Portugalsko

Rozcestník informací o Portugalsku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Pandemie zastihla Portugalsko v období ekonomické stability a dobrých vyhlídek do budoucna. Růst HDP v roce 2019 dokonce předčil očekávání vlády, podobně i veřejné finance uzavřely rok mírným přebytkem, což se stalo poprvé od roku 1973. Přebytkový rozpočet tak byl vládou vůbec poprvé plánován i pro rok 2020.

Koronavirová krize ale přinesla zásadní zvrat a země byla nucena urychleně revidovat odhady vývoje ekonomických ukazatelů. Za rok 2020 ekonomika ztratila více než 8 %. Velmi závažným problémem se stal výpadek příjmů z cestovního ruchu o více než 60 %, což se mj. projevilo i v růstu nezaměstnanosti. Tento sektor vytváří 15 % HDP, a s navazujícími odvětvími dokonce 19 % HDP, čímž z hlediska platební bilance efektivně kompenzuje obchod se zbožím, jenž je dlouhodobě schodkový.

Portugalská vláda v roce 2020 podpořila domácí ekonomiku a zaměstnanost částkou převyšující 22 mld. EUR. Převážnou většinu této hodnoty však tvořily nedotační formy pomoci, ať už šlo o záruky, či odklady plateb daní či splátek úvěrů. Čisté dotace bez návratnosti pro státní pokladnu tvořily 2,79 mld. EUR.

Krize těžce dopadla i na národního leteckého dopravce TAP Air Portugal, kterému vláda za účelem udržení likvidity poskytla v roce 2020 se souhlasem EK prostředky ve výši 1,2 mld. EUR a současně posílila svůj podíl ve vlastnické struktuře společnosti. Celková pomoc vlády aerolinkám se však může vyšplhat až na 3,5 mld. EUR do roku 2024. V říjnu 2020 byl představen Národní investiční plán, který předpokládá investice ve výši bezmála 43 mld. EUR do roku 2030, přičemž mezi největší priority patří dopravní infrastruktura.

Vláda v této souvislosti klade maximální důraz na efektivní využití prostředků z Víceletého finančního rámce EU pro roky 2021 až 2027 a z Fondu obnovy EU, jejichž souhrnná výše by měla dosáhnout více než 45 mld. EUR. V souvisejících strategických programech se hodlá zaměřit i na dlouhodobé priority, kterými jsou inovace, digitalizace a další rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Civilní letecký průmysl

Letecký průmysl se v Portugalsku úspěšně rozvíjí díky brazilskému výrobci letadel Embraer, který v zemi provozuje dvě továrny a je většinovým vlastníkem tradičního výrobního a opravárenského podniku OGMA. V současné době je plánována výstavba třetí továrny a rozšiřování výroby.

České společnosti z oblasti leteckého průmyslu již s Embraerem úspěšně spolupracují. Současně je vzhledem k zvyšujícímu se leteckému provozu nutno posílit pozemní infrastrukturu. Ve stadiu přípravy je výstavba druhého civilního letiště v Lisabonu, které bude určeno především pro nízkonákladové lety a mělo by vyrůst na místě stávajícího vojenského letiště na levém břehu ústí řeky Tejo.

Energetický průmysl

Rozvoj zelené ekonomiky včetně obnovitelných zdrojů energie je jednou z priorit portugalské vlády, která se hlásí k potřebě urychlení přechodu k cirkulární, resp. uhlíkově neutrální ekonomice. Nejvýznamnější sázkou portugalské vlády v rámci snahy o dekarbonizaci ekonomiky a vyhovění cílům plynoucím z Green Deal na unijní úrovni jsou masivní investice do výroby vodíku, kterým by země ráda v dohledné době nahradila energii získávanou spalováním zemního plynu.

Vláda předpokládá, že země bude schopna do vodíkového řetězce v příštím desetiletí mobilizovat investice ve výši přes 7 mld. EUR, které vytvoří až 12 tis. pracovních míst. Portugalsko plánuje do roku 2030 instalaci elektrolyzérů s výrobní kapacitou ve výši 2 až 2,5 GW, přičemž 1 GW bude generovat hlavní projekt ve městě Sines. Během příštích 15 let budou rovněž alokovány národní prostředky ve výši 320 mil. EUR do dotací na výstavbu a provoz kogeneračních jednotek spalujících biomasu. Jedná se o preventivní opatření, s jehož pomocí má být likvidován odpad z lesů v rámci boje proti každoročně se opakujícím ničivým požárům.

Zařízení pro výrobu energie z vodních i větrných zdrojů jsou v Portugalsku částečně vyráběna, ale rovněž z velké části dovážena, v čemž lze spatřovat příležitosti pro české firmy. Další příležitostí je nutné posilování rozvodné elektrické sítě, ke kterému Portugalsko nutí vyvažování výkyvů ekologických zdrojů, a budování propojení Portugalska se španělským a dále celoevropským energetickým trhem.

Obranný průmysl

Na základě zákona o vojenském plánování probíhá v letech 2019 až 2030 obnova vybavení ozbrojených sil. Zákon počítá s investicemi o celkové výši 4,74 mld. EUR, což je o 1,58 mld. EUR více, než kolik obsahovala jeho předchozí verze z roku 2015 pro plánovací období 2015 až 2026. Plánována je obnova lehkých obrněných vozidel (4 × 4) a modernizace v oblasti satelitních komunikací, kybernetické obrany, vojenských informací a polních nemocnic.

V souvislosti s opakujícími se tragickými lesními požáry je plánován i nákup či pronájem leteckých prostředků pro boj s ohněm. Zde jsou zajímavé příležitosti i pro dodavatele statických monitorovacích zařízení a dronů.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie covidu-19 naplno odhalila nepřipravenost zejména veřejného zdravotnického sektoru, který dlouhodobě trpí nedostatkem investic spojeným s poklesem kvality a dostupnosti lékařské péče. Zvýšení objemu investic do zdravotnictví patří mezi jednoznačné vládní priority, již pro rok 2021 byl rozpočet veřejného zdravotnického systému SNS opakovaně navýšen až na 12,1 mld. EUR. V této souvislosti lze očekávat nové příležitosti při rekonstrukci nemocnic a obnově jejich vybavení.

V současnosti je realizována výstavba pěti velkých nemocnic po celé zemi a na Madeiře. Dlouhodobé zhoršování státem poskytované zdravotní péče a její dostupnosti a rozvoj zdravotní turistiky vede také k investicím do soukromých zdravotnických zařízení. Stejně jako v ostatních evropských zemích je i zde klíčovým faktorem stárnoucí populace. V této oblasti existuje možná návaznost i na trhy dalších lusofonních zemí.

Železniční a kolejová doprava

Dle Národního investičního plánu by do roku 2030 mělo směřovat do budování železniční infrastruktury až 10,5 mld. EUR, počítá se mj. i s vybudováním rychlého železničního spojení mezi metropolemi Lisabon a Porto, které by mělo umožnit absolvovat cestu mezi městy za 1 hodinu a 15 minut. Plánována je dostavba dalších několika páteřních tratí, které by měly zlepšit napojení na evropskou železniční síť.

Nejvíce aktuální je dokončení koridoru Sines–Badajoz, které mimo jiné zahrnuje výstavbu úseku Évora–Elvas o délce 79 km. Hodnota investice by měla dosáhnout 900 mil. EUR. Kromě výstavby nových tratí je plánována i elektrifikace a modernizace stávajících úseků a také obnova zastaralého vozového parku, kde se počítá s nákupem 129 vlakových souprav (62 městských, 55 regionálních a 12 dálkových).

Příležitostí pro české firmy může být i kontinuální modernizace a posilování městské hromadné dopravy v největších městech Lisabonu a Portu, zejména co se týče příměstských železnic a tramvají.

Velvyslanectví ČR v Lisabonu
e-mail: commerce_lisbon@mzv.cz
www.mzv.cz/lisbon




• Teritorium: Evropa | Portugalsko | Zahraničí