Portugalsko

Substantivní investice do veřejného zdravotnického systému SNS byly ze strany portugalské vlády po mnoho let odkládány. Výsledkem tak byla situace, kdy infrastruktura, vybavení a služby zdravotnického sektoru začaly značně zaostávat za standardy západní Evropy. S vypuknutím pandemie nemoci covid-19 v roce 2020 vystoupily tyto slabiny ještě více do popředí, což nastartovalo politicko-společenskou debatu týkající se potřeby zásadních investic do oblasti zdravotnictví.

Nebylo proto překvapením, když ministerstvo zdravotnictví již při koncipování návrhů státního rozpočtu v dalších letech nárokovalo a politicky prosadilo podstatné zvýšení prostředků pro svou kapitolu. Tento trend pokračoval i v roce 2023, kdy veřejné zdravotnictví již počítá s alokací prostředků v historicky nejvyšší hodnotě téměř 15 mld. EUR, z čehož je 55 % určeno na nákup zboží a služeb a 37 % na mzdové výdaje. Kromě posilování procesu najímání nových zdravotnických pracovníků jsou dodatečné prostředky určeny především na modernizaci stávající infrastruktury a vybavení, zajištění přístupu k vakcínám a novým lékům a na investice spojené s prevencí a ochranou zdraví. Zvláštní pozornost je věnována posílení kapacit pohotovostních zdravotnických zařízení, zvláště v oblastech prenatální a dětské péče, kde byla v roce 2022 zaznamenána řada velmi závažných výpadků.

V roce 2023 je plánováno zahájení výstavby čtyř velkých nemocnic a modernizace několika klinických center. Nové nemocnice budou v lokalitách východní Lisabon, Seixal, Sintra a Alentejo. Mimoto budou probíhat přípravné práce související s investicemi do nemocnice ve městě Setúbal, rekonstrukce nemocničního centra v Póvoa de Varzim/Vila do Conde, výstavby Radioterapeutického ambulantního centra v nemocnici Tondela/Viseu, rekonstrukce oddělení pro ženy a děti v nemocnici ve městě Guarda, výstavby nového porodnického a novorozeneckého oddělení v nemocnici v Coimbře a rozšíření Portugalského onkologického institutu v Lisabonu. Vláda rovněž plánuje investice do energetické účinnosti budov v rámci veřejného zdravotnického systému s cílem snížit náklady spojené se spotřebou elektrické energie.

Stárnutí populace a nízká porodnost představují pro portugalský zdravotnický systém výzvu, která vede k nutnosti investovat do zlepšení péče o seniory. Také oblast digitalizace zdravotnických údajů ve veřejném zdravotnickém systému SNS vykazuje velké nedostatky, proto i zde jsou očekávány nemalé investice.

Významným fenoménem ještě z doby před vypuknutím pandemie je v portugalských podmínkách i rozvoj zdravotní turistiky, což vede k nemalým investicím do soukromých zdravotnických zařízení.

Současný portugalský zdravotnický sektor je bezesporu jednou z oblastí, která má zajímavý potenciál z hlediska českých firem. Hlavní příležitosti lze samozřejmě nalézt v možných dodávkách nemocničního vybavení, zdravotnických lůžek a laboratorních přístrojů, nicméně v souvislosti s výstavbou nových či modernizací stávajících nemocničních kapacit jsou reálné i možnosti uplatnění projekčních, inženýrských a stavebních firem, které budou schopny splnit požadavky na vysokou energetickou efektivnost zdravotnických budov.

Portugalské výdaje na obranu se od roku 2014 zvýšily o 26 %. Podle dlouhodobé vládní politiky vytvářejí investice do obrany přidanou hodnotu ve výzkumu, průmyslu a inovacích a přispívají k oživení, obnově a internacionalizaci ekonomiky. Mimo jiné i v reakci na ruskou agresi na Ukrajině portugalská vláda potvrdila zájem o navýšení technologických investic pro boj s vnějšími hrozbami s tím, že modernizační investice do ozbrojených sil budou mít zároveň i pozitivní dopad na konkurenceschopnost portugalské ekonomiky.

Země plánuje do roku 2030 zásadně modernizovat vybavení svých ozbrojených složek. Byl podepsán kontrakt na dodávku 5 vojenských transportních letounů KC390 od brazilského Embraeru, přičemž první budou dodány již v roce 2023, podobně jako 10 taktických bojových vozidel. Letectvo bude dále posíleno o 5 evakuačních helikoptér. Námořnictvo obdrží 6 nových oceánských hlídkových lodí, 1 multifunkční logistickou loď a 1 tankovací plavidlo.

Portugalsko plánuje alokovat do obranného a bezpečnostního sektoru také přes 1 % prostředků z Národního plánu obnovy. Mělo by se jednat o 192 mil. EUR, které budou rozděleny mezi dvě hlavní investice. Celkem 112 mil. EUR bude stát  vybudování tzv. Atlantského operačního střediska. V praxi půjde o technologicky vyspělou loď, která mj. umožní využití bezpilotních prostředků, nových materiálů a umělé inteligence. Zbývajících 80 mil. EUR je přiděleno na pořízení leteckých prostředků pro prevenci a hašení požárů, které každoročně sužují především venkov, přičemž na boj s nimi je vynakládáno až 500 mil. EUR ročně. Jedná se o oblast, která nabízí mimořádně zajímavé příležitosti pro české dodavatele dronů a statických monitorovacích systémů.

Specifická poloha kontinentálního Portugalska na nejzápadnějším cípu evropského kontinentu, podobně jako poloha autonomních Azorských ostrovů a Madeiry na frekventovaných leteckých trasách přes Atlantský oceán, vytváří značné nároky na moderní radarové vybavení určené pro civilní i vojenský letový provoz. Také v této oblasti mají čeští výrobci dobré reference již z minulosti. 

V oblasti energetiky zaznamenává Portugalsko obrovský nárůst kapacity výroby z obnovitelných zdrojů, jejichž podíl se zvýšil z pouhých 7,9 % v roce 2000 na 30,2 % v roce 2010 až na 43,3 % v roce 2021. Růst využívání obnovitelných zdrojů energie se připisuje důslednému provádění příslušných politik a pobídek nabízených vládou.

Splnění cílů Národního energetického a klimatického plánu (PNEC) do roku 2030 bude vyžadovat, aby Portugalsko pokračovalo v posilování investic do odvětví energetiky. Očekává se, že země zvýší kapacitu větrných elektráren na pevnině o 3,4 GW, přičemž související investice dosáhnou 3,0 až 3,5 mld. EUR. V oblasti solární energie bude nutné instalovat 6,4 GW s investicemi ve výši 4,3 až 4,7 mld. EUR. Pokud jde o větrné parky na moři, je plánována instalace kapacit ve výši 10 GW, která si vyžádá investice ve výši 30 až 40 mld. EUR.

Dalších 7 až 9 mld. EUR bude spojeno s projekty na výrobu zeleného vodíku, od kterého se očekává, že v blízké budoucnosti nahradí zemní plyn. V roce 2020 země schválila národní strategii pro vodík, která přinesla zavedení pobídek a podpory postupného zavádění vodíku. Vodík by se měl stát důležitým palivem také v oblasti osobní a nákladní silniční dopravy. V této souvislosti je plánována výstavba až 100 čerpacích stanic. Rozvoj výroby zeleného vodíku podle vládních plánů umožní zemi nejen vyrábět energii pro vlastní spotřebu, ale také se stát jejím vývozcem. V zájmu urychlení výroby a komercionalizace vodíku předpokládá distribuční společnost REN do roku 2030 investice ve výši 500 mil. EUR, z nichž 52 mil. EUR bude použito na výstavbu nového plynovodu, který by měl být v budoucnu určen výhradně pro přepravu zeleného vodíku, nicméně dočasně umožní i přepravu zplyněného LNG ze stávajících i nově vybudovaných LNG terminálů v Portugalsku a ve Španělsku dále do Evropy. Tento nový „koridor pro zelenou energii“ bude vybudován ve spolupráci Portugalska, Španělska a Francie a jeho součástí by měl být i podmořský plynovod mezi městy Barcelona a Marseille.

V souvislosti s plánovaným navýšením výrobních kapacit na bázi obnovitelných zdrojů patří mezi největší výzvy otázka řešení skladování energie. Mezi další zajímavé příležitosti pro české dodavatele patří plánované posílení rozvodné sítě, které je vedeno potřebou Portugalska vyrovnávat kolísání ve výrobě z obnovitelných zdrojů, a obecně budování robustnějšího propojení se španělským a následně evropským energetickým trhem.

Portugalská železniční síť je nedostatečná a zastaralá. V souvislosti se sílícím tlakem na dekarbonizaci a celkovou modernizaci ekonomiky proto v posledních letech dostávají plány na obnovu železnice stále konkrétnější obrysy. Národní investiční plán do roku 2030 tak počítá s 16 nosnými investičními projekty v oblasti železniční dopravy v celkové hodnotě přes 10,5 mld. EUR. Mezi ty hlavní patří vybudování vysokorychlostních tratí mezi Lisabonem a Portem a z Porta do španělského Viga, zkapacitnění řady existujících tratí, výměna a navýšení kapacity vozového parku a dokončení kompletní elektrifikace železniční sítě.

Jen v roce 2023 je ve státním rozpočtu na investice do železničního sektoru vyčleněno 764 mil. EUR. K hlavním projektům v tomto roce patří vybudování nové trati mezi městy Évora a Elvas, modernizace tratí do Sines, do Cascais, do Beira Alta, tzv. Severní tratě (mezi městy Ovar a Gaia) a elektrifikace tratí v Algarve, Oeste (mezi městy Meleças a Caldas da Rainha) a Douro (mezi městy Marco a Régua).

V dlouhodobějším horizontu patří mezi cíle Národního investičního plánu do roku 2030 v oblasti železnic kromě vybudování nových páteřních tratí také modernizaci metropolitních tratí, kam patří vnitřní okruh Lisabonu, Severní trať (mezi městy Alverca a Azambuja) a trať Minho (mezi Contumil a Ermesinde). Další modernizace a zejména dokončení elektrifikace je plánováno na tratích Oeste (mezi Caldas da Rainha a Louriçal), Douro (mezi Régua a Pocinho), Alentejo (mezi Casa Branca a Beja) a na trati Vouga. Dalšími prioritami jsou zdvojení a modernizace tratě Alentejo (mezi Poceirão a Bombel), renovace jižní tratě (mezi Torre Vã a Tunes) a modernizace tratě Vendas Novas.

Významné investice se však budou týkat také kolejových vozidel, a to v podobě zakázky na pořízení 117 elektrických vlakových souprav v celkové hodnotě 819 mil. EUR (z toho 81,9 mil. EUR v roce 2023) a zahájení výběrového řízení na pořízení 12 vysokorychlostních vlaků v hodnotě 336 mil. EUR. V souvislosti s probíhající obnovou vozového parku bylo v dubnu 2023 oznámeno založení společného podniku jednoho z favoritů na získání největšího dílu zakázek – švýcarského výrobce Stadler – a portugalské průmyslové skupiny Salvador Caetano.

Výše zmíněné trendy a jasně deklarovaný zájem vlády významně modernizovat portugalské železnice, který se již v praxi projevuje zahájením řady výběrových řízení, skýtá různorodé příležitosti pro české podniky. Kromě samotných vlakových souprav proto budou v příštích letech ze strany dodavatelských konsorcií hojně poptávány mj. i kolejnice, výhybky a signalizační a traťová zařízení.

Impulsem pro rozvoj portugalského leteckého průmyslu se stal rok 2012, kdy brazilský Embraer v zemi zahájil provoz dvou výrobních závodů na komponenty a kompozity. Obě továrny, které zaměstnávají na 500 pracovníků, zůstávají páteří domácího leteckého sektoru i po roce 2022, kdy Embraer oznámil jejich odprodej španělské skupině Aernnova. Brazilský podnik nicméně zůstává největším akcionářem společnosti OGMA, která se specializuje na opravy letecké techniky.

V současné době čítá portugalský letecký průmysl okolo 90 podniků, jejichž výroba v hodnotě 1,7 mld. EUR ročně je orientována téměř výhradně na export. Kromě přirozené spolupráce s Embraerem se desítky domácích podniků podílejí i na dodávkách pro největší světové výrobce Boeing a Airbus.

Portugalsku se obecně daří vyvolávat zájem velkých hráčů v tomto odvětví. Nejnovějším příkladem je společnost Airbus, která v roce 2022 otevřela průmyslovou jednotku v Santo Tirso a servisní centrum v Lisabonu. Společnost Airbus Atlantic, která se specializuje na výrobu leteckých komponentů, očekává, že ještě během roku 2023 dosáhne počtu 250 pracovníků. V současné době Airbus Atlantic Portugal vyrábí přední části trupu, panely a rámy pro nákladové dveře rodiny letounů A320 a panely pro přední část trupu rodiny A350.

V roce 2022 podepsala společnost EEA – Aircraft and Maintenance a městská rada obce Ponte de Sor dohodu o výrobě prvního 100 % portugalského letadla s označením LUS 222. Jedná se o 19 místný turbovrtulový letoun, jehož dolet se zátěží až 2 tuny má dosáhnout 2 000 km. Výše související investice dosahuje 100 mil. EUR, počítá se s vytvořením 300 přímých a 800 nepřímých pracovních míst. První letoun by měl vzlétnout v roce 2025, přičemž v plánech je výroba 20 až 30 kusů ročně. Letoun by měl být primárně díky své univerzálnosti a schopnosti přistávat na nezpevněném povrchu zaměřen na africké a jihoamerické trhy.  

Rozvoj leteckého a kosmického sektoru v Portugalsku odvětví je tradičně podporován zahraničními investicemi. Odvětví je organizováno v klastru AED (Aeronáutica, Espaço e Defesa), který sdružuje na stovku výrobních firem, výzkumných institucí a univerzit. V roce 2019 vláda také vytvořila Portugalskou kosmickou agenturu – Portugal Space. Dynamický vývoj tohoto odvětví v posledních letech zvyšuje poptávku po odbornících s odpovídajícím vzděláním.

Vzhledem k nárůstu letecké dopravy a snaze posílit roli Portugalska jako mezinárodního leteckého uzlu se v posledních letech rozproudila debata o potřebě vybudovat v Lisabonu nové letiště, které by ulevilo stávajícímu, jež je přetížené a nachází se v centru města, což značně omezuje jeho kapacitu. Výstavba nového letiště je jednou z hlavních priorit vlády, zejména kvůli dalšímu rozvoji cestovního ruchu, který je omezenými kapacitami stávajícího lisabonského letiště brzděn.

Kromě možné výrobní kooperace a výměny know-how s portugalskými partnery jsou vzhledem k poloze kontinentálního Portugalska na západním cípu Evropy a autonomních Azorských ostrovů a Madeiry na frekventovaných leteckých trasách přes Atlantský oceán příležitostí pro české podniky i dodávky radarových systémů, které již disponují referencemi z minulosti.

Ekosystém technologických start-upů patří v současné době k nejdynamičtěji rostoucím odvětvím portugalské ekonomiky. V zemi v současnosti sídlí již 7 tzv. jednorožců, což jsou start-upy, jejichž tržní hodnota přesahuje hranici 1 miliardy dolarů. Jejich souhrnná hodnota činí 35 mld. USD, což představuje více než 16 % HDP Portugalska.

Rozvoji start-upové scény cíleně pomáhá i vláda, která vytvořila tzv. volné technologické zóny či speciální víza pro digitální nomády. Portugalsko tak o 13 % převyšuje evropský průměr, pokud jde o počet start-upů na obyvatele. Třetina z nich přitom působí v oblasti informačních a komunikačních technologií a více než 40 % sídlí v metropolích Lisabon nebo Porto. Sektor v současnosti zaměstnává 25 tisíc pracovníků a vytváří 1,1 % portugalského HDP, přičemž cílem vlády je, aby se tento podíl do roku 2025 zdvojnásobil na 2,2 % HDP.

Vláda v roce 2023 prosadila nový zákon, jehož cílem je regulace podnikatelského prostředí s cílem zatraktivnit a usnadnit činnost začínajících podniků a poskytnout výhodnější daňové podmínky držitelům akcií v rámci tzv. Plánu zaměstnaneckého vlastnictví akcií (ESOP). Podle nového režimu by měla aktiva držitelů akcií podléhat zdanění pouze při jejich prodeji nebo v případě ztráty statusu rezidenta v Portugalsku. Rovněž sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 28 % by se měla vztahovat jen na 50 % zisku.

Země každoročně organizuje Web Summit, což je jedna z největších technologických konferencí na světě. Během Web Summitu v roce 2021 zahájila činnost Europe Startup Nations Alliance (ESNA). Jedná se o alianci pro podporu členských států EU a Islandu, které během portugalského předsednictví v Radě EU v březnu 2021 podepsaly deklaraci EU Startup Nations Standard of Excellence, jíž se zavázaly zajistit svým start-upům nejlepší podmínky pro růst v každé fázi jejich životního cyklu. ESNA sídlí v Lisabonu a jejím primárním úkolem je podpora signatářských zemí při zavádění 8 stěžejních standardů. Mezi ně mimo jiné patří rychlé zakládání nových společností během jednoho dne, lákání a udržení talentů a hladký vstup na trh. Další podpora má spočívat ve využívání regulatorních sandboxů pro testování a experimentování ze strany start-upů, odstraňování administrativních překážek, zlepšení přístupu k financování či rozvoj možností elektronické komunikace mezi úřady a start-upy. K deklarovaným cílům ESNA patří například i to, aby založení nové společnosti v jakékoli zemi trvalo méně než 24 hodin a stálo méně než 100 EUR. Další sázkou aliance je podpora mobility a rychlejší nábor pracovníků. Pracovní víza by měla být schvalována za méně než měsíc a podobně jako v případě Číny či USA mají i v EU existovat programy na podporu návratu podnikatelů a kvalifikovaných pracovníků, kteří odešli mimo Unii.

Prudce rostoucí a liberalizovaný portugalský ekosystém start-upů a sektoru ICT obecně skýtá nemalé příležitosti pro české technologické firmy nabízející kompletní řešení na klíč, software zaměřený na kyberbezpečnost vykazování taxonomie dle aktuálně zaváděných pravidel EU a vzhledem k výhodným daňovým podmínkám také těm, které se orientují na oblast blockchainu.

Nadace pro vědu a technologii (FCT) byla založena již v roce 1997 jako národní agentura v gesci Ministerstva vědy, technologie a vysokého školství a jejím posláním je financování výzkumu v oblasti vědy, technologie a inovací. O granty, které FCT poskytuje, mohou usilovat výzkumné týmy složené z pracovníků jakékoli národnosti, a to ve všech oblastech poznání, což otevírá příležitosti i pro české výzkumníky. FCT přímo podporuje výzkum a vývoj prostřednictvím specifických programů začleněných do různých kategorií: od dalšího vzdělávání (granty) až po vědecké zaměstnávání (smlouvy). Podpora je určena na projekty vědy a výzkumu ve všech vědních oblastech, dále institucím, které tvoří přidružené laboratoře a výzkumné ústavy (celkem 307 středisek, v nichž pracuje 22 tisíc výzkumných pracovníků), na mezinárodní spolupráci (projekty bilaterální spolupráce, kvóty v mezinárodních organizacích a mezinárodní partnerství s důrazem na aktuální program Horizont 2020) a další aktivity s cílem podpory vědecké kultury.

Portugalské firmy a výzkumné ústavy v posledních letech zrychlily dynamiku úspěšných žádostí o přiznání patentů u Evropského patentového úřadu (EPO). Zatímco v roce 2021 bylo zemi přiznáno 290 patentů (meziroční růst +15,5 %), v roce 2022 jich bylo již 312 (+7,6 %). Pro srovnání – českým subjektům bylo v uvedených letech přiznáno 201, resp. 219 patentů. Oborům, ve kterých Portugalsko získává největší počty patentů, dominuje ICT a zdravotnické a farmaceutické technologie.

Mezi největší současné investiční projekty v odvětví patří zkapacitnění vědeckovýzkumné výpočetní techniky v zemi, a to včetně instalace a zprovoznění superpočítače Deucalion v červenci 2023. Jedná se o investici s podporou EU v hodnotě převyšující 20 mil. EUR, superpočítač bude umístěn v Centru pokročilých výpočtů Univerzity v Minho ve městě Guimarães.

Portugalské univerzity jsou velice aktivní, pokud jde o akademickou spolupráci se zahraničními protějšky. Mezi nejaktivnější a nejvýznamnější portugalské univerzity patří Univerzita v Portu, Lisabonská univerzita, Nová univerzita v Lisabonu, Univerzita v Coimbře, Univerzita v Aveiro, Univerzita v Minho a Portugalská katolická univerzita. Mnohé z nich mají uzavřeny dohody o spolupráci s českými univerzitami, a to i na základě bilaterální mezivládní dohody o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, která byla uzavřena již v roce 1994.