Jak připravit zapamatovatelnou prezentaci?



Využití metody myšlenkové mapy

Co je myšlenková mapa? Její principy a výhody

Představte si, že vás čeká důležitá prezentace – nového produktu, projektu, výstupů za minulý rok atd. Jedná se o téma, které sice znáte, ale podobnou prezentaci děláte poprvé. Jak budete postupovat?

Obvykle si vezmeme papír a na něj zapisujeme myšlenky, jež nás napadají, řádek po řádku, zleva doprava. Výsledkem bývá plně popsaný papír, v němž se příliš nevyznáme a s obtíží rozeznáváme vzájemnou propojenost mezi jednotlivými částmi prezentace. Tomuto způsobu zápisu se říká lineární zápis.

Máme však ale i jiné možnosti přípravy prezentace – grafickou, a tudíž názornější formu. Často je využívána metoda tzv. myšlenkových map (Mind Mapping) či jiná forma grafického znázornění myšlenkových pochodů (např. Ishikawa diagram). Myšlenkové mapy umožňují tvořivý přístup k tvorbě prezentace. Pomocí hlavní bubliny, ve které je definován cíl prezentace, a na ní navazujících dalších bublin s částmi prezentace můžeme kreativně přidávat a členit různá témata a podtémata a propojovat je mezi sebou.

Nejdůležitější otázka: „Proč?“ Jak ověřit správné určení cíle?

Než začneme tvořit myšlenkovou mapu, musíme znát – jak jsme si již řekli výše – cíl naší prezentace, tj. čeho chceme dosáhnout. Na začátku knihy jsme si stanovili, že cílem prezentace je získání souhlasu, přesvědčení auditoria, motivace k akci atd. Předání informací slouží jen jako pouhý nástroj k dosažení cíle. Cíl prezentace musíme tedy vymezit na úplném počátku. V případě „otestování“ správně stanoveného cíle prezentace můžeme využít „test“ SMARTER, kterým manažeři ověřují, zda správně zadali úkol. Zeptáme se, zda cíl, který jsme definovali, je dostatečně…

• S – Specifický (konkrétní),
• M – Měřitelný (z hlediska výsledku),
• A – Akceptovaný (účastníky prezentace),
• R – Realizovatelný (jak prezentujícím, tak účastníky),
• T – Termínovaný (zde máme na mysli „time management“ prezentace),
• E – Exciting (zajímavý a motivující pro účastníky),
• R – Registered (zapsaný na snímku, rozdaném materiálu či na flipchartu).

Od správně a co nejpřesněji definovaného cíle se potom odvíjejí všechny body prezentace, způsoby interakce, využití pomůcek atd.

Jak postupovat při vytváření myšlenkové mapy?

Jakmile máme zakreslenou uprostřed papíru „bublinu“ s definovaným cílem naší prezentace, můžeme začít navazovat dalšími „bublinami“, s nezbytnými tematickými okruhy. Je důležité, aby všechny doplňující bubliny logicky navazovaly na hlavní bublinu, v níž je zapsán cíl prezentace – to znamená, že v prezentaci by neměla být žádná část, která nás nevede přímo k cíli. Myšlenková mapa (viz obrázek „Příklad myšlenkové mapy“) v sobě obsahuje „kritérium cíle“ – pomáhá nám rozpoznat, co je důležité a nezbytné a co můžeme v prezentaci oželet, neboť to k dosažení stanoveného cíle nezbytně nepotřebujeme.

Obr. Příklad myšlenkové mapy

Vždy důsledně rozlišujte:

1. co musíte říci,
2. co můžete říci (pokud budete mít čas a účastníky to bude zajímat),
3. co byste možná rádi řekli, ale s trochou sebezapření od toho upustíte a prezentaci to nijak neublíží, spíše naopak.

Na internetu je možné najít řadu volně dostupných softwarových programů, které podporují vytváření myšlenkových map. Stačí do vyhledávače zadat heslo „Mind Mapping“ a vybrat si daný program z nabídky výsledku vyhledávání.

Osm praktických zásad k využívání techniky „Mind Mapping“:

• Začněte svou mapu nakreslením (znázorněním) cíle/podstaty svého tréninku.
• Používejte barvy, obrázky, symboly a kódy.
• Užívejte klíčových slov/symbolů.
• Propojte klíčová slova čárami vycházejícími z centrální podstaty.
• Pište hůlkovým písmem.
• Pište jedno slovo ke každé čáře.
• Připojujte volně, pak uspořádejte.
• Využijte tzv. „kritérium cíle“.