MZV: Souhrnná teritoriální informace

Portugalsko je z hlediska politického zřízení poloprezidentskou republikou. Je zakládající zemí NATO a od roku 1986 také členskou zemí EU. Nominální výší HDP je Portugalsko 49. největší ekonomikou světa, pokud jde o HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly, figuruje na 51. příčce. Přibližně 70 % hospodářského výkonu představují služby, 24 % průmysl a 6 % zemědělství.

Ekonomika Portugalska zrychlila ve 3. čtvrtletí 2025 o 2,4 % meziročně a o 0,8 % oproti předchozímu čtvrtletí, přičemž hlavním motorem byla domácí poptávka. Podle INE se zmírnil negativní vliv čistého zahraničního obchodu, protože vývoz zboží a služeb rostl a dovoz zpomalil. Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 4 %. Portugalská ekonomika též vykázala do září 2025 přebytek běžného a kapitálového účtu ve výši 6,73 miliardy EUR, což je o 1,5 miliardy EUR méně než ve stejném období před rokem a odpovídá 3 % HDP. Čistý zahraniční dluh Portugalska se na konci září 2025 snížil na 118,2 miliardy EUR, což odpovídá 39,2 % HDP a představuje nejnižší poměr od roku 2021. Mezi lednem a březnem roku 2026 však ekonomika zaznamenala cyklické zpomalení ekonomické aktivity. V březnovém vydání Ekonomického bulletinu Banco de Portugal revidovala svou prognózu růstu HDP pro rok 2026 (1,8 %), což odráží kombinovaný dopad ničivých meteorologických jevů na začátku roku 2026 a prudký růst cen energií spojený s konfliktem na Blízkém východě.

Navzdory tomuto kontextu zůstává střednědobý výhled portugalské ekonomiky obecně pozitivní, podpořený silou trhu práce, pokračující realizací Plánu obnovy a odolnosti a udržováním finanční stability bez dalšího zadlužování země.

Portugalsko je standardní tržní ekonomikou na společném trhu EU. Jeho trh je tak volně přístupný českým exportérům, pro které největší příležitosti představují sektory zdravotnictví, dopravní infrastruktury (s důrazem na železnice a smart mobility), energetiky (obnovitelné zdroje), obranného a bezpečnostního průmyslu a civilního leteckého průmyslu.  Obchodní kultura je založena na pozvolném získávání důvěry a budování osobních vztahů. Zvláště v případě státních zakázek je základním předpokladem úspěchu existence kvalitního obchodního zástupce s velmi dobrou znalostí trhu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Portugalsko (319.41 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu je Portugalská republika (República Portuguesa). Prezidentem je od 9. 3. 2026 António José Seguro, který v únoru 2026 vyhrál druhé kolo prezidenstkých voleb a vystřídal tak ve funkci Marcela Rebela de Sousu.

Jednokomorovým zákonodárným sborem je Shromáždění republiky, ve kterém zasedá 230 poslanců, kteří jsou voleni na 4 roky. 

Po pádu roční, menšinové, a tím pádem nestabilní, vlády premiéra Luíse Montenegra na počátku roku 2025 se uskutečnily další parlamentní volby, a to 18. května 2025. I v tomto případě volby vyhrála Demokratická aliance Luíse Montenegra a současně strana Chega, která se definuje jako nacionalisticky konzervativní, se stala druhou nejsilnější politickou stranou. Dne 29. května 2025 byl Luís Montenegro prezidentem Marcelem Rebelem de Sousa pověřen k sestavení vlády, následně 4. června 2025 byla představena nová, opět menšinová vláda. Dne 18. června 2025 byl schválen program vlády Parlamentem.

Složení aktuální vlády:

Předseda vlády – Luís Montenegro
Ministr Úřadu vlády – António Leitão Amaro
Ministr zahraničních věcí – Paulo Rangel
Ministr národní obrany – Nuno Melo
Ministryně vnitra – Luís Neves
Ministryně spravedlnosti – Rita Alarcão Júdice
Ministr financí – Joaquim Miranda Sarmento
Ministr pro parlamentní záležitosti – Carlos Abreu Amorim
Ministr hospodářství a teritoriální koheze – Manuel Castro Almeida
Ministryně kultury, mládeže a sportu – Margarida Balseiro Lopes
Ministr školství, vědy a inovací – Fernando Alexandre
Ministryně práce, solidarity a sociálního zabezpečení – Maria do Rosário Palma Ramalho
Ministryně zdravotnictví – Ana Paula Martins
Ministryně životního prostředí a energetiky – Maria da Graça Carvalho
Ministr infrastruktury a bydlení – Miguel Pinto Luz
Ministr zemědělství a moře – José Manuel Fernandes
Ministr (juniorní) pro státní reformu – Gonçalo Saraiva Matias

Aktuální složení vlády včetně pozic odborných státních tajemníků na úrovni náměstka ministra je k dispozici na jejích webových stránkách.

1.2. Zahraniční politika země

Do tzv. Karafiátové revoluce v dubnu 1974 byla portugalská zahraniční politika vždy spjata se svou historickou rolí během období mořeplavců, objevů nových teritorií a z toho pramenícího postavení koloniální mocnosti. Portugalská diplomacie historicky usilovala o zachování nezávislosti tváří v tvář nebezpečí anexe ze strany Španělska a o zachování portugalsko-britské aliance, jež se datuje od roku 1294 a přetrvává do dnešních dob. Mezi její další cíle patřilo neustálé úsilí o politickou stabilitu na Pyrenejském poloostrově a o potvrzení zájmů Portugalska v Evropě a v atlantické oblasti, podobně jako v různých historických obdobích v oblasti Indického a Tichého oceánu.

Demokratizace v polovině 70. let 20. století přinesla také začátek nové éry portugalské zahraniční politiky, která od té doby sleduje tři hlavní priority: evropskou integraci, transatlantickou vazbu a portugalsky hovořící země světa.

Portugalsko je zakládající členskou zemí NATO (1949) a od roku 1986 také členskou zemí Evropské unie. Zemi lze definovat jako oddaného zastánce evropské integrace a úzkých transatlantických vztahů.

Portugalsko významně těží z členství v EU, kde patří mezi čisté příjemce z jejích fondů. Během svých předsednictví v Radě EU Portugalsko vždy akcentovalo dialog se zeměmi Afriky a Latinské Ameriky, zvláště s Brazílií. Další dlouhodobou prioritou v rámci EU je posílení dynamiky a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, v posledních letech ale například i otázky spojené se sociálním státem, migrací, kohezní politikou a budování evropské obrany. 

Prioritizace vztahů se zeměmi EU, s USA a s portugalsky hovořícími zeměmi na různých kontinentech je vedle aktivní role v mezinárodních organizacích stěžejním znakem portugalské zahraniční politiky v 21. století, a to i přes složitý aktuální kontext. V rámci NATO i OSN je Portugalsko aktivním přispěvatelem do mírových misí a kontingentů.

Již v 80. letech 20. století Portugalsko iniciovalo myšlenku užší spolupráce zemí hovořících portugalsky, což vyústilo ve formální ustavení Společenství portugalských mluvících zemí (CPLP) v roce 1996. Jeho zakládajícími členskými zeměmi jsou vedle Portugalska také Angola, Brazílie, Kapverdy, Guinea-Bissau, Mosambik a Svatý Tomáš a Princův ostrov. Po získání nezávislosti na Portugalsku se v roce 2020 k CPLP přidal také Východní Timor a jako dosud poslední země k CPLP přistoupila v roce 2014 Rovníková Guinea. V roce 2016 získala pozorovatelský status u CPLP také Česká republika.

Společně se Španělskem se Portugalsko pravidelně účastní iberoamerických summitů. Rozvíjí též různé formáty regionální spolupráce jako MED5, Atlantická skupina či přátelé koheze EU. Aktivity na mezinárodním poli v posledních dekádách přinesly Portugalsku nemalý respekt, o čemž mj. svědčí i řada významných úspěchů ve volbách do vysokých pozic v mezinárodních organizacích. Jako poslední úspěch lze zmínit volbu bývalého premiéra Antonia Costy do pozice předsedy Evropské rady. Země je v rámci mezinárodního společenství vnímána jako vážený a vyrovnaný partner, který respektuje ostatní státy a jejich zájmy, prosazuje principy a politiky vedoucí ku prospěchu všech a je velmi důvěryhodný ve způsobu, jakým sleduje své i společné cíle. Významným vodítkem zahraniční politiky Portugalska je ochrana lidských práv a dodržování mezinárodního humanitárního práva.

V únoru 2022 Portugalsko rozhodně odsoudilo ruskou invazi na Ukrajině a nadále je silným podporovatelem Ukrajiny. V tomto kontextu se snaží aktivně vysvětlovat zvláště africkým partnerům pozice Evropské unie.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel (2025): 10 397 242
Hustota osídlení (2025): 113 obyvatele na km2
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (2025): 50,50 % (50,1 % muži a 49,9 % ženy)
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva (2025): 0,47 %
Průměrný věk (2025): 42,2 let
Očekávaná délka života (2025): 81,5 let (78,1 let muži a 84,8 let ženy)

Z demografického hlediska má pro Portugalsko velký význam migrace, jejíž vliv na počet obyvatel je v posledních letech spíše kladný. Příchozí imigranti zejména z Brazílie, portugalsky mluvících zemí Afriky a ze zemí východní Evropy dlouhodobě nahrazují značný počet zejména mladých Portugalců odcházejících za prací do jiných členských států EU. Významným faktorem je stárnutí populace, v Portugalsku v současnosti žije více než 3,6 milionu penzistů. Problémem posledních měsíců se začínala stávat nekontrolovaná migrace ze zemí jako Indie, Pákistán či Bangladéš, kdy vláda premiéra Montenegra musela začít zpřísňovat dřívější vstřícnou migrační politiku.

Pokud jde o národnostní složení, to tvoří z cca 94 % Portugalci a přes 661 tisíc příslušníků jiných národností (nejvíce z Brazílie, Spojeného království, Kapverd, Rumunska a Ukrajiny). Vzhledem k silnému přílivu uprchlíků z Ukrajiny po začátku ruské agrese v únoru 2022 se Ukrajinci stali během několika týdnů po Brazilcích druhou nejpočetnější národnostní menšinou v Portugalsku.

Z hlediska náboženského tvoří většinu (81 %) římští katolíci, 3 % jiná křesťanská vyznání, 0,6 % jiná náboženství, 6 % ateisté a zbytek nespecifikováno. Role katolické víry a církve v životě zejména mladých Portugalců však ve srovnání s minulostí klesá.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekonomika Portugalska zrychlila ve 3. čtvrtletí 2025 o 2,4 % meziročně a o 0,8 % oproti předchozímu čtvrtletí, přičemž hlavním motorem byla domácí poptávka. Podle INE se zmírnil negativní vliv čistého zahraničního obchodu, protože vývoz zboží a služeb rostl a dovoz zpomalil. Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 4 %. Portugalská ekonomika též vykázala do září 2025 přebytek běžného a kapitálového účtu ve výši 6,73 miliardy EUR, což je o 1,5 miliardy EUR méně než ve stejném období před rokem a odpovídá 3 % HDP. Čistý zahraniční dluh Portugalska se na konci září 2025 snížil na 118,2 miliardy EUR, což odpovídá 39,2 % HDP a představuje nejnižší poměr od roku 2021. Mezi lednem a březnem roku 2026 však ekonomika zaznamenala cyklické zpomalení ekonomické aktivity. Portugalsko bylo na začátku roku 2026 vážně postiženo ničivými bouřemi, které zasáhly průmyslový střed země, a bude potřeba značných finančních prostředků pro obnovení zničené infrastruktury.

Služby se podílejí na tvorbě HDP ze 75 % a zaměstnávají přibližně 70 % populace. Významnou roli hraje cestovní ruch, jehož podíl na HDP i s návaznými obory představuje přibližně 19 %. 

Zemědělství tvoří přibližně 3 % HDP a zaměstnává 6 % aktivního obyvatelstva. Hlavními zemědělskými produkty jsou obiloviny, ovoce, zelenina a víno. V případě korku připadá na Portugalsko 50 % jeho celosvětové výroby a 60 % exportu. Země také patří mezi 9 hlavních vývozců vína na světě. Potravinářská a zemědělská odvětví v uplynulých měsících zaznamenaly stabilní růst. V těchto odvětvích Portugalsko vyváží převážně do Španělska, Francie, Itálie a Spojeného království. Vedle toho představuje významnou část HDP těžba nerostů (měď, cín), země je také jedním z hlavních vývozců mramoru.

Průmysl zaměstnává 25 % aktivního obyvatelstva a představuje 22 % HDP. Zpracovatelský průmysl je moderní a dominují mu malé a střední firmy. Hlavními odvětvími jsou hutnictví, strojírenství, elektrotechnický a elektronický průmysl, textilní průmysl a stavebnictví. Země v posledních letech posílila svoji roli v automobilovém průmyslu a vyniká ve výrobě forem. Do popředí se posouvá také věda a výzkum jako např. biotechnologie, polovodiče, kvantové technologie či informační technologie. Průmysl je dnes prioritní oblastí v procesu oživení a modernizace národního hospodářství, a to v mezinárodním kontextu dekarbonizace, která je v portugalských podmínkách provázena masivními investicemi do obnovitelných zdrojů energie, včetně tzv. zeleného vodíku.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Platební bilance v roce 2025 (v mil. EUR, Banco de Portugal)
Běžný účet: 3 800, z toho zboží -29 301, služby 33 190, prvotní důchody -4 912 a druhotné důchody 4 823
Kapitálový účet: 3 042
Finanční účet: 7 642, z toho přímé investice – 5 487, portfoliové investice 13 482, finanční deriváty 214, ostatní investice – 1 123

Pokud jde o daně, v autonomních oblastech jsou uplatňovány nižší sazby DPH (Madeira: základní 22 %, střední 12 % a snížená 5 %, Azorské ostrovy: základní 16 %, střední 9 % a snížená 4 %) i daně z příjmu právnických osob (Madeira a Azorské ostrovy 14,7 %).

2.3. Bankovní systém

Portugalský bankovní sektor je dnes v porovnání s obdobím finanční krize v letech 2010 až 2014 odolnější. Došlo ke zvýšení úrovně efektivity, likvidity, kvality aktiv, ziskovosti i solventnosti. Podmínky přístupu k úvěrům jsou velmi příznivé a od roku 2019 konvergují k průměru eurozóny. Na bankovní systém se vztahuje řada omezení, která jinde v Evropě nejsou. Jde mj. o stanovení maximálních úrokových sazeb na spotřebitelské úvěry, zákaz záporných úrokových sazeb u vkladů a zákaz provizí za provoz jednotné sítě bankomatů. V roce 2024 odvětví zaměstnávalo na 44 814 tisíc lidí a bankovní síť čítala 3 283 poboček, 13 380 bankomatů a 143 úvěrových institucí (63 bank, 77 vzájemných zemědělských úvěrových bank a 3 spořitelny). Regulační úlohu plní centrální Banco de Portugal, jež stanovuje pravidla, která musí všechny subjekty působící na trzích retailového bankovnictví dodržovat.

Největší bankovní domy v Portugalsku

• Caixa Geral de Depósitos (CGD) je akciová společnost, jejíž kapitál je ze 100 % v rukou státu. Její činnost je však plně srovnatelná s činností jakékoli jiné banky. Jedná se o největší banku v Portugalsku.
• Millennium BCP – Banco Comercial Português je největší soukromou finanční skupinou v zemi a z hlediska podílu na trhu jí patří druhé místo. Je velmi aktivní v Polsku, kde má síť 702 poboček, což je více než v samotném Portugalsku, kde disponuje 477 pobočkami.
• Santander Totta je finanční skupina vedená španělskou Banco Santander, která je největší bankovní skupinou v eurozóně a čtvrtou největší na světě.
• Banco BPI vede mnohostrannou finanční skupinu zaměřenou na bankovnictví s kompletní nabídkou finančních produktů a služeb pro soukromé zákazníky, instituce a firmy. Skupinu v roce 2017 získala španělská La Caixa, nicméně původní portugalský název banky zůstal zachován.
• Novo Banco je z rozhodnutí centrální banky nástupnickou a prozatímní finanční institucí po zkrachovalé Banco Espírito Santo – BES.

2.4. Daňový systém

Daň z příjmu fyzických osob (IRS) zůstává velmi progresivní a variabilní, v závislosti na příjmu a rodinné situaci daňového poplatníka. V roce 2026 zůstává minimální sazba na 12,5 %, která platí pro první příjmové skupiny, zatímco maximální sazba zůstává nastavena na 48 % pro vyšší příjmy. Systém si zachovává devítistupňovou strukturu, ale s několika relevantními změnami. Od počátku byly prahy těchto platů aktualizovány přibližně o 3,5 %, což umožňuje zabránit tomu, aby pouhé symbolické zvýšení mezd automaticky vedlo k vyššímu daňovému zatížení. Kromě toho došlo k mírnému snížení středních sazeb, zejména mezi druhou a pátou třídou, s poklesem kolem 0,3 procentního bodu, což znamenalo malou daňovou úlevu, zejména pro střední třídu. Je také důležité zdůraznit aktualizaci tzv. minimální životní úrovně, která se zvýšila na přibližně 1 288 EUR, čímž se zajišťuje, že ti, kdo vydělávají na úrovni národní minimální mzdy (920 eur měsíčně v roce 2026), zůstávají v praxi osvobozeni od IRS.

Daň z příjmu právnických osob (IRC) naopak představuje v roce 2026 významnější změnu. Celková míra byla snížena na 19 %, což pokračovalo v postupném sestupném trendu s cílem zvýšit fiskální konkurenceschopnost země. V případě malých a středních podniků je udržován příznivější režim, s nižší sazbou 15 % platnou pro prvních 50 000 EUR zdanitelného zisku, přičemž přebytek je zdaněn obecnou sazbou. Co se týče společností s vyššími zisky, nadále platí tzv. státní příplatek, s příplatky 3 % mezi 1,5 a 7,5 milionem EUR, 5 % mezi 7,5 a 35 miliony EUR a 9 % nad 35 miliony EUR, bez významných změn oproti předchozímu roku.

Daň z nemovitostí (IMI)
Sazby této obecní daně se pohybují mezi 0,3 % a 0,8 % hodnoty nemovitosti, a to v závislosti na jejím typu a rozhodnutí zastupitelstev o konkrétní výši sazby.

Spotřební daně (IEC)
Daň z přidané hodnoty (IVA) – kontinent 23 %, 13 % a 6 %, Madeira 22 %, 12 % a 5 %, Azory 16 %, 9 % a 4 % Dalšími daněmi jsou daň z minerálních paliv a plynu (ISP), daň z tabáku a tabákových výrobků, daň z lihovin, daň z motorových vozidel.

Sociální pojištění Zaměstnavatel odvádí 23,75 % a zaměstnanec 11,0 %, celkem tedy 34,75 % z příjmu.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2025 bylo Portugalsko 31. největší exportní destinací. V českém vývozu jsou aktuálně nejvíce zastoupené části a součásti dopravních prostředků, traktorů a tahačů (19,74%), osobní automobily (12,76%), stroje pro automatické zpracování dat (4,09%), klimatizace (3,31%) a dětské zboží (3,01%). V dovozu z Portugalska jsou hlavní tyto položky: léky odměřené (8,83%), části a součásti prostředků, traktorů a tahačů (8,20%), vzduchová čerpadla, vývěvy, kompresory (5,31%), elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů (4,82%) a pneumatiky (3,96%). 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Saldo obchodní bilance Portugalska se zeměmi EU je dlouhodobě výrazně záporné. V rámci platební bilance je tento schodek nahrazován přebytkem, pokud jde o výměnu služeb, a to především zásluhou cestovního ruchu. V roce 2024 pokračovalo oživení a růst zahraničního obchodu Portugalska. 

Zdroj: Instituto Nacional de Estatística

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Saldo obchodní bilance Portugalska se zeměmi mimo EU je dlouhodobě o poznání méně záporné, než jak je tomu v případě obchodu uvnitř EU, který je nicméně z hlediska Portugalska mnohem významnější.

Zdroj: Instituto Nacional de Estatística

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2025 činily přímé zahraniční investice v Portugalsku přibližně 8,5 miliardy EUR, což představuje výrazný pokles oproti hodnotám zaznamenaným v roce 2024, částečně vysvětlený negativními pohyby dluhových nástrojů a reorganizacemi ekonomických skupin.
Na druhou stranu celkový objem přímých portugalských investic v zahraničí činil přibližně 6,7 miliardy EUR, což je také mírně méně než je zaznamenáno v předchozím roce. Navzdory tomuto poklesu ročních toků si kumulativní investiční pozice udržela růstovou trajektorii. Na konci roku 2025 dosáhl stav přímých zahraničních investic v Portugalsku přibližně 213,7 miliardy EUR, zatímco portugalské přímé investice v zahraničí činily přibližně 78,6 miliardy EUR (země EU, země CPLP).

Historicky jsou největšími zahraničními investory v Portugalsku stále evropské země. V roce 2025 vynikly země jako Lucembursko (přibližně 1,1 miliardy EUR), Spojené království (přibližně 0,9 miliardy EUR) a Německo (přibližně 0,8 miliardy EUR) z hlediska ročních toků.
Ze strukturálního hlediska – a stejně jako v předchozích letech – zůstávají země jako Španělsko, Lucembursko, Nizozemsko, Francie a Spojené království mezi hlavními investory v Portugalsku, což odráží silnou evropskou ekonomickou integraci a roli některých jurisdikcí mezinárodních investičních platforem.

Pokud jde o sektorovou strukturu PZI, nejvíce investic směřuje do sektoru služeb, zpracovatelského průmyslu, energetiky, vodárenství a stavebnictví.

Mezi české společnosti investující v Portugalsku patří například Tescoma, Moravia Steel, BTL a Bramko.

3.3. FTA a smlouvy

Portugalsko je od roku 1986 členským státem EU, jeho trh je tedy z hlediska českého exportu volně přístupný. 

Hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Portugalskem jsou dále podpořeny následujícími platnými mezivládními dohodami, které poskytují právní rámec pro posilování spolupráce v jednotlivých sektorech:

• Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic, Praha 13. 11. 1993;
• Dohoda o zamezení dvojího zdanění, Lisabon 5. 1. 1994;
• Dohoda o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, Lisabon 8. 7. 1994.

Mezi další bilaterální instrumenty v hospodářské oblasti patří:

• Memorandum o porozumění mezi Hospodářskou komorou ČR a Portugalskou průmyslovou asociací (Associação Industrial Portuguesa – AIP) v Lisabonu a Dohoda o spolupráci s Portugalskou podnikatelskou asociací (Associação Empresarial de Portugal – AEP) v Portu (leden 2004);
• Memorandum o spolupráci mezi Magistrátem města Brno a Magistrátem města Porto (březen 2004);
• Protokol o spolupráci mezi agenturami CzechInvest a AICEP (duben 2010);
• Memorandum o porozumění mezi Svazem průmyslu a dopravy a Portugalskou průmyslovou asociací o zřízení Hospodářské a obchodní rady mezi Portugalskem a Českou republikou (prosinec 2016);
• Memorandum o spolupráci mezi Svazem průmyslu a dopravy ČR a Portugalskou obchodní konfederací – CIP (listopad 2020).

3.4. Rozvojová spolupráce

Portugalská strategie rozvojové spolupráce 2030, přijatá v roce 2023, tvoří dlouhodobý referenční rámec pro realizaci politiky rozvojové spolupráce. Cíle portugalské rozvojové spolupráce jsou vymýcení chudoby, boj proti nerovnosti, podpora udržitelného, spravedlivého a inkluzivního globálního rozvoje, založeného na respektu k lidským právům. Charakteristickým znakem portugalské spolupráce je zaměření se na lidský rozvoj, na rovnost pohlaví a posílení postavení žen a dívek. Navíc v současném geopolitickém kontextu je portugalská rozvojová politika též nedílnou součástí politik EU, kdy je kladen důraz na koordinaci a přístup „Tým Evropa“.

Podle předběžných údajů OECD zaznamenala portugalská rozvojová pomoc v roce 2025 výrazný pokles a činila přibližně 487 milionů EUR (přibližně 570 milionů USD), což představuje pokles o přibližně 21,3 % oproti roku 2024. To kontrastuje se silným růstem v předchozím roce. V evropském a mezinárodním kontextu tak Portugalsko sledovalo globální trend snižování rozvojové pomoci, kdy rok 2025 představoval největší pokles zaznamenaný od doby, kdy existovala srovnatelná data, což nakonec zvrátilo dříve pozorovaný růst. Hlavními příjemci byly Angola, Mosambik, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Kapverdy, Východní Timor a Guinea-Bissau.  Portugalsko je velmi aktivní i v rozvíjení trilaterální spolupráce. Díky tomu pak Portugalsko uzavírá řadu partnerství a zajišťuje si mezinárodní viditelnost. Důležitou roli v tomto zastává portugalská rozvojová agentura Instituto Camões. 

Z hlediska českých firem je cesta k participaci v rozvojových projektech v cílových zemích možná zejména formou účasti v dodavatelských konsorciích, v jejichž čele pravidelně figurují významné portugalské podniky. Zajímavou příležitostí pro firmy může být účast v iniciativě Global Gateway ve spolupráci s portugalskými firmami.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Zdravotnictví a farmacie

Zvyšování objemu investic do zdravotnictví patří mezi dlouhodobé priority portugalských vlád. V roce 2025 tento trend významně pokračoval a pro rok 2026 státní rozpočet počítá s částkou 17,2 miliard EUR, což představuje navýšení o 2,7% oproti roku 2025. Aktuální plány nadále zahrnují výstavbu několika nových nemocnic a rekonstrukci a modernizaci řady stěžejních zdravotnických zařízení. Plánované investice přinesou příležitosti mimo jiné pro dodavatele nemocničních zařízení, zdravotnického materiálu či diagnostických přístrojů. Důraz je kladen i na digitalizaci a inovační řešení ve zdravotnictví. 

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Portugalsko v uplynulých měsících výrazně zrychlilo navyšování výdajů na obranu. Oproti roku 2025 došlo k navýšení o 25 %. Cíle 2 % HDP by mělo být dosaženo již v roce 2026. Plánován je mimo jiné další nákup letadel, lehkých obrněných vozidel a modernizace v oblasti satelitních komunikací, kybernetické obrany či vojenských informací. Vláda navíc vyhlásila oblast vojenského zdravotnictví jakou svou prioritu. Zájem je též o inovace v obranném průmyslu. V souvislosti s opakujícími se tragickými lesními požáry je plánován nákup či pronájem leteckých prostředků a dalších inovativních řešení pro boj s ohněm. Navíc země zažila na začátku roku 2026 ničivé bouře, které vedly současnou vládu k rozhodnutí posílit ochranu a odolnost kritické infrastruktury.

▶ Adaptace a mitigace klimatických změn, energetika

Portugalsko očekává, že bude jednou z evropských zemí, které budou výrazně postižené postupující klimatickou změnou. Země tak řeší implementaci adaptačních a mitigačních strategií na národní i regionální úrovni. Vyplývají z toho zajímavé obchodní příležitosti v oblasti inovativních řešení v kontextu klimatických změn. Co se týče energetiky, vláda aktualizovala cíl dosažení 80 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů už v roce 2026 a je blízko splnění. Očekává se, že v této souvislosti do roku 2030 země přiláká investice přesahující 60 mld. EUR, což odpovídá 25 % národního HDP. Za zvláštní pozornost stojí výroba zeleného vodíku. Vzhledem k tomu, že Portugalsko zažilo v dubnu 2025 masivní blackout, je jednou z největších výzev – a zároveň příležitostí pro české dodavatele – řešení efektivního způsobu skladování energie a též posílení energetické soustavy v důsledku ničivých bouří na začátku roku 2026.

▶ Železniční sektor, smart cities

Do roku 2030 by mělo směřovat do budování železniční infrastruktury až 10,5 mld. EUR, počítá se mimo jiné i s vybudováním vysokorychlostních tratí mezi metropolemi Lisabon a Porto a mezi Portem a Vigem ve Španělsku. Plánována je dostavba dalších několika páteřních tratí, které by měly zlepšit napojení na evropskou železniční síť, a dále elektrifikace a modernizace stávajících úseků a obnova zastaralého vozového parku. Dodavatelská konsorcia budou poptávat kolejnice, výhybky, signalizační zařízení i vlakové soupravy. V plánu je rovněž modernizace a posilování systémů MHD v řadě měst, což skýtá příležitosti pro dodavatele tramvají, příměstských vlaků a autobusů s ekologicky šetrným pohonem.

▶ Civilní letectví, vesmír

Portugalský letecký průmysl v posledních letech roste průměrným ročním tempem 12 %, v současné době se podílí na HDP z 1,4 % a zaměstnává přibližně 18 500 lidí. Hlavním tahounem dynamického růstu je brazilský výrobce Embraer, který v zemi provozuje dvě továrny a je většinovým vlastníkem tradičního výrobního a opravárenského podniku OGMA. Vzhledem k nárůstu letecké dopravy probíhají přípravy na výstavbu druhého civilního letiště v Lisabonu – Alcochete, jehož výstavba je již oficiálně schválena. Kromě rozšíření dodávek komponent pro letecký průmysl Portugalsko nabízí příležitosti také pro dodavatele letištních a radarových technologií a dalších návazných služeb v kontextu nového letiště s důrazem na inovace a energetickou účinnost.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Sektor vědy, výzkumu a inovací je v Portugalsku považován s ohledem na technologický, vědecký a sociální rozvoj země za strategicky důležitý. Vláda v posledních letech zvyšuje investice do vědy, výzkumu a inovací s cílem posílit svou konkurenceschopnost a podpořit udržitelný růst. Cílem je přiblížit hodnotu 3 % HDP na investice (soukromé i veřejné) do vědy a inovací a podporovat dynamický rozvoj portugalské vědy na evropské i mezinárodní úrovni v sektorech jako biomedicína, biotechnologie, polovodiče, inovace v energetice či výzkum kritických surovin.

Kompletní Mapa oborových příležitostí pro Portugalsko je k dispozici v publikaci Mapa globálních oborových příležitostí.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Portugalská obchodní kultura je zaměřena na budování vztahů.  V hierarchické struktuře mnoha portugalských společností a organizací hraje důležitou roli věk a seniorita, téměř všechna relevantní rozhodnutí jsou přijímána vedením organizace a za zavřenými dveřmi. Proces rozhodování obvykle vyžaduje řadu jednání a více fází zvažování, nelze očekávat konečný výsledek okamžitě. Ve srovnání s některými zeměmi např. v severní Evropě se tolerance ke změnám a nekonvenčním řešením v Portugalsku jeví jako omezenější. Lidé obecně dávají přednost práci s někým, koho dobře znají, kterého respektují a důvěřují mu. Jsou také upřednostňovány osobní schůzky před konferenčními hovory a e-maily. Na rozdíl od svých sousedů na Pyrenejském poloostrově, Španělů, Portugalci méně gestikulují. Během jednání zůstávají vždy klidní a vyhýbají se silnějším emocionálním projevům.

4.2. Oslovení

První kontakt a vyjádření zájmu o schůzku by měly být ideálně učiněny s předstihem alespoň dvou týdnů, vhodné je i opětovné potvrzení schůzky několik dní před jejím uskutečněním. Není vhodné plánovat jednání během měsíce srpna, neboť se v Portugalsku jedná o špičku období dovolených. Podobně nepraktické co se týče plánování schůzky, jsou i dny před Vánocemi a Novým rokem. Obvyklá pracovní doba je od pondělí do pátku od 8:30 hod. nebo 9:00 hod. do 18:00 hod. s delší přestávkou na oběd v trvání 1 až 2 hodin, kterou je případně možno využít k uskutečnění jednání.

4.3. Obchodní schůzka

Pro sjednání obchodní schůzky se jako vhodný jeví prvotní telefonický kontakt s dostatečným předstihem, na jehož základě se dále dohadují detaily setkání prostřednictvím e-mailu. První schůzky jsou spíše formální a většinou probíhají v sídle jedné ze stran. Na straně portugalského partnera se obvykle jednání účastní více lidí. Dochází k vzájemnému představení se a výměně kontaktních informací včetně vizitek. Následná jednání již mohou probíhat i v méně formálním prostředí (restaurace, kavárny apod.). Je možné obdarovat partnera menším dárkem s vazbou na firmu nebo na ČR. Obdržené dárky se rozbalují, je vhodné vyjádřit potěšení. Pokud jde o dochvilnost, postoj Portugalců je přiměřeně uvolněný. Ačkoliv by se mohlo zdát, že portugalským partnerům na dochvilnosti v obchodním nebo společenském kontextu příliš nezáleží, od cizinců ji obvykle očekávají.

Navázání obchodní spolupráce obvykle nějakou dobu trvá. Portugalci mají určitý odpor ke změnám, a proto může být vstup na konkurenční trh poněkud náročný. Po překonání úvodních bariér však mají Portugalci tendenci být spolehlivými a dlouhodobými obchodními partnery. Ačkoliv je v Portugalsku dominantní katolická víra, náboženská otázka se v obchodních vztazích neodráží.

Portugalci upřednostňují jasnou a stručnou komunikaci. Zástupce české firmy by proto měl být na jednání vždy dobře připraven. Na jeho začátku se očekává stručné představení společnosti a jejích referencí a úspěchů. Rovněž je vhodné zmínit pozitivní ekonomické aspekty České republiky, neboť ne vždy o nich mají portugalští partneři dobrý přehled. Během jednání je vhodné používat jasnou argumentaci, není nutno zacházet do zbytečných detailů. Na konci jednání je vhodné shrnout hlavní prvky a pozitiva naší nabídky.

Pokud jde o obchodní jednání, jsou Portugalci obvykle rezervovaní a emoce příliš neprojevují. Vhodným způsobem jak „prolomit ledy“, je zmínka o významných postavách či událostech v Portugalsku.

Mezi podnikateli, kteří pocházejí ze dvou největších portugalských metropolitních oblastí, lze pozorovat určité rozdíly. Zatímco podnikatelé ze severního Porta a okolí si cení více osobního kontaktu a bývají přátelštější, otevřenější a emotivnější, podnikatelé z oblasti hlavního města Lisabonu vyznávají více „korporátní kulturu“ a upřednostňují spíše profesionální kontakt před bližším osobním.

V dalších fázích obchodních vztahů, kdy se jednání odehrávají již nezřídka i v restauracích, bývá nedílnou součástí tabule dobré víno.

V pracovním prostředí obvykle Portugalci cení eleganci a módu, všímají si i značek a doplňků. Oblečení vnímají jako odraz společenského postavení a úspěchu.

Co se týče složení jednacího týmu, obchodní delegace by měla v ideálním případě zahrnovat vedoucího pracovníka, nejlépe ředitele, jakož i technického pracovníka, který bude schopen prezentovat nabízený produkt detailněji i z technického hlediska. Nezáleží na věkovém ani genderovém složení týmu.

V Portugalsku nebývá častým zvykem zvát obchodní partnery domů a neočekává se to ani od partnerů. Většina schůzek se odehrává v jednacích místnostech či kancelářích, případně v méně formálním prostředí jako jsou restaurace či kavárny. Pokud však jsme pozváni na večeři ke kolegovi nebo k obchodnímu partnerovi domů, je vhodné přinést hostiteli, případně jeho manželce, dárek, což může být víno, květiny, čokoláda, broušené sklo, typická keramika apod.

4.4. Komunikace

Potřeba tlumočení
Portugalci, zejména pokud jde o mladší generace, obvykle dobře ovládají anglický jazyk, a proto by ve většině případů nemělo být nutné využívání služeb tlumočníka. Pokud jde o firemní a propagační materiály, anglický jazyk nepředstavuje problém. Pakliže má však český partner možnost prezentovat se materiály v portugalském jazyce, určitě tím udělá u partnerů dobrý dojem. V této souvislosti je však vhodné věnovat pozornost rozdílům mezi portugalskou a brazilskou portugalštinou. Mylná je poměrně obvyklá představa, že by bylo v Portugalsku možné vystačit se španělštinou, jejíž používání by mohlo být naopak vnímáno negativně.

Jazyková vybavenost
Angličtinu obvykle zvládají zejména mladší generace portugalských podnikatelů. Starší generace zpravidla ovládají častěji francouzštinu. V případě velmi malých firem či podnikatelů v pokročilejším seniorním věku však může nastat s jazykem vzájemné komunikace problém, a proto je vhodné si tuto otázku vyjasnit předem.

Komunikační tabu
Politickým, náboženským či jiným kontroverzním tématům je vhodné se při obchodních jednáních raději vyhnout.

Formy komunikace
Ačkoliv Portugalci obecně preferují, minimálně v prvotní fázi, osobní kontakt, v dalším průběhu komunikace není problém řešit rutinní záležitosti prostřednictvím e-mailu nebo telefonu.

4.5. Doporučení

V první řadě je vhodné pečlivě zvážit, zda relativně malý portugalský trh se svými specifiky je vhodným cílem pro uplatnění našeho produktu či služby. Portugalská ekonomika prochází proměnou, která se na jedné straně vyznačuje snahou o modernizaci a zefektivnění základní infrastruktury, ale i otevřeností k inovativním a moderním řešením, které jsou v souladu s dobou. Aktuálními hesly jsou obnovitelné zdroje energie, digitalizace, smart cities apod.

V této souvislosti je vždy dobré si uvědomit silnou ekonomickou provázanost Portugalska se Španělskem, se kterým má země jedinou pozemní hranici. Nezřídka se stává, že obchodní zástupce či distributor zahraniční firmy ve Španělsku pokrývá i portugalský trh. Na druhou stranu má z historických důvodů Portugalsko tradičně silné ekonomické vazby na své bývalé kolonie, a to zejména v Africe, což se týká i znalostí tamní obchodní kultury. 

Portugalským obchodním partnerům je vhodné prezentovat dosavadní reference naší firmy, resp. nabízeného produktu či služby, a to pokud možno z vyspělých trhů.

Ačkoliv to na společném trhu EU není nutnou podmínkou, v realitě Portugalska platí, že je nanejvýš vhodné mít pro dlouhodobé působení na trhu místního distributora, který již disponuje sítí obchodních partnerů a dokonalou znalostí trhu. V případě zájmu o získání zakázky ve státním sektoru je kvalitní domácí partner de facto nutností.

V zájmu dlouhodobého úspěšného působení na portugalském trhu je vhodné po navázání profesionálního kontaktu nenásilně budovat i dobré osobní vztahy.

4.6. Státní svátky

V Portugalsku jsou následující státní svátky:

• Nový rok – 1. leden
• Velký pátek – pohyblivý svátek (březen-duben)
• Den svobody – 25. duben (výročí tzv. Karafiátové revoluce v roce 1974)
• Svátek práce – 1. květen
• Svátek těla a krve páně (Corpus Cristi) – pohyblivý svátek (60 dní po Velikonocích)
• Den Portugalska, Camõese a Portugalských společenství – 10. červen
• Nanebevzetí Panny Marie – 15. srpen
• Svátek vyhlášení republiky – 5. říjen
• Svátek všech svatých – 1. listopad
• Svátek obnovení nezávislosti – 1. prosinec
• Neposkvrněné početí – 8. prosinec
• Vánoce – 25. prosinec

Mimo státních svátků v Portugalsku existují i svátky regionální a městské (např. Lisabon – 12. 6., sv. Antonín, Porto – 24. 6., sv. Jan).

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Portugalsko je coby součást jednotného trhu EU těsně navázáno na své tradiční dodavatele – Španělsko, Německo, Francii a další členské země EU. Případným zájemcům o vývoz do Portugalska lze doporučit navázat partnerství se silnými místními firmami, což může pomoci také k proniknutí do některých afrických teritorií, zejména Angoly, Mosambiku či dalších bývalých portugalských kolonií. Také účast v tendrech vyhlašovaných v Portugalsku bez silného domácího a místních poměrů dobře znalého partnera obvykle nemá velkou šanci na úspěch.

Distribuční a prodejní síť dosahuje v současné době jedné z nejvyšších úrovní centralizace v rámci států Evropské unie. Pro případnou realizaci spotřebního zboží na portugalském trhu je proto výhodnější navazovat přímé obchodní vztahy s největšími společnostmi v oblasti hypermarketů – Makro, Auchan, Modelo-Continente (skupina Sonae), Pingo Doce (skupina Jerónimo Martins) nebo s distribučními a obchodními společnostmi a asociacemi.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nejčastějšími právními formami podnikatelských subjektů v Portugalsku jsou ekvivalenty českých s. r. o., případně OSVČ. Podobně existují i jiné typy právních forem, jako je známe z ČR, a to i se všemi srovnatelnými náležitostmi, výhodami a případnými nevýhodami. Role solidního obchodního zástupce na místním trhu je z pohledu českého exportéra neocenitelná, přičemž jeho konkrétní právní forma není z hlediska realizace obchodních případů důležitá.

Proces založení obchodní společnosti v Portugalsku má několik fází:

• Definice aktivity společnosti a jejího jména
• Určení data ve veřejné listině pro založení společnosti
• Podpis veřejné listiny u notáře (společnost však může být založena i online na portálu Empresa na Hora.
• Určení počátku činnosti a registrace jako plátce daní
• Registrace u obchodního rejstříku
• Registrace u správy sociálního pojištění

Na stránkách státní agentury AICEP lze nalézt bližší údaje týkající se podnikání fyzických i právnických osob v Portugalsku. Další užitečné informace jsou k dispozici také například na stránkách agentury Expatica.

5.3. Marketing a komunikace

Doporučené reklamní agentury

Havas Portugal
Tel.: +351 218 910 600
E-mail: geral@havas.com
Web: pt.havas.com

Fuel
Tel.: +351 218 937 110
E-mail: fuel@fuel.pt
Web: www.fuel.pt VML
Tel.: +351 213 127 300
E-mail: pedro.gonzalez@vmlyr.com
Web: www.vml.com

Dentsu Portugal
Tel: +351 21 370 3070
E-mail: geral.dcportugal@dentsu.com
Web: www.dentsucreative.com

BAR Ogilvy
Tel.: +351 967 181 300
E-mail: barogilvy.portugal@barogilvy.com
Web: barogilvy.pt

Doporučené PR agentury

Global Press
Tel.: +351 213 944 020
E-mail: gp@global-press.com
Web: global-press.com

Key Message Comunicação Estratégica
Tel.: +351 962 525 045
E-mail: geral@keymessage.pt
Web: keymessage.pt

Lewis
Tel.: +351 210 415 952
E-mail: hellolisbon@teamlewis.com
Web: www.teamlewis.com 

Adagietto
Tel.: +351 210 737 700
E-mail: bemvindo@adagietto.pt
Web: www.adagietto.pt

Pondera
Tel.: +351 213 933 690
E-mail: geral@pondera.pt
Web: www.pondera.pt

Doporučené HR agentury

Michael Page
Tel.: +351 210 419 110
E-mail: lisboa@michaelpage.pt
Web: www.michaelpage.pt

Hays
Tel.: +351 217 826 560
E-mail: marketing@hays.pt
Web: www.hays.pt

ManPower
Tel.: +351 300 032 623
E-mail: geral@manpowergroup.pt
Web: www.manpowergroup.pt

Randstad
Tel.: +351 800 244 244
E-mail: randstad@randstad.pt
Web: www.randstad.pt

Egor
Tel.: +351 213 896 300
E-mail: dgcomercial@egor.pt
Web: egor.pt

Trendem posledních let jsou stále větší investice velkých společností do reklamy v digitálním prostoru. Přestože firmy nadále inzerují i v tradičních médiích, jakými jsou televize, rozhlas nebo tištěná média, stále více sázejí i na digitální kanály a sociální sítě jako například Facebook a Instagram. Vzhledem k tomu, že počet sportovních a kulturních akcí v posledních letech v Portugalsku roste, zvyšuje se i objem tradiční i digitální inzerce značek, které patří mezi sponzory těchto akcí. Své místo na trhu si udržují i klasické billboardy.

