MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kyrgyzská republika je vnitrozemská země s nižšími středními příjmy ve Střední Asii, která má bohaté přírodní zdroje a velký potenciál pro rozvoj výroby vodní energie, zemědělství a cestovního ruchu. Kyrgyzstán patří k nejchudším zemím v regionu Střední Asie, má tradičně silné vazby na Rusko, na kterém je do značné míry ekonomicky závislý. Toto spojení se projevuje přítomností více než 350 tisíc zahraničních dělníků z této země v Rusku a více než 60% závislostí na energiích dodávaných Ruskem. Rozhodovací pravomoci má prezident Sadyr Žaparov, který jmenuje vládu; zákonodárná moc je v rukou jednokomorového parlamentu. Kyrgyzstán usiluje o zintenzivnění mezinárodních  styků, mj. s EU, zájem je o investice, transfer zkušeností a zahraniční pomoc. Kyrgyzská republika je druhou nejmenší ekonomikou mezi zeměmi SNS z hlediska celkového HDP a má také nejnižší HDP na obyvatele hned po Tádžikistánu. Dosahuje však v posledních letech silný ekonomický růst, v roce 2024 vzrostlo HDP o 9%, což naznačuje potenciál pro zlepšení životní úrovně obyvatelstva. Inflace silně kolísá v rozmezí 2 až 14%; důvodem jsou především rychlejší růst cen bydlení, veřejných služeb a potravin.  Kyrgyzstán vykázal v roce 2024 deficit běžného účtu ve výši 25,20 % HDP. Nezaměstnanost se pohybuje pod 10 %, to je ovšem dáno tím, že nemalá část populace, v roce 2024 se jednalo o 6,3%, pracuje v zahraničí.. Remitence dosahují až 30 % HDP. Hlavními příležitostmi pro české exportéry jsou projekty zaměřené na využívání obnovitelných zdrojů energií a zelených technologií, vodní hospodářství a ekologickou infrastrukturu, zemědělství a potravinářské technologie, dopravní infrastrukturu a řízení dopravy, strojírenství a těžební technologie, turismus a lázeňství. Další příležitosti lze nalézt při participaci na rozvojových projektech, včetně těch, které jsou  financovány ze zahraničí a dodávkách technologií pro zahraniční investory, např. v těžebním sektoru.  Hlavním limitujícím faktorem je chronický nedostatek finančních prostředků. (Tato teritoriální informace je zpracována pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná v základním rozsahu).

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kyrgyzstán (318.03 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Kyrgyzstán (MZV) (241B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název je Kyrgyzská republika (ústava připouští též název Kyrgyzstán), v Kyrgyzském jazyce: Kyrgyzstan Respublikasy; mezinárodní název v anglickém jazyce: The Republic of Kyrgyzstan. Kyrgyzstán završil v roce 2021 přechod k prezidentskému systému vlády. V lednu 2021 proběhly v zemi předčasné prezidentské volby a do čela země byl zvolen dotavadní vůdce opozice Sadyr Žaparov. Následně, v dubnu 2021, byla přijata nová ústava, přinášející zásadní legislativn změny. Vše bylo nakonec potvrzeno výsledky parlamentních voleb ze dne 28. 11. 2021, v nichž jasně zvítězily proprezidentské strany. Uzavřel se tak proces transformace politického systému a přechod k centralizované formě vládnutí. Parlament (Žogorku Keneš – Nejvyšší rada) je jednokomorový, skládá se z 90 poslanců volených na dobu pěti let. Předsedou je Nurlanbek Šakijev. Složení vlády (Kabinetu ministrů) je nyní následující: • Adylbek Kasymalijev – předseda Kabinetu ministrů • Danijar Amangeldijev – 1. místopředseda Kabinetu ministrů • Edil Bajsalov – místopředseda Kabinetu ministrů • Bakyt Torobajev – místopředseda Kabinetu ministrů • Kamčybek Tašijev – místopředseda Kabinetu ministrů, předseda Státního výboru národní bezpečnosti • Žeenbek Kulubajev – ministr zahraničních věcí • Ajaz Bajetov – ministr spravedlnosti • Ruslan Mukambetov – ministr obrany • Almaz Baketajev – ministr financí • Bakyt Sydykov – ministr hospodářství a obchodu • Nurija Kutnajevová – ministryně digitálního rozvoje • Ulan Nijazbekov – ministr vnitra • Žyldyz Polotova – ministryně práce, sociálního zabezpečení a migrace • Dogdurkul Kendirbajevová – ministryně školství • Baktijar Orozov – ministr vědy, vysokého školství a inovací • Jerkin Čečejbajev – ministr zdravotnictví • Absattar Syrgabajev – ministr dopravy a spojů • Taalajbek Ibrajev – ministr energetiky • Bakyt Torobajev – ministr zemědělství, vodních zdrojů a zpracovatelského průmyslu • Boobek Ažikejev – ministr pro mimořádné situace • Altynbek Maksutov – ministr kultury, informací, sportu a politiky mládeže • Meder Mašijev – ministr přírodních zdrojů, ekologie a technického dozoru.

1.2. Zahraniční politika země

Prioritami v zahraniční politice země jsou zajištění teritoriální celistvosti a bezpečnosti. Kyrgyzstán udržuje korektní vztahy s ostatními zeměmi Eurasijské ekonomické unie, tedy Ruskem, Kazachstánem, Běloruskem a Arménií. V otázce rusko-ukrajinského konfliktu zaujímá neutrální pozici. Důležité jsou vztahy se sousední Čínou, především v ekonomické oblasti. Významný aspekt v zahraniční politice země představuje posilující důraz na turkickou sounáležitost, animovaný zejm. Tureckem. Kyrgyzstán usiluje o intenzivní rozvoj vztahů s Evropskou unií, odkud si slibuje příliv investic. Na mezinárodněpolitickém fóru se země snaží o celkové zvýšení svojí mezinárodní prestiže a získání zahraniční finanční pomoci. Země se nachází ve vleklém pohraničním konfliktu se sousedním Tádžikistánem o demarkaci hranic, a to zejm. v souvislosti se sporem o vodní zdroj. Proběhlo předání pohraniční přehrady Kempir-Abad pod jurisdikci Uzbekistánu, což vyvolalo vlnu vnitropolitických protestů. V oblasti zahraničněekonomických vztahů je Kyrgyzstán značně vázán na Rusko (dodávky surovin a potravin – obilí, remitence zasílané občany Kyrgyzstánu dlouhodobě pracujícími v Rusku), vzrůstá vliv Číny. Kyrgyzstán uzavřel v roce 2024 s EU dohodu EPCA (Enhanced Partnership and Cooperation Agreement, Kazachstán uzavřel EPCA v r. 2020), která umožní asistenci EU v nejrůznějších oblastech rozvoje ekonomiky a společnosti (obchod, ekologie, doprava, vzdělávání, lidská práva aj.). Aktuálním problémem je poukazování na možné obcházení protiruského sankčního režimu kyrgyzskými společnostmi, které přichází ze strany EU a USA.

1.3. Obyvatelstvo

K 24.5.2025 dosáhl počet obyvatel Kyrgyzstánu 7, 283 mil. obyvatel, hustota obyvatel je 35,2 obyvatel na km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 56,2 %, dětí do 15 let 32,6 % a ve věku nad 65 let je 4,7 % obyvatel. Cca 35 % obyvatelstva žije ve městech, 66 % na venkově. V hlavním městě Biškeku žije 1, 145 mil. obyvatel. Kyrgyzské etnikum tvoří většinu obyvatelstva (74,04 %). Ostatní etnické skupiny žijící v zemi: Uzbeci (14,81 % ), Rusové (4,97 %), Dungani (1,13 %), Ujguři (0,9 % ), Tádžici( 0,9 % ) a další. Oficiální zdroje uvádějí, že v Kyrgyzstánu žije více než 80 etnických skupin. Náboženství: islám 90 %, pravoslavní 7 %, ostatní 3 %. Státním jazykem je jazyk kyrgyzský, oficiálním jazykem ruský. Jazyky jsou uváděny jako rovnoprávné. Z dalších nejčastěji používaných jazyků lze uvést uzbecký jazyk a na jihu farsí

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Kyrgyzská republika je z hlediska celkové výše HDP nejmenší ekonomikou mezi státy SNS a po Tádžikistánu vykazuje též nejnižší HDP na obyvatele. Nejvyšší hodnoty vykazovalo v roce 2022, od té doby každoročně klesá. Kyrgyzská republika je z hlediska celkové výše HDP nejmenší ekonomikou mezi státy SNS a po Tádžikistánu vykazuje též nejnižší HDP na obyvatele. S výjimkou roku 2020, kdy došlo k poklesu HDP o 8,4 %, vykazoval HDP každoroční růst o 4-9%. V roce 2024 došlo k jeho růstu o 9,0 %. Inflace silně kolísá v rozmezí 2 až 14 %, zejména podle vývoje kurzu místní měny. Nezaměstnanost se pohybuje pod 10 %, to je ovšem dáno tím, že značná část populace pracuje v zahraničí, na konci roku 2024 je to 6,3 procenta.. Remitence cca 1,3 mil. kyrgyzských občanů dosahují cca 30 % HDP. Na základě oficiálního směnného kurzu stanoveného Národní bankou Kyrgyzské republiky, průměrná měsíční mzda jednoho zaměstnance za leden až prosinec 2022 činila 316,5 USD.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, WB, mlsp.gov.kg 

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Na konci roku 2024 činil celkový vládní dluh 6 mld. 638,77 mil. dolarů. Zahraniční dluh se snížil o 87,33 mil. dolarů na 4 mld. 539,74 mil. dolarů, zatímco domácí dluh vzrostl o 455,59 mil. dolarů na 2 mld. 99 mil. dolarů. Nejvýznamnější část domácího dluhu tvořily půjčky na dlouhodobé cenné papíry – 2 mld. 72,58 mil. dolarů (98,7 %). Největší část zahraničního dluhu ve výši 1 mld. 654,93 USD (36,5 %) připadala na Exportní a importní banku Číny. Veřejný dluh k 31. lednu činil předběžně 37,52 % předpokládaného HDP pro rok 2025.

Zdroj: EIU, stat.kg

2.3. Bankovní systém

V roce 2024 vykázal bankovní sektor Kyrgyzstánu silný růst. Podle údajů Národní banky se aktiva komerčních bank zvýšila o 32,8 % a dosáhla 9,4 mld. USD. Tento růst svědčí o expanzi finančního zprostředkování a rostoucí důvěře v bankovní instituce. Na konci roku působilo v zemi 21 komerčních bank se sítí 304 poboček, z nichž pět nabízelo služby v souladu s principy islámského financování. Čistý zisk bankovního systému činil 0,36 miliardy USD, což je o 28,5 % více než v předchozím roce, kdy činil 0,26 miliardy USD. Tento výsledek zdůrazňuje odolnost bankovního sektoru a jeho schopnost generovat příjmy i v měnícím se makroekonomickém prostředí. Výrazný růst zaznamenalo úvěrové portfolio bank: zvýšilo se o 32,2 % a dosáhlo 3,91 miliardy USD. Výrazný byl zejména nárůst spotřebitelských úvěrů – o 77,8 % na 1,13 mld. USD. Nárůst hypotečních úvěrů činil 30,5 %. To svědčí o vysoké poptávce po bydlení a aktivní účasti bank na jeho financování.

2.4. Daňový systém

Od 1. 1. 2022 je v Kyrgyzstánu účinný nový daňový zákoník, během roku 2024 byly provedeny změny v některých právních předpisech v oblasti daní. Účelem nového daňového zákoníku je zajištění optimalizace správy daní, zajištění stability daňového systému, zlepšení digitalizace daňové oblasti, vytvoření transparentních podmínek pro podnikání a omezení stínové ekonomiky. Daňový systém se dělí na obecný daňový režim a zvláštní daňové režimy, mezi něž patří např. patentová daň, zjednodušený daňový systém založený na jediné dani, daň z činností elektronického obchodu, daňový režim ve svobodných ekonomických zónách, daňový režim v Hi-Tech Parku či daň z hornictví. V obecné rovině činí výše daně z příjmu 10% pro fyzické i právnické osoby, zdaňovací období je 1 rok. Standardní sazba DPH činí 12%. DPH se účtuje u většiny zboží a služeb včetně těch, které jsou poskytovány zdarma. DPH se neaplikuje v případě dovozu zboží ze zemí, které jsou členy EAEU. Kyrgyzstán má uzavřené dohody k zamezení dvojího zdanění s 32 zeměmi, které zahrnují např. Rusko, Kazachstán, Švýcarsko, Spojené arabské emiráty, atd. Dne 30. listopadu 2020 vstoupila v platnost smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Kyrgyzstánem. Od ledna 2025 platí v novém znění daňový řád. Hlavní změnou bylo zrušení přiznání pro fyzické osoby, nyní občané nejsou povinni podávat jednotná daňová přiznání. Dříve byli Kyrgyzové povinni ji poskytovat každý rok, i když nepodnikali. Taxikáři a kurýři nyní nebudou pracovat na základě patentu, ale budou muset platit daň z příjmu 1%. Kromě toho bylo zrušeno podávání“ nulových “ zpráv pokud poplatník za účetní období neměl zdanitelné operace, není nyní povinen odevzdat prázdnou účetní závěrku. Snížilo se také DPH pro obchodní řetězce, které prodávají výrobky kyrgyzských zemědělců. Zemědělci byli osvobozeni od daně z využívání podzemních vod.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Objem obchodní a hospodářské spolupráce mezi Českou republikou a Kyrgyzstánem vykazuje v posledních dvou letech rychlý růst a v roce 2024 dosáhne 4,3 miliardy korun. Dovoz z Kyrgyzstánu přitom tvoří jen něco málo přes 1 % tohoto objemu

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Země EU představují jednoho z nejvýznamnějších obchodních partnerů KG.  Celkový obchod se zbožím mezi EU a Kyrgyzskou republikou dosáhl v roce 2024 výše 2,8 miliardy eur. Celkový vývoz z EU do Kyrgyzské republiky činil 2,7 miliardy eur a sestával především z dopravních prostředků (31 %), strojů (27 %) a chemických látek (9 %). Dovoz z EU tvoří především drahé kovy (37 %) a minerální výrobky (29 %). Za poslední čtyři roky se obchodní obrat Kyrgyzstánu se zeměmi Evropské unie zvýšil 2,4 krát, včetně dovozu – 2,6 krát, vývozu – 1,5 krát. Tento pokrok je možný díky otevřenosti trhů a iniciativě „Všeobecného systému preferencí Plus“, která zajišťuje přístup zboží z Kyrgyzstánu na trhy 27 členských zemí Evropské unie.  Mezi největší exportéry patří Německo, Francie a Litva. 

Zdroj: Evropská komise, stat.kg

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Vývoz ze zemí EU do KG tradičně výrazně převyšuje dovoz, což se projevuje pozitivním saldem obchodní bilance. Mezi největší obchodní partnery patří RU, KZ, UZ, SAE a TK a samozřejmě i  CN, z evropských zemí CH a UK. 58,4 % kyrgyzského vývozu podle hodnoty dodáno do evropských zemí, zatímco 41,4 % bylo prodáno dovozcům v Asii.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Kyrgyzstán je země, která je na zahraničních investicích závislá. Z tohoto důvodu se vláda snaží přilákat co největší počet investorů a vytvořit jim co nejliberálnější investiční prostředí. Za tímto účelem podepsala řadu smluv o ochraně investic, např. s Rakouskem, Maďarskem, Spolkovou republikou Německo či Francií. Za účelem lepší vymahatelnosti práva požádal Kyrgyzstán o členství v Mezinárodním centru pro urovnávání investičních sporů ICSID. V této souvislosti je však třeba zmínit, že v oblasti hodnocení rizik OECD je země zařazena do nejhorší, sedmé kategorie, a tomu je třeba přizpůsobit své potenciální obchodní a investiční záměry. Dle statistické služby Kyrgyzstánu dosáhla celková výše přímých zahraničních investic v roce 2022 1 046 mil. USD. Investice směřovaly většinou do oblastí souvisejících s těžbou, zpracovatelským průmyslem, ICT a výzkumem. Více než 26% zahraničních investic pochází z Číny (274,96 mil. USD). Mezi další velké investory se řadí Ruská federace, Turecká republika, Velká Británie, Spolková republika Německo a Nizozemské království. Z hlediska přímých investic se české firmy v Kyrgyzstánu mnoho neangažují. Kyrgyzská statistika uvádí, že ke konci roku 2022 dosáhly přímé investice z ČR hodnoty 388,9 tis. USD. Větší investiční celky si může dovolit jen větší a silnější společnost vzhledem k obtížnosti úvěrování bankami (vyšší investiční riziko).

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dne 25. června v Bruselu podepsaly Evropská unie a Kyrgyzská republika Dohodu o prohloubeném partnerství a spolupráci (EPCA), což je významný krok k posílení dvoustranných vztahů. Jedná se o  nový právní rámec pro posílený politický dialog a prohloubení spolupráce v řadě vzájemně výhodných oblastí. To zahrnuje obchod a investice, udržitelný rozvoj a propojení, výzkum a inovace, vzdělávání, ochranu životního prostředí a změnu klimatu, stejně jako právní stát, lidská práva a občanskou společnost. Kromě toho otevře možnosti pro posílení spolupráce v oblasti vnější a bezpečnostní politiky, včetně prevence konfliktů a řízení krizí, snižování rizik, kybernetické bezpečnosti, regionální stability, odzbrojování, nešíření zbraní, kontroly zbrojení a exportní kontroly. EPCA vytvoří příležitosti pro spolupráci i v nových oblastech, jako jsou kritické suroviny nezbytné pro zelené a digitální přechody.

Smlouvy s ČR

Bilaterální smluvní základna je tvořena následujícími bilaterálními dohodami: Protokol o spolupráci mezi MZV ČR a MZV KG (1995), Smlouva ČR – Kyrgyzstán o spolupráci v boji s organizovaným zločinem, s nezákonným nakládáním s narkotiky, s terorismem a různými nebezpečnými druhy zločinnosti (1998) a Dohoda mezi vládou ČR a vládou Kyrgyzské republiky o leteckých službách (2004) apod. Dne 9. dubna 2019 byla podepsána Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Kyrgyzstánem (účinná od 30.11.2020) a Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem ekonomiky KG (vstup v platnost podpisem dne 9.4.2019, týž den bylo uskutečněno první zasedání Pracovní skupiny pro hospodářskou spolupráci). Kyrgyzstán je od 20. 5. 2015 členem Eurasijské ekonomické unie (EEU). KG strana si mj. vyjednala zachování preferenčních tarifů na dodávky čínských zařízení na několik rozpracovaných infrastrukturních projektů. Vstup Kyrgyzstánu do EEU se mj. projevil v lepším přístupu vybraného zemědělského zboží z KG na trh Celní unie. 

3.4. Rozvojová spolupráce

Ekonomika Kyrgyzstánu je nadále závislá na technické a rozvojové pomoci od širokého spektra donorů, zejména OSN, EU, OSCE, UNDP, USAID, MMF, Světové banky. Bilaterálně především spolupracuje s Čínou, rozvojová spolupráce se rozvíjí i s Tureckem. Podpora EU Kyrgyzstánu se mj. uskutečňuje prostřednictvím mechanismu akčních plánů, projektů rozvojové spolupráce, které se zaměřují na tři hlavní oblasti: právní stát, vzdělávání a integrovaný rozvoj venkova. Pro období 2021-2027 byly nově doplněny i digitalizace a zelená a klimaticky odolná ekonomika. Pro české společnosti se otevírají exportní příležitosti zejména v oblasti rozvoje venkova, především v oblasti nakládání s vodami. Česká strana poskytuje kyrgyzské straně rozvojovou pomoc prostřednictvím českých finančních prostředků v EBRD, Czech Trust Fund v UNDP, B2B programy ČRA a též programu MZV ČR k malým lokálním projektům. V r. 2025 realizuje MZV ČR prostřednictvím Velvyslanectví ČR v Astaně malý lokální projekt zaměřený na zvýšení kvality materiálního vybavení „Státního centra rehabilitace, rozvoje dětí a podpory rodiny“ v Biškeku.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Mezi perspektivní odvětví pro dodávky a investice v Kyrgyzstánu lze zařadit zejména investiční celky (např. malé vodní elektrárny), dopravní infrastruktura a řízení dopravy, zelené technologie (čištění odpadních vod, ohřev teplé vody, solární panely), malé pivovary, technologie výroby piva a potravinářské technologie jako celek. Další možnosti existují v turistice, v zemědělství, perspektivní je i bytová výstavba, příležitosti existují též u realizace spotřebního zboží. Omezený zájem je evidován o možnosti v oblasti těžby a zpracování plynu. Existuje několik společných česko-kyrgyzských firem, zejména v oblasti OZE, další české firmy jsou v Kyrgyzstánu průběžně aktivní. Pokud se české firmy v KG obchodně angažují, jedná se někdy o firmy se zastoupením v Kazachstánu, odkud pokrývají i své obchodní aktivity v KG. Největším problémem pro prosazení českých firem je exportní financování. Podle zkušeností z jiných zemí se ukazuje jako nejperspektivnější cesta identifikování rozvojových programů financovaných ze zahraničí s cílem participace v nich, byť alespoň jako subdodavatel. V Kyrgyzstánu působí též celá řada významných kyrgyzských podnikatelů, se kterými se lze dohodnout na vzájemně výhodných projektech. 

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Kyrgyzská obchodní kultura v sobě spojuje tradiční hodnoty úcty, poctivosti a podřízenosti s moderními obchodními standardy. V obchodních vztazích je důležitá spolehlivost, oddanost a respekt k partnerům. Komunikace je vedena v uctivém tónu, přičemž se cení taktnost a korektnost v komunikaci. Klíčovým rysem je rovnováha mezi spoluprací a soutěživostí: kyrgyzští podnikatelé se snaží budovat důvěryhodné vztahy, ale zároveň jsou aktivní v konkurenčním prostředí. Důležitou roli hraje subordinace. Podnikatelská kultura Kyrgyzstánu je také ovlivněna tradicí a náboženstvím, zejména v otázkách důvěry a vyjednávání.  Je třeba počítat s tím, že bez osobního kontaktu s potenciálním obchodním partnerem se nelze obejít. V neposlední řadě je také třeba mluvit dobře rusky.

4.2. Oslovení

V obchodní kultuře Kyrgyzstánu je oslovování partnerů založeno na úctě a dodržování formalit (jméno a  otčestvo). Při prvním kontaktu je vhodnější používat formální oslovení, například „pane/paní“ s příjmením. Je důležité projevit úctu k postavení partnera rozhovoru, zejména pokud zastává vyšší pozici. V ústní i písemné komunikaci se cení zdvořilost a taktnost. Jednání často začíná neformální komunikací, včetně pozdravů a projevů úcty, než se přejde k obchodním záležitostem. Při užší spolupráci může být komunikace méně formální, je však důležité zachovat si profesionální odstup a sledovat tón komunikace. 

4.3. Obchodní schůzka

V Kyrgyzstánu probíhají obchodní jednání ve formální, ale přátelské atmosféře. Důležitou roli hraje respekt k partnerovi, dochvilnost a navázání vztahu důvěry. Schůzky se obvykle plánují předem, nejlépe několik dní předem. Potvrzení data a času je důležité, zejména pokud se jedná o schůzku s vysoce postavenými úředníky. První schůzka je často úvodní – partneři se snaží lépe poznat jeden druhého, než přejdou k detailům obchodu. Během schůzky jsou důležité osobní vazby a důvěra – před projednáváním obchodu je často věnován čas neformální konverzaci. V Kyrgyzstánu (pravděpodobně stejně jako ve většině zemí) se cení uctivá a taktní komunikace, je důležité respektovat hierarchii a vyhýbat se příliš přímému vyjadřování. Jednání často začíná výměnou vizitek, proto je lepší mít je u sebe. Muži si obvykle podávají ruku, ženy si mohou podle situace vyměnit lehkou úklonu nebo si podat ruku. Kyrgyzové oceňují zdrženlivost a trpělivost, agresivní styl vyjednávání není vítán. Výsledek jednání je zaznamenán, ale ne vždy je podepsán ihned – může být nutná další diskuse. Pokud je jednání úspěšné, může být na znamení úcty nabídnut společný oběd nebo čaj; odmítnutí může být vnímáno jako neuctivé.

Důležitým momentem je, že společnost v Kyrgyzstánu je poměrně patriarchální a zejména prvotní kontakty na osobní úrovni by měli navazovat spíše muži. Pracovní doba je od 9:00 do 17:30 (oficiální), v soukromých firmách podle rozhodnutí majitele. Není dobré své potenciální partnery podceňovat, možná neumí dobře anglicky a nevedou teoretické diskuse o mezinárodním obchodě, za to se však velmi dobře vyznají v místních poměrech a umějí si velmi dobře poradit díky kontaktům na své příbuzné a známé. Dále je nutno brát v úvahu, že Kyrgyzstán je poměrně chudší zemí s prvky východního způsobu myšlení. Jedná se třeba o přesnost, schopnost dodržet nejen ústní, ale i písemnou dohodu, atp. Při komunikaci s kyrgyzskými partnery je třeba dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. V případě nutnosti písemné komunikace je vhodnější komunikace prostřednictvím sociálních sítí, e-mailové přikládají menší váhu zejména v otázce rychlosti odpovědi. Je vhodné si zjistit náboženské zaměření partnera a z tohoto vyvodit přístup ohledně možných jednání mimo kancelář a konzumace alkoholu. Dress code je srovnatelný s Evropou. 

4.4. Komunikace

V kyrgyzské obchodní kultuře je komunikace založena na respektu, taktu a budování důvěryhodných vztahů. Oficiálními komunikačními jazyky jsou kyrgyzština a ruština, přičemž v obchodním prostředí převažuje ruština. Státní jazyk je kyrgyzský, oficiální jazyk ruský. Jazyky jsou uváděny jako rovnoprávné. Další nejčastěji používané jazyky jsou uzbecký a na jihu farsí. V obchodním jednání se využívá nosně ruský jazyk, angličtina je velice málo rozšířená. Z tohoto důvodu je tlumočník do RJ nutností. Mezi komunikační tabu je možné zařadit otevírání náboženských otázek a kritika KG jako země. Kyrgyzové mají často pozitivní vztah k bývalému SSSR, není proto vhodná jeho příliš striktní kritika. V Kyrgyzstánu jsou důležité k prosazení nabízeného zboží dobré osobní kontakty. Tyto kontakty je nutné periodicky upevňovat, neboť klíčové osoby důležité pro prodej nabízené produkce mohou odcházet i přicházet např. z Obchodně-průmyslové komory na jiné posty na Ministerstvo ekonomiky KG, avšak většinou si při svém odchodu zachovávají vazby a kontakty. Pokud není osobní kontakt možný, je preferovanou cestou komunikace prostřednictvím mobilních telefonů, nosně s využitím aplikace WhatsApp.

4.5. Doporučení

Důležité je mít na KG trhu partnera, který se vyzná v místních podmínkách a který má zpravidla dobré kontakty. Při vstupu na kyrgyzský trh je zejména nutné pečlivé prověření bonity partnera a zvýšená pozornost platebním podmínkám. Lze se též setkat se špatnou platební morálkou, nedodržováním uzavřených dohod a v případě soudních sporů se zdlouhavým projednáváním. Celkově špatná finanční situace je v mnoha případech limitující pro další rozvoj perspektivních projektů. Je nutné brát v potaz velmi omezený trh spotřebního zboží a nízkou koupěschopnost obyvatelstva. Používanou měnou při obchodních platbách je kyrgyzský som, euro  a americký dolar. Pro jednání je nejvhodnější ruština, ale znalost kyrgyzštiny pomůže vybudovat důvěru. Angličtina se používá méně často. Rozhodnutí nemusí být učiněna okamžitě, ale je důležité být trpělivý a brát v úvahu místní byrokracii. Osobní setkání, společné obědy a čajové dýchánky posilují partnerství. Odmítnutí pozvání může být vnímáno negativně. Z nalost daňového systému, celních předpisů a specifik investic usnadní podnikání. Respektování tradic, náboženských zvláštností (zejména během svatého měsíce ramadánu) a místních svátků podporuje dlouhodobou spolupráci.

4.6. Státní svátky

Veřejné svátky: 1.1. Nový rok 23.2. Den obránců vlasti 8. 3. Mezinárodní den žen 21. 3. národní svátek Nooruz 7. 4. Den národní dubnové revoluce 1.5. Svátek práce 5. 5. Den ústavy Kyrgyzské republiky 9.5. Den vítězství 31.8. Den nezávislosti Kyrgyzské republiky 7. 11. a 8.11. Dny historie a paměti předků Další dva muslimské svátky „Orozo Ait“ a „Kurman Ait“ jsou definovány lunárním kalendářem. 7.1. Vánoce (pravoslavné) jsou rovněž považovány za svátek. V případě, že svátek vychází na víkendový den (neděle), tak se den volna přenáší na další pracovní den po svátku. Při přípravě podnikatelských aktivit je rovněž brát v potaz, v jakém období se slaví svátek ramadán. 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Celní sazby vyplývají z členství KG v Eurasijské ekonomické unii. Je-li dovozce ze země, se kterou byla podepsána Dohoda o zamezení dvojího zdanění, která již vstoupila v platnost, a má-li u sebe potvrzení o tom, že již DPH zaplatil v zemi původu, pak se od něj platba DPH nevyžaduje, resp. vyžaduje se jen ta část DPH, o kterou je kyrgyzská DPH vyšší než DPH v zemi původu. Je uzákoněna kontrola exportu na některé výrobky. Okruh těchto výrobků odpovídá standardu obvyklému v evropských zemích – alkohol, cigarety, zbraně a vojenský materiál, jedy, radioaktivní látky, některé léky atp. Na dovoz i vývoz tohoto zboží je nutno mít příslušnou licenci. Od roku 1993 využívala KG strana při exportu do zemí EU „Všeobecný systém preferencí“- GSP. V listopadu 2015 schválila Evropská komise návrh na udělení Kyrgyzstánu GSP+, který vstoupil v platnost 27. ledna 2016, v případě KG se jedná o 66% všech výrobků dovážených do EU.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Kyrgyzstánu existují podobné druhy obchodních společností jako v jiných státech. Nejrozšířenější jsou společnost s ručením omezeným či akciová společnost. Akciové společnosti existují jak v otevřené, tak i v uzavřené formě. Pro zřízení kanceláře či reprezentace nebo společného podniku je zapotřebí mít k dispozici ověřený výpis z obchodního rejstříku a nutný je soudně ověřený překlad statutu. Totéž se týká i zřizování společného podniku. V současné době postačuje překlad do jazyka ruského. Podrobnější informace lze nalézt na webových stránkách Ministerstva ekonomiky a obchodu KG. 

5.3. Marketing a komunikace

S reklamou českých podniků v KG jsou minimální zkušenosti, což souvisí s omezeným vývozem spotřebního zboží z důvodů velice malého místního trhu pro spotřebitelské výrobky v našich cenových úrovních. S ohledem na místní specifika je nutné dát na doporučení místního distributora/partnera, jaké marketingové kanály je vhodné využít. Dobrý zvuk mají v Kyrgyzstánu některé české tradiční výrobky jako je sklo, české pivo, české lázeňství apod. Při využívání marketingových kanálů je nutné dodržovat limity, vyplývající z převažujícího muslimského náboženství Kyrgyzů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Kyrgyzstánu zahrnuje ochranné známky, autorská práva, patenty, průmyslové vzory a know-how. Pro podniky je důležité, aby si práva předem zaregistrovaly, sledovaly jejich využívání a uzavíraly s partnery právně vymahatelné smlouvy. Mezi hlavní mechanismy ochrany patří soudní spory, registrace v celním rejstříku a monitorování trhu v případě porušení práv. Kyrgyzstán rovněž realizuje státní programy na zlepšení regulace duševního vlastnictví. Ochrana duševního vlastnictví je v Kyrgyzstánu upravena celou řadou právních předpisů, upravujících patentovou ochranu, ochranu autorských práv apod. Kyrgyzstán je rovněž smluvní stranou řady mezinárodních úmluv v této oblasti, zde lze např. uvést The WIPO Copyright Treaty a The WIPO Performances and Phonograms Treaty. Od roku 1998 je Kyrgyzstán členem WTO.

Podrobněji viz Investiční portál Kyrgyzstánu. 

5.5. Trh veřejných zakázek

Probíhají prostřednictvím elektronického systému. Pro účast je nutné se zaregistrovat, mít elektronický elektronický podpis a podat žádost prostřednictvím portálu zakupki.gov.kg. Zadávání zakázek se mohou účastnit domácí i zahraniční společnosti, je však nutné splnit podmínky výběrového řízení. V roce 2024 byly zavedeny inovace, které mají zvýšit transparentnost a efektivitu výběrových řízení. Například státní podniky mohou nyní využívat specializovanou platformu pro zadávání veřejných zakázek. Kromě toho byla posílena protikorupční opatření a zjednodušena nabídková řízení.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V Kyrgyzstánu se bezhotovostní platby provádějí prostřednictvím licencovaných bank. Elektronické platby, převody a používání bankovních karet se řídí předpisy Národní banky Kyrgyzské republiky. Banky jsou povinny provádět platby v den předložení platebního dokladu nebo v den určený klientem, pokud smlouva nebo právní předpisy nestanoví jinak. Platební disciplína je v zemi různá: zpoždění plateb je možné, ale ke kontrole se používají smluvní sankce, automatizace zúčtování a přísná pravidla pro udržování finančních závazků. Obchodní spory se řeší jak u obecných, tak u rozhodčích soudů. Aktivně se uplatňuje předsoudní řešení sporů, zejména v obchodním prostředí. Prakticky jedinou platební podmínkou, která je bez rizika, je platba 100 % předem, ostatní platební podmínky jsou rizikové, přijatelnost akreditivů je nutno konzultovat u bank v ČR. 

