MZV: Souhrnná teritoriální informace

Slovensko je svrchovaný, demokratický, právní stát. Éra novodobého Slovenska začíná 1. ledna 1993, kdy došlo k rozpadu Československa na dva nástupnické státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Slovensko je parlamentní demokracií s jednokomorovým parlamentem, který se nazývá Národná rada Slovenské republiky a má 150 poslanců. Hlavou státu je prezident/tka. Funkční období hlavy státu je 5 let.  Současnou hlavou státu je Peter Pellegrini, který byl dne 15. června 2024 inaugurován 6. prezidenem Slovenské republiky. Jeho současný mandát vyprší v červnu 2029.

Výkonnou moc má vláda.  Dne 30. září 2023 se konaly předčasné parlamentní volby, ve kterých zvítězila strana SMER – sociální demokracie. Tehdejší prezidentka  Zuzana Čaputová jmenovala dne 25. října 2023 předsedu vítězné strany SMER-SSD Roberta Fica premiérem Slovenské republiky.  

Slovensko je malá a otevřená ekonomika závislá na ekonomickém vývoji v Německu a okolních zemích. Slovenská ekonomika rostla nepřetržitě v letech 2010-2019. Slovenská ekonomika je závislá na průmyslu, ve kterém pracuje téměř 700 tis. lidí. Životně závislá je pak na automobilovém průmyslu. Ten vytváří téměř 13 % HDP a téměř polovinu průmyslové výroby. Slovensko je největším výrobcem osobních aut na světě v přepočtu na 1.000 obyvatel. V roce 2025 vyrobilo přes 1 mil. automobilů, což představuje  cca 200 nových osobních automobilů na 1.000 obyvatel. V zemi působí čytři automobilky (Volkswagen, Peugeot, KIA a Jaguar Land Rover) a více než 350 dodavatelů pro automobilový průmysl. Pátá automobilka Volvo, která je umístěna u Košic, má již v roce 2026 zahájit svou výrobu.  K dalším významným průmyslovým sektorům patří elektrotechnický průmysl, chemický průmysl a metalurgie. Významnou součást služeb tvoří centra podnikových služeb.

Slovensko je pro ČR 2. největší exportní trh po Německu a 4. největší obchodní partner (po Německu, Číně a Polsku). Vzájemná obchodní bilance je pro ČR dlouhodobě výrazně přebytková. Hlavními položkami českého vývozu na Slovensko jsou osobní automobily a jejich díly a součásti, telefony pro celulární a jiné sítě, elektřina, zařízení pro automatizované zpracování dat, léky, minerální oleje a potraviny. Ze Slovenska do ČR míří především osobní automobily a jejich díly a součásti, minerální oleje, výrobky ze železa a oceli a léky. Příležitosti pro české firmy na Slovensku existují především v následujících oblastech: automobilový průmysl, energetický průmysl, dopravní průmysl a infrastruktura, železniční a kolejová doprava, potravinářství a obranný průmysl. ČR je 2. největším zahraničním investorem na Slovensku – po Nizozemsku. Díky spolužití v jednom státě, blízké kultuře a téměř žádné jazykové bariéře jsou obě ekonomiky silně provázané. Češi aktuálně vlastní 14 668 firem na Slovensku a Slováci dokonce 16 097 firem v ČR.

Slovensko zaznamenalo v roce 2025 růst HDP o 0,8 %. Tempo růstu slovenské ekonomiky v roce 2025 bylo nejpomalejší za poslední tři roky.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Slovensko (333.94 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu je Slovenská republika.

Hlavou státu je prezident, který je volený v přímých volbách tajným hlasováním na 5 let. Prezident může být zvolen maximálně ve dvou po sobě následujících obdobích. Současným prezidentem je Peter Pellegrini, který nastoupil do úřadu po inauguraci dne 15. června 2024. Za prezidenta byl zvolen ve druhém kole přímé volby prezidenta dne 6. dubna 2024. 

Politickým uspořádáním je Slovenská republika parlamentní demokracie. Jediným ústavodárným a zákonodárným orgánem Slovenské republiky je Národní rada Slovenské republiky (NR SR). Zasedá v ní 150 poslanců, kteří jsou voleni na 4 roky. Volebním obvodem je celé Slovensko. 

