Metody snižování podnikatelského rizika: Pružnost firmy, sdílení rizika, pojištění ad.

Pojištění

Pojištění patří mezi speciální, leč historicky zřejmě nejstarší formy přenosu rizika.^[1] Princip pojištění je z hlediska teorie rizik směna rizika velké ztráty (škody) za jistotu malé ztráty (pojistného). Negativní důsledky rizika budoucí nepříznivé situace se přenesou na pojišťovnu, která kryje škody zcela nebo částečně (v závislosti na smlouvě mezi pojištěným a pojišťovnou). Zatímco v oblasti pojištění fyzických osob dnes převažuje pojištění proti ztrátám na zdraví, životě, výdělku a důchodu a majetkové pojištění je spíše podceňováno,^[2]v obchodní oblasti převažuje majetkové pojištění, respektive pojištění proti nepříznivé události. Subjekt, který se pojišťuje, platí pojišťovně určité poplatky (pojistné), přičemž nákup pojišťovací služby spočívá v rozprostření rizika pojistné události na velký počet pojištěných subjektů (podle principů pojistné matematiky).^[3]

Pojištění je alternativou k vytváření vlastních rezerv pro budoucí negativní událostia má pochopitelně své výhody i nevýhody:

• Nepochybnou výhodou je snížení objemu vázaného kapitálu, který lze výhodněji investovat.
• Mírnou nevýhodou je jistota v podobě nutné úhrady pojištění (tento výdaj lze eliminovat výnosem).
• Nevýhodou, o které se příliš nemluví, ale s níž se většina z nás již setkala, je zřejmá snaha pojišťoven o stanovení pojistných podmínek tak, aby v případě skutečně vysokých dopadů bylo možné výši pojistného plnění omezit (spoluúčast), nebo ji zcela vyloučit (události vyjmuté z pojištění). Klasickým případem se staly události v Praze během zasedání MMF v roce 2000, kdy obchodníci, jejichž výlohy byly demonstranty rozbity, zjistili, že pojistné podmínky obsahují výluku škod vzniklých v důsledku nepokojů a demonstrací; v podobné situaci se ocitli někteří pojištěnci při záplavách. Obranou je pouze bedlivá analýza všeobecných a zvláštních pojistných podmínek, předkládaných pojišťovnou.

Velký význam má pojištění v oblasti obchodu, zejména pak mezinárodního, kdy se můžeme setkat s řadou specifických rizik a z toho vyplývajících druhů pojištění:

• Pojištění zahraničních přeprav zásilek, při kterém pojišťovna poskytuje plnění za poškození, ztrátu, krádež nebo zničení zásilky nahodilou událostí, přičemž na některá rizika je obvykle nutné se připojistit (rizika vyplývající z vlastností zásilky – například křehkost, nízká trvanlivost, dále pak rizika vyplývající z politické situace, případných válečných konfliktů). Obvykle se používají tři stupně pojistného krytí:
• Pojištění proti všem rizikům (Against All Risks – AAR), kdy jsou pojištěna všechna rizika včetně důsledků vyplývajících z vlastností zboží (choulostivosti zboží).
• Pojištění včetně zvláštní havárie (With Particular Average – WPA), kdy jsou pojištěna všechna rizika kromě důsledků vyplývajících z vlastností zboží (choulostivosti zboží).
• Pojištění s vyloučením zvláštní havárie (Free of Particular Average – FPA), kdy jde o nejnižší rozsah pojistného krytí a náhrada se poskytuje pouze v případě pojistných událostí, explicitně vyjmenovaných v pojistných podmínkách (obvykle to jsou nahodilé přírodní katastrofy).^[4]
• Kromě tohoto klasického pojištění roste úloha pojištění rizik zahraničněobchodních operací (teritoriálních rizik), obsahující zejména pojištění proti administrativním opatřením států, kde sídlí účastníci obchodu, válečným a sociálním konfliktům atd. V našich podmínkách vznikla akciová společnost EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost^[5]), která na komerčním principu garantuje exportní riziko (pojišťuje kombinovaným způsobem komerční a teritoriální riziko) a poskytuje garance úvěrů – viz následující odstavec.
• Pojištění úvěrových rizik kryje ztráty finančního rázu, tedy nikoliv škodu na majetku, ale platební neschopnost nebo nevůli dlužníka. Pojistnou událostí je majetková újma, která pojištěnému vznikla úplným nebo částečným nezaplacením jeho pohledávky z pojištěného vývozního kontraktu.
• Existují i zvláštní pojistné nástroje, spjaté s dříve popsanými finančními operacemi sloužícími ke snížení rizika: pojištění potvrzeného akreditivu, pojištění dokumentárního inkasa.
• Zvláštním druhem pojištění je pojištění investic, pojištění jednorázových akcí (například výstav a veletrhů proti rizikům, vyplývajícím z přepravy a pobytu nebo z jakýchkoliv akcí proti jejich zmaření – třeba povětrnostními podmínkami).
• Velmi důležitým pojištěním, snižujícím riziko podnikatele, je pojištění odpovědnosti za škodu. Zatímco občané se s tímto druhem pojištění setkávají prakticky výlučně v souvislosti s provozem motorových vozidel, při podnikání je variant pojištění odpovědnosti daleko více. Rozlišujeme zásadně pojištění povinné a dobrovolné, přičemž povinné pojištění má dvě podkategorie – pojištění smluvní povinné a pojištění zákonné, přičemž obě podkategorie jsou často zaměňovány. Smluvní povinné pojištění podnikatelů je u nás zakotveno pro tyto předměty podnikání: pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidel, civilních letadel, drážní dopravou, provozem vnitrozemského plavidla a námořního plavidla, při výkonu práva myslivosti, za škodu způsobenou advokáty, notáři, patentovými zástupci, daňovými poradci, auditory, správci konkurzní podstaty, soudními exekutory, autorizovanými architekty, inženýry a techniky, lékaři a veterinárními lékaři, provozovateli nestátních zdravotnických zařízení, za škodu jadernou, dále pak pojištění majetku družstva vlastníků bytů a nebytových prostor, jakož i zemědělských veřejných skladů a zboží, pojištění cestovních kanceláři, za škodu vzniklou v důsledku závažné havárie, výkonem sociálně-právní ochrany, pojištění odpovědnosti dražebníka, zprostředkovatele v pojišťovnictví, autorizovaných osob v souvislosti s technickými požadavky na výrobky a odpovědnosti při provádění klinických zkoušek. Zákonné pojištění, které je ve světě spíše výjimečné, u nás existuje pouze v souvislosti s pojištěním odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (i zde se ale jedná o snížení rizika podnikatele).
• S vývojem technologií a tedy i novými riziky se objevují stále více také nové druhy pojištění. Patří sem třeba kyberpojištění, které bylo doposud realizováno jako pojištění pro případ přerušení nebo omezení provozu podniku. Obvykle ale ve všeobecných pojistných podmínkách můžeme najít pasáž, která podobné škody způsobené kybernetickými útoky (např. typu DDoS) z pojištění vylučuje. Příkladem takové pojistky může být produkt pojišťovny nazvaný CyberEdge, který zmírňuje finanční dopady úniku, zneužití nebo ztráty dat a také dopady na IT systémy či dobré jméno společnosti. Základní krytí je zaměřeno na neoprávněné nakládání s údaji, na povinnosti pojištěného vůči dozorovým orgánům a na náklady na odborné služby. Neoprávněným nakládáním s údaji jsou myšleny osobní údaje, důvěrné informace společnosti, data související se subdodavatelskými společnostmi v obchodním řetězci, ale také důsledky nekvalitního zabezpečení sítě, které může generovat napadení, potažmo zavirování dat třetí osoby, odepření přístupu k datům, neoprávněné získání přístupového kódu, zničení, poškození nebo smazání dat, odcizení hardware, ale také zpřístupnění dat samotným zaměstnancem. Každá společnost má co do činění s dozorovými orgány, které dohlížejí na dodržování pravidel v rámci jejich fungování. Jako volitelné krytí se nabízí pojištění pro případ zveřejnění digitálního obsahu, vydírání prostřednictvím sítě nebo výpadky sítě. Zveřejněním digitálního obsahu jsou myšleny například pomluvy a s tím související negativní vliv na dobré jméno, zásahy do práva na soukromí, porušení autorského práva nebo nekalosoutěžní jednání. Mezi další krytí patří i možnost pojištění výpadku sítě. Produkt zde nabízí možnost krytí finanční ztráty samotné pojištěné společnosti, která může vzniknout přerušením či pozastavením funkce počítačových systémů společnosti.^[6]

V předchozím odstavci zmíněná ochrana před přerušením nebo omezením provozu se stává stále významnějším nástrojem pro snížení podnikatelských rizik. Pojišťovna v případě pojistné události uhradí mzdy a odvody na sociální a zdravotní pojištění, nájemné včetně leasingových splátek, veškeré placené služby, materiálové náklady vynaložené v době odstávky provozu, odpisy, silniční daň a daň z nemovitosti, pojistné, ušlý provozní hospodářský výsledek atd.

Zejména s narůstajícím tlakem na odpovědnost manažerů firem se objevují stále více pojistné produkty typu D&O (Director & Officers), které kryjí škody způsobené rozhodováním manažerů firmy, resp. odpovědnosti manažerů (pojistky kryjí náklady v souvislosti se zabavením majetku či očištěním jména).

Právní podmínky pojištění jsou u nás definovány č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, a dále pak v novém občanském zákoníku v ust. 2758 a násl., pojednávajících o pojištění.

^[1]    Jedna z nejstarších pojišťoven světa – Lloyd’s of London – sdružovala skupinu investorů, ochotných převzít velká rizika spojená s potopením lodí.
^[2]    S výjimkou tradičního oboru, jímž je pojištění motorových vozidel a odpovědnosti z jejich provozování.
^[3]    Dalšími způsoby, jak pojišťovna snižuje riziko, je poskytování pojištění společně s jinými pojišťovnami (pojistný pool) – například v případě pojištění jaderné elektrárny nebo využitím tzv. zajišťoven (pojišťoven pro pojišťovny). Tím je princip pojistné solidarity zcela maximalizován.
^[4]    Machková, M., Sato, A., Zamykalová, M. a kol.: Mezinárodní obchod a marketing. Grada Publishing, Praha 2002, s. 169–173.
^[5]    Význam Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s. (EGAP) od jejího založení v červnu 1992 stále roste. Společnost je plně ve vlastnictví českého státu, který vykonává svá vlastnická práva prostřednictvím ústředních orgánů státní správy. Například v letech 1993 až 2011 pojistil EGAP vývozní úvěry v celkové hodnotě 536 mld. Kč se státní podporou proti vývozním úvěrovým rizikům. Pojištění proti krátkodobým komerčním rizikům nezaplacení v důsledku platební neschopnosti či platební nevůle domácího nebo zahraničního kupujícího poskytuje od roku 2005 KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. spoluvlastněná EGAP a belgickou úvěrovou pojišťovnou Ducroire |Delcredere SA.NV.
^[6]    Antič, M., Hanzal, M.: Kyberútoky nejsou sci-fi. Hackeři ovládli i Česko. Pojistný obzor, XCVI ., 2013, č. 2. s. 25–27.

Převzato z knihy Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích vydané nakladatelstvím Grada v roce 2013