Regionální a strukturální politika Evropské unie



Programové období 2000–2006: Udělat z rozšíření úspěch

Směřování ke zjednodušování návrhu a procedur politiky soudržnosti souběžně s přípravami na rozšíření, to byla dvě hlavní témata období 2000–2006. „Agenda 2000“ byla v přípravě od druhé poloviny devadesátých let a připravila cestu pro dosud největší rozšíření EU při připojení 10 nových členských státu v květnu 2004. Důsledek tohoto rozšíření zvýšil počet obyvatel EU o 20 %, ale pouze 5 % nárůst HDP Unie.

S rozšířením přišlo zvetšení nerovností v příjmech a zaměstnanosti, protože průměrný HDP na osobu v těchto nových členských zemích byl menší než polovina průměru EU a pouze 56 % jejich obyvatel bylo aktivně zaměstnaných v porovnání s 64 % v EU-15. Území nových členských státu téměř kompletně spadalo do Cíle 1 jako vhodných pro nejvyšší možnou podporu ze strukturálních fondu a z Fondu soudržnosti.

Práce však začaly ještě před rozšířením včetně vytvoření předpřístupových nástrojů dostupných pro tehdy kandidátské země pro přípravu na politiku soudržnosti. Následně po rozhodnutí přijatém berlínskou Evropskou radou v březnu 1999 činil rozpočet pro politiku soudržnosti na roky 2000–2006 celkem 213 miliard eur 14 pro patnáct členských státu.

Pro nové členské státy bylo pro období 2004–2006 vyčleněno dalších 22 miliard eur. Evropskou radou v Lisabonu byla v březnu 2000 odsouhlasena „Lisabonská strategie“, která se svým zaměřením na růst, zaměstnanost a inovaci stala leitmotivem mnoha politik EU a byla impulsem pro změnu paradigmatu pro politiku soudržnosti.

Cesta k reformě

V červenci 1997 předložila Evropská komise „Agendu 2000“ 15, dokument popisující celkové výhledy pro rozvoj Evropské unie a jejích politik, horizontální problémy vzniklé rozšířením a obrys budoucího finančního rámce na roky 2000–2006. Výsledný legislativní balík byl navržen v březnu 1998 a zahrnoval společnou zemědělskou politiku, reformu politiky soudržnosti, předpřístupové nástroje a nový finanční rámec.

Na své schůzi 24. března 1999 v Berlíně dosáhla Evropská rada dohody o návrzích Komise, čímž umožnila implementaci následných legislativních a rozpočtových opatření. V červnu 1998 navrhla Komise nařízení o strukturálních fondech a fondu soudržnosti a o předpřístupových nástrojích, které byly odsouhlaseny Radou – a zčásti Evropským parlamentem – v období mezi květnem a červencem 1999. Na základě revidovaných nařízení Smlouvy se Evropský parlament poprvé podílel na přijetí nařízení o EFRR a ESF prostřednictvím spolurozhodovací procedury.

Významná změna přišla ve formě nového „obecného“ nařízení 16 přijatého Radou. Nahradilo koordinační nařízení a část implementačního nařízení. Kromě toho bylo přijato pět nových nařízení o EFRR, ESF, Evropském zemědělském podpůrném a garančním fondu (EAGGF), Finančním nástroji pro podporu rybářství a fondu soudržnosti.

Mezi březnem 2000 a březnem 2001 rozhodla Komise o dalších pěti nařízeních týkajících se implementace, která stanovila podrobná pravidla o užívání eura, o informacích a publicitě, přípustných vydáních, systémech řízení a kontroly a finančních úpravách. A závěrem, byla v červnu 1999 přijata nařízení Rady pro Nástroj pro předpřístupovou strukturální politiku (ISPA) a Zvláštní přístupový program pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD).

Politika soudržnosti mezi roky 2000 až 2006

Reforma z roku 1999 spojila předchozí Cíle 2 a 5 a Cíle 3 a 4, čímž snížila počet cílů strukturálních fondů z šesti na tři, a snížila počet iniciativ Společenství ze 13 na čtyři.

Tři zbývající cíle byly:

  • Cíl 1: podpora rozvoje a strukturálních změn regionů, jejichž rozvoj zaostává;
  • Cíl 2: a následná podpora ekonomické a sociální přeměny oblastí, které se potýkají se strukturálními těžkostmi; a
  • Cíl 3: podporovat úpravu a modernizaci politiky a systémů vzdělávání, výcviku a zaměstnanosti.

Financování poskytnuté EFRR, ESF, EAGGF a FIFG v rámci Cíle 1 se týkalo 37 %, neboli 169,4 milionů obyvatel EU-25, a dosáhlo výše 149,2 miliardy eur. Dalších 25,4 eur bylo poskytnuto v rámci Fondu soudržnosti (dosahující až do výše 71,6 % strukturálních fondů a Fondu soudržnosti). 41 % investic v rámci Cíle 1 bylo spotřebováno na infrastrukturu, z čehož téměř polovina byla vyčleněna na dopravu a přibližně třetina na životní prostředí. 33,8 % bylo vyčleněno na vytváření podpůrného prostředí pro podniky a 24,5 % na lidské zdroje.