Vrcholným orgánem výkonné moci je vláda Slovenské republiky.

Dne 26. 3. 2025 byl novým předsedou NR SR zvolen Richard Raši. 

Dne 25.10.2023 prezidentka SR jmenovala novou vládu SR v tomto složení:

Předseda vlády:                    Robert Fico  (Smer-SSD)

Místopředsedové vlády:

Ministr obrany:                       Robert Kaliňák (Smer-SSD)

Ministryně hospodářství:        Denisa Saková  (Hlas-SD)

Ministr životního prostředí:    Tomáš Taraba   (SNS)

Místopředseda vlády pro
Plán obnovy a eurofondy:      Tomáš Drucker (Hlas-SD)  

Ministr financí:                        Ladislav Kamenický (Smer-SSD)

Ministr dopravy:                     Jozef Ráž (Smer –SSD)

Ministr zemědělství:               Richard Takáč (Smer- SSD)

Ministr investic,
regionálního rozvoje
a informatizace:                      Samuel Migaľ (Hlas- SD)

Ministr vnitra:                         Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD)

Ministr spravedlnosti:             Boris Susko (Smer-SSD)

Ministr zahraničních věcí:       Juraj Blanár (Smer-SSD)

Ministr práce,
sociálních věcí a rodiny:         Erik Tomáš (Hlas-SD)

Ministr školství:                      Tomáš Drucker (Hlas-SD)

Ministr cestovního ruchu

a sportu                                  Rudolf Huliak (kandidoval za SNS)

Ministryně kultury:                 Martina Šimkovičová (SNS)

Ministr zdravotnictví:              Kamil Šaško (Hlas-SD)

1.2. Zahraniční politika země

Slovenská republika (SR) je od 1. ledna 1993 jedním z nástupnických států bývalého Československa. SR je nezávislý, svrchovaný, demokratický a právní stát. Zahraniční politika země je orientována euroatlanticky. Pro SR neexistuje lepší alternativa, která by při respektování a ochraně individuálních lidských práv a základních svobod nabízela svým občanům vyšší míru prosperity, bezpečnosti a společné ochrany sdílených hodnot. V zahraniční politice SR prosazuje univerzální hodnoty a zásady, jakými jsou svoboda, pluralitní demokracie, lidská práva a svoboda, spravedlnost, lidská důstojnost, solidarita, tržní ekonomika a mírové soužití národů. SR plně respektuje a prosazuje dodržování mezinárodního práva a mezinárodního pořádku, který je založený na mírovém soužití národů, mírovém řešení sporů mezi národy, územní celistvosti a politické nezávislosti států, jejich právu na individuální nebo kolektivní obranu a svobodné volbě být členem mezinárodních organizací.

Výchozím civilizačním, hodnotovým, geopolitickým a strategickým rámcem SR je členství v Evropské unii (EU) a Severoatlantické alianci (NATO). SR je považuje za nejlepší záruku pro obhajobu, ochranu a prosazování zahraničně politických a bezpečnostních zájmů země. Integrální součástí tohoto ukotvení je přesvědčení, že zahraniční politika začíná v sousedství. SR chce upevňovat dobré vztahy v bezprostředním, ale i v širším evropském sousedství. Strategickým zájmem SR zůstává stabilní, demokratická a prosperující Ukrajina.

Důležitým formátem regionální spolupráce zůstává Vyšehrádská spolupráce (V4), která v roce 2026 oslaví 35. výročí vzniku. Hlavním kritériem působení ve V4 je zohledňování zájmů SR a přínos ke společným evropským řešením. SR chce maximálně přispět ke zlepšení reputace V4 v rámci EU. Ve V4 usiluje o posilňování spolupráce v oblasti konektivity, bezpečnosti a ochrany, občanské společnosti a mezilidských vztahů. SR hodlá rozvíjet spolupráci v rámci Slavkovského formátu (SR, Česká republika a Rakousko). Jako klíčové oblasti spolupráce vidí SR agendu EU, infrastrukturu (dopravní, energetickou, digitální), hospodářskou obnovu a rozvojovou spolupráci. Prostor pro posílení sousedské spolupráce poskytuje také Iniciativa Trojmoří, kterou SR primárně vnímá jako komplementární platformu spolupráce v rámci EU při budování společných infrastrukturních projektů v dopravě, energetice a digitalizaci na ose sever – jih.

