MZV: Souhrnná teritoriální informace

Haiti, plným názvem Republika Haiti, je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři. Na východní části ostrova se nachází Dominikánská republika. Haiti je nejchudší zemí západní polokoule, potýkající s vážnou s potravinovou, humanitární, politickou a bezpečnostní krizí. Došlo k narušení veškeré ekonomické aktivity v zemi, poškození základní infrastruktury, a omezení schopnosti státu vykonávat základní funkce. Sociální nepokoje a politická nestabilita nadále brání v rozvoji ekonomiky.

Haiti má poloprezidentský systém. Od května 2024 stojí v čele země devítičlenná přechodná prezidentská rada, která má mandát do února 2026 a jejími hlavními úkoly je uspořádání voleb a obnovení bezpečnosti v zemi. Od vraždy prezidenta Jovenela Moïse v roce 2021 čelí Haiti bezprecedentní vlně násilí, sociálně-politické nestabilitě a hospodářské krizi. Bezpečnostní situace na Haiti se během posledního roku zhoršovala, a to i přes postupné nasazení prvních jednotek mnohonárodnostní bezpečnostní podpůrné mise (Multinational Security Support Mission – MSSM) od konce června 2024. Cílem mise je obnovit bezpečnost v zemi a vytvořit podmínky umožňující konání svobodných voleb. Země se potýká s násilím, které nemá v současné době v regionu srovnání. Části území státu, včetně přibližně 85 % rozlohy hlavního města, ovládají zločinecké gangy. Podle OSN bylo v roce 2024 v přímém důsledku násilí gangů usmrceno více než 5 600 osob a zraněno dalších 2 155. Až 75 % obyvatel žije pod hranicí chudoby a 40 % z nich žije v chudobě extrémní.

Na tvorbě HDP se z 57 % podílí sektor služeb, z 22 % zemědělství a rybolov a z 20 % průmysl. Haiti vyváží zejména textilní výrobky, esenciální olej z vetiveru, kakao, kávu a mango, a dováží stroje, stavební materiál, potraviny a vozidla. Obchodní bilance je dlouhodobě negativní. Hospodářství země je do značné míry závislé na obchodních vztazích se sousedy, zejména s Dominikánskou republikou a Spojenými státy. V roce 2024 došlo k poklesu exportu i dovozu (-19 %, resp. -11 %) oproti předchozímu roku, kdy již export poklesl o 30 %. Pokles ve vývozu v roce 2024 odrážel pokles hodnoty a množství exportovaných textilií. Snížení dovozu bylo způsobeno slabší poptávkou v souvislosti se slabou domácí ekonomickou aktivitou. Haiti se řadí do 7., tedy nejhorší, kategorie úvěrové rizikovosti dle OECD. Nepředpokládá se, že by haitská ekonomika v nejbližší budoucnosti výrazně prosperovala. Také je potřeba brát v potaz, že Haiti je náchylné, stejně jako ostatní karibské státy, k hurikánům a dopadům změny klimatu.

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná v základním rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Haiti (263.06 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název: Republika Haiti

Hlavní město: Port – au-Prince  

Současná ústava na Haiti byla schválena 29. března 1987 po pádu Duvalierova režimu. Ústava zavedla poloprezidentský systém s prezidentem voleným v přímých všeobecných volbách každých pět let. Prezidentem země byl od r. 2017 až do jeho vraždy v červenci 2021 Jovenel Moise. Od té doby byla pozice neobsazena, zemi dočasně vedl premiér Ariel Henry až do své demise v květnu 2024. Od jeho demise zemi vede devítičlenná přechodná prezidentská rada, s mandátem do února 2026. Předsednictví prezidentské rady rotuje mezi jejími členy. V roce 2018 měly proběhnout volby do poslanecké sněmovny a senátu, které se ale dosud neuskutečnily. V zemi tudíž není funkční parlament. Politická situace není velmi stabilní, ekonomická situace je kritická a země čelí sociální nestabilitě a násilí.

1.2. Zahraniční politika země

Prioritou zahraniční politiky Haiti je hledání další podpory pro obnovení bezpečnosti v zemi a řešení multidimenzionální krize.

Dlouhodobě nejdůležitější jsou pro Haiti vztahy se Spojenými státy, neboť ekonomické vazby s USA jsou pro ekonomiku země zásadní. USA jsou hlavním obchodním partnerem Haiti pro vývoz i dovoz, nejdůležitějším zdrojem zahraniční pomoci, hlavním finančním podporovatelem mnohonárodnostní bezpečnostní mise a jedním z hlavních cílů haitské migrace. Problematice Haiti se věnuje velké množství amerických nevládních organizací. Americkým zájmem je uklidnění bezpečnostní situace a vyřešení politické krize na Haiti. Důležitým tématem je také spolupráce v úsilí o kontrolu mezinárodního obchodu s drogami.

Dominikánská republika představuje vzhledem ke společné pozemní hranici druhého nejvýznamnějšího zahraničně-politického partnera Haiti. Jejich vztahy jsou však dlouhodobě komplikované. Díky velkým ekonomickým nerovnostem mezi oběma zeměmi a obtížně kontrolovatelné hranici představuje Dominikánská republika cíl haitské nelegální migrace. Špatná bezpečnostní situace na Haiti v posledních letech má negativní dopady na Dominikánskou republiku, což k dobrým sousedským vztahům nijak nepřispívá. V letech 2023-24 probíhala závěrečná fáze sporu o stavbu haitského kanálu na hraniční řece Masacre. Haiti stavbu dokončilo, ačkoliv ji Dominikánská republika odmítala. Odhaduje se, že v Dominikánské republice žije přibližně 700 000 obyvatel haitského původu. Vazby Haiti s ostatními karibskými národy byly vždy omezené, což má především historické důvody. Británie a Francie se v minulosti snažily omezit kontakty mezi svými koloniemi a závislými územími a Haiti, aby zabránily riziku vzniku hnutí za nezávislost. Kulturní a jazyková odlišnost Haiti rovněž bránila úzkým vztahům v Karibiku.

Haiti a EU udržují přátelské vztahy díky velmi silným historickým, kulturním a jazykovým vazbám. EU v letech 2022 a 2023 na humanitární pomoc Haiti vyčlenila téměř 40 milionů eur a v roce 2024 dalších 30 milionů eur. Finanční prostředky mají pomoci řešit nejnaléhavější potřeby obyvatelstva, pokud jde o potravinovou pomoc, vodu a hygienu, zdravotní péči a podporu fungování vzdělávacího systému.

Haiti je členem mezinárodních organizací jako OSN a její přidružené organizace, ACP, Organizaci amerických států, InterAmerican Development Bank, Mezinárodní měnový fond a Všeobecná dohoda o clech a obchodu.

1.3. Obyvatelstvo

Haiti má celkem 11,88 milionů obyvatel. 95 % obyvatelstva jsou černoši, 5 % mulati a ostatní. Co se náboženského složení týká tak 54,7 % jsou římští katolíci, 28,5 % protestanti, 2,1% praktikuje vúdú, 4,6% vyznává ostatní náboženství a 10,1 % je bez vyznání. Až 75 % obyvatel žije pod hranicí chudoby.  

Oficiálními jazyky jsou francouzština a haitská kreolština. Francouzština je vyučována ve školách, používají jí úřady a podnikatelský sektor. Většina Haiťanů však mluví haitskou kreolštinou, která vznikla smíšením francouzštiny s africkými jazyky a španělštinou. Španělštinu ovládá velká část populace.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

V souvislosti s politickou krizí, vysokou zranitelností vůči přírodním rizikům a násilím gangů, se ekonomika šest let po sobě propadla, a to o 1,7 % v roce 2019, o 3,3 % v roce 2020, o 1,8 % v roce 2021, o 1,7 % v roce 2022, o 1,9 % v roce 2023 a o 4,2 % v r. 2024. Na tvorbě HDP se z 58 % podílí sektor služeb, z 17 % zemědělství a rybolov a z 25 % průmysl. Politická a institucionální nestabilita v zemi, špatná bezpečnostní situace a absence hospodářských reforem prohloubily stávající ekonomické problémy, jako je deficit veřejných financí, vysoká inflace a devastace již dříve nedostačující infrastruktury. HDP na obyvatele je na velmi nízké úrovni, Haiti představuje nejchudší zemi západní polokoule. Inflace se v roce 2024 vyšplhala na 26,9 %. Obchodní bilance je dlouhodobě negativní. Export a import klesají. Haiti se řadí do 7., tedy nejhorší, kategorie úvěrové rizikovosti dle OECD.

