Dlouhodobý trend navyšování rozpočtu pro zdravotnictví v roce 2024 pokračoval. Na konci roku 2024 vláda rozhodla o přidělení 2,3 miliard EUR na nákup vybavení a léků. Dále jsou finanční prostředky určeny především na modernizaci stávající infrastruktury a vybavení, zajištění přístupu k vakcínám a novým lékům a na investice spojené s prevencí a ochranou zdraví. Zvláštní pozornost je věnována posílení kapacit pohotovostních zdravotnických zařízení, zvláště v oblastech prenatální a dětské péče, kde i v roce 2024 a 2025 docházelo ke krizovým situacím.

V uplynulých dvou letech byla zahájena výstavba některých velkých nemocnic a modernizace několika klinických center. V říjnu 2024 vláda zahájila výstavbu nové nemocnice v Lisabonu (Hospital de Todos os Santos). Jedná se o ambiciózní strategický projekt na rozloze 200.000 m² s kapacitou 879 lůžek s možností navýšení až na 1065 lůžek. Dále se plánují nové nemocnice v Barcelos, v Oeste, univerzitní nemocnice v Algarve a rozšíření a modernizace nemocnice Jose Joaquim Fernandes v Beja.

Stárnutí populace a nízká porodnost představují pro portugalský zdravotnický systém výzvu, která vede k nutnosti investovat do zlepšení péče o seniory. Navíc, významným fenoménem, který nabírá na intenzitě, je rozvoj zdravotní turistiky z bývalých portugalských kolonií, což vede jak k investicím do soukromých zdravotnických zařízení, tak i k potřebě posilovat státní zdravotnická centra z důvodu přeplnění kapacit.

Současný portugalský zdravotnický sektor je bezesporu jednou z oblastí, která má zajímavý potenciál z hlediska českých firem. Hlavní příležitosti lze samozřejmě nalézt v možných dodávkách nemocničního vybavení, zdravotnických lůžek a laboratorních přístrojů, nicméně v souvislosti s výstavbou nových či modernizací stávajících nemocničních kapacit jsou reálné i možnosti uplatnění projekčních, inženýrských a stavebních firem, které budou schopny splnit požadavky na vysokou energetickou účinnost zdravotnických budov. Na závěr pak nelze opomenout zajímavé příležitosti v oblasti digitalizace a inovativních technologií jako např. využití AI v medicíně.

Podle dlouhodobé vládní politiky vytvářejí investice do obrany přidanou hodnotu ve výzkumu, průmyslu a inovacích a přispívají k oživení, obnově a internacionalizaci ekonomiky. Současná mezinárodně politická situace pak portugalskou vládu vede k potvrzení zájmu o další navýšení investic na obranu. Cílem je tedy posílit kapacity a odolnost státu proti hrozbám, zvláště proti kybernetickým hrozbám, zvýšit národní produkci a podporovat účast portugalských firem v konsorciích evropského obranného průmyslu.

Země plánuje do roku 2030 zásadně modernizovat vybavení svých ozbrojených složek. Byl podepsán kontrakt na dodávku 5 vojenských transportních letounů KC-390 od brazilského Embraeru, přičemž první letadlo bylo odevzdáno v říjnu 2023. Letectvo bude dále posíleno o 5 evakuačních helikoptér. Námořnictvo obdrží 6 nových oceánských hlídkových lodí, 1 multifunkční logistickou loď a 1 tankovací plavidlo.

Portugalsko plánuje alokovat do obranného a bezpečnostního sektoru také přes 1 % prostředků z Národního plánu obnovy. Mělo by se jednat o 192 mil. EUR, které budou rozděleny mezi dvě hlavní investice. Celkem 112 mil. EUR bude stát  vybudování tzv. Atlantského operačního střediska. V praxi půjde o technologicky vyspělou loď, která mimo jiné umožní využití bezpilotních prostředků, nových materiálů a umělé inteligence. Zbývajících 80 mil. EUR je přiděleno na pořízení leteckých prostředků pro prevenci a hašení požárů, které každoročně sužují především venkov, přičemž na boj s nimi je vynakládáno až 500 mil. EUR ročně. Jedná se o oblast, která nabízí mimořádně zajímavé příležitosti pro české dodavatele dronů, statických monitorovacích systémů a inovativních řešení pro prevenci a boj s požáry.

Specifická poloha kontinentálního Portugalska na nejzápadnějším cípu evropského kontinentu, podobně jako poloha autonomních Azorských ostrovů a Madeiry na frekventovaných leteckých trasách přes Atlantský oceán, vytváří značné nároky též na moderní radarové vybavení určené pro civilní i vojenský letový provoz. Navíc v této oblasti mají čeští výrobci dobré reference již z minulosti. 

Portugalsko se snaží být v otázkách ochrany životního prostředí a adaptace na klimatické změny velmi aktivní, ale přiznává, že stále hledá systematický přístup pro adaptační plány na národní, regionální i lokální úrovni. Zvláště zajímavou oblastí pro portugalské představitele je pak analýza dat, územní plánování a inovativní řešení.

