Joint venture (evropské soutěžní právo)

Kontrola spojování podniků

Kromě postihování kartelových dohod a zneužití dominantního postavení je nedílnou součástí evropského soutěžního práva i kontrola spojování soutěžitelů. Podstatou kontroly koncentrací je snaha o zachování plurality subjektů, a tedy o zachování hospodářské soutěže, a to zamezením nežádoucích změn struktury trhu (tj. nepostihuje dohody subjektů, ale jejich spojování v jeden).

Kontrola koncentrací podniků byla původně upravena v nařízení č. 4064/89 EHS, které bylo později doplněno nařízením č. 1310/97 ES. S účinností od 1. 4. 2004 byla původní úprava nahrazena novým nařízením Rady č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „nařízení o kontrole koncentrací“).

Cílem nařízení o kontrole koncentrací je vytvoření zvláštního právního nástroje, který by umožnil účinnou kontrolu všech spojování z hlediska jejich účinku na strukturu hospodářské soutěže v Evropské unii. Články 101 a 102 SFEU se totiž vztahují jen na jisté druhy spojování, a nejsou tedy dostatečné pro kontrolu všech činností, které se mohou ukázat jako neslučitelné se systémem nenarušené hospodářské soutěže.

Nařízení o kontrole koncentrací se použije na všechna spojení podniků s významem pro celou Evropskou unii. Přitom spojením se rozumí, jestliže dojde ke změně kontroly na trvalém základě v důsledku:

  • fúze dvou či více původně nezávislých podniků nebo částí podniků, nebo
  • získáním přímé nebo nepřímé kontroly nad celkem nebo částmi jednoho či více podniků, a to jednou či více osobami již kontrolujícími nejméně jeden podnik nebo jedním či více podniky, ať již na základě koupě cenných papírů nebo majetku, smlouvy či jiným způsobem (kooperace formou společného podniku – cooperative joint venture)

Spojením se rozumí také vytvoření společného podniku plnícího na trvalém základě všechny funkce samostatné hospodářské jednotky (tzv. full function joint venture).

Spojení má význam pro celou Evropskou unii, jestliže:

  • celkový celosvětový obrat všech dotčených podniků přesahuje 5 000 milionů eur a
  • celkový obrat každého z nejméně dvou dotčených podniků v rámci celé Evropské unie přesahuje 250 milionů eur, pokud žádný z dotčených podniků nedosáhne v jednom a témž členském státě více než dvou třetin svého celkového obratu v rámci celé Evropské unie.

Spojení nedosahující prahových hodnot stanovených v předchozím odstavci má význam pro celou Evropskou unii, jestliže:

  • celkový celosvětový obrat všech dotčených podniků přesahuje 2 500 milionů eur;
  • v každém z nejméně tří členských států celkový obrat všech dotčených podniků přesahuje 100 milionů eur;
  • v každém z nejméně tří členských států podle předchozího bodu převyšuje celkový obrat každého z nejméně dvou dotčených podniků 25 milionů eur a
  • celkový obrat každého z nejméně dvou dotčených podniků v rámci Evropské unie přesahuje 100 milionů eur;

pokud žádný z dotčených podniků nedosáhne v jednom a témž členském státě více než dvou třetin svého celkového obratu v rámci celé Evropské unie.

Hodnocení, jehož cílem je rozhodnout o slučitelnosti spojení se společným trhem, provádí Komise, která je povinna vzít v úvahu následující skutečnosti:

  • potřebu zachování a rozvoje účinné hospodářské soutěže na společném trhu, mimo jiné vzhledem ke struktuře všech dotčených trhů a skutečné nebo možné soutěži ze strany podniků majících své sídlo uvnitř nebo mimo Evropskou unii;
  • tržní postavení dotčených podniků a jejich hospodářskou a finanční sílu, stávající alternativy pro dodavatele a uživatele, jejich přístup k dodávkám nebo na trh, právní nebo jiné překážky vstupu na trh, směry vývoje nabídky a poptávky, pokud jde o příslušné zboží a služby, zájmy zprostředkovatelů a konečných spotřebitelů a technický a hospodářský vývoj, je-li to ku prospěchu spotřebitelů a nebrání to hospodářské soutěži.

Spojení, které zásadně nenaruší účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části, zejména v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení, bude Komisí prohlášeno za slučitelné se společným trhem.

Ke spojení ve smyslu nařízení o kontrole koncentrací nedochází také v případech, jestliže:

  • úvěrové instituce nebo jiné finanční instituce nebo pojišťovny, jejichž obvyklá činnost zahrnuje úkony a obchodování s cennými papíry na vlastní nebo cizí účet, jsou dočasnými držiteli cenných papírů, které získaly v určitém podniku za účelem jejich dalšího prodeje, pokud na základě těchto cenných papírů nevykonávají hlasovací práva z nich plynoucí, aby určovaly soutěžní chování daného podniku, nebo pokud tato hlasovací práva vykonávají pouze za účelem přípravy prodeje celého podniku nebo jeho části či jeho majetku nebo prodeje těchto cenných papírů s tím, že všechny tyto prodeje se uskuteční do jednoho roku ode dne, kdy tyto cenné papíry byly získány; tato lhůta může být na žádost prodloužena Komisí v případech, kdy takové instituce nebo pojišťovny mohou prokázat, že ve stanovené lhůtě nebyl prodej skutečně možný;
  • kontrolu získá osoba na základě právních předpisů členského státu, týkajících se zrušení podniku, konkurzu, platební neschopnosti, zastavení plateb, vyrovnání nebo podobných řízení;
  • úkony uvedené v předchozím odstavci provádějí majetkově propojené společnosti uvedené v čl. 5 odst. 3 Čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností, avšak za předpokladu, že hlasovací práva spojená s nabytými podíly jsou vykonávána, zvláště pokud jde o jmenování řídících a dozorčích orgánů podniků, v nichž mají podíly, pouze za účelem zajištění plné hodnoty těchto investic a nikoliv aby bylo přímo či nepřímo ovlivňováno chování těchto podniků v hospodářské soutěži.

Oznamování spojení

Spojení s významem pro celou Evropskou unii definovaná v nařízení o kontrole koncentrací musí být oznámena Komisi před svým uskutečněním a po uzavření dohody, oznámení veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií nebo nabytí kontrolního podílu.

Oznámení může být rovněž učiněno, jestliže dotčené podniky prokáží Komisi záměr v dobré víře uzavřít dohodu nebo, v případě veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií, jestliže již veřejně oznámily záměr učinit takovýto návrh, za podmínky, že zamýšlená dohoda či nabídka by vedla ke spojení s významem pro celou Evropskou unii.

Spojení, které sestává z fúze nebo ze získání společné kontroly ve smyslu nařízení o kontrole koncentrací, musí být oznámeno společně účastníky fúze nebo stranami, které společnou kontrolu získaly. Ve všech ostatních případech oznámení učiní osoby nebo podniky, které získaly kontrolu nad jedním nebo více podniky nebo nad jejich částmi.

Pokud Komise zjistí, že se na oznámené spojení nařízení o kontrole koncentrací vztahuje, zveřejní skutečnost, že došlo k oznámení, přičemž zároveň uvede názvy dotčených podniků, jejich zemi původu, povahu spojení a hospodářské oblasti, kterých se týká.

Osoby povinné oznámit spojení mohou Komisi informovat také o tom, že zamýšlené spojení může zásadně narušit hospodářskou soutěž na trhu v rámci členského státu, který vykazuje všechny znaky samostatného trhu a mělo by proto být přezkoumáno, zcela nebo zčásti, tímto členským státem. Takové oznámení postoupí Komise neprodleně všem členským státům.

Členský stát, na nějž se oznámení vztahuje, je povinen do 15 pracovních dnů od obdržení oznámení vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas s postoupením případu. Pokud se daný členský stát ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s postoupením souhlasí. V takovém případě může Komise rozhodnout o postoupení celého případu nebo jeho části příslušným orgánům daného členského státu za účelem použití jeho vnitrostátních právních předpisů pro hospodářskou soutěž.

Pokud jde o spojení, které nemá význam pro celou Evropskou unii a které je zároveň možné přezkoumat podle vnitrostátních právních předpisů pro hospodářskou soutěž nejméně tří členských států, osoby povinné oznámit spojení mohou, před jakýmkoli oznámením příslušným orgánům členských států, informovat Komisi o tom, že spojení by mělo být přezkoumáno Komisí.

Takové oznámení postoupí Komise všem členským státům a kterýkoliv členský stát příslušný k přezkoumání spojení podle svých vnitrostátních právních předpisů pro hospodářskou soutěž může ve lhůtě 15 pracovních dnů od obdržení oznámení vyjádřit svůj nesouhlas s postoupením případu. Jestliže v dané lhůtě alespoň jeden členský stát vyjádří svůj nesouhlas, případ nebude postoupen. V opačném případě se má za to, že spojení má význam pro celou Evropskou unii a žádný členský stát neaplikuje na spojení své vnitrostátní právní předpisy pro hospodářskou soutěž.

Joint venture z pohledu soutěžního práva

Pro evropské právo je typické, že užívá pojmy, které nejsou blíže definovány a jejichž obsah je vytvořen praxí a soudní judikaturou. Toto platí také v případě termínu joint venture, který, jak již bylo výše uvedeno, je definován pouze jako podnik, který je kontrolován jedním nebo více jinými podniky, tedy nikoli jako právní subjekt sui generis. Jedná se veskrze o termín spíše ekonomický, nežli právní.

Pojem joint venture (společný podnik) vyjadřuje v praxi celou řadu operací sahajících od spolupráce podniků za účelem plnění zvláštních úkolů až po úplnou kontrolu podniku jinými podniky. Vzhledem k tomu, že tato jednání mohou ve svém důsledku představovat ohrožení či porušení pravidel hospodářské soutěže, podléhají dohody o joint venture veškerým zákazům a omezením popsaným výše v tomto článku.

Při rozhodování o tom, jakému režimu posuzování joint venture podléhá, je nutné posuzovat, zda vytvoření společného podniku zakládá změnu struktury trhu na trvalém základě a zda společný podnik plní funkce samostatného podniku. Pokud ano, jedná se o tzv. full function joint venture, které podléhá nařízení o kontrole koncentrací.

Pokud je však cílem dohody o vytvoření joint venture pouze koordinace či jiný vliv na zakladatele, tedy joint venture v zásadě neplní funkce samostatného podniku, jedná se o tzv. cooperative joint venture, který bude posuzován podle čl. 101 SFEU jako kartelová dohoda.

Přehled všech témat Právního průvodce




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika