English version
Redukce rizika
Při redukci rizika musí být vybrána opatření, která jsou:
- účinná – snižují riziko na akceptovatelnou úroveň;
- přijatelná – z hledisek daných právním řádem, regulačními opatřeními, etikou, ekologií apod.;
- efektivní – s přiměřenými náklady;
- včasná – než dojde k naplnění hrozby.
Jak uvádí norma ČSN ISO/IEC 27005, při výběru opatření a během jejich zavádění by měla být brána v úvahu různá omezení. Obvykle se jedná o tato omezení:
- časová omezení,
- finanční omezení,
- technická omezení,
- provozní omezení,
- kulturní omezení,
- etická omezení,
- ekologická omezení,
- právní omezení,
- snadnost použití,
- osobní omezení,
- omezení při integraci nových a existujících opatření.
Podle toho, zda se před vlastní podnikatelskou aktivitou soustředíme na redukci rizika nebo až na důsledky této konkrétní aktivity, můžeme metody snižování rizika dále dělit do dvou skupin:
- metody odstraňující příčiny vzniku rizika,
- metody snižující nepříznivé důsledky rizika.
Do první skupiny patří metody, jejichž cílem je preventivně působit tak, aby byl eliminován (nebo alespoň redukován) výskyt rizikových situací. Do druhé skupiny patří metody, orientované na snížení (redukci) nepříznivých důsledků výskytu nepříznivých situací, kterým se nemůžeme v podnikání vyhnout.
Do první skupiny lze zařadit zejména přesun rizika, dále například vertikální integraci (tj. rozšíření výrobního programu o navazující či předcházející výrobní stupně) a další metody. Do druhé skupiny patří zejména diverzifikace a pojištění.
Relativně samostatnou skupinou metod, které umožní redukovat podnikatelské riziko na únosnou míru a které více či méně spadají do obou uvažovaných skupin, tvoří metody operační analýzy. Budeme je detailně sledovat zejména z pohledu jejich praktického uplatnění při procesu snižování rizika v podnikání. Zájemce o teoretické aspekty a principy těchto metod můžeme odkázat na jiné práce.[1]
Neodpustíme si však poznámku o mimořádné užitečnosti klasických metod operační analýzy v současném i budoucím konkurenčním boji firem. Mezi základní přednosti těchto metod (ale současně v některých situacích i výrazná omezení) patří jednoznačné a logické vyjádření ekonomických vztahů v konkrétním prostředí. Jejich rozvoj je těsně spjat s rozvojem výpočetní techniky, a proto se prakticky používají od druhé světové války při řešení složitých rozhodovacích problémů (viz dále).
Vzhledem k tomu, že existuje mnoho metod snižování rizika, které nelze jednoznačně zařadit do skupiny metod odstraňujících příčiny rizika nebo do skupiny metod snižujících nepříznivé důsledky rizika, v další části jsou jednotlivé přístupy ke snižování rizika ve firmě taxativně uvedeny, aniž bychom brali ohled na výše uvedené členění.
[1] Například Churchman, C., Achoff, R., Arnoff, E.: Úvod do operačního výzkumu. Alfa, Bratislava 1968; Rais, K., Smejkal, V.: Mathematical Tools for Risk Reduction. Scripta Fac. Nat. Univ. Purk. Brun., vol. 20 (1990), No. 4 (Mathematica), s. 175–82; Rais, K.: Operační a systémová analýza. Studijní text FP VUT v Brně, Brno 2001.
Převzato z knihy Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích vydané nakladatelstvím Grada v roce 2013
