Kontrola orgány inspekce práce – práva a povinnosti inspektorů

Průběh kontroly

Průběh kontroly prováděné orgány inspekce práce se řídí kromě zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění (ZoIP), také zákonem č. 255/2012 Sb., kontrolním řádem, v platném znění (dále jen „“). Orgány inspekce práce tedy při kontrole postupují podle KŘ s dílčími odchylkami řídícími se ZoIP. Subsidiárně se pak použije také zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „“).

Úkony předcházející kontrole

Ještě před samotným zahájením kontroly má orgán inspekce práce podle § 3 KŘ zákonnou možnost provádět úkony, jejichž účelem je opatření podkladů pro posouzení, zda zahájit kontrolu. Tohoto oprávnění orgány inspekce práce využívají zejména v případě, chtějí-li si ověřit relevanci podnětu ke kontrole, případně potřebují-li vymezit či upřesnit zaměření kontroly tak, aby byla efektivní. O úkonech předcházejících kontrole pořídí orgán inspekce práce písemný záznam. Jestliže na takové úkony navazuje samotná kontrola, mohou skutečnosti takto získané sloužit jako podklad pro kontrolní zjištění.

Pověření ke kontrole

Kontrolu vykonává fyzická osoba, kterou k tomu kontrolní orgán pověřil. Takové pověření vydává vedoucí kontrolního orgánu anebo osoba k tomu pověřená vedoucím kontrolního orgánu. Dokladem o pověření k výkonu kontrolní činnosti je průkaz inspektora, kterým se inspektor při kontrole prokazuje.

Zahájení kontroly

Kontrolu zahajuje orgán inspekce práce prvním kontrolním úkonem, kterým je:

  • předložení pověření ke kontrole (tedy i průkazu inspektora) kontrolované osobě nebo tzv. povinné osobě. Povinnou osobou je jiná než kontrolovaná osoba, která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela, jež je přítomna na místě kontroly;
  • doručení oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě, jehož součástí je pověření ke kontrole nebo seznam kontrolujících;
  • první z kontrolních úkonů bezprostředně předcházejících předložení pověření ke kontrole kontrolované osobě nebo povinné osobě, jež je přítomna na místě kontroly, pokud je provedení takových kontrolních úkonů k výkonu kontroly třeba.

Okamžik zahájení kontroly je zásadní zejména proto, že se zahájením kontroly vzniká kontrolované osobě řada povinností.

Inspektor je oprávněn vykonávat kontrolu jen za dodržení podmínky, že při jejím zahájení je přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, její zaměstnanec, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby.

Bez jedné z těchto osob tedy kontrolu nelze vykonávat. Na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby, kterou k tomu pověřila kontrolovaná osoba.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že příchod kontrolora může, ale nemusí být předem ohlášen. Je logické, že v případech, kdy kontrolor potřebuje součinnost kvalifikovaných osob a zajištění potřebných dokladů (například při obecné kontrole zaměřené na kontrolu pracovněprávních předpisů), spíše kontrolu zahájí doručením oznámení předem, nicméně má-li být předmětem kontroly např. výkon nelegální práce, případně třeba dodržování BOZP, oznámení kontroly předem by mohlo její účel zmařit.

Jestliže u zaměstnavatele působí odborová organizace nebo zástupce pro oblast BOZP, musí je inspektor informovat o zahájení kontroly.

Práva kontrolující osoby při kontrole

Jedním ze základních oprávnění kontrolujícího je právo v souvislosti s výkonem kontroly vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, je-li to nezbytné.

Do obydlí je kontrolující osoba oprávněna vstoupit jen tehdy, je-li obydlí užíváno k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti nebo v případě, mají-li se prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda je obydlí užíváno k těmto účelům a zejména nejde-li dosáhnout splnění účelu kontroly jinak. Vlastníci nebo uživatelé výše uvedených prostor jsou povinni kontrolujícímu vstup umožnit.

Dále je kontrolující oprávněn požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby, jež je přítomna na místě kontroly, jde-li o osobu, která plní úkoly kontrolované osoby, nebo o osobu, která může přispět ke splnění účelu kontroly. Fyzické osoby prokazují totožnost předložením občanského průkazu, cestovního dokladu nebo služebního průkazu státního zaměstnance.

Kontrolující osoba je také oprávněna provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky. V případech hodných zvláštního zřetele, případně hrozí-li nebezpečí z prodlení, je inspekce práce oprávněna nařídit provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí – tedy tyto úkony nebude provádět sama inspekce práce, která k tomu zpravidla nemá vhodné technické prostředky.

Kontrolní řád umožňuje kontrolujícímu požadovat při kontrole poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby. V odůvodněných případech může kontrolující zajišťovat i originální podklady přímo na místě. Tohoto oprávnění kontrolující využívá zejména v případě, hrozí-li ze strany kontrolované osoby zatajení existence podkladů či manipulace s nimi. O zajištění originálních podkladů vydá kontrolující potvrzení a podklady neprodleně vrátí, jakmile pominou důvody k jejich zajištění.

Co se týká dokumentace průběhu kontroly a zjištěných skutečností, kontrolující je oprávněn pořizovat obrazové a zvukové záznamy. Také může v míře nezbytné pro průběh kontroly užívat technické prostředky kontrolované osoby po předchozím projednání s ní. Tím má zákonodárce na mysli zejm. kopírku apod. Zde je však na místě upozornit na zásadu šetření práv a oprávněných zájmů kontrolované osoby, povinných osob i třetích osob.

Kontrolující má samozřejmě také právo vyžadovat od kontrolované osoby či povinné osoby další součinnost potřebnou k výkonu kontroly.

Zásadní oprávnění dává inspektorovi § 7 odst. 1 písm. d) ZoIP, podle kterého je oprávněn dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby (případně také zástupce odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP) na záležitosti související s prováděnou kontrolou bez přítomnosti dalších osob, tedy i bez přítomnosti zaměstnavatele (nebo jeho zástupce).

Koná-li se kontrola v souvislosti s pracovním úrazem, je inspektor oprávněn nařídit zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje.

V některých případech může inspektor vydat též rozhodnutí o zákazu, a to:

  • a) používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších osob, které se s vědomím kontrolované osoby zdržují v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady. Inspektor může také nařídit, aby přítomné osoby ihned opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost. Takové rozhodnutí může být vydáno i ústně; v takovém případě musí být ale následně uvedeno v dílčím protokolu. Rozhodnutí o vydaném zákazu musí být oznámeno kontrolované osobě písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí;
  • b) práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, jestliže je vykonávána v rozporu s právními předpisy.

Základní pravomocí inspektora v souladu s obecným cílem kontroly, kterým je sjednání nápravy a odstranění závadného stavu, je právo ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění.

Inspektor může rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik. Kontrolující má také možnost vyžádat si v jím určené lhůtě od kontrolované osoby písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných při kontrole. Opatření k odstranění nebo k prevenci nedostatků musí být uvedena v protokolu o kontrole.

Další povinnosti inspektora

Kromě výše uvedených je základní povinností kontrolujícího především zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly a také doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady. Jak již bylo uvedeno výše, při výkonu kontroly je inspektor povinen šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované osoby, povinných osob i jakýchkoli třetích osob.

Inspektor musí také umožnit zaměstnavateli (nebo jeho zástupci) účastnit se kontrolních úkonů na místě, nebrání-li to splnění účelu nebo provedení kontroly. Takovou výjimkou je právě výše uvedené dotazování zaměstnanců, u kterého zásadně není zaměstnavatel přítomen.

Jako výstup z kontroly pak musí inspektor vyhotovit o jejím výsledku dílčí protokol o kontrole, který musí být součástí protokolu; o náležitostech protokolu bude pojednáno níže.

Povinnost mlčenlivosti

Nejen že orgány inspekce práce musí udržet v anonymitě osobu, která podá podnět ke kontrole, ale jejich povinnost mlčenlivosti je širší. Kontrolující nebo přizvaná osoba má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole, a také povinnost nezneužívat takto získaných informací.

Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu kontrolující nebo přizvané osoby a zprostit mlčenlivosti ji může pouze ten, v jehož zájmu tuto povinnost kontrolující nebo přizvaná osoba má, případně také nadřízená osoba kontrolujícího, která tak může učinit pouze ve veřejném zájmu.

Práva a povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel coby kontrolovaná osoba je oprávněn požadovat po kontrolujícím předložení pověření ke kontrole a dalšího dokumentu, který dokládá, že se jedná o osobu uvedenou v pověření ke kontrole (průkazu inspektora).

Má-li zaměstnavatel podezření, že by kontrolující (příp. přizvaná osoba) mohl být podjatý, může jeho podjatost namítat. Mělo by tak však být učiněno neprodleně, jinak k námitce nemusí být přihlíženo. Lze tedy doporučit vznesení námitky podjatosti ihned, jakmile se zaměstnavatel o možné podjatosti dozví. Vznesení námitky podjatosti a další související procesní postup správních orgánů se plně řídí ustanoveními správního řádu.

Dále má zaměstnavatel právo seznámit se s obsahem protokolu o kontrole a proti kontrolním zjištěním v něm uvedeným podávat námitky, o kterých bude pojednáno níže.

Zaměstnavatel má v souvislosti s kontrolou také řadu povinností. Mezi ty obecné patří zejména povinnost vytvořit podmínky pro výkon kontroly, umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění a poskytovat k tomu potřebnou součinnost. Jak již bylo uvedeno výše, zaměstnavatel je také povinen v určené lhůtě podat kontrolujícímu písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků, které kontrola zjistí, jestliže o to kontrolující požádá.

Nelze-li součinnost potřebnou k výkonu kontroly zajistit přímo prostřednictvím zaměstnavatele (kontrolované osoby), je povinna poskytnout součinnost povinná osoba (typicky např. vedoucí zaměstnanec, nicméně okruh povinných osob je široký, viz výčet výše v podkapitole Zahájení kontroly).

Inspektor může také v odůvodněných případech vyzvat zaměstnavatele, aby se v určené lhůtě dostavil na pracoviště Úřadu nebo Inspektorátu a tam poskytl údaje, dokumenty nebo věci související s výkonem kontroly. Takové výzvy musí zaměstnavatel uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která mu v tom brání.

Na žádost inspektorů jsou také oprávnění zaměstnanci, případně zástupci zaměstnavatele, povinni dostavit se v určitém termínu k projednání výsledků kontroly.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Témata: Právní průvodce | Právo
• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby