Nizozemsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Haagu (Nizozemsko)

Nizozemsko, někdy také nesprávně Nizozemí nebo Holandsko, je jedna ze čtyř zemí Nizozemského království, která leží v severozápadní Evropě na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Z celkové rozlohy 41 526 km² tvoří 18,41 % vodní plocha. Žije zde 17,3 milionu obyvatel a s hustotou zalidnění 510 obyvatel na km² se jedná o jednu z celosvětově nejhustěji osídlených zemí. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou tvoří čtyři velké aglomerace – Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Oficiálním hlavním městem je Amsterdam, většinu funkcí hlavního města však plní Haag, který je sídlem nizozemského krále, parlamentu a vlády. Vedle Nizozemců, kteří tvoří převážnou většinu obyvatelstva, žijí v zemi také původní menšiny Frísů a Němců. V Nizozemsku také žijí imigranti ze stávajících a bývalých nizozemských zámořských území – Surinamu, Nizozemských Antil a Indonésie. Další poměrně početné jsou komunity přistěhovalců z Maroka a jiných arabských zemí, z Turecka i mnoha dalších asijských zemí.

Nezávislé Nizozemí (pouze severní část) bylo vyhlášeno po Osmdesátileté válce v roce 1581 Verlatingheho listinou a trvalo do roku 1795, kdy bylo obsazeno Francií. Ta na jeho území ustanovila v letech 1795–1806 Batávskou republiku a poté v letech 1806–1810 podřízené Holandské království, které bylo až do roku 1815 připojeno k Francii. Na Vídeňském kongresu bylo v roce 1815 vyhlášeno Spojené království Nizozemské, ke kterému patřila do roku 1830 také Belgie a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo současné Nizozemské království, spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburskem. Od roku 1890 existuje Nizozemsko v té podobě, jak je známe dnes.

V současnosti je Nizozemsko konstituční parlamentní monarchie. Ústavním zákonem z roku 1815 byl zaveden systém dvoukomorového parlamentu a až do dneška se skládá nizozemská zákonodárná moc (Staten-Generaal van het Koninkrijk der Nederlanden) z dolní (doslova Druhé: Tweede Kamer der Staten-Generaal) a horní komory (vlastně První: Eerste Kamer der Staten-Generaal), srovnatelné s českou Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

Administrativní dělení:

Provincie Hlavní město Největší město Rozloha (km2) Obyvatelstvo
Drenthe Assen Assen 2 641 486 000
Flevoland Lelystad Almere 1 417 374 000 
Frisko Leeuwarden  Leeuwarden  3 341 642 000 
Gelderland Arnhem Nijmegen 4 971 1 979 000 
Groningen  Groningen  Groningen 2 333 573 000
Jižní Holandsko  Haag Rotterdam  2 814 3 455 000
Limburg Maastricht Maastricht 2 150 1 127 000 
Overijssel Zwolle Enschede 3 325 1 116 000
Severní Brabantsko ´s-Hertogenbosh Eindhoven 4 916 2 419 000
Severní Holandsko Haarlem Amsterdam 2 671 2 613 000
Utrecht Utrecht Utrecht 1 385 1 190 000
Zeeland Middelburg Middelburg 1 787 380 000

Členství v mezinárodních organizacích:

  • Ekonomická unie mezi Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem (BENELUX)
  • Evropská unie (EU)
  • Severoatlantická aliance (NATO)
  • Organizace spojených národů (OSN)
  • Rada Evropy (EC)
  • Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)
  • Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
  • Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)
  • Mezinárodní kriminálně-policejní organizace (Interpol)
  • Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO)
  • Mezinárodní telekomunikační unie (ITU)
  • Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO)

a mnoho jiných.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Nizozemské království
  • Koninkrijk der Nederlanden

Složení vlády:

Pozn. Na některých nizozemských ministerstvech působí současně dva ministři, přičemž jeden z nich řídí ministerstvo, zatímco druhý má v gesci pouze určitou problematiku v rámci ministerstva. Dále jsou v některých resortech jmenováni státní tajemníci (tzv. juniorní ministři).

Ministerstvo pro všeobecné záležitosti:

  • Mark Rutte, předseda vlády, ministr pro všeobecné záležitosti

Ministerstvo zahraničních věcí:

  • Stef Blok – ministr zahraničních věcí
  • Sigrid Kaag – ministryně zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce

Ministerstvo financí:

  • Wopke Hoekstra – ministr financí
  • Alexandra van Huffelen – státní tajemnice pro benefity a cla
  • Hans Vijlbrief – státní tajemník pro daňové záležitosti a daně

Ministerstvo zdravotnictví, prosperity a sportu:

  • Hugo de Jonge – místopředseda vlády a ministr zdravotnictví
  • Martin van Rijn – ministr pro lékařskou péči
  • Paul Blokhuis, státní tajemník ministerstva zdravotnictví, prosperity a sportu

Ministerstvo vnitra a vztahů království:

  • Kajsa Ollongren – místopředsedkyně vlády a ministryně vnitra a královských vztahů
  • Ramond Knops – státní tajemník ministerstva vnitra a královských vztahů

Ministerstvo zemědělství, přírody a kvality potravin:

  • Carola Schouten – místopředsedkyně vlády a ministryně zemědělství, přírody a kvality potravin

Ministerstvo spravedlnosti a bezpečnosti:

  • Ferdinand Grapperhaus – ministr spravedlnosti a bezpečnosti
  • Sander Dekker – ministr právní ochrany
  • Ankie Broekers-Knol – státní tajemnice pro migraci

Ministerstvo sociálních věcí a zaměstnanosti:

  • Wouter Koolmees – ministr sociálních věcí a zaměstnanosti
  • Tamara van Ark – státní tajemnice ministerstva sociálních věcí a zaměstnanosti

Ministerstvo ekonomických záležitostí a klimatu:

  • Eric Wiebes – ministr ekonomických záležitostí a klimatu
  • Mona Keijzer – státní tajemnice pro ekonomické záležitosti

Ministerstvo obrany:

  • Ank Bijleveld – ministryně obrany
  • Barbara Visser – státní tajemnice ministerstva obrany

Ministerstvo pro infrastrukturu a vodní hospodářství:

  • Cora van Nieuwenhuizen – ministryně pro infrastrukturu a vodní hospodářství
  • Stientje van Veldhoven – státní tajemnice pro infrastrukturu

Ministerstvo školství, kultury a vědy:

  • Ingrid van Engelshoven – ministryně školství, kultury a vědy
  • Arie Slob – ministr pro základní a středního školství a média

Formování v pořadí již třetí Rutteho vlády trvalo nejdéle v moderní historii. Vláda, která je označována jako „sňatek z rozumu“, musí spolupracovat s dolní komorou parlamentu, kde disponuje jen velmi křehkou většinou jednoho hlasu (76 ze 150 poslanců). Mj. i z toho důvodu nejsou lídři koaličních stran, s výjimkou M. Rutteho, zastoupeni ve vládě a budou se soustředit na získávání podpory pro vládní návrhy. Nově bylo zřízeno ministerstvo zemědělství, přírody a kvality potravin, další dvě ministerstva nesou nové názvy (ministerstvo ekonomických záležitostí a klimatu a ministerstvo pro infrastrukturu a vodní hospodářství).  Vzhledem k tomu, že koalice je tvořena čtyřmi stranami, zvýšil se rovněž počet ministrů bez portfeje a státních tajemníků.

Složení vlády: https://www.government.nl/government/members-of-cabinet

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel (všechny údaje platné k datu publikace informace): 17,3 mil.
  • Hustota obyvatelstva: 510 obyvatel / km2

Míra ekonomické aktivity:

  • 78 %
  • 37 % pracovníků má zkrácené pracovní úvazky, tj. nejvíce v rámci EU

Roční přírůstek obyvatelstva: 102 400 osob, tj. 0,6 % celkového obyvatelstva

Demografické složení:

  • mladší 20 let: 22,5 %
  • 20-40 let: 24,5 %
  • 40-65 let: 34,8 %
  • 65-80 let: 13,8 %
  • nad 80 let: 4,4 %

Národnostní složení:

  • nizozemská národnost (autochtoon): 77,4 %, tj. 13,4 mil.
  • jiná národnost (allochtoon): 22,6 %, tj. 3,9 mil.

