Řada podnikatelů má jen velmi mlhavou představu o tom, jak kontrola orgánů inspekce práce probíhá – samozřejmě až do té doby, kdy se dostaví inspektoři. Více praktických informací Vám poskytne následující článek.
Podrobný obsah
Související zákony:
- Zákon o inspekci práce
- Zákon o kontrole (kontrolní řád)
- Zákoník práce
- Správní řád
- Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- Zákon o některých přestupcích
Co je inspekce práce a za jakým účelem byly zřízeny její orgány
Státní kontrolu v pracovněprávní oblasti vykonávají orgány inspekce práce. Za tímto účelem byl § 2 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „ZoIP“) zřízen Státní úřad inspekce práce (dále jen „Úřad“) se sídlem v Opavě a dále osm oblastních inspektorátů práce (dále jen „Inspektorát“), které jsou správními úřady. Úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a v jeho čele stojí generální inspektor, v čele jednotlivých Inspektorátů pak vedoucí inspektoři.
Orgány inspekce práce působí jako kontrolní orgány zejména na úseku zaměstnanosti, dodržování a ochrany pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek. Při provádění kontrol se zaměřují na plnění povinností vyplývajících z § 3 ZoIP, konkrétně tedy Úřad a Inspektoráty kontrolují především dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů:
- a) z nichž vznikají zaměstnancům, odborovému orgánu, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům,
- b) stanovujících pracovní dobu a dobu odpočinku,
- c) k zajištění bezpečnosti práce,
- d) k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,
- e) o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti a zaměstnanců pečujících o fyzickou osobu ve druhém, třetím či čtvrtém stupni závislosti podle zvláštních právních předpisů,
- f) upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi,
- g) stanovujících povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo vedoucího úředníka územního samosprávného celku,
- h) upravujícího péči o dítě v dětské skupině.
Základními právními předpisy, jejichž dodržování je orgány inspekce práce kontrolováno, jsou zejména zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Vedle shora uvedeného Úřad a Inspektoráty kontrolují také dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, jestliže zakládají práva zaměstnanců.
Kontrolní působnost inspekce práce
Na tomto místě je důležité zodpovědět otázku, na koho se vlastně vztahuje působnost Úřadu a Inspektorátů. Koho tedy mohou orgány inspekce práce kontrolovat?
V prvé řadě jsou to zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci, dále právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a fyzické osoby vykonávající veřejné funkce. Skupina zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců je jistě nejpočetnější. Dále se působnost orgánů inspekce práce vztahuje na fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují a také na fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu (typicky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání) a nikoho nezaměstnávající.
Z dalších skupin osob, na které se působnost orgánů inspekce práce vztahuje, můžeme jmenovat namátkou školy nebo školská zařízení, věznice, právnické nebo fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi, nebo třeba rodinný závod.
Kompletní výčet pak naleznete v § 6 odst. 1 ZoIP. Pro zjednodušení bude nadále v článku pro okruh osob, na které se vztahuje kontrolní působnost orgánů inspekce práce, používáno souhrnné označení „zaměstnavatel“.
S určitou mírou zjednodušení lze říci, že náplní práce orgánů inspekce práce je zejména kontrolovat u zaměstnavatelů dodržování jejich povinností vyplývajících z právních předpisů, vyžadovat odstranění zjištěných nedostatků a za tímto účelem ukládat pokuty.
Je však nutno zdůraznit, že ačkoli laická veřejnost často vidí v orgánech inspekce práce univerzální řešení všech pracovněprávních potíží, s některými problémy Inspektoráty ani Úřad nepomohou – nemohou například řešit individuální nároky zaměstnanců vůči zaměstnavateli ani vydávat stanoviska a výklady k jednotlivým ustanovením zákonných předpisů z pracovněprávní oblasti.
