MZV: Souhrnná teritoriální informace

Haiti, plným názvem Republika Haiti, je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři. Na východní části ostrova se nachází Dominikánská republika. Haiti je nejchudší zemí západní polokoule, potýkající s vážnou s potravinovou, humanitární, politickou a bezpečnostní krizí. Došlo k narušení veškeré ekonomické aktivity v zemi, poškození základní infrastruktury, a omezení schopnosti státu vykonávat základní funkce. Násilí gangů a politická nestabilita nadále brání v rozvoji ekonomiky.

Haiti má poloprezidentský systém. Od května 2024 do února 2026 stála v čele země devítičlenná přechodná prezidentská rada. Radě se nepodařilo zajistit zlepšení bezpečností situace, a proto nebylo možné uskutečnit prezidentské volby v r. 2025. Po tom, co Radě v únoru 2026 vypršel mandát, se vlády ujal premiér Alix Didier Fils-Aimé. Od vraždy prezidenta Jovenela Moïse v roce 2021 čelí Haiti bezprecedentní vlně násilí, sociálně-politické nestabilitě a hospodářské krizi.Bezpečnostní situace na Haiti je velmi špatná, a to i přes nasazení mnohonárodnostní bezpečnostní podpůrné mise (Multinational Security Support Mission – MSSM) od konce června 2024 a její následné postupné nahrazování silnější Gang Suppression Force (GSF) od dubna 2026. Očekává se, že k nasazení všech 5550 vojáků dojde až koncem roku 2026. Cílem mise je obnovit bezpečnost v zemi a vytvořit podmínky umožňující konání svobodných voleb. Země se potýká s násilím, které nemá v současné době v regionu srovnání. Části území státu, včetně přibližně 90 % rozlohy hlavního města, ovládají zločinecké gangy. Podle OSN bylo mezi 1.3. 2025 a 15. 1. 2026 v přímém důsledku násilí gangů usmrceno více než 1 424 osob a zraněno dalších 790. Haiti mělo v roce 2025 nejvyšší míru vražd v Latinské Americe a Karibiku. Podle OSN se počet vražd v prvních dvou měsících roku 2026 zvýšil o 23%. Násilí gangů vedlo k vysídlení 1,4 milionu obyvatel z jejich domovů. Až 75 % obyvatel žije pod hranicí chudoby a 40 % z nich žije v chudobě extrémní.

Na tvorbě HDP se z 57 % podílí sektor služeb, z 22 % zemědělství a rybolov a z 20 % průmysl. Haiti vyváží zejména textilní výrobky, esenciální olej z vetiveru, kakao, kávu a mango, a dováží stroje, stavební materiál, potraviny a vozidla. Obchodní bilance je dlouhodobě negativní. Hospodářství země je do značné míry závislé na obchodních vztazích se sousedy, zejména s Dominikánskou republikou a Spojenými státy. V roce 2025 pokračoval pokles exportu z Haiti. Dovoz stagnoval nebo se mírně zvýšiloproti předchozímu roku, především díky mezinárodní pomoci a remitencím. Haiti se řadí do 7., tedy nejhorší, kategorie úvěrové rizikovosti dle OECD. Nepředpokládá se, že by haitská ekonomika v nejbližší budoucnosti výrazně prosperovala. Také je potřeba brát v potaz, že Haiti je náchylné, stejně jako ostatní karibské státy, k hurikánům a dopadům změny klimatu.

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná v základním rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Haiti (192.75 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název: Republika Haiti

Hlavní město: Port – au-Prince  

Současná ústava na Haiti byla schválena 29. března 1987 po pádu Duvalierova režimu a novelizována v r. 2011. Ústava zavedla poloprezidentský systém s prezidentem voleným v přímých všeobecných volbách každých pět let. Prezidentem země byl od r. 2017 až do jeho vraždy v červenci 2021 Jovenel Moise. Od té doby se neuskutečnily prezidentské volby, zemi dočasně vedl premiér Ariel Henry až do své demise v květnu 2024. Od jeho demise zemi vedla devítičlenná přechodná prezidentská rada do vypršení jejího mandátu v únoru 2026. Tehdy Rada předala vedení země premiérovi Alix Didier Fils-Aimému. Termín konání prezidentských a parlamentních voleb byl několikrát posunut z důvodu špatné bezpečnostní situace, jelikož by v oblastech ovládaných gangy nebylo možné zajistit jejich zákonný průběh. V současnosti je první kolo voleb plánováno na 30. srpna 2026 a druhé kolo na 6. prosince 2026. Lze se však domnívat, že opět může dojít k posunutí voleb na pozdější termín.

