Kuvajt: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

Stát Kuvajt je dědičným emirátem kombinujícím prvky absolutistické a konstituční monarchie, který získal nezávislost na Velké Británii v roce 1961. Moc se soustřeďuje v rukou emíra, který je vždy vybírán z vládnoucího rodu as-Sabáh. Kuvajtským emírem je v současnosti devadesátiletý Šejch Sabáh al-Ahmad al-Džábir as-Sabáh, který se stal hlavou státu v roce 2006. Emír má výkonnou moc, kterou formálně vykonává prostřednictvím vládního kabinetu. V čele kabinetu stojí předseda vlády, kterého vybírá emír. Emír má dále pravomoc rozpustit parlament, vyhlašuje volby do parlamentu, ratifikuje zákony, jmenuje soudce, potvrzuje rozsudky a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Kuvajtským parlamentem je Národní shromáždění, které má 50 členů zvolených v přímé volbě a 15 jmenovaných členů z řad členů vládního kabinetu. Klasické politické strany západního střihu jsou v zemi zakázány. Ústava přijatá v listopadu roku 1962 zaručuje základní svobody a prohlašuje Kuvajt za islámskou zemi, kde je zdrojem zákonodárství Korán a islámský zákon (šaría). Kromě islámských právních principů se však legislativa země rovněž opírá o některé prvky britského Common Law a francouzského občanského práva. Zásadním momentem pro další vnitropolitický vývoj v Kuvajtu je v současnosti otázka nástupnictví po stávajícím emírovi, jenž se těší velké oblibě a úctě nejen v Kuvajtu, ale i v regionálním a mezinárodním měřítku. Vzhledem k jeho vysokému věku a zhoršujícímu se zdravotnímu stavu začíná být aktuální otázka nástupnictví. Destabilizující účinek má rovněž dlouhodobé napětí mezi vládou a parlamentem, které v posledních letech opakovaně vyústilo v demisi jednotlivých ministrů či celé vlády. Parlament je vůči vládě naladěn kriticky a často blokuje i významná opatření a důležité infrastrukturní projekty. Z pohledu národního hospodářství a ekonomického rozvoje země tak dochází k nežádoucím prodlevám v realizaci klíčových infrastrukturních projektů, které země potřebuje pro svoji modernizaci a další hospodářský rozvoj.

Kuvajtské hospodářství je dominantně založeno na těžbě a exportu ropy a návazných produktů, kuvajtský hospodářský růst je tudíž bytostně spjatý s vývojem světových cen ropy. Kuvajt má 4. největší ropné zásoby na světě a patří k největším světovým producentům této komodity. Po dohodě OPEC++ z dubna 2020 byla kuvajtská těžba snížena o přibližně 20 % na úroveň kolem 2,5 mil. barelů denně. V roce 2019 dosáhl nominální HDP země 135 mld. USD a růst HDP představoval 0,4 %. Kuvajtské příjmy z exportu ropy a jejích derivátů tradičně tvoří přes 80 % veškerých státních rozpočtových příjmů a jsou tak hlavním zdrojem kuvajtského rozpočtu. Co se týče rozpočtové stability, udržuje si Kuvajt i nadále velmi solidní hodnocení mezinárodních ratingových agentur, které se pohybují v rozsahu AA- (S&P) až Aa2 (Moody‘s), a to přes dopady pandemie COVID-19, která Kuvajt citelně zasáhlav březnu 2020. V kontextu propadu světové ceny ropy a ochromení domácí ekonomiky v důsledku restriktivních opatření proti šíření korona viru odhaduje Economist Intelligence Unit (EIU) pro rok 2020 propad HDP Kuvajtu o 4,5 %. Fiskální rok 2020/21 tak dle odhadů EIU skončí rozpočtovým schodkem ve výši přibližně 30 % HDP. Kuvajtský veřejný rozpočet v sobě zahrnuje 10% povinný odvod z příjmů do fondu pro budoucí generace (Future Generations Fund – FGF), který patří pod kuvajtský suverénní fond (Kuwait Investment Authority – KIA). KIA je s přibližně 550 mld. USD jedním z největších suverénních fondů na světě. Další fond ve správě KIA, tzv. General Reserve Fund (GRS), jehož portfolio je likvidnější, je využíván pro sanování schodkových státních rozpočtů z posledních let. Díky svým suverénním fondům a masivním investicím v zahraničí Kuvajt drží významné podíly v řadě velkých mezinárodních korporací (např. Daimler-Benz), investičních fondech, akciových trzích i v zahraničních nemovitostech. Příliv dividend a zisků z investic výrazně zlepšuje fiskální pozici země, i přes to si však kuvajtská vláda v posledních letech musela opakovaně půjčovat na místním i mezinárodním finančním trhu.

Hospodářská politika vlády bude pokračovat v orientaci na rozvoj ropného sektoru, perspektivní se jeví i těžba zemního plynu z nově objevených nalezišť. Strategickým záměrem vlády po zrušení kvót OPEC je zvýšit těžební kapacitu. Dalším strategickým záměrem Kuvajtu je transformace země v „most na Východ“, tj. v centrum obchodu a služeb, zde především bankovních, směřujících po trase historické „Silk Road“ (hedvábné stezky) do Číny a na Dálný východ; v Kuvajtu se tento záměr pracovně nazývá „Bridge to China“ a jeho součástí má být i propojení postsovětských producentů ropy a zemního plynu s regionem Zálivu jak technologickými projekty (ropovody, plynovody), tak i společně sdílenými vizemi zejména o obchodní kooperaci. Kuvajt má dle vize kuvajtského emíra, Šejcha Sabáha al-Ahmada al-Džábira as-Sabáha, do budoucna překonat svoji závislost na prodeji ropy a přejít na model trvale udržitelné a diverzifikované ekonomiky založené na vyspělých technologiích a vysoké přidané hodnotě lidské práce. Součástí této vize je i otevření Kuvajtu zahraničním investorům, které od roku 2013 do země „láká“ kuvajtská agentura pro podporu přímých zahraničních investic (KDIPA). Výsledky úsilí KDIPA jsou však prozatím nepříliš přesvědčivé.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Česky: Stát Kuvajt
  • Arabsky: Dawlat Al Kuwayt
  • Anglicky: State of Kuwait

Emír Státu Kuvajt:  Sheikh Sabah Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah

Korunní princ: Sheikh Nawaf al-Ahmad al-Jaber al-Sabah

Složení vlády:

Rady ministrů (Council of Ministers):

  • Předseda vlády (Prime Minister): Sheikh Sabah al-Khalid al-Hamad al-Sabah
  • První místopředseda vlády a ministr obrany (First Deputy Prime Minister and Minister of Defense): Sheikh Ahmad Mansour al-Ahmad al-Sabah
  • Místopředseda vlády a ministr zahraničí (Deputy Prime Minister and Minister of Foreign affairs): Sheikh Ahmad Nasser al-Mohammed al-Sabah
  • Místopředseda vlády pro záležitosti vlády a ministr vnitra (Deputy Prime Minister for Cabinet Affairs and Minister of the Interior): Anas Khalid al-Saleh
  • Ministr financí (Minister of Finance): Mariam Aqeal al-Saied Hashem al-Aqeal
  • Ministr spravedlnosti a ministr pro islámské záležitosti a nadace (Minister of Justice and Minister of Awqaf and Islamic Affairs): Dr. Fahad M.M. Al-Afasi
  • Ministr školství a ministr vyššího vzdělávání (Minister of Education and Minister of Higher Education):  Saud Hilal al-Harbi
  • Ministr obchodu a průmyslu (Minister of Commerce and Industry): Khaled Nasser Abdullah Al-Roudan
  • Ministr zdravotnictví (Minister of Health and State Minister for Cabinet Affairs): Basel Hamoud al-Hamad al-Sabah
  • Ministr informací (Minister of Information): Mohammad Nasser Abdallah Al-Jabrí
  • Ministryně sociálních věcí a práce (Minister of Social Affairs and Labour): Ghadeer Mohammed Aseeri
  • Státní ministryně pro otázky bydlení a pro otázky služeb (Minister of State for Housing Affairs and Services Affairs): Rana Abdullah al-Fares
  • Ministr energetiky, ropy a vody (Minister of Electricity, Oil and Water): Khalid Ali al-Fadhel

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel Kuvajtu je 4,7 milionu (2019), z toho představují cca 1,7 milionu kuvajtští státní příslušníci (Kuvajťané) a cca 3 miliony cizí státní příslušníci. Hustota obyvatelstva je přibližně 200 obyvatel na čtvereční kilometr. Podle věku je nejpočetnější skupinou mezi Kuvajťany mládež do 15 let (40 %), v produktivním věku je cca 57 % obyvatelstva a obyvatelstvo starší 65 let pak tvoří méně než 3 % z celkového počtu obyvatel. V procentuálním vyjádření populaci žijící v Kuvajtu tvoří Kuvajťané (30 %), ostatní Arabové (Egypťané, Libanonci, Jordánci, Palestinci, a další – 27 %), Asiaté (Indové, Pákistánci, Bangladéšané, Filipínci a další – 40 %) a další obyvatelstvo zejména z Afriky, Evropy a USA (3 %). Podle statistiky Kuvajtské bankovní asociace bylo v roce 2018 v Kuvajtu zaměstnáno celkem 2,5 miliónu osob, z toho 85 % cizinců. Většina Kuvajťanů pracuje ve státním sektoru, v soukromém sektoru pak méně než 20 %. Kuvajtské obyvatelstvo vyznává především islám sunitského směru (70 %) a islám šíitského směru (30 %). Cizinci jsou převážně muslimové sunitského směru křesťané a hinduisté.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Vývoj HDP

 

2015

 2016 2017 2018 2019

Nominální HDP v mld. USD

114

 109

 

119 141 135

 

2015

 2016 2017 2018 2019

Změna reálného HDP v %

0,6

2,9 – 4,7 1,2 0,4

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

Vývoj inflace

 

 2015

2016 2017 2018 2019

Inflace v %

 3,4

3

 1,6

0,6 1,1

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

Vývoj nezaměstnanosti

 

2015

 2016 2017 2018 2019

Nezaměstnanost v %

3,8

 2,5

2,6 3 3

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

V roce 2019 činil v Kuvajtu HDP na hlavu (HDP PPP) 63 669 USD (zdroj EIU).

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

  2015 2016 2017 2018 2019
Nom. HDP (mld. USD) 115 109 121 141 135
Veřejné příjmy (% HDP) 40 38,6 42 48,8 40,9
Veřejné výdaje (% HDP) 53,5 52,2 50,5 51,9 58,2
Saldo (% HDP) -13,5 -13,6 -8,5 -3,1 -17,3

zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance (v mld. USD)
 

2016

2017

2018

2019

Běžný účet

0,6

7,8 24 13

Kapitálový účet

-0,3

-0,4 n.a. n.a.

Finanční účet

-7 3 n.a. n.a.

Zdroj: Economist Intelligence Unit (EIU)

 

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Sektor bankovnictví je velmi rozvinutý a Kuvajt je jedním z center investičního bankovnictví v oblasti Zálivu. Mezi největší a nejvýznamnější banky v Kuvajtu patří National Bank of Kuwait (NBK), Kuwait Finance House (KFH), Burgan Bank, Gulf Bank a Commercial Bank of Kuwait (CBK). Všechny tyto banky nabízejí široké portfolio služeb v segmentu retailového a privátního bankovnictví, firemního bankovnictví, investičního bankovnictví a správy aktiv, i služby islámského bankovnictví. Všechny rovněž poskytují širokou nabídku různých typů akreditivů a bankovních garancí využitelných pro účely mezinárodního obchodu.

NBK byla založena v roce 1952 a byla první místní bankou a první akciovou společností v Kuvajtu a v celém regionu Perského zálivu. V Kuvajtu má téměř 70 poboček. Celková aktiva banky činí cca 90 mld. USD. Čistý zisk činil 1,2 mld. USD (2018). KFH byl založen v roce 2002 a je druhou největší bankou v Kuvajtu s aktivy ve výši 60 mld. USD. Banka je největším poskytovatelem islámského bankovnictví v zemi – patří do sítě velkých islámských bank, které mají těžiště v Saúdské Arábii. Banka má v Kuvajtu přes 500 poboček. Kromě Kuvajtu je dále přítomna v Bahrajnu, Malajsii, Saúdské Arábii a Turecku. V roce 2018 činil čistý zisk banky 742 mil. USD. Burgan Bank byla založena v roce 1975 a v Kuvajtu má 167 poboček. Operace a pobočky má banka například také v Alžírsku, Tunisku, Turecku či v Iráku. V roce 2018 činil čistý zisk banky 270 mil. USD a celková aktiva 24 mld. USD. Gulf Bank byla založena v roce 1960 a disponuje sítí 56 poboček. V roce 2018 činila celková aktiva banky kolem 20 mld. USD a čistý zisk 186 mil. USD. CBK vznikla v roce 1960 a v roce 2018 vykazovala celková aktiva banky 14,7 mld. USD a čistý zisk dosáhl 208 mil. USD.

Zvláštností kuvajtského bankovního systému je skutečnost, že řada místních bank se řídí principy islámského bankovnictví, které pracuje bez fixních úrokových sazeb pro vkladatele. Důvodem je zákaz půjčování peněz za úrok zakotvený v islámu. Proto jsou úvěry vedeny jako spoluúčast na podnikatelských záměrech (zisk z podnikání je islámem přípustný). Klientem islámských bank může být i ne-muslim.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Kuvajtský daňový systém je specifický tím, že v zemi neexistuje většina daní, které jsou běžné v ČR a EU. V Kuvajtu tak například neexistuje daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob, silniční daň, spotřební daň, apod. Kuvajt uplatňuje daň ze zisku ve výši 15 % na zahraniční právnické osoby, které mají podíl v kuvajtských obchodních společnostech. Na kuvajtské společnosti, které jsou plně vlastněny kuvajtskými státními příslušníky (či státními příslušníky z jiných států GCC), se daň ze zisku nevztahuje. Stejnou sazbou jsou daněny veškeré zisky zahraničních korporací vzešlé z dividend, franšíz, licenčních, patentových poplatků, či poplatků spojených s využíváním ochranných známek v Kuvajtu. Výjimky z daně ze zisku zahraničních korporací se vztahují na podnikání zahraničních právnických osob dle zákona č. 116 z roku 2013 o přímých zahraničních investicích, zákona o partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a podnikání v rámci tzv. zón volného obchodu. Od daně ze zisku jsou rovněž osvobozeny zahraniční subjekty obchodující na kuvajtské burze.

Zahraniční korporace registrované v Kuvajtu podle zákona o přímých zahraničních investicích a zákona o PPP jsou osvobozeny od daně ze zisku až na 10 let. Požívají rovněž dalších výhod a osvobození, např. od celních povinností. Na většinu zboží dováženého do země se vztahuje clo ve výši 5 % z čisté ceny bez dopravy, z čehož potraviny, některé spotřební a průmyslové zboží a zdravotní potřeby jsou od cla osvobozeny. Od 1. 1. 2021 by měla v Kuvajtu vstoupit v platnost daň z přidané hodnoty ve výši 5 %. Dalším daňovým nástrojem, který je v praxi plošně uplatňován vůči zahraničním obchodním společnostem působícím v Kuvajtu, je tzv. „zadržovací daň“ (witholding tax). Jedná se o „pojistku“, kterou se kuvajtský stát plošně zajišťuje vůči případným daňovým nedoplatkům zahraničních společností vůči kuvajtskému ministerstvu financí. Výše zadržovací daně se rovná 5 % hodnoty zakázky. V praxi se „výběr“ této daně projevuje tím, že kuvajtský klient po dokončení zakázky uhradí 95 % smluvní sumy a 5 % si ponechá až do té doby, než mu zahraniční společnost předloží tzv. certifikát o uhrazení daní (tax clearance certificate). Ten vystavuje kuvajtské ministerstvo financí jakožto potvrzení o splnění všech daňových povinností společnosti vůči kuvajtskému státu za daný rok. Zadržovací daň je plošně aplikovaný preventivní nástroj – nezáleží na tom, zda nějaký nedoplatek, či dokonce daňová povinnost, dané společnosti reálně vznikla. Zahraniční společnosti často poukazují na masivní průtahy ministerstva při vystavení certifikátu, čímž je znemožněno vrácení zadržovací daně. ČR má s Kuvajtem uzavřenou dohodu o zamezení dvojímu zdanění a Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu v této oblasti nezaznamenal žádné stížnosti českých exportérů.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kuvajtu (Kuvajt) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem