Množství slunečního svitu, povětrnostní podmínky v přímořských oblastech, rozsáhlá nevyužitá pouštní plocha a podpora vlády vytváří v Ománu ideální podmínky, které nahrávají rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Omán má také velmi ambiciózní cíle v oblasti produkce zeleného vodíku a amoniaku, které se bez masivního rozvoje obnovitelných zdrojů neobejdou. Země cílí na využití solární energie v blízkosti průmyslových parků a větrných elektráren na pobřeží Indického oceánu.

V návaznosti na COP-26 v Glasgow byl v listopadu 2021 zveřejněn nový ambiciózní cíl Ománu. V období 2021–2027 chce Omán vybudovat nové zdroje obnovitelné energie v objemu alespoň 2660 MW. Plán se opírá hlavně o fotovoltaiku – 79 % nových zdrojů a vítr – 21 % z plánované nové kapacity OZE. Všechny dosavadní konvenční zdroje v Ománu jsou plynové elektrárny, s nimiž může Omán lehce vykrývat fluktuaci výkonu OZE.

Všechny nové zdroje se v Ománu budují jako tzv. nezávislé energetické projekty (IPP) většinou na bázi BOO (build own operate) či BOOT (build own operate transfer). Tyto projekty se umisťují do průmyslových parků a zvláštních ekonomických zón, kde jsou dodavatelům nabízeny nejlepší pobídky a úlevy. O těch je třeba jednat s Úřadem pro průmyslové investice (MADAYN) či Agenturou pro správu zón (OPAZ). Vybírat je možné z několika desítek lokalit na území celého Sultanátu Omán, který je co do rozlohy třetí největší zemí Arabského poloostrova. Licence uděluje Úřad pro regulaci veřejných služeb (APSR). Vydavatelem certifikátů I-REC (o pravosti dodávek z obnovitelných zdrojů) v Ománu – někdy označovaných také jako Energy Attribute Certificates (EAC) – je ománská společnost Three Pillars Consulting (TPC).

Omán plánuje investice do zeleného vodíkového průmyslu ve výši 140 miliard dolarů do roku 2030 a doufá, že do stanoveného roku 2030 produkce 1 milionu vodíku tun ročně. Společnost Hydrogen Oman (Hydrom), dceřiná společnost státního podniku Energy Development Oman má dohlížet na rozvoj v tomto odvětví.

Zapojení do projektů je možné prostřednictvím účasti ve výběrových řízeních, která vypisují Ománské státní subjekty.

Zelený vodík, solární IPP, větrné a solární projekty jsou hlavními oblastmi energetického sektoru, které vytvářejí příležitosti pro zahraniční podniky v oblasti prodeje zařízení a služeb, transferu technologií, výzkumu a vývoje a privatizace státního majetku. Sektor je příležitostí rovněž pro investory zaměřující se na velké infrastrukturní projekty.

Těžební sektor Ománu je silně zastíněn produkcí ropy a zemního plynu. Jeho podíl na HDP země je na úrovni 0,6%, do budoucna však vykazuje značný růstový potenciál. Jen zásob sádrovce má tato země nejvíce na světě cca 40% objevených ložisek na světě.

Vláda Ománu aktivně podporuje rozvoj těžebního průmyslu. Zákon o nerostných zdrojích, který vstoupil v platnost v březnu 2019, poskytuje rámec pro udržitelný rozvoj a komercializaci ománských přírodních zdrojů. Vláda rovněž poskytuje investiční pobídky a daňové úlevy pro investory do tohoto odvětví.

Růst těžebního sektoru v Ománu v nadcházejících letech podpoří rostoucí globální poptávka po nerostných surovinách, vládní podpora a investice do nových projektů. Vláda se snaží formou legislativních opatření, pobídek pro investory, včetně daňových úlev a dalších výhod oslovit zahraniční investory a zahraniční společnosti z oblastí průzkumu, těžby, logistiky a zpracování těžených surovin.

Ačkoliv v Ománu již probíhá těžba některých surovin, jsou ománské nerostné zdroje, včetně kovů a průmyslových nerostů, stále relativně nevyužité. Mezi nejvýznamnější realizované projekty patří projekt Sohar (těžba mědi a chromitu), projekt Barka (těžba zlata) a projekt Duqm (těžba vápencového kamene), projekt Salalah – West (sádrovec). Celková investice do těchto projektů se odhaduje na 4 miliardy USD. Mimo uvedené suroviny ukázaly průzkumy na komerčně využitelná ložiska azbestu, uhlí, železné rudy, olova, manganu, niklu, stříbra a zinku.

Jedním z hlavních cílů rozvoje tohoto odvětví je rovněž dokončení a rozvoj geologických, geofyzikálních a geochemických map v Ománu, pokračování v průzkumných pracích pro všechny druhy nerostných surovin a nalezení jejich využití v oblasti průmyslu.

Na vládní úrovni jsou partnery zahraničních firem zejména Ministerstvo energetiky a nerostných zdrojů a Minerals Development Oman, státní společnost, která je v Ománu pověřena rozvojem sektoru těžby a zpracování nerostných surovin. 

Omán patří k velkým dovozcům stavebního materiálu, a to i přes to, že je v zemi pro jeho výrobu dostatek vstupů. Vláda se proto – lákáním investorů a posilováním výrobních kapacit místních podniků – snaží přesunout Omán z kategorie dovozce do kategorie exportéra stavebního zboží a materiálu. Jde především o nadstavbovou výrobu navazující na státními podniky zajišťovanou těžbu surovin a vytváření konečného produktu pro stavebnictví.

Omán chce zajistit, aby se v sultanátu rozšířila výroba stavebních hotových prefabrikovaných dílů, jakými jsou např. dlaždice a zámková dlažba, betonová odvodňovací koryta, trubky či komínové díly, betonové sloupy a sloupky, tvárnice, díly pro výstavbu plotů, obrubníky, květináče, betonové stavební tašky nebo např. panelové moduly se zárubněmi, připravenými rozvody pro vodu a elektřinu a tepelnou izolací (zde proti horku) – tj. prefabrikované stavební moduly apod.

Cementové a sádrové směsi jsou připravené ve velkých zpracovatelských provozech státních ománských firem. Ty by mohly být vstupními surovinami pro výrobu stavebních a omítkových směsí, sádrokartonových desek a betonových prefabrikátů. Ománská vláda hledá firmy, které by do země přinesly výrobu celé plejády zboží pro stavebnictví. Státní agentury jsou pak investorům schopny garantovat vstupy i jejich ceny, připravit (zaplatit školení a vzdělávání) ománských zaměstnanců, případně pomáhat s odbytem či připravit vhodný exportní kanál (zavázat se k odběru produkce či pomoci s přepravou a exportem), zajistit daňové prázdniny, úlevy, pobídky případně bezcelní dovoz pro stroje, technologie i další vstupy.

Na straně těžby nalezne český investor často velké státní podniky, jako jsou Minerals Development Oman (MDO) či Oman Mining Company (OMC). MDO je státní subjekt usilující o rozvoj sektoru těžby v Ománu. Jeho zájmem je lákání investorů a budování nových kapacit na těžbu a zpracování minerálů v sultanátu. Státní agentura pro průmyslové investice (MADAYN) či Úřad pro dohled nad průmyslovými parky a ekonomickými zónami (OPAZ) pak českému investorovi mohou ozřejmit systém pobídek a úlev a řadu dalších podrobností.

Cesta expanze na trhy Ománu a dalších GCC zemí může vést přes lokalizaci (alespoň části) výroby do Ománu. Převážet poměrně těžký stavební materiál z Evropy na Arabský poloostrov by bylo neekonomické, obzvlášť v případě země bohaté na vstupní suroviny.

V oblasti těžby a zpracování primárních surovin je v zemi řada velkých – především státem vlastněných závodů, ale sofistikovanější koncové zboží určené k finální spotřebě zákazníků se v sultanátu dodnes nevyrábí. Sultanát je schopen – díky bohatým nerostným zdrojům a příjmům z prodeje ropy – těžit rudu a z ní vyrábět ingoty, plechy, profily apod. Nedokázal však dosud v hodnotovém řetězci uzavřít cyklus výroby a poskytovat konečné výrobky. Ománská vláda je pevně rozhodnuta zvýšit podíl domácí přidané hodnoty a prostřednictvím úlev a pobídek láká do země firmy z oblasti zpracovatelského průmyslu – mezi těmi je rozvoj kovovýroby a strojírenství v popředí zájmu vlády.