 V roce 2018 měly proběhnout volby do poslanecké sněmovny a senátu, které se ale dosud neuskutečnily. V zemi tudíž není funkční parlament. Politická situace není velmi stabilní, ekonomická situace je kritická a země čelí sociální nestabilitě a násilí.

1.2. Zahraniční politika země

Prioritou zahraniční politiky Haiti je hledání další podpory pro obnovení bezpečnosti v zemi a řešení multidimenzionální krize.

Dlouhodobě nejdůležitější jsou pro Haiti vztahy se Spojenými státy. USA jsou hlavním obchodním partnerem Haiti pro vývoz i dovoz, nejdůležitějším zdrojem zahraniční pomoci, hlavním finančním podporovatelem mezinárodních bezpečnostních misí a jedním z hlavních cílů haitské migrace. Problematice Haiti se věnuje velké množství amerických nevládních organizací. Americkým zájmem je uklidnění bezpečnostní situace a vyřešení politické krize na Haiti. Důležitým tématem je také spolupráce v oblasti boje proti mezinárodnímu obchodu s drogami.

Dominikánská republika představuje vzhledem ke společné pozemní hranici druhého nejvýznamnějšího zahraničně-politického partnera Haiti. Jejich vztahy jsou však dlouhodobě komplikované. Díky velkým ekonomickým nerovnostem mezi oběma zeměmi představuje Dominikánská republika cíl haitské nelegální migrace. V letech 2023-24 probíhala závěrečná fáze sporu o stavbu haitského kanálu na hraniční řece Masacre. Haiti stavbu dokončilo, ačkoliv ji Dominikánská republika odmítala. Odhaduje se, že v Dominikánské republice žije přibližně 500 000 obyvatel haitského původu. Vazby Haiti s ostatními karibskými národy byly vždy omezené, což má především historické důvody. Británie a Francie se v minulosti snažily omezit kontakty mezi svými koloniemi a závislými územími a Haiti, aby zabránily riziku vzniku hnutí za nezávislost. Kulturní a jazyková odlišnost Haiti rovněž bránila úzkým vztahům v Karibiku.

Haiti a EU udržují přátelské vztahy díky velmi silným historickým, kulturním a jazykovým vazbám. EU v letech 2022 a 2023 na humanitární pomoc Haiti vyčlenila téměř 40 milionů eur, v roce 2024 přibližně 30 milionů eur a v r. 2025 dalších 14 milionů EUR. Finanční prostředky mají pomoci řešit nejnaléhavější potřeby obyvatelstva, pokud jde o potravinovou pomoc, vodu a hygienu, zdravotní péči a podporu fungování vzdělávacího systému.

Haiti je členem mezinárodních organizací jako OSN a její přidružené organizace, ACP, Organizace amerických států, InterAmerican Development Bank, Mezinárodní měnový fond a Všeobecná dohoda o clech a obchodu.

1.3. Obyvatelstvo

Haiti má celkem 11,88 milionů obyvatel. 95 % obyvatelstva jsou černoši, 5 % mulati a ostatní. Co se náboženského složení týká tak 55 % jsou římští katolíci, 28,5 % protestanti, 2,1% praktikuje vúdú, 4,6% vyznává ostatní náboženství a 10,1 % je bez vyznání. Až 75 % obyvatel žije pod hranicí chudoby.  

Oficiálními jazyky jsou francouzština a haitská kreolština. Francouzština je vyučována ve školách, používají jí úřady a podnikatelský sektor. Většina Haiťanů však mluví haitskou kreolštinou, která vznikla smíšením francouzštiny s africkými jazyky a španělštinou. Španělštinu ovládá velká část populace.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

V souvislosti s politickou krizí, vysokou zranitelností vůči přírodním rizikům a násilím gangů, se ekonomika sedm let po sobě propadla, a to o 1,7 % v roce 2019, o 3,3 % v roce 2020, o 1,8 % v roce 2021, o 1,7 % v roce 2022, o 1,9 % v roce 2023, o 4,2 % v r. 2024 a o 3,9 % v r. 2025. Na tvorbě HDP se z 57 % podílí sektor služeb, z 22 % zemědělství a rybolov a z 20 % průmysl. Politická a institucionální nestabilita v zemi, špatná bezpečnostní situace a absence hospodářských reforem prohloubily stávající ekonomické problémy, jako je deficit veřejných financí, vysoká inflace a devastace již dříve nedostačující infrastruktury. HDP na obyvatele je na velmi nízké úrovni, Haiti představuje nejchudší zemi západní polokoule. Inflace se v roce 2025 vyšplhala na 28,6 %. Obchodní bilance je dlouhodobě negativní. Export a import klesají. Haiti se řadí do 7., tedy nejhorší, kategorie úvěrové rizikovosti dle OECD.

Investiční prostředí na Haiti se vyznačuje nestabilní národní měnou (haitský gourde), přetrvávající inflací, vysokou nezaměstnaností, politickou nejistotou a násilím. Haitská ekonomika se tradičně opírá o zemědělství, stavebnictví a textilní průmysl. Rozšíření gangů v metropolitní oblasti hlavního města Port-au-Prince a kontrola gangů nad hlavními silnicemi vytváří velké problémy pro volný pohyb zboží v zemi. Hlavní mesto je odříznuté od zbytku země a hlavních přístavů. Bohatí Haiťané a cizinci se stávají terčem únosů za účelem získání výkupného.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, World Bank

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Haitská ekonomika je závislá na externím financování. Kromě toho hrají významnou roli remitence zasílané Haiťany žijícími v zahraničí. Ve fiskálním roce 2025 dosáhly výše 5 miliard USD (meziroční nárůst o 20 %).

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém se na Haiti potýká s nestabilitou a nízkou důvěryhodností. Banky na Haiti pravidelně krachují a většina Haiťanů nemá přístup k půjčkám jakéhokoli druhu. Na Haiti od r. 1979 existuje centrální banka (Banque de la République d’Haïti), která dohlíží na 10 komerčních bank a dvě zahraniční banky působící v zemi. Většina bankovních transakcí probíhá v hlavním městě Port-au-Prince. Tři hlavní bankovní instituce (Unibank, Sogebank a BNC) drží 80 % celkových aktiv bankovního sektoru. Přístup cizinců na domácí úvěrový trh nemá žádná zákonná omezení. Bankovní sektor je ve svých úvěrových praktikách extrémně konzervativní. Často je pro poskytnutí úvěru potřeba ručit nemovitostí, nicméně vzhledem ke stavu katastrálních a občanských rejstříků čelí žadatelé o úvěr řadě problémů. Banky proto obvykle půjčují výhradně svým nejdůvěryhodnějším klientům

2.4. Daňový systém

Fyzické a právnické osoby jsou na Haiti zdaněny podle progresivní stupnice v rozmezí od 10 % do 35 %. Progresivní daň z příjmu je nejdůležitější přímou daní. Nejvyšší sazba daně z nemovitosti je 15 %. Nepřímé daně zahrnují daň z přidané hodnoty (DPH) se standardní sazbou 10 %. Existuje také řada spotřebních daní s různými sazbami.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemný obchod ČR s Haiti je dlouhodobě minimální. Z Haiti se do ČR dováží především textil a části elektronických zařízení. Z ČR se na Haiti vyváží především trubky, potrubí a hadice.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchodní bilance mezi EU a Haiti je dlouhodobě v deficitu. Obchodní výměna mezi Haiti a EU se v r. 2025 zvýšila oproti předchozímu roku. Ze zemí EU Haiti dováží hlavně stroje, vozidla a přístroje a některé potraviny. Na druhou stranu haitský vývoz na trh EU zahrnuje hlavně éterické oleje, textilní výrobky, kakao, kávu a ovoce pro výrobu nápojů.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvíce Haiti dováží rafinovanou ropu, rýži, ostatní bavlněné tkaniny, a palmový olej, a to především ze Spojených států, Dominikánské republiky, Číny, Indonésie a Indie.