Hospodářská soutěž

Spojování soutěžitelů

Ke spojení soutěžitelů dochází fúzí dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěžitelů.

Spojením dosud si konkurujících soutěžitelů a vznikem jednoho ekonomického i právního celku může být relativně snadno dosaženo omezení soutěžního rizika a zároveň zvýšení výkonnosti, z čehož nepochybně profitují jednak samotní soutěžitelé (resp. jediný spojený soutěžitel), tak i potenciální zákazníci. Na druhou stranu je nezbytné, aby některá takováto spojení, především potom spojení velkých ekonomických subjektů, podléhala kontrole a regulaci. V tomto případě se jedná o kontrolu předběžnou, tedy o posouzení, jaké dopady by případně spojení soutěžitelů mohlo mít.

Problematika fúzí (ať už sloučením či splynutím) je obecně upravena v občanském zákoníku, relevantní ustanovení jsou přitom zahrnuta pod obecnou úpravu přeměny právnické osoby. Podrobnější úpravu pak obsahuje zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, který je ve vztahu k občanskému zákoníku úpravou speciální, a použije se tedy přednostně. Přeměny obchodních společností a družstev jsou blíže popsány v samostatném článku.

Spojením soutěžitelů se rozumí především fúze dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěžitelů. K fúzi může dojít jednak sloučením a jednak splynutím. Rozdíl mezi fúzí sloučením a splynutím je v tom, že v případě sloučení dochází k zániku jedné nebo více společností a veškeré vztahy a jmění této společnosti (společností) přechází na společnost druhou – nástupnickou. V případě splynutí potom dochází k zániku obou dvou nebo i více společností a jejich jmění a vztahy přecházejí na nově založenou nástupnickou společnost.

Možnosti fúze:

Schema 2 možností fůze sloučením nebo splynutím

Za spojení soutěžitelů se dále považuje:

  • nabytí podniku jiného soutěžitele nebo jeho části smlouvou, na základě dražby nebo jiným způsobem;
  • jestliže jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jednoho soutěžitele, anebo jestliže jeden nebo více podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele, například:
    • nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů
    • smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují jiného soutěžitele kontrolovat.

Kontrolou se pro účely hospodářské soutěže myslí možnost vykonávat rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele. Kontrolou se tedy rozumí samotná možnost rozhodující vliv vykonávat, aniž by tato možnost musela být využita.

Spojením je i založení soutěžitele, který je společně kontrolován více soutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky (dále jen „společně kontrolovaný podnik“). V míře, v jaké má založení společně kontrolovaného podniku zakládajícího spojení za svůj cíl nebo následek koordinaci soutěžního chování soutěžitelů jej kontrolujících, kteří zůstanou na trhu i nadále nezávislými, bude tato koordinace hodnocena v souladu s kritérii vztahujícími se na dohody narušující hospodářskou soutěž. Dvě a více spojení, která jsou vzájemně podmíněna a která spolu věcně, časově i personálně souvisejí, se posuzují jako spojení jediné.

Zákon rovněž uvádí negativní vymezení pojmu spojování soutěžitelů. Za spojení soutěžitelů se tedy nepovažuje:

  • nabytí kvalifikované účasti banky v jiné právnické osobě, na bance dosud nezávislé, a to za podmínky, že ke vzniku kvalifikované účasti došlo splacením emisního kurzu akcií započtením pohledávky banky za tuto právnickou osobu a dále za podmínky, že taková účast bude trvat pouze po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce dané právnické osoby, nejdéle pak po dobu 1 roku (tato lhůta ale může být na opodstatněný návrh banky nebo soutěžitele, který je poskytovatelem investičních služeb, Úřadem prodloužena);
  • přechodné (opět na dobu 1 roku s možným prodloužením jako v případě prvém) nabytí podílů jiného soutěžitele soutěžiteli, kteří jsou poskytovateli investičních služeb, jestliže jim takový rozsah nabytého podílu umožňuje získání kontroly, avšak tuto kontrolu nevykonávají, protože účelem nabytí takového podílu byl jeho další prodej;
  • přechod některých působností statutárních orgánů soutěžitelů na osoby vykonávající ve veřejném zájmu činnost podle zvláštních právních předpisů (likvidátor, insolvenční správce aj.)

Spojení soutěžitelů podléhající povolení Úřadu

Povolení Úřadu nepodléhají všechna spojení, ale pouze taková, která by mohla mít závazný dopad na hospodářský trh. Úřad v tomto případě posuzuje především obrat, který je spojujícími se soutěžiteli dosahován.

Úřad se tedy nadále zabývá jen spojováním těch soutěžitelů, kteří dosahují nebo přesahují vymezený obrat, ostatní spojování soutěžitelů povolení ze strany Úřadu nepodléhají a mohou být bez dalšího uskutečněna. Zákon dále rozlišuje, zda daného obratu bylo dosaženo společností, která na trhu České republiky již působí, anebo společností, která na našem území dosud nepůsobí, a která se spojuje se společností na českém trhu působící.

Povolení Úřadu tedy podléhá:

  • spojení soutěžitelů, kteří již působí na českém trhu a jejichž celkový čistý obrat je vyšší než 1,5 miliardy korun a alespoň dva z těchto spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období čistého obratu vyššího než 250 milionů korun;
  • spojení soutěžitele, který na českém trhu dosud nepůsobil a jehož celosvětový čistý obrat za poslední účetní období je vyšší než 1,5 miliardy korun se soutěžitelem, který na českém trhu již působí a jehož čistý obrat na tomto trhu je rovněž vyšší než 1,5 miliardy korun.

Výpočet čistého obratu

Výpočet dosaženého obratu se řídí jistými pravidly. Zprvu je však potřeba si vymezit samotný pojem čistý obrat. Čistým obratem se rozumí takový obrat, jenž byl získán činností, která je předmětem podnikání jednotlivých soutěžitelů. V případě, že soutěžitelé nejsou podnikateli, rozumí se čistým obratem obrat dosažený při činnosti, ke které byli tito soutěžitelé založeni nebo kterou běžně vykonávají.

U bank se čistým obratem rozumí součet výnosů, zejména výnosů z úroků, z cenných papírů a majetkových účastí, z poplatků a provizí a zisků z finančních operací. U pojišťoven se čistým obratem rozumí součet předepsaného pojistného podle všech uzavřených pojistných smluv.

Do společného čistého obratu se zahrnují čisté obraty dosažené:

  1. všemi spojujícími se soutěžiteli;
  2. osobami, které budou spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a osobami, které jsou spojujícími se soutěžiteli kontrolovány;
  3. osobami, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení;
  4. osobami, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami uvedenými v bodech 1 až 3.

Spojuje-li se pouze část soutěžitele, do čistého obratu se zahrnuje pouze ta část obratu, kterého dosáhla spojující se část soutěžitele. Do společného čistého obratu se naopak nezapočítává ta část obratu, která byla dosažena prodejem zboží mezi spojujícími se soutěžiteli a osobami uvedenými výše (bod 2 až 4).

Řízení o povolení spojení

Schema postupu UOHS při řízení o povolení spojení soutěžitelů

Řízení o povolení spojení soutěžitelů se zahajuje na návrh příslušných soutěžitelů. Pokud tedy spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jsou soutěžitelé povinni podat Úřadu návrh na zahájení řízení a do případného vydání povolení nesmějí žádným způsobem spojení realizovat. Řízení o povolení spojení je zahájeno teprve dnem, kdy byl Úřadu doručen návrh na povolení spojení obsahující všechny zákonem stanovené náležitosti.

Pokud takové náležitosti nejsou součástí návrhu, může Úřad pouze vydat písemné stanovisko, zda se jedná o spojení podléhající povolení a pokud tomu tak je, že je třeba návrh doplnit. Návrh musí obsahovat odůvodnění, doklady osvědčující skutečnosti rozhodné pro spojení a náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem. Dále je třeba uhradit správní poplatek, který v tomto případě činí částku 100 000 Kč.

Zahájení řízení o povolení spojení Úřad oznámí v Obchodním věstníku, a to neprodleně po obdržení návrhu na jeho povolení. V Obchodním věstníku dále stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení. Námitky může podat zásadně kdokoli, tedy nejen jiní soutěžitelé, ale i spotřebitelé a jiné subjekty.

Po zahájení řízení Úřad posoudí, zda spojení podléhá jeho povolení. Toto posouzení může vést k následujícím závěrům:

  • spojení soutěžitelů nepodléhá povolení, Úřad to konstatuje ve svém rozhodnutí, které vydá do 30 dnů od zahájení řízení;
  • spojení soutěžitelů podléhá povolení, ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad ve svém rozhodnutí toto spojení povolí, a to taktéž ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení;
  • spojení soutěžitelů vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, Úřad ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení písemně oznámí účastníkům, že řízení vstupuje do druhé fáze;
  • spojení soutěžitelů by podstatně narušilo hospodářskou soutěž, Úřad vydá rozhodnutí, kterým spojení nepovolí.

Zákon obsahuje fikci vydání rozhodnutí o povolení spojení pro případ, že Úřad ve stanovené třicetidenní lhůtě od zahájení řízení nerozhodne tak, jak je uvedeno výše. V tomto případě tedy platí, že Úřad spojení povoluje, a to bez jakýchkoli podmínek.

Oznámí-li Úřad písemně a ve stanovené třicetidenní lhůtě účastníkům řízení, že pokračuje v řízení (řízení v druhé fázi) o návrhu na povolení spojení, je povinen vydat rozhodnutí do 5 měsíců od zahájení řízení (tedy nikoli do 5 měsíců od rozhodnutí v první fázi). Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí o spojení, platí fikce, že uplynutím této lhůty spojení povolil.

Spojení lze zapsat do obchodního rejstříku až poté, co rozhodnutí Úřadu, kterým se povoluje spojení, nabude právní moci, nebo analogicky až po vzniku fikce povolení následkem marného uplynutí stanovených lhůt.

Odklad uskutečňování spojení

Jak již bylo řečeno, spojení soutěžitelů nesmí být uskutečňováno před podáním návrhu na zahájení řízení a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje. Z tohoto základního pravidla ovšem existuje výjimka.

Úřad může rozhodnout o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení, jestliže soutěžitelům nebo třetím osobám hrozí závažná škoda nebo jiná závažná újma. Úřad o této výjimce rozhoduje na návrh soutěžitelů, kteří mohou tento návrh podat současně s návrhem na povolení spojení nebo kdykoliv v průběhu řízení. Podmínkou je, aby byl návrh písemný, odůvodněný a aby z něj vyplývalo, v jakém rozsahu se o udělení výjimky žádá.

O tomto návrhu musí Úřad rozhodnout neprodleně, nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení. Pokud by Úřad v této třicetidenní lhůtě nerozhodl, platí, že výjimka byla povolena. Pokud výjimku povolí, může v ní stanovit podmínky nebo omezení ve prospěch zachování účinné soutěže.

Zrušení spojení soutěžitelů

V praxi mohou nastat takové situace, kdy se uskuteční spojení soutěžitelů, a to aniž by byl podán návrh na zahájení řízení (pokud jsou pro to stanovené podmínky), nebo kdy bylo spojení soutěžitelů realizováno dříve, nežli Úřad vydal pravomocné rozhodnutí o povolení spojení.

Pokud Úřad zjistí, že k takové situaci skutečně došlo, rozhodne o opatřeních nezbytných k obnově účinné soutěže na relevantním trhu, zejména může soutěžitelům uložit povinnost prodat podíly, převést podnik nabytý spojením nebo jeho část, anebo povinnost zrušit smlouvu, na jejímž základě ke spojení došlo, případně provést jiná přiměřená opatření. Uložení opatření k obnově nevylučuje souběžné uložení pokuty za přestupek fyzické osoby, právnické osoby či podnikající fyzické osoby.

Úřad může zrušit rozhodnutí o povolení spojení, jestliže zjistí, že spojení povolil na základě podkladů, údajů a informací, za jejichž úplnost, správnost a pravdivost odpovídají účastníci řízení a které se ukázaly zcela nebo zčásti nepravdivé nebo neúplné, nebo povolení bylo dosaženo tím, že účastníci řízení uvedli Úřad v omyl, nebo pokud neplní podmínky, omezení nebo závazky, kterými Úřad podmínil povolení. Řízení o zrušení rozhodnutí o povolení spojení může Úřad zahájit ve lhůtě 1 roku od zjištění skutečností uvedených výše (subjektivní lhůta), nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo (objektivní lhůta).

Dozor nad orgány veřejné správy

Orgány veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že:

  • zvýhodní určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů,
  • vyloučí určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů z hospodářské soutěže, nebo
  • vyloučí soutěž na relevantním trhu.

Zjistí-li Úřad pro ochranu hospodářské soutěže narušení hospodářské soutěže ze strany orgánu veřejné správy, tuto skutečnost uvede v rozhodnutí, které vzejde z probíhajícího řízení týkajícího se celé věci.

Zjistí-li Úřad pro ochranu hospodářské soutěže narušení hospodářské soutěže ze strany orgánu veřejné správy, tuto skutečnost uvede v rozhodnutí, které vzejde z probíhajícího řízení týkajícího se celé věci.

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme