MZV: Souhrnná teritoriální informace

Severní Makedonie se řadí mezi země západního Balkánu. Jedná se o standardně fungující parlamentní demokracii s jednokomorovým parlamentem. Od roku 2020 je země členem NATO a od roku 2022 vede jednání o vstupu do EU.

Země je silně závislá na zahraničním obchodu, přičemž dovoz výrazně převyšuje vývoz. Obchodní výměna je orientovaná převážně na Evropskou unii. V roce 2025 rostla ekonomika Severní Makedonie i v prostředí zvýšené mezinárodní nejistoty způsobené americkými cly a pokračující válkou na Ukrajině. Očekává se, že rovněž nový válečný konflikt na Blízkém východě bude negativně ovlivňovat cenový vývoj ropy a dalších komodit, cen dováženého zboží, a tím i inflaci a hospodářský růst. Ekonomický růst Severní Makedonie v roce 2025 dosáhl výše 3,41 %. Centrální banka předpokládá, že se HDP v roce 2026 zvýší na 3,8 % při rozpočtovém deficitu 3,5 % HDP. Inflace by měla klesnout na 2,9 %. Pozitivní hospodářské výsledky budou podporovány investicemi především do energetického sektoru, stavebnictví a dopravní infrastruktury, dále pak soukromou spotřebou, exportem a přílivem remitencí. Ekonomické prognózy na příští období jsou mírně optimistické i vzhledem k očekávané mezinárodní finanční podpoře. Naopak negativně bude ekonomická výkonnost Severní Makedonie ovlivňována dlouhodobými strukturálními problémy v průmyslu. Země má 29 státních podniků, z nichž 14 je ztrátových, což vede ke snižování efektivity celého hospodářství. Předpokládá se, že nezaměstnanost, která v roce 2025 dosáhla 11,5 %, by se v roce 2026 měla snížit na 11,2 %. Vysoká nezaměstnanost souvisí s šedou ekonomikou, špatnou sociální politikou a nerovnoměrným regionálním rozvojem. Mezi perspektivní odvětví pro české firmy lze zařadit energetiku, obranný a bezpečnostní sektor, životní prostředí, železniční sektor, zemědělství a potravinářství.

Zdroj: DZS Severní Makedonie, HK Severní Makedonie 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Severní Makedonie (323.12 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Severní Makedonie je země, která patří do skupiny zemí západního Balkánu. Je to suverénní, nezávislý, demokratický a sociální stát. Referendum o nezávislosti, respektive oddělení od jugoslávské federace, se konalo dne 8. září 1991. Politický systém Severní Makedonie jako parlamentní demokracie je založen na standardním principu rozdělení moci na tři části – zákonodárnou, výkonnou a soudní. Parlament je jednokomorový se 120 poslanci volenými v přímých parlamentních volbách každé čtyři roky. Shromáždění volí vlastního předsedu, který zastává druhou nejvyšší pozici v politické hierarchii státu.

V prezidentských i parlamentních volbách, které se konaly 8. května 2024, zvítězila Gordana Siljanovska-Davková, kandidátka pravicové opoziční VMRO-Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE). Dne 13. 7. 2026 Shromáždění zvolilo novou vládu, jejímž předsedou je Hristijan Mickoski. Vládní koalici tvoří VMRO-DPMNE se stranami z koalice Vredi a ZNAM. Ve vládě je celkem devatenáct ministerstev. Předseda vlády má tři místopředsedy a jeden z nich je  prvním místopředsedou vlády. Ve vládním kabinetu je šestnáct členů z koalice vedené VMRO-DPMNE, šest z koalice Vredi, jeden ze ZNAM a jeden z Demokratické strany Turků.

Složení vlády

• Premiér – Hristijan Mickoski, koalice VMRO-DPMNE
• Ministr pro evropské záležitostí (první místopředseda vlády) – Bekim Sali, VREDI
• Ministr dopravy (místopředseda vlády) – Aleksandar Nikoloski, koalice VMRO-DPMNE
• Ministr pro politický systém (místopředseda vlády) – Ljupčo Dimovski (mk. Ljupcho Dimovski), Socialistická strana Makedonie, koalice VMRO-DPMNE
• Ministr pro vztahy s komunitami – Agon Ferati, VREDI
• Ministr životního prostředí a územního plánování – Muamet Hoxha, VREDI
• Ministr obrany – Vlado Misajlovski, koalice VMRO-DPMNE
• Ministr vnitra – Panče Toškovski (mk. Panche Toshkovski), koalice VMRO-DPMNE
• Ministr spravedlnosti – Jeton Shasivari, VREDI
• Ministr zahraničních věcí a zahraničního obchodu – Timčo Mucunski (mk. Timcho Mucunski), koalice VMRO-DPMNE
• Ministryně financí – Gordana Dimitrieska-Kočoska (mk. Gordana Dimitrieska-Kochoska), koalice VMRO-DPMNE
• Ministr hospodářství a práce – Besar Durmishi, VREDI
• Ministryně energetiky, hornictví a nerostných surovin – Saňa Božinovska (mk. Sanja Bozhinovska, koalice VMRO-DPMNE
• Ministr zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství – Borče Serafimovski, koalice VMRO-DPMNE
• Ministr zdravotnictví – Sašo Klekovski, koalice VMRO-DPMNE
• Ministryně školství a vědy – Vesna Janevska, koalice VMRO-DPMNE
• Ministr sociální politiky, demografie a mládeže – Gjoko Velkovski, koalice VMRO-DPMNE
• Ministr místní samosprávy – Ivan Stoiljkovikj, Demokratická strana Srbů, koalice VMRO-DPMNE
• Ministr kultury a cestovního ruchu – Sedat Sulejmani, VREDI
• Ministr digitální transformace – Stefan Andonovski, koalice VMRO-DPMNE
• Ministr pro veřejnou správu – Goran Minčev (mk. Goran Minchev), ZNAM
• Ministr sportu – Borko Ristovski, koalice VMRO-DPMNE
• Ministr bez portfeje pro integraci a implementaci Strategie pro inkluzi Romů 2022-2030 – Erdžan Demir, koalice VMRO-DPMNE
• Ministr bez portfeje – Zülfikar Zeynula, Demokratická strana Turků

Zdroj: Vláda Severní Makedonie

1.2. Zahraniční politika země

Euroatlantická a evropská integrace je klíčovou prioritou, stejně jako to, že Balkán zůstane bezpečným, stabilním a prosperujícím regionem. Proto Severní Makedonie podporuje dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci se všemi regionálními a mezinárodními partnery. Severní Makedonie byla identifikována jako potenciální kandidát na členství v EU na summitu Evropské rady v Soluni v roce 2003. Dohoda o stabilizaci a přidružení je v platnosti od roku 2004. Země podala žádost o členství v EU v březnu 2004 a Rada v prosinci 2005 rozhodla o přiznání statusu kandidátské země. Proces byl poté výrazně zpomalen kvůli sporu s Řeckem o název Makedonie. V únoru 2019 země Řecku ustoupila a tzv. Dohodou z Prespy udělala velký krok vpřed, aby se přiblížila přístupovému procesu do EU. Formálně totiž změnila svůj název na Republika Severní Makedonie. I díky tomu se urychlilo její přijetí do NATO dne 27. března 2020. Dohoda s Řeckem uvolnila také přístupový proces do EU. Ten se zdržel, jelikož se proti němu dočasně postavila Francie. Následně se jednání odblokovala, ale Bulharsko je opět zablokovalo. V roce 2022 (během českého předsednictví) přistoupila Severní Makedonie na tzv. francouzský návrh. Ten podmiňuje zahájení přístupových rozhovorů přijetím ústavního dodatku o uznaní bulharské menšiny v zemi. Severní Makedonie tak musí tento ústavní dodatek přijmout. Díky tomuto vývoji uspořádala EU v červenci 2022 svou první mezivládní konferenci se Severní Makedonií, která znamenala první krok země k přístupovým rozhovorům s EU. Bohužel po volbách v květnu 2024 nelze očekávat významný pokrok v jednáních o přistoupení k EU jelikož strana, která získala téměř většinu (koalice VMRO-DPMNE), odmítá přijmout nezbytný ústavní dodatek. Za současné vlády tak s velkou pravděpodobností nedojde ke vstupu země do EU, což sebou ponese snížení počtu investic a riziko decouplingu mezi Albánií a Severní Makedonií, což by mohlo vést ke zvýšenému napětí mezi etniky.

S Českou republikou má Severní Makedonie velmi dobré vztahy na všech možných úrovních. ČR dlouhodobě podporuje makedonskou integraci do euroatlantických struktur a pomáhá zemi humanitárně a finančně. Severní Makedonie je spolu s Albánií a Srbskem také účastníkem iniciativy Open Balkan, jejímž cílem je podpořit širší vnitroregionální spolupráci a integraci na západním Balkáně. Předpokládá se, že současná vláda se bude spíše než přibližovat k EU, zapojovat do této srbské iniciativy. V září 2022 podepsaly tři zúčastněné země dohody o potravinové bezpečnosti, spolupráci v oblasti těžby a energetiky, civilních nouzových situacích a audiovizuálních právech. Následně byly podepsány dohody o boji proti daňovým únikům, vzájemném uznávání diplomů a přeshraniční spolupráci v oblasti kultury a cestovního ruchu. Poslední setkání naznačuje, že Open Balkan chce nahradit určitá řešení problémů regionu při absenci členství v EU. To samozřejmě vyhovuje Rusku a spolu se Srbskem se snaží dostat do Open Balkan i další země regionu. Makedonský parlament i vláda byly až dosud jednotní v odsuzování ruské invaze na Ukrajinu a Severní Makedonie byla zcela v souladu se zahraniční politikou EU. V březnu 2022 parlament přijal deklaraci odsuzující invazi Ruska na Ukrajinu a země se okamžitě připojila k sankcím EU proti Rusku. V reakci na to Rusko přidalo Severní Makedonii na svůj seznam „nepřátelských zemí“. Je však nejisté, jak se složité zahraniční vztahy budou vyvíjet za současné vlády. Lze očekávat vlažný prozápadní postoj.

Zdroj: MZV Severní Makedonie, Velvyslanectví ČR ve Skopji

1.3. Obyvatelstvo

Podle posledního oficiálního sčítání lidu v Severní Makedonii z roku 2021 je celkový počet obyvatel 1 836 713. Z toho počtu tvořili největší část Makedonci (58,44 %), dále pak Albánci (24,30 %), Turci (3,86 %), Romové (2,53 %), Arumuni (0,47 %), Srbové (1,30 %) a Bosňáci (0,87 %).  Co se týče pohlaví, tak 50,4 % byly ženy a 49,6 % muži. Podle náboženské příslušnosti se 46,14 % hlásilo k pravoslaví, 32,17 % k islámu, 0,37 % ke katolicismu. Celkem 61,38 % populace uvedlo, že jejich mateřským jazykem je makedonština, 24,34 % albánština, 3,41 % turečtina, 1,73 % romština, 0,17 % arumunština, 0,61 % srbština a 0,85 % bosenština.  Z výše uvedeného vyplývá, že země je mnohonárodnostní, což sebou nese problémy především v dobách ekonomických krizí a nestability, především pak pokud jde o napětí mezi většinou Makedonců a největší menšinou Albánců. Makedonci mají pocit, že Albánci mají příliš mnoho práv a poukazují například na povinnou kvótu 20 % Albánců ve státních institucích, která je často naplňována nekvalifikovanými lidmi, zatímco Albánci poukazují na to, že jejich jazyk není všude oficiální a že jejich příjmy jsou (v průměru) nižší než příjmy Makedonců. Mnozí Albánci v zemi žijí již po několik generací. Spor má mnoho vrstev a je velmi komplikovaný a bohužel nelze vidět dostatečnou vůli ani z jedné strany k řešení. Řešením by tak mohla být úspěšná integrace celého regionu do EU.

Zdroj: DZS Severní Makedonie 

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Hospodářský růst Severní Makedonie v roce 2025 zrychlil na 3,41 %, což je o 0,42 % lepší výsledek ve srovnání s předchozím rokem. Růst makedonské ekonomiky je výsledkem pozitivního přínosu domácí poptávky, růstu veřejných investic a osobní i veřejné spotřeby. Očekává se, že hospodářský růst v roce 2026 bude pozitivně ovlivněn investicemi do energetiky (modernizace elektráren REK Bitola a REK Oslomej, výstavba solárních elektráren) a dopravní infrastruktury (budování a modernizace silniční infrastruktury a železničních koridorů 8/10d). Ekonomické prognózy na příští období jsou optimistické i vzhledem k očekávané mezinárodní finanční podpoře. Na druhé straně růst makedonské ekonomiky brzdí mnohem vyšší dovoz než vývoz a také dlouhodobé strukturálními problémy ve státním průmyslu, kde je evidováno 14 ztrátových podniků. Nezaměstnanost v zemi je stále velmi vysoká, i když se jí dařilo v posledních pěti letech mírně snižovat. V roce 2025 dosáhla 11,5 %, což je snížení o 0,9 % oproti předchozímu roku. Na celkovém kladném výsledku makedonského hospodářství se podílely sektory průmyslu, stavebnictví, obchodu, dopravy, zemědělství a služeb. Inflace, která v roce 2025 dosáhla výše 4,1 %, byla o 0,3 % nižší než v předchozím roce. Výhled na rok 2026 předpokládá růst HDP 3,11 % a snížení inflace na 2,9 %. Severní Makedonie čerpala jako první z regionu z Plánu růstu pro západní Balkán celkem EUR 52,4 mil. EUR, tj. 7 % z částky 750,4 mil. EUR. Přínosná pro ekonomický rozvoj Severní Makedonii je též implementace Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), která od října 2025 umožňuje zjednodušení převodu peněz s evropskými zeměmi. Dlouhodobý růst makedonské ekonomiky je však silně vázán na oblast rozvoje firemního sektoru a na restrukturalizaci ztrátových státních podniků. Země potřebuje rovněž reformy v oblasti rozvoje lidského kapitálu. Ve střednědobém horizontu se předpokládá, že růst v letech 2026–2029 se bude pohybovat v rozmezí 3,0 – 3,5 %. Vláda hodlá zrychlit investice, granty a výhodné úvěry z evropského Plánu růstu pro západní Balkán, což by mělo do roku 2027 urychlit hospodářský růst. Mezi prioritní oblasti patří energetika, stavebnictví a dopravní infrastruktura a dále též digitalizace, zdravotnictví a vzdělání.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, NBRSM

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Státní rozpočet Severní Makedonie na rok 2026 počítá s celkovými příjmy ve výši 6,1 mld. EUR (+4,27 %) a výdaji ve výši 6,7 mld. EUR (+ 2,76 %). Rozpočet bude financován kombinací domácích a zahraničních půjček a podporován veřejnými investicemi orientovanými na růst, růstem soukromé spotřeby a zaměstnanosti. Zvýšení příjmů bude financováno vyšším výběrem daní, zavedením elektronických faktur a minimální daně z příjmu právnických osob. Vláda očekává vyšší příjmy i ze snižování neformální ekonomiky. Výdajová stránka státního rozpočtu počítá s platbami na mzdy ve veřejném sektoru, na důchody, sociální a zdravotnické služby, dále s investicemi do energetiky, stavebnictví a dopravní infrastruktury, bezpečnosti státu a v neposlední řadě i do kulturního sektoru. Makroekonomický rámec předpokládá růst HDP ve výši 3,11 %, inflaci 2,9 % a pokles nezaměstnanosti na 11,2 %. Vláda je odhodlána ke snížení veřejného dluhu v roce 2026 na úroveň 62,1 % HDP.

Zdroj: NB Severní Makedonie, HK Severní Makedonie 

2.3. Bankovní systém

Severní Makedonie zdědila bankovní systém od bývalé Jugoslávie ve vlastnictví státu a se strukturou, která vyhovovala tehdejší plánované ekonomice. Měnová nezávislost země byla provedena v souladu s přijetím právních aktů v oblasti měnové politiky ze dne 26. dubna 1992. Tímto byly položeny základy bankovního systému dnešní Severní Makedonie. Vlastní restrukturalizace makedonského bankovního systému však začala až v roce 1995 odpisem starých pohledávek a závazků největší makedonské banky Stopanska Banka. Současný bankovní systém Severní Makedonie je postaven na standardním modelu. Působí zde jedna centrální banka a řada komerčních bank. Komerční banky provádějí svoji činnost samostatně a pod dozorem státního bankovního dozoru. Makedonský bankovní systém tvořilo 17 bank a 8 spořitelen. V důsledku konkurenčního boje počet menších bankovních institucí postupně klesal. V roce 2024 se počet bank zredukoval na 13, a aktivní zůstaly pouze dvě spořitelny. Mezi největší banky v Severní Makedonie patří Komercijalna banka a.d. Skopje, Stopanska banka a.d. Skopje, NLB Tutunska banka a.d. Skopje, Univerzalna investiciona banka a.d. Skopje, Sparkasse banka a.d. Skopje, Halk banka a.d. Skopje. V prosinci 2025 byla Stopanska banka a.d. Bitola převzatá srbskou bankou Alta. Centrální banka (Národní banka Severní Makedonie – NBRSM) snížila v roce 2025 základní úrokovou sazbu na 4,0 %. Při rozhodování postupovala podle změn měnové politiky Evropské centrální banky. Očekává se, že NBRSM začne uvolňovat měnovou politiku v souladu s aktuálním geopolitickým stavem a předpokládaným zvýšením hospodářského růstu.

Zdroj: NB Severní Makedonie   

2.4. Daňový systém

Daň z příjmů právnických osob činí 10 %. Výjimku mají IT společnosti, které platí sníženou daň 3 %. Daň z příjmů fyzických osob se vztahuje na příjmy v Severní Makedonii i v zahraničí. Jedná se o následující kategorie příjmů: osobní příjem, příjem ze samostatné výdělečné činnosti, příjem z vlastnictví a vlastnických práv, příjem z autorských práv a práv průmyslového vlastnictví, kapitálový příjem, kapitálové zisky, výhry z hazardních her a ostatní příjmy. Daňový základ pro stanovení daně z příjmu fyzických osob je součet veškerých příjmů získaných z výdělků, cenných papírů, naturálií nebo jakéhokoli jiného druhu příjmu, ke kterému došlo ve zdaňovacím období. Mezi odčitatelné položky ročního zúčtování patří snížení základu daně o 123 240 MKD, povinné příspěvky na sociální zabezpečení a další náklady stanovené zákonem. Daň ze všech typů příjmů, s výjimkou příjmů z hazardních her, je 10 %. Příjmy z hazardních her podléhají sazbě 15 %. Daň z přidané hodnoty (DPH) se kromě výjimek stanovených zákonem platí na každé úrovni prodeje zboží a služeb. Daňovým základem je cena prodávaných výrobků a služeb, ve které není započtena DPH. Standardní DPH činí 18 %. Snížená sazba DPH ve výši 5 % se vztahuje např. na denní tisk, komunální služby a některé další položky. Na některé základní položky, jako např. na základní potraviny (chléb, cukr, slunečnicový olej, vejce a mouka) je stanovená nulová sazba. Nulová sazba se uplatňuje též na vývoz zboží a služeb mimo území Severní Makedonie, dále na poštovní služby, bankovní a další finanční služby, služby pojišťoven, kulturní služby poskytované veřejnými institucemi, zdravotní a vzdělávací služby, software a na mezinárodní osobní dopravu. Od DPH je též osvobozen prodej budov a bytů, kromě prvního prodeje uskutečněného do 5 let od doby výstavby, kdy se daň pohybuje od 2 % – 4 %.

Zdroj: UJP Severní Makedonie 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Česko-makedonská obchodní výměna vykazuje řadu let rostoucí obrat. Statistiky vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Severní Makedonií za rok 2025 potvrzují náš deficit obchodní výměny 8,45 mld. CZK. Český vývoz, který se ve srovnání s předchozím rokem snížil o 1,99 %, činil 3,99 mld. CZK. Naproti tomu dovoz, který vzrostl o 6,41 %, dosáhl hodnoty 12,44 mld. CZK. Z hlediska českého exportu zaujímá Severní Makedonie 61. místo v pořadí nejvýznamnějších zemi, z hlediska dovozu pak 49. místo a z hlediska obchodního obratu 57. místo. Česká republika dováží ze Severní Makedonie především komponenty a suroviny k dalšímu zpracování. Naproti tomu český vývoz do Severní Makedonie obsahuje převážně položky s vyšší přidanou hodnotou.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Mezi země EU, které patří mezi největší dovozce zboží ze Severní Makedonie patří Německo, Bulharsko, Maďarsko, Česká republika, Řecko a Itálie. Mezi nejvýznamnější vývozní položky Severní Makedonie do zemí EU lze zařadit textilní výrobky, komponenty pro automobilový průmysl, víno, železo a ocel, elektrotechnické komponenty a tabák. Země EU dováží ze Severní Makedonie především komponenty a suroviny k dalšímu zpracování. Naproti tomu vývoz z EU do Severní Makedonie obsahuje převážně položky s vyšší přidanou hodnotou.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Mezi země mimo EU, které patří mezi největší dovozce zboží ze Severní Makedonie patří Srbsko, Kosovo, USA, Turecko, Velké Británie, Bosna a Hercegovina a Albánie. Mezi nejvýznamnější vývozní položky Severní Makedonie do zemí mimo EU lze zařadit textilní výrobky, komponenty pro automobilový průmysl, víno, železo a ocel a elektrotechnické komponenty.

Zdroj: EIU, Eurostat, Statistický úřad RSM

3.2. Přímé zahraniční investice

V Severní Makedonii je klíčovým partnerem pro zahraniční investory vládní agentura Invest in North Macedonia, která poskytuje podporu od průzkumu trhu až po následnou péči (aftercare). Hlavní priority zahrnují:

• Strategické sektory- zaměření na obnovitelné zdroje energie, výrobu s vysokou přidanou hodnotou a IT;
• Investiční fóra v zahraničí;
• Finanční pobídky na podporu investic zvyšujících konkurenceschopnost a zaměstnanost;
• Podpora exportu – účast na mezinárodních veletrzích.

Příliv přímých zahraničních investic do Severní Makedonie v roce 2025 dosáhl celkem 467,5 mil., což je o 61 % méně než o rok dříve. Čistý příliv přímých zahraničních investic byl tvořen investováním vlastního kapitálu (288,1 mil. EUR), reinvestováním zisku (295,5 mil. EUR) a odlivem kapitálu ze splácení půjček mateřským společnostem (odečet 116,1 mil. EUR).

Celkový stav PZI dle zemí evidovaných od získání nezávislosti v roce 1991
Mezi nevětší investory patří Rakousko (1,365 mil. EUR), Turecko (875 mil. EUR), Německo (874 mil. EUR), Řecko (869 mil. EUR) Nizozemsko (734 milionů EUR), které dohromady představují 55,7 % celkových přímých investic. Nejvíce bylo investováno do výroby (33,2 %) a finančních a pojišťovacích služeb (22,7 %). Těchto pět zemí tvoří přes 55 % všech zahraničních investic v zemi.

České investice v Severní Makedonii
V lednu 2021 uskutečnil český investor Karel Komárek prostřednictvím své technologické skupiny Aricoma Group (dnes součást nadnárodního celku Aricoma) švédskou IT společnost Seavus, která má své hlavní centrum ve Skopji. Hodnota transakce nebyla zveřejněna. Seavus se specializuje na vývoj softwaru, správu IT infrastruktury a kybernetickou bezpečnost pro velké klienty.

Zdroj: Invest in North Macedonia

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU a dalšími zeměmi

Severní Makedonie je členem Světové obchodní organizace (WTO), do které byla přijata 4. dubna 2003.  Země podepsala také bilaterální obchodní dohody s Tureckem, Ukrajinou a Evropským sdružením volného obchodu (ESVO / EFTA – Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). Severní Makedonie je také členským státem Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA). Mezi členské státy CEFTA patří také Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Moldavsko a Srbsko. Dohoda vstoupila v platnost 26. července 2007. V dubnu 2001 se Severní Makedonie a EU staly signatáři Evropské dohody o stabilizaci a přidružení (SAA). Dohoda o stabilizaci a přidružení a Dohoda o hospodářské integraci mezi Severní Makedonií a EU vstoupila v platnost v červnu 2001 a pro obchod se službami pak v dubnu 2004. Evropská unie je největším obchodním partnerem Severní Makedonie. V roce 2025 směřovalo celkem 75 % makedonského vývozu do EU, naopak 49 % dovozu Severní Makedonie pocházelo z EU.

Smlouvy s ČR

• Obchodní dohoda mezi Severní Makedonií a ČR – podepsána 19. 9. 1997, v platnost vstoupila 10. 12. 1997;
• Dohoda o zamezení dvojího zdanění – podepsána 21. 6. 2001, v platnost vstoupila 19. 5. 2002;
• Dohoda o podpoře a ochraně investic – podepsána 21. 6. 2001, v platnost vstoupila 20. 9. 2002; 
• Smlouva mezi ČR a Makedonií o sociálním zabezpečení – podepsána 7. 10. 2005, v platnost vstoupila 1. 1.  2007;
  Pozn.: Za zásadní je třeba považovat úpravu v oblasti zdravotní péče, která vychází z principu zachování nároku na poskytnutí nezbytné zdravotní péče při pobytu na území druhého státu. Náklady však oproti minulosti již nenese stát, ale zdravotní pojišťovna pojištěnce. 
• Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci mezi ČR a Severní Makedonií – podepsána 10. 2. 2010, podepsána 9. 8. 2010.

Zdroj: MZV Severní Makedonie, MZV ČR, MPO ČR

3.4. Rozvojová spolupráce

Severní Makedonie nemá vlastní rozvojové programy, do kterých by se mohly české firmy zapojit. Nástroj předvstupní pomoci (IPA) je prostředkem, kterým EU od roku 2007 podporuje reformy v regionu rozšíření finanční a technickou pomocí. Fondy IPA budují kapacity příjemců během celého přístupového procesu, což vede k progresivnímu vývoji v regionu. Na období 2007–2013 měl nástroj předvstupní pomoci (IPA I) rozpočet ve výši 11,5 miliardy EUR. Jeho nástupci IPA II bylo na období 2014–2020 přiděleno 12,8 miliardy EUR. Na další finanční období 2021–2027 činí rozpočet IPA III celkem 14,162 mld. EUR.

ČR se snaží pomáhat Severní Makedonii rovněž formou tzv. malých lokálních projektů. V roce 2024 schválilo MZV ČR projekt na značení turistických cest. Velvyslanectví ČR ve Skopji připravilo projekt ve spolupráci se zastupitelskými úřady Slovenska a Rakouska jako tzv. Slavkovský projekt. Celková hodnota projektu je 30 tis. EUR. Realizace české části projektu proběhla od června do září 2025. Velvyslanectví ČR ve Skopji připravilo též dvě humanitární mise zdravotníků z ÚVN Praha na pomoc postiženým osobám, které utrpěly zranění při loňském požáru v nočním klubu ve městě Kočani. První mise se konala bezprostředně po požáru v březnu 2025 a druhá v lednu 2026. První mise byla financovaná z prostředků na rozvojovou spolupráci ČR a druhá z evropského programu TAIEX. Zpracování projektu předcházela jednání Obchodního úseku Velvyslanectví ČR ve Skopji s ÚVN Praha, MF ČR a dále s makedonskými ministerstvy. Čeští lékaři konzultovali s makedonskými kolegy léčebné postupy konkrétních postižených osob v nemocnicích v Kočani a ve Skopji. Velvyslanectví ČR ve Skopji iniciovalo rovněž další významný projekt z oblasti rozvojové spolupráce v Severní Makedonii. Jednalo se o dar speciálního hasičského vozu TATRA, který ČR darovala požárnímu sboru města Kočani.

Zdroj: MZV ČR, Velvyslanectví ČR ve Skopji, EU Del

3.5. Perspektivní obory (MOP)

• Voda a životní prostředí
  Nedostatek kvalitní pitné vody dodávané do veřejných vodovodů a velmi špatný stav vodovodní infrastruktury vytváří potřebu využívat moderní technologie na její úpravu a na výstavbu moderních čistíren odpadních vod. Současná vláda začleňuje projekty na ochranu, využití a rozvoj vodního hospodářství a celkově i životního prostředí do programových priorit. Je to současně i jeden z bodů, který musí být splněn v rámci přístupových jednání země do EU. Jedním z nejvýznamnějších projektů, které budou zahájeny v příštím roce, je výstavba čistírny odpadních vod ve Skopji. Náklady na její stavbu dosáhnou výše 190 mil. EUR. Projekt bude financován prostřednictvím EIB, EBRD a z Fondu pro Západní Balkán. Výstavba dalších čistíren odpadních vod v Tetovu a v Bitoli bude financována s podporou EU a z části z vládních zdrojů. S pomocí dotace z programu UNDP ve výši 14 mil. EUR budou realizovány i další projekty na výstavbu kanalizace a čistíren odpadních vod ve vesnicích Pretor, Slivnica, Dolno Dupeni, Brajčino, Stenje a Krani. Do konce roku 2041 by mělo být v Severní Makedonii vybudováno celkem 87 čistíren.  České firmy by se mohly uplatnit nejen dodávkami kompletních čistíren odpadních vod, ale též subdodávkami technologií na zamezení ztrát a snížení spotřeby vody v průmyslových odvětvích, dodávkami měřících zařízení pro vodohospodářský a odpadní průmysl, projekty na budování a obnovu vodovodních rozvodů, kanalizací apod.
• Zemědělství a potravinářství
  Zemědělství a potravinářský sektor vytváří 6 % HDP země.  Cílem současné vlády je zavádění moderních metod zemědělské produkce na zvýšení produktivity práce, konkurenceschopnosti a kvality produkce v souladu se Zelenou dohodou. Vláda v rámci EU projektu IPARD (2021-2027) pro Severní Makedonii nabízí výhodné úvěry a přístup k fondům EU pro finanční pomoc v oblasti udržitelného zemědělství a rozvoje venkova v celkové výši 97 mil. EUR. Zemědělsko-potravinářský sektor Severní Makedonie vytváří 6 % HDP a je tak jedním z důležitých přispěvatelů makedonské ekonomiky. V tomto odvětví působí cca 9 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, což svědčí o nízké produktivitě práce.  Z celkového území Severní Makedonie je 49 % zemědělské půdy (orná půda, zahrady, sady, vinice, louky a pastviny), 39 % jsou lesy a 2 % tvoří řeky a jezera. Převládají menší a rodinné farmy se smíšenou produkcí, extenzivními způsoby výroby a nízkou produktivitou i konkurenceschopností. Malovýroba a nízké výnosy neumožňují nákup moderních technologií, což se odráží v nízké produktivitě práce i ziskovosti. V menší míře existují i moderní zemědělské podniky, které obhospodařují velké plochy zemědělské půdy, disponují velkými skleníky, zpracovatelskými linkami apod. Finance z EU programu IPARD cílí na podporu zemědělských farem a obměnu zastaralé zemědělské techniky a využití moderních technologií v zemědělské produkci. Mezi hlavní produkty zemědělské výroby v Severní Makedonii lze zařadit tabák, víno, zeleninu, ovoce a maso.  České firmy by se mohly uplatnit dodávkami traktorů a malotraktorů, menší zemědělské techniky, vinařských technologií apod. Příležitosti pro export jsou též v plemenářství a vývozu skotu, sušeného mléka, nebo i v dovozu ovoce a zeleniny pro další zpracování.
• Železniční doprava
  Železniční infrastruktura má omezenou kapacitu a celkově je ve velmi špatném stavu. Proto byl vyhlášen rozsáhlý projekt financovaný EU s názvem Koridor 8, který je zařazen do evropské sítě TEN-T. Hodnota předpokládané investice je 560 mil. EUR. Zajímavé pro české firmy jsou především tendry na zabezpečovací a signalizační zařízení, případně i pro firmy, které dodávají komponenty na údržbu lokomotiv a vagonů. V roce 2023 zařadila EU projekt Koridor 8 do mapy hlavních železničních tras v rámci sítě TEN-T (Trans-European Transport). Díky tomu bude možno získat na financování tohoto projektu výhodné úvěry. Zájem vybudovat železniční trať spojující Severní Makedonii, Bulharsko a Albánii stvrdily podpisem trilaterálního memoranda o spolupráci všechny tři země. Dokončení projektu je plánováno v roce 2030. Tato část evropské železniční trasy TEN-T bude spojovat Drač a Varnu, respektive Jaderské a Černé moře. Dokončení trasy mezi Skopjí a Sofií se předpokládá v roce 2029. K finalizaci projektu je potřeba, aby se Severní Makedonie a Bulharsko dohodly na vybudování železničního tunelu, který by měl propojit železniční spojení mezi oběma zeměmi. S modernizací železniční dopravní infrastruktury souvisí též modernizace technického zázemí a vozového parku dopravců, kde by se mohly uplatnit české firmy, které dodávají například řídicí, zabezpečovací a signalizační techniku, komponenty na kolejová vozidla, případně provádějí generální opravy lokomotiv, vagonů apod. Zajímavé pro české firmy může být i spolupráce na budování tunelu, který propojí tratě mezi Severní Makedonií a Bulharskem.
• Obranný průmysl
  Členství Severní Makedonie v alianci NATO zavazuje k investicím do rozvoje a modernizace ozbrojených sil. Na rok 2025 činil rozpočet ministerstva obrany 329 mil. EUR (2 % HDP), z čeho 100 mil. EUR jde na modernizaci. Český obranný průmysl může ozbrojeným silám Severní Makedonie nabídnout např. ruční zbraně, munici, pozemní techniku včetně obrněných vozidel, leteckou technika a služby související s její údržbou, systémy na sledování letového provozu a radarové ochrany letišť. Armáda bude potřebovat nové moderní vybavení i modernizaci části starého. Vzhledem ke své geografické poloze i závazkům v rámci NATO bude oblast obrany i nadále mezi prioritami státu. Na rok 2025 činí rozpočet ministerstva obrany 329 mil. EUR (2 % HDP), z čeho 100 mil. EUR půjde na modernizaci. Mezi perspektivní oblasti z pohledu českého obranného průmyslu patří ruční zbraně, munice, pozemní technika včetně obrněných vozidel a rovněž letecká technika. České firmy by mohly nabídnout prodej, modernizaci a servis vrtulníků sovětské i americké výroby, českých cvičných letadel i bezpilotních prostředků k ochraně hranic. Příležitost ke spolupráci a exportu je též např. v dodávkách systémů na sledování letového provozu a radarové ochrany letišť.
• Energetika
  Energetická soustava Severní Makedonie je zastaralá a nespolehlivá. Cílem současné vlády je investovat nejen do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární, větrné a vodní elektrárny, ale též do stávajících tepelných elektráren. Ty vyrábí 34 % její spotřeby v zemi. Proto je třeba investovat do jejich modernizace i do otevírání nových dolů na těžbu uhlí. Modernizace největších tepelných elektráren REK Bitola a REK Oslomej je nezbytná pro další rozvoj země. Českým firmám se otevírají možnosti v oblasti dodávek pro makedonský důlní a energetický průmysl.
• Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
  V posledních dvou letech Severní Makedonie zvyšuje investice do vzdělávání, výzkumu a inovací. Ve státním rozpočtu na rok 2025 jsou pro uvedený sektor vyčleněné cca 350.000 EUR. Významným krokem v této oblasti je “Strategie inteligentní specializace Republiky Severní Makedonie 2024–2027“, která stanovuje priority k přechodu země k inovativní a znalostní ekonomice. Cílem strategie je podpora zeleného a udržitelného růstu prostřednictvím zavádění inovací a technologií pro vytváření produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou, které budou konkurenceschopné i na mezinárodních trzích. Mezi prioritní oblasti Strategie lze zařadit: inteligentní zemědělství a potravinářství, informační a komunikační technologie, elektromechanický průmysl, udržitelné materiály a inteligentní budovy, energie pro budoucnost, cestovní ruch.

      Zdroj: Velvyslanectví ČR ve Skopji

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Makedonci jsou přívětiví lidé, kteří mají rádi méně formální atmosféru. V jejich světě čas plyne pomaleji, a proto je důležité sledovat, zda dohody a závěry z jednání plní. Před jednáním může být velmi užitečné zjistit, zda se jedná o pravoslavného Makedonce nebo albánského muslima. Je rovněž vhodné znát specifika pojící se k oběma náboženstvím. Stejně tak je dobré znát státní svátky, které Makedonci nebo Albánci dodržují a které slaví. Region západního Balkánu je sice oproti našim zvyklostem v mnoha směrech odlišný, jedná se však o rozdíly, které by v zásadě neměly bránit spolupráci. V každém případě je třeba, aby obchodníci byli při jednáních velmi obezřetní a aby případné kontrakty byly dobře smluvně zajištěny. Vymahatelnost práva a finančních závazků se v Severní Makedonii sice zlepšuje, ale často je velmi složitá a časově náročná.

Zdroj: Velvyslanectví ČR ve Skopji

4.2. Oslovení

Obchodní vztahy v Severní Makedonii jsou velmi často založeny na rodinných vazbách a osobních kontaktech. Proto je užitečné při navazování nového obchodního vztahu s makedonskou firmou včas kontaktovat obchodní úsek velvyslanectví, který může možnost navázání obchodního spojení prověřit a případně doporučit. Jako místo prvního setkání lze přijmout pozvání do sídla partnera. Obchodní setkání nebývají příliš formální. Na úvod jednání, na jehož organizaci se podílel obchodní úsek velvyslanectví, je vhodná i účast zástupce velvyslanectví, který obchodní partnery představí. Základní kontakt na makedonského obchodního partnera doporučujeme ověřit prostřednictvím Obchodního úseku Velvyslanectví ČR ve Skopji, případně využít služeb regionální kanceláře CzechTrade v Podgorici. Ředitel kanceláře, pan Izudin Gušmirović, zajišťuje podporu českým firmám na západním Balkánu, tedy i v Severní Makedonii. Je rovněž možné využít zkušeností a kontaktů makedonských obchodních komor a podnikatelských svazů. Jedná-li se o oslovení nového obchodního partnera z neověřeného zdroje, jako jsou různé internetové firemní databáze, neověřené webové stránky apod., doporučujeme obezřetnost. První kontakt s vybraným partnerem lze provést prostřednictvím e-mailu a následně jej potvrdit telefonicky.

Zdroj: Velvyslanectví ČR ve Skopji 

4.3. Obchodní schůzka

Jako místo prvního setkání je vhodné zvolit sídlo partnera, což umožňuje získat prvotní informaci o velikosti firmy, případně o technickém zázemí apod. Během tohoto setkání se uskuteční vzájemné představení společností a upřesní se zájem o spolupráci v navržených oblastech. Jednání se většinou vedou ve velice vstřícném duchu. Obchodní schůzky vyžadují značnou trpělivost, jsou v porovnání s českými zvyky delší a většinou časově neohraničené. Málokdy se jednání podaří uzavřít po první schůzce, spíše lze očekávat jednání na etapy. Často se pokračuje v projednávání problematiky při pracovním obědě nebo večeři. V obchodních vztazích v Severní Makedonii přetrvávají silné rodinné vazby. Doporučujeme poskytnout partnerovi čas na vytvoření důvěry a obchodní jednání neuspěchat. Důvěru a neformální vztah s makedonskými obchodníky je možné získat např. poukazem na společné zájmy, blízkost mentality apod. Není od věci pochválit a ocenit pomoc při odvozu z letiště, případně vést konverzaci s partnerem i o jeho rodině apod., vždy však se zdvořilostí a citem pro soukromí. Pokud se tato část jednání zvládne dobře, jde technická i obchodní část jednání mnohem snadněji. Při návrhu ceny za zboží a služby je třeba počítat s tím, že zákazník bude požadovat slevu. Poskytnutí slevy podpoří pocit zákazníka, že je úspěšný, čímž se zvýší i jeho zájem o spolupráci. Doporučujeme nechat partnerovi čas na vytvoření důvěry a obchod neuspěchat. V případě jednání na veřejných institucích je vhodný společenských oděv. Na jednáních s představiteli menších firem je možné i méně neformální oblečení. Jednání z makedonské strany se většinou zúčastní více osob. Pokud se projednávají složité technické otázky např. u velkých energetických projektů, na jednání se může dostavit i více osob, které posoudí technické, cenové, ekologické aj. parametry projektu. Obchodní setkání bývají často velmi zdlouhavá, a proto by na jednání z české strany měli být vysláni odborníci, kteří jsou schopni reagovat na odborné dotazy a mají i dostatečné rozhodovací pravomoci. Používání vizitek je rozšířené, představitelé státních institucí je však mnohdy nemají. Předávání dárků na první obchodní schůzce není běžné. Pokud se však jedná o propagační předměty firmy (tužky, diáře apod.), jejich předání společně s katalogy firmy partnera potěší.

Zdroj: Velvyslanectví ČR ve Skopji

4.4. Komunikace

Obchodní prostředí se příliš neliší od jiných evropských zemí. Navázání obchodních kontaktů však vyžaduje větší trpělivost, než je obvyklé v našich podmínkách. Makedonští obchodníci většinou ovládají angličtinu, případně je možné, aby obchodní úsek velvyslanectví doporučil tlumočníka. Předpokladem úspěchu v jednání je důkladná příprava a seznámení se s místním prostředím. V průběhu neformálního jednání se Makedonci často zajímají o polistopadový vývoj naší země, který často obdivují, zvláště pak bezproblémové rozdělení Československa a naše členství v EU. Nedoporučuje se hovořit o politické situaci v Severní Makedonii a rovnoprávnosti mužů a žen. Při jednáních o zásadních bodech budoucí spolupráce je doporučováno písemné potvrzení dohodnutých bodů. Vzhledem ke specifikům obchodních vztahů a různým rodinným vazbám se často vyplatí spolupracovat s místním zástupcem. Často to může ušetřit náklady i čas nejen s obchodním partnerem, ale i s makedonskými úřady. Makedonci (bez rozdílu etnické příslušnosti) jsou proslulí svojí pohostinností. Při prvním setkání je běžné oslovovat obchodní partnery příjmením. Dochvilnost není v Severní Makedonii vždy běžná a je nutné s tím počítat. Zpoždění o 15 minut neznamená, že partner nepřišel včas. Prvních 20 minut schůzky naplňuje klasický „small talk“ spolu s popíjením kávy nebo čaje a teprve později se přechází k důležitějším tématům.

Zdroj: Velvyslanectví ČR ve Skopji

4.5. Doporučení

V Severní Makedonii existuje několik tisíc převážně malých a středně velkých obchodních firem, které se zabývají jak dovozem, tak vývozem. Na trhu působí rovněž nové velké obchodní firmy a zahraniční obchodní řetězce. Dovozní obchodní zástupci často požadují výhradní zastoupení na neomezenou dobu, což v první fázi obchodních jednání nedoporučujeme. Naopak doporučujeme sjednání zkušební doby na 2–3 roky s možností vypovězení smlouvy v případě nedodržení odběrového závazku. České firmy mohou využít dobré jméno českých výrobků, povědomí o jejich dobré kvalitě a příznivou cenu. Je však třeba počítat i s tím, že o trh Severní Makedonie mají značný zájem např. turecké firmy nebo čínské firmy, které většinou nabízejí cenově atraktivnější nabídky. Je proto dobré při jednáních s makedonskými partnery klást důraz na kvalitu českých výrobků, uvést reference, v které zemi se česká firma již uplatnila apod. Vzhledem ke složitosti a finanční náročnosti právního řešení obchodních sporů v zemi je nezbytné mít všechny obchodní podmínky dobře smluvně zajištěné. Při jednáních je důležité respektovat místní zvyklosti a pravidla související s kulturou a náboženstvím. Čas má v Severní Makedonii zcela jinou hodnotu, než je tomu ve střední Evropě. Makedonští partneři nebývají často dochvilní. Zpoždění při příchodu na smluvenou schůzku se ve většině případů toleruje. Doporučuje se obezřetnost při jednání s osobami, které na první schůzce prezentují své osobní vazby a kontakty na významné podnikatele, vládní činitele apod. Často to nebývá pravda a je vhodné si pro jistotu alespoň některá tvrzení ověřit, nezavazovat se, že za zprostředkování kontaktů bude zaplacena určitá finanční částka apod.

Zdroj: Velvyslanectví ČR ve Skopji

4.6. Státní svátky

Státní svátky v Severní Makedonii

• 24. květen – Sv. Cyril a Metoděj – Den slovanských věrozvěstů (slaví se začátek jejich moravské mise)
• 2. srpen – Den republiky – výročí Ilindenského povstání proti Osmanům
• 8. září – Den nezávislosti – den referenda o nezávislosti v roce 1991
• 11. říjen – Den národního povstání za 2. světové války
• 23. říjen – Den makedonského revolučního boje
• 8. prosinec – Sv. Kliment Ochridský (žák Cyrila a Metoděje)

Dny pracovního klidu 

• 1. leden – Nový rok
• 7. leden – 1. svátek vánoční (pravoslavný)
• pravoslavné Velikonoce – pohyblivý svátek, cca o měsíc později, než v ČR – volno je vždy v pátek a v pondělí
• 1. květen – Svátek práce
• Ramazan Bajram – pohyblivý svátek muslimů (zakončení Ramadánu) 

Náboženské svátky (volno pro věřící podle víry)

• 6. leden – Štědrý den (pravoslavný)
• 19. leden – „Vodici“ – den Zjevení Krista (pravoslavný)
• 28. srpen – Nanebevstoupení Panny Marie (pravoslavný)
• 1. listopad – Den všech svatých (katolický)
• Památka zesnulých – pohyblivý svátek (pravoslavný)
• 25. prosinec – Vánoce (katolické) 
• Kurban Bajram – pohyblivý svátek (muslimský)

Zdroj: Ministerstvo hospodářství a práce Severní Makedonie

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Vstup na trh Severní Makedonie představuje pro české firmy příležitost v dynamicky se rozvíjejícím prostředí s populací přibližně 1,8 mil. obyvatel. Často využívanou formou uplatnění dovozního zboží a služeb na místním trhu je prostřednictvím místního zástupce. Význam této formy uplatnění na trhu není zanedbatelný, neboť v Severní Makedonii hrají v obchodní sféře velmi důležitou úlohu osobní a příbuzenské vazby zástupců s potenciálními zákazníky. Na druhé straně se někteří koneční spotřebitelé (velké obchodní řetězce aj.) brání využívání služeb zprostředkovatelů, neboť to zvyšuje konečnou cenu zboží. Zahraničním firmám se z počátku obchodního vztahu doporučuje poskytovat zastoupení místním firmám na omezenou dobu s možností prodloužení. Zahraniční firma tak získá čas na prověření, zda zástupce je spolehlivý a zda splňuje předpoklady a podmínky dohody. V případě žádosti zástupce o udělení výhradního zastoupení doporučujeme, aby se české firmy obrátily na naše velvyslanectví, které může makedonskou firmu prověřit, případně doporučit další postup. S pokračující stabilizací ekonomiky v Severní Makedonii a očekávanému ekonomickému růstu v dalších letech se zvyšuje počet firem, které si v zemi založily vlastní dceřinou spolčenost, což je další možnost, jak proniknout na makedonský trh. Pro dovoz zboží do Severní Makedonie platí specifická pravidla, která se liší podle typu zboží a země původu. Jelikož Severní Makedonie není členem EU, vztahují se na obchod s ní pravidla pro tzv. třetí země, i když existují významné úlevy díky dohodám o volném obchodu.

Průmyslové a zemědělské zboží
• Dohoda o stabilizaci a přidružení – díky této dohodě s EU je většina průmyslových výrobků pocházejících z EU osvobozena od dovozních cel;
• Zemědělské produkty – u vybraných potravin a zemědělských komodit mohou být uplatňována cla nebo kvóty, i když na strategické potraviny (mouka, cukr, olej) se uplatňuje v současné době nulová celní sazba. Vzhledem k možným změnám se doporučuje ověřit aktuální sazbu přímo u dovozce;
• DPH – při dovozu do země vzniká povinnost zaplatit makedonskou daň z přidané hodnoty, která se pohybuje od 5 % – 18 % dle druhu zboží.

Dovoz pro osobní potřebu (turisté)
• Limit pro hotovost – bez ohlášení lze vyvézt nebo dovézt hotovost do výše 10 000 EUR nebo 120 000 MKD na osobu;
• Osobní věci: Předměty pro osobní potřebu během cesty jsou obvykle osvobozeny od cla, pokud jejich množství a charakter neodpovídají komerčnímu dovozu;
• Specifické limity – podobně jako v zemích mimo EU platí limity pro dovoz tabákových výrobků a alkoholu (např. 200 cigaret nebo 1 litr tvrdého alkoholu).

Dovoz vozidel
Dovoz vozidel do Severní Makedonie vyžaduje vyřízení celního prohlášení a zaplacení cla a DPH.

Vyhledávání celních sazeb
Doporučujeme českým firmám, aby si dovozní podmínky na konkrétní druh výrobku vyváženého do Severní Makedonie předem prověřili. Výše cla se ve výjimečných případech může měnit. Lze jej vyhledat v oficiálním celním sazebníku Severní Makedonie, nebo přes portál EU Access2Markets, který poskytuje informace o dovozních podmínkách do třetích zemí. Podrobné informace ohledně pravidel pro dovoz zboží, přehled hraničních přechodů a celních úřadů lze získat na stránkách celní správy Severní Makedonie. Ty obsahují též odkaz na integrovaný celní sazebník Severní Makedonie. Aktuální údaje lze nalézt též na webových stránkách celní správy.

Kromě Obchodního úseku Velvyslanectví ČR ve Skopji může být se vstupem na makedonský trh nápomocná i kancelář agentury CzechTrade v Podgorici, která má odpovědnost i za Severní Makedonii. Níže uvádíme kontakt:

Czech Trade
Izudin Gušmirović
Mob.: 00382 69 334 521
Adresa: Studentska Lam 10 L1
81000 Podgorica
Černá Hora
E-mail: izudin.gusmirovic@czechtrade.gov.cz
Webové stránky: www.czechtrade.me

Zdroj: Velvyslanectví ČR ve Skopji

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Makedonský trh je velmi malý, a proto standardní distribuční a prodejní síť pro domácí i zahraniční produkty pokrývá zpravidla území celého státu. U některých položek, zejména spotřebního zboží, jsou vytvořeny lokální distribuční kanály. Většinu distribučních a prodejních činností zajišťují malé a střední firmy. Ve srovnání s Českou republikou jsou velké obchodní řetězce v Severní Makedonii méně zastoupeny, ale díky výstavbě nových velkých nákupních center se tento trend v posledních letech rychle mění. Značná část především zemědělské produkce se stále prodává v tržnicích. Další formou uplatnění zboží a služeb na trhu je zastupování zahraničních firem místními zástupci. Význam této formy uplatnění není zanedbatelný, v místních podmínkách hrají důležitou úlohu dlouhodobé osobní i příbuzenské vztahy a vazby zástupců s potenciálními zákazníky.

Základní formy podnikání
• OSVČ – živnostník (trgovec poedinec);
• veřejná obchodní společnost (javno trgovsko društvo);
• komanditní společnost (komanditno društvo);
• komanditní společnost s akciemi (komanditno društvo so akcii – KDA);
• společnost s ručením omezením (Društvo so ograničena odgovornost – d.o.o.), nebo společnost s ručením omezením založená jedním společníkem (mk: Društvo so ograničena odgovornost osnovano od edno lice – d.o.o.e.l.), pro oba druhy s.r.o. platí, že minimální výše základního kapitálu je 5 000 EUR;
• akciová společnost (akcionersko društvo – a.d.) – minimální výše základního kapitálu pro neveřejnou akciovou společnost je 25 000 EUR, pro veřejnou akciovou společnost pak 50 000 EUR;
• odštěpný závod zahraniční společnosti (podružnica);
• zahraniční zastoupení (pretstavništvo) – menší pravomoci, než odštěpný závod.

Registrování firem a společností v Severní Makedonii se provádí na Centrálním registru Severní Makedonie, kde se uskuteční následující:
• Zápis do obchodního rejstříku (včetně registrace názvu firmy);
• Přidělení daňového identifikačního čísla (DIČ) u Úřadu pro veřejné příjmy (PRO);
• Registrace pro sociální a zdravotní pojištění u Agentury pro zaměstnanost.

Více informací je na webových stránkách Centrálního rejstříku Severní Makedonie: Establish a new entity

Zdroj: Velvyslanectví ČR ve Skopji, Centrální rejstřík Severní Makedonie

5.3. Marketing a komunikace

Reklamní průmysl v Severní Makedonii se velmi rychle rozvíjí. K dispozici je standardní spektrum marketingových prostředků. Používají se všechny formy médií, včetně televize, novin, časopisů, rozhlasových stanic, internetu, venkovních billboardů, tištěných letáku a jejich roznáška přímo občanům do poštovních schránek apod. Převážná většina reklamní činnosti probíhá prostřednictvím televize, časté je rovněž využívání prostředků MHD a sportovních areálů k reklamním účelům. S rostoucí motorizací a budování dálniční sítě roste i množství reklamních billboardů podél hlavních komunikací. V Severní Makedonii má moderní reklama svá specifika. Kombinují se digitální trendy s lokálními kulturními a jazykovými odlišnostmi. Trh těží z vysokého využívání internetu (přes 92 % obyvatel). Stále více se prosazuje reklama s využitím internetu a zasílání reklam prostřednictvím mobilních telefonů.

Digitální trendy
Masivní popularita Facebooku a Instagramu – prudký růst zájmu u mladší generace;
Vzestup lokálního influencer marketingu – firmy masivně investují do partnerství s místními influencery;
Boom krátkých videí (Reels a TikTok) – krátké videoformáty zaznamenávají nejvyšší organický dosah a zapojení publika, na popularitě získává rovněž formát Live shopping –  živé nakupování přes sociální sítě;
Jazyková diverzita – klíčem k úspěchu je tvorba kampaní v makedonštině a pro specifické regiony v albánštině;
PPC reklama (Pay-Per-Click) – placené inzeráty ve vyhledávačích jako Google, kde firma platí až za reálné kliknutí uživatele
Reklama na sociálních sítích – cílené kampaně na platformách Facebook a Instagram, využívající demografická data a zájmy uživatelů; 
Remarketing (Retargeting) – opětovné oslovení osob, které již v minulosti navštívili daný web;
Programmatický nákup – automatizovaný nákup reklamního prostoru v reálném čase (RTB) pomocí algoritmů.

Secifika trhu
Kombinace tradičních a moderních způsobu reklamy – zejména mimo hlavní město Skopje a ve venkovských oblastech hraje kromě internetu a online reklamy významnou roli televizní reklama a rádio. V Severní Makedonii působí veřejnoprávní televizní společnost Makedonská rádiotelevize (MRT), která provozuje několik celostátních kanálů rozdělených podle jazykových a tematických potřeb obyvatelstva a také satelitní programy zaměřené na početnou makedonskou diasporu. Vedle veřejnoprávního vysílání dominuje trhu s televizní reklamou pět hlavních soukromých komerčních televizí s celostátním pokrytím. V makedonském jazyce vysílají televizní stanice Sitel, Kanal 5, Telma, Alfa TV, 24 Vesti, a v albánském jazyce pak Alsat-M, TV21 a Shenja. Reklama v těchto velkých televizních stanicích a ve veřejnoprávních televizních společnostech, které pokrývají celou zemi, je finančně nákladná a pro menší firmy často nedostupná. K zacílení na konkrétní regiony či etnické skupiny lze však využít výrazně levnější regionální televizní stanice.

Zdroj: Agentura pro audio a audiovizuální mediální služby Severní Makedonie, Media Ownership Monitor North Macedonia

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Hlavní orgány a legislativa

Ochrana duševního vlastnictví v Severní Makedonii je postavena na moderním právním rámci, který je v souladu s mezinárodními standardy a legislativou Evropské unie. Práva duševního vlastnictví jsou garantována přímo v Ústavě.

Správu a ochranu práv mají na starosti níže uvedené instituce se sídlem ve Skopji

• Státní úřad průmyslového vlastnictví (SOIP) – zajišťuje registraci a ochranu průmyslových práv, jako jsou patenty, ochranné známky, průmyslové vzory a zeměpisná označení;
• Ministerstvo kultury – odpovídá za oblast autorského práva a práv souvisejících;
• Celní správa – zasahuje proti dovozu padělků a zboží porušujícího práva duševního vlastnictví na hranicích.

Platná legislativa

• Zákon o průmyslovém vlastnictví (Law on Industrial Property) – upravuje ochranu vynálezů (patenty), ochranných známek, průmyslových vzorů a zeměpisných označení;
• Zákon o autorském právu a právech souvisejících (Law on Copyright and Related Rights) – chrání literární, vědecká a umělecká díla, databáze a počítačové programy;
• Trestní zákoník – obsahuje ustanovení pro vymáhání práv, porušení autorských práv je v Severní Makedonii klasifikováno jako trestný čin.

Klíčové aspekty ochrany

• Mezinárodní zapojení – Severní Makedonie je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a signatářem řady dohod, včetně Madridského protokolu (známky), Haagské dohody (vzory) a Smlouvy o patentové spolupráci (PCT);
• Ochranné známky a design – registrace probíhá u SOIP a standardní doba ochrany známky je 10 let s možností prodloužení;
• Patenty – inovace lze chránit národním patentem nebo prostřednictvím mezinárodních cest (WIPO/PCT), Státní úřad průmyslového vlastnictví spravuje online platformu pro podávání přihlášek;
• Vynutitelnost – ochrana práv je v zemi na solidní úrovni a úřady (včetně celní správy) aktivně spolupracují s držiteli práv.

Zdroj: HK Severní Makedonie

5.5. Trh veřejných zakázek

Právní rámec 
Systém veřejných zakázek, který upravuje Zákon o zadávání veřejných zakázek z roku 2019, je v Severní Makedonii v podstatě na standardní evropské úrovni. Tento zákon harmonizoval místní pravidla s legislativou Evropské unie. V praxi se však občas bohužel objevují problémy s nedostatečnou transparentností. Nicméně tento zákon přinesl zásadní a komplexní změnu v souladu se současnými evropskými postupy. Zákon jako standardní způsob výběru dodavatele u veřejných výběrových řízení stanoví tzv. otevřený postup. U zahraničních účastníků tendru musí jeho vypisovatel prověřit správnost předložených dokumentů a potvrzení příslušných orgánů země, kde je účastník tendru registrován. V tomto případě je vhodné spolupracovat při účasti na veřejných zakázkách s ověřenými místními zástupci, právními firmami apod. 

Hlavní charakteristiky systému
Decentralizace – systém funguje na decentralizovaném principu, což znamená, že každý vládní subjekt (ministerstvo, obec, státní podnik) provádí svá výběrová řízení samostatně.
Transparentnost a digitalizace – veškeré zakázky jsou spravovány prostřednictvím elektronického systému veřejných zakázek (ESPP) na portálu e-nabavki.gov.mk, kde probíhá podávání nabídek i komunikace se zadavateli.
Rovné zacházení – zákon garantuje stejné podmínky pro domácí i zahraniční uchazeče. Výjimku tvoří specifické oblasti, jako je obrana, kde mohou být tendry omezeny na domácí firmy;
Kritéria výběru – častým a rozhodujícím kritériem v makedonských tendrech zůstává nejnižší cena.

Klíčové instituce:
Úřad pro veřejné zakázky – zajišťuje metodiku, správu portálu a dohled nad legislativou (Биро за јавни набавки – Биро за јавни набавки);
Státní komise pro stížnosti na veřejné zakázky – nezávislý orgán, který řeší odvolání uchazečů proti postupu zadavatelů (ДКЖЈН).

Na co si dát pozor
Administrativní náročnost – nabídky musí být podávány v makedonštině (pokud není v dokumentaci uvedeno jinak);
Právní a korupční rizika – navzdory nové legislativě se v praxi objevují problémy s nedostatečnou transparentností, politickým zvýhodňováním nebo pozdními platbami ze strany státu.

Zahraniční financování
Část velkých infrastrukturních projektů je financována mezinárodními institucemi (např. EBRD), což zvyšuje transparentnost a bezpečnost plateb.

Zdroj: HK Severní Makedonie, Úřad pro veřejné zakázky Severní Makedonie

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Vzhledem k horší platební morálce, riziku nesolventnosti a specifickému právnímu prostředí mimo EU je třeba velkou obezřetnost kvůli horší platební morálce a riziku nesolventnosti. Vymahatelnost práva je velmi složitá. Justiční systém se vyznačuje nízkou efektivitou a bohužel i korupcí. V období po roce 1995 byly zrušeny obchodní soudy a jejich pravomoci převzaly standardní soudy, které jsou velmi vytížené a pomalé. Vymahatelnost práva je nejen velmi pomalá, nákladná a také nejistá. K předcházení sporů je proto nezbytné pečlivě dojednat obchodní smlouvy a kontrakty a předem si prověřit kredibilitu zákazníka. Doporučujeme snažit se řešit případné spory mimosoudní cestou.

Obvyklé platební podmínky v Severní Makedonii

• Platba předem – nástroj doporučovaný u nových partnerů nebo nižších částek pro eliminaci rizika;
• Dokumentární akreditiv;
• Odklad platby – odklad (často 90 dní), což je bez pojištění vysoce rizikové;
• Hotovostní platby – častá praxe při menších dodávkách zboží.

Rizika a specifika trhu

• Mimoevropská pravidla – obchody proto podléhají celnímu řízení a jiným daňovým pravidlům;
• Incoterms – nezbytné je přesné a bezchybné určení dodacích podmínek;
• Nekonvertibilní měna – makedonský denár (MKD) není volně směnitelný, v mezinárodním styku se proto využívá EUR nebo USD;

Vymáhání pohledávek a řešení sporů

• Soudní řízení – spory mohou trvat i několik let;
• Notářský platební příkaz – efektivní zrychlený institut pro vymáhání pohledávek;
• Rozhodčí doložka – doporučuje se sjednat v obchodní smlouvě pro případné řešení sporů mimo makedonské soudy.

Zdroj: NB Severní Makedonie

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 19. 12. 2009 byla makedonským občanům zrušena vízová povinnost do všech zemí Schengenského prostoru, včetně ČR. Toto se týká výhradně držitelů biometrických pasů. Z makedonské strany byla vízová povinnost pro české občany zrušena již dříve. Čeští občané mohou pro cestu do Severní Makedonie použít cestovní pas i občanský průkaz. Pokud odlétá občan EU z části letiště, které není určeno jen pro EU, ale také pro další mezinárodní spojení, mohou vízové autority na letišti požadovat předložení cestovního pasu. Proto doporučujeme raději vždy cestovat s cestovním pasem.

V Severní Makedonii musí cizinec přihlásit svůj pobyt delší než 24 hodin na místně příslušném oddělení policie. Za osoby ubytované v hotelovém zařízení zajišťuje tuto povinnost příslušný ubytovatel. V případě ubytování mimo ubytovací zařízení a nesplnění oznamovací povinnosti hrozí v rámci přestupkového řízení trest krátkodobého odnětí svobody, udělení pokuty nebo i vyhoštění. Před odjezdem ze země je nutné se na policii odhlásit, nicméně i to za cestovatele provádí ubytovací zařízení. Maximální doba bezvízového pobytu v Severní Makedonii pro občany ČR je 90 dní během 180denního období. Pro vstup do Severní Makedonie není předepsáno žádné povinné očkování. Přímé letecké spojení mezi Prahou a Skopjí zajišťuje několikrát týdně společnost Wizzair.

Při cestě vozidlem je povinná zelená karta mezinárodního pojištění, malý technický průkaz a řidičský průkaz. Při cestě zapůjčeným vozidlem je třeba při hraniční kontrole předložit ověřenou plnou moc prokazující dispoziční právo řidiče k vozidlu. Ubytovací služby ve Skopji a větších městech jsou na dobré úrovni. Základní informace o cestování do Severní Makedonie jsou dostupné na stránkách MZV ČR v sekci Cestujeme. Mobilní telefonní sítě pokrývají města i většinu venkovských oblastí. V horských oblastech jsou však místa bez pokrytí. Před cestou doporučujeme registraci na internetové aplikaci DROZD – Dobrovolná registrace občanů ČR v zahraničí). Zdravotní péče v Severní Makedonii je na nízké úrovni. Ve větších městech jsou též soukromá zdravotnická zařízení s péči na úrovni zemí EU, kde se platí za provedené lékařské zákroky. Cestovatelé by měli mít s sebou všechny léky, které užívají. Doporučuje se uzavření cestovního zdravotního pojištění.

Zdroj: Velvyslanectví ČR ve Skopji 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jestliže se uzavírá pracovní poměr s občanem z jiné země, používají se ustanovení Zákona o uzavírání pracovního poměru s cizinci. Cizince je možné zaměstnat a může pracovat v Severní Makedonii, jestliže má pracovní povolení a je podle zákona přihlášen. Pracovní povolení se může vydat cizinci, který má povolení pro trvalý nebo dočasný pobyt nebo jiný doklad v souladu se zákonem. Cizinec, který má pracovní povolení v Severní Makedonii, může provádět pouze práci, pro kterou pracovní povolení obdržel. Pracovní povolení se vydává na dobu určitou a jeho trvání se odvíjí od účelu, kvůli kterému se vydává. Pracovní povolení vydává Úřad práce Severní Makedonie ve spolupráci s Pohraniční policií Severní Makedonie. Užitelné odkazy: Employment of foreign citizens a Ministerstvo hospodářství a práce.

Pro krátkodobé služby (např. v oblasti kultury a veletržní činnosti) na dobu méně než 90 dnů se nevyžaduje pracovní povolení. Zaměstnávání cizinců je méně obvyklé a legislativně i administrativně poměrně náročné. Je upraveno Zákonem o zaměstnávání a práci cizinců (Sbírka zákonů RSM č. 70/2007, 5/2009, 35/2010, 148/2011 a 84/2012) a jeho změnami dle rozhodnutí Ústavního soudu (Sbírka zákonů č. 152/2008 a 98/2010). Konsolidovanou verzi Zákona lze najít v makedonštině na webových stránkách Ministerstva sociální politiky, demografie a mládeže. Cizinci, kteří mají zájem být v Severní Makedonii zaměstnáni, nebo hodlají podnikat a pracovat ve vlastní firmě, musí nejdříve získat povolení k pobytu a již zmíněné pracovní povolení. Zaměstnavatel musí zaregistrovat jejich pracovní poměr jako práci cizince. Pracovní smlouva bez vyřízení povolení k pobytu je neplatná. Veškeré náklady ohledně obdržení pracovního povolení a dalších náležitostí by měl krýt zaměstnavatel. Vzhledem k časové náročnosti jednání s makedonskými institucemi se doporučuje najmout si na vyřízení povolení místního zástupce.

Zdroj: Úřad práce Severní Makedonie

5.9. Veletrhy a akce

Veletržní akce konané ve Skopji jsou ve srovnání např. s mezinárodními veletrhy v České republice mnohem menšího rozsahu. Doporučujeme, aby si návštěvníci před odjezdem do Severní Makedonie ověřili přesný termín konání vybrané veletržní akce na webových stránkách organizátora, kterým je firma Global Media Group – Skopski Saem se sídlem ve Skopji. Společnost pořádá akce většinou v rámci sportovního areálu Boris Trajkovski ve Skopji na níže uvedené adrese.

Global Media Group – Skopski Saem (Skopský veletrh)
Blvd. 8-mi Septemvri no. 13
1000 Skopje Republic of North Macedonia
tel.: +389 70 342 942
tel: +389 70 383 605
e-mail: info@gmg.mk
web: http://www.gmg.mk

Nejvýznamnější veletržní akce v Severní Makedonii

• Veletrh nábytku – březen;
• Mezinárodní knižní veletrh – duben/květen;
• Energo Tehnoma – mezinárodní veletrh specializovaný na metalurgii, energetiku a nové technologie – říjen.

Zdroj: HK Severní Makedonie, Global Media Group

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky (Ambasada na Republika Češka)
Adresa: ul. Perisha Savelikj 3 1 000 Skopje
Tel.: +389/2/3109-805
E-mail: skopje@mzv.gov.cz
Web: https://mzv.gov.cz/skopje

Konzulární oddělení Velvyslanectví ČR
Tel. +389 23 081 102
Mobilní telefon konzulární pohotovosti pro české občany (využívejte mimo pracovní dobu úřadu): +389 70 314 502
E-mail: skopje.consulate@mzv.gov.cz / skopje.visa@mzv.gov.cz

Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR
Tel.: +389 23 081 102
E-mail: skopje.commerce@mzv.gov.cz
Web: https://mzv.gov.cz/skopje

Pozn.: Pro dopravu z letiště do centra hlavního města Skopje lze využít taxi nebo autobus. Služby taxi jsou cenově dostupné a mírně levnější než v ČR. Letiště leží na asi 30 km od centra. Cesta z a na letiště trvá cca 40 min, nicméně upozorňujeme, že v dopravní špičce se může výrazně prodloužit.

Kromě Obchodního úseku Velvyslanectví ČR ve Skopji může být s obchodními záležitostmi nápomocná i kancelář agentury CzechTrade v Podgorici, která má odpovědnost i za Severní Makedonii.

Czech Trade
Izudin Gušmirović
Mob.: 00382 69 334 521
Adresa: Studentska Lam 10 L1
81000 Podgorica
Černá Hora
E-mail: izudin.gusmirovic@czechtrade.gov.cz
Web: www.czechtrade.me

Zdroj: Velvyslanectví ČR ve Skopji, CzechTrade

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• mezinárodní telefonní předvolba pro Severní Makedonii: +389
• všeobecná tísňová linka: 112
• policie 112 (také 192)
• hasiči 112 (také 193)
• záchranka 112 (také 194)
• pohotovostní služby 112 (také 195)
• služba pro informování a varování 195
• silniční asistenční služba AMSМ 196
• odtahová služba ve Skopji +389 70 219 411, +389 77 400 404,
• odtahová služba pro městskou část Centar v hlavním městě Skopje: +389 72 251 251
• hlavní nádraží Skopje +389 23 248 70
• letiště Skopje +389 23 148 333
• letiště Ohrid +389 46 252 820
• autobusové nádraží v Skopji +389 22 466 313, 2466 011, 2402 385

Zdroj: MZV Severní Makedonie, HK Severní Makedonie

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• oficiální internetová stránka vlády Severní Makedonie Влада на Република Северна Македонија
• oficiální internetová stránka města Skopje – Град Скопје – Официјален портал
• oficiální internetová stránka Turistické organizace Severní Makedonie – North Macedonia Timeless
• letiště Skopje – Skopje International Airport
• letiště Ohrid – Ohrid St. Paul The Apostle Airport
• autobusové nádraží Skopje – САС
• státní statistický úřad – Државен завод за статистика
• národní banka – English – Home
• správa veřejných příjmů (finanční úřad) – Управа за Јавни Приходи на Република Северна Македонија
• celní správa – Царинска Управа – Почетна
• makedonská burza cenných papírů – Македонска берза АД Скопје
• komise pro cenné papíry – Комисија за хартии од вредност
• ministerstvo financí – Министерство за Финансии
• ředitelství technologických průmyslových zón Severní Makedonie – TIDZ, adresa: Ul. Partizanski Odred 2,1000 Skopje, tel.: +389(2) 3111-166, fax: +389(2) 3111-177
• ministerstvo hospodářství a práce – Министерство за економија
• hospodářská komora – Stopanska komora na Severna Makedonija adresa: Ul. Dimitrie Chupovski 13, Skopje, tel.:+389 23244000, fax:+389 23244088, web: www.mchamber.org.mk
• svaz hospodářských komor: Sojuz na stopanski komori na Severna Makedonija adresa: Ul. Crvena Skopska Opshtina Br: 10 1000 Skopje, web: www.chamber.mk