Jihoafrická republika: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

Celková hodnota zboží expedovaného na zahraniční trhy z Jižní Afriky v roce 2019 činila 90,1 mld. USD, jednalo se o 4,3 % pokles oproti předchozímu roku, což může být do značné míry způsobeno poklesem výroby v Číně. Hodnota dovezeného zboží činila 87,4 mld. USD, JAR tak měla v roce 2019 téměř vyrovnanou obchodní bilanci. Mezi nejvýznamnější položky exportu JAR patří drahé kovy včetně platiny, zlata a diamantů, uhlí, železné rudy a chromu. Více něž 10 % vývozu tvoří motorová osobní a nákladní vozidla. Významnými exportními položkami jsou také víno, ovoce a hovězí maso. Do sousedních zemí dodává Jižní Afrika mj. elektřinu a s ohledem na vysokou míru ekonomické diverzifikovanosti je pro okolní země nejvýznamějším obchodním partnerem a odpovídá za téměř 30 % obchodní výměny v rámci afrického kontinentu.

V roce 2019 přiteklo do JAR 4,6 mld. USD přímých zahraničních investic, tj. zhruba o 15 % méně než v předchozím roce. Finanční prostředky směřovaly zejména do automobilového průmyslu a obnovitelných zdrojů, dále do těžebního a finančního sektoru, průmyslové výroby, dopravní infrastruktury a obchodu. Největším zahraničním investorem v zemi i nadále zůstává Evropská unie, následovaná Spojenými státy, Japonskem, Austrálií a Čínou.

 
 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz (mil. USD)

81 035

76  820

88 074

87 669

90 119

Dovoz (mil. USD)

84 604

74 332

82 637

85 430

87 445

Bilance ( mil. USD)

-3 569

2 488

5 437

2 239

2 674

Zdroj: The Economist Intelligence Unit 2020

 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie je největší obchodní a investiční partner Jihoafrické republiky. Od roku 2016 upravuje obchodní vztahy mezi oběma regiony Dohoda o hospodářském partnerství mezi členskými státy EU a zeměmi Jihoafrického rozvojového společenství (SADC). V rámci této smlouvy EU úplně nebo částečně zrušila cla na 98,7% zboží z JAR. Podrobné statistiky vzájemného obchodu lze nalézt ve statistikách Evropské komise a na stránkách Ministerstva obchodu, průmyslu a soutěže JAR (DTIC). EU je největším odběratelem jihoafrického zboží. Nejvíce vyváženého zboží z Jižní Afriky směřovalo do zemí EU (19,1 %), dále do Číny (10,7 %), USA (7 %), Velké Británie (5,2 %) Japonska (4,8 %), Indie (4,6 %), Botswany (4,5 %), Mozambiku (4,1), Namibie (4 %) a Zambie (2,3 %). Také nejvíce dovezeného zboží pocházelo z členských států EU (26,4 %), dále z Číny (18,5 %), USA (6,6 %), Indie (4,9 %), Saudské Arábie (4,2 %), Nigérie (4,1 %) a Velké Británie (3,3 %). Z unijních zemí dosahují nejvyššího obchodního obratu s JAR Německo, Nizozemsko, Belgie, Itálie, Francie, a Španělsko.

 
 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Struktura zboží dováženého do JAR je velmi pestrá. K hlavním dovozním komoditám patří stroje, nářadí, originální komponenty, minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, paliva, osobní automobily a jiná motorová vozidla, elektrické přístroje, letadla, chemikálie, telefonní přístroje, léky, přenosné počítače a procesory. Hlavní položky na straně vývozu z Jižní Afriky jsou nerostné suroviny, platina, černé uhlí, železná ruda, zlato, chrom, diamanty, dále motorová vozidla, kotle, stroje a zařízení, ovoce, potraviny a víno. (Zdroj: Stastistiky Ministerstva obchodu, průmyslu a soutěže JAR (DTIC))

 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V JAR existují tzv. zvláštní ekonomické zóny (Special Economic Zones, SEZ), které skýtají řadu pobídek zejména pro investory do lokalizace výrobních aktivit, a to formou úlevy na dani z příjmu právnických osob (15 % místo 28 %), zaměstnaneckých pobídek, preferenčních nájmů apod. V současné době existuje 9 zvláštních ekonomických zón: Atlantis SEZ (Západní Kapsko), Nkomazi SEZ (Východní Kapsko), Coega SEZ (poblíž města Port Elizabeth v provincii Východní Kapsko), Richards Bay SEZ (cca 200 km severně od Durbanu, na pobřeží Indického oceánu, v provincii KwaZulu-Natal), East London SEZ (Východní Kapsko), Saldanha Bay SEZ (Západní Kapsko), Dube TradePort SEZ (KwaZulu-Natal) Maluti – A- Phofung SEZ (Free State), OR Tambo SEZ (v okolí mezinárodního letiště v Johannesburgu), Musina/ Makhado SEZ (v provincii Free State). Podrobné informace o nabídce a pobídkách v rámci zvláštních ekonomických zón a jiných průmyslových parků jsou k dispozici na stránkách investiční agentury jihoafrického ministerstva obchodu, průmyslu a soutěže Invest SA.

 

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zhruba do roku 2018 docházelo v JAR k prudkému odlivu finančních prostředků a snižování objemu zahraničních investic. Důvodem byla nepřátelská politika vůči zahraničním investorům a nebývale korupční prostředí v období předchozí Zumovy administrativy. Zásadní obrat nastal v souvislosti s nástupem prezidenta Ramaphosy do čela země. V roce 2018 došlo k téměř 400 % nárůstu přílivu zahraničních investic v celkové výši 5,5 mld. USD. V roce 2019 došlo k mírnému poklesu přibližně o 10 % na 4,6 mld. USD. Jižní Afrika nicméně pro investory zústává jednou z nejatraktivnějších zemí na kontinentu. Z celkového objemu 40 mld. USD, jež byly v roce 2018 proinvestovány v Africe, zamířilo více finančních prostředků pouze do Egypta. Až za JAR skončily Nigérie, Ghana či Angola. Většina investic směřovala do petrochemického, ropného a těžebního průmyslu, energetiky, potravinářského průmyslu, informačních technologií a finančního sektoru. Investici do automobilového průmyslu ve výši více než 650 mil. USD oznámil Mercedes Benz. Největšími investory v Jižní Africe jsou tradičně Velká Británie, dále Nizozemí, USA, Německo, Čína, Saudská Arábie, Austrálie, Japonsko, Švýcarsko a Lucembursko.

 

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V JAR působí státní agentura ministerstva obchodu, průmyslu a soutěže Invest SA, jejímž úkolem je podpora zahraničních investic a asistence investorům. Tzv. „One stop shop(y)“ agentury Invest SA působí v každé provincii. Mezi základní pobídky pro příliv nového kapitálu do výroby a expanzi existujících závodů patří mj. pronájem pozemku zdarma, daňové prázdniny, rychlejší odpisy nákladů na stavby a pozemky (až 10 let) a nákladů na stroje a zařízení (3 roky). Dále byly vytvořeny podpůrné programy pro různá odvětví, např. program na podporu rozvoje automobilového průmyslu (Motor Industry Development Program) aj. V roce 2018 byl přijat zákon k ochraně investic (tzv. Investment Protection Act), který však podle kritiků investice chrání nedostatečně. Zahraniční investoři mají mj. potíže porozumět požadavkům platné legislativy k podpoře původního znevýhodněného obyvatelstva (tzv. Broad Based Black Economic Empowerment, BBBEE). Podrobně pojednává o BBBEE specializovaný portál ministerstva obchodu, průmyslu a soutěže.

 

Zpět na začátek

Zpracováno a zaktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Pretorii (jihoafrická republika) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem