky. Nejvíce postiženy budou služby, které postihne propad o 46,7 %. Průmysl ztratí 35,4 %, maloobchod 13,7 %. Nejméně postiženo by mělo být brazilské zemědělství, které ztratí pouze 4,3 % výkonu.

 

Aktuální ratingy BFR podle hlavních světových agentur

Rating Agency

Rating

Outlook

Last Update

Action

Standard & Poor’s

BB-

7 Apr 2020

outlook downgrade

Moody’s Investors Service

Ba2

9 Apr 2018

outlook upgrade

Fitch Ratings

BB-

negative

6 May 2020

outlook downgrade

DBRS

BB (low)

16 Mar 2018

rating downgrade

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V Brazílii je státní rozpočet ze zákona koncipován jako vyrovnaný. Během roku však příslušným legislativním procesem dochází k celé řadě dodatečných úprav, které umožňují odchylky od původního schváleného návrhu.

Podíl veřejného dluhu v procentech HDP byla na konci roku 2019 na úrovni 76,8 %, což je v porovnání se zeměmi, jako jsou třeba Itálie, Belgie či Francie, velmi solidní výsledek. Ovšem těžké ekonomické dopady pandemie COVID-19 v roce 2020 zvýší tento podíl veřejného dluhu v Brazílii nejméně na 95 % až 100 %.

 

Jsou sledovány dva hlavní výsledky hospodaření státu – primární saldo, které je rozdílem mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu, a dále nominální saldo, které zohledňuje i výdaje na obsluhu státního dluhu. Primární saldo bývalo v minulých letech dlouhodobě přebytkové, nominální vždy deficitní.

 

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

primární saldo (v mld. BRL)

-111,249

 -155,791

-124,401

– 120,258

– 95,000

podíl primárního salda na HDP (v %)

1,88

 2,47

1,90

1,70

1,31

nominální saldo (v mld. BRL)

-613,035

 -562,815

-501,408

– 483,775

– 429,154

podíl nominálního salda na HDP (v %)

10,34

8,93

7,80

6,98

7,10

podíl hrubého veřejného dluhu na HDP (v %)

73

70

74

75

76,8

Zdroj: Ministerstvo financí BFR, Banco Central do Brasil

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

Běžný účet platební bilance (v mld. USD)

-104,181

-59,434

 -23,546

-9,762

– 50,762

Kapitálový účet platební bilance (v mil. USD)

231

461

274

379

370,1

Finanční účet platební bilance (v mld. USD)

-100,599

-55,155

-16,415

-9,800

-16,097

Devizové rezervy (v mld. USD)

331,2

368,7

372,2

374,72

353,59

Hrubá zahraniční zadluženost (v mld. USD)

341,3

334,7

323,7

387,00

323,59

Zdroj: Ministerstvo financí BFR, Banco Central do Brasil

 

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

 

Bankovní soustavu upravuje zákon č. 4595/1964. Mezi hlavní instituce, které mají klíčový vliv na fungování bankovní soustavy, patří: 

Brazilská centrální banka (Banco Central do Brasil) je vázána na Ministerstvo financí a je výkonným orgánem provádějícím politiku stanovenou Výborem pro monetární politiku.

Výbor pro monetární politiku (Comitê de Política Monetária – COPOM) stanovuje tzv. základní úrokovou míru ekonomiky SELIC, je odpovědný za vydávání oběživa, stanovuje podmínky fungování centrální banky, determinuje základní charakteristiku bankovek a mincí, určuje směrnice a normy týkající se směnných kursů a koordinuje národní monetární politiku s investiční politikou vlády; jeho prezidentem je ministr financí.

 

Komise pro kapitálové hodnoty (Comissão de Valores Mobiliários) je podřízena Ministerstvu financí a jejím základním úkolem je regulace kapitálového trhu a dohled nad ním.

Brazilská Banka (Banco do Brasil) je komerční bankou, ve které většinový podíl drží federace. Mimo činnost komerční je také zodpovědná za provádění úvěrové a monetární politiky federální vlády za dohledu Výboru pro monetární politiku.

 

Národní banka pro hospodářský a sociální rozvoj (Banco Nacional de Desenvolvimento Econômico e Social – BNDES) je hlavním nástrojem k provádění investiční politiky federální vlády.

Federální stát vlastní následující obchodní banky: Banco do Brasil S.A., Banco do Nordeste do Brasil S.A., Banco do Amazônia S.A., Banco Meridional do Brasil S.A., Banco Regional de Brasilia.

Jednotlivé státy vlastní své komerční banky, operující pouze na jejich územích.

Hlavními komerčními bankami dle bilanční sumy jsou: Itaú Unibanco, Banco do Brasil, Caixa Econômica Federal (CEF), Banco Bradesco, Santander Banespa, ABN Amro a Safra.

K významným zahraničním bankám působícím v Brazílii patří Banco Santander, ABN Amro, HSBC, Citibank, Credit Suisse, JP Morgan Chase, BNP Paribas, Deutsche Bank a další.

Mezi hlavní pojišťovací ústavy lze zařadit Porto Seguro, AGF Brasil Seguros, Braseg, Paulista Seguros, Itaú Seguros, Paglimar a Marítima Seguros.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Brazílie je federálním státem ustaveným na základě dohody jednotlivých států, což je zakotveno ve federální ústavě. Systém zaručuje všem členům federace možnost vytvoření vlastního daňového systému, mimo systém federální. Daňový systém je rozdělen mezi daně, regulační poplatky, správní poplatky, poplatky ze státních zakázek a sociální příspěvky. Je v neustálém pohybu a každoročně zaznamenává úpravy na všech svých úrovních. Již několik let se hovoří o komplexní daňové reformě, jejímž hlavním cílem je zefektivnit a zprůhlednit daňovou soustavu a zefektivnit výběr daní.

Základní daně vybírané v Brazílii podle úrovně státní správy:

 

ďaň vybírá unie: Dovozní – Imposto de Importação (II), Vývozní – Imposto de Exportação (IE), Z příjmů – Imposto de Renda (IR), Z průmyslových výrobků – Imposto sobre Produtos Industrializados (IPI), Z finančních operací – Imposto sobre Operações Financeiras (IOF), Z vlastnictví zemědělských pozemků – Imposto sobre Propriedade Territorial Rural (ITR)

daň vybírají státy federace a Federální distrikt: Dědická a darovací – Imposto sobre Transmissão Causa Mortis e Doações (ITCD), Z oběhu zboží a služeb – Imposto Sobre Circulação de Mercadorias e Serviços (ICMS), Z vlastnictví motorových vozidel – Imposto sobre a Propriedade de Veículos Automotores (IPVA)

daň vybírají obce a Federální distrikt: Pozemková – Imposto Predial Territorial Urbano (IPTU), Z převodu nemovitostí – Imposto sobre Transmissão de Bens Imóveis (ITBI), Ze služeb (kromě těch, které podléhají ICMS) – Imposto sobre Serviços (ISS)

 

Vybírání příspěvků sociálního charakteru na úrovni Unie

příspěvek vybírá unie: Příspěvek na financování sociálního zabezpečení (COFINS), Program sociální integrace/Program vytváření majetku státních zaměstnanců (PIS/PASEP), Příspěvek z čistého zisku (CSLL), Dočasný příspěvek z oběhu finančních prostředků (CPMF), Příspěvek na sociální zabezpečení(vybírán z příjmů OSVČ)

Vláda je kritizována za vysoké daňové zatížení, které omezuje investice a aktivitu podnikatelské sféry a brání zvyšování kupní síly obyvatelstva. Celková daňová kvóta se v roce 2018 pohybovala okolo 32 % HDP.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Brasílii (Brazílie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem