Řecko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Řecko je parlamentní republika, v jejímž čele stojí prezident volený parlamentem na pětileté období. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament s 300 poslanci. Poslanci jsou voleni na čtyřleté volební období.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Oficiální název státu: Řecká republika (Elliniki Dimokratia)
  • Hlava státu: prezidentka republiky Katerina Sakellaropoulou (březen 2020, pětiletý mandát)

Složení vlády:

  • předseda vlády Kyriakos Mitsotakis
  • místopředseda vlády – Panagiotis Pikrammenos
  • ministr zahraničí – Nikolaos Dendias
  • ministr financí – Christos Staikouras
  • ministr národní obrany – Nikos Panagiotopoulos
  • ministr vnitra – Panagiotis Theodorikakos
  • ministr civilní obrany – Michalis Chrisochoidis
  • ministr pro migraci a azyl – Notis Mitarakis
  • ministr rozvoje a investic – Adonis Georgiadis
  • ministr cestovního ruchu – Charis Theocharis
  • ministr infrastruktury a dopravy – Kostas A. Karamanlis
  • ministr námořnictva a ostrovní politiky – Yiannis Plakiotakis
  • ministr životního prostředí a energetiky – Kostis Chatzidakis
  • ministr pro zemědělský rozvoj a potraviny – Makis Voridis
  • ministr práce a sociálních věcí – Giannis Vroutsis
  • ministr zdravotnictví – Vasilis Kikilias
  • ministr spravedlnosti – Kostas Tsiaras
  • ministryně školství a církevních záležitostí – Niki Kerameos
  • ministryně kultury a sportu – Lina Mendoni
  • státní ministr, ministr pro digitální politiku – Kyriakos Pierrakis
  • státní ministr – George Gerapetridis

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel (sčítání 2011): 10,8 mil.
  • Hustota obyvatel na km2: 82
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 51,6 % (2019)
  • Roční přírůstek obyvatelstva: od r. 2011 pokles porodnosti, úbytek počtu obyvatel

Roční odhad 2019: 10.7 mil. obyvatel, úbytek 0,15%

Demografické složení obyvatelstva

  • muži 5,303 mil. (49 %)
  • ženy 5,513 mil. (51 %)

Věková struktura:

  • 0-14 let: 9,7%
  • 15-69 let: 75,5 %
  • více: 14,8 %

Národnostní složení:
Při posledním sčítání obyvatel v 2011 žilo v Řecku trvale 91,6 % osob s řeckou státní příslušností, 1,8 % (199 tis.) občanů ostatních ČS EU (zejména Bulharska, Rumunska, Velké Británie, Polska, Kypru a Německa), 6,5 % (708 tis.) legalizovaných občanů 3. zemí (zejm. Albánie, Pákistánu, Bangladéše, Gruzie, Ukrajiny, Ruska, Indie, Egypta, Filipín atd.) a 0,04 % (5 tis.) osob bez udání příslušnosti. Dalších více než půl milionu občanů 3. zemí (zejména Číny, Nigérie, Etiopie, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie atd.) pobývá v Řecku ilegálně.

Národnostní menšiny:
Jedinou oficiálně uznávanou je menšina muslimská (97 tis. osob, tj. cca 1% obyvatel), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové.

Náboženské složení:

  • řecká pravoslavná církev (94,5 % obyvatel, podíl aktivních věřících je podstatně nižší)
  • muslimové (1,5 % obyvatel) 
  • ostatní církve (1,2 % obyvatel)
  • bez víry (2,8 %)

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

2016

2017

2018

2019

HDP (mld. €, běžné ceny)

177,3

176,5

180,2

184,7

187,5

HDP/obyv. (€, běžné ceny)

16.381

16.378

16.736

NA

NA

HDP (%, ref. rok 2010)

-0,4

-0,2

1,5

1,9

1,9

inflace (%)

-1,7

-0,8

1,1

0,6

0,3

nezaměstnanost (%)

24,9

23,5

21,5

19,3

17,3

Zdroj: Řecký statistický úřad

První náznaky ekonomického oživení po letech krize (od r. 2009) se objevují v r. 2014, avšak politická nestabilita, předčasné volby r. 2015 a následné vleklé negociace s věřiteli o dalším úvěru růstový potenciál znovu zastavily. Mírné oživení zahájil až rok 2017 a pokračovalo i v letech následujících.

V r. 2019 vzrostl HDP o 1,9 %, což se výrazně nelišilo od rozpočtové predikce (+2,0 %). Inflace se držela v rozumných mezích. Nezaměstnanost klesla, i když zůstala nejvyšší v eurozóně. Nejhůře postihuje mladší věkové kategorie (15-24 let 34,7 %, 25-34 let 22,2 %) a ženy (20,5 %).

