Singapur

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoSingapur
Počet obyvatel5,45 mil.
JazykOficiální jazyky angličtina, malajština, mandarínština, tamilština
NáboženstvíBudhismus (31 %), bez vyznání (20 %), křesťanství (19 %), islám (16 %), další (14 %)
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuHalimah Yacob
Hlava vládyLee Hsien Loong
Název měnySingapurský dolar (SGD)
Cestování
Časový posun-7 hodin (v létě -6)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPaedDr. Michaela Froňková
Ekonomický úsekPetr Manoušek, MScEcon.
Konzulární úsekPetr Manoušek, MScEcon.
CzechTradeLadislav Graner
CzechinvestLadislav Graner
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 631,8
Hospodářský růst (%) 7,6
Inflace (%) 4
Nezaměstnanost (%) 2,7

Základní shrnutí pro obecnou představu o zemi tedy: kdo má výkonnou moc a ve stručnosti popis státního zřízení, zákonodárství (stručně), ekonomika a příležitosti pro české firmy, případně problémy při vstupu na trh, pokud jsou. Pokud je specifická kultura podnikání tak maximálně ve dvou větách popsat. Přidat výhled do budoucna.

Singapur je městský ostrovní stát založený v roce 1819 jako britská obchodní kolonie a důležitá námořní základna na cestě mezi Suezským průplavem, Indií a Austrálií. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1965 Singapur dosáhl dynamického ekonomického růstu, z pohledu finančnictví, technologií a mezinárodního obchodu jde dnes o zemi velkého významu. Díky stabilně přívětivému podnikatelskému prostředí, nízkým daním a vyspělému právnímu systému se Singapur dlouhodobě řadí na přední příčky v hodnocení Doing Business. Ačkoli se jedná o parlamentní republiku s demokratickými volbami, moc od založení až do současnosti drží v rukou strana People’s Action Party, která tak skrze kontrolu výkonné i zákonodárné moci zaručuje stabilitu a setrvalý rozvoj země.

Pro firmy zejména s vyspělými produkty a službami je Singapur zajímavým teritoriem s vysokou kupní silou a vysokým renomé v celém regionu, avšak je třeba počítat s vysokou konkurencí a vstupními náklady. Pro většinu vládních tendrů, ale i pro B2B a B2C obchod, je nutné počítat s nutností vyhledat spolehlivého místního partnera. Singapur v posledních letech masivně investuje do moderních technologií, výzkumu, ale i nejkvalitnějšího lidského kapitálu, což je trend i pro nejbližší budoucnost.


Souhrnná teritoriální informace (STI) Singapur (339.36kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Singapur (MZV) (239B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Singapurská republika (anglicky: Republic of Singapore)

Hlava státu: V čele státu stojí prezident republiky, který je volen na období 6 let, přičemž je ale zároveň respektována rotace podle etnicko-náboženského principu. Prezidentkou Singapuru je od září 2017 paní Haliman Yacob.  

Složení vlády: Singapurská vláda má 19 členů, v jejím čele je předseda vlády, který je hlavní exekutivní figurou v zemi. Pro singapurskou vládu je typické, že jeden ministr pokrývá více resortů, respektive vystupuje jako zastupující ministr pro jiný rezort. Aktuální vláda premiéra Lee Hsien Loong/a (syna prvního premiéra a zakladatele) je nazývána jako vláda tzv. třetí generace. S ohledem na věk premiéra byla v dubnu 2022 oznámena generační výměna, takže stranu PAP do voleb povede p. Lawrence Wong, současný ministr financí.

Aktuální složení vlády na: www.cabinet.gov.sg

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Singapuru se zaměřuje na neustálé posilování jeho role jako globálního obchodního, investičního a finančního centra služeb a dopravy. Městský stát pokračuje v rozvíjení liberalizace obchodu, což zahrnuje zejména rozšíření sítě dohod o volném obchodu; v oblasti digitálních ekonomických dohod (DEA) dokonce zaujímá světově výsadní postavení, neboť již dokončil tyto dohody s pěti zeměmi do konce r. 2021. Singapur obecně usiluje o udržování dobrých vztahů se všemi zeměmi a přísnou neutralitu, ale to se stává stále obtížnější zejména vzhledem k problematickým vztahům mezi Čínou a USA – dvěma nejdůležitějšími hospodářskými a diplomatickými partnery – a v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou. Singapur též prosazuje jednotnější a integrovanější ASEAN, tedy společenství geograficky nejbližších partnerů. S EU usiluje o nadstandardní vztahy, které se ovšem zaměřují spíše na obchod se zbožím a služeb a na investice.

1.3. Obyvatelstvo

Singapur je třetím nejhustěji zalidněným státem na planetě (8358 lidí na km2), a i přesto si uchovává rychlý růst populace, především díky vysoké imigraci – ze současných 5,45 milionů obyvatel je asi 1,45 milionu cizinců. Během pandemie covid a v souvislosti s razantními pandemickými opatřeními celková populace země klesla asi o 5%. Složení obyvatelstva je pestré, přičemž Singapur si zakládá na mírumilovném soužití ras a etnik, jež se vzájemně respektují. Asi 76 % obyvatel se hlásí k čínskému etniku, 15 % malajskému a 7,5 % indickému. Náboženská svoboda je v zemi zaručena a dodržována, přičemž složení obyvatel dle vyznání je: budhisté (31 %), bez vyznání (20 %), křesťané (19 %), muslimové (16 %) a další (14 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Singapur je nejvyspělejší (a nejstabilnější) ekonomikou regionu. Na pandemickém roce 2020 se podepsala drakonická covidová opatření historicky nejvyšším deficitem ve výši 14 % HDP, takže v r. 2021 i 2022 vláda musela deficit korigovat na 1,6 % HDP neboli 90 mld. CZK, resp. 0,5 % HDP a 47 mld. CZK. Každopádně, pro Singapur se nejedná o velký problém i když jeho dluh vůči HDP dosahuje 135 % – jedná se o „provozní půjčky“ v SGD, které se používají na investice skrze suverénní investiční fond GIC (jeden z největších na světě) nebo investiční společnost Temasek Holdings. Vzrůstajícím (celosvětovým) problémem je vyšší inflace – ta v r. 2021 vystřelila na 4 % a počítá se, že v r. 2022 bude jen lehce nižší. Zvyšování cen je živeno zejména cenami potravin (včetně vysoké inflace v Malajsii, odkud se hodně potravin dováží), bydlení (nájmy i ceny bytů meziročně stouply v r. 2021 o více jak 20 %) a energií (cena ropy a plynu, z něhož se vyrábí asi 90 % energie v Singapuru). Kromě problémů s dopravou regionální i světovou jsou na vině i extrémně štědré vládní programy podpory (a spolu s tím vzrůstající platy) a zvýšení sazby DPH ze 7 na 9 %. Na druhé straně oživená domácí poptávka i rozvolňování covidových opatření pomohly Singapuru k růstu HDP o 7,6 % v r. 2021. Pozoruhodný byl zejména výrobní sektor (čipy a elektrotechnika), který ve čtvrtém čtvrtletí 2021 zaznamenal 14% meziroční růst. V r. 2022 se odhaduje růst zhruba poloviční. 

Singapur patří mezi nejvyspělejší ekonomiky světa, je finančním, obchodním a dopravním centrem světového významu. Největším obchodním partnerem Singapuru je Malajsie. Omezená rozloha země ve spojení s jedním z nejvyšších HDP na obyvatele na světě a vysokou kupní silou znamená, že země je silně závislá na dovozu a stavu mezinárodní přepravy (v případě potravin se cca 90 % spotřeby dováží, podobná situace je v případě primárních materiálů či jednodušších produktů a polotovarů). Vyváží se zejména elektronika, chemické výrobky a služby. 

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 1,4-5,47,63,83,2
HDP/obyv. (USD/PPP) 102 281,00100 057,80115 854,00121 190,00125 610,0
Inflace (%) 0,8 %0 %4 %3,1 %1,5 %
Nezaměstnanost (%) 2,232,72,32,2
Export zboží (mld. USD) 390,5374,6456,4506,6511,5
Import zboží (mld. USD) 359,1329,6405,8466,1460,9
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 96,8103,6118,2116,4126,7
Průmyslová produkce (% změna) -1,57,313,253,3
Populace (mil.) 5,75,75,55,65,8
Konkurenceschopnost I.63I.63V.64N/AN/A
Exportní riziko OECD 0/70/70/7N/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -1,6
Veřejný dluh (% HDP) 145,9
Bilance běžného účtu (mld. USD) 71,9
Daně 2022
PO 15 – 19,5 %
FO 15 %
DPH 8 %

Na pandemickém roce 2020 se podepsala drakonická covidová opatření historicky nejvyšším deficitem veřejných financí ve výši 14 % HDP, takže v r. 2021 i 2022 vláda musela deficit korigovat na 1,6 % HDP neboli 90 mld. CZK, resp. 0,5 % HDP a 47 mld. CZK. Singapur však dlouhodobě potřebuje zvýšit daňové příjmy, aby mohl investovat prostředky do stále nákladnější infrastruktury, zdravotnictví pro stárnoucí populaci, i do transformace na uhlíkově neutrální ekonomiku. K tomu má dopomoci zejména plánované zvýšení DPH ze současných 7 % na 9 % do r. 2024, přičemž se předpokládá, že na soukromou spotřebu toto bude mít jen mírný vliv, avšak do rozpočtu by mělo plynout navíc asi 70 mld. CZK. Zajištění balíčku vládní podpory pomůže vyrovnat negativní dopad na nízko a středně-příjmové domácnosti. Bude zavedena i nová daň z majetku – ta bude mít podobu dodatečné daně z nemovitostí a daně z luxusních vozidel; ovšem nedotkne se zdanění majetku nebo kapitálových zisků, které by znepřátelilo bohaté obyvatele a znepokojilo společnosti usídlené v zemi. Je tedy nepravděpodobné, že by to ohrozilo pozici Singapuru jako centra správy majetku. 

I když dluh Singapuru vůči HDP dosahuje 145,9 %, pro Singapur se nejedná o velký problém. Jedná se o „provozní půjčky“, které se používají na investice skrze suverénní investiční fond GIC (jeden z největších na světě) nebo investiční společnost Temasek Holdings, celkově je tedy Singapur silně věřitelský stát. Předpokládá se, že přebytek běžného účtu zůstane v letech 2022-26 značný a proobchodní politika země ještě posílí její pozici globálního obchodního uzlu. I proto se MAS, centrální banka Singapuru, snaží o dlouhodobé udržení kurzu SGD oproti USD, čemuž pomáhají i nadstandardně vysoké devizové rezervy (živené mimo jiné i příjmy ze značných investic GIC a Temasek Holdings). Přestože dodávky průmyslového zboží, včetně elektroniky a chemikálií oproti rychlému tempu růstu dosaženému v roce 2021 ochladnou, očekává se, že v roce 2022 zůstanou stabilní, a to díky silné poptávce z Číny a vyspělých ekonomik. Růst dovozu v roce 2022 jistě předstihne vývoz v důsledku rostoucí domácí poptávky a zvýšených nákladů na energie, což mírně sníží přebytek obchodu se zbožím. 


2.3. Bankovní systém

Dozor a kontrolu nad bankovním systémem provádí centrální banka Monetary Authority of Singapore (MAS), která zaručuje stabilitu a otevřenost systému, jež je nutná pro udržení pozice země jako obchodního světového uzlu. Úrokové sazby jsou nízké, na začátku roku 2022 šlo o 0,5 % s předpokladem mírného růstu.

V zemi je registrováno více než 200 bank, ty jsou dvou typů:

1) Nejčastější jsou tzv. „komerční banky„, které se dále dělí dle typu licence obdržené od MAS.

2) Tzv. „Merchant banks“ jsou banky, mezi jejichž náplň patří především obchodování na burze, s měnami a komoditami, a služby podnikům i pomoc mezinárodním transakcím.


Přehled hlavních singapurských bank:

  • The Development Bank of Singapore LTD (DBS): Banka byla založena singapurskou vládou v roce 1968. Dnes je DBS největší bankou v jihovýchodní Asii podle objemu aktiv a patří mezi největší banky v Asii, jejíž aktiva v roce 2019 dosahovala přibližně 10 bil. CZK.
  • Oversea-Chinese Banking Corp LTD (OCBC): Banka OCBC vznikla konsolidací tří bank v roce 1932. OCBC Bank disponuje aktivy ve výši více než 8 bil. CZK, což z ní činí druhou největší banku v jihovýchodní Asii podle výše aktiv a jednu z největších bank v asijsko-pacifickém regionu.
  • United Overseas Bank LTD (UOB): Banku založil v roce 1935 jako United Chinese Bank místní podnikatel Wee Kheng Chiang společně se skupinou podnikatelů čínského původu. Banka je třetí největší bankou v jihovýchodní Asii podle celkových aktiv.
  • Standard Chartered: Banka otevřela svou první pobočku v roce 1859 a je tak jednou z nejstarších nepřetržitě fungujících bank v Singapuru. Obhospodařuje aktiva v hodnotě přes 550 mld. CZK.
  • Citibank: Citibank zahájila činnost v Singapuru 1. července 1902. Tehdy se jmenovala International Banking Corporation (IBC) a byla první americkou bankou, která v Singapuru zřídila pobočku.

Bankovní trh je kompetitivní a poskytuje veškeré standardní i vyspělé produkty a služby, včetně široké nabídky společností vyvíjejících a poskytujících fintechové služby.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Singapuru je velice vyspělý, přehledný a předvídatelný. Základním pilířem singapurského daňového systému jsou (i) daň z příjmu právnických osob, (ii) daň z příjmu fyzických osob a (iii) daň z prodeje zboží a služeb (GST – Goods & Services Tax). Podrobnosti lze nalézt na stránkách Inland Revenue Authority of Singapore.

Daňový systém rozeznává dvě základní skupiny daní:

A) Daně přímé:

1. Daň z příjmu

 – právnických osob (corporate tax): 17 %

 – fyzických osob rezidentů 0 – 22 %, jedná se o progresivní daň, v plánu je zvýšení na 24 %

 – fyzických osob nerezidentů – sazby 15% a 22% podle druhu příjmů, v plánu je zvýšení na 24 %

2. Daň z nemovitostí

 – u průmyslových a obchodních objektů činí 10 %

 – u nemovitostí určených k bydlení (rezidentní) je daň stanovena na 4 % z hodnoty nemovitosti 

3. Daň ze sázek a loterií

 – 30 % z vyhrané částky

B) Daně nepřímé

1. DPH

 – daň z prodeje zboží a služeb GST (Goods, and Services Tax) – 7 % v r. 2022 se postupně zvedne na 9 % v r. 2024

2. Spotřební daň

 – sazba se liší podle druhu zboží (alkohol, tabákové výrobky, motorové dopravní prostředky, petrochemické produkty- benzín a motorová nafta).


Daňový systém Singapuru je stabilní a předvídatelný, pandemie COVID19 a investice do infrastruktury a zelené transformace si však vynucují vyšší příjmy do státního rozpočtu. Proto vláda zvyšuje DPH na 9 % v r. 2024, sazby z daně fyzických osob s nejvyššími příjmy až na 24 %, a některé změny danění nemovitostí a luxusních automobilů.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Singapur je 16. největším partnerem EU v oblasti obchodu se zbožím a 2. největším obchodním partnerem EU v rámci sdružení ASEAN v r. 2021. EU má se Singapurem značně kladné saldo obchodu se zbožím a službami, malý ostrovní stát je totiž obecně závislý na dovozu potravin, základních materiálů, ale i produktů a služeb. Singapur je též hlavním cílem evropských investic v Asii a 3. největším asijským investorem v EU (po Japonsku a Hongkongu). V r. 2021 se poprvé naplno projevila platnost dohody o volném obchodu mezi EU a Singapurem (EUSFTA) dojednaná od r. 2013, protože se ale jednalo o rok stále zasažený covidovými opatřeními, obchod s EU mírně stagnoval. V současnosti se též čeká na plnou ratifikaci dohody o ochraně investic mezi EU a SG (EUSIPA), dojednanou v r. 2018. 


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 27 721,6031 245,2028 894,4024 118,2027 259,90
Import do EU (mil. EUR) 17 672,1019 421,9017 993,6016 915,8015 596,40
Saldo s EU (mil. EUR) -10 049,5-11 823,3-10 900,8-7 202,4-11 663,5

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní vztahy se Singapurem se řídí zejména dle zapojení firem do dílčích částí obchodních řetězců. Velkou roli v obou směrech hraje elektronika, jak větší přístroje, tak i čipy, paměti a dílčí součásti. Z ČR se daří exportovat vozidla a jejich součástky. I díky tomu je bilance zahraničního obchodu pro ČR dlouhodobě kladná.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 107,58,110,110,6
Import do ČR (mld. CZK) 7,311,711,58,37,2
Saldo s ČR (mld. CZK) -34,13,4-1,73,4

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Singapur je závislý na dovozu, proto se snaží o co nejširší a nejrozmanitější dovozní řetězce. Jeho pozice na křižovatce světového obchodu zároveň znamená, že se o zemi zajímají exportéři z celého světa. Obecně vzato je co do celkové hodnoty významnější obchod s Asií nežli Evropou či USA, ovšem co do sofistikovanosti importovaných produktů a služeb může být situace jiná. Nejvýznamnější obchodní partneři jsou Čína a USA, nelze však opomenout sousední Malajsii a Indonésii.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 289 413,4318 614,8303 030,6294 317,3360 680,1
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 260 567,8295 319,5287 238,9263 315,6329 333,6
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 28 845,723 295,315 791,831 001,731 346,5

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Objem přímých zahraničních investic (PZI) v singapurském podnikovém sektoru na konci roku 2020 (novější data nejsou k dispozici) činil 2,1 biliony SGD, což představuje 11,3% nárůst oproti konci roku 2019. Tento nárůst byl způsoben především vyššími přímými zahraničními investicemi do vlastního kapitálu, které zahrnovaly splacený kapitál a připadající rezervy. Na konci roku 2020 vzrostly kapitálové investice přímých zahraničních investic oproti předchozímu roku o 12,7 % a tvořily většinu stavu přímých zahraničních investic v Singapuru (čisté mezipodnikové půjčky tvořily zbývajících 3,6 %). Nejvýznamnějšími investory jsou firmy ze Severní Ameriky (600 mld. SGD), hned v závěsu o 10 % méně je Evropa, z Asie pochází asi o dalších 15 % investic méně. Většina průmyslových odvětví zaznamenala ke konci roku 2020 růst stavu přímých zahraničních investic. Největší podíl přímých zahraničních investic v Singapuru si udrželo odvětví financí a pojišťovnictví s 1,2 biliony SGD, tj. 55,5 %, následovaly průmysl velkoobchodu a maloobchodu a zpracovatelský průmysl. Dohromady tato tři odvětví představovala 82,4 % stavu PZI na konci roku 2020.

Přímé zahraniční investice a obecně přítomnost českých firem v teritoriu není příliš významná.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Singapur a EU mají uzavřenou mezi sebou FTA (EUSFTA), která vstoupila v platnost v listopadu 2019, avšak její očekávaný impuls k nárůstu obchodní výměny byl limitován objektivní situací spojenou s pandemií COVID-19. EUSFTA se zabývá liberalizací obchodu, jedná se o obchodní dohodu „nové generace“ s ambiciózním a komplexním rozsahem. Zahrnuje oblasti jako je liberalizace cel, snížení necelních překážek obchodu a podpora služeb a investic. K dalším otázkám souvisejícím s obchodem patří například silnější ochrana některých zeměpisných označení na základě registru zeměpisných označení. Dohoda rovněž zajistí lepší přístup k možnostem zadávání veřejných zakázek.

V současnosti se též čeká na plnou ratifikaci dohody o ochraně investic mezi EU a SG (EUSIPA), dojednanou v r. 2018. Tato dohoda zahrnuje ochranu investic a řešení sporů v oblasti ochrany investic. Protože 12 členských států EU má se Singapurem již uzavřenou vlastní bilaterální dohodu o ochraně investic, neočekává se od této dohody okamžitý a razantní přínos, spíše jen nahrazení modernějšími a hlavně jednotnými ustanoveními o ochraně investic na úrovni EU.

Smlouvy s ČR

  • Dohoda o podpoře a ochraně investic, podepsána dne 8. 4. 1995, vstoupila v platnost 8. 10. 1995
  • Dohoda o zamezení dvojího zdanění, podepsána dne 21. 11. 1997, vstoupila v platnost 21. 8. 1998
  • Dohoda o bezvízovém styku, uzavřena formou výměny nót dne 8. 12. 1997, vstoupila v platnost dne 8. 1. 1998
  • Dohoda o letecké dopravě, podepsána dne 19. 1. 2009
  • Protokol, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu; podepsáno dne 26. 6. 2013

3.4. Rozvojová spolupráce

Singapur není příjemcem zahraniční rozvojové pomoci, sám se zaměřuje spíše na poskytování okamžité humanitární pomoci a budování kapacit.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Singapurská populace stárne a do r. 2030 se předpokládá, že až čtvrtina Singapurců bude v seniorském věku. Singapur proto plánuje stavbu nových nemocnic a domů pro seniory. Navíc investuje významné prostředky do zdravotní péče o své obyvatele, které už dosahují cca 4,5 % HDP a každoročně se zvyšují o asi 10 %. Příležitosti se nacházejí i v digitálních inovativních řešeních pro poskytovatele zdravotní péče, které by zefektivnily či zkvalitnily péči.

▶ ICT

Singapur („Silicon Valley Asie“) se vyznačuje vysokou digitalizací prakticky ve všech aspektech lidské činnosti, což skýtá možnosti pro kvalitní řešení na klíč, jež se prosadí v tvrdé konkurenci na trhu o hodnotě minimálně 700 mld. CZK. Zatímco vládními prioritami jsou smart cities a kybernetická bezpečnost, soukromé firmy mají zájem o R&D spolupráci, například v robotice, umělé inteligenci a zpracování dat. Banky a nebankovní instituce intenzivně rozvíjí finanční technologie budoucnosti.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Spotřeba potravin téměř 6 milionů Singapurců je z více než 90 % závislá na dovozu ze zahraničí. I proto je země pátým největším exportním trhem pro EU v Asii v potravinách a nápojích (v r. 2020 dosáhl výše 50 miliard CZK). Singapur též má kvůli celosvětové pandemii narušené dodavatelské řetězce, existuje tedy jedinečná příležitost pro vstup do Singapuru a celého jihoasijského regionu přes zemi s vysokou nákupní silou a ochotou experimentovat v potravinách i alkoholických výrobcích. Země chce tuto situaci řešit i skrze inovativní technologická řešení, což je další příležitostí pro české foodtech a argotech firmy.

▶ Obranný průmysl

Singapur je malá země, která si uvědomuje svou zranitelnost a snaží se držet poměr výdajů na obranu k HDP na 3 %, v přepočtu na obyvatele se jedná o 3. nejvyšší investice do armády na světě (po USA a Izraeli). V r. 2019 ohlásila vláda modernizační program, který do r. 2030 má zmodernizovat v podstatě všechny složky armády. Pro české společnosti se najde příležitost jak ve vojenském vybavení a technice, tak i moderních metodách výcviku.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Singapur je vysoce rozvinutý malý přímořský městský stát, který se cítí velmi ohrožen důsledky klimatické změny. Proto se vláda zavázala v rámci tzv. Green Plan k transformaci na bezuhlíkovou ekonomiku a klade důraz na inovativní řešení umožňující efektivnější nakládání s vodou i odpadem a jeho co nejvyšší míru recyklace, vše pak maximálně šetrné k životnímu prostředí.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Liberální, otevřený a byznysově orientovaný městský stát je jedním z významných uzlů mezinárodního obchodu. Z toho vyplývá, že země je obecně součástí globálních obchodních toků a převažující obchodní kultura odráží tuto skutečnost. Zatímco v obecné rovině i každodenní interakci se v zásadě nebude lišit od jiných vyspělých „západních“ zemí, je třeba brát v úvahu etnická specifika země ležící na spojnici kultur a obchodních cest Asie. Je nutné myslet na to, že mnoho transakcí a jednání lze provést online, na dálku, a očekává se tedy technologické know-how a důraz na efektivitu jednání.

4.2. Oslovení

Škála možností pro oslovení singapurských partnerů je poměrně široká. Je třeba vzít v úvahu, že Singapur leží v jednom z center světového obchodu a proto mnoho případů bude reálně součástí globálních procesů a toků domlouvaných v rámci nadnárodních korporátních struktur a dodavatelských řetězců, do nichž je třeba se zapojit jinde než v Singapuru. Každopádně pro navazování nových kontaktů lze vedle veletrhů, ať již mezinárodních anebo pořádaných v místě, využívat veškeré možnosti digitálního prostředí a různé neplacené i placené databáze. Ačkoli je byznysové prostředí zvyklé na jednání online, je třeba počítat s tím, že spíš dříve než později bude třeba osobní setkání, a to zejména pokud obchodní vztah má pokračovat delší dobu.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání se Singapurci se po formální stránce nijak zásadně neliší od zkušeností z jednání s partnery v Evropě, USA, respektive v globálních obchodních vztazích. Oblečení na běžných jednáních bývá uzpůsobené tropickému vlhkému počasí, tedy „business casual“, často jen kalhoty a košile či méně formální šaty u dam. Singapurci rádi jedí, takže místa schůzek i dary je možné plánovat i s tímto vědomím. Je třeba respektovat domluvené časy začátku i konce jednání a místa schůzek, plánovat dopředu a být velmi precizní a připravený při veškerém jednání. Snad jen jedinou větší odlišností od evropských a amerických partnerů je to, že není příliš běžné zvát obchodní partnery domů.

Určitá specifika jednání souvisí s typickým rysem vlastním regionu Jihovýchodní Asie, kterým je určitý dogmatismus a tvrdý obchodnický styl. To začíná už u dodržování hierarchie partnerů (správné pořadí oslovování, jednání se zástupcem na stejné úrovni, apod.), ale jde i o respektování (interních i státních) postupů, nařízení a standardů. Jakákoli snaha o nestandardní ujednání budící dojem obcházení předpisů či snad dokonce připomínající úplatek jsou tvrdě odmítány. V praxi však může jít i o určitou vyjednávací taktiku, kdy jsou navrhované změny nebo inovativní zakotvení vztahů odmítány s poukazem na závazné standardy či nutnost konzultací v rámci struktury obchodního partnera. Často může jít až o určitý jednostranný diktát, pramenící z mnohdy nevyrovnaných smluvních vztahů, kdy je místní hráč silnější subjekt (typicky vztah pronajímatel – nájemník, či malá zahraniční firma – velký distributor). Další rys, častý při jednání se Singapurci čínského původu, je posun v průběhu jednání, kdy na začátku je partner zdánlivě ochoten jednat o veškerých otázkách a naznačuje připravenost k ústupkům, aby pak ve fázi, kdy druhá strana projeví jasný zájem, respektive se dostane do situace, kdy má potřebu jednání uzavřít, přišla fáze tvrdého vyjednávání a téměř principiální neochoty jakýchkoli úlev. Obecným pravidlem veškerých jednání je ale přitom maximální formální zdvořilost a klidné vystupování bez jakýchkoli negativních emocí, nebo dokonce projevů nelibosti nebo zloby. Z toho ale též pramení časté „odmlčení se“ po určité době, které je třeba vykládat jako odmítnutí návrhu se zachováním tváře obou stran.

4.4. Komunikace

Obchodní komunikace se Singapurci se z pohledu Čechů asi nevyznačuje nějakými zásadními odlišnostmi. Komunikačním jazykem obchodu je zpravidla angličtina, která se od zahraničního partnera očekává na plynulé úrovni, jakkoli úroveň místních může kolísat. Standardními médii vedle e-mailu a klasického telefonu jsou pak v Asii všudypřítomné aplikace na chytrých telefonech, nejčastěji WhatsApp. I když se Singapurem je, na rozdíl od většiny jiných zemí regionu, možné dělat byznys i na dálku, osobní setkání, minimálně na počátku a v klíčových momentech vztahu, je však velmi přínosné až očekávané.

4.5. Doporučení

Žádná zvláštní doporučení nad rámec informací výše.

4.6. Státní svátky

Přesná data k nalezení na stránkách Ministry of Manpower. Pozor, některé svátky, pokud připadnou na víkend, se přesouvají na pondělí.


Nový rok: 1. 1.

Čínský nový rok: únor – první a druhý den prvního lunárního měsíce čínského kalendáře

Velký pátek: stejně jako v ČR

Svátek práce: 1. 5.

Hari Raya Puasa: muslimský svátek přerušení půstu po skončení ramadánu, řídí se lunárním kalendářem

Vesak: květen/červen, souvisí s prvním úplňkem měsíce tradičního měsíce Vesakha

Hari Raya Haji: svátek obětování, slaví se 10. dne měsíce dhú’l-hidždža lunárního islámského kalendáře

Den státnosti: 9. 8.

Deepavali (Diwali): indický svátek světel, dle lunárního kalendáře druhá polovina října či první polovina listopadu

Vánoce: 25. 12.


5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Singapur je otevřená ekonomika a vstup na místní trh z pohledu regulatorně administrativního je velmi jednoduchý. Založení společnosti je otázkou spíše hodin než dnů. Země je ostatně v tomto ohledu právem hodnocena na 1. místě v relevantním mezinárodním hodnocení. Právní systém (jakkoli jde o anglosaské „common law“) je velice transparentní, prostý korupce a nepředvídatelnosti, stejně tak tomu je i v případě celních procesů. Vysoké životní standardy ovšem zase na druhou stranu znamenají vyšší náklady na etablování se v zemi. Otázka distribučních procesů se odvíjí od charakteru dováženého zboží nebo podnikatelských aktivit. Obecně platí, že distribuční a prodejní kanály jsou zcela standardní jako kdekoliv v otevřených tržních ekonomikách. Mezi klíčové faktory ovlivňující prodej patří bezesporu cena a kvalita ale také respektování místních zvyklostí.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Za registraci firem v Singapuru odpovídá úřad „Accounting and Corporate Regulatory Authority (ACRA)“. Singapurský právní řád umožňuje obecně založení dvou základních podnikatelských jednotek:

  • A) Business: zřízení je upraveno předpisem „Business Registration Act“ (obdoba Živnostenského zákona), které pod pojmem „business“ rozumí jakýkoliv typ obchodní činnosti, finančního podnikání, řemesel, volného povolání a dalších aktivit provozovaných za účelem dosažení zisku. Toto podnikání je možno ve dvou následujících formách:
  • 1. Sole proprietorship: jedná se o podnikání ve vlastnictví jedné osoby nebo jedné společnosti.
  • 2. Partnership: jedná se o sdružení od 2 do maximálně 20 partnerů, obecně se stejnými právy. Doporučuje se uzavřít „smlouvu o partnerství“, která jasně definuje práva a povinnosti jednotlivých sdružených subjektů. „Business“ může být založen jak fyzickou nebo právnickou osobou s trvalým pobytem nebo adresou v Singapuru, tak zahraničními subjekty. Statutární orgán („manager“) takové podnikatelské jednotky musí být buď občanem Singapuru, nebo být osobou trvale žijící v Singapuru nebo vlastnící pracovní povolení – Employment Pass. Podrobnosti na stránce ACRA


  • B) Company: zřízení je upraveno předpisem „Companies Act“, součástí jména je obvykle přípona „Pte Ltd“ nebo „Ltd“. Singapurský právní řád rozlišuje následující typy těchto společností:
  • 1. Private company: počet držitelů majetkových podílů společnosti nepřevyšuje 50 (obdoba naší s.r.o.).
  • 2. Public company: počet držitelů majetkových podílů převyšuje 50, společnost může získávat kapitál upisováním svých akcií a prodejem svých dlužních úpisů.

5.3. Marketing a komunikace

Rovněž zde platí pravidla jako v kterékoliv vyspělé zemi. V Singapuru je velká konkurence u všech typů zboží a služeb a není lehké se prosadit. Proto patřičná propagace, v závislosti na typu dováženého produktu, je nutnou podmínkou pro obchodní úspěch. Do nákladů na propagaci je též třeba zahrnout náklady na lokalitu dle pravidla „čím prestižnější produkt tím prémiovější lokalita, kde se prodává“.

V Singapuru jsou na vysoké úrovni informační technologie a média, zejména e-commerce se stala praktickou součásti života singapurské populace. Proto jsou IT a média v Singapuru důležitým prostředkem pro propagaci, marketing a reklamu. Bez fungující a optimalizované webové stránky a ideálně i „appky“ je v Singapuru těžké se prosadit, proto existuje i několik úspěšných e-commerce platform, které na tomto faktu vydělávají. Nejviditelnější z nich je zřejmě Lazada.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Singapur jako stát, který se orientuje na výrobu s vysokou přidanou hodnotou a razí znalostní ekonomiku (mimořádná podpora vědy a aplikovaného výzkumu) má eminentní zájem na řádné ochraně duševního vlastnictví. Již v r. 2002 byl zřízen úřad Intellectual Property Office of Singapore (IPOS), který rychle dosáhl úrovně obvyklé ve vyspělých zemích. Zabývá se správou patentů, ochranných známek a zapsaných vzorů a vyvíjí informační a vzdělávací činnost. Spravuje také síť poskytovatelů služeb v oblasti duševního vlastnictví (Singapore network of Services Provider – SNIPS). Registrace obchodní známky je velmi rychlá, jde ji zařídit i skrze „appku“, pravidla jsou velmi transparentní a dobře vymahatelná. 

Bližší informace a kontakty lze najít na dobře zpracovaných stránkách IPOS.

5.5. Trh veřejných zakázek

Singapur je obecně zemí s velmi jasnými a transparentními pravidly. O vyhlašovaných veřejných zakázkách je možno získat informace zejména prostřednictvím internetu. O tendry se mohou ucházet i zahraniční společnosti, podmínkou je, aby taková společnost byla zaregistrována v registru kontraktorů, které se mohou účastnit tendrů. Ovšem pro úspěch v tendru se velmi doporučuje spojení s místním partnerem, a to za účelem poznání místních zvyklostí, pokrytí komunikace s odběratelem, následného servisu a případně i právních specifik celého procesu. Kvůli značné vzdálenosti od ČR se též místní partner vyplatí tím, že má možnost se opravdu tendrům věnovat, prezentovat produkty a služby v době, kdy je o ně zájem, a komunikovat s potenciálními zájemci.

Výběrová řízení zpracovávají profesionálové ze státního i soukromého sektoru. Jsou několikakolová a velmi přísná ohledně specifik i pravidel účasti. Webová stránka GeBIZ obsahuje základní informace o tendrech a registraci dodavatelů pro státní zakázky. České firmy ji mohou využít k získání informací o možnostech navázání spolupráce nebo k prezentaci své nabídky a poptávky.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky jsou zcela standardní jako v kterékoliv jiné vyspělé ekonomice, platební morálka singapurských firem se neodlišuje od platební morálky dalších asijských respektive západních zemí. Zastupitelský úřad zaznamenal v minulosti několik případů, kdy singapurské společnosti nesplnily své závazky vůči českým partnerům. Z tohoto důvodu se doporučuje využívat standardních finančních instrumentů (dokumentární akreditiv apod.).

Vzhledem ke vzdálenosti ČR a Singapuru a případným technickým problémům (jazykové problémy, možnosti předvolání apod.), které by mohly nastat při řešení případných obchodních sporů, doporučujeme každou obchodní operaci ošetřit i příslušným smluvním dokumentem, v rámci kterého bude specifikováno, jakým způsobem budou případné spory řešeny. V Singapuru fungují arbitrážní komise při profesních sdruženích nebo obchodních komorách, které řeší obchodní spory mezi firmami. Tato eventualita musí být písemně dohodnuta při uzavírání obchodních smluv.

Dojde-li k soudnímu sporu, jsou řešeny velmi rychle, včetně následné exekuce. Obvyklá doba trvání od podání žaloby k vynesení rozsudku a následné exekuci je několik týdnů. O rozhodnutích jako např. konkurs na firmu a vymazání firmy z registru je informována veřejnost v tisku i online.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané ČR mohou cestovat do Singapuru bez víza a zůstat v zemi po dobu 90 dnů. Povolení k pobytu vydané imigračními úřady je v tomto případě označováno jako tzv. „Social Visit Pass“. Toto povolení neopravňuje k získání zaměstnání v Singapuru ani k provádění jiné výdělečné činnosti na území státu. Rovněž singapurští občané mohou pobývat na území ČR 90 dnů bez potřeby víza. Před příjezdem do Singapuru  je třeba vyplnit online imigrační kartu (tzv. Arrival Card), jiná přihlašovací povinnost neexistuje.

Pro dotazy ohledně víz a o jejich případné prodloužení nad 90 dnů je nutno požádat příslušný úřad:

Immigration & Checkpoints Autority (ICA)

ICA Building

10 Kallang Road

Singapore 208718

+65 6391 6100

ICA_FEEDBACK@ica.gov.sg

ww.ica.gov.sg

Při pobytu v Singapuru je nutné absolutně respektovat všechny zákazy a omezení. Pokuty jsou přísné, rychlé a nedají se nijak „vyjednat“. Celní předpisy nedovolují dovoz drog a dalších omamných látek, žvýkaček, erotického zboží jakékoliv povahy, masných výrobků, zapalovačů napodobujících zbraně, cigaret (vyjma minimálního množství pro vlastní potřebu), žvýkacího tabáku a imitací výrobků tabákového průmyslu, alkoholu (pouze 1 litr destilátu), zbraní (včetně např. vystřelovacích nožů), petard, kopií publikací, videokazet, kompaktních disků a dalších výrobků podléhajících zákonům na ochranu duševního vlastnictví. Podrobná informace o dovozu zboží pro turisty je uvedena na stránkách ICA. Za porušení singapurských zákonů hrozí kromě tělesných trestů i mnohaleté tresty odnětí svobody, za pašování jakéhokoli množství drog se ukládá a provádí trest smrti.

Singapur je pro cizince bezpečný kdekoliv ve dne i v noci, riziko přepadení nebo krádeže je menší než v ČR.  Pro pohyb po městě je nejvhodnější použití taxíků (nejznámější je Comfort Del Gro), kterých je v Singapuru velké množství, případně aplikace Grab apod. Pronájem auta je velmi drahý a kvůli kompaktní rozloze země se nevyplatí. Spolehlivá a rozvinutá je totiž i MHD (metro MRT či autobusy), která se dá i použít pro dopravu z mezinárodního letiště Changi. Ubytování je drahé, ovšem na velice vysoké úrovni, stejně jako jakékoliv související služby. Placení bezhotovostně, ať již kartou či různými aplikacemi a elektronickými peněženkami, je standardem, hotovost se omezuje spíše na trhy s jídlem (tzv. hawker centra) či malé obchůdky.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Obecně lze konstatovat, že Singapur si ostře chrání svůj pracovní trh, přičemž v poslední době má tato ochrana vzrůstající tendenci. Na druhou stranu je ale nucen zahraniční pracovní sílu používat, což platí zejména u málo kvalifikovaných a fyzicky náročných profesí. Zaměstnávání cizinců závisí na typu práce, kterou mají vykonávat. Obecně lze říci, že maximálně kvalifikovaní zahraniční experti nemají problém se získáním pracovního povolení (tzv. Employment pass) a vláda naopak podporuje příliv zahraničních talentů. Pro méně kvalifikované zaměstnání je již větší problém dostat pracovní povolení (tzv. S-Pass). Je také třeba vzít v úvahu, že minimální měsíční mzda pro nové žadatele o Employment Pass a S-Pass se od září 2022 zvýší o 500 SGD, tedy ze současných 4 500 na 5 000 SGD pro EP (pro sektor finančních služeb bude laťka zvýšena na 5 500 SGD) a pro SP se zvýší z 2 500 na 3 000 SGD, resp. 3 500 SGD v případě finančního sektoru. Již teď je ohlášeno, že pro SP se opět limity zvýší v září 2023 a v září 2025. Zaměstnávání místních pracovníků zahraničními firmami se řídí „bodovým systémem“, který stojí zejména na poměru zahraničních pracovníků vůči místním. Od ledna 2024 se tento podíl sníží z 87,5 % na 83,3 %.

K získání pracovního povolení musí obvykle zaměstnavatel poskytnout záruky (detaily lze nalézt na webových stránkách Immigration & Checkpoints Authority, obecné podmínky získání zaměstnání v Singapuru lze najít na stránkách Ministry of Manpower). Zdravotní péče je na velmi vysoké úrovni a je možné ji využívat bez jakýchkoliv omezení, spoluúčast pojištěnce je odstupňovaná podle jeho příjmové kategorie. Podmínkou je obvykle přímá platba za provedené úkony, a to i v případě, že pacient má sjednáno zdravotní pojištění. Po ověření platnosti zdravotního pojištění dojde následně k vrácení složené zálohy na účet pacienta.

5.9. Veletrhy a akce

Singapur, coby obchodní hub, se etabloval i jako významné veletržní centrum a každoročně se zde odehrávají desítky akcí z různých oborů – viz přehled veletrhů pro rok 2022/23.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Singapuru

adresa:

47 Scotts Road

Goldbell Towers #11-02/03

228233 Singapore

Nejbližší zastávka metra MRT: Newton (modrá a červená linka)

Časový posun:

+7 hod zimní čas 

+6 hod letní čas

Úřední hodiny úřadu:

pondělí – pátek      09:00 – 16:00

E-mail: singapore@embassy.mzv.cz

Web: www.mzv.cz/singapore

Telefon: +65 679 710 50

Fax: +65 679 710 64

Nouzová linka (krizové situace mimo pracovní dobu):+65 901 164 11


CzechTrade a CzechInvest

adresa: sídlí v prostorách Velvyslanectví

Telefon: +65 6797 1057

E-mail: ladislav.graner@czechtrade.cz

Web: www.czechtradeoffices.com/en/sg

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie – tísňové volání: 999

Záchranná služba a hasiči: 995

24-hodinová linka pro turisty: 1800 736 2000 (příp. mimo Singapur +65 6736 2000)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

VLÁDA:

President

www.istana.gov.sg

Prime Minister’s Office

www.pmo.gov.sg

Ministry of Transport

+65 6270 7988
www.mot.gov.sg

Ministry of Industry and Trade

mti_email@mti.gov.sg
www.mti.gov.sg

Ministry of Sustainability and Environment

+65 6731 9000
www.mse.gov.sg

Ministry of Family and Social Development

1800 111 2222
www.msf.gov.sg

Ministry of National Development

+65 6222 1211
www.mnd.gov.sg

Ministry of Manpower

+65 6438 5122
www.mom.gov.sg

Ministry of Law

+65 6225 5529
www.mlaw.gov.sg

Ministry of Home Affairs

+65 6478 7010
www.mha.gov.sg

Ministry of Health

+65 6325 9220
www.moh.gov.sg

Ministry of Foreign Affairs

+65 6379 8000
www.mfa.gov.sg

Ministry of Finance

1800 226 0806
www.mof.gov.sg

Ministry of Education

+65 6872 2220
www.moe.gov.sg

Ministry of Defence

+65 6567 6767
www.mindef.gov.sg

Ministry of Culture, Community and Youth

+65 6338 3632
www.mccy.gov.sg

Ministry of Communications and Information

+65 6837 9655
www.mci.gov.sg


OBCHODNÍ KOMORY:

The Singapore Businesss Federation

+65 6827 6828
www.sbf.org.sg

Singapore Manufacturers‘ Federation

+65 6826 3000
www.smafederation.org.sg

Singapore International Chamber of Commerce

+65 6224 1255
www.sicc.com.sg

Association of Small and Medium Enterprises

+65 6513 0388
www.asme.org.sg

European Chamber of Commerce (Singapore)

+65 6536 1636
www.eurocham.org.sg

Central and Eastern European Chamber of Commerce (Singapore)

+65 6836 6681
ceec.org.sg





• Teritorium: Asie | Singapur | Zahraničí