Klíčové povinnosti podnikatele po založení nové obchodní společnosti



Daňová registrace

Jak již bylo uvedeno výše, od vzniku společnosti, tedy od zápisu společnosti do obchodního rejstříku, se odvíjí povinnost daňové registrace. Ta je obecně upravena zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle daňového řádu vzniká registrační povinnost daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani.

Speciální úprava registrační povinnosti je pak obsažena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a v zákoně č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů.

Dojde-li pak ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala (případně požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody). Ke splnění této oznamovací povinnosti slouží výhradně tzv. oznámení o změně registračních údajů.

Daň z příjmů

Každá právnická osoba je podle zákona poplatníkem daně z příjmů a má odpovídající registrační povinnost.

Poplatník daně z příjmů právnických osob je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku.

Má-li společnost zaměstnance, je coby zaměstnavatel plátcem daně z příjmů (na vlastní majetkovou odpovědnost odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo poplatníkům sraženou), a má tak též zvláštní registrační povinnost plátce daně z příjmů.

Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat zákonem stanovené povinnosti plátce daně (tedy ode dne, kdy se společnost stala zaměstnavatelem).

Ve stejné lhůtě je plátce daně povinen podat přihlášku též za plátcovu pokladnu (má-li plátce daně organizační jednotku, kde dochází k výkonu povinností stanovených daňovými zákony, zejména vybírání, srážení nebo zajištění daně, a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady).

Daň z přidané hodnoty

Podle právní úpravy zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je několik možností, jak se stát osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty. Zákon rozlišuje registraci plátce, a to zákonnou (povinnou) a dobrovolnou, a registraci identifikované osoby, rovněž zákonnou a dobrovolnou.

Důvody vzniku povinné registrace plátce jsou různé. Nejběžnější z nich se zakládá na výši obratu plátce – jestliže tedy společnost se sídlem v ČR má za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obrat přesahující 1.000.000 Kč (s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně), stane se ze zákona plátcem DPH od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat.

Společnost pak je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém stanovený obrat překročila.

Dobrovolnou registraci k DPH může učinit osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v ČR, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, a to podáním přihlášky k registraci. Plátcem se pak osoba stává ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je registrována.

Aby bylo zabráněno účelové registraci osob k DPH s cílem vytvářet řetězce obchodních transakcí k organizovanému podvodu na DPH, jsou přihlášky k registraci k DPH důsledně a cíleně prověřovány. Správce daně přistoupí k prověření u osob, u kterých jsou pochybnosti o správnosti nebo úplnosti registračních údajů.

V takovém případě může správce daně daňový subjekt požádat o předložení zejména dokladů prokazujících samostatné uskutečňování reálné ekonomické činnosti, eventuálně též vykonávání přípravné podnikatelské činnosti (např. předložení věrohodného a konzistentního ekonomického záměru, podnikatelského plánu, dokladů prokazujících investiční výdaje).

Správce daně může požadovat vysvětlení, jakou konkrétní ekonomickou činnost bude daňový subjekt uskutečňovat, jak bude tato činnost zabezpečena po stránce personální, materiální, technické, finanční apod. Doklady prokazující reálnou ekonomickou činnost daňového subjektu mohou být pro urychlení procesu přiloženy již k samotné přihlášce.

Správce daně rozhodne o registraci do 30 dnů ode dne podání přihlášky (případně ode dne odstranění jejích vad). Výjimečně, ve zvlášť složitých případech, může nadřízený správce daně tuto lhůtu prodloužit.

Přihláška k registraci plátce se podává pouze elektronicky, a to včetně příloh.

Po registraci k DPH je pak subjekt povinen plnit též povinnosti vztahující se ke kontrolnímu hlášení.

Silniční daň

Jestliže jsou obchodní společností používaná silniční motorová vozidla, registrovaná v ČR, resp. provozovaná v ČR, je nutná registrace též k dani silniční. Příslušný vyplněný formulář se doručuje finančnímu úřadu prostřednictvím datové schránky daňového subjektu.

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, uvádí některé výjimky z povinnosti platit daň – od silniční daně jsou osvobozena vozidla na alternativní pohon (CNG, LPG, elektřina, hybridní pohon), nebo například vozidla zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní přepravu.

Skutečnost, že je konkrétní vozidlo od silniční daně osvobozeno, však nemá vliv na povinnost podat daňové přiznání k silniční dani.

Povinnost vést účetnictví

Obchodní společnost se sídlem na území České republiky je právnickou osobou, a tedy podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, má povinnost vést účetnictví.

Podnikatelé již v současné době nemohou vést tzv. jednoduché účetnictví, a to ani podnikatelé – fyzické osoby. U těch jednoduché účetnictví nahradila tzv. daňová evidence.

Účetnictví musí podvojnými zápisy zachycovat informace o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření, to vše při respektování právních norem upravujících účetnictví.

Při vedení účetnictví sice pomáhají specializované účetní programy, nicméně je nutné znát jednotlivé účetní principy apod. Proto bývá pro podnikatele po vzniku společnosti zpravidla jedním z prvních kroků angažování zkušené účetní, ať již do zaměstnaneckého poměru, nebo externě.

Povinnosti zaměstnavatele

Jakmile se obchodní společnost stane zaměstnavatelem, tedy vstoupí do smluvního vztahu s nejméně jedním zaměstnancem – ať již je jejich vztah založen pracovní smlouvou, či některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, vyvstane tím pro něj řada povinností. Kromě povinností obecných – např. zajištění rovného zacházení se zaměstnanci či zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – má i povinnosti konkrétní s velmi krátkými lhůtami.

Registrace u OSSZ

Má-li společnost zaměstnance již před svým zápisem do obchodního rejstříku, resp. ke vzniku vztahu mezi společností a zaměstnanci došlo zároveň se zápisem společnosti do obchodního rejstříku, je po svém vzniku společnost povinna do 8 kalendářních dnů provést registraci u Okresní správy sociálního zabezpečení. Stejná lhůta pro registraci je stanovena i v případě, nastoupí-li zaměstnanec či zaměstnanci kdykoli po vzniku společnosti.

Registrace u zdravotních pojišťoven

Stejně tak do 8 dnů je společnost povinna k registraci u zdravotních pojišťoven, přičemž tato lhůta běží opět buď od vzniku společnosti, případně kdykoli později po nástupu konkrétního zaměstnance.

Z tohoto důvodu je také zaměstnanec povinen v den nástupu do zaměstnání sdělit zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejně tak změní-li zaměstnanec pojišťovnu v době trvání zaměstnání, je povinen tuto skutečnost zaměstnavateli oznámit, a to do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci písemně potvrdit přijetí tohoto sdělení.

Pokud zaměstnanec svou oznamovací povinnost vůči zaměstnavateli nesplní nebo ji splní opožděně a zaměstnavatel v důsledku toho musí zdravotní pojišťovně zaplatit penále za opožděnou platbu pojistného, má zaměstnavatel právo požadovat na zaměstnanci úhradu tohoto penále.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech

Pravidelné novinky e-mailem