Složení obyvatelstva jiné než nizozemské národnosti podle země původu:

  • západní (westers): 1,7 mil.
  • ostatní (niet-westers): 2,2 mil., z toho zejména 400 tis. Turků, 390 tis. Maročanů, 350 tis. Surinamců

 Náboženské složení:

  • bez vyznání: 44 %
  • římsko-katolická vyznání: 27 %
  • křesťanské reformované církve: 17 %
  • ostatní vyznání: 12 %

 Úřední jazyk:

  • nizozemština
  • fríština, pouze v provincii Friesland/Fryslân (mateřský jazyk cca 400 tis. obyvatel)

Nejčastěji používaný cizí jazyk:

  • angličtina (min. základní znalost u téměř 90 % obyvatel)
  • němčina (min. základní znalost u téměř 70 % obyvatel)

Zdroj: Het Centraal Bureau voor de Statistiek; vlastní výpočty

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP / obyv (EUR, tržní ceny):
  2015  2016  2017   2018 2019 
HDP / obyv  40 828  41 718  43 150  44 704 46 939
Vývoj objemu HDP (EUR mil., tržní ceny):
  2015  2016  2017  2018  2019 
HDP 690 008 708 337 737 048 773 373 812 051
Míra inflace (%):
  2015 2016  2017  2018   2019
Roční míra inflace 0,6 0,3 1,4 1,7 2,6
Míra nezaměstnanosti (%):
  2015 2016  2017  2018  2019 
Roční míra nezaměstnanosti 6,9 6,0 4,9 3,8 3,4

 (dle Het Centraal Bureau voor de Statistiek)

Očekávaný vývoj v teritoriu:

Dle údajů NL statistického úřadu byl růst HDP ve IV. čtvrtletí 2019 oproti III. čtvrtletí na úrovni 0,4 %; celkový růst za celorok 2019 pak představoval 1,6 %. Tohoto výsledku bylo dosaženo především díky vyšší spotřebě a investicím.
Vývoz zboží v únoru 2020 vzrostl ve vztahu k únoru 2019 o 3,3 %; nejvýznamnější nárůst vykázal, stejně jako v předcházejícím čtvrtletí, vývoz ropy a strojů. V případě dovozů došlo v únoru 2020 k poklesu oproti únoru 2019 o 0,9 % (jednalo se o první pokles za poslední 4 roky); propad se týkal hlavně ropných výrobků, kovových produktů, a strojů.
Spotřeba domácností vzrostla v únoru o 1,1 % oproti únoru 2019. Hlavní podíl na tomto vývoji měly výdaje na elektrické zařízení, zařízení domácnosti a služby. Stejně tak investice vykázaly růst o 1 % (zejména letadla a infrastruktura).
Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu 2020 vykázal hodnotu 1,4 %. K tomuto poklesu oproti prosinci 2019 (2,6 %) přispěly zejména nižší ceny pohonných hmot.

Ve zpracovatelském průmyslu došlo v únoru k poklesu objemu výroby o 1,3 %.

Míra nezaměstnanosti byla v únoru na úrovni 2,9 %, což představovalo celkem 274 tisíc nezaměstnaných.

Za celorok 2019 dosáhl přebytek státního rozpočtu 14 mld. EUR, což odpovídá úrovni 1,7 % HDP. Tento přebytek je o plné 3 mld. EUR vyšší než přebytek za celý předcházející rok 2018. Vládní dluh ke konci r. 2019 dále poklesl na 48,6 % HDP, oproti 52,4 % ke konci r. 2018. Poprvé za posledních 11 let byl tak dluh pod úrovní 50 % (naposledy v r. 2008). Přebytku státního rozpočtu bylo dosaženo již čtvrtý rok v řadě. Část tohoto přebytku bylo použito na nákup akcií Air France-KLM, část byla investována do vkladů.

V souvislosti s opatřeními s pandemií koronaviru ministerstvo financí očekává v letošním roce schodek rozpočtu ve výši 11,8 %, tj. 92 miliard EUR. Státní dluh vzroste ze 48,3 % na 65,2 % HDP. Výdaje vlády v souvislosti s pandemií koronaviru dosud dosáhly 20,1 miliard EUR.

