Srbsko

Z plánovaných projektů s cílem regionální propojenosti a lepší provázanosti celé evropské železniční transportní sítě má nejvyšší prioritu rekonstrukce železničního koridoru X, na které se podílí stavební společnosti z Číny, Ruské federace a EU.  Mimořádným projektem je například železniční rychlostní trasa Bělehrad – Budapešť v délce 350 km (183 km v Srbsku, 167 km v Maďarsku). Projekt je financován z čínské strany, a proto možnosti jsou především v oblasti subdodávek. Výstavba celé trati se předpokládá do roku 2025. Projektovaná rychlost vlaků je 200 km/h. Cesta z Bělehradu do Budapešti bude trvat pouhé 2,5 hodiny. 

Celková hodnota hlavní železniční trati přes Srbsko, která by měla spojit řecký přístav Piraeus s Budapeští, je odhadována na cca 65 mld. CZK (cca 3 mld. USD).  V roce 2022 byl pro železniční dopravu plně zprovozněn úsek Bělehrad – Stara Pazova – Novi Sad a byly dokončeny práce na trase Bělehrad – Stara Pazova v délce 34,5 km (staví čínské společnosti), jakož i na úseku Stara Pazova – Novi Sad v délce 40,4 km (stavila ruská společnost). V listopadu 2021 byly zahájeny stavební práce na úseku Novi Sad-Vrbas-Subotica-Kelebija, který by měl být dokončen do konce roku 2024. V Novém Sadu je postavené velké a moderní vysokorychlostní nádraží a na trase z Nového Sadu k maďarským hranicím bude celkem 49 podjezdů, nadjezdů a dalších infrastrukturních komunikací. Ve městě Vrbas bude postaven železniční viadukt v délce 1,6 km. 

Srbsko realizuje i jiné projekty na hlavních i regionálních tratích. Jedním z dalších významných projektů je rovněž modernizace 100 km trati Bělehrad – Niš. Plánovaná výstavba vysokorychlostní železniční tratě z Bělehradu do Niše bude dokončena v roce 2026 a cesta vlakem mezi oběma městy potrvá pouhé dvě hodiny. Město Niš se stane významným dopravním uzlem na trase spojující Vídeň a Istanbul. 

Renomovaná česká společnost nedávno uspěla se svou nabídkou v soutěži na dodávku zabezpečovacího zařízení na železniční trať Subotica – Horgoš (maďarská hranice v Srbsku). Hlavním kontraktorem projektu je konsorcium dvou místních a jedné ruské společnosti, česká firma bude realizovat své dodávky z pozice subdodavatele. Hodnota dodávky je 287,5 mil. CZK (11,5 mil. EUR) a realizace potrvá 11 měsíců. Srbsko dlouhodobě patří mezi strategická teritoria, kam tato česká společnost dodává moderní zabezpečovací technologie na železnici. I nadále zde bude usilovat o zakázky v železniční dopravě a prokazovat kvalitu českých systémů. Další české společnosti mohou na tuto významnou obchodní příležitost v budoucnu navázat.

V oblasti silniční dopravy se v Srbsku v současné době realizuje řada významných infrastrukturních projektů. Do  konce roku 2023 se předpokládá ukončení výstavby 90 % dálnic. 

Výběr nejdůležitějších projektů v oblasti silniční dopravy, které jsou nyní aktuální:

Projekt výstavby silniční komunikace Ruma – Šabac – Loznica. Projеkt zahrnuje 3 úseky:  dálnici mezi městy Ruma a Šabac – 21,14 km;  most přes řeku Sávu (s příjezdovou infrastrukturou) – 1,327 km;  rychlostní  komunikaci Šabac – Loznica – 54,58 km. 

Dálnice E-763 „Miloš Veliki“, úsek: Preljina – Požega. Projеkt zahrnuje výstavbu úseku dálnice Prеljina – Požеga v délce 30,9 km na trase Koridoru 11, který vede k hranicím Srbska s Černou Horou. Třetinu trasy tvoří mosty a tunеly.  Tunеl „Laz“ (2,85 km) bude nejdelším tunelem v Srbsku.

Moravský koridor. Projеkt zahrnuje výstavbu dálnice v délce 110,03 km ve třech úsecích: Pojatе – Krušеvac (Košеvi) 27,4 km; Krušеvac (Košеvi) – Adrani 52 km; Adrani – Mrčajеvci – Prеljina 30,6 km.

