MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kambodžské království je konstituční monarchií, v jejímž čele stojí král. Těší se velké ústě a vážnosti, ale jeho funkce je spíše symbolická a ceremoniální. Výkonnou moc uplatňuje vláda, opírající se o dvoukomorový parlament. Kambodža je jednou z nejchudších zemí asijského kontinentu a patří mezi nejméně rozvinuté státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), což je do značné míry dědictvím politického a ekonomického vývoje v 70. a 80. letech minulého století. Kambodža je stále významným příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. V posledních letech se výrazně modernizuje a prochází významnou ekonomickou i sociální transformací s cílem, aby se do roku 2030 zařadila mezi země s vyššími středními příjmy a do roku 2050 s vysokými příjmy.

V Kambodži žije cca 17 mil. obyvatel, přičemž HDP na obyvatele (PPP) již přesáhl 6 tis. USD. Běžný účet se pohybuje dlouhodobě v mírném deficitu. Po pandemii koronaviru se kambodžské  hospodářství rychle zotavilo, a to i v nejvíce postiženém sektoru služeb (turismus a pohostinství.  V letech 2023 i 2024 došlo k návratu k dynamickému tempu růstu přesahujícímu výši 5 %. Zásadní roli v zemi stále hraje zemědělství, nicméně růst ekonomiky je dlouhodobě tažen především sílícím exportem zboží oděvního a obuvního průmyslu. Nový zákon o investicích, nové dohody o volném obchodu s Čínou, resp. Jižní Koreou, a též vznik volné ekonomické zóny v rámci Regionálního ekonomického partnerství (RCEP),  pak podněcují zvýšený příliv přímých zahraničních investic do země a další růst zahraničního obchodu. Na druhou stranu s růstem ekonomiky a životní úrovně obyvatel už Kambodža nebude v blízké budoucnosti moci dále těžit z preferenčního přístupu na vyspělé trhy. Ke zvýšení konkurenceschopnosti bude nutné dotáhnout strukturální reformy, zejména snížit náklady na podnikání, logistiku a ceny energie a odstranit nepružnosti trhu práce.  

Kambodža je ve srovnání se svými sousedy relativně malým trhem, a může být proto zajímavým doplňkem pro české firmy působící v regionu jihovýchodní Asie. Perspektivními  oblastmi obchodu by měly být zejm. zemědělství a návazná zpracovatelská odvětví včetně potravinářství, vodohospodářství a ochrana životního prostředí, strojírenské zboží, lékařské vybavení. Opětovný rozvoj cestovního ruchu po pandemii přináší příležitosti ve zlepšování dopravní infrastruktury. Obecně se nacházejí příležitosti pro české exportéry v Kambodži tam, kde mohou pomoci s rozvojem infrastruktury a nabídnout zkušenosti a know-how, včetně možností tréninku a školení odborných specialistů. Stále větší důležitost pak získávají technologie, a to hlavně ve finančním sektoru a rozvíjejícím se pojišťovnictví.  

Kambodžská kultura a jednání se příliš neliší od prvků tradičních kultur východní Asie. Je třeba se vybavit trpělivostí a zachovat klid a úsměv i v nepříznivých okamžicích. Důležité je vybudování osobního vztahu a důvěry, preferováno je osobní jednání.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kambodža (375.01 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Kambodžské království je od roku 2016 podle Světové banky klasifikováno jako země s nižším středním příjmem, v klasifikaci OSN však nadále zůstává v kategorii nejméně rozvinutých zemí (LDC) s preferenčním obchodním režimem pro export na vyspělé trhy. Dle Indexu lidského rozvoje OSN je aktuálně Kambodža na 146. místě z celkem 191 sledovaných států (2023). V zemi je dobře rozvinutý sektor soukromého podnikání. V případě veřejného sektoru však zůstává překážkou nízká disponibilita kapitálu státu a závislost na rozvojové a úvěrové pomoci ze zahraničí. Mezi přetrvávající výzvy země se řadí korupce, zlepšující se ale stále nízká úroveň veřejné infrastruktury, nedostatečná vymahatelnost práva, byrokratické procesy, vysoké ceny elektřiny a nedostatek kvalifikovaného personálu. Premiérem Kambodže je od roku 2023 Hun Manet,  předsedou vládnoucí Kambodžské lidové strany (CPP) nadále zůstává jeho otec a předchozí dlouholetý předseda vlády (od r. 1985) Hun Sen. Pro volby do Národního shromáždění v červenci 2023 byla hlavnímu opozičnímu vyzyvateli – straně Candlelight Party (CP) – z administrativních důvodů odmítnuta registrace. Vládnoucí CPP tak aktuálně nemá vážného mocenského soupeře, v Národním shromáždění obsadila  120 křesel ze 125,  ovládla Senát a celkové složení vlády.  Země směřuje k systému vlády jedné strany s roztříštěnou bezvýznamnou opozicí. V novém volebním období je postupně dokončována generační výměna vůdců, přičemž Hun Sen se stal novým předsedou Senátu a tím i výkonnou hlavou státu v době častých pobytů krále v zahraničí.

Hlava státu (král): Norodom Sihamoni  

Předseda vlády: HUN Manet

Místopředsedové vlády:

• m. v. NETH Savoeun,
• m. v. a ministr hospodářství a financí AUN Pornmoniroth,
• m. v. SUN Chanthol,
• m. v. SOK Chenda Sophea
• m. v. a ministr školství, mládeže a tělovýchovy HANGCHUON Naron,
• m. v. a ministr územního plánování a výstavby SAY Samal,
• m. v. a ministr vnitra SAR Sokha,
• m. v. a ministr národní obrany TEA Seiha,
• m. v. a ministr spravedlnosti KOEUT Rith,
• m. v. a ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce PRAK Sokhonn,
• m. v. a ministr odpovědný za Radu ministrů VONGSEY Vissoth,
• m. v. a ministr pro státní službu HUN Many.

Seniorní ministři:

• KUN Kim,
• HO Sitthi,
• OUK Rabun,
• OM Yentieng, 
•  IENG Mouly,
• THONG Khon,
• PICH Sophoan,
• PRUM Sokha, 
• SAK Setha,
• OTHSMAN Hassan,
• Y Chhean,
• OUK Prathna,
• SVAY Sitha,
• CHHAY Sinarith,
• LY Thuch,
• CHHEM Kieth Rethy,
• CHHIENG Yanara,
• SOK Siphana,
• KEO Remy,
• KY Tech,
• SRY Thamarong,
• PEN Vibol.

Rezortní ministři:

• ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu DITH Tina,
• ministr pro rozvoj venkova CHHAY Rithisen,
• ministryně obchodu CHAM Nimul,
• ministr průmyslu, vědy, technologie a inovací HEM Vanndy,
• ministr hornictví a energetiky KEO Rattanak,
• ministr plánování BIN Troachhey,
• ministr sociálních věcí, pro veterány a rehabilitaci mládeže CHEA Somethy,
• ministr životního prostředí EANG Sophalleth,
• ministr pro vodní zdroje a meteorologii THOR Chetha, 
• ministr informací NETH Pheaktra,
• ministr inspekce SOK Soken,
• ministr pošt a telekomunikací CHEA Vandeth,
• ministr zdravotnictví CHHEANG Ra,
• ministr veřejných prací a dopravy PENG Ponea, 
• ministryně kultury a výtvarných umění PHOEURNG Sackona,
• ministr cestovního ruchu HUOT Hak,
• ministr kultu a náboženství CHAY Borin,
• ministryně pro záležitosti žen ING Kantha Phavi, 
• ministr práce a odborného vzdělávání HENG Sour,
• ministr odpovědný za sekretariát civilního letectví MAO Havannall,
• ministr odpovědný za sekretariát pro záležitosti hranic LAM Chea.

1.2. Zahraniční politika země

Kambodža je členem většiny významných mezinárodních organizací, včetně OSN, Světové obchodní organizace WTO a specializovaných agentur OSN. Z regionálních institucí a organizací je členem sdružení ASEAN, jehož byla v roce 2022 předsednickou zemí, a Asijské rozvojové banky (ADB). Evropská unie je největším poskytovatelem grantové rozvojové pomoci a díky systému všeobecných celních preferencí (GSP) „Everything But Arms“ (EBA), je jedním z největších trhů pro kambodžský vývoz. Toto platí nadále i navzdory výstražnému částečnému odebrání EBA v roce 2020, k čemuž EK přistoupila v důsledku zhoršující se politické situace a stavu lidských práv v zemi. Evropské investice v Kambodži jsou oproti tomu velmi omezené (pouze cca 2 %) a výrazně pod asijským průměrem. Vzájemná obchodní bilance EU – Kambodža je dlouhodobě nevyrovnaná.  

V posledních letech se prohlubuje ekonomická závislost na Číně, která je největším poskytovatelem přímých zahraničních investic. Čína zároveň drží cca 40 % kambodžského zahraničního dluhu. Vztahy Kambodže se svými regionálními partnery v rámci ASEAN mají především hospodářský kontext. Ekonomicky se v rámci regionu jihovýchodní Asie Kambodža orientuje především na sousední Vietnam a Thajsko. Odbytišti kambodžských vývozů jsou však zejména západní trhy (USA a EU). Země je významným podporovatelem multilateralismu a mezinárodní spolupráce, což je dáno její převažující závislostí na zahraničním obchodě a rozvojové spolupráci.

1.3. Obyvatelstvo

• Počet obyvatel: 17,6 mil. (údaj Světové banky z roku 2025)
• Hustota: 97 obyv./km2
• Přírůstek obyvatelstva: 1,4 %
• Městská populace: 24,2 %
• Oblasti s největším počtem obyvatel: Phnompenh (13.9 %), Kandal (7,8 %), Prey Veng (6,9 %) a Siem Reap (6.6 %)
• Národnostní složení: Khmerové: 97,6 %, Čamové: 1,2 %, Číňané: 0,1 %, Vietnamci: 0,1 %, ostatní: 0,9 %
• Náboženská skladba: buddhisté: 97,9 %, muslimové: 1,1 %, křesťané: 0,5 %, ostatní: 0,6 %

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Po hospodářském útlumu v souvislosti s pandemií koronaviru se ekonomika v posledních 3 letech vrátila k dynamickému růstu, v řádu mezi 5-6 % .   I v následujících letech věří vedení země v postupný návrat na předcovidové růstové hodnoty až okolo 7 % HDP, které Kambodža zažívala v minulé dekádě. I další hlavní parametry ekonomiky jsou uspokojivé, inflace se drží v přijatelném pásmu a zahraniční dluh zůstává relativně nízký. Ekonomika rozvojové země je ale nadále závislá na pomoci zvenčí. Spolu s tím, jak se Kambodža bude v horizontu roku 2030 emancipovat ze skupiny nejméně rozvinutých zemí mezi středněpříjmové ekonomiky budou rozvojové zdroje ubývat a země se musí připravit na standardní tržní fungování a obchodní spolupráci. Má snahu přilákat zahraniční investice, které by nahradily rozvojové finanční zdroje a zajistili další ekonomický růst. zároveň s rozvojovými zdroji přijde země i o preferenční exportní podmínky. Ke zvýšení konkurenceschopnosti Kambodže je nutné realizovat strukturální reformy, které jsou součástí vládního plánu hospodářské obnovy. Jedná se zejména o snížení nákladů na podnikání, logistiku a energie a odstranění nepružnosti trhu práce.

Růst ekonomiky je dlouhodobě tažen především sílícím exportem zboží oděvního a obuvního průmyslu. Dalšími opěrnými ekonomickými odvětvími Kambodže pak zůstávají zemědělství (tvoří necelých 20 % HDP) a cestovní ruch, resp. služby na něj navázané. Země dováží především ropné produkty, látky, motorová vozidla, elektrická komunikační zařízení, léky a rychloobrátkové spotřební zboží.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Schválený rozpočet na rok 2025 je naplánován jako prorůstový,  je o něco vyšší než v roce předchozím, ale nižší než v roce 2023. Počítá s výdaji ve výši 9,32 mld. USD, což odpovídá 18 % HDP.

K pokrytí výdajů vláda naplánovala daňové a nedaňové příjmy ve výši 7,26 mld. USD, což je o 2,84 % méně než příjmy v roce 2024. Rozpočet počítá dále s půjčkami od zejména rozvojových partnerů a emisemi státních dluhopisů. 

Z celkových výdajů je 7,62 mld. USD přiděleno na státní výdaje. Dalších 1,7 mld. USD bude přiděleno do rozpočtů  nižších správních celků. 

Deficit státního rozpočtu byl naplánován ve výši 3% HDP.  Zahraniční dluh dosáhl ke konci roku 2024 výše 27,3 mld. USD a je nadále hodnocen jako relativně nízký.

2.3. Bankovní systém

Kambodžský bankovní sektor zažíval v posledních letech výrazný růst, rozšiřování bankovních služeb a expanzi poboček bank do provincií. Hlavním tahounem byl především trh s realitami a hypotékami. Dominantní postavení si udržuje Acleda Bank, největší kambodžská banka dle objemu aktiv a také poboček. Dalšími nejvýznamnějšími bankami byly ABA Bank, Canadia Bank, Cambodian Public Bank (Campu) a J Trust Royal Bank.

V posledních letech výrazně rosta obliba mikrofinančních institucí, které se převážně specializují na drobné půjčky malým podnikatelům a domácnostem, což souvisí s menší dostupností bankovních služeb (včetně elektronických) oproti vyspělým zemím. Populární jsou také služby elektronických peněženek v mobilu jako např. PiPay nebo PayGo.  

Kambodžské hospodářství je výrazně dolarizované. Kambodža v každodenním životě i v podnikání používá souběžně jak národní měnu, khmerský riel (KHR), tak i americký dolar. V denní praxi jsou obě měny vesměs používány v pevně daném kurzu (1 USD/4.000 KHR), v bankovním sektoru a ve světě velkých financí je ale  směnný kurz aktualizován, byť se zdánlivě nepatrnými rozdíly. Tento stav je často označován za jednu ze slabostí kambodžského hospodářství, protože může být vážnou překážkou v případě, že bude stát potřebovat uplatnit měnovou politiku. Na druhou stranu je země poměrně chráněna před zásadními měnovými výkyvy. V roce 2024 byl ve verbální rovině vládou i národní bankou akcentován proces dedolarizace, který lze zatím stále vnímat spíše jako vzdálené směřování než brzkou realitu..  

Akreditivy jsou velmi častým způsobem plateb a jsou upřednostňovány před bankovními zárukami nebo platbami předem. U rozsáhlých obchodních transakcí mohou být od vývozců a dovozců vyžadovány další záruky. Soukromé komerční banky poskytují služby financování obchodu a mají zahraniční korespondenční banky v USA, Evropě nebo Asii.

2.4. Daňový systém

Kambodža má ve srovnání se sousedními zeměmi mírnější daňový režim. Dříve existovaly tři režimy daňového zákona: reálný, zjednodušený a odhadovaný. Nicméně kvůli neefektivnosti a nepraktičnosti takovéhoto rozdělení zákon z roku 2016 zrušil odhadovaný a zjednodušený režim. Zůstal pouze reálný režim.  

Roční daně  

Na konci každého roku daňový poplatník uhradí buď daň ze zisku, nebo minimální daň podle toho, která je vyšší.  

1. Standardní daň ze zisku je ve výši 20%. Zvláštní sazba je určena pro těžební průmysl (30%) a pojišťovnictví (5% hrubého pojistného). Vztahuje se na celosvětový zisk rezidentního daňového poplatníka. V rámci investiční pobídky a získání statutu kvalifikovaného investora, lze získat sníženou sazbu daně až sazbu 0% („daňové prázdniny“).
2. Minimální daň je stanovena na 1% z ročního obratu včetně všech daní kromě DPH. Měsíční záloha na daň ze zisku obvykle pokryje minimální daň, proto v případě platby minimální daně místo daně ze zisku obvykle není nutné hradit žádné doplatky.  

Měsíční daně:  

1. Záloha na daň ze zisku je stanovena na 1% z měsíčního obratu včetně všech daní kromě DPH.    
2. Každý rezidentní daňový poplatník podnikající v Kambodži má povinnost uhradit srážkovou daň z plateb rezidentním i nerezidentním poplatníkům daně. Tato daň je poukazována Daňovému úřadu (General Department of Taxation). Srážková daň se nevztahuje na platby související s prodejem zboží.
3. Mzdy rezidentních daňových poplatníků a mzdové příjmy ze zahraničí podléhají progresivní sazbě od 0% do 20%, zatímco nerezidentní daňoví poplatníci podléhají sazbě 20% z příjmu v Kambodži. Za rezidentního daňového poplatníka se považuje osoba, která má místo pobytu v Kambodži nebo se zdržuje na území Kambodže nejméně 182 dní během 12 měsíců.
4. Daň z přidané hodnoty (DPH) má jednotnou sazbu pro zboží a služby ve výši 10%.  

Zdroj: DFDL. Další informace o daňovém systému v Kambodži zde.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Česko-kambodžské vztahy v ekonomické a obchodní oblasti jsou stále na nízké úrovni. Objem vzájemného obchodu sice v posledních letech výrazně roste, jeho převážnou část však tvoří dovozy z Kambodži díky beztarifnímu přístupu na trhy EU pro nejméně rozvinuté země. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU poskytuje Kambodži společně s dalšími nejméně rozvinutými zeměmi (tzv. LDC země) bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU (tzv. režim EBA – Everything but Arms). Přestože byl tento režim v roce 2020 částečně a dočasně suspendován v případě vybraných položek, přibližně 80 % kambodžského dovozu do EU nadále clům a kvótám nepodléhá. To z EU činí druhý nejvýznamnější trh pro Kambodžu (po USA).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvýznamnějšími obchodními partnery Kambodže mimo EU jsou Čína, USA, Japonsko, Velká Británie, Singapur a Vietnam.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2024 narostl objem přímých zahraničních investic na  8,1 mld. USD. Hlavní zahraniční investoři pocházejí z Číny, Koreje, Singapuru Japonska, Vietnamu, Malajsie a Thajska. Z neasijských zemích pak dále z Kanady a UK. Samotná Číny pak stojí za zhruba 50% veškerých FDI. Investiční projekty byly zaměřeny v naprosté většině do průmyslového sektoru a zahrnují např. továrny na výrobu automobilů a pneumatik, rozšíření montáže motocyklů, továrny na výrobu a montáž solárních panelů, strojů a elektrických zařízení, které využívající pokročilé technologie. Jedná se o nový trend ve vývoji kambodžské ekonomiky, naznačující posun od výroby převážně textilních výrobků k oborům s vyšší přidanou hodnotou. Příliv přímých zahraničních investic do země pozitivně ovlivňují zejména zákon o investicích z r. 2021, nové dohody o volném obchodu s Čínou, resp. Jižní Koreou, a též vznik volné ekonomické zóny v rámci Regionálního ekonomického partnerství (RCEP ).

Investoři z ČR, ale ani z jiných zemí EU, nejsou zatím v Kambodži příliš aktivní. Dosavadní investice evropských firem se zaměřují převážně na cestovní ruch, spotřební zboží a částečně oděvní průmysl. Kambodžské úřady však dávají zřetelně najevo, že v rámci diverzifikace stojí o prohloubení spolupráce se subjekty z evropských států. V této souvislosti organizuje země od roku 2024 sérii obchodních misí do EU, během nichž chtějí prezentovat investiční a obchodní příležitosti v zemi. Do ČR taková mise zavítala v listopadu 2024.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU dlouhodobě poskytuje Kambodži jednostranný bezcelní a beztarifní přístup na svůj trh v rámci režimu EBA (Everything But Arms). V roce 2020 byl kvůli zhoršujícímu se stavu lidských práv  v zemi tento režim částečně suspendován, avšak pouze v případě některých položek. Podrobnosti viz internetové stránky Evropské komise. S výhledem na růst životní úrovně a tranzici země ze skupiny nejméně rozvinutých ekonomik (LDC) v horizontu roku 2029, stojí před Kambodžou výzva v podobě splnění kritérií pro preferenčního režimu GPS/GPS+, což jí umožní nadále vyvážet do EU za obdobných podmínek.

Smlouvy s ČR

Mezi nejvýznamnější bilaterální smlouvy se řadí následující:  

• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Kambodžského království o podpoře a vzájemné ochraně investic (Phnompenh 12. 05. 2008);
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Kambodžského království o leteckých službách (Phnompenh, 08. 06. 2018).  

V roce 2005 potvrdila Kambodža sukcesi smluv s bývalou ČSSR.

3.4. Rozvojová spolupráce

Přes výrazný ekonomický růst v poslední dekádě patří Kambodža stále mezi nejchudší země asijského kontinentu a je nadále významným příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. ČR od roku 2018 řadí Kambodžu mezi 6 prioritních zemí rozvojové spolupráce. V období 2018 – 2023 byla rozvojová spolupráce mezi ČR a Kambodžou zaměřena na oblast inkluzivního sociálního rozvoje: zdravotnictví (s důrazem na péči o matky a děti), vzdělávání (se zaměřením na středoškolské a střední odborné vzdělávání) a oblast udržitelného nakládání s přírodními zdroji (zajištění přístupu k vodě a sanitaci). Nový bilaterální program pro období 2024-2030 plynule navazuje na předchozí aktivity. Podrobnosti o rozvojových aktivitách v Kambodži lze nalézt na stránkách ČRA.

Kromě bilaterálních a trilaterálních rozvojových projektů a projektů rozvojově – ekonomického partnerství (B2B v ZRS) v gesci České rozvojové agentury (ČRA) jsou v Kambodži rovněž realizovány malé lokální projekty při zastupitelském úřadu a kambodžským studentům jsou nabízena vládní stipendia. České firmy se mohou zapojit zejména v rámci programu rozvojově-ekonomického partnerství (B2B). Program v gesci ČRA je zaměřen na podporu soukromého sektoru a vstupu českých firem na kambodžský trh. České firmy mohou během výběrových řízení v rámci programu de minimis požádat o podporu vlastních projektů zaměřených na rozvojovou spolupráci. Možné náměty, jak se mohou české firmy do programu zapojit, nabízí např. Mapa globálních oborových příležitostí, viz kapitola 3.5.

Malí, střední i velcí podnikatelé, kteří realizují své projekty v rozvojových zemích a hledají způsob, jak je financovat, mohou využít Záruku zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) poskytovanou Národní rozvojovou bankou.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Strategie kambodžské vlády usiluje o diverzifikaci produkce a posílení sektorů s vyšší přidanou hodnotou. Zároveň čelí výzvě v podobě přechodu od rozvojové spolupráce se zahraničními partnery ke standardním komerčním obchodním vztahům. Příležitosti pro české firmy lze hledat zejména v menších projektech a investicích. Současně lze využívat nástroje zahraniční rozvojové spolupráce ČR, ať již v rovině B2B projektů, anebo v podobě zviditelnění a návazného komerčního etablování české technologie, řešení nebo know-how na základě jejich využití v rámci realizovaných projektů. 

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělství je jedním z opěrných ekonomických odvětví Kambodže (tvoří téměř 20 % HDP), avšak trpí nedostatečnou technologickou infrastrukturou a nízkou produktivitou v dalším zpracování produkce. Poptávka je po zemědělské technice, hnojivech, zařízeních pro třídění, sušení, balení a vakuaci zemědělských výrobků. V souvislosti s obnovou turistického ruchu roste poptávka po minipivovarech. Na dovoz zemědělských strojů a technologií je uplatňováno nulové clo.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Pandemie koronaviru potvrdila dlouhodobou potřebu nezbytných investic do zdravotnictví, zejména pak do vybavení nemocnic. Z hlediska financování však nesou hlavní zátěž  pacienti (cca 60 %), okolo 20 % má stát a zhruba stejný podíl mají i zahraniční donoři, zdravotní pojištění představuje pouze asi 1 %. Obnovuje se zájem o konvenční lékařské obory. Jedním z důležitých oborů je neonatologie, kde si Česká republika vybudovala velmi dobrou pověst v rámci rozvojové spolupráce. V návaznosti na rozvojové projekty se pak vytváří prostor i pro komerční dodávky.

▶ Voda a životní prostředí

Velká část Kambodžanů, zejména těch na venkově, stále nemá přístup k pitné vodě, často chybí základní infrastruktura. Vláda v Národním akčním plánu pro venkovské oblasti počítá s investicemi ve výši 280 mil. USD. Nabízí se tak příležitosti především pro projekty postavené na inovativním a cenově efektivním řešení (mobilní úpravny vody, kořenové čističky a podobně). České firmy by se zároveň mohly uplatnit i jako dodavatelé pro místní neziskový sektor s přístupem k vlastnímu financování.

▶ Civilní letectví, vesmír

Pokračuje výstavba nových páteřních letišť, v roce 2024 bylo otevřeno nové mezinárodní letiště v Siem Reapu, další se otevře v roce 2025 v hlavním městě Phnompenhu (investice ve výši 1,5 mld. USD). Kambodža si chce udržet profil atraktivní turistické destinace a přitáhnout turisty i do okrajových regionů, které zatím žádnou leteckou infrastrukturou nedisponují. Příležitosti jsou hlavně v subdodávkách, zejména v rámci řízení letového provozu nebo radarových a telekomunikačních systémů, a to i při modernizaci regionálních letišť.

▶ Energetika

Kambodža se vydala na cestu energetické transformace. Cílem je zvýšení energetické efektivity a zároveň snížení spotřeby energie do roku 2030 o 19 %. Jednou z nejzajímavějších alternativ pro možné investice jsou menší projekty obnovitelných zdrojů. Pozornost se v posledních letech obrátila zejména k fotovoltaice, potenciál se ale nachází i v malých vodních elektrárnách a větrné energii.

▶ Dopravní infrastruktura

Růst kambodžského hospodářství v poslední dekádě byl z velké části tažen také stavebnictvím, a to zejm. výstavbou infrastruktury. Do infrastrukturálních projektů  jsou plánovány další velké investice,  které by do roku 2033 měly dosáhnout přibližně 36,6 mld. USD. Rozšíření a zlepšení rozsahu a kapacity systému dopravní infrastruktury má zlepšit a zefektivnit propojení jak v rámci samotné Kambodži, tak i se sousedními zeměmi a širším regionem.  Vedle výstavby, příp. modernizace letišť se budoucí rozvoj týká dálniční a silniční sítě, železnice, říční i námořní dopravy, vč. přístavů. Pro české firmy se nabízí především možnost zapojit se formou subdodávek pro realizátory jednotlivých projektů, jimiž pravděpodobně budou převážně čínské nebo nadnárodní subjekty.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Kambodža se v posledních letech výrazně modernizuje. S průměrným ročním tempem růstu 7,7 % ve dvou dekádách před pandemií koronaviru se její ekonomika stala jednou z nejrychleji rostoucí na světě. Země prochází významnou ekonomickou i sociální transformací a snaží se dostihnout technologickou úroveň jiných států jihovýchodní Asie. Cílem vládních i privátních aktivit na podporu výzkumu, vývoje, inovací a vzdělávání je, aby se Kambodža posunula mezi země s vyššími středními příjmy do roku 2030 a s vysokými příjmy do roku 2050. Perspektiva dalšího vědeckého a technologického rozvoje země, zlepšující se ekosystém technického vzdělávání v kombinaci se stále levnou pracovní silou může být pro české technologické společnosti impulsem k vnímání Kambodži jako vhodné vstupní brány do širšího regionu jihovýchodní Asie. Tempo modernizace umožňuje také aplikaci jinde pozvolna etablovaných řešení a technologií bezprostředně do vytvářených komerčních procesů. To dává velké možnosti uplatnění např. v oblasti e-komerce nebo fintech.  