V rámci své kontrolní působnosti tedy Inspektoráty zejména vykonávají kontrolu ve výše uvedeném rozsahu, ukládají opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určují přiměřené lhůty k jejich odstranění a kontrolují plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Inspektorát také rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích nebo zákazu používání objektů, zařízení apod. z důvodu bezprostředního ohrožení zaměstnanců nebo dalších fyzických osob.
Další zásadní pravomoc Inspektorátů souvisí s pracovními úrazy. Inspektorát je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů a zúčastňovat se šetření na místě úrazového děje. Vzhledem k tomu, že podle § 105 odst. 3 zákoníku práce ve spojení s nařízením vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, v platném znění, je zaměstnavatel povinen hlásit Inspektorátu smrtelný pracovní úraz a také pracovní úraz, trvá-li hospitalizace déle než 5 dnů (nebo lze takto dlouhou hospitalizaci vzhledem k povaze zranění předpokládat), je v praxi velmi časté, že právě utrpění pracovního úrazu zaměstnancem může vyvolat důkladnou kontrolu zaměstnavatele ze strany Inspektorátu.
Podnět k zahájení kontroly
Inspektorát zahajuje kontrolu vždy z moci úřední. Kontrolovanou osobu může volit náhodně, v souladu s ročním programem kontrolních akcí Úřadu. Vzhledem k množství osob, na které se působnost orgánů inspekce práce vztahuje, je však v praxi častější zahájení kontroly na základě podání podnětu ke kontrole.
Podnět ke kontrole může v případě podezření z porušování pracovněprávních předpisů podat jakákoli fyzická nebo právnická osoba, a to přímo na příslušném oblastním Inspektorátu, nebo prostřednictvím Úřadu. Místní příslušnost Inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem činnosti kontrolované osoby, u organizační složky státu jejím sídlem. Podnět je možno podat elektronicky přes formulář umístěný na internetových stránkách Státního úřadu inspekce práce, písemně poštou, elektronicky e-mailem, osobně nebo telefonicky.
K podnětu je vhodné rovnou přiložit (je-li to možné) kopie dokumentů prokazujících tvrzené skutečnosti, tedy doklady svědčící o údajném porušování pracovněprávních předpisů. Typicky to může být např. pracovní smlouva, mzdový výměr, výplatní lístek apod. Zaměstnavatel musí být v podmětu řádně označen a mělo by být uvedeno zejména místo výkonu práce, neboť je podle něj určována místní příslušnost Inspektorátu, jak již bylo uvedeno výše.
Vzhledem k tomu, že podle § 5 odst. 2 ZoIP je Inspektorát povinen informovat písemně o výsledku toho, kdo podnět podal, byla-li kontrola provedena na základě podnětu, je nutné uvést v podnětu jméno toho, kdo podnět podává, a jeho doručovací adresu (případně telefon či jiný kontakt). Orgány inspekce práce jsou povinny zachovávat o totožnosti podatele mlčenlivost a chránit jeho osobní údaje. Podatel však může písemně inspektora provádějícího kontrolu mlčenlivosti zbavit.
Pro zaměstnavatele to v praxi znamená, že i když je kontrola z Inspektorátu zahájena na základě podnětu některého ze zaměstnanců, bez souhlasu tohoto zaměstnance by od orgánů inspekce práce neměl zaměstnavatel totožnost této osoby zjistit. Informace o osobě, která podala podnět ke kontrole, není možné zjistit ani ze spisu, neboť informace o takové osobě jsou z práva nahlížet do spisu vyloučeny.
Kontrola, která je u zaměstnavatele zahájena na základě podnětu, se zaměřuje především na dodržování právních předpisů v oblasti, na kterou podnět upozorňuje.
Dalším impulsem, na jehož základě v praxi často dochází k zahájení kontroly orgány inspekce práce, je výskyt pracovního úrazu, obzvláště závažného či dokonce smrtelného. V takovém případě zaměstnavatel může logicky očekávat kontrolu zaměřující se zejména na oblast BOZP.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.