Navzdory snahám Haiti o dosažení makroekonomické stability a udržitelného hospodářského růstu založeného na soukromém sektoru se investiční prostředí na Haiti vyznačuje nestabilní národní měnou (haitský gourde), přetrvávající inflací, vysokou nezaměstnaností, politickou nejistotou a násilím. Haitská ekonomika se tradičně opírá o zemědělství, stavebnictví a textilní průmysl. Rozšíření gangů v metropolitní oblasti hlavního města Port-au-Prince a kontrola gangů nad hlavními silnicemi vytváří velké problémy pro volný pohyb zboží v zemi. Bohatí Haiťané a cizinci se stávají terčem únosů za účelem získání výkupného.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Haitská ekonomika je závislá na externím financování. Kromě toho remitence zasílané Haiťany žijícími v zahraničí ve fiskálním roce 2024, ve výši 3,6 miliardy USD (meziroční nárůst o 11 %), představují přibližně 20 % HDP země.

V oblasti řízení veřejného dluhu bylo v roce 2024 dosaženo významného pokroku díky restrukturalizaci dluhu vůči Venezuele. Tato operace podstatně snížila dluh o přibližně 1,7 miliardy USD. Došlo tak k výraznému zlepšení poměru veřejného dluhu k HDP, který klesl z 28,9 % v roce 2022 na 13,9 % v roce 2024.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém se na Haiti potýká s nestabilitou a nízkou důvěryhodností. Banky na Haiti pravidelně krachují a většina Haiťanů nemá přístup k půjčkám jakéhokoli druhu. Na Haiti od r. 1979 existuje centrální banka (Banque de la République d’Haïti), která dohlíží na 10 komerčních bank a dvě zahraniční banky působící v zemi. Většina bankovních transakcí probíhá v hlavním městě Port-au-Prince. Tři hlavní bankovní instituce (Unibank, Sogebank a BNC) drží 80 % celkových aktiv bankovního sektoru. Přístup cizinců na domácí úvěrový trh nemá žádná zákonná omezení. Bankovní sektor je ve svých úvěrových praktikách extrémně konzervativní. Často je pro poskytnutí úvěru potřeba ručit nemovitostí, nicméně vzhledem ke stavu katastrálních a občanských rejstříků čelí žadatelé o úvěr řadě problémů. Banky proto obvykle půjčují výhradně svým nejdůvěryhodnějším klientům

2.4. Daňový systém

Fyzické a právnické osoby jsou na Haiti zdaněny podle progresivní stupnice v rozmezí od 10 % do 35 %. Progresivní daň z příjmu je nejdůležitější přímou daní. Nejvyšší sazba daně z nemovitosti je 15 %. Nepřímé daně zahrnují daň z přidané hodnoty (DPH) se standardní sazbou 10 %. Existuje také řada spotřebních daní s různými sazbami.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemný obchod ČR s Haiti je dlouhodobě na velmi nízké úrovni. Z Haiti se do ČR dováží především textil, alkohol, výrobky ze železa a z ČR se na Haiti vyváží stroje, telefonní přístroje, dřevěné palety a bedny a alkohol.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchodní bilance mezi EU a Haiti je dlouhodobě v deficitu. Ze zemí EU Haiti dováží hlavně stroje, vozidla a přístroje a některé potraviny. Na druhou stranu haitský vývoz na trh EU zahrnuje hlavně éterické oleje, textilní výrobky, kakao, kávu a ovoce pro výrobu nápojů.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvíce Haiti dováží rafinovanou ropu, rýži, ostatní bavlněné tkaniny, a palmový olej, a to především ze Spojených států, Dominikánské republiky, Číny, Indonésie a Indie.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Haitská legislativa podporuje přímé zahraniční investice. Haitští a zahraniční investoři mají podle investičního zákoníku z roku 1987 stejná práva, výsady a ochranu. Haiti s tržním hospodářstvím, dostatkem orné půdy a mladým obyvatelstvem nabízí investorům řadu příležitostí. Nicméně navzdory snahám Haiti o dosažení makroekonomické stability a udržitelného hospodářského růstu založeného na soukromém sektoru a trhu se investiční prostředí na Haiti vyznačuje nestabilní národní měnou (haitský gourde), přetrvávající inflací, vysokou nezaměstnaností, politickou a bezpečnostní nejistotou. Od vraždy prezidenta Moise aktivity násilných gangů komplikují schopnost haitské vlády dosáhnout makroekonomické stability, vytvářet pracovní místa a podporovat hospodářský rozvoj prostřednictvím zahraničního obchodu a investic.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Při dovozu na americký trh těží Haiti z několika preferenčních obchodních dohod – Caribbean Basin Initiative (CBI), Caribbean Basin Trade Partnership Agreement (CBTPA), the Haitian Hemispheric Opportunity through Partnership Encouragement Act II (HOPE II), the HELP Acts, the Generalized System of Preferences (GSP).

Smlouvy s ČR

ČR nemá s Haiti uzavřenou žádnou bilaterální smlouvu.

3.4. Rozvojová spolupráce

Systém OSN je na Haiti zastoupen UNDP, UNICEF, UNESCO, FAO, MAP, UNFPA, WHO, UNOPS, IOM, UNFEM. Nechybí ani stálá přítomnost brettonwoodských institucí – Světové banky a Mezinárodního měnového fondu a ani Meziamerické rozvojové banky.  

Haiti je největším příjemcem humanitární pomoci Evropské unie v Latinské Americe a Karibiku. Od roku 1994 bylo poskytnuto vice než 450 milionů EUR. Pomoc EU přinesla úlevu obětem zemětřesení v roce 2010 a 2021, stejně tak jako napomohla obnově po několika velkých hurikánech. Finanční asistence EU také pomáhá řešit epidemii cholery, sucha a migrační krizi.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Pro tuto zemi není zpracovávána MOP.  

Investiční a obchodní klima na Haiti je náročné. Haiti se globálně umisťuje na spodku indexů sledujících snadnost podnikání a míru korupce. Mezi překážky pro zahraniční investice patří špatná infrastruktura, slabá ochrana investorů, nerovnoměrné vymáhání smluv, vysoké náklady na energii, špatná bezpečnostní situace a vysoká korupce.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Haiťané jsou otevřeni spolupráci se zahraničními obchodníky a investory. Upřednostňují však americké partnery. Většina haitských podnikatelů hovoří nejen francouzsky, ale i anglicky. Schůzky s haitskými protějšky by měly být domlouvány s časovým předstihem. Pozvání do restaurací na schůzky, pokud to bezpečnostní situace umožňuje, je běžné a cení se.

4.2. Oslovení

Oslovuje se příjmením, případně titulem. Běžné je podání ruky.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky by měly být sjednávány s časovým předstihem. Pozdní příchod na schůzky není považován za nezdvořilost. Oblečení by mělo být formální. Pro zahájení konverzace je dobré zeptat se nejdříve na rodinu. Při obchodní schůzce je důležité udržovat oční kontakt. Zahraniční obchodníci se musí připravit na to, že haitští partneři na ně budou upřeně zírat. Většina Haiťanů miluje drama při vyjednávání. Obecně Haiťané komunikují velmi nepřímo, využívají různých příběhů a dostávají se k tématu dlouhou cestou. Mohou také předstírat, že je Vaše nabídka strašně urazila, ale obvykle jde jen o trik. Humor a smích hrají při jednání velkou roli. Je doporučeno vyhnout se rozhovoru o politice, dokud s partnerem nenavážete vřelý vztah. Při předávání vizitek neexistuje žádný konkrétní rituál, je vhodné s vizitkou zacházet s respektem. Doporučuje se nechat si přeložit jednu stranu vizitky do francouzštiny.

4.4. Komunikace

Francouzština a haitská kreolština jsou úředními jazyky Haiti. V podnikatelské komunitě je však běžně používána i angličtina. Upřednostňuje se osobní a telefonická komunikace před emailovou. Haiťané mají tendenci komunikovat velmi nepřímo.

4.5. Doporučení

Haiti je nejchudší země Latinské Ameriky, která dlouhodobě nemá stabilní vládu a její politický systém je nepřehledný. Podnikatelům doporučujeme pečlivě zvážit případné obchodní aktivity v zemi z důvodu následně nedobytných pohledávek.

4.6. Státní svátky

leden – Nový rok a Výročí nezávislosti na Francii v roce 1804

2. leden Den předků

6. leden Zjevení Páně

12. leden Den památky

1. květen Den práce a zemědělství

18. května Den haitské vlajky a Den univerzit

15. srpna Nanebevzetí Panny Marie

17. října Den vůdce haitské revoluce Dessalines

1. a 2. listopad Den všech svatých

18. listopad Připomínky bitvy o Vertières

5. prosince Den objevení Haiti

25. prosince Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Přestože je Haiti otevřenou ekonomikou, existují významné překážky bránící rozvoji zahraničního obchodu a investic v zemi. Jsou jimi korupce, nedostatek transparentnosti, dlouhodobá politická nestabilita, vysoká nezaměstnanost a zatěžující byrokracie.  

Navázání obchodní spolupráce se doporučuje prostřednictvím místních zástupců a distributorů. Podle haitských zákonů mohou dvě strany sjednat smluvní dohodu a nevyžadují haitskou vládní kontrolu ani souhlas. Místní zástupci jsou obvykle odměňováni na základě provize.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Haitská legislativa podporuje přímé zahraniční investice a haitský investiční zákoník poskytuje stejná práva, privilegia a stejnou ochranu místním i zahraničním společnostem. V zemi existují dva typy pobídek pro zahraniční investice: celní pobídky a pobídky k dani z příjmu. Dovozní a vývozní politiky jsou nediskriminační a nejsou ovlivněny národností.  

Centrum pro usnadnění investic (CFI) je institucí, která zajišťuje proces zahraničních investic na Haiti a umožňuje firmám efektivněji zakládat své podnikání. Všechny společnosti založené na Haiti musí mít minimálně tři akcionáře, z toho jeden musí být haitský státní příslušník a člen představenstva společnosti. Haitské právní předpisy nestanovují minimální podíl haitských státních příslušníků jako vlastníků akcií základního kapitálu. Hodnota základního kapitálu musí být v minimální výši 25 000 HTG, pokud je společnost omezena na služby a komerční provoz, anebo 100 000 HTG, pokud je společnost zapojena do průmyslových a zemědělských činností.

5.3. Marketing a komunikace

Existuje několik nových společností využívajících různé reklamní techniky včetně textových zpráv, e-mailů, letáků, či reklam v tisku. Direct mail marketing prakticky neexistuje vzhledem k neefektivnosti emailových služeb na Haiti. Na Haiti funguje několik marketingových agentur (např. agentura Dagmar, HaitiBrand).

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Haitské právo chrání autorská práva, vynálezy, patentová práva, průmyslové vzory a modely, ochranné známky a obchodní názvy. Zákon penalizuje osoby nebo podniky zapojené do porušování, podvodů nebo nekalé soutěže. V zájmu zajištění ochrany těchto práv zákon vyžaduje určité formality, jako je registrace u Ministerstva vnitra a územních společenství. Ústava uznává některá práva na duševní vlastnictví – vědecká, literární a umělecká. Slabé mechanismy vymáhání, neúčinné soudy a nedostatečná znalost obchodního práva soudci však ohrožují účinnost zákonné ochrany.  

Haiti je signatářem Úmluvy z Buenos Aires z roku 1910, Pařížské úmluvy z roku 1883 o patentech a Madridské úmluvy o ochranných známkách. Haiti ratifikovalo Bernskou úmluvu o autorských právech.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou inzerovány zejména prostřednictvím novin a na některých vládních webech.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Na Haiti existují slabé donucovací mechanismy a nedostatek aktualizovaných zákonů pro řešení moderních obchodních sporů, což vážně ohrožuje ochranu a záruky pro zahraniční obchod a investice.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Informace o podmínkách vstupu na území Haiti poskytne Velvyslanectví Haiti v Berlíně.  

Velvyslanectví Haiti v Berlíně, Meinekestrasse 5 10719 Berlin

Tel.: (030) 88554134

Fax: (030) 88554135

e-mail: haitbot@aol.com

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání pracovní síly se řídí Zákoníkem práce z roku 1984.

5.9. Veletrhy a akce

V zemi se nekonají pravidelné veletrhy.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Havaně

Ave Kohly 259, entre 41 y 43 Nuevo Vedado La Habana, Cuba

Telefon: (+53) 78833201, 78833467

Fax: (+53) 78833596

E-mail: havana@embassy.mzv.gov.cz

Obchodně-ekonomický úsek: havana.commerce@mzv.gov.cz

Facebook: facebook.com/EmbajadaChecaLaHabana  

Teritoriální působnost Velvyslanectví ČR v Havaně: Kuba, Bahamy, Dominikánská republika a Haiti.  

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie – 114

Ambulance – 116

Hasiči -115

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Haitské ministerstvo obchodu a průmyslu – http://www.mci.gouv.ht/

Haitská obchodní a průmyslová komora (CCIH) – http://www.ccih.org.ht

Haitské sdružení výrobců (ADIH) – https://www.adih.ht

Sbírka zákonů: https://codes.droit.org/