Vládní odhad veřejných financí je výrazně skeptičtější než např. odhad MMF z počátku dubna t.r. (schodek rozpočtu 6,2 % a státní dluh 58,3 %), nebo odhad nizozemského Úřadu pro analýzu hospodářské politiky v březnu, kdy publikoval čtyři scénáře. Scénáře používají různé výchozí body s ohledem na trvání omezení a závažnost ekonomického dopadu. Všechny scénáře vedou k recesi, kdy HDP klesne v roce 2020 od 1,2 % až o 7,7 %. V nejmírnějším scénáři, kdy by omezení trvala pouhé tři měsíce, se ekonomika měla zotavit již ve třetím čtvrtletí roku 2020; naopak v nejzávažnějším scénáři při trvání omezení po dobu 12 měsíců se předpokládá snížení HDP o 7,3 % v roce 2020 a 2,7 % v roce 2021.

Své propočty vývoje ekonomiky zveřejnily také hlavní banky. Např. Rabobank, která se angažuje zejména v zemědělském sektoru, očekává za předpokladu ukončení hlavních omezení k 1. červnu (aktuální datum pro uvolnění je 19. květen) pokles HDP ve stávajícím roce o 5 %. Vychází přitom z již dostupných dat druhé poloviny března, kdy v Nizozemsku začala platit vládní omezení; během tohoto období poklesl např. objem veřejné dopravy o 90 %. V případě jednotlivých sektorů dojde k nejvyššímu poklesu v pohostinství (- 18 % r. 2020 / + 22 % r. 2021), zpracovatelském průmyslu (- 11 % r. 2020 / + 4 % r. 2021), obchodních službách (- 10 % r. 2020 / + 1 % r. 2021) a zemědělství, lesnictví a rybářství (- 10 % r. 2020 / + 4 % r. 2021).  V případě trvání omezení až do září by ovšem pokles HDP již dosáhl úrovně okolo 14 %. V následujícím roce by sice došlo k výraznému obratu ve formě růstu + 11 %, ale v některých případech by škody na ekonomice nebyly odstraněny. Tyto závěry jsou v souladu s propočty OECD, které obecně předpokládají pokles HDP o 2 % s každým dalším měsícem uzavření ekonomiky.
Banka ABN-AMRO publikovala studii o dopadech omezujících opatření na spotřebu. Podobně jako Rabobank předpokládá pokles HDP r. 2020 na úrovni 4 %; za hlavní spouštěč krize označuje pokles soukromé spotřeby, která se na celkovém HDP podílí téměř polovinou (45 %).  Také ABN-AMRO již pracuje s údaji druhé poloviny března, kdy spotřeba oproti stejnému období minulého roku byla nižší o 12 % (během velikonočního víkendu pak o plných 22 %). Hlavní tendence jsou růst obratu supermarketů i lokálních specializovaných maloprodejen, přechod na nákupy online, stírání rozdílů mezi všedními dny a víkendy, růst podílu zboží dlouhodobé spotřeby. Odhady banky jsou následující (r. 2020 / 2021) : HDP – 4 % / + 2,5 %; soukromá spotřeba – 5 % / + 4,5 %; veřejná spotřeba + 3,3 % / + 1,8 %; investice – 8,2 % / – 1,5 %; vývozy – 6,7 % / + 5,2 %; dovozy – 6,9 % / + 5,2 %.
Největší nizozemská banka ING očekává pokles r. 2020 na úrovni 5,5 %, následovaný růstem následujícího roku ve výši 5,2 %. (Pro srovnání její odhad v případě eurozóny je – 5 % / + 3,2 % a v případě ČR – 3,9 % / + 3,5 %. Dle MF ČR bude ovšem propad českého HDP ve stávajícím roce – 5,6 % a růst r. 2021 + 3,1 %.)
 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (mil. EUR):
  2015  2016  2017   2018 2019 
Příjmy 292 740  307 822  320 029  337 389 354 279
Výdaje 306 759  305 249  312 015  326 041 340 242
Saldo – 14 019  2 573  8 014  11 348 14 037

(dle Het Centraal Bureau voor de Statistiek)

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. EUR):
  2015  2016  2017  2018  2019 
Bilance běžného účtu  43 421  57 103  77 236  83 661 82 979
Obchodní bilance  65 447  65 704  70 883  68 092 69 210
Vývoz zboží  418 372  420 900  462 146  483 910 494 969
Dovoz zboží  352 925  355 196  391 263  415 818 425 759
Bilance služeb  – 13 689  6 371 8 212  12 972 17 884
Vývoz služeb  151 980  142 479 149 232  157 576 175 166
Dovoz služeb  165 668 135 848 141 021 144 604 157 282
Bilance kapitálového účtu  – 3 382 – 1 179 – 670 – 835 – 213
Čistý finanční účet 42 622 57 415 75 197 85 306 87 305
Čisté přímé investice 64 647 102 252 14 844 26 523 44 359
Přímé investice v zahraničí 226 626 247 682 305 080 – 117 649 69 546
Zahraniční investice v Nizozemsku  161 979 145 430 290 236 – 144 172 25 187

(Zdroj: De Nederlandsche Bank)

Celkové rezervy (mil. USD):
  2014  2015  2016   2017 2018 
Celkové rezervy (vč. zlata)  43 054  38 214  35 906  38 422 38 432

(Dle MMF)

Zahraniční zadluženost: 

Dle NL statistického úřadu byl k 31. 12. 2019 státní dluh 395 mld. EUR, což představuje 48,6 % ročního HDP. NL státní dluh je tak pod úrovní, předepsanou ze strany EU. V přepočtu na obyvatele to činí cca 22 800 EUR.

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor:

Bankovní sektor v Nizozemsku je velmi rozsáhlý, představuje cca jednu stovku bank. Z poměru konsolidovaných bankovních aktiv k hrubému domácímu produktu (nejčastěji používaný ukazatel velikosti bankovního sektoru) pro Nizozemsko vyplývá, že nizozemský bankovní sektor je téměř čtyřikrát větší než národní ekonomika.

Nizozemský bankovní sektor je tvořen zejména tuzemskými bankami: celkové aktiva tuzemských bank tvoří více než 90 % celkových aktiv všech bank působících v Nizozemsku.

Bankovní sektor Nizozemska je charakteristický také vysokým stupněm koncentrace: tři největší banky (ING Bank, Rabobank a ABN AMRO Bank) tvoří 80 % z celkového objemu bankovních aktiv. Od r. 2014 jsou tyto banky přímo pod dohledem Evropské centrální banky. 

ING Bank je největší bankou v Nizozemsku. V r. 2008 ING Bank přijala kapitálovou injekci ve výši 10 mld. EUR od nizozemské vlády, která byla v roce 2014 zcela splacena. Strategické cíle společnosti ING Bank posilují pozici v oblasti digitálního bankovnictví (takzvaná strategie Think Forward) poměru nákladů a výnosů. ING Bank usiluje o to, aby byla lídrem v digitálním bankovnictví založeném na snadném přístupu, zjednodušených produktech a službách a nástrojích, které pomáhají zákazníkům provádět inteligentní finanční rozhodnutí.
Web: https://www.ing.nl/

Rabobank je druhou největší bankou v Nizozemsku a je družstevní bankou. V roce 2014 v reakci na novou evropskou legislativu a změny dohledu Evropské centrální banky Rabobank oznámila záměr přehodnotit svoji strukturu řízení. Počínaje r. 2016 všechny pobočky tvoří jednu družstevní strukturu, která vlastní jednu bankovní licenci a vydává jeden soubor finančních výkazů. Tyto změny nemají vliv na kooperativní principy skupiny Rabobank ani na způsob, jakým podniká se svými klienty. Strategickým záměrem Rabobank je vynikající zákaznický servis, zlepšení jeho finančních výsledků a dosažení pružnější a silnější bilance.
Web: https://www.rabobank.com/en/home/index.html

ABN AMRO Bank je třetí největší bankou v Nizozemsku s primárním zaměřením na domácí trh při provádění vybraných operací na mezinárodní úrovni. Všechny akcie společnosti ABN AMRO Bank byly drženy nizozemským státem. V roce 2013 ABN AMRO oznámila, že zahájí přípravu na veřejnou nabídku akcií.  V listopadu 2015 byla na burze uvedena první tranše depozitních příjmů za akcie. Nizozemský stát zůstane po určitou dobu akcionářem společnosti ABN AMRO, v nadcházejících letech se jeho podíl bude snižovat.
Web: https://www.abnamro.nl/ 

De Volksbank (dříve SNS Bank) je čtvrtou největší bankou v Nizozemsku a největší nizozemskou bankou, která není pod přímým dohledem Evropské centrální banky. Banka působí na nizozemském trhu se zaměřením na hypotéky, úspory a platby. V roce 2013 byla SNS Bank zachráněna nizozemskou vládou a zůstává ve vlastnictví státu.
Web: https://www.devolksbank.nl/home.html

NIBC Bank působí v zemích Beneluxu a v Německu se zaměřením na poskytování hypotečních úvěrů a úspor produktů pro firemní i individuální zákazníky. V roce 2014 NIBC Bank splatila poslední tranše vládních obligací dluhopisů obdržených od nizozemského státu během finanční krize. V roce 2014 NIBC dokončila akvizici německé společnosti Gallinat-Bank AG, jejíž název byl změněn na NIBC Bank Deutchland AG.
Web: https://www.nibc.com/

Banka Achmea je zaměřena na poskytování spořicích produktů domácnostem a vlastním bydlení hypotečních úvěrů. V roce 2014 prošla banka významnou změnu ve své podnikové struktuře: Achmea Hypotheekbank NV, Achmea Bank Holding NV a Achmea Retail Bank NV dokončily fúzi do jediného bankovního subjektu. Účelem fúze bylo snížit složitost, dosáhnout nových právních předpisů a zvýšit efektivitu systémů a procesů.
Web: http://www.achmeabank.com/

Van Lanschot Bank je nejstarší nezávislá banka v Nizozemsku se specializací na soukromé bankovnictví (zaměřená na fyzické osoby s vysokou čistou hodnotou, vlastníky firem a rodinné podniky), správu řady tříd aktiv (malé kapitálové fondy, nemovitosti, akcie s vysokým podílem dividend, cenné papíry s pevným výnosem a fondy zajišťovacích fondů) a obchodního bankovnictví (služby v oblastech jako jsou cenné papíry, fúze a akvizice, transakce na kapitálovém trhu a finanční poradenství).
Web: https://www.vanlanschot.nl/

Delta Lloyd Bank je členem skupiny Delta Lloyd, která se specializuje na životní pojištění, důchody a všeobecné pojištění v Nizozemsku a Belgii. Aktivity společnosti Delta Lloyd na nizozemském trhu jsou zaměřeny na hypotéky a daňově efektivní spořicí produkty. V roce 2015 prodala Delta Lloyd Bank svou belgickou dceřinou společnost, která se podílela na vedlejších obchodních činnostech společnosti Anbang Insurance (Čínská pojišťovací skupina), banka nyní působí jako Banque Nagelmackers.
Web: http://www.deltalloyd.nl/

Hlavní pojišťovny:

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Přímé daně

Daně z příjmů fyzických osob

V Nizozemsku jsou rozlišovány 3 kategorie (boxes) zdanitelných příjmů, každá z nich s vlastní výší zdanění. Výsledná daň je součtem za tyto tři části po redukci o daňově odpočitatelné položky.

  • ”Box 1” zahrnuje příjmy z pracovní činnosti a příjmy z nemovitostí (pokud se jedná o vlastní bydlení – „owner occupied housing”), které jsou progresivně zdaňovány v rozmezí od 37 % do 52 %. Do této části spadají podnikatelé bez vlastních zaměstnanců.
  • ”Box 2” zahrnuje příjmy ze společností, ve kterých má příjemce více než 5 % podíl („substantial interest”). V tomto případě je daňová sazba 25 %.
  • ”Box 3” zahrnuje příjmy z úspor a investic: z cenných papírů, úroky z vkladů a příjmy z nemovitostí (ve kterých příjemce nemá trvalé bydliště, „secondary residence”), které jsou zdaňovány 30 % v případě ročního výnosu ve výši 4 a více procent.

Nizozemská daňová administrativa je rovněž zodpovědná za výběr sociálních příspěvků, které jsou splatné formou srážkové daně z měsíční mzdy. Dávky sociálního zabezpečení zahrnují starobní penze, vdovské důchody, mimořádné zdravotní výdaje pojištěnce a přídavky na děti.

Daň ze zisku právnických osob

V lednu 2019 došlo ke snížení daně z příjmů právnických osob na 19 % pro prvních 200 000 € zisku (dosud 20 %). Sazba daně ze zisku nad 200 000 € zatím zůstala na úrovni 25 %; k jejímu snížení dojde postupně v roce 2020 na 22,55 % a v roce 2021 na 20,5 %. Nižší sazba daně z přidané hodnoty se k 1.1.2019 naopak zvýšila ze 6 % na 9 %.

Za určitých okolností může mateřská společnost tvořit se svými dcerami daňový celek (fiscal unity). V tomto případě mohou být ztráty a zisky vzájemně kompenzovány a dochází tak k optimalizaci (snížení) splatné daně. Existuje celá řada výjimek a podrobných pravidel, doporučuje se tyto záležitosti konzultovat s odborníkem na daně.

Dividendy jsou zdaňovány sazbou 15 %. O jejich výši se snižuje daňový základ.

Daň dědická  a darovací se odvíjí se od zdaňovací hodnoty majetku a dědického vztahu, sazba se pohybuje v rozmezí 5 – 68 %. Blízcí příbuzní platí nižší dědickou daň. Daňový základ se snižuje o celou řadu odpočitatelných položek.

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty (BTW)
Základní sazba DPH je 21 %. Snížená sazba ve výši 9 % je obecně uplatňována na potraviny a léky, lékařské pomůcky, některé pracovně náročné služby, knihy a časopisy, přepravu osob, vstupné na kulturní a sportovní akce, vodu, různé zboží a služby využívané v zemědělství. 

Spotřební daně jsou plně harmonizované v rámci vnitřního trhu EU.

Daň z převodu nemovitostí – 2 % z tržní ceny nemovitosti, pokud se jedná o rodinné domy a byty a související příslušenství, jako jsou například garáže. Daň z převodu nemovitostí však činí 6% v případě ostatních nemovitostí, např. nemovitosti sloužící jako obchodní prostory.

Daň z pojistného činí 21 % z pojistky. Od této daně jsou mj. osvobozeny následující typy pojištění: životní, úrazové, zdravotní, v nezaměstnanosti, na invaliditu a dopravní.

Daň z osobního automobilu a motocyklu je uplatňována při registraci vozidla v NL. Tato daň je také nazývána daní z luxusu (BPM). Pro výši daně je rozhodující výše emisí a cena vozu. U použitých vozidel je daň snižována podle stáří vozidla. Vozidla starší 25 let jsou osvobozena od této daně. U vozidel provozovaných 1 rok sazba je snížená o  37 %, 2 roky 47 %, maximální snížení je 90 %. Daň z motorového vozidla závisí na typu a hmotnosti vozidla a na typu pohonných hmot. Daň z těžkých motorových vozidel Eurovignette je určena dohodou, kterou uzavřely země Beneluxu, SRN, Švédska a Dánska.

Možnosti daňových úlev v případě založení holdingu (HQ – Headquarters) v Nizozemsku

Nizozemský daňový systém umožňuje řadu daňových úlev pro zahraniční subjekty, které v NL založí centrálu firmy formou holdingové společnosti. Konkrétní informace o těchto pobídkách lze získat pouze jednáním s daňovými úřady, ke kterým je doporučeno mít daňového poradce (v NL užíván výraz „tax lawyer”). Může se jednat např. o výhodný převod dividend ze zahraničí do ústředí holdingu v NL (není vybírána srážková daň) a kompenzace ztrát zahraničních poboček (HQ může zahrnout jako odčitatelnou položku při výpočtu daně). Nizozemský daňový systém je pro zahraniční subjekty výhodný, NL je často formálním sídlem pro společnosti jak z ČR, tak z ostatních zemí.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Haagu (Nizozemsko) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem