V poslední době rezonují zejména následující trendy:

Umělá inteligence: Vládní agentura Infocomm Media Development Authority (IMDA) odhaduje, že do roku 2030 bude mít singapurský trh s umělou inteligencí hodnotu 400 mld. Kč s každoročním růstem až o polovinu. Dle konzultantské firmy Kearney vydává Singapur na investice do AI asi 1 500 Kč na obyvatele, což je dvojnásobek toho, co například Kanada či Velká Británie. Strategie NAIS 2.0 z r. 2024 obsahuje 15 strategických opatření ve třech systémech: 1) “Activity drivers”: Vývoj odvětvových aplikací umělé inteligence v oblastech, jako je zdravotnictví, vzdělávání, chytrá města, logistika a veřejné služby, které vytvářejí ekonomickou a společenskou hodnotu; 2) Lidé a komunity: Budování kvalifikované pracovní síly v oblasti AI ztrojnásobením počtu talentů v oblasti AI na 15 000 a přilákáním špičkových výzkumných pracovníků a inženýrů; 3) Infrastruktura a životní prostředí: Zvyšování výpočetního výkonu AI, energeticky účinná datová centra a podpora důvěryhodného prostředí pro inovace. Využívání umělé inteligence (AI) je téma nejen pro stát, ale i pro start-upy a zavedené firmy. Již nyní se největší využití předpovídá v singapurském finančním / pojišťovacím sektoru či marketingu a prodeji, nemluvě o zapojení AI do standardních IT služeb, které tak mohou získat další přidanou hodnotu. 

Kyberbezpečnost: Samozřejmě s širší a hlubší digitalizací je třeba myslet i na oblast bezpečnosti a odolnosti systémů. Singapur má vyspělou a dále se rozvíjející internetovou infrastrukturu. Aktuálně probíhá modernizace celostátní internetové sítě na rychlost až 10 Gbps. To vše si vyžaduje čím dál propracovanější bezpečnostní systémy, jež jsou schopné se adaptovat na nové hrozby a zabezpečit přístupnost klíčových systémů 24/7. To se odráží ve strategii SmartNation Singapore, kde bezpečnost je průřezovou prioritou. Dle singapurské agentury IMDA má mít singapurský kyberbezpečnostní trh v roce 2030 hodnotu 34 mld. Kč.

FinTech: Singapur je v oblasti fintechu v rámci regionu APAC jednoznačným lídrem. V roce 2025 městský stát zaznamenal rekordní objem investic rizikového kapitálu, pokračoval v regulačních inovacích a rozvoji špičkové infrastruktury. Od digitálních plateb a blockchainu přes wealthtech až po insurtech – fintech ekosystém Singapuru přitahuje globální investory i talentované zakladatele. V roce 2025 zde působilo více než 1 700 licencovaných fintech společností, od digitálních bank a poskytovatelů platebních služeb po inovátory v oblasti blockchainu, což z něj činí největší fintech ekosystém v jihovýchodní Asii. Singapurský fintech trh dosáhl v roce 2025 z hlediska transakcí hodnoty kolem 5,5 miliardy USD (1,1 bilionu Kč), přičemž největší část objemu tvořily digitální platby, přeshraniční remitence a správa majetku řízená umělou inteligencí. Podle Singapore Fintech Statistics 2025 publikované společností aboveA Capital se Singapur umístil na 6. místě na světě, před centry jako Hongkong a Soul, což potvrzuje jeho roli jako špičkového centra finanční inovace. K hlavním faktorům růstu patří regulační podpora Monetary Authority of Singapore (MAS), která vytváří rámce pro digitální tokeny a interoperabilní platební sítě, dále špičková technologická infrastruktura s vysokou penetrací internetu a mobilních zařízení, a rychlá uživatelská adopce, díky níž Singapur patří mezi nejdynamičtější trhy digitálních financí na světě. 

Zpracování dat: V tak digitalizované společnosti, jakou je Singapur, vzniká o člověku a firmě mnoho dat, která je nutné správně zpracovat a využít pro chod státu i jednotlivých společností. I proto, že Singapur je podle společnosti Arcadis světovou dvojkou v datacentrech hned za Spojenými státy. To vše vede k hodnotě trhu okolo 450 mld. Kč, který s rozvojem 5G sítí a metaverse bude ještě dále stoupat.

Smart Cities: Podle Institute of Management Development je Singapur „nejchytřejším městem“ světa s 94 % všech vládních služeb poskytovaných online, a to dle strategie SmartNation z roku 2014 (s aktualizací v roku 2018). Prioritou jsou zejména chytrá dopravní řešení, efektivita poskytování zdravotní péče a technologie pro životní prostředí s důrazem na nízkoemisní řešení.

Vesmír: Od roku 2022 vláda vyčlenila více než 150 milionů USD na projekty vesmírného výzkumu a vývoje, které podporují výzkumné instituce a firmy při vývoji a testování jejich vesmírných technologií. Singapur vstoupil do oblasti vesmírných technologií před více než 50 lety. V roce 1971 zřídil svou první pozemní stanici, v roce 1998 vypustil první komunikační satelit a v roce 2011 první satelit vyrobený v Singapuru. Vláda, průmysl a akademická sféra vypustily za posledních 20 let více než 30 satelitů.

V dubnu 2026 byla založena Národní vesmírná agentura Singapuru (NSAS), jejímž cílem je využít příležitosti rostoucí vesmírné ekonomiky a rozvoj singapurských vesmírných kapacit. Nová agentura naváže na stávající funkce Úřadu pro vesmírné technologie a průmysl (Office of Space Technology and Industry, OSTIn). 

NSAS bude mít multiagenturní operační centrum, které bude podporovat vládní instituce při zadávání satelitních úkolů (při získávání satelitních snímků konkrétních lokalit a při analýze geoprostorových dat). Tyto schopnosti mohou být využity v klíčových oblastech, jako jsou provoz přístavů, urbanistické plánování, monitorování životního prostředí či potravinová bezpečnost. V současnosti vláda spoluvlastní tři satelity pro pozorování Země s vládní technologickou a obrannou skupinou ST Engineering. 

Pod NSAS budou investice do výzkumu a vývoje směřovat do oblastí, jako je umělá inteligence, robotika a další technologie přispívající k rozvoji vesmírných schopností. Zaměření se na vesmírnou ekonomiku je zohledněno i v singapurské strategii pro výzkum, inovace a podnikání pro příštích pět (RIE 2030). Vesmírná ekonomika bude zahrnovat letectví, ale také např. využití satelitních snímků ke zvýšení schopnosti předvídat přírodní katastrofy.

Singapurská vláda rovněž hodlá rozšířit síť mezinárodních partnerství a bude pomáhat firmám zabývajícím se vesmírnými technologiemi v Singapuru využít růstové příležitosti v regionu. Cílem je přilákat vesmírné společnosti, aby v Singapuru zřizovaly své pobočky a expandovaly v regionu. V současnosti v Singapuru působí 70 vesmírných firem a 2 000 profesionálů, kteří se věnují široké škále činností – od návrhu a výroby vesmírných komponent až po poskytování služeb založených na satelitních datech.

Kvantové počítače: Singapur v roce 2022 založil Národní výzkumný hub pro kvantovou elektroniku při National University of Singapore jakožto součást Kvantového inženýrského programu Singapuru (založený již v r. 2018), který doplnil další 3 výzkumná centra excelence v zemi. Ty vyprodukovaly již několik úspěšných spin-off projektů v této oblasti. Kvantové technologie jsou průřezovou prioritou vládní strategie pro vědu a výzkum (blíže v sekci Věda, výzkum, inovace).

Zdravotnický sektor v Singapuru prochází postupnou transformací, která navazuje na několik globálních trendů, na něž by mohli čeští exportéři reagovat:

Prvním z nich je zvyšování průměrného věku a naděje na dožití (nyní 84 let) v kombinaci s menší porodností (1,14 dětí na matku). S tím souvisí větší kapacitní nároky na zdravotní péči v pokročilejším věku. Odpovědí Singapuru je plán na výstavbu 7 nových domovů pro seniory, a zároveň rozsáhlá výstavba a rozšíření nemocnic a poliklinik. Stát je v tomto ohledu největší investor: na státní nemocnice připadá 80 % všech nemocničních lůžek v Singapuru, zatímco na soukromý sektor 20 %. Zejména projde velkou proměnou Singapore General Hospital, která do roku 2035 posílí své kapacity o 545 lůžek, o křídlo paliativní péče a o část pro výuku a výzkum. Navíc budou vybudovány další polikliniky, takže do roku 2030 jich bude v Singapuru celkem 32. V r. 2024 byl oznámen projekt polikliniky v Tengah. Mělo by se jednat o celou novou ústřední nemocnici s plnou paletou služeb pro pacienty pod patronátem National University of Singapore, která bude zajišťovat kvalitu služeb i jejich moderní úroveň. Nemocnice by měla být postavena nejpozději do r. 2030 a bude disponovat kapacitou asi 1000 lůžek. Mezi další infrastrukturní projekty patří přestavba nemocnice Alexandra Hospital, která bude hotová do roku 2030, nová integrovaná akutní a komunitní nemocnice na východě země, Národní onkologické centrum a stávající centrum integrované péče nemocnice Tan Tock Seng Hospital. Všechny tyto projekty mají být dokončeny do roku 2036, což je součástí širší strategie Ministerstva zdravotnictví na přidání kapacity 4000 lůžek v zemi do r. 2040.

Dalším z trendů je modernizace stávajících prostředků, přičemž poptávku tvoří ze 75 % státní nemocnice, zbytek tvoří soukromý sektor. Singapur je v odvětví zdravotnických zařízení závislý na dovozu, a to z 80 %. Zdravotnické prostředky se řídí zákonem Health Products Act a Health Products (Medical Devices) Regulations z roku 2010, na což dohlíží Úřad pro zdravotní vědy (Health Sciences Authority, HSA) z hlediska kvality, bezpečnosti a účinnosti. Kromě toho organizace zemí ASEAN má jednotný systém registrace a posuzování zdravotnických prostředků ve formě Směrnice o zdravotnických prostředcích (ASEAN Medical Device Directive, AMDD). Jakkoli je implementace problematická, potenciální vývozci zdravotnických prostředků by měli mít snadnější přístup na společný trh, jehož velikost přesahuje 600 milionů obyvatel. 

Tlaku na modernizaci mohou využít i IT firmy. Singapur prochází rozsáhlým procesem digitalizace a užívání nových technologií a přístupů ve zdravotnictví, poznatků z umělé inteligence, zpracování dat a robotiky. To vytváří potřebu i pro kyberbezpečnost nemocnic a státních úřadů pracujících s Národním elektronickým zdravotnickým registrem, který začal fungovat v r. 2021 a v současnosti prochází modernizací směrem k využití AI a vyššímu zabezpečení. V roce 2023 dosáhl výrobní výstup sektoru MedTech přibližně 19,4 mld. SGD (cca 320 mld. Kč), přičemž celý biomedicínský sektor se podílel na HDP Singapuru zhruba 2,6 %.

Spolu s dřívější diagnózou závažných a potenciálně zhoubných nemocí tyto uvedené faktory zapříčiňují, že se výdaje Singapuru na zdravotnictví rapidně zvyšují, ve shodě s ostatními vyspělými zeměmi světa. Podle odhadu byla hodnota celého trhu zdravotnictví v roce 2024 cca 580 mld. Kč a do roku 2030 by se měla tařka zdvojnásobit na 1,1 bil. Kč. To bude představovat cca 8,5 % singapurského HDP (jde o navýšení ze současných cca 5 %).

V souvislosti se stárnutím populace klade aktualizovaná strategie financování vědy a výzkumu RIE 2030 také důraz na vývoj nových preventivních a terapeutických intervencí, které mohou zlepšit kvalitu života seniorů. Zaměřuje se na udržení mozkových funkcí a fyzické kondice u stárnoucí populace, přičemž zvláštní pozornost věnuje časné diagnostice a prevenci demence – zejména Alzheimerovy choroby a vaskulární demence – s cílem lépe porozumět jejich vzájemnému působení. Součástí strategie je také podpora výzkumu úbytku svalové hmoty, síly a funkce, který představuje klíčový faktor ztráty soběstačnosti u starších lidí. 

Singapur je malý ostrovní městský stát s dlouhou mořskou hranicí, který není zapojen do širších vojenských aliančních struktur (ačkoli nejúžeji spolupracuje s NATO, Izraelem a Austrálií). I z historických důvodů investuje významnou část svých prostředků do obrany, a to zejména do chytrých řešení a moderních technologií, jež by mu umožnily vyrovnat předpokládanou geostrategickou nevýhodu v případě jakéhokoliv vojenského konfliktu. Obranný rozpočet země se dlouhodobě pohybuje nad 3 % HDP, pro rok 2026 má výši cca 407 mld. Kč. Čím dál nestabilnější geopolitické prostředí podnítilo vládu k závazku zvýšit obranný rozpočet do r. 2030 o 15 % v souladu s aktualizovaným plánem Next Generation Singapore Armed Forces – 2030 and Beyond. Mezi priority Singapuru v oblasti modernizace ozbrojených sil patří akvizice osmi dalších stíhacích letounů Lockheed Martin F‑35A, jejichž dodání je plánováno kolem roku 2030. Tyto stroje doplní 12 objednaných letounů F‑35B. V oblasti námořních sil Singapur v roce 2025 objednal další dvě dieselelektrické ponorky třídy Type 218SG (Invincible), čímž se jejich celkový počet zvýší na šest; první dvě jednotky byly uvedeny do služby v roce 2024 a třetí dorazila do Singapuru v roce 2026. Díky této strategii by měly singapurské složky mít k dispozici nejmodernější technologie, čemuž se má přizpůsobit i výcvik a péče o vojáky. 

Pro české firmy se tedy kromě standardní vojenské techniky a vybavení nabízí potenciál v těchto moderních oblastech:

Výcvik: Nové výcvikové centrum SAFTI City bylo spuštěno v r. 2024 pro výcvik až 4 tis. vojáků najednou. Měly by být široce zapojeny možnosti rozšířené reality a počítačových her a simulací, jakožto i nové postupy pro rychlejší zvládání pokročilých technologií. 

Drony: V lednu 2018 byl Ministry of Trade and Industry (MTI) spuštěn plán Aerospace Industry Transformation Map se zaměřením na strategie, které ze Singapuru vytvoří globálního hráče v oblasti bezpilotních prostředků se schopností samostatně navrhnout, vyvinout a produkovat bezpilotní letouny, ale i ty pilotované. Toho má dosáhnout skrze investice do nových technologií a jejich výzkumu a díky regulatorním změnám, které by tento rozvoj umožnily. V dubnu 2021 byl proto spuštěn singapurský „Maritime Drone Estate“ (MDE), který je testovacím prostorem pro technologie dronů. Singapur je tedy destinací pro nákup celých bezpilotních řešení, jakožto i partner pro společný výzkum a vývoj.

Kyberbezpečnost: Samozřejmě s širší a hlubší digitalizací je třeba myslet i na oblast bezpečnosti a odolnosti systémů. Singapur má vyspělou a dále se rozvíjející internetovou infrastrukturu. Aktuálně probíhá modernizace celostátní internetové sítě na rychlost až 10 Gbps. To vše si vyžaduje čím dál propracovanější bezpečnostní systémy, jež jsou schopné se adaptovat na nové hrozby a zabezpečit přístupnost klíčových systémů 24/7. To se odráží ve strategii SmartNation Singapore, kde bezpečnost je průřezovou prioritou. Dle singapurské agentury IMDA má mít singapurský kyberbezpečnostní trh v roce 2030 hodnotu 34 mld. Kč.