Omán je bohatý na kovy je zde měď, zlato, stříbro, chrom, mangan, olovo a zinek, vyrábí se hliník, zpracovává železo, ocel atd. Omán vyváží hlavně polotovary a ingoty ze železa, oceli a hliníku a dováží kovové zboží v sofistikovanější podobě: potrubí a ventily, měděné dráty, železné konstrukce či válcovanou ocel.

Ománská vláda si je dobře vědoma potřeby maximalizace přidané hodnoty při výrobě zboží a světového trendu elektromobility. Zaměřuje proto svoji pozornost na zboží pro elektroenergetiku. Plánuje v zemi zavést a zvýšit výrobu elektrických vodičů, transformátorů a elektromotorů. Za stejně důležitou pak považuje výrobu pro síťovou přepravu průmyslových tekutin a plynů, pro niž vidí v domácím petrochemickém průmyslu velké uplatnění. Usiluje proto, aby soukromé i státní subjekty v zemi zavedly výrobu potrubí, pump, kompresorů a ventilů. Ropná infrastruktura v zemích Perského zálivu stojí na angloamerickém základě, v Ománu je pak metrický a imperiální systém často smíšený. A to je výzva, které je potřeba se přizpůsobit, a to včetně měřáků a čidel.

Případná expanze českého subjektu do Ománu se pak odvíjí od schopnosti lokalizovat místně alespoň část výroby a předem projednat se státními agenturami, jako jsou Státní agentura pro průmyslové investice (MADAYN) či Úřad pro dohled nad průmyslovými parky a ekonomickými zónami (OPAZ), co největší úlevy a pobídky. Potenciál skýtá také možnost nalézt silného místního odběratele a jemu dlouhodobě dodávat např. vybavení pro strojírenskou výrobu.

Omán buduje infrastrukturu informačních a komunikačních technologií s cílem snížit digitální zaostalost odlehlých oblastí prostřednictvím své National Broadband Strategy. Strategie předpokládá, že do konce roku 2024 bude vysokorychlostní připojení a tím i digitální služby dostupné pro 95 % populace Ománu.

V souladu se strategií digitálního Ománu podniky stále více přecházejí na cloud computing, což vytváří obchodní příležitosti pro budování datových center. Růst elektronického obchodu zvyšuje poptávku po cloudových službách a datových centrech spolu se spoluprací mezi vládním a soukromým sektorem v těchto oblastech. Ománský datový park je příkladem společného podniku vládní telekomunikační společnosti Omantel a společností ze soukromého sektoru.

Omán usiluje o vývoj vlastních služeb kybernetické bezpečnosti se zaměřením na řízené bezpečnostní služby, analýzu kyberkriminality, řízení bezpečnostních incidentů a poradenství. První fungující centrum kybernetické bezpečnosti v Ománu je součástí Ománského národního týmu pro počítačovou pohotovost (Oman National Computer Emergency Readiness Team), které chrání vládní instituce před kybernetickými riziky.

Rozvoj e-commerce s sebou přináší potřebu rozvoje digitálních platebních řešení a obecně fintech odvětví. Ománská centrální banka (CBO) spustila v roce 2020 Fintech Sandbox, uzavřené testovací prostředí pro fintech společnosti, které má prokázat funkčnost a využitelnost nových technologií před jejich nasazením do praxe. Dále v roce 2023 vydala CBO pokyny pro banky a poskytovatele platebních služeb, aby nabízeli službu tzv. tokenizace karet umožňující zákazníkům registrovat platební karty a aplikace jako Apple Pay, Samsung Pay apod.

Nejvýznamnějšími institucemi v tomto odvětví jsou Ministerstvo dopravy, komunikací a informačních technologií (MTCIT), které dohlíží na národní projekty IT infrastruktury a iniciativy e-governmentu. Telekomunikační regulační úřad vytváří pravidla a provádí dohled při zavádění ománských sítí 5G. Ománský technologický fond realizuje investice do společností, které vyvíjejí platformy pro online aukce, tržiště, výukové platformy apod.