Joint venture (evropské soutěžní právo)

Joint venture je pojmem evropského soutěžního práva, který platné české právo nezná. Podle oznámení Komise o pojmu plně funkčních společných podniků je joint venture podnik společně kontrolovaný dvěma či více jinými podniky.

Pojem joint venture je používán v souvislosti s úpravou hospodářské soutěže, zejména pak v rámci kontroly koncentrací podniků. Právě základní přehled institutů evropského soutěžního práva a jeho dopad na národní právní úpravy naleznete v tomto článku. Blíže seznamuje čtenáře jednak s právní úpravou včetně výkladu ústředních pojmů, jednak s některými úskalími, které s sebou zákon pro podnikatele přináší.

Související zákony:

Související právní průvodci:

Evropské soutěžní právo

Výchozím dokumentem pro vytvoření systému evropského soutěžního práva je Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), která zakotvuje mimo jiné i základní společná pravidla pro hospodářskou soutěž, daně a sbližování právních předpisů.

Základní pilíře evropského soutěžního práva tvoří jednak zákaz kartelových dohod a zákaz zneužití dominantního postavení, jejichž úprava je obsažena v článcích 101 a 102 SFEU (dříve články 81 a 82 smlouvy o založení evropského společenství). Další samostatnou součást soutěžního práva tvoří kontrola koncentrací podniků upravená samostatným nařízením.

Kartelové dohody

Dle čl. 101 odst. 1 SFEU jsou se společným trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které

  1. přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky;
  2. omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice;
  3. rozdělují trhy nebo zdroje zásobování;
  4. uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži;
  5. podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.

Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle tohoto článku jsou neplatné od počátku.

Z výše uvedených omezení je možné udělit výjimky, a to tak, že výše uvedený odstavec 1 článku 101 SFEU může být prohlášen za neúčinný pro:

  • dohody nebo kategorie dohod mezi podniky,
  • rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a
  • jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie,

za předpokladu, že přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a

  • neukládají příslušným podnikům omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná,
  • neumožňují těmto podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených.

Pokud dohody naplňují výše uvedené podmínky pro vyloučení účinnosti čl. 101 odst. 1 SFEU, není k jejich uzavření potřeba žádného rozhodnutí. Posuzovaní splnění podmínek pro udělení výjimek je svěřeno samotným účastníkům dohody, kteří však musí v případě zahájení řízení Komisi tvrzené skutečnosti prokázat. Řízení o porušení čl. 101 se zahajuje buď na návrh, resp. na základě stížnosti, nebo z úřední povinnosti, pokud má jednání nepříznivý dopad na trh.

Kromě tzv. legálních výjimek vydává komise na základě praktických poznatků nařízení, která z režimu článku 101 SFEU vyjímají určité skupiny dohod – tzv. blokové výjimky.

K nejvýznamnějším blokovým výjimkám patří výjimka pro vertikální dohody (tj. dohody na různé úrovni výrobního řetězce) upravená v nařízení Komise č. 330/2010. Toto nařízení zakládá zejména blokovou výjimku pro vertikální dohody, na základě kterých podíl dodavatele na relevantním trhu nepřesahuje 30 %; blíže jsou pak vertikální dohody upraveny ve Sdělení Komise – Pokyny k vertikálním omezením.

Podmínkou uplatnění blokové výjimky je také to, že příslušná dohoda neobsahuje některá z tzv. tvrdých omezení, tedy některé z ustanovení, které je považováno za závažné protisoutěžní omezení. Obsahuje-li dohoda ustanovení, jehož účelem je přímo nebo nepřímo, samostatně nebo společně s jinými faktory pod kontrolou stran:

  1. omezení způsobilosti kupujícího stanovit svou prodejní cenu, aniž je dotčena možnost dodavatele stanovit nebo doporučit nejvyšší prodejní cenu za předpokladu, že se tyto posledně jmenované ceny nerovnají pevné nebo nejnižší prodejní ceně v důsledku tlaku nebo podněcování jedné ze stran;
  2. omezení týkající se území, na kterém, nebo zákazníků, kterým může kupující prodávat smluvní zboží nebo služby, s výjimkou:  
    • omezení aktivního prodeje směrem do výlučného území nebo výlučné skupině zákazníků vyhrazené dodavateli nebo postoupené dodavatelem jinému kupujícímu, pokud toto omezení neomezuje prodeje ze strany zákazníků kupujícího,
    • omezení prodeje konečným uživatelům ze strany kupujícího, který působí na trhu jako velkoobchodník,
    • omezení prodeje členy systému selektivní distribuce neschváleným distributorům a
    • omezení způsobilosti kupujícího prodávat součástky určené do jiných výrobků zákazníkům, kteří by mohli použít tyto součástky k výrobě podobného zboží, jako je zboží vyráběné dodavatelem těchto součástek;
  3. omezení aktivního nebo pasivního prodeje konečným uživatelům členy systému selektivní distribuce, kteří působí na trhu jako maloobchodníci, aniž je dotčena možnost zakázat členovi tohoto systému působit mimo schválené místo podniku;
  4. omezení křížových dodávek mezi distributory uvnitř systému selektivní distribuce, včetně distributorů působících na různých úrovních prodeje;
  5. omezení sjednané mezi dodavatelem součástek a kupujícím, který tyto součástky používá, je-li dodavatel omezen v prodeji těchto součástek jakožto náhradních dílů konečným uživatelům nebo opravářům nebo jiným poskytovatelům služeb, kteří nebyli kupujícím určeni k opravě nebo údržbě tohoto zboží;

je celá dohoda automaticky vyňata z blokové výjimky, tj. bloková výjimka se na ni nevztahuje.

Vedle výčtu tzv. tvrdých omezení (také „černých klauzulí“) obsahuje nařízení také výčet ujednání, jejichž výskyt v dohodě nemá za následek ztrátu výhod blokové výjimky pro dohodu jako celek, ale znamená pouze vynětí tohoto konkrétního ustanovení, je-li od zbytku smlouvy oddělitelné (tzv. „šedé klauzule“). Bloková výjimka se tak nevztahuje na:

  1. jakýkoli přímý nebo nepřímý zákaz soutěžit, jehož trvání je neomezené nebo je delší než pět let; zákaz soutěžit mlčky obnovitelný po pětiletém období je třeba považovat za závazek uzavřený na neomezenou dobu. Toto omezení doby trvání na pět let se však nepoužije, pokud smluvní zboží nebo služby prodává kupující v prostorách nebo na pozemku, které vlastní dodavatel nebo které dodavatel pronajímá třetím stranám, které nejsou spojeny s kupujícím za předpokladu, že délka trvání těchto zákazů soutěžit není delší než období obsazení těchto prostor nebo pozemků kupujícím;
  2. jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek zabraňující kupujícímu po uplynutí dohody vyrábět, nakupovat, prodávat nebo dále prodávat zboží nebo služby, mimo případ, kdy tento závazek:
    • se týká zboží nebo služeb, které soutěží se smluvním zbožím nebo službami, a
    • je omezen na prostory a pozemky, ve kterých kupující působil během smluvního období, a
    • je nezbytný k ochraně know-how předaného dodavatelem kupujícímu za předpokladu, že trvání tohoto zákazu soutěžit je omezeno na jeden rok po vypršení dohody; tímto závazkem není dotčena možnost omezit na neomezenou dobu používání a prozrazení know-how, které se nestalo veřejně známým;
  3. jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek ukládající členům systému selektivní distribuce neprodávat konkurenční značky určitých dodavatelů.

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika