Dlouhodobý trend navyšování rozpočtu pro zdravotnictví v roce 2025 pokračoval a stejně tak tomu bude v roce 2026. Finanční prostředky jsou určeny především na modernizaci stávající infrastruktury a na nákup vybavení, zajištění přístupu k vakcínám a novým lékům a na investice spojené s prevencí a ochranou zdraví. Zvláštní pozornost je věnována posílení kapacit pohotovostních zdravotnických zařízení, zvláště v oblastech prenatální a dětské péče, kde v roce 2025 opětovně docházelo ke krizovým situacím.

V uplynulých dvou letech byla zahájena výstavba některých velkých nemocnic a modernizace několika klinických center. Byla zahájena výstavba nové nemocnice v Lisabonu (Hospital de Todos os Santos). Jedná se o ambiciózní strategický projekt na rozloze 200.000 m2  s kapacitou 879 lůžek s možností navýšení až na 1065 lůžek s termínem dokončení v roce 2029. Dále se plánují nové nemocnice v Barcelos, v Oeste, univerzitní nemocnice v Algarve, nová centrální nemocnice v Évoře či rozšíření a modernizace nemocnice Jose Joaquim Fernandes v Beja.

Stárnutí populace a nízká porodnost představují pro portugalský zdravotnický systém výzvu, která vede k nutnosti investovat do zlepšení péče o seniory. Navíc, významným fenoménem, který nabírá na intenzitě, je rozvoj zdravotní turistiky z bývalých portugalských kolonií, což vede jak k investicím do soukromých zdravotnických zařízení, tak i k potřebě posilovat státní zdravotnická centra z důvodu přeplnění kapacit.

Současný portugalský zdravotnický sektor je bezesporu jednou z oblastí, která má zajímavý potenciál z hlediska českých firem. Hlavní příležitosti lze samozřejmě nalézt v možných dodávkách nemocničního vybavení a laboratorních přístrojů, nicméně v souvislosti s výstavbou nových či modernizací stávajících nemocničních kapacit jsou reálné i možnosti uplatnění projekčních, inženýrských a stavebních firem, které budou schopny splnit požadavky na vysokou energetickou účinnost zdravotnických budov. 

Na závěr pak nelze opomenout zajímavé příležitosti v oblasti digitalizace a inovativních technologií jako např. využití AI v medicíně. kdy v rámci nové Národní agendy pro umělou inteligenci 2026 – 2030 vláda očekává investice v hodnotě 400 milionů EUR pro zvýšení produktivity a pro podporu klinických technologií.

Současná mezinárodně politická situace vede portugalskou vládu k potvrzení zájmu o další navýšení investic na obranu a bezpečnost. Cílem je posílit kapacity a odolnost státu proti hrozbám, zvláště proti kybernetickým hrozbám, zvýšit národní produkci v obranném průmyslu a podporovat účast portugalských firem v konsorciích evropského obranného průmyslu.

Země plánuje do roku 2030 zásadně modernizovat vybavení svých ozbrojených složek. Byl podepsán kontrakt na dodávku 5 vojenských transportních letounů KC-390 od brazilského Embraeru, přičemž Portugalsko již obdrželo 3 letouny a kontrakt byl prodloužen na získání ještě šestého. Vedle toho byl otevřen prostor pro nákup dalších 10 letadel pro spojence v rámci NATO. Embraer se v Portugalsku staví do role hubu pro další expanzi do Evropy.

Portugalsko vedle toho alokuje do obranného a bezpečnostního sektoru také přes 1 % prostředků z Národního plánu obnovy. Celkem 112 mil. EUR bude stát  vybudování tzv. Atlantského operačního střediska. V praxi půjde o technologicky vyspělou loď, která mimo jiné umožní využití bezpilotních prostředků, nových materiálů a umělé inteligence. Specifická poloha kontinentálního Portugalska na nejzápadnějším cípu evropského kontinentu, podobně jako poloha autonomních Azorských ostrovů a Madeiry na frekventovaných leteckých trasách přes Atlantský oceán, vytváří značné nároky též na moderní radarové vybavení určené pro civilní i vojenský letový provoz. Navíc v této oblasti mají čeští výrobci dobré reference již z minulosti. 

V oblasti vnitřní bezpečnosti je a bude aktuálním tématem problematika hašení každoročních požárů. Jedná se o oblast, která nabízí zajímavé příležitosti v oblasti statických monitorovacích systémů a inovativních řešení pro prevenci a boj s požáry. Vedle toho ničivé bouře na začátku roku 2026 vedly vládu k rozhodnutí zásadně posílit ochranu kritické infrastruktury, čímž se očekávají nemalé investice i do této oblasti.

Portugalsko se snaží být v otázkách ochrany životního prostředí a adaptace na klimatické změny velmi aktivní, ale přiznává, že stále hledá systematický přístup pro adaptační plány na národní, regionální i lokální úrovni. 