Výměna vlády v červenci 2019 posílila technokratický přistup k ekonomice a orientaci na podporu jejího růstu. Pro r. 2020 byl predikován hospodářský růst v rozmezí od 2,4 % (predikce EK) do 2,8 % HDP (státní rozpočet). Pandemie COVID-19 a nezbytná podpůrná opatření však zásadním způsobem změnila vývoj hospodářství. Program stability 2020 odhaduje, že hloubka recese se bude pohybovat v rozmezí 4,7 % (bazický scénář) a 7,9 %, zatímco EK předpokládá pokles HDP o 9,7 %.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance – státní rozpočet

 

 

 

 

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

Příjmy (% HDP)

47,9

49,5

48,2

47,9

47,8

Výdaje (% HDP)

53,6

49,0

47,4

46,9

46,3

primární      

50,0

45,8

44,4

43,7

43,3

Primární bilance (% HDP)

-2,1

3,7

3,8

4,3

4,4

Rozpočtová bilance (% HDP)

-5,6

0,5

0,7

1,0

1,5

Veřejný dluh dle Maastrichtu (% HDP)

175,9

178,5

176,2

181,2

176,6

Zdroj: Řecký statistický úřad

Státní rozpočet za r. 2019 byl splněn. Statistický úřad potvrdil, že výše primárního přebytku překročila stanovený cíl (3,5 % HDP) a vystoupila na 8,25 mld. eur (4,3 % HDP). Pozitivní byla také celková rozpočtová bilance s přebytkem 1,0 % HDP. V závěru r. 2019 bylo patrné zlepšení ekonomického klimatu.

Rozpočet na r. 2020 byl konstruován tak, aby jeho výsledek odpovídal pravidlům fiskální konsolidace (primární přebytek 3,5% HDP), a to i přes postupné snižování daňové zátěže zejména firem (z 24 na 20%) a nemovitého majetku. Pandemie COVID-19 si však vynutila mimořádné státní výdaje. Vzhledem k tomu, že EK schválila uvolnění fiskálních cílů na rok 2020, byl řecký rozpočet revidován.   

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 Platební bilance

 

 

 

 

 

údaje v mld. € 

2015

2016

2017

2018

2019

  1. Běžný účet platební bilance

-0,4

-3,1

-3,4

-5,2

-2,6

Obchodní bilance

-17,2

-18,0

-19,8

-22,5

-22,8

Bilance služeb

16,9

16,3

18,0

19,3

21,1

Bilance primárních výnosů

0,4

-0,8

-1,1

-1,7

-1,4

Bilance sekundárních výnosů

-0,5

-0,6

-0,6

-0,3

0,6

  1. Bilance kapitálových transferů

2,0

1,0

0,9

0,4

0,7

III. Finanční účet platební bilance

2,8

-0,9

-1,9

-3,9

-0,4

Devizové rezervy

5,535

6,539

6,509

6,625

7,571

Zdroj: Centrální banka

Bilance běžného účtu platební bilance byla v r. 2019 tradičně pasivní. Schodek obchodní bilance zůstal na stejné úrovni jako v r. 2018. Bilance služeb byla však opět výrazně aktivní a její přebytek meziročně vzrostl o 1,8 mld. €. Celková bilance obchodu se zbožím a službami vykázala schodek 1,7 mld. €.

Bilance kapitálových transferů byla díky převodům z EU opět aktivní obdobně jako v předchozích letech.

Finanční účet platební bilance byl pasivní díky odlivu přímých zahraničních a dalších investic.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

 

 

 

údaje v mld. € 

2015

2016

2017

2018

2019

Hrubý zahraniční dluh země

441,5

430,8

405,3

414,0

443,3

(% HDP)

250,0

244,1

225,0

224,1

236,4

Veřejný dluh dle Maastrichtu 

311,7

315,0

317,5

334,7

331,1

(% HDP) 

175,9

178,5

176,2

181,2

176,6

– dluh v €

300,6

305,1

308,8

325,1

327,5

– dluh vůči ESM

209,7

218,1

224,4

253,1

266,5

Úroky z dluhu

6,2

5,6

5,6

6,1

5,5

(% HDP)

3,5

3,2

3,1

3,3

2,9

Zdroje: Řecký statistický úřadÚřad pro správu veřejného dluhu

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou Řecka je Bank of Greece. Nejdůležitějšími, tzv. systémovými, obchodními bankami jsou National Bank of Greece, Pireaus Bank, Alpha Bank a EFG Eurobank.

Kontakty na největší bankovní koncerny působící v Řecku:

   Řecká bankovní asociace:  Hellenic Bank Association

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základem daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA), spotřební daně a daně z příjmu fyzických osob, právnických osob a z nemovitostí. V průběhu hospodářské krize bylo zavedeno několik mimořádných daní a odvodů. Daňová zátěž se stala mimořádně vysokou a daňový systém komplikovaný. Od r. 2019 se daňové koeficienty postupně snižují. Posledním daňovým zákonem je zákon 4646/2019 (Vládní věstník 201/svazek A/12.12.2019). V průběhu pandemie COVID-19 byly přechodně sníženy některé koeficienty DPH.

