Národní program reforem České republiky 2011 – III. Reformní opatření ČR – část 2.

Národní program reforem představuje příspěvek České republiky k plnění cílů Strategie Evropa 2020, které si stanovily státy Evropské Unie nad rámec unijních kompetencí v oblasti dobrovolné koordinace hospodářských politik. Vychází z priorit definovaných politickou vůlí vlády.



III.4. Podpora podnikání, digitalizace a rozvoj digitálního trhu

Obsah dokumentu:

Úvod

Charakter českého podnikatelského sektoru vyplývá z povahy české ekonomiky jako na export orientované výrobní základny pro trhy v Evropě a jejím blízkém okolí. Česká republika by měla nadále využívat svou „polohovou rentu“ a přizpůsobit této výhodě i strukturu politiky zaměřené na podporu podnikání. Lze přitom konstatovat, že podíl tuzemských vlastníků firem podnikajících na území ČR je nízký a dominují pobočky a dceřiné společnosti zahraničních podniků působících na českém trhu.

Valná část výroby se soustřeďuje na zpracování primárních surovin na meziprodukty a na finální montáž produktů určených na export. Chybí naopak segmenty výroby s vysokou přidanou hodnotou, jako je výzkum a vývoj nových technologií, výroba složitějších součástek a výrobkových modulů a konečně služby spojené s konečným umisťováním výrobků na koncový trh.

Politika státu se musí soustředit na vytvoření podmínek pro rozvoj uvedených, dosud marginalizovaných sektorů (např. podporou výzkumu a vývoje – viz kap. III. 5.), na druhé straně by měla nadále umožňovat pokračování stávající produkce. Významnou roli pro rozvoj podnikatelského prostředí hrají opatření popsaná v jiných kapitolách NPR. Kromě výše uvedených je to např. změna v daňových a sociálních systémech orientovaná na snižování nákladů práce (viz kap. III. 1. a III. 2.), zefektivnění veřejné správy a boj proti korupci (systém transparentních veřejných zakázek a elektronizace systému jejich zadávání) či podpora vzdělávání pro kvalifikovanou pracovní sílu.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře malých a středních podniků včetně pokračování programů na podporu zahájení podnikání, zlepšení přístupu k financování, poskytování bankovních záruk, snižování administrativní zátěže, zjednodušení administrativních postupů a podpory inovací. V oblasti hodnocení legislativních dopadů je nutné prosazovat uplatňování principu „mysli nejdříve na malé“ (think small first) a využívání testu malých a středních podniků („SME test“) při předkládání legislativních návrhů upravujících podmínky podnikání.

Následující kapitola se soustředí na několik konkrétních oblastí, v nichž lze dosáhnout odstranění některých specifických překážek rozvoje podnikání. Na prvním místě se jedná o eliminaci administrativních a regulačních překážek pro podnikání a rozvoj společností. Jedná se např. o příliš komplikované procedury v daňové správě, obtížnost zahájení a ukončení podnikání, nedostatečný přístup k financím zejména pro malé a střední podniky (včetně neexistujícího trhu s rizikovým kapitálem), špatnou vymahatelnost smluv či nedostatek hospodářské soutěže v síťových odvětvích. Dále sem patří i obecně nízká vstřícnost úřadů k podnikání, nedostatečná podpora začínajících podniků a řada dalších dílčích problémů.

Specifickou, leč podstatnou oblastí pro zlepšení podmínek pro podnikání je sféra technologické připravenosti, zejména pak rozšíření a adaptace informačních a komunikačních technologií (dále jen „ICT“). ČR dále zaostává v oblasti nabídky, ale i využití vysokorychlostního internetu, a to především ve venkovských a odlehlých oblastech. Značný potenciál v oblasti zvýšení efektivity státní správy a její „uživatelské přívětivosti“ vůči občanům a podnikům skýtá oblast eGovernmentu. Racionálním využíváním ICT se zvyšuje produktivita práce a současně dochází k významným úsporám nákladů.

Hlavní reformní cíle

S ohledem na výše uvedené nedostatky podnikatelského a právního prostředí se vláda primárně zaměří na následující okruhy.

V oblasti národního cíle snižování administrativní zátěže dojde do konce roku 2013 k přeměření zátěže ve 12 vybraných oblastech, na základě kterého budou navrženy jednotlivé úpravy právních předpisů vedoucí k jejich zjednodušení.

Dalším hlavním reformním krokem je ekoaudit, jehož cílem je odstranění nadbytečných či neefektivních požadavků ve stávajících předpisech na ochranu životního prostředí.

Kromě odstraňování překážek pro podnikání je třeba přijmout i některá další opatření podporující pozitivními kroky zakládání podniků a další rozvoj podnikatelské činnosti. Tato opatření je třeba chápat jako komplementární vůči krokům odstraňujícím překážky.

Do oblasti zjednodušení administrativních procedur pro podnikatele lze zařadit mj. i opatření spojená se zjednodušením výkazu a správy daní. Jedná se jednak o zahájenou reformu zjednodušení systému daní z příjmu, kde budou ale nadále zachována zvýhodnění pro živnostníky v podobě výdajových paušálů, a dále je to zřízení jednoho inkasního místa (JIM) pro výběr daní, cel a pojistného na zdravotní a sociální pojištění (podrobnosti viz kapitola III.1.2.).

V oblasti rozvoje vysokorychlostního internetu představuje hlavní reformní iniciativu balík opatření shrnutých v koncepčním materiálu Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko. Klíčovým opatřením v oblasti eGovernmentu, které umožní přijetí řady dalších navazujících iniciativ směrem ke zlepšování podnikatelského prostředí a vyšší efektivitě státní správy, je projekt základních informačních registrů veřejné správy.

III.4.1. Snižování administrativní a regulační zátěže podnikatelů

Plánovaná opatření přispějí ke zjednodušení, zpřehlednění a lepší předvídatelnosti právního prostředí pro podnikání v ČR a tím rovněž ke zvýšení atraktivity země pro příliv zahraničních investic. Dále se odstraňují nadbytečné či neefektivní požadavky v předpisech, které jdou nad rámec práva EU a nemají jednoznačné opodstatnění.

Konkrétní reformní priority

1. Snižování administrativní zátěže podnikatelů

Národní cíl v oblasti snižování administrativní zátěže k roku 2020 je stanoven s ohledem na cíle Strategie Evropa 2020 následovně:

Snížení administrativní zátěže podnikatelů oproti roku 2005 o 30 %.

Vláda ČR bude pokračovat v projektu na snížení administrativní zátěže podnikatelů. Vláda na základě analýzy dosavadního průběhu a plnění národního programu odsouhlasila v prosinci r. 2010 navýšení dosavadního cíle redukce administrativní zátěže pro podnikatele na 25 % do r. 2012 a současně rozhodla o jeho pokračování v rámci následné etapy. V jejím průběhu bude testována aktualizovaná metodika pro měření administrativní zátěže používaná již do r. 2007, která zahrnuje 12 vybraných oblastí, např. oblast vstupu do podnikání, obchodního práva, vydávání povolení, podmínek zaměstnávání nebo placení daní.

V současné době běží druhá etapa přeměření administrativní zátěže, do které jsou zapojeni také podnikatelé. Přeměření se věnuje jak kvantitativním ukazatelům (např. čas potřebný pro plnění té které povinnosti či nákladové parametry), tak kvalitativním ukazatelům. Cílem je zjistit, které povinnosti vnímají sami podnikatelé při výkonu své práce jako nejvíce zatěžující. Předpokladem úspěchu této fáze je vzájemná součinnost a komunikace mezi zástupci státní správy a zástupci podnikatelské sféry.

2. Odstranění nadbytečných či neefektivních požadavků v předpisech na ochranu životního prostředí

V oblasti environmentální legislativy vzala vláda počátkem března 2011 na vědomí návrhy příslušné meziresortní komise, jež mají revizí právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí pomoci k posílení konkurenceschopnosti a rozvoji podnikání. Tento společný projekt několika ministerstev, tzv. eko-audit, obsahuje 96 konkrétních podnětů k odstranění nadbytečných či neefektivních požadavků v těchto předpisech, které převyšují požadavky práva EU a nemají jednoznačné opodstatnění. Provedení navrhovaných opatření přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků a zjednodušení právního prostředí, ve kterém operují.

3. Zjednodušení a sjednocení postupů v územním a stavebním řízení

Podstatou je změna legislativního rámce pro sjednocení postupů územního a stavebního řízení dle stavebního zákona, snižování administrativní zátěže v těchto řízeních a změna kvality a obsahu řízení prostřednictvím digitalizace procesů.

Implementace na úrovni vlády

Dokončení přeměření administrativní zátěže je plánováno k 30. červnu 2013, kdy bude vládě předložena závěrečná zpráva. Následovat bude předložení návrhů změn konkrétních právních předpisů ke snížení nadbytečné zátěže.

Rozpočtové nároky pro provedení druhé etapy bude možné stanovit až po zjištění rozsahu informačních povinností a požadavků na poskytnutí dat.

V případě eko-auditu jsou pro uskutečnění jednotlivých opatření stanoveny tři termíny: polovina roku 2011, konec roku 2011 a konec roku 2012. Dále ministři životního prostředí a průmyslu a obchodu předloží vládě do 31. prosince 2012 aktualizovaný seznam opatření spolu se zprávou o jejich dosavadním provádění, jež budou následně vládě předkládat vždy každý druhý rok. Legislativní návrhy budou součástí legislativního plánu prací vlády na příslušný kalendářní rok. Celkové úspory pro podnikatelskou sféru plynoucí z provedených opatření jsou odhadovány až ve výši 8,7 mld. Kč za rok, jednorázové úspory představují 1,7 mld. Kč.

Projekty sjednocení postupů podle stavebního zákona, snižování administrativní zátěže územního a stavebního řízení a digitalizace procesů budou dokončeny do r. 2013, což bude mít příznivý dopad v rámci pilíře č. 11 – Zkvalitňování charakteristik podnikání – a v pilíři č. 6. – Efektivnosti trhu v oblasti procedur spojených s podnikáním dle metodiky Světového ekonomického fóra.

Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa 2020

Opatření na snížení administrativní zátěže souvisí se stěžejní iniciativou strategie Evropa 2020 „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“ a je provázáno s doporučením č. 6 integrovaných hlavních směrů „zlepšit prostředí pro podnikatele a zmodernizovat průmyslovou základnu“, neboť má za cíl zvýšit konkurenceschopnost zejména malých a středních podniků.

Zároveň se jedná o kroky na podporu konkurenceschopnosti, po nichž volá i Pakt euro plus.

III.4.2. Institucionální podpora rozvoje podnikání

Zatímco odstraňování překážek pro rozvoj podnikání představuje nezbytný základ hospodářské politiky státu, jeho doplňkem musí být i opatření aktivně podporující zakládání a rozvoj podniků. Kromě opatření spadajících do sféry daňové a sociální (včetně daňové a sociální správy) či do politiky výzkumu a vývoje a do tvorby infrastruktury je na tomto místě třeba uvést reformy v oblasti institucí veřejné správy směrem k větší vstřícnosti vůči podnikatelům.

Konkrétní reformní priority

1. Státní správa vstřícná podnikání

S ohledem na skutečnost, že podstatná část českého podnikatelského sektoru je soustředěna na finální montáž, tj. do střední části výrobního řetězce, je nezbytnou podmínkou úspěchu tohoto typu podnikání rychlost jak v dodávkách součástek k výrobě, tak v exportu zpracovaných produktů. K tomu je zapotřebí perfektně fungující celní správy. Proto je zapotřebí optimalizovat síť celnic tak, aby vyhovovala provozní dobou i polohou potřebám podniků.

Současně je zapotřebí přizpůsobit i fungování dalších úřadů státní správy co nejvíce potřebám podnikatelské sféry. To platí např. pro délku úředních hodin, ale i pro rychlou online přístupnost důležitých informací, zvlášť v oblasti trhu práce (viz též níže).

2. Strategická podpora exportu a ekonomická diplomacie

S ohledem na strukturu českého hospodářství by měla být proexportní politika jedním z pilířů podpory podnikání. Vláda přijme strategický dokument v oblasti exportní politiky. Různá institucionální zastoupení České republiky musí lépe spolupracovat a jejich teritoriální rozložení musí lépe odpovídat potřebám české ekonomiky a exportérů. Územní síť českých zastoupení bude přizpůsobena hospodářským zájmům ČR.

Jednotný trh EU má také vnější dimenzi. Součástí ekonomické diplomacie v širším hledisku je proto obhajoba zájmů českého podnikatelského sektoru a českého exportu při tvorbě politik Evropské unie. Zde je zapotřebí koordinovaného postupu. Zejména v rámci společné obchodní politiky bude vláda postupovat tak, aby napomáhala odstraňování překážek ve volném obchodu, které mají negativní dopady na české exportéry. V rámci všech politik vnitřního trhu bude prosazovat další liberalizaci a otevírání dosud uzavřených sektorů.

3. Podpora vzniku nových podniků

Vláda učiní opatření pro rozvoj podnikání v oblastech služeb s vysokou přidanou hodnotou založeného na inovačních technologiích, a to prostřednictvím podpory infrastruktury pro zakládání clusterů, inkubátorů pro nové podniky a virtuálních tržišť inovací včetně rozvoje technologických parků. V tomto rámci bude úžeji spolupracovat s krajskými a místními samosprávami a podnikatelskými reprezentacemi. Priority v této oblasti zohlední i při artikulaci priorit pro využívání prostředků ze strukturálních fondů v příštím programovacím období.

Implementace na úrovni vlády

V oblasti zlepšení státní podpory exportu již bylo koncem února 2011 podepsáno memorandum o spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR s hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které zaručuje lepší koordinaci zahraničních podnikatelských misí, dlouhodobě stabilní a předvídatelnou proexportní politiku a silnější podporu českých firem na zahraničních trzích. V současné době je v meziresortním připomínkovém řízení také materiál „Aktualizace Exportní strategie České republiky na období 2006 – 2010 na rok 2011“. Ve státním rozpočtu na rok 2011 se předpokládá na podporu exportu částka 1 mld. Kč.

Opatření zaměřená na efektivnější instituce představují pilíř konkurenceschopnosti č. 1 dle metodiky Světového ekonomického fóra.

Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa 2020

Reformní opatření jsou zaměřena na zlepšení podnikatelského prostředí a usnadnění podnikání, v jejichž důsledku by mělo dojít ke vzniku pracovních míst a podpoře inovativních podniků. Zřejmá je tedy návaznost na cíl zvýšení zaměstnanosti a cíl podpory investic do vědy a výzkumu a na doporučení č. 6 integrovaných hlavních směrů „zlepšit prostředí pro podnikatele a zmodernizovat průmyslovou základnu“.

III.4.3. Zlepšení přístupu k vysokorychlostnímu internetu a rozvoj eGovernmentu

Vláda ČR bude pokračovat v aktivitách podporujících rozvoj elektronických komunikací a dalších aktivitách vytvářejících vyspělou informační společnosti (ICT). Výsledkem bude mimo jiné zlepšení podnikatelského prostředí, zvýšení efektivity veřejné správy a služeb pro občany a podniky.

Konkrétní reformní priority

1. Zlepšení přístupu k vysokorychlostnímu internetu

V lednu 2011 vláda ČR schválila Státní politiku v elektronických komunikacích – Digitální Česko. Cílem je redukovat „digitální propast“ v oblasti přístupu k vysokorychlostnímu internetu mezi venkovskými sídly a městy. V tomto dokumentu si ČR stanovila cíl zajistit do roku 2013 dostupnost služby přístupu k vysokorychlostnímu internetu ve všech obydlených lokalitách ČR s minimální přenosovou rychlostí alespoň 2 Mbit/s (download) a ve městech alespoň 10 Mbit/s.

Střednědobým cílem je zajistit do roku 2015 dostupnost vysokorychlostního internetu ve venkovských sídlech s přenosovou rychlostí, která bude alespoň na úrovni 50% průměrné rychlosti dosahované ve městech. Přitom 30% domácností a firem ve městech by mělo mít přístup k přípojkám s přenosovou rychlostí alespoň 30 Mbit/s. Státní politika má přispět k vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj přístupu k vysokorychlostnímu internetu a služeb využívaných jeho prostřednictvím, zvýšení počtu uživatelů internetu, zrychlení připojení, a tím i zvýšení digitální gramotnosti obyvatel ČR, což bude mít v konečném důsledku příznivý dopad na podnikatelský sektor a na celkový hospodářský růst.

Klíčovými opařeními k naplnění uvedených cílů jsou zejména využití rádiového spektra uvolněného přechodem z analogového na digitální televizní vysílání (tzv. digitální dividenda) pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu k internetu, vytvoření a zpřístupnění uživatelských vstřícných a přínosných aplikací státní správy motivujících občany a firmy k využívání internetu a v neposlední řadě předložení úprav zákonných a podzákonných norem, jež umožní, urychlí a zefektivní rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu.

2. Rozvoj eGovernmentu

Cílem ČR bude do konce roku 2015 dosáhnout využívání služeb eGovernmentu u minimálně 50 % občanů a 95 % podniků.

Jedním z hlavních projektů je zavedení elektronických občanských průkazů (eID), jejichž start se připravuje na leden 2012. Používání eID představuje jeden ze základních kamenů, na kterém bude možné v budoucnu stavět další elektronické služby veřejné správy.

Dalším z projektů eGovernmentu je zřízení základních registrů veřejné správy s termínem dokončení v červenci 2012. Systém registrů umožní, aby občané a podniky při komunikaci s úřady nemuseli opakovaně poskytovat stejné údaje, které budou v rámci veřejné správy sdíleny. Registry přinesou rovněž snížení administrativní zátěže a zároveň významný kvalitativní skok při využívání eGovernmentu jak ze strany občanů, tak ze strany podniků.

Vláda ČR vypracuje „Strategii elektronizace vybraných agend ve veřejné správě“, v rámci které budou mj. zohledněny cíle stanovené v Digitální agendě pro Evropu a evropském Akčním plánu pro eGovernment na období 2011-2015, zejména co se týče využívání elektronických služeb spojených se studiem, prací, zdravotní péčí, bydlením nebo důchodem odkudkoli z Evropy.

Strategie rovněž zahrne možnosti dalšího rozvoje informačního systému datových schránek a kontaktních míst veřejné správy – Czech POINT, které již v ČR fungují a přinášejí zjednodušení a zrychlení procesů veřejné správy pro občany i podnikatele. Datové schránky sice v současnosti fungují, ale je třeba zajistit jejich využívání v praxi a propojení s cíli vytyčenými na úrovni EU.

K zefektivnění procesů v oblasti kultury a správy kulturních děl přispěje také digitalizace kulturního obsahu, která probíhá na základě Státní kulturní politiky na léta 2009 – 2014 schválené v roce 2008 a která bude blíže specifikovaná na základě Národní strategie digitalizace kulturního obsahu pro roky 2011 – 2016. Ta bude předložena vládě ČR ve třetím čtvrtletí roku 2011. Vláda připravuje novelizaci autorského zákona, která by měla mj. řešit autorskoprávní aspekty digitalizace kulturního obsahu, zejména pokud jde o tzv. osiřelá díla.

Implementace na úrovni vlády

Horizontem plnění opatření je převážně rok 2013, resp. 2015.

V 2. pol. roku 2011 vláda předloží Národní strategii digitalizace kulturního obsahu. Koncepční záměry dále vláda promítne do legislativních návrhů, jmenovitě do přípravy novelizovaného znění autorského zákona (č. 121/2000 Sb.) s plánovaným datem předložení v 1. čtvrtletí 2012.

V oblasti vysokorychlostního internetu ČR nenabízí žádné finanční pobídky, jednotlivá opatření jsou směřována k vytvoření vhodných podmínek pro soukromé investice. Finanční nároky opatření v oblasti eGovernmentu jsou významné, nicméně kvůli své komplexnosti nyní těžko vyčíslitelné. Významnou úlohu při uskutečnění opatření představují projekty financované ze zdrojů EU. Opatření v této podkapitole spadají do 9. pilíře konkurenceschopnosti – Technologická připravenost – dle metodiky Světového ekonomického fóra.

Provázanost opatření s cíli Evropa Strategie 2020

Opatření jsou úzce provázána s vlajkovou iniciativou Strategie Evropa 2020 Digitální agenda pro Evropu a Akčním plánem pro eGovernment na léta 2011 – 2015.

O „specifickém úsilí“ na podporu inovací a infrastruktury rovněž hovoří Pakt euro plus.

Pravidelné novinky e-mailem