Co se týče energetiky, vláda aktualizovala cíl dosažení 80 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů už v roce 2026, což je o čtyři roky dříve, než se původně plánovalo. Navíc v prvním čtvrtletí roku 2026 oficiální data operátora REN a asociace APREN potvrzují, že okolo 80 % spotřeba elektřiny na národní úrovni pocházela již plně z obnovitelných zdrojů.

Za zvláštní pozornost stojí výroba zeleného vodíku. Odhaduje se, že 7 až 9 mld. EUR bude spojeno s projekty na výrobu zeleného vodíku, od kterého se očekává, že v blízké budoucnosti nahradí zemní plyn. Vodík by se měl stát důležitým palivem také v oblasti osobní a nákladní silniční dopravy. V této souvislosti je plánována výstavba až 100 čerpacích stanic. Rozvoj výroby zeleného vodíku podle vládních plánů umožní zemi nejen vyrábět energii pro vlastní spotřebu v rámci průmyslových hubů (jako např. Sines a dále ve vnitrozemí), ale také se stát jejím vývozcem. V zájmu urychlení výroby a komercionalizace vodíku předpokládá distribuční společnost REN do roku 2030 investice ve výši 500 mil. EUR, z nichž 52 mil. EUR bude použito na výstavbu nového plynovodu, který by měl být v budoucnu určen výhradně pro přepravu zeleného vodíku, nicméně dočasně umožní i přepravu zkapalněného LNG ze stávajících i nově vybudovaných LNG terminálů v Portugalsku a ve Španělsku dále do Evropy. 

V souvislosti s plánovaným zvýšením výrobních kapacit na bázi obnovitelných zdrojů patří mezi největší výzvy otázka řešení skladování energie a posílení energetické infrastruktury, což se ukázalo po mimořádném výpadku elektrického proudu dne 28. dubna 2025 a následně po ničivých bouřích v lednu 2026. Proto mezi zajímavé příležitosti pro české dodavatele patří posílení rozvodné sítě a obecně budování robustnějšího propojení se španělským a následně evropským energetickým trhem.

Portugalská železniční síť je nedostatečná a zastaralá. V souvislosti se sílícím tlakem na dekarbonizaci a celkovou modernizaci ekonomiky proto v posledních letech dostávají plány na obnovu železnice stále konkrétnější obrysy. Národní investiční plán do roku 2030 tak počítá s 16 nosnými investičními projekty v oblasti železniční dopravy v celkové hodnotě přes 10,5 mld. EUR. 

Aktuálně se připravují kroky pro jednotlivé fáze na výstavbu vysokorychlostní železniční tratě mezi Lisabonem a Portem. První fáze se začíná realizovat mezi Portem a Sourem, druhá fáze pak mezi Sourem a Carregado a následně mezi Carregado a Lisabonem. Jelikož už nyní existuje trať mezi Lisabonem a Portem, cílem celého projektu je nová výstavba, kompletní modernizace, rozšíření železniční stanice v Portu Campanha, modernizace stanic Aveiro, Coimbra a Leiria a výstavba stanic nových. Nový železniční koridor by pak měl být napojen na současnou celostátní železniční síť, bude moci křížit spoje a zkrátit cestovní dobu na dalších tratích v zemi jako je Minho, Douro, Beira Alta nebo Beira Baixa. Současně se plánuje i spojení Porta a Viga v Galicii ve Španělsku. Plánuje se nákup 20 vysokorychlostních vlaků. Celkové náklady vysokorychlostní trati se v této chvíli pohybují okolo 4,5 miliard EUR.

V dlouhodobějším horizontu patří mezi cíle Národního investičního plánu do roku 2030 v oblasti železnic kromě vybudování nových páteřních tratí také modernizace metropolitních tratí, kam patří vnitřní okruh Lisabonu, Severní trať (mezi městy Alverca a Azambuja) a trať Minho (mezi Contumil a Ermesinde). Další modernizace a zejména dokončení elektrifikace je plánováno na tratích Oeste (mezi Caldas da Rainha a Louriçal), Douro (mezi Régua a Pocinho), Alentejo (mezi Casa Branca a Beja) a na trati Vouga. Další zajímavou příležitostí může být plánovaná modernizace železničních přístupů do strategických přístavů jako je Setúbal, kde se plánuje moderní propojení s několika klíčovými terminály obchodních společností (Sadoport, Tersado či Somincor).

Výše zmíněné trendy a jasně deklarovaný zájem vlády významně modernizovat portugalské železnice, který se již v praxi projevuje zahájením řady výběrových řízení, skýtá různorodé příležitosti pro české podniky. Kromě samotných vlakových souprav proto budou v příštích letech ze strany dodavatelských konsorcií hojně poptávány i kolejnice, výhybky a signalizační a traťová zařízení.

Impulsem pro rozvoj portugalského leteckého průmyslu se stal rok 2012, kdy brazilský Embraer v zemi zahájil provoz dvou výrobních závodů na komponenty a kompozity. Obě továrny, které zaměstnávají na 500 pracovníků, zůstávají páteří domácího leteckého sektoru. Rozvoj leteckého a kosmického sektoru v Portugalsku odvětví je tradičně podporován zahraničními investicemi. Odvětví je organizováno v klastru AED Portugal (Aeronáutica, Espaço e Defesa), který sdružuje na stovku výrobních firem, výzkumných institucí a univerzit. 

V roce 2019 vláda také vytvořila Portugalskou kosmickou agenturu – Portugal Space Agency. Dynamický vývoj tohoto odvětví v posledních letech zvyšuje poptávku po odbornících s odpovídajícím vzděláním a zájem o navázání mezinárodní spolupráce mezi firmami a výzkumnými institucemi. Portugalsko má navíc zájem o spolupráci s evropskými partnery v oblasti poskytování služeb ve vesmíru. Rok 2026 zaznamenal vypuštění již 6 satelitů, které jsou integrovány v konstelacích zaměřených na hlídání moře, pozorování Země, prevence požárů, správa přírodních zdrojů a bezpečnost. Na Azorských ostrovech se pak dynamicky rozvíjí vesmírné středisko Santa Maria spravované Atlantic Spaceport Consortium.   

Vzhledem k nárůstu letecké dopravy a snaze posílit roli Portugalska jako mezinárodního leteckého uzlu se v posledních letech identifikovala potřeba vybudovat v Lisabonu druhé letiště, které by ulevilo stávajícímu letišti Humberto Delgado, jež je přetížené a nachází se v centru města, což značně omezuje jeho kapacitu. Bylo rozhodnuto o výstavbě nového letiště s názvem Luis de Camões v zóně Alcochete, které by mělo být dokončené v roce 2034. Projekt počítá s dvěma přistávacími plochami s možností rozšíření na čtyři s kapacitou 100 milionů pasažérů ročně do roku 2050. Očekávají se investice v hodnotě 6,5 – 9 miliard EUR. Zajímavé příležitosti se tedy rýsují nejen v rámci samotné výstavby, ale i v návazných sektorech jako inovace v oblasti ochrany životního prostředí, energetické účinnosti, služby v turistickém sektoru atd.

Kromě možné výrobní kooperace a výměny know-how s portugalskými partnery jsou vzhledem k poloze kontinentálního Portugalska na západním cípu Evropy a Azorských ostrovů a Madeiry na frekventovaných leteckých trasách přes Atlantský oceán příležitostí pro české podniky i dodávky radarových systémů, které již disponují dobrými referencemi z minulosti.

Portugalské firmy a výzkumné ústavy v posledních letech zrychlily dynamiku úspěšných žádostí o přiznání patentů u Evropského patentového úřadu (EPO). Oborům, ve kterých Portugalsko získává největší počty patentů, dominuje ICT a zdravotnické a farmaceutické technologie.

Mezi největší současné investiční projekty v odvětví patří zkapacitnění vědeckovýzkumné výpočetní techniky v zemi, a to včetně instalace a zprovoznění superpočítače Deucalion. Jedná se o investici s podporou EU v hodnotě převyšující 20 mil. EUR, superpočítač se nachází v Centru pokročilých výpočtů Univerzity v Minho ve městě Guimarães.

Další perspektivní oblastí se jeví oblast biomedicíny, která je považována za cestu modernizace portugalského zdravotnictví. V průběhu roku 2023 bylo oznámeno zrození dvou velkých výzkumných center v oblasti zdraví a biomedicíny, která budou financována z prostředků Evropské unie, a to ve výši 70 mil. EUR v průběhu příštích šesti let. Financování projektu bylo schváleno v soutěži Teaming for Excellence z evropského programu Horizont Europe.

Portugalské univerzity jsou velice aktivní, pokud jde o akademickou spolupráci se zahraničními protějšky. Navíc aktuálně mají portugalské univerzity zájem o posílení výměny studentů PhD a postdoc. Mezi zajímavé portugalské univerzity patří Univerzita do Minho v Braze, Univerzita v Portu, Lisabonská univerzita, Nová univerzita v Lisabonu, Portugalská katolická univerzita, Univerzita v Coimbře, Univerzita v Aveiro, Univerzita v Évoře a Univerzita Algarve. Mezi perspektivní obory, kde se Portugalsko snaží o posílení evropské vědecké spolupráce a hledá partnery, patří oblast biotechnologií, inovace v zemědělství, výzkum kritických surovin, inovace v energetice, polovodiče, syntetická biologie či AI. Velké téma je pak problematika technologického transferu.