Hospodářská soutěž

Dále je pozornost věnována zneužívání hospodářské soutěže společně s podstatou nekalosoutěžního jednání s uvedením, jaké způsoby obrany proti němu existují. V neposlední řadě je pojednáno o nezastupitelné roli Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při dohledu a regulaci hospodářské soutěže.

Související právní předpisy:

• Občanský zákoník
• Správní řád
• Trestní zákoník
• Zákon o ochraně hospodářské soutěže
• Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev
• Zákon o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
• Zákon o zvláštních řízeních soudních

Související právní průvodci:

• Hospodářské trestné činy
• Joint venture (evropské soutěžní právo)
• Nekalá soutěž
• Spojování soutěžitelů
• Veřejnoprávní regulace reklamy

Vymezení některých pojmů

V tržní ekonomice je naprosto běžné a žádoucí, že mezi sebou jednotliví soutěžitelé neustále soupeří o pozici na trhu. Každý ze soutěžitelů se permanentně snaží zlepšovat svoji pozici a k tomu používá nejrůznější prostředky. Proto, aby nedocházelo ke zneužívání účasti v hospodářské soutěži, je nezbytné tuto soutěž alespoň v hrubých rysech upravit právními normami. Těchto norem pak musí všichni soutěžitelé dbát a volit své chování tak, aby tyto normy neporušovali a nedopouštěli se tak nekalosoutěžního jednání nebo jednání ohrožující hospodářskou soutěž jako takovou. Kontrolou nad soutěžním trhem je v České republice pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Hospodářská soutěž je obecně upravena zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále jen „ZOHS“), dále je pak dílčí úprava týkající se nekalé soutěže obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

Tyto zákony operují s celou řadou pojmů, které se mohou lišit od pojmů veřejností běžně používaných, a proto je vhodné si alespoň některé z nich trochu přiblížit. ZOHS zároveň upravuje postup při aplikaci článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) a s orgány ostatních členských států Evropské unie při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (dále jen „Nařízení“) a Nařízení Rady (ES) o kontrole spojování podniků (dále jen „Nařízení o fúzích“).

Soutěžitel

Pod pojem soutěžitel ZOHS řadí fyzické i právnické osoby, dále sdružení těchto osob, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i za předpokladu, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. Nelze však ztotožňovat pojem soutěžitele s užším pojmem konkurent, i když ve většině případů vůči sobě soutěžitelé v postavení konkurentů budou. Pod pojem soutěžitel tak lze zahrnout zejména následující osoby:

• individuální podnikatelé, tedy fyzické osoby, mezi které patří zejména nejrůznější živnostníci;
• obchodní společnosti a družstva, tedy osoby právnické;
• společnosti veřejného práva, jako je např. Středisko cenných papírů;
• sdružení individuálních soutěžitelů, a to bez ohledu na existenci jeho právní subjektivity;
• profesní komory.

Relevantní trh

Tento pojem je pro běžnou soutěžní praxi naprosto klíčový, protože hospodářská soutěž probíhá nebo je ovlivňována vždy na konkrétně vymezeném trhu. Relevantním trhem se tedy rozumí trh se zbožím, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

Klíčové je v tomto případě především hodnocení zboží jako zastupitelného, a tedy zaměnitelného za zboží jiné, které však danému účelu poslouží stejně. Pro hodnocení zaměnitelnosti jsou nejdůležitějšími faktory především cena, kvalita a trvanlivost. Zákon již nerozlišuje relevantní trh na místní a celostátní, nicméně pro praxi je vhodné si tyto pojmy připomenout. Celostátní trh příliš vysvětlování nepotřebuje, rozumí se jím celé území České republiky. Trhem místním se pak rozumí jakýkoli územní celek menší nežli trh celostátní, konkrétně potom např. území kraje, obce, ale třeba i jen určité tržiště apod.

Zneužívání hospodářské soutěže

Nedovolené narušování hospodářské soutěže je upraveno v rámci ZOHS. Účelem této ochrany pak není ani tak ochrana jednotlivých soutěžitelů, ale především ochrana hospodářské soutěže jako takové. Ochrana se tak poskytuje proti vyloučení, omezení nebo jinému narušení nebo ohrožení hospodářské soutěže, jež se může dít formou:

• dohody narušující hospodářskou soutěž;
• zneužití dominantního postavení soutěžitelů;
• některých spojení soutěžitelů;
• činnosti orgánů státní správy při výkonu státní správy, orgánů územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgánů zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy.

Nekalá soutěž

Nekalé soutěže se dopustí ten, kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Nekalá soutěž je zakázána. Mezi nekalosoutěžní jednání dle ust. § 2876 OZ patří zejména:

• klamavá reklama;
• klamavé označování zboží a služeb;
• vyvolávání nebezpečí záměny;
• parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele;
• podplácení;
• zlehčování;
• srovnávací reklama, pokud není dovolena jako přípustná;
• porušení obchodního tajemství;
• dotěrné obtěžování;
• ohrožení zdraví a životního prostředí.

Uvedený výčet je pouze demonstrativní a za nekalosoutěžní jednání tak může být považováno i jiné jednání, které je v rozporu s dobrými mravy a je schopno přivodit újmu jiným soutěžitelům a zákazníkům.

Rozdíl mezi nekalou soutěží a zneužíváním hospodářské soutěže

Základní rozdíl mezi nekalou soutěží a zneužíváním hospodářské soutěže je ten, že nekalá soutěž se odehrává v mezích hospodářské soutěže, zatímco zneužívání hospodářské soutěže se příčí soutěži jako takové, jejím základům. Ochrana proti nekalé soutěži má za cíl ochránit jednání jednotlivých soutěžitelů v soutěži, zabránit takovému jejich jednání, které by mohlo přivodit újmu jiným soutěžitelům či spotřebitelům.

Ochrana hospodářské soutěže se potom zaměřuje na to, aby zde vůbec hospodářská soutěž existovala a nebyla nikým omezována či narušována. Pro lepší ilustraci lze přirovnat tyto dva termíny k boxerskému zápasu. Rána pod pás by byla posouzena jako nekalá soutěž (v jinak vymezených podmínkách), na předem domluvený zápas by se potom hledělo jako na narušení hospodářské soutěže.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.