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu – zastupitelský úřad Kyrgyzstánu ve Vídni . Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. Na základě zákona Kyrgyzské republiky č. 121 ze dne 14. 7. 2012 byla zrušena vízová povinnost pro turistické cesty či cesty na základě pozvání nepřesahující 60 dnů pobytu. Vedle vízové povinnosti došlo ke zrušení povinnosti se registrovat. Toto opatření se týká celkem 44 zemí, mezi nimiž je i Česká republika. Pokud by však plánovaná cesta měla přesáhnout 60 dnů pobytu, je možné si zažádat o vízum na jakémkoliv zastupitelském úřadě Kyrgyzstánu v zahraničí. Pro cesty nad 60 dnů pobytu je nutné zažádat si o vízum, a to prostřednictvím teritoriálně příslušného Zastupitelského úřadu Kyrgyzstánu ve Vídni. Od 9. 4. 2022 mohou občané Kyrgyzstánu podávat žádosti o krátkodobá Schengenská víza do ČR ve vízovém centru VFS Global v Biškeku na adrese Ibraimova 103, 11. poschodí, Business centre Victory. Víza v zastoupení ČR zpracovává velvyslanectví Švýcarska v Biškeku (adresa: 21 Erkindik blvrd., Bishkek 720040, Kyrgyzstan). V zemi je obvyklé se pohybovat s využitím TAXI, hromadná doprava je nespolehlivá a zdaleka nedosahuje evropských parametrů.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Postup při pobytu pracovních migrantů v Kyrgyzstánu upravuje nařízení „O postupu při výkonu pracovních činností cizími státními příslušníky a osobami bez státní příslušnosti na území Kyrgyzské republiky“. Za vydání povolení k zaměstnání zahraničnímu pracovníkovi vybírá pověřený orgán státní poplatek, jehož výši rovněž stanoví kyrgyzská vláda. K získání pracovního povolení musí zahraniční pracovníci doložit řadu dokumentů, včetně kopie platného patentu se zálohou na tři měsíce a pracovní smlouvy s uvedením výše mzdy. Pracovní povolení se vydává pro zahraničního specialistu – na dobu do jednoho roku, ne však déle, než je doba platnosti kvóty zaměstnavatele pro získávání a využívání zahraniční pracovní síly. pro zahraniční fyzické osoby a podnikatele – na období do jednoho roku v rámci kvóty pracovní migrace, pro vysoce kvalifikovaného specialistovu na žádost zaměstnavatele mimo kvótu pro získávání a využívání zahraniční pracovní síly. Vydává se po dobu trvání pracovní smlouvy, maximálně však tři roky, s možností prodloužení. Aktuální informace lze nalézt na webových stránkách Migrační služby Kyrgyzstánu. 

5.9. Veletrhy a akce

V Kyrgyzstánu se každý rok koná více než 20 menších výstav, většinou v Biškeku. Kyrgyzstán pravidelně pořádá výstavy a obchodní akce v různých odvětvích, včetně zemědělství, stavebnictví, energetiky a cestovního ruchu. Výstavy v Kyrgyzstánu mj. organizuje společnost BI EXPO, str 170/3, Fatyanov, Biškek, KG, tel.: +996 775 000 005 e-mail: management@biexpo.kg web: Biexpo.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Astaně (s akreditací pro Kyrgyzstán): Kabanbay Batyr Avenue 15/1, Business Centre Q2, 010000 Astana, Republic of Kazakhstan +7 7172 986828, e-mail: astana@mzv.gov.cz. Obchodně ekonomický úsek se nachází na velvyslanectví v Astaně +7 7172 986828, e-mail: astana.commerce@mzv.gov.cz Honorární konzulát České republiky v Kyrgyzské republice: Razzakova 15,720 040, Bišk e k t e l . : + 9 9 6 5 5 0 7 7 6 6 2 5 hko.cz.kg@gmail.com. 

CzechTrade

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Hasiči 101 Policie 102 Rychlá lékař. pomoc 103 Rychlá lékařská pomoc placená 151 Záchranáři 110, 161 Taxi 152, 156 Mezinárodní informační služba 160 Informace 109, 106 Havárie plynu 104

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda KG Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje KG Ministerstvo spravedlnosti KG Ministerstvo zahraničních věcí KG Ministerstvo obrany KG Ministerstvo vnitra KG Státní výbor pro energetiku, průmysl a použití ropy KG Ministerstvo ekonomiky a obchodu KG Ministerstvo financí KG Ministerstvo zemědělství KG Ministerstvo vzdělání a vědy KG Ministerstvo pro mimořádné situace KG Ministerstvo digitálního rozvoje KG Ministerstvo práce, sociálního zajištění a migrace KG Ministerstvo kultury, informace, sportu a politiky pro mládež KG Ministerstvo přírodních zdrojů, ekologie a technického dozoru KG Státní výbor národní bezpečnosti KG Státní úřad pro architekturu, výstavbu a veřejného hospodaření (государственное агентство архитектуры,строительства и жилищно-коммунального хозяйства) Státní daňová služba KG Státní celní služba KG Ministerstvo vzdělávání a vědy KG Státní geologická služba KG Oficiální stránka města Biškek Knati Kabar (zpravodajská agentura) Večerní Biškek (noviny) Statistické údaje KG