MZV: Souhrnná teritoriální informace

Sultanát Omán je země s přibližně 5 mil. obyvatel, ⅓ z tohoto počtu připadá na v zemi zaměstnané cizince. Ománská ekonomika je relativně malá a silně závislá na ropném průmyslu, který tvoří hlavní zdroj státních příjmů a příjmů z exportu. Ropný sektor představuje kolem 60 % HDP a většinu státních příjmů země. Kupní síla firem i domácností je relativně vysoká a platební morálka dobrá. Vymahatelnost práva odpovídá zemi praktikující u nás ne příliš známé islámské právo. ČR nemá s Ománem uzavřeny dohody o ochraně investic, zabránění dvojímu zdanění, ani dohodu o hospodářské spolupráci. Obchodním jazykem v Ománu jsou angličtina a arabština.  Omán zahraničněpoliticky vystupuje již 50 let jako země principiálně spolupracující se všemi, bez ideologických předsudků, které by omezovaly obchod.

Omán je třetí největší zemí na Arabském poloostrově. Má největší podíl veřejného sektoru v ekonomice v porovnání s ostatními zeměmi GCC. Dopravní infrastruktura, telekomunikační sítě i datové služby jsou na vysoké úrovni. Omán má ambici stát se globálním logistickým a telekomunikačním centrem. Leží na mezinárodní námořní trase a ústí zde desítky podmořských telekomunikačních kabelů spojujících Austrálii, Asii, Afriku a EU. Omán intenzivně rozšiřuje hlubokomořský přístav ve městě Duqm v Arabském moři, který se má stát logistickým uzlem globálního významu. 

Omán je zemí, exportující ropu a plyn, která však není členem OPEC (je členem tzv. „OPEC+“). Ropa a plyn zajišťují rozkvět ománské společnosti už od roku 1970. Omán je na 21 místě v doložených zásobách ropy (cca. 0,32% světových zásob) však v poměru k současným objemům její těžby vystačí Ománu známá ložiska už jen na dekádu (tj. cca do roku 2035). Omán proto stupňuje své úsilí a investice do obnovitelných zdrojů energie, projektů výroby vodíku a snaží se řízeně budovat hospodářství, které bude méně závislé na příjmech z ropy. Omán posiluje neropná ekonomická odvětví, láká do země zahraniční investory, usiluje o vyšší přidanou hodnotu, nové technologie, přenos know-how, vyškolení místní pracovní síly a posiluje potravinovou soběstačnost.

Ománský trh je velmi konkurenční a otevřený mezinárodnímu obchodu. Představuje příležitost především pro firmy, které jsou otevřené lokalizací své produkce a transferu technologií a know-how. 

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná v základním rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Omán (367.58 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Sultanát Omán je dědičná absolutistická monarchie. Nejvyšším představitelem země je sultán Haitham bin Tarik (od ledna 2020),  který je zároveň předsedou vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil. Členy vlády a nejvyšší představitele státních institucí v hodnosti  ministrů a náměstků jmenuje sultán královským dekretem. Korunním princem Ománu a nástupcem sultána bude podle Základního  zákona státu (tj. ústavy z ledna 2021) jeho nejstarší syn Sayyid Theyazin bin Haitham Al Said. 

Sultanát Omán má dvoukomorový parlament (označovaný „Majlis Oman“ či v angličtině „Council of Oman“), který má pouze poradní funkci. Politické strany v zemi neexistují. Zákony, které schválily obě komory parlamentu, nemohou být bez podpisu  sultána uvedeny v život. Dolní komora (Madžlis aš-Šúrá) je volená občany, horní komora (Madžlis ad-Dawla) jmenovaná sultánem.  Funkční období je čtyřleté.  

Složení Kabinetu:

Místopředseda vlády pro kabinetní záležitosti: JV Fahd bin Mahmoud al Said
Místopředseda vlády pro vztahy a mezinárodní spolupráci: JVAsa’ad bin Tariq
Místopředseda vlády pro obranné záležitosti: JV Shihab bin Tariq
Ministr kultury, sportu a mládeže: JV Theyazin bin Haitham al Said
Ministr Diwanu královského dvora: Khalid bin Hilal Al Busaidi
Ministr vnitra: Sayyid Hamoud bin Faisal Al Busaidi
Ministr zahraničních věcí: Badr bin Hamad Al Busaidi
Ministr financí: Sultan bin Salem bin Said al-Habsi
Ministr školství: Dr. Madeeha bint Ahmed bin Nassir Al Shibaniyah
Ministr spravedlnosti a právních záležitostí: Dr. Abdullah bin Mohammed bin Said Al Sa’eedi
Ministr informací: Dr. Abdullah Nasser bin Khalifa al-Harrasi
Ministr kulturního dědictví a cestovního ruchu: Salem bin Mohammed Al Mahrouqi
Ministr zemědělství, rybolovu a vodních zdrojů: Dr. Saud bin Hamoud bin Ahmed Al Habsi
Ministr bydlení a územního plánování: Dr. Khalfan bin Saeed bin Mubarak al-Shueili
Ministr vyššího školství, vědeckého výzkumu a inovací: Dr. Rahma bint Ibrahim Al Mahrooqi
Ministr dopravy, komunikací a informačních technologií: Eng. Saeed bin Hamoud bin Saeed al Maawali
Ministr ekonomiky: Dr. Said bin Mohammed bin Ahmed Al Saqri
Ministr obchodu, průmyslu a podpory investic: Qais Mohammed Al Yousef
Ministr sociálního rozvoje: Laila bint Ahmed bin Awad al Najjar
Ministr práce: Prof. Mahad bin Said bin Ali Baawain
Ministr ropy a minerálních zdrojů: Eng. Salim bin Nasir bin Said Al Aufi
Ministr zdravotnictví: Dr. Hilal Bin Ali bin Hilal Al Sabti
Ministr náboženských nadací a záležitostí: Dr. Mohammed bin Said bin Khalfan Al Mamari

Počáteční zkratka anglicky HRH, znamená Jeho královská výsost His Royal Highness, česky JKV. Zkratka anglicky HH, znamená Jeho výsost His Highness, český JV.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční vztahy Ománu jsou postavené na principu neutrality, otevřených komunikačních kanálech a striktně diskrétní zákulisní diplomacii. Omán udržuje kontakty se všemi zeměmi světa, a to i se zeměmi, se kterými mají ostatní země širšího regionu problematické vztahy. Je aktivní v mezinárodních a regionálních organizacích. Nejrozvinutější vztahy má se Spojeným královstvím, USA a zeměmi GCC. Čína je největší odběratel ománské ropy a tím zajišťuje sultanátu největší část jeho rozpočtových příjmů.

Omán je v zahraničně politické oblasti aktivní zejména jako organizátor a mediátor setkání znepřátelených stran. Omán se dlouhodobě angažuje ve zprostředkování usmiřovacího úsilí mezi USA a Íránem, v Jemenu mezi rebelujícími Hútíji (podporovanými Íránem) a mezinárodně uznanou jemenskou vládou (podporovanou KSA) a v Blízkovýchodním mírovém procesu (mezi Palestinci a Izraelem). Napomohl také normalizaci vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií (dohoda z března 2023).

1.3. Obyvatelstvo

Podle údajů z roku 2023 měl Omán bezmála 5 mil. obyvatel. Z toho bylo 2,88 mil. Ománců (58 %) a 2,11 mil. cizinců (42 %). Podle údajů o zaměstnanosti bylo roce 2021 zemi zaměstnáno 1,4 mil. cizinců a 0,8 mil. Ománců. Populace samotných Ománců je velice mladá,  více jak polovina Ománců je mladších 25 let.

Přestože údaje o náboženské příslušnosti nejsou v Ománu evidovány, odhadované podíly v populaci: muslimové 85,9 % (až 3/4 Ománců vyznávají velmi umírněnou a mírumilovnou ibádijskou odnož islámu), křesťané 6,5 %, hinduisté 5,5 %, buddhisté 0,8 %. Základní zákon státu (ománská ústava) uvádí, že státním náboženstvím je islám, a že islámské právo (šaría) je základem ománské legislativy.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekonomika Ománu je velmi závislá na příjmech z ropy. S poklesem ceny ropy během světové krize 2020 přišel i propad HDP a nárůst zadlužení. Naopak díky nárůstu cen ropy v průběhu roku 2022 ekonomika významně rostla. Došlo k rychlé rozpočtové konsolidaci a snižování státního dluhu. Inflace se po mírném nárůstu v roce 2022 vrátila zpět pod úroveň 2%.  V souvislosti s početnou skupinou zahraničních zaměstnanců a z důvodu nástupu početné mladé ománské populace do pracovního procesu v zemi dlouhodobě probíhá takzvaná „omanizace“, tj. navyšování kvót pro povinné zaměstnávání Ománců. Nezaměstnanost mladých je strukturálním problémem ománské ekonomiky, stejně jako nízká zaměstnanost Ománců v soukromém sektoru.

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě ománského HDP je přibližně následující: těžba a zpracování ropy 29 %, plynu 5 %, zemědělství a rybolov 2 %, průmysl 19 %, zbytek připadá na služby. Dlouhodobě se Omán zaměřuje na zvyšování podílu zpracovatelského průmyslu, potravinářství a rybolovu a budování logistických kapacit, zejména v přístavu Duqm. Omán vyváží ropu a plyn (2/3 exportu). Dováží především elektrické a mechanické zboží, základní kovy a materiál a dopravní prostředky. Největší partneři při dovozu jsou v roce 2024 SAE (26% veškerého dovozu), Saudská Arábie (12,3%), Čína (7,29%), Indie (7,16%) a Katar (5,55%). Největším odběratelem ománské ropy je Čína (91,9% veškerého exportu ropy). Stejně jako i v případě jiných zemí těžících ropu je i ománský zahraniční obchod výrazně přebytkový.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Nárůst cen ropy od druhé poloviny 2021 a jejich příznivý vývoj v roce 2022 a 2023 měl za následek rychlé snižování státního dluhu. Důsledné dodržování vládního „Plánu střednědobé fiskální konsolidace“ pak přispívá k další konsolidaci veřejných financí. Státní dluh klesá ze 79 % HDP v roce 2021 na 43 % v roce  2022 až k 36% v roce 2023. Státní rozpočet zůstává v posledních letech v důsledků vysokých cen ropy výrazně přebytkový.

Ománská měna (OMR) zůstává od roku 1986 fixována na USD v poměru 2,60 USD/OMR. V minulosti vláda hovořila o nutnosti zavést daň z příjmů pro vysokopříjmové skupiny obyvatel a o nutnosti navýšení sazby DPH. Příznivý hospodářský vývoj a výborné fiskální výsledky přiměly vládu tyto kroky odložit na neurčito. 

2.3. Bankovní systém

V Ománu je cca 20 bank, které řídí tok financí v ekonomice.

Největšími bankami jsou:

1/ Bank Muscat (36,4 miliard USD), suverénně největší s nejvyšším počtem poboček po celé zemi.

2/ Sohar International Bank (7,3 miliard USD), cca 30 poboček v zemi.

3/ National Bank of Oman /NBO (5,2 miliard USD),  nejstarší ze všech bank v zemi, velmi konzervativní.

4/ Bank Dhofar (5,1 miliard USD).

5/ Oman Arab bank (4,3 miliard USD), člen Arab bank Group.

Těchto pět bankovních institucí má 90% v sektoru bankovnictví v Ománu.

Dohled nad bankovním sektorem vykonává státní Central Bank of Oman. Pozorovatelé označují bankovní sektor za stabilní s ohledem na dominantní postavení petrochemického sektoru v zemi. V Ománu je úrok stanoven centrální bankou a oficiálním úrokem je REPO sazba.

V Ománu se akreditivy řídí ustanoveními obsaženými v kapitole 6 („Documentary credit“) královský výnos č.55/90 („Oman Commercial Law“). Podle tohoto zákona mohou být akreditivy odvolatelné nebo neodvolatelné (článek 380). V případě odvolatelného dokumentárního akreditivu může banka akreditiv kdykoli změnit nebo zrušit z vlastního podnětu nebo na žádost kupujícího, a to bez jakékoli odpovědnosti vůči příjemci (článek 381). Neodvolatelný dokumentární akreditiv představuje kategorický závazek banky, který je nezvratný a přímý ve vztahu k příjemci, pokud jsou splněny jeho podmínky (článek 382). Neodvolatelný dokumentární akreditiv nelze zrušit ani pozměnit, pokud s tím nesouhlasí všechny strany. Neodvolatelný dokumentární akreditiv je proto pro prodejce výhodnější, protože poskytuje větší jistotu z hlediska platby. Soudy se zdráhají vydat příkazy, které bankám nařídí zadržet platbu, pokud neexistují jasné známky podvodu. 

2.4. Daňový systém

Ománský daňový systém je přehledný, protože množství uplatňovaných daní je menší nežli v ČR. Systém je však nestabilní, protože v posledních letech došlo k zavedení daní nových a hovořilo se o zavedení daně z příjmů pro vysoko příjmové skupiny obyvatel. Bližší informace však zatím zveřejněny nebyly a díky dobrým hospodářským výsledkům bylo toto opatření odloženo na neurčito.

Fyzické osoby v Ománu zdaněny nejsou, pouze právnické. Ministerstvo financí však v červnu 2021 spustilo portál, do kterého se musí zaregistrovat všichni poskytovatelé zboží a služeb pro státní sektor, ať už se jedná o FO či PO. Od 16. dubna 2021 byla v zemi zavedena pětiprocentní DPH, některé zboží podléhá nulové sazbě DPH (nezbytné potraviny -mléčné produkty, maso, zelenina a ovoce, rýže, chléb, cukr, sůl, káva, čaj, pitná voda, veškeré potřeby pro děti. Dále pak veškeré léky a zdravotní potřeby, včetně přístrojů)

Transfery do zahraničí, jako jsou autorské poplatky, úhrada za výzkum a vývoj, odměna za používání nebo právo na používání počítačového softwaru, poplatky za správu, poskytování služeb (s definovanými výjimkami) jsou zdaněny srážkovou daní ve výši 10%. Daň z příjmů PO a kapitálové příjmy zahraničních společností se daní sazbou 15%. V případě FO pak sultanát neukládá žádné další daně, vč. příjmů z kapitálových zisků, majetku, dědictví nebo nemovitosti. Změny v daňové oblasti jsou ohlašovány s dlouhodobým předstihem, nové daně začínají obvykle na nízkých sazbách.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V posledních letech obchodní výměna s Ománem mírně klesá. Hlavní položky vzájemné obchodní výměny jsou uvedeny v tabulkách níže. Omán představuje pro ČR relativně malý trh. Vzhledem k otevřenosti ománské ekonomiky jde o trh vysoce konkurenční s vysokou kupní silou.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchodní výměna s EU odpovídá obecné struktuře ománského exportu a importu. EU z Ománu dováží ropné produkty a chemikálie a vyváží stroje a dopravní prostředky a potraviny. Bilance je výrazně přebytková ve prospěch EU.

Zdroj: EK

Obchodní vztahy se světem

Hlavní exportní položkou Ománu je ropa a zemní plyn. Omán dále vyváží polotovary ze železa a hliníku, hnojiva a produkty navázané na ropný průmysl – plasty. Dováží hlavně stroje a zařízení, dopravní prostředky, základní průmyslové produkty, potraviny a zemědělské komodity. Nejvýznamnějším exportním trhem je pro Omán Čína, kam vyváží většinu své ropy. Ománský vývoz dále směřuje především do UAE, USA, KSA, Indie a EU. Naopak Omán dováží především z UAE, KSA, Indie, Číny a EU.  

Zdroj: EK

3.2. Přímé zahraniční investice

Sultanát Omán dlouhodobě láká do země zahraniční investory. Snaží se touto cestou diverzifikovat hospodářství (snížit závislost na příjmech z ropy), vytvářet nová pracovní místa, zvýšit přidanou hodnotu a získat nové technologie, znalosti a dovednosti. Vláda investorům nabízí řadu úlev a pobídek, zejména pak ve zvláštních zónách a průmyslových parcích, jako jsou například bezcelní dovozy na technologie, stroje a zařízení, daňové prázdniny, vládou hrazené studie proveditelnosti, garantované ceny vstupů, offtake kontrakty na 25 let, exportní kanály pro vývoz produkce do celého světa, vyřizování povolení a certifikátů formou one-stop-shop, pracovní víza pro zahraniční zaměstnance a dlouhodobé pobyty pro investory atd.

Podle NCSI (Ománský statistický úřad) dosáhla hodnota přímých zahraničních investic v zemi ke konci roku 2024 26,677 mld OMR (69,0 mld USD). Oproti předchozímu roku jde o nárůst o16,2 %. Největší podíl investic směřuje do sektoru ropy a zemního plynu (přes 79,1%), dále do finančního sektoru, zpracovatelského průmyslu a sektoru nemovitostí. 

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU dlouhodobě usiluje o uzavření komplexní dohody o volném obchodě se sdružením zemí GCC. Jednání však stojí na mrtvém bodě. Při absenci této dohody se EU rozhodla v roce 2025 uzavřít s jednotlivými členskými státy GCC (včetně Ománu) dohody bilaterální (hospodářské, investiční a daňové). Např. dohodu o ochraně investic uzavřelo s Ománem 11 členských zemí EU. 

Smlouvy s ČR

ČR pokračuje v jednání o třech základních obchodních dohodách (o hospodářské spolupráci, ochraně investic a zabránění dvojímu zdanění). Při současné absenci těchto dohod české firmy zatím mohou v některých případech ztrácet před svou evropskou i mezinárodní konkurencí. 

Ománské FTA

Omán uzavřel několik dohod o volném obchodě ať už bilaterálně (BFTAs) či prostřednictvím GCC (RFTAs). Pokud tedy česká firma  lokalizuje výrobu do Ománu, může se tam vyrobené zboží volně prodat na trzích GCC, PAFTA, do Singapuru či USA. Připravují se  RFTAs GCC se zeměmi EFTA, Austrálií a Japonskem. V platnosti jsou také PTAs (preferenční obchodní dohody) Ománu s Arménií, Ázerbájdžánem,  Austrálií, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Novým Zélandem a Ruskou federací.

3.4. Rozvojová spolupráce

Ománský sultanát není příjemcem rozvojové pomoci. Je klasifikován jako země s vysokými příjmy, ale nevystupuje ani jako poskytovatel významnější rozvojové pomoci. Účastní se např. v programu Aid for Trade Initiative for the Arab States (AfTIAS 2).

Určitou příležitost pro české firmy může do budoucna představovat očekávané zapojení se Ománu do rekonstrukce v sousedním Jemenu poté, co tam skončí ozbrojený konflikt.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Základním dokumentem pro rozvoj Ománu je „Oman Vision 2040“, který stanovuje základní principy a cíle rozvoje Ománu, jako celku. Nejsilnějším odvětvím ománské ekonomiky je stále těžba a zpracování ropy a zemního plynu. Přesto, možná i právě proto, existuje v zemi celá řada perspektivních odvětví v nichž se české firmy mohou realizovat. Pokud navíc firma dokáže nabídnout alespoň částečnou lokalizaci, pak může využít výhod z mnohdy velkorysých pobídek a úlev ománské vlády. 

▶ Energetika

Omán se zavázal k nulovým čistým emisím do roku 2050. Vláda se snaží rozšířit své kapacity na výrobu elektřiny prostřednictvím nezávislých projektů obnovitelných zdrojů energie (IPP) a plánuje do roku 2030 získávat nejméně 30 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím větrných a solárních projektů na pevnině.

▶ Těžební a ropné technologie

Těžební průmysl je jedním z odvětví, na které se ománská vláda zaměřuje v rámci svého programu diverzifikace hospodářství. Očekává se, že těžební sektor v Ománu v nadcházejících letech významně poroste. Růst budou pohánět rostoucí globální poptávka po nerostných surovinách, vládní podpora a investice do nových těžebních projektů.

▶ Stavebnictví

Státní průmyslová strategie Ománu počítá s rozvojem technologie a výroby stavebních materiálů z cementu či sádry, kam patří třeba výroba betonových prefabrikátů či sádrokartonových desek. Firmy zabývající se produkcí tohoto zboží by mohly díky částečné lokalizaci výroby, pobídkám a úlevám státu expandovat na trhy Arabského poloostrova a přilehlých oblastí Asie a Afriky.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

Vláda má zájem o všestranný rozvoj kovovýroby v zemi, zajímá se o výrobu elektromotorů, transformátorů, vodičů, potrubí a ovládacích prvků, pump, kompresorů a ventilů – a to jak v metrických, tak především v imperiálních normách (včetně chytrých měřáků a čidel). Omán je země bohatá na nerostné suroviny a zpracovávání rudy v sultanátu bylo dlouhodobě vládou podporováno. V posledních dvaceti letech v zemi vyrostly některé významné provozy na výrobu železa, oceli a hliníku. Dodnes však chybí výrobní závody, které by kovovýrobu v zemi dále rozvíjely.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Zájem o posílením národních technických schopností, vybudování důležité infrastruktury ICT a zlepšení služeb e-governmentu. Vláda stanovila rozvoj ICT jako svou prioritu a toto odvětví má v nadcházejících letech dobré předpoklady k růstu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Omán je arabskou zemí otevřenou světu a mezinárodnímu obchodu, kde velké množství populace vystudovalo zahraniční vysoké školy. Tomu odpovídá také kultura obchodního jednání. Je potřeba respektovat tradiční arabské/muslimské zvyky. Anglický jazyk je běžným prostředkem komunikace při obchodním jednání.

4.2. Oslovení

K prvnímu kontaktu je možné využít i e-mail, telefon či video-hovor. Nicméně v arabském světě i nadále zůstává přímý osobní kontakt tím nejlepším způsobem, jak dělat obchod. Vhodnou příležitostí jsou veletrhy, různé B2B akce. Distribuční a prodejní kanály v Ománu ovládají místní rodinné firmy, které si vybudovaly své postavení a bohatství při exklusivním zastupování zahraničních firem. V současné době není již ale exkluzivita zákonem požadována a též neplatí požadavek na 51% majoritu místního partnera v dovozní, či distribuční firmě, nebo obchodním zastoupení.

V rámci osobní schůzky doporučujeme předat partnerovi základní prospekt firmy ideálně v angličtině, popřípadě arabštině . Je vhodné, aby partner získal dostatečné informace o české firmě a projednávaném obchodním záměru. Při následné komunikaci je vhodné použít telefon, nejefektivněji pak WhatsApp (pozor, hovory přes WhatsApp jsou někdy blokovány, takže zbývá jen SMS, nebo hlasové zprávy namísto textu přes tuto aplikaci). Pokud již v Ománu máte kontakty, je možné se přes tyto kontakty nechat představit. Maskat je protkán sítěmi na bázi vlivných rodů. Tyto neformální linky pak umožňují dosažení schůzek.

4.3. Obchodní schůzka

Ománské zvyky jsou prakticky stejné, jako v ostatních zemích GCC.

Před samotným prvním setkáním je nezbytné, aby partner měl dostatečné informace o české firmě a projednávaném obchodním záměru. Tuto informaci je třeba zaslat písemně a včas před navrhovaným termínem setkání. Při absenci odpovědi je vhodné použít telefon, případně, pokud se podařilo získat mobilní kontakt, je nejefektivnějším komunikačním prostředkem aplikace WhatsApp. Ideální je, jestliže českou firmu partnerovi může doporučit třetí strana, které partner důvěřuje. Je vhodné ománského partnera, na němž nám záleží, obdarovat. Vhodným dárkem je především český křišťál.  O případné výměně darů je možné komunikovat s personálem předmětné osoby. V případě pracovního oběda či večeře v typicky ománské restauraci či domácnosti se můžete setkat s některými specifiky. Pravou rukou se zásadně konzumují jakékoliv nápoje či potraviny, levá ruka se zásadně nepoužívá. To je důležité brát na zřetel např. zejména při typické arabské večeři se může hodovat na zemi rukama bez použití příborů.  Jednání je dobré naplánovat do takových hodin, kdy neprobíhají modlitby. Ománský partner uvítá, pokud sami berete na zřetel časy modliteb a požádáte o přerušení nedokončeného jednání, abyste umožnili partnerovi odebrat se na modlitbu (cca 30 minut). Rovněž není vhodné jednání protahovat nad obvyklou pracovní dobu. Na druhou stranu je ománský partner namnoze ochoten jednat např. při večeři ve večerních hodinách, na evropské poměry dokonce někdy až neobvykle pozdních. Je třeba brát na zřetel, že v arabských zemích je vzájemná vzdálenost komunikujících osob kratší než v Evropě. Dlouhé držení ruky hostitelem při vítání je výraz pohostinnosti. Může dojít i k tomu, že Vás partner provází společností a drží Vás za ruku – i to je výrazem přátelství k Vám, aniž by v tom měly být hledány jakékoliv jiné úmysly. Vysloveným projevem přátelství je objetí a s krátkým dotekem oběma tvářemi. V případě, že se ženy účastní jednání, je vhodné při představování počkat, zda žena ruku nabídne. V opačném případě ženu je možné pozdravit s položením pravé ruky na srdce. Ománští obchodníci mají dobrý instinkt pro kvalitu nabídky a řadu osvědčených způsobů, jak tlačit na cenu. Často i po uzavření smlouvy argumentují uměle navýšenými administrativními poplatky, či se snaží získat další slevu. Někdy se mohou neočekávaně vyskytnout období, kdy partner dlouho nehradí faktury. Výjimkou není ani platba 18-24 měsíců po splatnosti. Nejčastěji se tak děje u firem navázaných na státní projekty, kde jsou příčinou právě zpožděné platby od státu. Osobní charakter obchodních kontaktů znamená, že nezůstává jen u jednoho jednání, naopak se předpokládá více setkání za účelem shody nad všemi detaily. Jednání se často vracejí zpět již k uzavřeným tématům, a to často za účelem vyjednání lepších podmínek. Obchodní jednání je v první řadě společenským aktem, až v druhé řadě obchodní záležitostí. Není tedy dobré na rychlost jednání tlačit. Je nanejvýš vhodné neztrácet vnější znaky pozitivních emocí a rozhodně nedávat najevo frustraci, vztek či netrpělivost. Všechny negativní projevy podkopávají pozici při jednání a potenciálně uzavírají dveře úspěšnému obchodu. Je vhodné za vyřčenými slovy a gesty hledat pravé významy, a zároveň si osvojit zvyk taktéž nehovořit přímo, zejména pokud by řečené mohlo vyznít jako kritika. V případě návštěvy ománských partnerů v ČR je možné počkat na jejich signál zájmu o zařízení, kde se alkoholické nápoje servírují, avšak není vhodné o tématu začínat, pokud vztah s partnery na této bázi není ještě navázán. Etiketa oblékání na pracovní jednání se v zásadě neliší od evropské, tedy oblek s kravatou, při významných jednáních či večerních příležitostech tmavý oblek.  Ženy si již nemusí zakrývat vlasy šátkem, avšak doporučuje se ji stále mít v záloze, např. pokud je protějšek konzervativního založení. Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. Segregace mužů a žen je stále praktikována ve velké části místních domácností.

4.4. Komunikace

Ománské komunikační zvyky jsou prakticky stejné, jako v ostatních zemích GCC.

Pro snažší orientaci je tedy uvádíme. V Ománu je primární osobní kontakt. Velmi důležitá je tedy osobní přítomnost při uzavírání obchodu. Pravidelná osobní setkání jsou absolutně nezbytná pro získání důvěry partnera a pro zdárné uzavření obchodu. Pro navázání prvního kontaktu je vhodný formální dopis. Nejjistější cesta k získání rychlé odpovědi je zaslání hlasové zprávy přes WhatsApp. Na začátku je dobré oslovovat partnery jejich příjmením (obecně: „jméno“ bin „jmeno otce“ al „příjmení“, tedy Mr. „příjmení“) a rychle přejít na křestní jména. Je také vhodné použít profesních titulů (Dr. Prof., Mr. Chairman apod.). Při výměně vizitek je vhodné přijmout vizitku pravou rukou a pozorně ji prostudovat. Je nutné se vyhnout levé ruce, která je považována za nečistou. I přesto, že jednání budou probíhat v angličtině, je zdvořilé pozdravit arabsky, tedy Salam Alejkum („mír s Tebou“), potažmo na takovýto pozdrav od partnera odpovědět Alejkum Salam. Méně formální rozloučení zní Másalama/Marhaba (nedoporučujeme při oficiálním jednání, či prvním setkání).

Komunikační tabu představují vesměs jiná náboženství, politické názory či kritika politických poměrů v zemi, kritika sultána apod. Člověk by se neměl na jednání rozčilovat či zvedat hlas, neboť tím v arabském světě ztrácí tvář v očích arabských partnerů.

Je dobré mít na jednání tlumočníka, obzvláště pokud se jedná o první schůzku a nejste si jisti úrovní angličtiny vašeho obchodního partnera. Znalost angličtiny je však mezi Ománci velmi rozšířená. Většina z nich vystudovala školy ve Spojeném království či v USA.

4.5. Doporučení

Ománské základní zásady při jednání jsou prakticky stejné, jako v ostatních zemích GCC. Přirozeně, že jejich respektování mže napomoci prosazení obchodního záměru:

• Navázat s partnerem osobní vztah (zjistit jeho záliby, pozvat jej do ČR, zde se mu řádně věnovat).
• Vždy se usmívat, být zdvořilí a příjemní. 
• Nestěžovat si kvůli maličkostem.
• Kritiku udělat nepřímo a vyhnout se konfrontaci. 
• Nikdy nedávat najevo rozčílení – hrozí ztráta respektu partnera. 
• Nesnažit se očividně o získání výhody před partnerem – je třeba být kooperativní a spolupracovat. Jedna vyhraná bitva může někdy prohrát válku. 
• Nespěchat. Pozvolné jednání od obecných věcí ke konkrétním pomůže partnerovi lépe se vyznat v návrzích. Jednáním a  vzájemnému poznávání obchodních partnerů je třeba věnovat čas.
• Počítat s průtahy či náhlými změnami programu – zakalkulovat je do programu.
• Dobře připravit projekt a být v argumentaci konkrétní. Ománci mívají dobrý přehled o konkurenčních projektech (výrobcích) a v  oceňování výhod jsou velmi pragmatičtí. 
• Vždy kalkulovat se slevami, provizemi a průtahy při placení. Tvorba cen je ovlivněna místními kulturními pravidly, kdy je  zvykem ustupovat s výší celkové ceny postupně a vždy si nechávat ještě prostor pro případné dodatečné ústupky. 
• Svědomitá následná komunikace je nezbytností. 
• V pozdější fázi je dobré zvážit otevření místního zastoupení, nejlépe formou Joint Venture. Větší šanci na účast v projektech mají  firmy schopné v místě poskytnout i poprodejní servis. Místní přítomnost je v očích Ománců také známkou solidnosti a  dosažitelnosti.

4.6. Státní svátky

Seznam státních svátků v roce 2025:

• 1. ledna,   Nový rok 
• 25.-26. ledna,   Isra’a Wal Miraj (Muhammadova cesta a na nebevzetí) 
• 1. března – 29. března Ramadán (svatý měsíc)   
• 30.03. – 2. dubna, Eid al-Fitr (svátek ukončení půstu)
• 5. – 9. června,   Eid al-Adha (svátek oběti)
• 27. června, Hidžra (islámský Nový rok)
• 23. července, Den ománské renezance 
• 5. září,   Mawlid (Prorokovy narozeniny) 
• 18. – 19. listopadu, Státní svátek a následný den volna 

Seznam státních svátků v roce 2026:

• 1. ledna,   Nový rok    
• 16. ledna, Isra’a Wal Miraj (Muhammadova cesta a na nebevzetí) 
• 18. února – 19. března, Ramadán (svatý měsíc)   
• 20.března – 22. března, Eid al-Fitr (svátek ukončení půstu)
• 27. – 30. května,   Eid al-Adha (svátek oběti)
• 16. června, Hidžra (islámský Nový rok)
• 23. července, Den ománské renezance 
• 25. srpen,   Mawlid (Prorokovy narozeniny) 
• 18. – 19. listopadu, Státní svátek a následný den volna

Muslimské svátky jsou odvozeny od místních pozorování různých fází Měsíce a výše uvedená data jsou proto pouze přibližná. Data  svátků se mohou změnit a nemůžeme zaručit jejich úplnou přesnost. Také počet dnů dovolené je založen na očekávaných volných  dnech pro soukromý sektor. Termíny svátků v jiných letech budou v jiných dnech (nejsou stálé). 