15,2 %, neboli přibližně 69,8 milionů obyvatel žilo v oblastech Cíle 2 a mělo užitek z finančního balíku 22,5 miliardy eur (9,6 % z celkového objemu) poskytnuté EFRR a ESF. Z celkových investic bylo 55,1 % využito pro výrobní oblast, obzvláště pro podporu malých a středních podniků, 23,9 % na fyzickou regeneraci a životní prostředí, často v místech dříve využívaných průmyslem, a 20,9 % na lidské zdroje.

Programy pro Cíl 3 a 4 se zaměřují na cílové skupiny pro aktivní politiku pracovního trhu a nemají tedy žádné územní zaměření a byly místo toho rozhodovány na národní úrovni. Vyčleněné prostředky pro oba cíle byly ve výši přibližně 24,1 miliardy eur (10,3 % z celkové hodnoty) a byly poskytovány pouze prostřednictvím ESF.

11,5 miliardy eur bylo vyčleněno pro iniciativy Společenství „Interreg III”, „Urban II”, „Equal”, „Leader+” a pro inovativní akce během období 2000–2006.

zpět na začátek kapitoly

Administrace a řízení

V období 2000–2006 se posílila spolupráce mezi Komisí a členskými zeměmi na základě opatření pro finanční dohled a disciplínu. Byly vyjasněny zodpovědnosti národních řídících a platebních orgánů a bylo zjednodušeno a urychleno řízení programu prostřednictvím finanční disciplíny a pravidla „n+2“. Podle tohoto pravidla nemožnost poskytnout prokázání platby během dvou let znamená, že vyčleněné prostředky jsou ztraceny. Kromě toho bylo zavedeno větší zapojení členských států a regionů do sledování a vyhodnocování programu systémem vyhodnocování ex ante, uprostřed a ex post.

V oblasti rozvoje politiky znamenaly druhá a třetí zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti odrážely živé období reflexe a diskuse mezi květnem 2001 a únorem 2004 o dopadech politiky soudržnosti a o její budoucí podobě. To usnadnilo průchod nových návrhů nařízení Komise pro období 2007–2013.

Od října 2003 se staly „OTEVŘENÉ DNY – evropský týden regionů a měst“ každoročním neformálním setkáním politických činitelů a expertů z celé Evropy i mimo ni. Setkání OTEVŘENÉ DNY, které je společně organizováno Evropskou komisí a Výborem pro regiony spolu s regiony a městy z celé Evropy, Evropským parlamentem a soukromými a občanskými organizacemi, vytváří místo pro výměnu zkušeností a nápadů pro regionální rozvoj.

V listopadu 2002 byl vytvořen Fond solidarity Evropské unie, který není součástí politiky soudržnosti a slouží naléhavým potřebám regionů, které byly postiženy větší katastrofou.

Základní fakta a čísla

  • Celkový objem dostupných prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti: 213 miliard eur pro EU-15 na období 2000 až 2006 a 21,7 miliardy eur pro 10 nových členských států na období 2004 až 2006, což představuje třetinu rozpočtu EU a 0,4 % celkového HDP EU.
    • z čehož pro regiony pro Cíl 1: 71,6 %.
    • počet obyvatel v regionech pro Cíl 1: 169,4 milionů (37 % z celkového počtu)
  • Hlavní příjemci: Španělsko (56,3 miliardy eur), Německo (29,8 miliardy eur), Itálie (29,6 miliardy eur), Řecko (24,9 miliardy eur), Portugalsko (22,8 miliardy eur), Spojené království (16,6 miliardy eur) a Francie (15,7 miliardy eur).

Výsledky

  • Je odhadováno, že mezi roky 2000 a 2006 výdaje pro Cíl 1 vytvořily 570 000 pracovních míst, z nichž přibližně 160 000 bylo v nových členských státech.
  • Ve Španělsku investovaly strukturální fondy 4 miliardy eur do výzkumu, technického rozvoje, inovací a informačních technologií prostřednictvím více než 13 000 výzkumných projektů na kterých spolupracovalo téměř 100 000 výzkumníků, a poskytly spolufinancování pro většinu současných 64 španělských technologických parků.
  • V Řecku snížily pokračující investice do athénského metra dopravní zácpy a znečištění ovzduší. Bylo financováno osm nových stanic, včetně čtyř přestupních, a 17 vlaků. V polovině roku 2005 je užívalo v dopravní špičce 17 200 cestujících v porovnání s původně předpokládanými 15 500. Ve Španělsku uspořily investice do silničního systému odhadem 1,2 milionu dopravních hodin za rok.
  • Pro regiony Cíle 2 uvádějí průzkumy na úrovni firem, že koncem období 2000–2006 bylo vytvořeno hrubým odhadem 730 000 pracovních míst.
  • V Katalánsku se na programu Cíle 2 podílelo přes 6 000 (asi 21 %) výzkumných pracovníků regionu a investice do soukromého sektoru v oblasti informační společnosti dosáhly výše 1,4 miliardy eur (37 %).
  • Ve Spojeném království, v regionech Cílů 1 a 2, obdrželo podporu více než 250 000 malých a středních podniků. Přibližně 16 000 z nich obdrželo přímou finanční podporu.

Více podrobností na stránkách Evropské komise

Pozn.:

14 v cenách roku 1999
15 Agenda 2000: Pro silnější a širší Unii, Zpráva Evropské komise KOM(97) 2000 z 16. července 1997
16 Vyšlo v: Offi cial Journal of the European Communities č. L 161 z 26. června 1999

zpět na začátek kapitoly

Pravidelné novinky e-mailem