Co se týče energetiky, vláda aktualizovala cíl dosažení 80 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů už v roce 2026, což je o čtyři roky dříve, než se původně plánovalo. Očekává se, že v této souvislosti do roku 2030 země přiláká investice přesahující 60 mld. EUR, což odpovídá 25 % národního HDP. 

Za zvláštní pozornost stojí výroba zeleného vodíku. Odhaduje se, že 7 až 9 mld. EUR bude spojeno s projekty na výrobu zeleného vodíku, od kterého se očekává, že v blízké budoucnosti nahradí zemní plyn. V roce 2020 země schválila národní strategii pro vodík, která přinesla zavedení pobídek a podpory postupného zavádění vodíku. Vodík by se měl stát důležitým palivem také v oblasti osobní a nákladní silniční dopravy. V této souvislosti je plánována výstavba až 100 čerpacích stanic. Rozvoj výroby zeleného vodíku podle vládních plánů umožní zemi nejen vyrábět energii pro vlastní spotřebu, ale také se stát jejím vývozcem. V zájmu urychlení výroby a komercionalizace vodíku předpokládá distribuční společnost REN do roku 2030 investice ve výši 500 mil. EUR, z nichž 52 mil. EUR bude použito na výstavbu nového plynovodu, který by měl být v budoucnu určen výhradně pro přepravu zeleného vodíku, nicméně dočasně umožní i přepravu zkapalněného LNG ze stávajících i nově vybudovaných LNG terminálů v Portugalsku a ve Španělsku dále do Evropy. 

V souvislosti s plánovaným zvýšením výrobních kapacit na bázi obnovitelných zdrojů patří mezi největší výzvy otázka řešení skladování energie a posílení energetické infrastruktury, což se ukázalo po mimořádném výpadku elektrického proudu dne 28. dubna 2025. Proto mezi zajímavé příležitosti pro české dodavatele patří posílení rozvodné sítě, které je vedeno potřebou Portugalska vyrovnávat kolísání ve výrobě z obnovitelných zdrojů, a obecně budování robustnějšího propojení se španělským a následně evropským energetickým trhem.

Portugalská železniční síť je nedostatečná a zastaralá. V souvislosti se sílícím tlakem na dekarbonizaci a celkovou modernizaci ekonomiky proto v posledních letech dostávají plány na obnovu železnice stále konkrétnější obrysy. Národní investiční plán do roku 2030 tak počítá s 16 nosnými investičními projekty v oblasti železniční dopravy v celkové hodnotě přes 10,5 mld. EUR. 

V lednu 2024 vláda odcházejícího premiéra Antonia Costy oznámila vyhlášení mezinárodního tendru na výstavbu vysokorychlostní železniční tratě mezi Lisabonem a Portem, která bude probíhat ve třech fázích. První fáze se bude realizovat mezi Portem a Sourem, druhá fáze mezi Sourem a Carregado a následně mezi Carregado a Lisabonem. Jelikož už nyní existuje trať mezi Lisabonem a Portem, cílem celého projektu je nová výstavba, kompletní modernizace, rozšíření železniční stanice v Portu Campanha, modernizace stanic Aveiro, Coimbra a Leiria a výstavba stanic nových. Nový železniční koridor by pak měl být napojen na současnou celostátní železniční síť, bude moci křížit spoje a zkrátit cestovní dobu na dalších tratích v zemi jako je Minho, Douro, Beira Alta nebo Beira Baixa. Současně se plánuje i spojení Porta a Viga v Galicii ve Španělsku. Celkové náklady vysokorychlostní trati se v této chvíli pohybují okolo 4,5 miliard EUR.

V dlouhodobějším horizontu patří mezi cíle Národního investičního plánu do roku 2030 v oblasti železnic kromě vybudování nových páteřních tratí také modernizace metropolitních tratí, kam patří vnitřní okruh Lisabonu, Severní trať (mezi městy Alverca a Azambuja) a trať Minho (mezi Contumil a Ermesinde). Další modernizace a zejména dokončení elektrifikace je plánováno na tratích Oeste (mezi Caldas da Rainha a Louriçal), Douro (mezi Régua a Pocinho), Alentejo (mezi Casa Branca a Beja) a na trati Vouga. Dalšími prioritami jsou zdvojení a modernizace tratě Alentejo (mezi Poceirão a Bombel), renovace jižní tratě (mezi Torre Vã a Tunes) a modernizace tratě Vendas Novas.

Významné investice se však budou týkat také kolejových vozidel, a to v podobě zakázky na pořízení 117 elektrických vlakových souprav v celkové hodnotě 819 mil. EUR a zahájení výběrového řízení na pořízení 12 vysokorychlostních vlaků v hodnotě 336 mil. EUR. 

Výše zmíněné trendy a jasně deklarovaný zájem vlády významně modernizovat portugalské železnice, který se již v praxi projevuje zahájením řady výběrových řízení, skýtá různorodé příležitosti pro české podniky. Kromě samotných vlakových souprav proto budou v příštích letech ze strany dodavatelských konsorcií hojně poptávány i kolejnice, výhybky a signalizační a traťová zařízení.

Impulsem pro rozvoj portugalského leteckého průmyslu se stal rok 2012, kdy brazilský Embraer v zemi zahájil provoz dvou výrobních závodů na komponenty a kompozity. Obě továrny, které zaměstnávají na 500 pracovníků, zůstávají páteří domácího leteckého sektoru. Brazilský podnik je navíc největším akcionářem společnosti OGMA, která se specializuje na opravy letecké techniky, a indikoval zájem o prohloubení spolupráce s českými podniky. Kromě přirozené spolupráce s Embraerem se desítky domácích podniků podílejí i na dodávkách pro největší světové výrobce Boeing a Airbus. 

Rozvoj leteckého a kosmického sektoru v Portugalsku odvětví je tradičně podporován zahraničními investicemi. Odvětví je organizováno v klastru AED Portugal (Aeronáutica, Espaço e Defesa), který sdružuje na stovku výrobních firem, výzkumných institucí a univerzit. V roce 2019 vláda také vytvořila Portugalskou kosmickou agenturu – Portugal Space Agency. Dynamický vývoj tohoto odvětví v posledních letech zvyšuje poptávku po odbornících s odpovídajícím vzděláním a zájem o navázání mezinárodní spolupráce mezi firmami a výzkumnými institucemi. Portugalsko má navíc zájem o spolupráci s evropskými partnery v oblasti poskytování služeb ve vesmíru.

Vzhledem k nárůstu letecké dopravy a snaze posílit roli Portugalska jako mezinárodního leteckého uzlu se v posledních letech identifikovala potřeba vybudovat v Lisabonu druhé letiště, které by ulevilo stávajícímu letišti Humberto Delgado, jež je přetížené a nachází se v centru města, což značně omezuje jeho kapacitu. Bylo rozhodnuto o výstavbě nového letiště v zóně Alcochete a nyní se připravuje vše potřebné. Zajímavé příležitosti se rýsují nejen v rámci samotné výstavby, ale i v návazných sektorech jako inovace v oblasti ochrany životního prostředí, energetické účinnosti, služby v turistickém sektoru atd.

Kromě možné výrobní kooperace a výměny know-how s portugalskými partnery jsou vzhledem k poloze kontinentálního Portugalska na západním cípu Evropy a Azorských ostrovů a Madeiry na frekventovaných leteckých trasách přes Atlantský oceán příležitostí pro české podniky i dodávky radarových systémů, které již disponují dobrými referencemi z minulosti.

Nadace pro vědu a technologii (FCT) jako národní agentura v gesci Ministerstva vědy, technologie a vysokého školství je hlavní institucí pro financování výzkumu v oblasti vědy, technologií a inovací. O granty, které FCT poskytuje, mohou usilovat výzkumné týmy složené z pracovníků jakékoliv národnosti, a to ve všech oblastech poznání, což otevírá příležitosti i pro české výzkumníky. 

Portugalské firmy a výzkumné ústavy v posledních letech zrychlily dynamiku úspěšných žádostí o přiznání patentů u Evropského patentového úřadu (EPO). Oborům, ve kterých Portugalsko získává největší počty patentů, dominuje ICT a zdravotnické a farmaceutické technologie.

Mezi největší současné investiční projekty v odvětví patří zkapacitnění vědeckovýzkumné výpočetní techniky v zemi, a to včetně instalace a zprovoznění superpočítače Deucalion. Jedná se o investici s podporou EU v hodnotě převyšující 20 mil. EUR, superpočítač se nachází v Centru pokročilých výpočtů Univerzity v Minho ve městě Guimarães.

Další perspektivní oblastí se jeví oblast biomedicíny, která je považována za cestu modernizace portugalského zdravotnictví. V průběhu roku 2023 bylo oznámeno zrození dvou velkých výzkumných center v oblasti zdraví a biomedicíny, která budou financována z prostředků Evropské unie, a to ve výši 70 mil. EUR v průběhu příštích šesti let. Financování projektu bylo schváleno v soutěži Teaming for Excellence z evropského programu Horizont Europe.

Portugalské univerzity jsou velice aktivní, pokud jde o akademickou spolupráci se zahraničními protějšky. Navíc aktuálně mají portugalské univerzity zájem o posílení výměny studentů PhD a postdoc. Mezi zajímavé portugalské univerzity patří Univerzita do Minho v Braze, Univerzita v Portu, Lisabonská univerzita, Nová univerzita v Lisabonu, Portugalská katolická univerzita, Univerzita v Coimbře, Univerzita v Aveiro či Univerzita v Évoře. Mezi perspektivní obory, kde se Portugalsko snaží o posílení evropské vědecké spolupráce, patří oblast biotechnologií, nanotechnologií, polovodičů, syntetické biologie či AI.