Jihoafrická republika: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)
Celková hodnota zboží expedovaného na zahraniční trhy z Jižní Afriky v roce 2019 činila 90,1 mld. USD, jednalo se o 4,3 % pokles oproti předchozímu roku, což může být do značné míry způsobeno poklesem výroby v Číně. Hodnota dovezeného zboží činila 87,4 mld. USD, JAR tak měla v roce 2019 téměř vyrovnanou obchodní bilanci. Mezi nejvýznamnější položky exportu JAR patří drahé kovy včetně platiny, zlata a diamantů, uhlí, železné rudy a chromu. Více něž 10 % vývozu tvoří motorová osobní a nákladní vozidla. Významnými exportními položkami jsou také víno, ovoce a hovězí maso. Do sousedních zemí dodává Jižní Afrika mj. elektřinu a s ohledem na vysokou míru ekonomické diverzifikovanosti je pro okolní země nejvýznamějším obchodním partnerem a odpovídá za téměř 30 % obchodní výměny v rámci afrického kontinentu.
V roce 2019 přiteklo do JAR 4,6 mld. USD přímých zahraničních investic, tj. zhruba o 15 % méně než v předchozím roce. Finanční prostředky směřovaly zejména do automobilového průmyslu a obnovitelných zdrojů, dále do těžebního a finančního sektoru, průmyslové výroby, dopravní infrastruktury a obchodu. Největším zahraničním investorem v zemi i nadále zůstává Evropská unie, následovaná Spojenými státy, Japonskem, Austrálií a Čínou.
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
|
---|---|---|---|---|---|
Vývoz (mil. USD) |
81 035 |
76 820 |
88 074 |
87 669 |
90 119 |
Dovoz (mil. USD) |
84 604 |
74 332 |
82 637 |
85 430 |
87 445 |
Bilance ( mil. USD) |
-3 569 |
2 488 |
5 437 |
2 239 |
2 674 |
Zdroj: The Economist Intelligence Unit 2020
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Evropská unie je největší obchodní a investiční partner Jihoafrické republiky. Od roku 2016 upravuje obchodní vztahy mezi oběma regiony Dohoda o hospodářském partnerství mezi členskými státy EU a zeměmi Jihoafrického rozvojového společenství (SADC). V rámci této smlouvy EU úplně nebo částečně zrušila cla na 98,7% zboží z JAR. Podrobné statistiky vzájemného obchodu lze nalézt ve statistikách Evropské komise a na stránkách Ministerstva obchodu, průmyslu a soutěže JAR (DTIC). EU je největším odběratelem jihoafrického zboží. Nejvíce vyváženého zboží z Jižní Afriky směřovalo do zemí EU (19,1 %), dále do Číny (10,7 %), USA (7 %), Velké Británie (5,2 %) Japonska (4,8 %), Indie (4,6 %), Botswany (4,5 %), Mozambiku (4,1), Namibie (4 %) a Zambie (2,3 %). Také nejvíce dovezeného zboží pocházelo z členských států EU (26,4 %), dále z Číny (18,5 %), USA (6,6 %), Indie (4,9 %), Saudské Arábie (4,2 %), Nigérie (4,1 %) a Velké Británie (3,3 %). Z unijních zemí dosahují nejvyššího obchodního obratu s JAR Německo, Nizozemsko, Belgie, Itálie, Francie, a Španělsko.
2.3. Komoditní struktura
Struktura zboží dováženého do JAR je velmi pestrá. K hlavním dovozním komoditám patří stroje, nářadí, originální komponenty, minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, paliva, osobní automobily a jiná motorová vozidla, elektrické přístroje, letadla, chemikálie, telefonní přístroje, léky, přenosné počítače a procesory. Hlavní položky na straně vývozu z Jižní Afriky jsou nerostné suroviny, platina, černé uhlí, železná ruda, zlato, chrom, diamanty, dále motorová vozidla, kotle, stroje a zařízení, ovoce, potraviny a víno. (Zdroj: Stastistiky Ministerstva obchodu, průmyslu a soutěže JAR (DTIC))
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
V JAR existují tzv. zvláštní ekonomické zóny (Special Economic Zones, SEZ), které skýtají řadu pobídek zejména pro investory do lokalizace výrobních aktivit, a to formou úlevy na dani z příjmu právnických osob (15 % místo 28 %), zaměstnaneckých pobídek, preferenčních nájmů apod. V současné době existuje 9 zvláštních ekonomických zón: Atlantis SEZ (Západní Kapsko), Nkomazi SEZ (Východní Kapsko), Coega SEZ (poblíž města Port Elizabeth v provincii Východní Kapsko), Richards Bay SEZ (cca 200 km severně od Durbanu, na pobřeží Indického oceánu, v provincii KwaZulu-Natal), East London SEZ (Východní Kapsko), Saldanha Bay SEZ (Západní Kapsko), Dube TradePort SEZ (KwaZulu-Natal) Maluti – A- Phofung SEZ (Free State), OR Tambo SEZ (v okolí mezinárodního letiště v Johannesburgu), Musina/ Makhado SEZ (v provincii Free State). Podrobné informace o nabídce a pobídkách v rámci zvláštních ekonomických zón a jiných průmyslových parků jsou k dispozici na stránkách investiční agentury jihoafrického ministerstva obchodu, průmyslu a soutěže Invest SA.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Zhruba do roku 2018 docházelo v JAR k prudkému odlivu finančních prostředků a snižování objemu zahraničních investic. Důvodem byla nepřátelská politika vůči zahraničním investorům a nebývale korupční prostředí v období předchozí Zumovy administrativy. Zásadní obrat nastal v souvislosti s nástupem prezidenta Ramaphosy do čela země. V roce 2018 došlo k téměř 400 % nárůstu přílivu zahraničních investic v celkové výši 5,5 mld. USD. V roce 2019 došlo k mírnému poklesu přibližně o 10 % na 4,6 mld. USD. Jižní Afrika nicméně pro investory zústává jednou z nejatraktivnějších zemí na kontinentu. Z celkového objemu 40 mld. USD, jež byly v roce 2018 proinvestovány v Africe, zamířilo více finančních prostředků pouze do Egypta. Až za JAR skončily Nigérie, Ghana či Angola. Většina investic směřovala do petrochemického, ropného a těžebního průmyslu, energetiky, potravinářského průmyslu, informačních technologií a finančního sektoru. Investici do automobilového průmyslu ve výši více než 650 mil. USD oznámil Mercedes Benz. Největšími investory v Jižní Africe jsou tradičně Velká Británie, dále Nizozemí, USA, Německo, Čína, Saudská Arábie, Austrálie, Japonsko, Švýcarsko a Lucembursko.
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
V JAR působí státní agentura ministerstva obchodu, průmyslu a soutěže Invest SA, jejímž úkolem je podpora zahraničních investic a asistence investorům. Tzv. „One stop shop(y)“ agentury Invest SA působí v každé provincii. Mezi základní pobídky pro příliv nového kapitálu do výroby a expanzi existujících závodů patří mj. pronájem pozemku zdarma, daňové prázdniny, rychlejší odpisy nákladů na stavby a pozemky (až 10 let) a nákladů na stroje a zařízení (3 roky). Dále byly vytvořeny podpůrné programy pro různá odvětví, např. program na podporu rozvoje automobilového průmyslu (Motor Industry Development Program) aj. V roce 2018 byl přijat zákon k ochraně investic (tzv. Investment Protection Act), který však podle kritiků investice chrání nedostatečně. Zahraniční investoři mají mj. potíže porozumět požadavkům platné legislativy k podpoře původního znevýhodněného obyvatelstva (tzv. Broad Based Black Economic Empowerment, BBBEE). Podrobně pojednává o BBBEE specializovaný portál ministerstva obchodu, průmyslu a soutěže.
Zpracováno a zaktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Pretorii (jihoafrická republika) ke dni