DPH má tři základní sazby:

  • sazba  6 %:  lístky do divadel, vydavatelství, léky, energie (elektřina, zemní plyn a dálkové vytápění)
  • sazba 13 %: základní potraviny, vybrané služby
  • sazba 24 %: ostatní

Spotřební daně vztahující se na všechny alkoholické výrobky, líh, tabákové výrobky a pohonné hmoty dosahují vysokých procentních sazeb a jejich výše se často mění. Mimořádnou spotřební daní je zatížen dovoz kávy, víno, elektronické cigarety, telefonní služby a koncesionářská televize atd.

V rámci mimořádných opatření na podporu rozpočtových příjmů byla v březnu 2010 zavedena spotřební daň z luxusu, která se týká lodí, automobilů s velkoobchodní cenou výrobce nad 17 000 €, soukromých helikoptér, drahých kovů a kamenů, kůže a kožešin. Konkrétní hodnoty je třeba konzultovat s orgány řeckého ministerstva financí.

Zdanění právnických osob (a.s., s.r.o. atd.) bylo zákonem 4646/2019 sníženo z 28 % na 24 % (platí od účetního roku 2019).

Zdaněné dividend bylo zákonem 4646/2019 sníženo z 10 % na 5 % (platí od účetního roku 2019).

Zdanění fyzických osob upravuje zákon 4387/2016 a celá řada dalších ustanovení a předpisů. Zákonem 4646/2019 byla daňová stupnice s platností od 1. 1. 2020 aktualizována. Veškeré příjmy a důchody fyzických osob (tzn. mzdy, penze, renty, úroky z vkladů atd.) jsou po jejich sečtení zdaněny s progresivní vývojovou křivkou.

Stupnice daně z příjmů fyzických osob 

Roční příjem (v €) 

Daňový koeficient 

 0

 10.000

   9 %

 10.001

 20.000

 22 %

 20.001

 30.000

 28 %

 30.001

 40.000

 36 %

 nad 40.000

 

 44 %

Zdroj: Ministerstvo financí

Zaměstnanci a důchodci mají nárok na nezdanitelný základ ve výši 8.633€/ročně u svobodných či bezdětných, 9.000€ u rodin s 1 dítětem, 10.000€ se 2 dětmi a 11.000€ se 3 a více dětmi. Předpokladem je, že prokáží stanovenou výši elektronických plateb. Pro rok 2020 je to 30 % skutečného příjmu před zdaněním.

OSVČ (živnostníci a svobodné profese) nemají nárok na nezdanitelný daňový základ.

Předpokládaná roční daň z příjmu rozdělená na stejné měsíční částky je zaměstnancům strhávána z platu a zaměstnavatel odpovídá za její řádný odvod finančnímu úřadu.

V zájmu naplnění cílů programu fiskální konsolidace zavedlo ministerstvo financí od r. 2011 tři mimořádné roční odvody, jejichž výše je postupně snižována:

  • příspěvek ze solidarity, jehož výše je stanovena z ročního příjmu;
  • odvod z provozování svobodných profesí a živnosti, jehož výše je stanovena nezávisle na udávaném ročním příjmu, ale v závislosti na sídle; týká se všech, kteří provozují svobodné povolání či živnost déle než 5 let;
  • mimořádná daň z nemovitého majetku (řecky ENFIA), kterou musí platit všichni majitelé elektrifikovaných nemovitostí včetně cizinců. Osvobozen je pouze veřejný a církevní majetek. Výše poplatku závisí na oficiální hodnotě nemovitosti pro účely zdanění a na jejím stáří.

V daňové legislativě je věnována zvláštní pozornost opatřením na potírání daňového úniku živnostníků a svobodných profesí. K nejdůležitějším patří:

  • motivace daňových poplatníků k elektronickým platbám
  • komplikovaný systém tzv. objektivních kritérií zdanění, který má pomoci finančním úřadům odhalit, nakolik je udávaný příjem v souladu s majetkovou situací a životní úrovní daňového poplatníka.

Nárokování a vrácení DPH z Řecka
Při zaplacení DPH v Řecku existuje nárok na jeho vrácení v případě, že zde plátce nemáte pobočku nebo sídlo. Lze tak učinit i z ČR. Česká republika a Řecko jsou zapojeny do jednotného evropského elektronického systému vracení DPH. V tomto případě jsou oba (český i řecký) daňové portály konstruovány tak, aby umožňovaly požádat o navrácení DPH zaplaceného v druhé zemi. Řecké Ministerstvo financí (odbor zdanění, ředitelství DPH) potvrdilo, že řecká strana si pro tento případ neklade žádné další požadavky kromě standardních. Bližší informace na webu Europa.eu

Zpět na začátek

Zastupitelský úřad

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem