English version
V konkurenčním prostředí přesyceném reklamou, kde tradiční propagace často již nepomáhá, hledají malé a střední firmy další cesty, jak přilákat zákazníky. Jedním z těchto trendů je i využití herních prvků k tomu, aby zákazník koupil výrobek nebo využil nabízenou službu. Takzvaná gamifikace se tak stává nástrojem, který pomáhá řadě firem dosahovat lepších výsledků.
„Jde o zapojení principu hraní počítačových či mobilních her do komunikace ať už interní se zaměstnanci nebo externí se zákazníky či fanoušky. Přínos spočívá v tom, že herní prvky motivují účastníka více se zapojovat do komunikace, plnit dílčí úkoly nebo si dohledávat dodatečné informace,“ vysvětluje Martin Pavlíček, výkonný ředitel agentury Havas.
V rámci prostředí, kde je stále větší konkurence, mohou být herní prvky pro podnikatele výhodou. „Firmy všech odvětví musí pečovat o kvalitní zákaznickou zkušenost i pozitivní motivaci zaměstnanců. Gamifikace má v tomto obrovský potenciál, protože motivuje k vyšší a smysluplnější angažovanosti. Lidé si rádi užívají hry a mají přirozenou tendenci hlouběji komunikovat v činnostech, které jsou zasazeny v herním rámci,“ říká Lukáš Vršecký z digitální platformy Rondo.cz.
Věrnostní programy i virtuální realita
Přístup, se kterým původně přišly velké společnosti, se začíná prosazovat i u menších firem. Také menší obchody nebo e-shopy začínají motivovat zákazníky pomocí herních prvků. Zábavnou formou je přesvědčují k častým návštěvám obchodu, sdílení doporučení a dalšímu nákupu zboží. E-shopy mohou takto motivovat například k preferované formě dopravy, včasnému vyzvednutí zboží nebo určité formě platby. Kamenné obchody tak zase identifikují své zákazníky a mohou jim pak připravit nabídku na míru.
„Gamifikační prvky lze najít například ve věrnostních programech, nebo u spotřebitelských soutěží. Některé firmy v ČR používají fromu online miniher s možností vyhrát slevu v případě, že zacílí na zákazníky, kteří si již vybírali produkt nebo službu, byli blízko uzavření online nákupu, ale v poslední chvíli od transakce odstoupili,“ popisuje jednu z možností Martin Pavlíček.
Širší využití herních prvků přinášejí také nové technologie, jako je virtuální nebo rozšířená realita. Protože jsou schopny poskytovat bohaté vizuální zážitky, mohou výrazně posílit zapojení do hry či procesu nakupování.
Tyto technologie se již používají při nákupu módy v online prostředí, kdy zákazník vidí na displeji, jak mu oblečení bude slušet, zvolí ideální variantu i vyhovující velikost, a zároveň v aplikaci vyřídí platbu i objednávku dodání. Při pořízení automobilu zase speciální aplikace v mobilu, tabletu či s brýlemi pro virtuální realitu jednoduše a zábavnou formou pomohou s výběrem barvy vozu, stylu vybavení interiéru či volbou tvaru světel.
Lepší jednou zažít než číst nebo slyšet
Forma hry je také velmi důležitá při vzdělávání zaměstnanců. Ostatně v zemi, odkud vzešel učitel národů Jan Amos Komenský a jeho „škola hrou“, má tento přístup mnohasetletou tradici. Současné výzkumy mu přitom dávají za pravdu. Podle nich si studenti zafixují 90 procent toho, co reálně dělají, třeba i v počítačové nebo virtuální simulaci. Oproti tomu si pamatují jen 10 procent toho, co čtou, nebo 20 procent toho, co slyší.
To je podle odborníků dostatečný argument pro to, aby se v rámci školení výrazněji prosazovaly prvky hry a možnost prakticky vyzkoušet jevy, o kterých se studenti učí. „Nové technologie pomáhají výuku zatraktivnit a také zvýšit její efektivitu. Rozšiřují paletu prostředků, které při vzdělávání můžeme využít,“ říká Jan Dvořák, ředitel Počítačové školy Gopas. „Právě možnost přizpůsobit formu výuky různým typům lidí je tím, k čemu by technologie měly sloužit. Ale základem stále zůstává kvalitní obsah výuky a propojení s reálným využitím toho, co se učíme,“ dodává Jan Dvořák.
Hry lépe zapojí zaměstnance
Forma hry se dá využívat také v dalších oblastech práce se zaměstnanci. Právě tato zábavná forma může firmám pomoci zvládnout jednu z největších výzev současného pracovního trhu – zapojení generace takzvaných mileniálů na pracovišti. Včetně posílení jejich motivace, angažovanosti a věrnosti zaměstnavateli.
Hra vytváří přirozeně prostředí k porovnávání, takže do pracovního procesu vnáší nenásilně prvek zábavné soutěže. „Zaměstnanec může například online sledovat, jak pokračuje s plněním konkrétního úkolu, může získávat vyšší hodnosti v rámci pracovních skupin, které mu otevírají různé benefity a podobně,“ popisuje Martin Pavlíček.
Pomáhá také ke zlepšování vztahů mezi spolupracovníky navzájem i s vedením firmy. Gamifikovat lze nejen konkrétní pracovní aktivity, teambuildingové aktivity, ale i školení, vzdělávání či e-learning. „Konkrétně mileniálové jsou pro tento způsob motivace ideální. Firmy si často s jejich oslovením a motivací nevědí rady, ale technologie, které gamifikaci umožňují, jsou jim vlastní, chtějí pomocí nich komunikovat a zároveň chtějí, aby je jejich práce bavila,“ podotýká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Dalibor Dostál