Fruškogorský koridor. Součást silniční komunikace Novi Sad – Ruma – Šabac – Loznica – hranice s BaH (47,7 km). Nová silnice vedoucí od Nového Sadu do města Ruma spojí tři významná průmyslová centra v srbské autonomní oblasti Vojvodina: Novi Sad, Irig a Rumu.

Srbské hlavní město má celkem 55 km dvoukolejných tratí a tramvajová síť zahrnuje 542 stanic. Celkový vozový park má 240 tramvají, z nichž v provozu je cca 130 strojů. Do roku 2033 město hodlá nakoupit nových 130 tramvají a 154 trolejbusů. Průměrný věk tramvají, které v současné době zajišťují městskou dopravu, je 34 let, trolejbusy jsou v průměru 11 let staré. V plánu je dále výstavba čtyř nových tramvajových vozoven. Na základě detailní analýzy zohledňující ekonomické i technické aspekty se město přiklání k variantě nakoupit nové tramvajové soupravy, a nikoliv řešit modernizaci tramvajové dopravy formou renovace stávajících souprav, což bylo původně zvažováno.  

O účast na těchto plánovaných projektech modernizace městské dopravní infrastruktury projevují zájem i české společnosti. Srbská delegace (ministerstva, magistrát) několikrát navštívila Českou republiku, aby se blíže seznámila s výrobními možnostmi našich výrobců. Velmi vysoce jsou hodnoceny reference, které v tomto oboru mají české firmy.

Do roku 2030 dopravní infrastruktura Bělehradu bude rozšířena o dvě trasy metra v délce 42 km se 43 stanicemi, 223 km BG vlaku se 76 stanicemi a 500 odjezdy denně (v současné době jich je 104), a 42,6 km nové tramvajové sítě. Dvě trasy metra budou stát cca 125 mld. CZK (5 mld. EUR), rozšíření BG vlaku a nové tramvaje cca 37,5 mld. CZK (1,5 mld. EUR), což představuje 5 ročních rozpočtů hlavního města Srbska. 

Dvě francouzské firmy se budou společně s čínskými partnery podílet na výstavbě bělehradského metra. Francouzi budou dodávat zařízení metra, tedy vlaky a elektromechanické subsystémy a čínská společnost bude provádět stavební práce. Srbsko zahájilo stavbu první linky bělehradského metra v listopadu 2021, uvedena do provozu bude v roce 2028. Potenciál pro české firmy je bezesporu v oblasti subdodávek, a to zejména pro technologickou část, popřípadě pro vlastní kolejová vozidla, podvozky, elektromechanické systémy apod.

Je nesporné, že pandemie covidu-19 měla přímý vliv například na trh s nemovitostmi v Srbsku. S výjimkou hotelového a pohostinského sektoru se však srbský trh s nemovitostmi ukázal jako poměrně odolný a navzdory všem předpokladům a předpovědím si proto stavební činnost v letech 2020 a 2021 zachovala dynamiku a pokračovala v růstu. Vzhledem k rozsáhlé poptávce po rezidenčních prostorách došlo dokonce k pozoruhodnému nárůstu výstavby kondominií vedené izraelskými investory a investory ze Spojených arabských emirátů a srbskými soukromými investory. Komerční a průmyslový trh zaznamenal dodávky značného počtu nově postavených prostor a očekává se, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech.

Vysoká byla také stavební aktivita projektů pro maloobchodní trh a v průběhu let 2020 až 2022 bylo navzdory pandemii covidu-19 otevřeno mnoho nových nákupních center a maloobchodních parků. Klíčovými investory, kteří realizují tyto typy projektů, jsou nadnárodní společnosti, mezi nimiž nechybí i jedna česká firma. Výstavba maloobchodních parků se stala velmi oblíbenou, a to především díky nižší počáteční investici, kratší době výstavby a možnosti výstavby po etapách. V důsledku toho se k tomuto trendu připojuje mnoho srbských soukromých investorů a jsme svědky výstavby menších maloobchodních zařízení po celém státě. V tomto segmentu jsou proto velmi úspěšné i české firmy.