Portugalsko je moderní a velmi otevřená země, pokud jde o nové přístupy k reklamě. Stále více se v reklamách prosazuje humor a užití nápaditých kontextů. Pokud jde o nejčastější chyby v marketingových strategiích, nejedná se v případě Portugalska o žádná konkrétní specifika, ale spíše o nedostatky, které obecně platí na západních trzích. Patří sem zejména nedostatečná definice cílového publika, problematické měření návratnosti investic do reklamy, neschopnost jasně prezentovat cíle firmy a nedostatečný follow-up po realizaci marketingové kampaně.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Systém ochrany duševního vlastnictví v Portugalsku je dán legislativou Evropské Unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Portugalsko vázáno. Portugalsko je také členem Světové organizace pro duševní vlastnictví (WIPO) v Ženevě.

Registrace ochranných známek, patentů a designu probíhá u Národního institutu průmyslového vlastnictví (Instituto Nacional da Propriedade Industrial – INPI). Ochranou autorských práv se zabývá Obecná inspekce kulturních aktivit – (Inspecção Geral das Actividades Culturais – IGAC). Všechny komunitární ochranné známky a design registrované u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM) jsou platné v Portugalsku. Portugalsko také uznává ochranné známky registrované v rámci WIPO.

Od roku 2012 v Portugalsku existuje specializovaný soud zaměřený výhradně na ochranu duševního vlastnictví. Dalším ze způsobů, jak řešit spory týkající se duševního vlastnictví, je před Arbitrážním centrem pro průmyslové vlastnictví, doménová jména a názvy firem – ARBITRARE. Arbitráže mohou být vedeny v portugalštině nebo v angličtině, a to i online.

5.5. Trh veřejných zakázek

Režim zadávání veřejných zakázek je v Portugalsku aplikován podobně jako v ostatních členských státech Evropské unie. Povinné je zveřejnění zakázky alespoň v jednom celostátním deníku a v Diário da República (sbírka zákonů). Z tohoto hlediska jsou významné zejména projekty, které jsou prioritní z hlediska vládních investičních programů. Jsou převážně zaměřeny na budování a modernizaci infrastruktury a na oblast životního prostředí. Realitou zůstává, že podstatně větší možnosti podílet se na projektech v rámci veřejných zakázek mají ty firmy, které úzce spolupracují s místními subjekty, neboť ty znají podstatně lépe místní zvyklosti a mají potřebné osobní kontakty.

Velké soutěže s mezinárodní účastí vyhlašuje portugalská vláda a ministerstva na internetových stránkách EU Tenders Electronic Daily, proto lze jen doporučit jejich průběžné sledování. Všechny veřejné zakázky (celostátního i místního významu ze všech oborů) jsou uveřejňovány specializovaném vládním portálu Base. Přehlednější jsou však soukromě provozované portály jako například Vector 21, který sice vyžaduje placenou registraci, ale umožňuje vyhledávání a zasílání aktuálních informací prostřednictvím e-mailu. Obdobným portálem je také AcinGov.

Pravidla pro přihlašování do vypsaných tenderů se v jednotlivých případech liší a odvíjejí se od konkrétních podmínek, podobně jako požadavky na předložení dokumentace.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky v obchodním styku bývají standardní a k jejich postupnému rozvolňování dochází v případě dlouhodobých obchodních vztahů. České firmy zaznamenávají problémy s platební morálkou svých portugalských partnerů jen sporadicky.

Standardní maximální doba splatnosti faktur je 60 dní, smluvně však může být snížena i prodloužena.

Při uzavírání obchodních smluv se doporučuje, aby tyto smlouvy obsahovaly klauzuli o určení rozhodného práva a místa řešení sporů. Nebudou-li tyto informace zmíněny ve smlouvě, může se pro spory mezi občany z Evropské Unie použít Nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a Nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy.

Česká republika v roce 1993 uzavřela s Portugalskem bilaterární Dohodu o ochraně přímých zahraničních investic. V případě investičního sporu by se měl investor nejprve snažit vyřešit daný spor smírem. Pokud situaci nelze vyřešit tímto způsobem a trvá-li tento stav déle než 6 měsíců, investor má právo se obrátit na soud v místě své investice nebo se může obrátit na International Centre for Settlement of Investment Disputes (ICSID) či může využít ad hoc arbitráže s pravidly UNCITRAL.

V případě potřeby je možné se obrátit na Portugalskou advokátní komoru:
E-mail: cons.geral@cg.oa.pt
Tel.: +351 218 823 550
Fax: +351 218 862 403

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt v Portugalsku platí režim volného pohybu osob v rámci EU. Občané ČR tak mohou vstupovat do Portugalska s platným cestovním pasem nebo s platným občanským průkazem. Při pobytu delším než 90 dní je nutné požádat o registraci v místě bydliště. Další informace jsou k dispozici na webu cizinecké policie SEF.

Portugalsko bylo v roce 2024 podle Global Peace Index (GPI) po Islandu, Dánsku, Irsku, Novém Zélandu, Rakousku a Singapuru sedmou nejbezpečnější zemí na světě. Na místech s vysokou koncentrací turistů je nicméně vhodné dbát zvýšené opatrnosti z důvodu výskytu kapesních krádeží.

Síť ubytovacích zařízení je velmi pestrá a bohatá ve všech cenových hladinách.

Země je součástí eurozóny, velmi rozšířeno je používání platebních karet.

V celém Portugalsku je voda z vodovodní sítě pitná.

Na kratší vzdálenosti se doporučuje cestovat MHD, případně využít služeb taxi (včetně služeb Uber, Bolt apod.). Existuje možnost pronájmu osobních vozů včetně pojištění na letištích a dalších místech za ceny srovnatelné s ČR. Pro přesun z letiště v Lisabonu do centra města lze využít metro. Z centra na velvyslanectví ČR je nejvhodnější spojení autobusem č. 714 (zastávka Rua Pero Alenquer).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jako člen Evropské unie Portugalsko uplatňuje na svém území právní předpisy EU, které umožňují volný pohyb pracovníků. Při registraci u příslušného daňového úřadu a úřadu sociálního zabezpečení je nutné předložit platný doklad totožnosti. Od roku 2006 nepotřebují občané České republiky v Portugalsku pracovní povolení k podání žádosti o zaměstnání. Zdravotní péče ve veřejném zdravotním systému je dostupná na základě předložení evropského průkazu zdravotního pojištění. Rovněž přístup k sociální péči je poskytován ostatním občanům EU stejně, jako by byli občany Portugalska.

Od 1. ledna 2025 se minimální mzda zvýšila z 820 EUR na 870 EUR, průměrná hrubá mzda v roce 2024 dosahovala 1 777 EUR.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy a výstavy v Portugalsku

Výstaviště FIL Lisboa
SEGUREX – International Protection and Security Exhibition, 20-22.10.2026
LOGIPACK – International Packaging and Logistics Fair, 27-29.10.2026
Ve dnech 09.–12. 11. 2026 se na výstavišti FIL v Lisabonu koná také Web Summit, který je jednou z největších globálních technologických a startupových konferencí.
Lisabon LFA – Lisbon Food Affair – Mezinárodní veletrh jídla, pití, sektoru HoReCa a technologií, 15-17.02.2027
BTL – Mezinárodní veletrh cestovního ruchu, 03-07.03.2027
Futurália – Veletrh studia a pracovních příležitostí, 17-20.03.2027
Nauticampo – Mezinárodní veletrh rekreační plavby, adrenalinových sportů, karavanů a bazénů, 17-21.02.2027
Tektónika – Mezinárodní stavební veletrh, 22-24. 4. 2027

Výstaviště EXPONOR Porto

Portojóia – International Jewelry, Goldsmithing and Watchmaking Fair, 19-20.09.2026
ENERH2O – Trade fair for sustainable energy, water and climate control, 23-24.09.2026
ExpoProcessos – International Trade Fair for Industrial Process Technology, 23-24.10.2026
Homeing – Interior Design, Hotel and Home Living, 24-26.09.2026
AutoClássico – International Classic Car and Motorcycle Show, 02-05.10.2026
UP – Continuing Education Fair, 15-16.10.2026
FIMPAP – International Trade Fair for Machinery, Accessories and Services for the Wood, Forestry, Logging and Biomass Industry, 21-24.10.2026
Decor Hotel – 9th Trade Fair for Design, Construction, Decoration, Equipment, Products and Services for the Hotel Industry, 04-06.11.2026
Expo Alimenta, Trade Fair for Food, Machinery, Equipment and Products for the Food Industry, 04-06.11.2026
Expo Carne – Trade Fair for Machinery and Equipment for the Meat and Logistics Industry, 04-06.11.2026
Eletrica – Energy, Mobility, Electronics and Electrical Equipment, 18-21.11.2026
Concreta – Architecture, Construction, Engineering Design, 18-21.11.2026
Portugal Print 2027 – Print, Packaging & Labeling, 25-27.02.2027
Maquishoes – Trade Fair for Machinery, Technology and Accessories for the Footwear Industry, 15-17.04.2027
EMAF – International Trade Fair for Machinery, Equipment and Services for Industry, 1-4.06.2027

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Lisabonu
Rua Pêro de Alenquer, 14
Restelo 1400-294 Lisboa
Tel.: +351 213 010 487, 213 013 529
Fax: +351 213 010 629
E-mail: Lisbon@mzv.gov.cz
E-mail (konzulární úsek): Lisbon.Consulate@mzv.gov.cz
E-mail (ekonomický úsek): Lisbon.Commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/lisbon

Hodiny konzulárního úseku pro veřejnost jsou v pondělí, ve středu a ve čtvrtek od 9:00 do 12:00 hod.

Pozn.: Velvyslanectví ČR v Lisabonu je akreditováno také pro Kapverdskou republiku a Demokratickou republiku Svatého Tomáše a Princova ostrova.

Honorární konzulát ČR v Porto
Praça General Humberto Delgado, 267, Piso 4, Sala 12
4000-288 Porto
Tel.: +351 933 229 423
E-mail: porto@honorary.mzv.cz
Web: www.czporto.pt

Hodiny pro veřejnost jsou v úterý od 9:30 do 12:00 hod.

Honorární konzulát ČR ve Faro
Avenida 5 de Outubro, 55, I. Esq.
8000 Faro
Tel.: +351 289 804 478
Fax: +351 289 806 310
E-mail: faro@honorary.mz.cz 
Web: www.farocz.org

Hodiny pro veřejnost jsou ve středu od 15:00 do 18:00 hod.

Honorární konzulát ČR ve Funchal (Madeira)
Avenida Arriaga No. 75
Marina Shopping No. 247
9125-055 Funchal
Tel.: +351 291 280 600 (pevná linka)
Tel.: +351 913 093 132 (mobilní telefon)
E-mail: Consulrcheca@gmail.com

Úřední hodiny: po předchozí domluvě

Honorární konzulát ČR v Ponta Delgada (São Miguel, Azorské ostrovy)
Rua Manuel da Ponte 29
9500-085 Ponta Delgada
Tel.: +351 296 201 830
Fax: +351 296 201 839
E-mail: geral@lcca.pt

Hodiny pro veřejnost jsou ve středu od 9:00 do 12:30 hod. a od 14:00 do18:00 hod. (po předchozí domluvě).

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• 112 – jednotné bezplatná telefonní linka pro stavy nouze (záchranka, policie, hasiči)
• 218 413 700 – letiště v Lisabonu, informace o příletech a odletech
• 800 202 5596 – linka na pomoc turistům
• 118 – informace o národních telefonních číslech
• 1820 – informace o mezinárodních telefonních číslech
• 800 250 250 – intoxikace
• (+351) 919 319 422 – nouzová linka Velvyslanectví ČR v Portugalsku

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Prezident republiky
• Vláda

Ministerstva

• Ministerstvo zahraničních věcí
• Ministerstvo národní obrany
• Ministerstvo vnitra
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo spravedlnosti
• Ministerstvo hospodářství
• Ministerstvo kultury
• Ministerstvo vzdělání, vědy a inovací
• Ministerstvo práce, solidarity a sociálního zabezpečení
• Ministerstvo zdravotnictví
• Ministerstvo životního prostředí a energetiky
• Ministerstvo infrastruktury a bydlení
• Ministerstvo územní soudržnosti
• Ministerstvo zemědělství a rybolovu
• Ministr při Úřadu vlády pro parlamentní záležitosti
• Ministr při Úřadu vlády

Vládní agentury v oblasti hospodářství

• AICEP – vládní agentura na podporu investic a zahraničního obchodu (obdoba CzechTrade + CzechInvest)
• IAPMEI – vládní agentura na podporu malého a středního podnikání

Podnikatelské komory a svazy

• AIP – Portugalská průmyslová asociace
• AEP – Portugalská podnikatelská asociace
• ANPME – Národní asociace malých a středních podniků
• CIP – Portugalská obchodní konfederace
• CCIP – Portugalská obchodní a průmyslová komora
• CCITPRC – Komora pro obchod, průmysl a cestovní ruch Portugalsko – Česká republika
• Česko-portugalská obchodní komora (Praha)

Důležité instituce pro podnikatele

• Banco de Portugal – centrální banka
• Portal das Finanças – generální ředitelství daní a cel
• INE – národní statistický úřad

Média

• RTP – veřejnoprávní TV a rozhlas
• SIC Notícias – zpravodajský portál televize SIC
• Público – deník
• Diário de Notícias – deník
• Observador – zpravodajský portál