V Ománu stejně jako v jiných arabských zemích jsou volnými víkendovými dny pátek a sobota a pracovní dny týdne jsou od neděle do čtvrtka.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Omán patří z investičního hlediska ke středně rizikovým zemím, ratingové agentury udělují známky S&P BBB- (08/2024) ,Fitch  BB+ (12/2024), Moody’s Ba1 positive (08/2024), stupeň investičního rizika OECD je 5, EGAP udává „D“.  

Firmy, které úspěšně vstoupily na ománský trh, mají obvykle předchozí zkušenosti na Arabském poloostrově nebo svého zástupce či kancelář v zemi na plný úvazek. Zahraniční společnosti, které chtějí distribuovat své výrobky v Ománu, často upřednostňují použití  místního zástupce. Místní obchodní zástupci jsou obzvláště užiteční při prodeji ománské vládě, a to i s ohledem na jejich kontakty, jazykové a kulturní znalosti. Pokud české firmy na místním trhu nechtějí vystupovat prostřednictvím místního zástupce, musí se  zaregistrovat na Ministerstvu obchodu a průmyslu online prostřednictvím systému Invest Easy  (https://www.business.gov.om/ieasy/wp/en/). Stejně jako v jiných zemích GCC je pravidelný osobní kontakt klíčem k úspěchu v obchodních vztazích.

V Ománu funguje řada dopravních, logistických a maloobchodních společností. Většina zboží určeného pro ománský trh vstupuje  přes přístav Sohar, který se nachází dvě hodiny cesty od Maskatu. Dalšími přístavy jsou Duqm cca 600 km od Maskadu a přístav Salalah cca 1000 km od Maskatu (všechny tři pojmou kontejnerová plavidla třídy S). Zboží může do Ománu  přicestovat i po souši z UAE (často používaná varianta). Dobře rozvinutá ománské silniční infrastruktura spojuje téměř všechny sídla v zemi. Omán má letiště v Maskatu, Salalah, Duqm, Khasab a Sohar. Při vstupu zboží se platí clo (netýká se zboží z GCC a USA), které by nemělo překročit 10 % a DPH 5 %. 

Společnosti, které chtějí dovážet zboží do Ománu, se musí zaregistrovat na ministerstvu obchodu a průmyslu prostřednictvím  systému Bayan. Digitální platforma Bayan spojuje všechny celní partnery, včetně vládních  agentur, přepravních a celních společností, komerčních bank a provozovatelů přístavů a letišť, do jednoho systému – tzv. online onestop-shop. Společnosti musí získat zvláštní licenci na dovoz určitých druhů zboží, jako je alkohol, hospodářská zvířata, drůbež, střelné zbraně, narkotika a výbušniny. Dovoz mediálního obsahu podléhá cenzuře Ministerstva dědictví a kultury z důvodu morálně, nebo politicky citlivého obsahu.  Omán klade velký důraz na normy, posuzování shody a kvality pro usnadnění obchodu, hospodářského a průmyslového  rozvoje. Jako součást celní unie GCC pracuje Omán na sjednocení svých norem a systémů  posuzování shody se systémy GCC  prostřednictvím organizace Gulf Standard Organization (GSO). Většina ománských standardů jsou buď standardy GSO, nebo ty, které jsou odvozeny od jiné mezinárodní normalizační organizace. Vláda dále usiluje o harmonizaci norem s mezinárodními  normami posuzování shody v rámci specifikací zásad WTO o technických překážkách obchodu (TBT) a sanitárních a fytosanitárních  opatřeních (SPS). 

Celní úřad ROP vyžaduje pro odbavení dováženého zboží následující: 

• obchodní registraci a povolení k dovozu 
• osvědčení o přidružení k Ománské průmyslové a obchodní komoře (OCCI)
• certifikát výrobce 
• tzv. „quotation list“ (nacenění zboží dodavatelem) 
• balicí listy (packing list) 
• konosament či nákladový list (bill of lading) – pouze při námořní a letecké dopravě
• manifest zásilky (manifest of shippment) – dokument, který obsahuje podrobný popis nákladu 
• povolení k doručení od přepravního agenta (permission of deliverance from the shipping agent)
• komplexní platné písemné zmocnění od osoby odpovědné za celní odbavení
• dovozní prohlášení 
• doklad o zaplacení daní a cla na celkovou hodnotu zásilky, včetně karga a pojištění CIF.  

V případě, že chybí faktura nebo platný certifikát od výrobce, bude celní odbavení stát 20 OMR (cca 1200Kč) placených v hotovosti.  Celní úřad ROP refunduje tento poplatek, pokud jsou požadované doklady předloženy do 90 dnů od data platby. V případě, že se jedná o dovoz zboží, u něhož je dovoz omezen (alkohol, vepřové, zbraně,…), pak je nutné přiložit souhlas příslušného orgánu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Asi nejméně náročnou formou působení na ománském trhu je prodej zboží prostřednictvím místního obchodního zástupce. Česká firma se tak může vyhnout administrativě spojené s místními registracemi, proclíváním, daněním a ušetřit čas, který by musela věnovat seznamování se s místními pravidly, předpisy a zvyklostmi. Ale i místní zastupování má některé své zvláštnosti. Například tu, že výrobce nebo dodavatel nesmí jednostranně ukončit dohodu o zastupování, kromě případů, kdy dojde k neodůvodněnému porušení dohody místním zástupcem. Obchodní zástupci musí zaregistrovat dohody v Ománské obchodní a průmyslové komoře (OCCI) a (v arabštině) v Registru obchodních zástupců a obchodních společností na Ministerstvu obchodu a průmyslu (MOCI), kde se registrace obnovuje každé 3 roky. Zastupování nemusí být výhradní a na propagaci stejného produktu nebo služeb může být zaměstnáno více obchodních zástupců. Doporučujeme se s potenciálním zástupcem před uzavřením smlouvy osobně setkat a zajistit si právní služby renomované společnosti.

Druhou cestou je založení pobočky v místě. Ministerstvo obchodu a průmyslu (MOCI) provozuje portál Invest Easy, který formou One Stop Shop poskytuje e-služby potřebné při zakládání a správě společnosti v Ománu. Tato stránka obsahuje také instruktážní videa o tom, jak používat online portál. Ty české firmy, které by byly připraveny do Ománu lokalizovat část své výroby, získají pravděpodobně nejlepší podmínky prostřednictvím pobídek a úlev v ekonomických zónách. V takovém případě pak česká firma vstoupí v jednání s Úřadem pro ekonomické zóny OPAZ či s Agenturou pro průmyslové investice MAYDAN. Kromě desetiletých daňových prázdnin, výjimek z povinné omanizace (závazné procento zaměstnávání místních občanů) může společnost stoprocentně vlastnit, stejně jako zainvestované pozemky (na rozdíl od dříve běžného pronájmu usefrucht kontraktu na 50 let). Pro kapitálově objemnější investice je možné využít službu Invest Oman (investoman.om/). 

5.3. Marketing a komunikace

V Ománu je možné najít řadu společností zabývajících se reklamou. K dispozici jsou troje anglicky psané noviny, ve kterých mohou společnosti inzerovat: Oman Observer, Muscat Daily a Times of Oman nebo deníky v arabštině: Oman Daily, Al-Watan, Al-Shabiba a Al-Royal. Většina deníků má webové stránky pro firemní reklamu. Mezi týdeníky v arabštině patří Al Isbou’a, Al Youm A’Saba a Futoon. Dva nezávislé obchodní měsíčníky Business Today a Oman Economic Review. Jsou zde i tři týdeníky v angličtině zaměřené na mládež: The Week, Hi a Y. Reklama je možná také v ománské televizi a rádiu a prostřednictvím bilboardů. Mnoho firem také distribuuje letáky v obytných čtvrtích.

Vládní orgány zakazují reklamu škodlivou pro bezpečnost státu, veřejný pořádek či urážlivou s ohledem na společenské hodnoty či zvyky. Platí i určitá omezení reklamního obsahu: hlavním jazykem reklamy je literární arabština; může být použit i anglický jazyk, pokud je vedle arabského jazyka.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Omán nabízí ochranu autorských práv v souladu s mezinárodními dohodami. Registrací patentů a ochranných známek je obecně založena na principu „kdo dřív přijde…“. Společnosti by před zavedením produktů nebo služeb na ománský trh měly zvážit, jak získat místní patentovou a ochrannou známku. Duševní vlastnictví je primárně soukromým právem a ČR nemůže vymáhat právo za soukromé osoby v Ománu. Držitelé práv zodpovídají za registraci, ochranu a vymáhání svých práv. Můžete využít služeb místních právníků nebo konzultantů, kteří jsou odborníky na ománské právo. Dobrý partner je důležitým spojencem při ochraně práv duševního vlastnictví. Společnosti by také měly pečlivě zvážit, zda partnerovi povolí, aby pod jeho jménem zaregistroval práva duševního vlastnictví. Může se pak lehce stát, že partner bude vlastníkem vašich práv a v případě ukončení spolupráce je na vás nepřevede.

5.5. Trh veřejných zakázek

Omán je zemí s největším podílem veřejného sektoru na ekonomice mezi zeměmi GCC. Tomu také odpovídá množství veřejných zakázek a jejich velký význam pro české firmy. Většina veřejných zakázek je publikována prostřednictvím jednotné internetové stránky (zaregistrujte se v angličtině) https://etendering.tenderboard.gov.om/, je to největší, i když ne celková, kompilace otevřených vládních tendrů a je pravidelně aktualizována. V Ománu je celá řada dalších společností či institucí, které provozují vlastní výběrová řízení, např. společnost Petroleum Development Oman, Královská ománská policie (ROP), Diwan královského soudu, Ománská telekomunikační společnost (OmanTel) nebo Ministerstvo obrany.

Většina projektů a nákupů pro vládu probíhá prostřednictvím nezávislé výběrové komise složené z vyšších vládních úředníků a zaměstnanců – přibližně 40 profesionálních technokratů. Při zadávání zakázek se komise pro výběrová řízení obvykle spoléhá na doporučení konzultanta a zadavatele. Jakmile jsou nabídky podány, stěžují si společnosti na neprůhlednost a zdlouhavost procesu.

Pokud je vyhlášeno mezinárodní výběrové řízení (typické pro velké infrastrukturní projekty), mezinárodní společnosti a instituce, které nejsou registrovány v sultanátu, se mohou účastnit, pokud se zaregistrují do maximálně 30 pracovních dnů od data, kdy je mezinárodní společnost informována o zadání zakázky. Mnoho mezinárodních společností pro účely výběrových řízení uzavírá dohodu o zastoupení s místními společnostmi. Tato smlouva je registrována u MOCI a obchodní zástupce se účastní nabídkových řízení jménem zahraniční společnosti.

V současné době se zdá být jedinou preferovanou formou projektů tzv. public-private partnerschip (PPP). To v praxi znamená, že uchazeč projekt z vlastních zdrojů realizuje a po jeho dokončení jej také dlouhodobě provozuje (příkladem takových projektů jsou např. nemocnice).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Doporučujeme prodávat zboží oproti úhradě, využívat dokumentární akreditiv, případně se zajistit proti selhání platby. Vzhledem k odlišnému právnímu systému v zemi (islámské právo) a nákladnosti soudních a arbitrážních procesů se doporučuje urovnat spory dohodou stran. Dle indexu DB 2020 je průměrná délka řešení obchodního sporu v Ománu 598 dní. Obchodní spory projednává tříinstanční Commercial Court. Uznávání cizích rozhodnutí je možné jen v případě reciproční dohody, které Omán podepsal se zeměmi GCC. Commercial Court řeší spor podle tzv. Commercial Law (královský dekret 55/90). Commercial Court je kompetentní řešit spory i v případě státních zakázek, tj. spory mezi zahraničním kontraktorem a státní institucí. Obchodní spory je možné řešit arbitráží, viz Oman Arbitration Law (královský dekret 47/97). Strany si mohou vybrat jakékoli právo i zahraniční arbitráž, ta je však podmíněna tím, že obě strany sporu mají svá sídla v různých zemích. Pokud jde o arbitráž mimo zemi GCC, vymahatelnost takového rozsudku je problematická, a to i přesto, že je Omán členem Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (Newyorská úmluva). Omán podepsal úmluvu s výhradou, že sídlo arbitráže musí být v zemi druhé strany sporu (tedy např. ČR) a dále nesmí být rozsudek v rozporu s “veřejným pořádkem”. Omán je členem tzv. International Centre for the Settlement of Investment Disputes, které řeší spory mezi investorem a státem či mezi státy (nikoli již však již spory mezi soukromými subjekty navzájem).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza se vystavují na Velvyslanectví Ománu ve Vídni, dále online na webové stránce https://evisa.rop.gov.om/, nebo při vstupu do země na ománských hraničních přechodech. Cena se liší podle specifického typu a může se orientačně pohybovat od 45 EUR za desíti denní jednovstupní až po 155 EUR za roční vícevstupní. K ceně se může přičíst také poplatek 17,5 EUR za expresní dodání apod. Turisté přijíždějící do Ománu z ČR na dobu kratší 14 dnů nepotřebují vízum, musí však mít zpáteční letenku, zajištěný hotel, pojištění, dostatečné množství peněz, pas ČR platný 6 měsíců a déle. Pro kompletní výčet aktuálně potřebných dokumentů je potřeba se informovat u odpovědných ománských úřadů. Požadovanými doklady je pak potřeba se při vstupu do země prokázat. Specifické podmínky cestování do teritoria jsou sice pravidelně aktualizovány na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR, přesto však jedinými kompetentními, kteří rozhodnou o vašem vpuštění do země, jsou vždy a jedině orgány ománské.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizinců vedle místních sil je celkem běžné. Zaměstnavatel však musí mít povolení Ministerstva práce k zaměstnávání  cizinců a plnit minimální povinné kvóty pro zaměstnávání ománských občanů, tzv. omanizace. Zaměstnavatel se tak dostává do postavení ručitele (anglicky je označován jako “sponsor”). Zaměstnavatel (sponzor) zajistí  zaměstnancům pracovní vízum pro vstup do Ománu a následně povolení k pobytu. Tento systém je obdobný ve všech zemích GCC.

5.9. Veletrhy a akce

Veletrhy, výstavy a profesní akce jsou většinou lokálního charakteru (hlavní regionální se odehrávají v nedalekých Spojených arabských emirátech popř. v Saúdské Arábii). Výhodou akcí v Ománu je skutečnost, že jsou obvykle doprovázeny příslušnou oborovou konferencí. Nejvýznamnějším výstavištěm je Oman Convention & Exhibition Centre v hlavním městě Maskatu, na jehož webových stránkách (https://ocec.om/) lze nalézt přehled plánovaných akcí – průběžně aktualizovaných. Tamtéž se konají i jednotlivé samostatné profesní konference bez příslušných výstav.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Rijádu
Al Nuzha District
Saad Bin Gharir Street
Riyadh 11693

Tel: +966 11 4503617

E-mail: riyadh@mzv.gov.cz

Konzulární a vízový úsek: riyadh.consulate@mzv.gov.cz

Obchodní úsek: riyadh.commerce@mzv.gov.cz

Honorární konzulát České Republiky v Maskatu:

The Honorary Consulate of the Czech Republic in Muscat, Oman.

Address: Penthouse Floor, Building No. 433, Way 4006, Block 240, Al Gubrah, Muscat, Sultanate of Oman.

GPS koordináty: 23.5895 stupňů N, 58.3950 stupňů E

Kontakty: 

telefon +968 220 350 00 (linka 1111)

fax +968 244 971 30

email: muscat.honorary@mzv.gov.cz

Úřední hodiny (jen v pondělí): 11:00 – 13:00

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Mezinárodní předvolba pro volání z ČR do Ománu +968, po níž následuje místní volané číslo.

Linka konzulární pohotovosti pro české  občany v tísni – volat na konzulární informační centrum pro řešení otázek občanů ČR v zahraničí je k dispozici na MZV ČR 24/7 na čísle +420 222 420 222, které zajistí vše nezbytné.

Doporučujeme si též nastavit na webu MZV ČR zasíláni novinek na mobilní telefon a též se registrovat v aplikaci DROZD. Vše uvedené aplikace lze nastavit na webu: mzv.gov.cz v sekci „Cestujeme“.  

Nejdůležitější centrální čísla platná na celém území Ománu:

• 112 – společná tísňová linka záchranného systému v Ománu nebo také   
• 9999 – policie, záchranná služba a požárníci 

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Kontakty na ministerstva:

• https://www.maf.gov.om/ Ministerstvo zemědělství a rybolovu 
• https://www.mara.gov.om/ Ministerstvo náboženských záležitostí 
• https://www.moci.gov.om Ministerstvo obchodu a průmyslu
• https://www.mtc.gov.om/ Ministerstvo dopravy, komunikací a IT 
• https://www.mod.gov.om/ Ministerstvo obrany
• https://mof.gov.om/ Ministerstvo financí 
• https://fm.gov.om/ Ministerstvo zahraničních věcí
• https://www.moh.gov.om/ Ministerstvo zdravotnictví
• https://www.moheri.gov.om/ Ministerstvo vysokého školství
• https://www.omaninfo.om/ Ministerstvo informací
• https://www.moi.gov.om/ Ministerstvo vnitra
• https://www.rop.gov.om/ Královská ománská policie
• https://www.mjla.gov.om/ Ministerstvo spravedlnosti
• https://www.scp.gov.om/ Ministerstvo národního hospodářství
• https://www.mhc.gov.om/ Ministerstvo národního dědictví a kultury
• https://www.mrmwr.gov.om/ Ministerstvo municipalit a vodních zdrojů
• https://www.mosd.gov.om/ Ministerstvo sociálních věcí a práce
• https://eservices.housing.gov.om/ Ministerstvo bydlení a územního rozvoje

Statistické přehledy:

• https://data.gov.om/ – Národní centrum pro statistiku a informace
• https://cbo.gov.om/ – Centrální banka
• https://www.ncsi.gov.om/ – Národní statistický úřad

Významné instituce pro business:

• https://chamberoman.om/ – Obchodní komora
• https://ocec.om/ – výstaviště v Maskatu
• http://www.omanexpo.com/ – veletrhy v Ománu
• https://www.customs.gov.om/ – celní správa
• https://www.customs.gov.om/esw/jsf/secure/esw/common/Login.xhtml – celní portál
• https://tms.taxoman.gov.om/ – daňová správa
• https://tms.taxoman.gov.om/portal/web/taxportal/home – daňový portál
• https://www.oman.om/ – služby e-governmentu
• https://etendering.tenderboard.gov.om/ – veřejná výběrová řízení
• https://business.gov.om/wps/portal/ – portál pro investory, vládní iniciativa INVEST EASY
• https://investoman.om/ – portál pro investory, vládní iniciativa INVEST OMAN
• https://opaz.gov.om/ – Úřad pro ekonomické zóny
• https://www.sharakah.om/ – Úřad pro podporu malých a středních podniků a živnostníků
• https://www.madayn.om/EN/ – Agentura pro průmyslové investice
• https://ithraa.om/ – Agentura na podporu investic
• https://chamberoman.om/economic-information/occi-directory/trade-directory/ – obchodní společnosti
• https://chamberoman.om/economic-information/occi-directory/industrial-directory/ – průmyslové podniky

Vstup, víza a turistické informace

• https://evisa.rop.gov.om/ – vízové informace
• https://www.omanairports.co.om/en – letiště
• https://experienceoman.om/ – turistické informace

Tisk:

• www.timesofoman.com – ománský deník Times of Oman
• www.omanobserver.com – ománský deník Oman Daily Observer
• www.meed.com – ekonomický týdeník pro Blízký východ