I přes pozitivní trendy, které se na srbském realitním trhu již projevily, se skutečný rozmach teprve očekává. Předpokládá se, že nové předpisy a aktualizace stávající legislativy týkající se energetického sektoru povedou k výraznému nárůstu výstavby a rozvoje projektů zahrnujících obnovitelné zdroje energie a modernizaci stávajících energetických zařízení. Podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v Srbsku nyní činí 20 % a cílem ministerstva energetiky je v příštích letech tento podíl zdvojnásobit.

V Bělehradě vzniká řada velkých rezidenčních developerských projektů, jako například:

• Belgrade Waterfront – jedná se o monumentální projekt v centru Bělehradu na pravém břehu Sávy, zahrnující 10 000 bytových jednotek a 2 000 kanceláří na 180hektarovém pozemku. Smlouvu o realizaci projektu v hodnotě cca 87,5 mld. CZK (3,5 mld. EUR) podepsali v dubnu 2015 zástupci srbské vlády a developerská společnost ze Spojených arabských emirátů. Vláda Srbska je vlastníkem 32 % společnosti „Bělehrad na vodě“, zatímco zbývající podíl vlastní arabští investoři. V rámci projektu bylo zatím dokončeno čtrnáct budov. Postaveno je asi šest kilometrů silnic, dalších osm kilometrů je v plánu. Vedle obchodního centra „Galerija“, největšího obchodního centra v jihovýchodní Evropě, dominantu areálu a celého Bělehradu tvoří „Kula Beograd“, 42patrový mrakodrap, vysoký 168 m. Je to zároveň hotel a nejvyšší obytná budova v Srbsku se 190 hotelovými pokoji v prvních devíti podlažích, v dalších patrech jsou luxusní byty a na vrcholu věže restaurace s velkolepou panoramatickou vyhlídkou. 
• Avala (se zapojením českých firem) – filmová studia v Srbsku, založená již v roce 1946 jako první studio v poválečné Jugoslávii. Český investor přichází s plánem, jak vrátit filmové studio mezi hlavní centra filmové produkce v Evropě, tedy na místo, kam Avala Film patřil ještě do 90. let minulého století. Celý areál čítá více než 40 tisíc m². Zastaralé nebo nefunkční budovy budou kompletně modernizovány. Projekt obdržel v prosinci 2019 statut „Projekt výjimečné důležitosti pro Srbskou republiku“. Investice do filmových studií je spojena s projektem na rezidenční čtvrť s mimořádným důrazem na vysokou kvalitu životního prostředí. Autorem obytné zóny je významný český architekt. Developerský projekt počítá s výstavbou cca 3 000 bytů pro 8 000 lidí (včetně školy, školky a zdravotního střediska)
• K-District – investory projektu jsou holandská společnost a srbská firma, hodnota projektu je cca 90 mil. EUR. V samém starobylém jádru Bělehradu, v blízkosti pevnosti Kalemegdan a zoologické zahrady, na pozemku bývalého textilního závodu vznikl nový rezidenční a obchodní komplex. 
• SakuraPark – v Novém Bělehradě, v blízkosti obchodního centra Delta City, probíhá výstavba 43 000 m² bytových a nebytových prostor, z čehož je 4 830 m² určeno pro obchodní a kancelářské jednotky, zbytek mj. zahrnuje 228 bytů.
• BIG Residences – naproti obchodnímu centru BIG Shopping Mall je na ploše 5 ha ve výstavbě cca 1100 bytů. Hodnota projektu je cca 5 mld. CZK (200 mil. EUR). 
• Wellport Belgrade Condominium – projekt výstavby prvního kondominia v Novém Bělehradě v hodnotě 3,25 mld. CZK (130 mil. EUR) byl zahájen v roce 2018. Izraelská společnost zde postavila celkem 500 bytů v bezprostřední blízkosti business parku „Airport City“.
• Savada 3. – developerský projekt v Novém Bělehradě vedle areálu bývalého traktorového závodu IMT, kde srbská společnost postavila 195 bytů, 48 kancelářských prostor a dvoupodlažní podzemní garáž. Stavba navazuje na rezidenční a obchodní komplex o ploše 40 000 m² a zahrnující 500 bytů, které byly vybudovány v předchozích letech. 
• Marina Dorćol (se zapojením českých firem) – česká společnost je aktivní rovněž ve významném developerském projektu Marina Dorćol, který předpokládá výstavbu urbanistického celku na břehu Dunaje v docházkové vzdálenosti od centra Bělehradu. V projektu (76 000 m²) se počítá s revitalizací stávajícího přístavu, vytvořením parku kolem původní železniční tratě a vybudováním bytových domů s živým parterem, který bude propojen s nábřežím a kde se bude nacházet veškerá občanská vybavenost. 
• Zep Terra – výstavba 75 000 m² rezidenčních a 20 000 m² kancelářských prostor.
• Novi Minel – rezidenční a obchodní komplex v Novém Bělehradě (blok 60), který zahrnuje 550 bytových jednotek, hotel a kancelářské prostory. Celková nadzemní plocha činí 120 000 m², podzemní garáže zaujímají 30 000 m² (přes 1000 parkovacích míst). Investorem je srbská společnost.

V oblasti kancelářských prostor bylo v Bělehradě zahájeno několik projektů s nájemci, kterými jsou především velké nadnárodní společnosti. V tomto segmentu je bezesporu velký potenciál i pro české firmy. Ačkoli je poptávka po moderních logistických zařízeních v Srbsku stále poměrně málo rozvinutá, tento segment trhu získává na sofistikovanosti a roste výstavba nájemních objektů. Do tohoto segmentu vstoupila i jedna česká společnost, která staví největší logistické centrum v Bělehradě a pokračuje v rozšiřování svého portfolia v Srbsku prostřednictvím akvizic stávajících logistických center. Další projekty jsou v současné době v jednání.

Zvýšenou aktivitu stavebních projektů dokládá i statistika za rok 2022, kdy bylo o pětinu více podaných žádostí o stavební povolení než v předchozím roce. Celkem bylo v roce 2022 přijato cca 160 tisíc různých žádostí a spisů prostřednictvím elektronického systému týkajícího se vydávání stavebních povolení, což bylo o 20 % více než ve stejném období roku 2021. 

Srbská vláda v letech 2021 – 2026  realizuje projekt „Čisté Srbsko“, který mj. předpokládá investice ve výši 100 mld. CZK  do komunální infrastruktury a čistíren odpadních vod. 

Z dostupných dat srbského statistického úřadu RZS vyplývá, že moderní vodovody pokrývají cca 75 % obyvatelů, zbytek je zásobován z menších vodovodů, kde se neprovádí každodenní kontrola kvality vody. V roce 2020 bylo pro účely zásobování pitnou vodou zpracováno 677 mil. m³ vody.

Celkové množství městských odpadních vod například v roce 2020 činilo 304 mil. m³, z toho množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace činilo 249 mil. m³, zbývající část byla do septiků, trativodů, atd. Objem odpadní vody z průmyslového využití činí 104 mil. m³. Z toho je následně vyčištěno pouze 28 mil. m³, tj. cca ¼. Hlavní podíl připadá na průmysl zpracování základních kovů, chemický průmysl a papírenský průmysl.

Uvedená data jsou silným signálem pro české firmy k budoucím perspektivám v Srbsku v sektoru vodního a odpadového hospodářství.

Ve prospěch našich firem v Srbsku v oblasti vodního a odpadového hospodářství hovoří řada úspěšně realizovaných projektů rozvojové spolupráce. Na tomto základu získaly české firmy osobní kontakty a zejména kladné reference.

Unikátní příležitostí pro prezentaci produktů v sektoru vodního a odpadového hospodářství je mezinárodní veletrh Sajam Voda, který se koná každoročně v listopadu v bělehradském výstavním centru Belexpocentar. Česká účast na tomto specializovaném veletrhu proběhne v roce 2023 formou národního stánku pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Srbsko je z hlediska agrárního exportu dlouhodobě významným evropským partnerem České republiky mimo země Evropské unie. Od roku 2015 je trend českého agrárního exportu do Srbska výrazně rostoucí. Mezi zpracované zemědělské produkty s největším exportním potenciálem patří produkty zdravé výživy, sušené mléko, pivo a podobně. 

Srbsko považuje sektor zemědělství za základní pilíř své ekonomiky. Nejvýznamnějším zemědělským odvětvím je produkce kukuřice, vepřového masa, mléka, pšenice, hovězího masa, sójových bobů, švestek, slunečnicových semen, skopového masa, jablek, brambor a malin. Z celkové plochy zemědělské půdy (3,86 mil. ha) se využívá 3,44 mil. ha. Z toho připadá 82,4 % na rodinné farmy do 10 ha. Srbská republika získala 1. března 2012 status kandidáta členství v Evropské unii, přístupové rozhovory byly oficiálně zahájeny 21. ledna 2014. V prosinci 2017 Srbsko splnilo podmínky akreditace pro čerpání předvstupního programu IPARD a od 20. prosince 2017 mohou srbští zemědělci žádat o dotace na nákup traktorů a další zemědělské mechanizace. 

Zemědělské a potravinářské technologie jsou v zemích západního Balkánu obecně poměrně zastaralé. Srbská republika proto zahájila v roce 2019 program podpory modernizace některých odvětví zpracovatelského průmyslu, který má za cíl zvýšit produkci zemědělských výrobků s vyšší přidanou hodnotou a exportním potenciálem. Velký prostor se nabízí např. v oblasti zpracování ovoce a zeleniny, naopak v oblasti pekárenských a mlýnských technologií je Srbsko na vysoké úrovni.  

V posledních letech dochází v řadě podniků k rozsáhlé modernizaci, která je finančně podporována státem. Využívají se dotace například z předvstupních fondů EU jako je IPARD na nákup zemědělské a potravinářské techniky, která je většinou importována ze zahraničí. Souhrnná výše těchto ročních dotací činila v posledních letech přes 50 milionů EUR a obdobný trend se očekává i v následujících letech. 

Srbsko má rovněž zájem o zahraniční investice. Zpravidla nabízí pro přilákání zahraničních investorů úlevy v oblasti daní, cel, zaměstnanosti, svobodných zón, stavebních pozemků, nákupu zemědělské mechanizace (zejména traktorů), atd. V tomto segmentu lze očekávat růst. 

Od roku 2001 dosáhly zahraniční investice do srbského sektoru zemědělství a potravinářství více než 3 mld. EUR. 

Ze zemědělsko-potravinářských oborů jsou pro české exportní firmy zajímavé zejména následující produkty:

• Zpracované produkty – zdravá výživa, sušené mléko, pivo atd.
• Pet food a krmiva 
• Vybavení farem pro chov skotu a živočišnou výrobu, budování skladovacích kapacit
• Produkty genetiky rostlin, plemenářství, semenářství 
• Moderní technologie a technika v zemědělství a potravinářství.

Ministerstvo zemědělství ČR pravidelně podporuje české firmy organizací oficiální účasti ČR na Mezinárodním zemědělském veletrhu v Novém Sadu (www.sajam.net).

Věda, výzkum, inovace ústí v Srbsku do high-tech sektoru, který ročně roste o více než 20 %, což představuje významný přínos pro ekonomiku země. V současné době činí 10 % srbského HDP a patří mezi čtyři nejvýznamnější exportní sektory spolu s ocelářským, automobilovým a zemědělským průmyslem. V Srbsku bylo v prvním čtvrtletí roku 2022 (poslední dostupná statistika) registrováno celkem 3.354 technologických společností zaměstnávajících 47.609 osob. Tyto společnosti se zabývají vývojem softwarových řešení pro řadu průmyslových odvětví, včetně zemědělství, zdravotnictví a zkušebnictví, jakož i pro cloudové aplikace a platformy kybernetické bezpečnosti, online hry a provoz call center zaměstnávajících pracovní sílu s různou úrovní dovedností. Roste také význam srbské startupové scény, přičemž řada společností již úspěšně realizovala pilotní řešení v celé řadě průmyslových oborů.

Bělehrad zaujímá třetí místo v Evropě ve vývoji umělé inteligence, před ním jsou pouze Londýn a Vídeň. V této oblasti má Srbsko významné představitele v největších a nejuznávanějších korporacích po celém světě, např. ve společnostech Google, DeepMind, Youtube, AWS, IBM, Microsoft a dalších. Totéž platí pro nejuznávanější světové univerzity a mezinárodní organizace.

Jednotlivé rozvojové programy, které by mohly být v budoucnu realizovány v Srbsku za spoluúčasti českých společností, byly definovány celkovou strategií jako oblasti Smart Living, Smart People, Smart Economy, Smart Mobility, Smart Environment, Smart Governance a Smart Communication. Konkrétní příklady, o které se nyní zajímají srbští partneři v České republice, jsou například projekty elektronických portálů občana, digitální dual projekty měst pro plánování rozvoje,  autonomní doprava, chytré parkování, požární senzorika, chytré a úsporné venkovní osvětlení, městské inovátorské startupy, atd.