Odkaz na Mapu globálních oborových příležitostí.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kambodžská kultura a jednání se příliš neliší od prvků tradičních kultur východní Asie. Partneři jsou zvyklí na jednání s cizinci a drobná kulturní nedorozumění jsou tolerována. Očekáván je respekt vůči vlastní historii, kultuře i náboženství (až na výjimky budhismus). Základem obchodního jednání je trpělivost a zachování klidu, a to i v nepříjemných situacích. Zcela vyloučené jsou agresivní gesta nebo slovní reakce, dehonestace či dokonce urážky partnera. Důležité je vybudování vztahu, uzavření obchodního partnerství může být během na delší trať. Navazování osobních kontaktů se vyplatí nepodceňovat a opakované návštěvy země jsou klíčem. Mnohočetná letecká spojení existují v místě mezi Phnompenhem a všemi regionálními metropolemi ASEAN to usnadňují. Zdejší trh tak může být vhodnou kombinací k existujícímu nebo zamýšlenému působení jinde v jihovýchodní Asii.

4.2. Oslovení

V případě vyšších pozic a u veřejného sektoru je vhodné volit oslovení podle pozice či hodnosti, jinak pan/paní a příjmení (adresně: Dear Mr./Ms., neadresně: Dear Sir or Madam). Na prvním místě kambodžských jmen se uvádí příjmení, poté křestní jméno. Mnoho vyšších státních úředníků, ale též funkcionářů obchodních komor ad. užívá honorární titul Excellency (na vizitkách H.E.) a očekává se, že tímto titulem budou oslovováni. Významní podnikatelé zase používají titul Oknha, případně Neak Oknha. Ve vyšších patrech společnosti existují další rozkošatělé tituly.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?

Naprostá většina schůzek probíhá v sídle partnera. Je vhodné volit dobu mezi 9:30 až 16:00 s výjimkou pauzy na oběd (cca 11:30- 13:30). Soukromý sektor bývá flexibilnější včetně kratší pauzy na oběd. První kontakt a jednání jsou většinou velmi formální. Na vizitkách by měla být náležitě zvýrazněna pozice značící senioritu ve firmě, byť to nemusí striktně odpovídat používané hierarchii uvnitř české firmy. Na konci jednání, pokud jde o první schůzku, se očekává výměna dárků. Vhodná je například kniha o Česku/Praze, jednodušší upomínkový předmět např. z českého skla apod. Pro první obdarování nejsou vhodné alkoholické nápoje nebo tabákové výrobky. Při schůzkách s místními partnery na nižší úrovni a většinově zahraničními zástupci je běžná větší neformálnost, jednání může být otevřenější a někdy lze rychle přejít do oslovování křestním jménem. Pracovní oběd/večeři je vhodné vybírat jako návaznou schůzku, avšak dle dohody může být tento formát i prvním kontaktem – obvykle v případě nižší časové flexibility na obou stranách nebo pokud má být předmětem jednání méně formální téma. Bývá zvykem, že partnera provází doprovod (asistenti, tlumočník ad.), aniž to v předstihu upřesní, je proto vhodné při plánování dohodnout formát jednání.

Načasování jednání

Při načasování jednání je nutné zohlednit velké množství kambodžských svátků. Přestože jejich počet byl v posledním období redukován, náboženské a kulturních svátky jsou vícedenní a Kambodžané si je navíc prodlužují o dovolené. Nejdůležitějšími svátky jsou Khmerský Nový rok (duben) a Pchum Ben (září-říjen). V jejich těsné blízkosti není vhodné jednání plánovat.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Je třeba počítat s tím, že první schůzka bude hlavně seznamovací. Důležité je navázání důvěry. Vyplatí se být věcný, avšak není nutné zacházet ihned do velkých podrobností, pokud si je partner sám nevyžádá. Při jednáních je důležitá hierarchie. Mnohé překvapí, že hned na počátku je možné se dostat k vysoce postaveným kontaktům (hlavně ve státní správě). Je dobré toho využít, avšak mít i tak přiměřená očekávání, jednání to neuspíší.

Jací jsou kambodžští obchodníci?  

V rámci jednání by neměl být prezentován pouze jednotlivý produkt, ale také širší vize obchodního působení. To se projevuje hlavně ve veřejném sektoru, kdy se očekává, že partner nabídne a zajistí ideálně komplexní řešení vlastní cestou (investice formou build and operate). Během jednání je nutné číst mezi řádky a vnímat reakce protistrany z řeči těla. Důležité je vybudování vztahu, konečné navázání obchodního partnerství může být během na delší trať.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?  

Kambodžská kultura a jednání se příliš neliší od prvků tradičních kultur východní Asie. Partneři v soukromé i veřejné sféře jsou zvyklí na jednání se západními cizinci, nuance a drobná kulturní nedorozumění jsou tolerovány. Přesto je očekáván respekt vůči vlastní historii, kultuře i náboženství (až na výjimky budhismus).

Jak nakládají kambodžští obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?  

Vyžaduje se dochvilnost a ze strany místních partnerů je rovněž dodržována. Na každé jednání je vhodné si vyhradit cca 1 hodinu (2 hodiny na oběd/večeři) a je nutné počítat i s časovou rezervou pro dopravu na schůzku.

Jak nakládají kambodžští obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?  

Jednání jsou obvykle formální a Kambodžané jsou nejen na jednáních velmi zdvořilí – v případě jednání s cizinci někdy až příliš, zvláště pokud cítí, že jsou v nižším postavení. V tom se Kambodžané do jisté míry liší od některých jiných asijských národů, které k jednání s cizinci přistupují více jako rovný s rovným. Výrazné odhalování emocí – zejména projevy hněvu a nespokojenosti je při kontaktu s Kambodžany nepřípustné, zvláště pokud to může u partnera vyvolat ztrátu tváře. Nezájem bývá projevován nonverbální komunikací.

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země?

Mimo hlavní město v kambodžských provinciích je styl jednání obvykle méně formální, v některých případech může mít i improvizovanější průběh. V provinciích je nutné počítat s tlumočníkem.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Během pracovního oběda/večeře je běžné podávat víno (většinou červené), avšak je dobré to konzultovat s partnerem při zahájení jednání. Alkohol formou dárku je spíše nevhodný, hlavně na první schůzce.

Jak se obléci na pracovní jednání?

Při jednání s významnými partnery a ve veřejném sektoru by měl být standardem plně formální oděv. Na ostatní schůzky často postačuje styl business casual (u mužů košile s dlouhým rukávem, sako, chinos), avšak příliš uvolněný styl je nevhodný (např. džíny, krátké kalhoty, a to i v případě, že se jedná o opakovanou neformální schůzku formou večeře).

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Počet členů týmu a věkové složení nemá velký vliv. Partnerská strana bývá mnohdy zastoupena velmi početným týmem, a to zvláště ve státní správě. Jednání však až na výjimky vede pouze šéf týmu. Na opačné straně by to mělo být podobné, avšak doplňování prezentace ze strany dalších účastníků je možné. Genderové stereotypy nelze vyloučit. Významné pozice v kambodžských firmách nicméně zastávají nezřídka také ženy, obvykle vyššího věku.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Pozvání domů ze strany partnera je velmi neobvyklé. Naopak poměrně běžné je, že Kambodžané zvou na svatby, které jsou vždy velkolepou společenskou – nikoliv pouze rodinnou událostí a trvají i několik dnů. Odmítnutí pozvání by mělo být zdvořilé, naopak v případě účasti je dobré si vyhradit i několik hodin a připravit si též dárek.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Na jednáních v Phnompenhu obvykle není nutné si vzít tlumočníka, angličtina je zde široce používána. V kambodžských provinciích je však využívání tlumočníka poměrně časté. Očekává se, že si jej protistrana sama zajistí, ale nemusí to být podmínkou. V psané komunikaci je angličtina plně dostačující.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Angličtina je zpravidla běžná v soukromém sektoru a v případě Phnompenhu také ve státní správě s výjimkou vojenských a bezpečnostních složek. Ve státní správě není v některých případech neobvyklá francouzština či ruština (řada úředníků studovala v 80. letech v SSSR).

Existují nějaká komunikační tabu?

Pokud jde o komunikační omezení, je důležité se vyvarovat kontroverzních témat jako např. politická/lidskoprávní situace a také negativních témat (chudoba, Rudí Khmerové ad.).

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

V rámci komunikace je zcela zásadní osobní jednání a časté cesty do Kambodži. Komunikovat lze rovněž elektronicky, vedle e-mailu jsou běžné komunikační aplikace – nejvíce Telegram, dále WhatsApp, Facebook Messenger a čínský WeChat. LinkedIn není tolik rozšířený. Často se používají freemailové služby (Gmail, Hotmail, Yahoo) před oficiálními firemními účty, což není známka neserióznosti. Elektronická komunikace přesto nemůže nahradit osobní jednání.

4.5. Doporučení

Co byste doporučili podnikatelům, kteří se do Kambodži chystají?

Navazování osobních kontaktů se vyplatí nepodceňovat. Mnohočetná letecká spojení mezi Phnompenhem a všemi regionálními metropolemi ASEAN to usnadňují. Právě proto může být zdejší trh vhodnou kombinací k dalšímu, již etablovanému nebo zamýšlenému působení v jihovýchodní Asii. Je současně nezbytné se oprostit od tradičních stereotypních kulturních vnímání, která jsou s Kambodžou v Česku nezřídka spojeny v důsledku geografické vzdálenosti obou zemí a nereflektující rychle se měnící ekonomické reality země.

4.6. Státní svátky

Nejdůležitějšími svátky jsou každoročně Khmerský Nový rok (duben) a Pchum Ben (září-říjen). V jejich blízkosti není vhodné jednání plánovat. Jedná se o pohyblivé svátky.  

Státní svátky v roce 2025 

• 1. leden – Nový rok
• 7. leden – Den vítězství nad genocidou
• 8. březen – Mezinárodní den žen
• 13. – 16. duben – Khmérský Nový rok
• 1. květen – Mezinárodní den práce
• 14. květen – Oslava narozenin krále Norodoma Sihamoniho
• 11. květen – Visak Bochea
• 15. květen – Slavnost královské orby
• 18. červen – Oslava narozenin královny matky Norodom Monineath Sihanouk
• 21. – 23. září – Pchum Ben
• 24. září – Den konstituce
• 15. říjen – Úmrtí krále otce Norodoma Sihanouka
• 29. říjen – Výročí korunovace krále Norodoma Sihamoniho
• 4. – 6. listopad – Vodní festival
• 9. listopad – Den nezávislosti
• 29. prosinec – Den míru

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

S ohledem na asijské zvyklosti je možno jednoznačně doporučit využívání místních zástupců znalých místního prostředí pro prodej zahraničního zboží. Partnerem českých firem mohou být  kambodžské firmy, společné podniky nebo společnosti stoprocentně vlastněné zahraničním subjektem. Mnoho evropských firem podnikajících v Kambodži včetně místních firem je sdruženo v Evropské obchodní komoře EuroCham. Komora je aktivní v pořádání pravidelných podnikatelských prezentací a seminářů, vydává publikace informující o podnikání v Kambodži a v rámci placených služeb nabízí také další služby pro firmy, které se zajímají o vstup na místní trh.  Od května roku 2023 působí v rámci EuroCham nová Středoevropská a východoevropská obchodní asociace v Kambodži (Central & Eastern European Business Association Cambodia – CEEBAC), na kterou se české firmy mohou obracet.

Dovozní clo je hrazeno z veškerého zboží (až na výjimky stanovené zákonem nebo příslušnými orgány), které překročí hranice Kambodže, ve výši 0 % až 35 %. Kambodža je od roku 2004 členem Světové obchodní organizace (WTO) a uplatňuje nejvýhodnější národní sazby pro členy WTO. Kambodža je také členem zóny volného obchodu ASEAN (AFTA) a uplatňuje sazby dané Dohodou zemí ASEAN o obchodu se zbožím. Vývozní clo je uvaleno pouze na několik málo komodit, jakými je surové dřevo, kaučuk, neopracované drahé kameny a určité vodní produkty.  

V srpnu 2020 vstoupilo v účinnost rozhodnutí o částečném odebrání zvýhodněných celních preferencí, které Kambodži jednostranně poskytuje EU v rámci režimu Everything But Arms (EBA). Bližší informace jsou k dispozici na internetových stránkách Evropské komise. Podrobné informace týkající se dovozních a vývozních podmínek jsou uvedeny na stránkách celní správy Kambodže. Zde lze též dohledat informace o celních a dalších sazbách.  

Pokud jde o distribuci zboží v obchodní síti, je třeba mít na paměti, že Kambodža je rozvojovým trhem a distribuce v řadě případů probíhá i neformální formou (překupníci, dovozy ze sousedních zemí). Maloobchodní prostředí v Kambodži nicméně prochází rychlou transformací. Kambodža obvykle neklade zásadní omezení na zahraniční účast v odvětvích v rámci dovozu, vývozu a distribuce. Kromě tradičních obchodů se zboží stále častěji prodává v malých nákupních centrech západního typu, supermarketech a nákupních centrech. Dovozci mohou požádat Ministerstvo obchodu o výhradní práva na dovoz značkových výrobků. Využití zprostředkovatele k prodeji zahraničních výrobků je nejčastější formou spolupráce, častý je rovněž model franšíz.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Kambodža nespecifikuje omezení pro založení firmy, nicméně mnohé musí získat licenci či povolení od příslušných institucí (bankovní a finanční instituce, cestovní kanceláře, realitní kanceláře, telekomunikační firmy, průmyslové závody ad.). Každý nový podnikatelský subjekt musí být registrován u Ministerstva obchodu Kambodže (15 dní před zahájením činnosti). Vyřízení registrace obvykle trvá 11 pracovních dní po předložení všech požadovaných dokladů. Následně musí být zaregistrován u Daňového úřadu (General Department of Taxation) a Ministerstva práce a odborného vzdělání. Zřízení, fungování, správa a registrace podnikatelského subjektu se v Kambodži řídí Zákonem o obchodních společnostech a Zákonem o obchodní registraci. V souladu s nimi je možné v Kambodži založit následující formy organizací:

• společnost s ručením omezeným (s.r.o.) – může mít 1 – 30 podílníků a je řízena správní radou. Minimální registrovaný kapitál je 4 mil. KHR (přibližně 1 000 USD). Pokud je pouze jeden podílník, jedná se o jednočlennou soukromou s.r.o., pokud je více podílníků jedná se o soukromou s.r.o. Neexistují žádná omezení ohledně vlastnictví, s.r.o. může být 100% vlastněna zahraničním subjektem a má stejná práva jako ta vlastněná subjektem kambodžským, až na jedinou výjimku a tou je nemožnost vlastnictví půdy.
• pobočka zahraniční firmy – může vykonávat stejné činnosti jako s.r.o., tj. uzavírat smlouvy o nákupu a prodeji zboží a služeb a zabývat se výrobou, zpracováním, stavebnictvím atd. Výraznou nevýhodou této formy podnikání je plná odpovědnost mateřské společnosti za dluhy a ztráty pobočky v Kambodži. Pobočka musí být řízena nejméně jedním vedoucím pracovníkem. Není stanoven minimální kapitál pro založení.
• reprezentační kancelář zahraniční firmy – její činnost se omezuje na navazování obchodních vazeb a získávání informací pro mateřskou firmu. Reprezentační kancelář není samostatným právním subjektem, nemůže vstupovat do smluvních vztahů za účelem prodeje, nákupu či poskytnutí služeb a nemůže mít žádný zisk. Musí být plně financována mateřskou firmou.

Zákon o zahraničních investicích garantuje investorům právo nákupu volných měn přes oficiální bankovní systém a volnou repatriaci zisků do zahraničí. V případě výplaty zisku / dividendy za strany místní společnosti je tato povinna částku nejprve zdanit 20% sazbou. Jde primárně povinnost společnosti, která ale může být sekundárně (a v praxi i primárně) uplatňována i vůči společníkovi / investorovi.

5.3. Marketing a komunikace

Pro reklamu lze použít HSP, tj. inzerci v tisku a reklamní šoty v televizi či rozhlase. Podle průzkumů je nejúčinnější využití televizní reklamy, a to především ve větších městech. V čím dál větší míře začínají být využívány billboardy a LCD reklamní panely. Mladší a střední generace je kromě televize rovněž nadprůměrně ovlivňována internetem, především sociálními sítěmi. Nejvhodnějším marketingových kanálem z pohledu účinnosti zacílení a cenových nákladů jsou sociální sítě – YouTube, TikTok, Instagram, Facebook. Zřízení a pravidelná údržba IG nebo FB profilu je téměř nezbytností, chce-li firma či instituce oslovit v Kambodži co nejširší spektrum zákazníků. Publikované příspěvky mohou být zveřejňovány v angličtině, ale pokud mají mít opravdu široký záběr, měl by je současně doprovázet khmérský překlad.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Kambodža uznává důležitost ochrany práv duševního vlastnictví, zahrnujících obchodní značky, patenty a užitné vzory, průmyslový design, ochranné známky a autorská práva. Země je dlouholetým signatářem Pařížské konvence o ochraně práv duševního vlastnictví, Stockholmské konvence, Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a Dohody o biologické diverzitě. V souvislosti se vstupem do WTO (2004) bylo přijato několik zákonů regulujících práva související s duševním vlastnictvím: zákon o značkách, obchodních názvech a nekalé soutěži (2002) a prováděcí předpis (2006), zákon o patentech, osvědčeních užitných vzorů a průmyslovém designu (2003) a prováděcí předpis (2006), zákon o autorských právech a souvisejících právech (2003). V roce 2008 byl přijat Zákon o ochraně práv k odrůdám a v roce 2014 zákon o zeměpisných označeních. Byly vytvořeny mechanismy registrace a ochrany práv duševního vlastnictví. 

V praxi však stále dochází k častým případům porušování práv duševního vlastnictví jak v oblasti ochranných známek, tak i např. uměleckých děl či softwaru a jejich vymahatelnost dosud zaostává za legislativním zakotvením. 

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky ve smyslu známém z českého prostředí v zemi jako příležitost pro zahraniční subjekt fakticky neexistují. V lednu 2012 byl sice přijat Zákon o veřejných zakázkách, jehož hlavním smyslem bylo zavést jednotný systém zadávání veřejných zakázek, a zajistit tak řádné a transparentní nakládání se státními financemi. Výjimkou jsou zakázky týkající se národní obrany a veřejné bezpečnosti. Nadále však přetrvává praxe, kdy mnohé významné zakázky nejsou zveřejňovány a veřejnost získává informace o jejich výsledku velmi obtížně.

Z pohledu zahraničního subjektu je do jisté míry relevantní obdobou zakázky veřejného sektoru nabídka možnosti investice do infrastrukturálních projektů v režimu BOT (Build – Operate-Transfer), které země nabízí zahraničním investorům. Nicméně jde o velké a dlouhodobé projekty, v řadě případů s ne zcela jasnou a garantovanou návratností. 

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Řešení obchodních sporů  

Pokud se týká sporů v oblasti zahraničních investic, Kambodža se stala v březnu 1997 členem International Finance Corporation a podepsala smlouvu o garantování zahraničních investic (Multilateral Investment Guarantee Agency agreement – MIGA). Tato smlouva zahrnuje mezinárodní mechanismus řešení vzniklých sporů.

Kambodžský systém řešení sporů je obvykle založen na smírčím řízení a mediaci. Často jsou více zdůrazňovány povinnosti než práva. Tento tradiční přístup k řešení sporů má i nadále významný vliv na soudní řešení sporů u kambodžských soudů.

Rizika místního trhu, platební morálka  

Spolupráce s kambodžskými firmami je často limitována nedostatkem likvidních finančních prostředků a je třeba počítat s možnostmi prodlev v rámci snížené platební morálky. Proto je třeba v obchodním styku využívat garantované platební nástroje, jako jsou akreditivy a platby proti dokumentům (L/C). Dalším zásadním problémem je obtížná vymahatelnost práva a s tím související beztrestnost a hojně rozšířená korupce. Podnikání v Kambodži také značně komplikují složité byrokratické procesy, vysoké ceny elektrické energie a nedostatek kvalifikovaného personálu. Z hlediska teritoriálního rizika dle klasifikace OECD je Kambodža hodnocena stupněm 6 ze 7.  

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Aktuální podmínky na webu Velvyslanectví ČR v Phnompenhu.  

Cestovní pas musí být platný min. 6 měsíců od vstupu do země.

Občané ČR dále potřebují vstupní vízum. Turistické vízum na 30 dní (s možností prodloužení o 1 měsíc) je až do 30. 6. 2024 možné získat po příletu na všech mezinárodních letištích a na všech pozemních mezinárodních přechodech. K vyplněné žádosti je třeba doložit 2 fotografie (4x6cm). Poplatek 30 USD. Vízum je možné získat také v předstihu elektronicky, anebo na velvyslanectvích Kambodži. 

Od 1. 7. 2024 kambodžské úřady zahájily šestiměsíční zkušební provoz systému „e-Arrival Card“. Tato elektronická příletová karta nahrazuje papírové formuláře, které dosud byly vyžadovány při příjezdu k vyřízení imigračních formalit a zdravotních procedur.  Zatím je užívána jen na mezinárodních letištích. Vstupující cizinci jsou povinni vyplnit „e-Arrival Card“ a prokázat se po příletu obdrženým QR kódem.  

V případě ztráty cestovního dokladu je nutné obdržet výstupní vízum do náhradního cestovního dokladu (NCD) vystaveného Velvyslanectvím ČR v Phnompenhu. Toto výstupní vízum vydává proti poplatku Imigrační úřad Ministerstva vnitra Kambodže obvykle do 3 dnů. Daný úřad také provádí jakékoli změny víza v době jeho platnosti na území Kambodže. Praktické je mít z internetu přístupné naskenované fotokopie osobních dokladů, vč. letenek.

Cizinci mohou být cílem kapsářů a zlodějů, např. z kolem projíždějících motocyklů. V případě nouze je pro získání hotovosti možno využít husté sítě poboček Western Union.

V hlavním městě jsou nejčastějšími formami dopravy taxi nebo tuk-tuk, které lze objednat i pomocí el. aplikací (např. Grab či PassApp). V provinciích jsou využívány opět taxi, případně autobusy a minivany, které lze rezervovat např. na stránce CamboTicket. Možnosti půjčení auta jsou omezené, navíc je potřeba kambodžský řidičský průkaz.

Obecně se nedoporučuje konzumovat kohoutkovou vodu a raději pít pouze vodu balenou.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

K práci v Kambodži je třeba mít platné pracovní/obchodní vízum a platné pracovní povolení. Pracovní/obchodní vízum je možné získat po příjezdu na všech mezinárodních letištích a na všech pozemních mezinárodních přechodech nebo na kterémkoliv zastupitelském úřadě Kambodžského království v zahraničí. Zaměstnavatel musí požádat o pracovní povolení pro své zahraniční zaměstnance na Odboru práce a sociálních věcí. V zájmu každého občana ČR, který v Kambodži pracuje, je sledovat jakékoliv změny a konzultovat je s příslušnými kambodžskými úřady.  

Ve výrobním sektoru je zavedena minimální mzda, která v roce 2025 činí pro pracovníky 208 USD měsíčně. Povinné odvody zaměstnavatele do systému zdravotního a sociálního pojištění nejsou zavedeny a zahraničním pracovníkům se doporučuje sjednat službu vlastního zdravotního pojištění.

5.9. Veletrhy a akce

V Phnompenhu se každoročně pořádá několik významnějších veletrhů, které nicméně nedosahují velikosti veletrhů v sousedních zemích. Je nutno podotknout, že účast zahraničních vystavovatelů a rozsah veletrhů neodpovídá obvyklým měřítkům jiných východoasijských veletrhů. Přesto je účast na veletrhu při vážném zájmu o proniknutí na kambodžský trh potřebná.  

Mezi nejvýznamější pravidelně pořádané veletrhy se řadí:  

• Agri Cambodia (Phnompenh) – zemědělství, zemědělské technologie, potravářství a chovatelství
• CamBuild (Phnompenh) – stavební průmysl, průmyslové a zemědělské technologie, energetika, vodohospodářství
• Cambodia FoodPlus Expo, CamFood a CamHotel (Phnompenh) – potraviny a nápoje, cestovní ruch, hotelnictví
• Cambodia Property Expo (Phnompenh) – veletrh nemovitostí
• Cambodia Architect & Decor Expo (Phnompenh) – architektura, design, stavební materiály  

Průběžně aktualizovaný a doplňovaný seznam veletrhů a výstav lze nalézt také zde.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Embassy of the Czech Republic  

ICON Professional Building (5th floor)

216 Norodom Boulevard

Tonle Bassac 12301 Phnom Penh (odkaz Google Maps)

tel.: +855 (0)23 726 623,

další kontakty zde

web: www.mzv.gov.cz/phnompenh  

Z letiště na zastupitelský úřad je možné se dopravit pomocí taxi. Taxi lze objednat na letišti, případně je možné využít aplikace sdíleného taxi (napr. Grab či PassApp). Průměrná cena za taxi z letiště do centra města se zpravidla pohybuje okolo 20 USD.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Policie: 117
• Hasiči: 118
• Záchranka: 119

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• www.mzv.gov.cz/phnompenh – Velvyslanectví ČR v Phnompenhu, ekonomické novinky z teritoria
• www.mfaic.gov.kh – Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce Kambodže
• www.moc.gov.kh – Ministerstvo obchodu Kambodže
• www.mef.gov.kh – Ministerstvo hospodářství a financí Kambodže
• www.arrival.gov.kh – elektronická žádost o příjezdovou kartu, vč. víza (jediná oficiální stránka)
  
• www.worldbank.org/en/country/cambodia – Světová banka v Kambodži
• www.adb.org/countries/cambodia/main – Asijská rozvojová banka v Kambodži
• www.ccc.org.kh – Kambodžská obchodní komora
• www.cccdirectory.org – Adresář členů Kambodžské obchodní komory
• www.eurocham-cambodia.org – Evropská obchodní komora EuroCham
• www.cambodiainvestment.gov.kh – Rada pro rozvoj Kambodže (CDC)
• www.b2b-cambodia.com – portál o podnikání v Kambodži
• www.customs.gov.kh – Celní správa
• www.pressocm.gov.kh – stránky kambodžské vlády
• www.phnompenhpost.com – elektronická podoba deníku Phnom Penh Post
• www.khmertimeskh.com – elektronická podoba deníku Khmer Times