MZV: Souhrnná teritoriální informace

Island je nejmenší ze severských zemí (103 tis. km²). Pevninu tvoří ostrov sopečného původu rozprostírající se na rozhraní euroasijské a severoamerické litosférické desky. Z tohoto umístění vyplývá velká seismická a vulkanická aktivita. Devět z deseti obyvatel žije v městských sídlech a v metropolitní oblasti hlavního města Reykjavík žijí bezmála dvě třetiny veškeré populace. Vnitrozemí ostrova je hornaté a prakticky po většinu roku neprostupné. Podnebí Islandu je na jihu mírné oceánské, na severu subarktické, počasí je obecně chladné a deštivé.

Island je technologicky vyspělou zemí s unikátním know-how v řadě oblastí. Geotermální zdroje a sílu krátkých prudkých horských řek využívají Islanďané k výrobě energie (geotermální a vodní elektrárny), která nachází uplatnění i v energeticky náročných odvětvích (hutnictví, skleníkové pěstování ovoce a zeleniny). Tento fakt zmírnil dopady cenového šoku na evropském energetickém trhu, což bylo ještě podpořeno skutečností, že islandská energetická soustava není napojena na sousední země.

Pilířem současné ekonomiky jsou především cestovní ruch, rybolov, hliníkářský průmysl a informační technologie. V exportu zboží dominují hliník a rybí produkty. V přepočtu na obyvatele je islandský výlov největší na světě. V zemědělství se uplatňují některá ochranářská opatření u dovozu, která mají chránit islandské druhy ovcí, koní a skotu. Mezi perspektivní sektory s očekávaným dynamickým vývojem v nejbližších letech lze zařadit modernizaci energetické infrastruktury, výstavbu silnic a tunelů či bytovou výstavbu (prefabrikované stavby).

Islandská ekonomika po silném postpandemickém oživení zpomalila a nachází se ve fázi mírnějšího růstu. Rok 2025 přinesl růst 1,6 % a pro rok 2026 se předpovídá růst 1,7 %. Míra nezaměstnanosti vzrostla v minulém roce na 4,4 % a pro rok 2026 se vlivem vnějších šoků očekává nárůst až na 6 %. V posledních letech čelí Island poměrně vysoké inflaci, s čímž souvisí i vyšší úrokové sazby. V roce 2026 se inflace odhaduje na 3,5 % (původní odhady 3 % musely být zvýšeny kvůli energetickému šoku z konfliktu na Blízkém východě). V dalších letech by měla dále klesat až k 2,5 % v roce 2030.

V rámci přístupu Islandu na trh EU je Česko jednou z 15 členských zemí EU, které jsou zahrnuty mezi tzv. přijímající země Fondů EHP. Dne 4. listopadu 2025 byla v Praze podepsána Memoranda o porozumění mezi Českou republikou a donorskými státy (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), která stanovují rámec spolupráce a programové priority pro období 2021–2028. Pro toto programové období má Česká republika k dispozici (včetně Norských fondů) více než 225 mil. EUR (cca 5,5 mld. Kč). Hlavními programovými oblastmi jsou výzkum a inovace, vzdělávání a kultura. Část prostředků směřuje i na projekty reagující na dopady války na Ukrajině. Po podpisu Memorand probíhá příprava jednotlivých programů. Dohody o programech mají být finalizovány do roku 2026 a první výzvy se očekávají na přelomu let 2026 a 2027.

Pozn. Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je proto poskytována ve zkráceném rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Island (285.54 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiálním názvem státu je Island (Ísland). Od vyhlášení samostatnosti v roce 1944 je Island parlamentní demokracií v čele s prezidentem, jehož ústavní pravomoci jsou omezeny a jehož úřad stojí mimo každodenní politiku. Prezident je volen v přímé volbě na 4 roky. Od srpna 2024 je prezidentkou Halla Tómasdóttir, bývalá podnikatelka, která uspěla ve volbách v červnu téhož roku.

O státní moc se fakticky dělí parlament, vláda a Nejvyšší soud. Zákonodárným orgánem Islandu je jednokomorový parlament Alþingi, v němž zasedá 63 poslanců. Volební období je čtyřleté. Poslední volby se konaly v listopadu 2024 a přinesly politickou změnu. Většinovou středolevou vládu vytvořily Sociálnědemokratická aliance (ve volbách 20,8 % hlasů), Reformní strana (15,8 %, liberální) a Lidová strana (13,8 %, levicová). V opozici jsou Strana nezávislosti (19,4 %), Strana středu (12,1 %) a Pokroková strana (7,8 %). Příští volby jsou plánovány na podzim 2028.

Složení vlády:

• předsedkyně vlády: Kristrún Frostadóttir
• ministr financí a hospodářství: Daði Már Kristófersson
• ministryně zahraničních věcí: Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir
• ministryně průmyslu: Hanna Katrín Friðriksson
• ministr dopravy a místní správy: Eyjólfur Ármannsson
• ministryně zdravotnictví: Alma D. Möller
• ministryně spravedlnosti: Þorbjörg Sigríður Gunnlaugsdóttir
• ministryně školství a mládeže: Inga Sæland
• ministr sociálních věcí a bydlení: Ragnar Þór Ingólfsson
• ministr životního prostředí, energetiky a klimatu: Jóhann Páll Jóhannsson
• ministr kultury, inovací a vysokého školství: Logi Einarsson

1.2. Zahraniční politika země

S ohledem na geografickou polohu Islandu a jeho historii provázanou s evropským kontinentem vychází zahraničněpolitická orientace země plně z euro-atlantického hodnotového rámce. Island se tradičně opírá o silné vazby s USA a EU. Je jedním ze zakládajících členů NATO a od r. 1951 má uzavřenu bilaterální Obrannou dohodu s USA. Island je součástí Evropského hospodářského prostoru a od r. 2001 se účastní také schengenské spolupráce.

V roce 2009 islandská vláda podala přihlášku do EU, kterou však o několik let později stáhla (2015). Současná (většinově proevropská) vláda plánuje v srpnu 2026 uspořádat referendum o obnovení přístupových jednání s EU. Významným prvkem islandské zahraniční politiky je spolupráce se severskými a arktickými zeměmi, ať již v rámci multilaterálních platforem, jako jsou Severská rada či Arktická rada, nebo bilaterálně.

Island je dále členem OBSE, OSN, UNESCO, FAO, ILO, OECD, MMF, WTO, ESVO, Inmarsat, Intelsat či Interpol. Island má od roku 2013 jako jedna z mála evropských zemí sjednánu Dohodu o volném obchodu s Čínou.

V návaznosti na summit NATO z června 2025 plánuje Island posílit výdaje na obranu v civilní oblasti na 1,5 % HDP.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 389 444 (k 1. 1. 2025)

Hustota zalidnění: 3,5 obyv. km²

Roční přírůstek: 5718 osob (2024–2025)

Demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin):

Celkem 84 % obyvatelstva tvoří Islanďané, 16 % tvoří cizinci: mezi nejpočetnější národnostní menšiny patří občané Polska (23 tis.), Litvy (4 tis.) a Ukrajiny (3 tis.). K. 1. 1. 2025 žilo na Islandu podle údajů tamního registru obyvatel 1097 českých občanů (+54/rok).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Klesající hodnota islandské koruny prodražuje dovozy zahraničního zboží, ale zároveň napomáhá islandským vývozcům. Základní úroková sazba je na jaře 2025 stanovena na 7,75 %. Po předchozím snižování byla opět zvýšena a v roce 2026 se pohybuje kolem 7,75 %, přičemž další vývoj bude záviset na inflaci

 Nezaměstnanost se pohybuje stabilně kolem 4 %.

Po velké ekonomické krizi z roku 2008 jsou islandské banky na výkyvy mezinárodní i domácí ekonomické situace již lépe připraveny, jsou dostatečně kapitalizovány a drží výrazně vyšší rezervy zahraničních měn.Ekonomika je nadále citlivá na vývoj cen energií, kurz islandské koruny, závislost na turismu a přírodní jevy (zejména na sopečnou aktivitu).V dalším období se vláda hodlá soustředit na rozvoj odvětví, jako jsou např. nové způsoby využívání geotermální energie, rozvoj technologie CCS, stavba nových bytů či rozvoj dopravní a zdravotnické infrastruktury. Tradičním islandským hospodářským odvětvím je rybolov, ke kterému se postupně díky relativně nízkým cenám elektrické energie přidal hliníkářský průmysl. Od konce bankovní krize na přelomu let 2008–2009 se velmi rychle rozvíjel turistický průmysl. Nejvýznamnějšími vývozními položkami Islandu jsou ryby a mořské plody a hliník a výrobky z něj. Všechny ostatní komodity mají v exportní skladbě podíl jen v řádech jednotkách %. Největší podíl dovozu tvoří chemikálie a sloučeniny kovů, silniční vozidla a elektronické přístroje.Turismus nadále představuje klíčový sektor ekonomiky (cca 8–9 % HDP) a hlavní zdroj exportu služeb.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, Statistics Iceland

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

2.3. Bankovní systém

Funkci centrální banky plní Islandská centrální banka (Seðlabanki Íslands). Na islandském trhu v současnosti působí tři celostátní komerční banky: Arion banki (nástupkyně banky Kaupþing), Íslandsbanki (nástupkyně banky Glitnir) a Landsbankinn (nástupkyně Landsbanki). Kromě nich zde funguje také zhruba desítka regionálních spořitelen.

Po bankovní krizi v roce 2008 vláda přijala řadu opatření na ozdravení bankovního systému. Ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem restrukturalizovala banky a postupně prodávala jejich zdravá aktiva i další majetek, aby pokryla pohledávky věřitelů a státu, který banky převzal. V roce 2018 vláda prodala svůj podíl v Arion Bank. V Landsbankinn nadále drží většinový podíl, který chce postupně snížit na 34–40 %. Svůj podíl v Íslandsbanki vláda postupně prodávala a v roce 2025 dokončila jeho úplnou privatizaci. Výnosy z těchto prodejů využívá především na snižování státního dluhu a investice do infrastruktury. Kvůli vyšší inflaci centrální banka od roku 2022 postupně zvyšovala základní úrokovou sazbu až přibližně k 9,5 %. K 30. dubnu 2025 činila 7,75 % a v roce 2026 zůstává další vývoj nejistý, s rizikem setrvání sazeb na vyšších úrovních.

2.4. Daňový systém

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Od roku 2004 jsou obchodní vztahy Česka a Islandu upraveny v rámci Dohody o EHP. Měřeno obratem obchodní výměny, Island má v českém zahraničním obchodu okrajové postavení. Podle statistik ČSÚ je Island z hlediska obratu na 75. nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka. Z pohledu Islandu se pohybuje Česko okolo první dvacítky největších importérů do země.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Členské státy EU jsou hlavním odbytištěm pro vývoz, putují tam zhruba 2/3 veškerého islandského zboží. Největšími unijními odběrateli islandského zboží (zejména ryby a hliník) jsou Nizozemsko, Francie a Německo. Ze zemí EU pocházela v r. 2024 více než polovina veškerého islandského dovozu (zejména silniční vozidla a elektronické přístroje). Země EU s největším podílem na islandském dovozu jsou Německo, Nizozemsko a Dánsko.

Zdroj: Evropská komise, Statistics Iceland

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: Statistics Iceland

3.2. Přímé zahraniční investice

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Vzájemné obchodní vztahy Islandu a EU dlouhodobě komplikují spory o výši kvót na lov makrel v severním Atlantiku či o celním režimu uplatňovaném na dovozy islandských rybích produktů do zemí EU. V roce 2018 vstoupily v platnost tři dohody sjednané mezi Islandem a EU rozšiřující bezcelní přístup na islandský trh pro více než 95 % zemědělských a potravinářských výrobků původem ze zemí EU.

V této souvislosti došlo rovněž k významnému navýšení bezcelních dovozních kvót pro vybrané typy masa, sýrů a upravených masných produktů. S platností od ledna 2020 mohou vývozci ze zemí EHP (vč. Česka) na Island dovážet čerstvé maso a vejce. V případě drůbežího masa musí dovozce doložit potvrzení o nepřítomnosti baktérií způsobujících kampylobakteriózu a u vepřového, hovězího či vajec potvrzení o nekontaminaci salmonelózou. Island má zájem na další úpravě podmínek vzájemného obchodu se zemědělskými produkty a o dosažení plně bezcelního přístupu islandských mořských produktů na unijní trh.

Smlouvy s ČR

Od roku 2004 jsou obchodní vztahy Česka a Islandu upraveny v rámci Dohody o EHP mezi zeměmi EU a zeměmi ESVO. Česko a Island uzavřely rovněž dvoustrannou dohodu o zamezení dvojího zdanění.

3.4. Rozvojová spolupráce

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetika

Jako hlavní energetický zdroj Island využívá geotermální energii, téměř 100 % elektřiny vyprodukované na Islandu pochází z obnovitelných zdrojů. V důsledku rozvoje elektromobility, stále rostoucí energetické náročnosti hliníkového průmyslu a nově budovaných datových center se zvyšuje poptávka po elektrické energii v zemi. Země chce do roku 2040 dosáhnout uhlíkové neutrality. Vládní koalice vedená Sociálně demokratickou aliancí, která zvítězila v předčasných volbách v listopadu 2024, podporuje budování nových vodních a větrných elektráren a modernizaci zařízení pro výrobu geotermální energie či rozvodné sítě. Lze proto předpokládat poptávku po klíčových komponentech, jako jsou transformátory, turbíny, generátory a podobná zařízení.

▶ Stavebnictví

Stavební průmysl má na Islandu velký potenciál stabilního rozvoje. Populace v regionu hlavního města poměrně rychle narůstá, vláda proto hodlá podpořit výstavbu nových bytových domů a případně dovoz prefabrikovaných jednotek jako krátkodobé opatření. Dodatečným impulsem pro bytovou výstavbu v hlavním městě je rovněž přesídlení obyvatel z oblastí ohrožených sopečnou aktivitou. Dále bude nezbytné vybudovat nebytové prostory pro komerční využití. Reykjavík se chce do roku 2040 stát uhlíkově neutrálním městem, proto bude důraz kladen na novostavby a přestavby šetrné k životnímu prostředí.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Island aktuálně patří mezi desítku zemí, které do zdravotnictví směřují nejvíce prostředků v přepočtu na obyvatele. Klíčovým projektem je stavba nové národní nemocnice Landspítali v Reykjavíku. Probíhá také výstavba nových domovů s pečovatelskou službou a modernizace zdravotnických zařízení napříč zemí. V příštích letech lze tedy očekávat stabilní poptávku po dodávkách zdravotnického vybavení, a to včetně lékařských nástrojů a zdravotnických pomůcek.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Vzhledem k velikosti své populace má Island poměrně malou akademickou obec, která těžiště svého zájmu směřuje především do studií přírodních věd. Island je zemí, jež tradičně klade důraz na ochranu životního prostředí – téměř 25 % rozlohy země tvoří chráněná území. Vláda podporuje výzkum zaměřený na environmentální témata a islandská akademická pracoviště jsou vzhledem ke své menší velikosti otevřena kontaktům se zahraničními partnery. Klíčovou institucí je Islandská univerzita a její výzkumná pracoviště, potenciál pro posílení kontaktů s českými subjekty má i Islandská zemědělská univerzita (LBHÍ).

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Sektor informačních a komunikačních technologií na Islandu zažívá dynamický rozvoj, tažený zejména výstavbou nových datových center, která využívají dostupnou a levnou zelenou energii. Tato rostoucí digitální infrastruktura s sebou však přináší i zvýšené nároky na bezpečnost, což potvrzuje závazek Islandu z roku 2026 vynakládat 1,5 % HDP na nejaderné oblasti obrany, jako je právě kybernetická bezpečnost a ochrana kritické infrastruktury.

▶ Cestovní ruch, lázeňství, volný čas

Turistika zůstává dominantním pilířem islandské ekonomiky a největším zaměstnavatelem v zemi, přičemž firmy napojené na tento sektor zajišťují více než třetinu všech pracovních míst a tvoří naprostou většinu exportu služeb. Přímý příspěvek odvětví k HDP dosahuje 8,7 %, a to i přes mírný pokles příjezdů způsobený nepříznivým počasím a opakovanou sopečnou aktivitou, která vedla k dočasnému uzavření populárních atrakcí, jako jsou lázně Modrá laguna.

▶ Zemědělství a potravinářství

Island je zemí s chladným klimatem, které je pro zemědělství náročné. Zásadní roli v místní ekonomice hraje rybolov, který se opírá o vyspělé technologie a je výrazně orientován na export. Kvůli omezené vlastní produkci tak přetrvává poptávka po kvalitních a cenově dostupných potravinách. V posledních letech se významně rozvíjí akvakultura.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Islanďané patří svou mentalitou k ostatním seveřanům a jejich chování je formováno skutečností, že se jedná o malou společnost, ve které s trochou nadsázky každý zná každého. Úředním jazykem je islandština, která patří do skupiny skandinávských jazyků. Běžná je znalost angličtiny a u starší generace také dánštiny.

4.2. Oslovení

Obchodní jednání je vhodné sjednat dopředu emailem či telefonicky. Islanďané v oslovení obvykle nepoužívají „pan/paní“ a jsou zvyklí oslovovat se pouze křestním jménem. Islandská mužská příjmení standardně končí na „-son“ a ženská na „-dóttir“.

4.3. Obchodní schůzka

4.4. Komunikace

Naprostá většina Islanďanů rozumí a hovoří velmi dobře anglicky. Tlumočení nebývá zvykem a pokud k němu dochází, pak jen v případech, kdy jsou projednávány složité a technické detaily. Smlouvy naopak často překládány bývají. S islandskými partnery lze jednoduše komunikovat e-mailem, telefonicky či videokonferenčně.

4.5. Doporučení

4.6. Státní svátky

• Nový rok (1. 1.)
• Velikonoce (pohyblivé svátky – nepracovní dny pátek a pondělí, čtvrtek je odpoledne zkrácený pracovní den)
• První letní den (první čtvrtek po 18. 4.)
• Svátek práce (1. 5.)
• Nanebevstoupení Páně (pohyblivý svátek – 40 dnů po Velikonocích)
• Svatodušní pondělí (pohyblivý svátek – 51 dnů po Velikonocích)
• Den nezávislosti (17. 6.)
• Den obchodu (pohyblivý svátek – první pondělí v srpnu)
• Vánoce (24.–26. 12.)

Úřední hodiny jsou zpravidla od 9 do 16-17 hod., některé instituce je mění v letních měsících na dobu od 8 do 16 hod. Obchody jsou otevřeny v pracovních dnech obvykle od 10 do 18 hod., v sobotu od 10 do 14–16 hod. Supermarkety a větší nákupní centra mají otevřeno denně, kromě svátků obvykle od 10 do 19 hod. Banky mají otevřeno v pracovních dnech od 9 do 16 hod.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Island je členem Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), WTO a OECD. Přístup na jednotný trh EU má zajištěn prostřednictvím Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) z roku 1994. Obchodní vztahy mezi Islandem a Českou republikou se proto řídí právě touto dohodou. Dovoz průmyslových výrobků z ČR na Island probíhá zpravidla bez cel a množstevních omezení, za předpokladu splnění pravidel původu v rámci EHP.

Na základě dohody mezi EU a Islandem, účinné od května 2018, došlo k výrazné liberalizaci dovozu potravin a zemědělských výrobků. Většina produktů podléhá preferenčnímu režimu (často bezcelnímu nebo v rámci celních kvót, přičemž u citlivých položek, které jsou důležité pro domácí producenty, však nadále zůstávají zachována určitá omezení.

V některých regulovaných odvětvích vyžaduje islandská legislativa licenční oprávnění, přičemž subjekty ze zemí EHP (včetně Česka) mají na trhu postavení srovnatelné s domácími firmami. Běžné spotřební zboží se zpravidla distribuuje prostřednictvím místních dovozců, zatímco průmyslové výrobky dlouhodobé spotřeby často zprostředkovávají specializované obchodní agentury. O udělování dovozních a obchodních licencí rozhodují příslušné islandské úřady podle konkrétního sektoru (např. orgány odpovědné za průmysl, obchod nebo regulaci trhu).

Dovoz živých zvířat, masa, vybraných mléčných výrobků a rostlinných produktů podléhá přísné regulaci, včetně veterinárních a fytosanitárních požadavků, které spadají pod kompetenci Ministerstva potravin, rybolovu a zemědělství (ve spolupráci s islandským potravinovým a veterinárním úřadem MAST). Celní systém Islandu vychází ze standardů EHP, země však není součástí celní unie EU.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

5.3. Marketing a komunikace

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

5.5. Trh veřejných zakázek

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

K řešení obchodních sporů je k dispozici standardní systém komerčních právních kanceláří, konzultačních firem a arbitrážního soudu. Náklady i na relativně jednoduchý právní spor jsou však značné. Stejně jako v ostatních zemích EHP pomáhá tuzemským podnikatelům a občanům neformálně a bezplatně řešit problémy na vnitřním trhu Islandu české centrum SOLVIT. Na centrum SOLVIT se mohou podnikatelé a občané obracet v případě, že se cítí být poškozeni špatnou aplikací evropského práva některým ze státních orgánů členského státu EU, resp. EHP (tedy i Islandu). Podnikatelé se mohou na centrum obracet, zejména když se dostanou do potíží s přístupem zboží a služeb na trh v jiném členském státě EU, resp. EHP, dále v případě práva usadit se v jiné členské zemi za účelem podnikání, při uznávání diplomů a profesních kvalifikací, ale i v otázce daní, veřejných zakázek či hraniční kontroly. V každém státě EU, resp. EHP je centrum SOLVIT a výhodou systému je, že jednotlivá centra jsou elektronicky propojena, což umožňuje rychlou komunikaci a spolupráci mezi nimi.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Česko i Island jsou součástí schengenského prostoru. Pro cesty na Island potřebuje český občan cestovní pas nebo občanský průkaz platný po celou dobu pobytu.

Při vstupu na území Islandu se mohou provádět celní kontroly, zejména dovozu alkoholických nápojů, tabáku a potravin. Je možné bezcelně dovézt maximálně 10 kg potravin pro osobní potřebu v celkové hodnotě nepřesahující 25 000 ISK, přičemž by mělo jít především o trvanlivé a balené výrobky.

Množství alkoholu je omezeno kombinovaným limitem (např. variace mezi lihovinami, vínem a pivem); typicky odpovídá zhruba kombinaci několika litrů vína a piva. Dovoz tabákových výrobků je omezen na cca 200 cigaret nebo odpovídající množství tabáku.

Dovoz některých potravin živočišného původu podléhá přísným omezením. Zejména syrové maso, nepasterizované mléčné výrobky a vejce je zakázáno nebo výrazně omezeno dovážet pro osobní potřebu. Běžní cestující si takové výrobky zpravidla dovézt nemohou.

Striktně zakázán je dovoz narkotik. Dovoz zbraní a munice, některých specializovaných telekomunikačních zařízení, živých zvířat, rostlin a většího množství léků podléhá zvláštnímu povolení. Běžná osobní elektronika (mobilní telefon, notebook apod.) povolení nevyžaduje. Léky je možné dovézt v množství odpovídajícím osobní potřebě (zpravidla maximálně na několik měsíců).

Rybářské a lovecké náčiní použité mimo Island musí být před vstupem do země řádně vyčištěno a často doloženo potvrzením o dezinfekci.

Na Islandu cizincům nehrozí z politického ani bezpečnostního hlediska významná rizika. Zvýšenou pozornost je však třeba věnovat aktuálním výstrahám civilní ochrany, zejména v souvislosti se seismickou a vulkanickou aktivitou.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Český občan může na Islandu bez registrace pobývat až 3 měsíce (tato lhůta se prodlužuje až na půl roku v případě, že si v zemi aktivně a prokazatelně hledá zaměstnání). Pokud zamýšlí na Islandu pobývat déle, o pracovní povolení žádat nemusí, avšak je povinen se registrovat v národním registru Þjóðskrá.

Významné postavení na islandském trhu práce mají odborové organizace, ve kterých je sdruženo více než 80 % všech zaměstnanců. Odbory jsou decentralizované a apolitické. Vedle pravidelného dojednávání mzdových podmínek v jednotlivých sektorech mají nezastupitelnou roli i v pracovněprávních sporech.

Ačkoli plošná zákonná minimální mzda na Islandu neexistuje, nejnižší možné výdělky striktně určují závazné kolektivní smlouvy. V současnosti nesmí hrubý plat dospělého pracovníka na plný úvazek klesnout pod hranici 430 000 ISK/měsíc (přičemž u kvalifikovaných profesí či s přihlédnutím k praxi a věku jsou tato minima výrazně vyšší).

V důsledku celonárodních reforem zaměřených na rovnováhu mezi prací a osobním životem byla standardní pracovní doba zkrácena. V soukromém sektoru činí běžná pracovní doba 37,5 hodiny týdně (případně méně v závislosti na konkrétní dohodě), zatímco u státních a obecních zaměstnanců je stanovena na maximálně 36 hodin týdně. Podmínky pro vysílání pracovníků ze zemí EU/EHP se řídí zákonem č. 45/2007, který implementuje příslušnou evropskou směrnici o vysílání pracovníků.

Na Islandu platí Evropský průkaz zdravotního pojištění pro poskytnutí neodkladné lékařské péče ve státních zdravotnických zařízeních za stejných podmínek a za stejnou cenu jako islandským pojištěncům. Při cestách na Island se doporučuje být vybaven navíc komerčním cestovním pojištěním, které pokryje případné další finanční náklady, jako je poměrně vysoká pacientská spoluúčast, stomatologická péče či repatriace do vlasti.

5.9. Veletrhy a akce

• Mid-Atlantic Tradeshow – mezinárodní networkingová akce v oblasti obchodu a cestovního ruchu (Evropa a Severní Amerika), každoročně na přelomu ledna a únoru v Reykjavíku
• DesignMarch – výstava designu, každoročně na jaře v Reykjavíku
• Icelandic Fisheries Exhibition & Awards – mezinárodní veletrh rybolovného průmyslu v Kópavoguru, konání v září jednou za tři roky

S ohledem na geografickou polohu země a omezenou velikost trhu má většina islandských veletrhů pouze místní charakter bez větší účasti zahraničních vystavovatelů. Významnější mezinárodní akcí je zejména Mid-Atlantic Tradeshow, zaměřený na cestovní ruch a obchodní spolupráci mezi Evropou a Severní Amerikou.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR s diplomatickou a konzulární působností pro Island sídlí v Oslo:

Velvyslanectví ČR, Fritzners gate 14, 0244 Oslo, Norsko; tel.: (+47) 2212 1031, tel. konzulární pohotovosti: (+420) 222 420 222, e-mail: oslo@mzv.gov.cz, web: www.mzv.gov.cz/oslo

Provozní doba v pracovních dnech od 8:30 do 17:00 h, aktuální úřední hodiny konzulárního oddělení lze nalézt na webových stránkách úřadu.

Na Islandu je zřízen honorární konzulát ČR, který je kontaktním místem jak pro občany Česka dlouhodobě pobývající na Islandu, tak pro návštěvníky z Česka, kteří se v rámci své cesty ocitli v nouzi.

Honorární konzulát ČR v Reykjavíku Ingólfsstræti 5, 101 Reykjavík; tel.: (+354) 893 3977, e-mail: reykjavik.honorary@mzv.gov.cz. Termín osobní návštěvy honorárního konzulátu je třeba smluvit předem.

Přímo na Islandu nemá zastoupení žádná z dalších českých institucí.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Mezinárodní telefonní předvolba Islandu: +354
• Linka tísňového volání: 112 (policie, hasiči a záchranná služba)
• Lékařská pohotovost v Reykjavíku: 543 1000, 543 2000
• Zubní pohotovost v Reykjavíku: 426 8000, 575 0505
• Záchranná a pátrací služba: 570 5900
• Informace o telefonních číslech: 118
• Islandský Červený kříž: 570 4000, 846 6750

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Portál vlády a ministerstev, zákony a právní předpisy
• Parlament (Alþingi)
• Centrální banka
• Statistický úřad
• Daňový úřad
• Celní úřad
• Cizinecký a imigrační úřad
• Úřad pro ochranu duševního vlastnictví
• Průvodce podnikáním na Islandu
• Svaz islandského průmyslu
• Islandská obchodní komora
• Portál veřejných zakázek
• Podpora investic a exportu
• Portál trhu práce a pracovních příležitostí
• Přehled domácích zpráv v angličtině
• Informace o sjízdnosti silnic
• Upozornění záchranné služby