Nedostatek kvalitní pitné vody dodávané do veřejných vodovodů a velmi špatný stav vodovodní infrastruktury vytváří potřebu využívat moderní technologie na její úpravu a na výstavbu moderních čistíren odpadních vod.

Současná vláda začleňuje projekty na ochranu, využití a rozvoj vodního hospodářství a celkově i životního prostředí do programových priorit. Je to současně i jeden z bodů, který musí být splněn v rámci přístupových jednání země do EU. Jedním z nejvýznamnějších projektů, které budou zahájeny v příštím roce, je výstavba čistírny odpadních vod ve Skopji. Náklady na její stavbu dosáhnou výše 190 mil. EUR. Projekt bude financován prostřednictvím EIB, EBRD a z Fondu pro Západní Balkán. Výstavba dalších čistíren odpadních vod v Tetovu a v Bitoli bude financována s podporou EU a z části z vládních zdrojů. S pomocí dotace z programu UNDP ve výši 14 mil. EUR budou realizovány i další projekty na výstavbu kanalizace a čistíren odpadních vod ve vesnicích Pretor, Slivnica, Dolno Dupeni, Brajčino, Stenje a Krani. Do konce roku 2041 by mělo být v Severní Makedonii vybudováno celkem 87 čistíren. Další čistírny budou realizovány např. ve městech Tetovo a Bitola a ve vesnicích v okolí Prespanského jezera. 

České firmy by se mohly uplatnit nejen dodávkami kompletních čistíren odpadních vod, ale též subdodávkami technologií na zamezení ztrát a snížení spotřeby vody v průmyslových odvětvích, dodávkami měřících zařízení pro vodohospodářský a odpadní průmysl, projekty na budování a obnovu vodovodních rozvodů, kanalizací apod.

Zemědělsko-potravinářský sektor Severní Makedonie vytváří 6 % HDP a je tak jedním z důležitých přispěvatelů makedonské ekonomiky. V tomto odvětví působí cca 9 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, což svědčí o nízké produktivitě práce. 

Z celkového území Severní Makedonie je 49 % zemědělské půdy (orná půda, zahrady, sady, vinice, louky a pastviny), 39 % jsou lesy a 2 % tvoří řeky a jezera.

Převládají menší a rodinné farmy se smíšenou produkcí, extenzivními způsoby výroby a nízkou produktivitou i konkurenceschopností. Malovýroba a nízké výnosy neumožňují nákup moderních technologií, což se odráží v nízké produktivitě práce i ziskovosti. V menší míře existují i moderní zemědělské podniky, které obhospodařují velké plochy zemědělské půdy, disponují velkými skleníky, zpracovatelskými linkami apod. Finance z EU programu IPARD cílí na podporu zemědělských farem a obměnu zastaralé zemědělské techniky a využití moderních technologií v zemědělské produkci. Mezi hlavní produkty zemědělské výroby v Severní Makedonii lze zařadit tabák, víno, zeleninu, ovoce a maso. 

České firmy by se mohly uplatnit dodávkami traktorů a malotraktorů, menší zemědělské techniky, vinařských technologií apod. Příležitosti pro export jsou též v plemenářství a vývozu skotu, sušeného mléka, nebo i v dovozu ovoce a zeleniny pro další zpracování.

V roce 2023 zařadila EU projekt Koridor 8 do mapy hlavních železničních tras v rámci sítě TEN-T (Trans-European Transport). Díky tomu bude možno získat na financování tohoto projektu výhodné úvěry. Zájem vybudovat železniční trať spojující Severní Makedonii, Bulharsko a Albánii stvrdily podpisem trilaterálního memoranda o spolupráci všechny tři země. Dokončení projektu je plánováno v roce 2030. Tato část evropské železniční trasy TEN-T bude spojovat Drač a Varnu, respektive Jaderské a Černé moře. Dokončení trasy mezi Skopjí a Sofií se předpokládá v roce 2029. K finalizaci projektu je potřeba, aby se Severní Makedonie a Bulharsko dohodly na vybudování železničního tunelu, který by měl propojit železniční spojení mezi oběma zeměmi. 

S modernizací železniční dopravní infrastruktury souvisí též modernizace technického zázemí a vozového parku dopravců, kde by se mohly uplatnit české firmy, které dodávají například řídicí, zabezpečovací a signalizační techniku, komponenty na kolejová vozidla, případně provádějí generální opravy lokomotiv, vagonů apod. Zajímavé pro české firmy může být i spolupráce na budování tunelu, který propojí tratě mezi Severní Makedonií a Bulharskem.

Armáda bude potřebovat nové moderní vybavení i modernizaci části starého. Vzhledem ke své geografické poloze i závazkům v rámci NATO bude oblast obrany i nadále mezi prioritami státu. 

Každý rok v 1. čtvrtletí zveřejňuje Ministerstvo obrany Severní Makedonie seznam nových zakázek na budoucí období. Na rok 2025 činí rozpočet ministerstva obrany 329 mil. EUR (2 % HDP), z čeho 100 mil. EUR půjde na modernizaci. To je dosud největší rozpočet, který vláda věnovala obrannému a bezpečnostnímu sektoru.

Mezi perspektivní oblasti z pohledu českého obranného průmyslu patří ruční zbraně, munice, pozemní technika včetně obrněných vozidel a rovněž letecká technika. České firmy by mohly nabídnout prodej, modernizaci a servis vrtulníků sovětské i americké výroby, českých cvičných letadel i bezpilotních prostředků k ochraně hranic. Příležitost ke spolupráci a exportu je též např. v dodávkách systémů na sledování letového provozu a radarové ochrany letišť.

I když Severní Makedonie rozšiřuje svoje kapacity v oblasti alternativních zdrojů výroby elektrické energie, výroba v tepelných elektrárnách je stále důležitá pro 34 % její spotřeby v zemi. 

Proto modernizace největších tepelných elektráren REK Bitola a REK Oslomej je nezbytná pro další rozvoj země. Předpokládá se, že tyto elektrárny budou fungovat až do roku 2040. Jejich modernizace je v současné době velmi aktuální především z důvodu růstu spotřeby elektrické energie v průmyslu i domácnostech. Vláda Severní Makedonie předpokládá, že investice do makedonských elektráren přinese i zlepšení životního prostředí vzhledem k tomu, že obě elektrárny jsou velkou měrou zodpovědné za znečišťování ovzduší. 

Českým firmám se tak otevírají možnosti v oblasti dodávek pro makedonský důlní a energetický průmysl. Kromě modernizace a zvyšování výkonu elektráren je z makedonské strany zájem nejen o nejmodernější technologie homogenizace a spalování uhlí, filtrace, přepravy surovin do elektráren, skladování energie, ale i např. i o technologie na třídění komunálního odpadu pro jeho využití při výrobě elektrické energie. Kromě uvedeného jedná vláda též o možnosti výstavby přečerpávací vodní elektrárny Čebren. Výběrové řízení na dodavatele bude pravděpodobně vyhlášeno již v letošním roce. 

České firmy by se mohly uplatnit především subdodavatelsky např. dodávkami turbín, čerpadel a dalšího strojního i elektrického vybavení.

Cílem strategie je podpora zeleného a udržitelného růstu prostřednictvím zavádění inovací a technologií pro vytváření produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou, které budou konkurenceschopné i na mezinárodních trzích. S cílem vyvíjet nové produkty a služby hodlá vláda posílit vazby mezi akademickým výzkumem a průmyslem. Strategie je v souladu s novým Plánem růstu západního Balkánu. 

Mezi prioritní oblasti Strategie lze zařadit:

• inteligentní zemědělství a potravinářství s vyšší přidanou hodnotou;
• informační a komunikační technologie;
• elektromechanický průmysl;
• udržitelné materiály a inteligentní budovy;
• energie pro budoucnost;
• cestovní ruch.

V souladu se  Strategií byl lednu 2025 otevřen první evropský digitální hub v Severní Makedonii. Místem pro realizaci projektu je Centrum pro transfer technologií a inovací při Fakultě elektrotechniky a informačních technologií státní univerzity Sv. Cyrila a Metoděje. Centrum se zaměřuje na inovace, vývoj a transfer moderních technologií a mimo jiné i na podporu digitální transformace země. Možnost na spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a digitální transformace mají i české firmy. Další příležitostí pro české firmy jsou výběrová řízení v rámci programu EU “Digital Europe“, které vyhlašuje Ministerstvo pro digitální transformaci na projekty z oblasti umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a digitalizace společnosti.