Členství v EU a NATO je strategickým zájmem SR. Vyjadřuje geopolitické ukotvení země, znásobuje její zahraničně politický vliv a je nejefektivnějším způsobem zabezpečení prosperity a bezpečnosti SR. Důležitou součástí tohoto úsilí je rozvoj úzké bilaterální spolupráce, partnerství a spojenectví s členskými zeměmi EU a NATO. SR podporuje rozvoj společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Současně podporuje další rozvoj strategické spolupráce mezi EU a NATO. Základním předpokladem z pohledu SR je, aby pokrok EU v oblasti bezpečnosti a obrany působil synergicky s kroky NATO při zachování jejich komplementarity a vyhýbání se duplicitám a byl efektivním příspěvkem k celkovému posilnění bezpečnosti v euroatlantickém prostoru. Stabilita ve východním a jižním evropském sousedství souvisí s bezpečností a prosperitou SR. EU by dle SR měla být aktivně přítomná v obou regionech a neměla by dopustit vznik geopolitického vakua. Pro země Východního partnerství je dle SR akutní prioritou zabezpečení respektování mezinárodního práva a stabilizace bezpečnostní situace v regionu. SR podporuje integraci zemí západního Balkánu do EU. Dlouhodobou prioritou slovenské zahraniční politiky je podpora efektivního multilateralismu, jehož základním pilířem je OSN.

1.3. Obyvatelstvo

K 31.12.2025 měla Slovenská republika (SR) celkem 5 409 407 obyvatel. Počet obyvatel meziročně klesl o více než 10 tis. osob.  Hlavním důvodem poklesu byl přirozený úbytek obyvatelstva. V roce 2025 se v SR narodilo 42 tis. dětí a zemřelo téměř 54 tis. osob. Přirozený úbytek obyvatelstva představoval přes 11 tis. osob a byl způsoben především sníženou porodností. Hrubá míra porodnosti se na Slovensku dostala v roce 2025 na nejnižší úroveň za posledních 100 let.

V roce 2025 se na Slovensko přistěhovalo za účelem trvalého pobytu téměř 6,4 tis. osob a vystěhovalo se přes 4,9 tis. osob. Migrační saldo zůstává dlouhodobě v kladných číslech.

Etnické složení obyvatelstva: národnost slovenská (84,57 %), maďarská (7,62 %), romská (1,22 %), česká (0,54 %), rusínská (0,37 %). Podíly ostatních národností jsou menší než 0,2 %. 

Hustota zalidnění na Slovensku dosahuje 111,33 osob na 1 km2.

Míra zaměstnanosti SR v roce 2025 zůstala na stejné úrovni jako v roce 2024, tedy na hodnotě 78,1 %. Počet osob pracujících v zahraničí se oproti roku 2024 zvýšil o  3,5 % na 121 tis. osob.

Počet pracujících v SR v roce 2025 meziročně snížil o více než 10 tis. osob (+ 0,4 %) na 2,61 mil. osob

Vývoj zaměstnanosti pozitivně ovlivnil zejména přírůstek pracujících ve službách.

Náboženské složení obyvatelstva: římskokatolické (55,8 %), evangelické (5,3 %), řeckokatolické (4 %). Druhou nejpočetnější skupinou jsou obyvatelé bez náboženského vyznání – téměř 1,3 mil. obyvatel (23,8 % ).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Slovenská ekonomika, měřena vývojem hrubého domácího produktu (HDP), vzrostla v roce 2025 meziročně o 0,83 %. Tempo jejího růstu bylo nejpomalejší za poslední tři roky. Nominální objem HDP v běžných cenách dosáhl v roce 2025 téměř 136,8 mld. EUR. Ve stálých cenách objem HDP dosáhl 105,1 mld. EUR. Podle slovenských statistik hrubý domácí produkt (GDP/ per capita) v roce 2025 dosáhl  28,500 USD.

Hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně  pouze o 0,3 %.  Nejvýraznější vliv měl růst průmyslu o 1,6 %. V rámci průmyslových odvětví rostla nejrychleji výroba kovů o 4 %.  Výroba dopravních prostředků, která  tvoří největší podíl na  průmyslové výrobě, se udržela jen těsně nad nulou, a její vliv na celkový výsledek byl výrazně oslaben.   

Oproti roku 2024, kdy spotřeba domácností byla na úrovni 3,8 %, se v roce 2025 růst spotřeby domácností, zejména vlivem konsolidačních opatření, výrazně zpomalil na 0,4 %. Spotřeba veřejné správy vzrostla meziročně pouze o 1,1 %, zatímco v roce 2024 vzrostla o 4 %. 

K výkonu slovenské ekonomiky v roce 2025 pozitivně přispěl i mírný růst v zahraničním obchodě. Export produktů a služeb byl meziročně vyšší o 4 % a  dovoz produktů a služeb o 3,7 %.  Zahraničně obchodní obrat mělo Slovensko v roce 2025 záporný na úrovni necelých 210 mil. EUR.

Slovenská ekonomika je výrazně zaměřená na průmysl, který zaměstnává téměř 700 tis. lidí. Ekonomika je životně závislá na automobilovém průmyslu. Ten vytváří 13,9 % HDP a tvoří téměř polovinu exportu i průmyslové výroby. Na Slovensku jsou čtyři automobilky (pátá Volvo v Košicích se již připravuje ke spuštění vbýroby) a více než 350 dodavatelů pro tyto automobilky. Na Slovensku se v roce 2025 vyrobilo necelých 1,1 mil. automobilů. V porovnání s rokem 2024 jde o nárůst o 75 tis. automobilů.

K dalším významným průmyslovým sektorům patří elektrotechnický a chemický průmysl a metalurgie.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Deficit státního rozpočtu v roce 2025 dosáhl 6,109 mld. EUR. Příjmy státního rozpočtu dosáhly 27,254 mld. EUR a výdaje činily 33,362 mld. EUR. Celkové hospodaření státního rozpočtu v roce 2025 vykázalo meziroční zlepšení o 170 mil. EUR.

Daňové příjmy činily 20,654 mld. EUR. Nejvýraznější objem představovala daň z přidané hodnoty, a to na úrovni 10,712 mld. EUR.  Fyzické osoby odvedly na dani z příjmů 4,162 mld. EUR. Právnické osoby odvedly daň z příjmu ve výši 4,619 mld. EUR. Hodnota spotřební daně dosáhla 2,760 mld. EUR.

Deficit veřejné správy SR v roce 2025 dosáhl  6,09 mld. EUR, což představuje 4,45 % HDP. Deficit veřejné správy SR se  tak  během roku 2025 snížil o 876 mil. EUR. V předcházejícím roce 2024 stát hospodařil s deficitem 6,96 mld. EUR (po aktualizaci), což představovalo 5,3 % hrubého domácího produktu SR.

Státní dluh SR v roce 2025 dosáhl 83,96 mld. EUR, což představuje 61,39 % HDP. Hodnota státního dluhu meziročně stoupla o 6,22 mld. EUR.

Hrubá zahraniční zadluženost SR k 31.12.2025 dosáhla 137,8 mld. EUR, z toho vláda tvořila 47,7 mld. EUR a centrální banka 27,8 mld. EUR.

Běžný účet platební bilance k 31. 12. 2025 skončil deficitem ve výši 4,991 mld. EUR, z toho za zboží činil deficit 0,254 mld. EUR, přičemž služby měly aktivní bilanci 0,3347 mld. EUR a primární výnosy zápornou bilanci 3,858 mld. EUR. 

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém tvoří centrální banka, komerční banky, pobočky zahraničních bank a specializované státní banky. Banka je právnická osoba se sídlem na území SR založená jako akciová společnost, nebo státní příspěvkové ústavy. Jsou to subjekty, které přijímají vklady a poskytují úvěry a mají na výkon těchto činností udělenou bankovní licenci. 

Zákon o  bankách a o změně a doplnění některých zákonů 483/2001 Z.z., ve znění účinném od. 1.9.2025, upravuje vztahy související se vznikem, s organizací, řízením a se zánikem bank se sídlem na území SR. Základní podmínkou pro udělení bankovní licence je peněžní vklad do základního jmění banky minimálně ve výši 16,6 mil. EUR. Bankovní licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou právnickou osobu a ani nepřechází na právního nástupce.  

Centrální bankou SR je Národní banka Slovenska (NBS). Od 1. ledna 2009 je NBS součástí Evropského systému centrálních bank. Hlavním úkolem NBS je udržovat cenovou stabilitu. Guvernérem NBS je od 1. 6. 2019 bývalý ministr financí Peter Kažimír. Guvernér má šestileté funkční období.

Koncem roku 2025 působilo na Slovensku celkem 25 bankovních domů. Kromě centrální banky je to 10 komerčních bank a tři stavební pojišťovny, které mají zároveň sídlo na Slovensku. Formou pobočky zahraniční banky na Slovensku funguje 14 bankovních domů. Podle předběžných údajů NBS bankovní sektor na Slovensku dosáhl v roce 2025 čistý zisk 1,06 mld. EUR. V meziročním porovnání to představuje pokles o 2,1 %. Podíl zahraničního kapitálu na upsaném jmění bank představuje cca 94 % z celkového jmění bank působících na Slovensku. 

Od 1.4.2025 začala platit nová daň z finančních transakcí. Tato daň se vztahuje na různé finanční operace, jako jsou bankovní převody, výběry hotovosti, platby kartou nebo přeúčtování nákladů. Tato daň se týká všech podnikatelů: jak právnických osob, tak i fyzických osob – podnikatelů. Sazba daně činí 0,4 % z odcházející transakce, přičemž maximum na jednu transakci je 40 EUR.

2.4. Daňový systém

Od 1. ledna 2025 nabyla účinnosti série změn v rámci konsolidačních opatření připravených vládou s cílem snížit deficit veřejných financí SR.  

Základní sazba daně z příjmu fyzických osob je 19 % pro základ daně do 4 036,79 EUR/měsíčně. V případě, že základ daňe přesáhne tuto hranici, z části nad stanovený limit se platí 25 % daň.

Daň z příjmu právnických osob – 21 % při výši příjmů přesahujících 100 tis. EUR a nepřesahujících 5 mil. EUR, snížená sazba 10 % pro roční zdanitelný výnos do 100 tis. EUR eur a nová sazba 24 % při výši zdanitelných příjmů přesahujících 5 mil. EUR.

Snížila se srážková daň na dividendy vyplácané fyzické osobě  z 10 % na 7 %.

Odvody na sociální a zdravotní pojištění: 

– zaměstnanec odvádí 13,4 % z hrubé mzdy (9,4 % sociální, 4 % zdravotní pojištění),
– zaměstnavatel odvádí 36,2 % z hrubé mzdy zaměstnance (25,2 % sociální, 11 % zdravotní). Od ledna 2025 výše maximálního vyměřovacího základu  pro výpočet sociálních odvodů je v hodnotě 15 730 EUR.

Od ledna 2026 se maximální  vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální  pojištění zvýšil na 16 764 EUR, z toho maximální pojistné zaměstnance na 1 575,81 EUR

Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance dále úrazové pojištění ve výši 0,8 % z vyměřovacího základu zaměstnance.

V rámci konsolidačních opatření došlo od 1. ledna 2025 ke změnám sazeb DPH.

Základní sazba DPH ve výši 20 % se zvýšila na 23 %. Snížené sazby DPH jsou ve výši 5 % a nově zavedená sazba snížené DPH ve výši 19 % místo původní sazby 10%. 

Od 1.1.2025 se speciálně zdaňují slazené nápoje:

sazba daně 0,15 EUR/ litr (pro slazené nealko nápoje určené k přímé konzumaci), sazba 1,05 EUR/litr (pro balené koncentrované látky s přídavným cukrem, vyžadující přípravu před konzumací) a sazbou 2,10 EUR/litr se zdaňují balené slazené nealko nápoje a balené koncentrované látky s obsahem kofeinu přes 150mg/litr. Při vyšším obsahu je zdanění 8,60EUR/litr.

Od 1. 4. 2025 byla pro právnické osoby a fyzické osoby jakožto podnikatele zavedena transakční daň na bankovní převody ve výši  0,4 % za bankovní transakci  s maximálním poplatkem ve výši 40 EUR. U této daně došlo a dochází k úpravám s tím, že od ledna 2026 došlo k osvobození fyzických osob – podnikatelů od placení této daně.

Od 1. ledna 2026 se zvýšil odvod zaměstnance na zdravotní pojištění ze 4 % na 5 %.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Za rok 2025 vývoz meziročně vzrostl o 2,4 % (CZK), resp. o 4,3 % (EUR) a Slovensko skončilo opět na druhé pozici mezi našimi vývozními destinacemi (v roce 2024 skončilo na třetí pozici). Dovoz ze Slovenska vzrostl (CZK index 101,1) resp. (EUR index 102,9). V importu i obratu zůstává Slovensko na 4. příčce. Obchodní bilance je i nadále pro ČR vysoce aktivní.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Dle údajů Statistického úřadu SR největším obchodním partnerem pro slovenské exportéry zůstaly i v roce 2025 země EU, kam směřovalo 78 % slovenského exportu. Dovoz z členských zemí EU tvořil přes 63 % slovenského dovozu. Vývoz do zemí EU se meziročně zvýšil o  více než 4 % a dovoz ze zemí EU meziročně vzrostl o  více než 2 %. Vývoz do zemí mimo EU byl meziročně vyšší o 1 % a dovoz vzrostl opřibližně 7 %. V obchodování se zeměmi EU dosáhla SR za rok 2025 přebytek přes 18 mld. EUR, což představuje meziroční nárůst o cca 2 mld. EUR. Obchod se zeměmi mimo EU skončil schodkem ve výši téměř 16 mld. EUR.  

Podle slovenských statistik obchodování SR s ČR skončilo pro Slovensko aktivní bilancí ve výši 3,5 mld. EUR. Dovoz z ČR zůstal v roce 2025 na téměř stejné úrovni, jako v roce 2024, a slovenský vývoz do ČR se meziročně zvýšil o 6,5 %. Celkový obchodní obrat SR s ČR podle statistik Statistického úřadu SR dosáhl hodnoty 24 mld. EUR.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

K hlavním obchodním partnerům SK mimo EU patřila i v roce 2025 Čína. Dle údajů Slovenského statistického úřadu dovoz z Číny dosáhl hodnoty 8,4 mld. EUR s meziročním nárůstem o 11,2 %. Vývoz do Číny dosáhl hodnoty 1,8 mld. EUR a představoval 72,4 % vývozu z roku 2024.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice (PZI) na Slovensku

Z Národní banky Slovenska jsou prozatím k dispozici pouze údaje o celkovém stavu PZI ve SR za rok 2024. Podle těchto údajů PZI na Slovensku na konci roku 2024 dosáhly hodnoty 59,303 mld. EUR, z toho z České republiky celková hodnota PZI dosáhla 8,696 mld. EUR. Z celkových 59,303 mld. EUR jsou PZI z Evropy v objemu 54,725 mld. EUR.

Největším přímým zahraničním investorem je dlouhodobě Nizozemsko s celkovou hodnotou investic 15,383 mld. EUR, což představuje 25,9 % celkových PZI. 

Druhým největším investorem rovněž v roce 2024 byla Česká republika s objemem PZI 8,696 mld. EUR. Česká republika je zároveň zemí, kam slovenské firmy nejvíce investují (2,868 mld. EUR). Čeští podnikatelé kontrolují na Slovensku 14 668 subjektů. Celkový kapitál, který čeští podnikatelé ve zdejších firmách ovládají, dosáhl hodnoty 2,6 mld. EUR. 

Třetím největším investorem na Slovensku bylo Rakousko s celkovým objemem PZI v hodnotě 7,864 mld. EUR. 

Směřování PZI i jejich rozdělení dle sektorů v SR je prozatím k dispozici pouze za rok 2023.

Dle těchto dostupných statistik z PZI za rok 2023 v celkovém objemu 60,08 mld. EUR směřovaly investice především do Bratislavského kraje, a to ve výši 40,113 mld. EUR (66 % z celkových PZI ) a do Žilinského kraje ve výši 4,759 mld. EUR.

Z celkových PZI v objemu 60,08 mld. EUR směřovalo do průmyslové výroby celkem 19,219 mld. EUR, z toho do výroby kovů 5,798 mld. EUR a do  výroby motorových vozidel 5,159 mld. EUR. Druhou v pořadí byla oblast finančních a pojišťovacích služeb, kam směřovalo celkem 15,230 mld. EUR. 

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Slovenská republika (SR) a dalších 9 států včetně ČR podepsala s členskými zeměmi EU Smlouvu o přistoupení k EU dne 16. 4. 2003 v Athénách. Národní rada SR vyslovila se smlouvou souhlas dne 1. 7. 2003. Prezident SR smlouvu ratifikoval dne 26. 8. 2003. Smlouva vstoupila v platnost dne 1. 5. 2004.

Vzájemný obchod mezi SR a členskými státy EU probíhá bez cel, množstevních kvót, přirážek, certifikátů, licencí, různých formulářů i hraničních kontrol. Vstupem do EU se tedy vzájemný obchod zintenzivnil.

Smlouvy s ČR:

Smluvní základnu v ekonomické a obchodní oblasti mezi Českou republikou (ČR) a Slovenskou republikou (SR) tvoří následující smlouvy:

– Smlouva mezi ČR a SR o vzájemném zaměstnávání občanů, v platnosti od 3.5.1993, sdělení 227/1993 Sb.m.s.

– Smlouva mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení, v platnosti od 3.5.1993, sdělení 228/1993 Sb.m.s.

– Smlouva mezi ČR a SR o spolupráci a vzájemné pomoci v oboru celnictví, v platnosti od 6.6.1996, sdělení 200/1996 Sb.m.s.

– Smlouva mezi ČR a SR o společném postupu při dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi ČR a SR a jeho přechodu na ČR a SR, v platnosti od 22.5.2000, sdělení 63/2000 Sb.m.s.

– Smlouva mezi ČR a SR o ulehčení pohraničního odbavování v silniční, železniční a vodní dopravě, v platnosti od 12.3.2001, sdělení 24/2001 Sb.m.s.

– Smlouva mezi ČR a SR o poskytování a úhradě zdravotní péče, v platnosti od 1.4.2001, sdělení 48/2001 Sb.m.s.

– Smlouva mezi ČR a SR o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, v platnosti od 14.7.2003, sdělení 100/2003 Sb.m.s.

3.4. Rozvojová spolupráce

Slovenská republika (SR) není příjemcem rozvojové pomoci, ale jejím poskytovatelem. Rozvojovou spolupráci SR upravuje zákon č. 392/2015 Z.z.

Koordinátorem poskytování rozvojové pomoci je Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí SR. Realizátorem rozvojové spolupráce je několik státních institucí, např. Slovenská agentura pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (SAMRS), Ministerstvo financí SR, Ministerstvo vnitra SR a Ministerstvo životního prostředí SR.

Pod logem SlovakAid se realizují rozvojové projekty v zemích Afriky, Asie i Evropy.  

Mezi programové země rozvojové spolupráce SR patří Gruzie, Moldavsko a Keňa.

Dle dostupných, zatím předběžných údajů, poskytlo Slovensko v roce 2025 celkovou oficiální rozvojovou pomoc v objemu 177,6 mil. EUR (199,9 mil. USD), což bylo přibližně ve stejné výši jako v roce 2024. Podíl na HND představoval 0,13 %. Bilaterální pomoc představovala 26,03 mil. EUR (28,98 mil. USD) a multilaterální 151,54 mil. EUR (170,92 mil. USD).

Největším příjemcem bilaterální ODA SR byla Ukrajina v objemu 8 mil. EUR (9,03 mil. USD).

V rámci multilaterální rozvojové pomoci se jedná o příspěvky SR do OSN, EU, WTO a dalších multilaterálních organizací. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Slovensko je pro ČR dlouhodobě významným exportním trhem a nabízí řadu příležitostí nejen v námi uvedených perspektivních oborech.

▶ Dopravní infrastruktura

Veřejná osobní doprava tvoří pouze jednu čtvrtinu z celkového podílu osobní dopravy na Slovensku. Právě z důvodu zmírňování negativních ekologických dopadů individuální automobilové dopravy je cílem zvýšení atraktivity veřejné osobní dopravy prostřednictvím modernizace a rekonstrukce infrastruktury pro veřejnou dopravu, včetně zabezpečení ekologického a nízkopodlažního vozového parku. Vedle modernizace vozového parku se další vývoj v silniční dopravní infrastruktuře orientuje na budování inteligentních dopravních systémů. Na modernizaci klíčové silniční infrastruktury je v operačním programu Obnovy a odolnosti Slovenska vyčleněno celkem 2,2 mld. EUR. Rok 2026 má být na slovenských silnicích a dálnicích přelomovým rokem. Plánuje se dokončení 22 kilometrů nových dálnic a rychlostních silnic. Nejvýznamnějším projektem má být obchvat města Ružomberok, který je ve výstavbě již od roku 2013. Přibližně 15 kilometrový úsek je již v poslední fázi dokončení. V roce 2026 by mělo být na Slovensku přes 48 % autobusů i trolejbusů ekologických, přičemž v rámci ekologizace dopravy se aktuálně Slovensko orientuje na autobusy s vodíkovým pohonem. 

▶ Železniční sektor

Železniční infrastruktura na Slovensku má relativně hustou síť, nicméně, její technická úroveň výrazně zaostává za vyspělými zeměmi. Prioritou je postupné rozšiřování železničních tratí a s tím související nezbytná modernizace vozového parku, přičemž na jeho obnově se již významně podílí čeští výrobci kolejových vozidel. Slovensko rovněž deklaruje svůj záměr další liberalizace dopravy, vedle obnovy vozového parku v silniční i železniční dopravě se zda naskýtají příležitosti pro vstup soukromých dopravců. Rok 2025 byl pro Železnice Slovenské republiky označen jako jeden z nejintenzivnějších období v modernizaci železniční infrastruktiury za poslední léta.

▶ Energetika

Slovensko je v současnosti ve výrobě elektrické energie soběstačné.  V roce 2025 se na Slovensku vyrobilo celkem 29,816 TWh elektrické energie. Slovensko v roce 2025 exportovalo elektřinu v objemu 18,319 TWh, přičemž import elektřiny se zvýšil ze 14,457 TWh v roce 2024 na 15,966 TWh v roce 2025. Slovensko nejvíce elektřiny dováželo z ČR a z Polska. Z ČR byl import v objemu 10,5 TWh a z Polska cca 4,8 TWh. V elektroenergetice patří mezi příležitosti zvýšení kapacity přeshraniční přenosové soustavy kvůli plánovanému spuštění nových reaktorů v jaderné elektrárně v Mochovcích o výkonu 2 x 471 MW. Slovenská vláda schválila výstavbu další jaderné elektrárny, která výrazně přispěje k celkové výrobě čisté elektrické energie na Slovensku. Očekává se, že poptávka po elektrické energii ve Slovenské republice do roku 2040 vzroste dvojnásobně. Další potenciál představuje výstavba bateriových úložišť elektrické energie nebo instalace zařízení využívající obnovitelné zdroje energie (větrné parky, solární elektrárny) a výroba vodíku s pomocí přebytkové elektřiny z jaderných elektráren. Příležitosti nabízí rovněž budování nabíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny, budování inteligentních řešení (automatizace, big data nebo smart sítě). Transformace regionu Horní Nitra po skončení těžby uhlí v roce 2023 nabízí příležitosti v projektech spojených s využitím geotermální energie.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Slovensko následuje trend enormního zvyšování výdajů na obranu, již v roce 2024 vydalo požadovaných 2 % HDP. Připravuje nákup nových obrněných transportérů, nadzvukových stíhaček, houfnic, vrtulníků, moderních radarů a dalších produktů. Ministerstvo obrany SR plánuje v průběhu následujících 10ti let investovat do modernizace armády 9 mld. EUR. Připravuje významné projekty na modernizaci pozemních sil a podzvukového letectva, které představují výraznou příležitost pro uplatnění produktů české provenience, jako jsou např. podzvukové letouny, nákladní vozidla, ruční palné zbraně, ale i celá řada dalších. Česká i Slovenská republika mají zájem o užší spolupráci svých armád a sjednocení výzbroje pro zvýšení vzájemné součinnosti a bojových schopností. Úspěšná spolupráce v obranném průmyslu probíhá při výrobě ručních zbraní, munice a rádiových navigačních systémů. Značný potenciál má rovněž budoucí spolupráce ve výrobě, opravách a servisu vojenské techniky.

▶ Automobilový sektor

Automobilový průmysl je hnací silou slovenské ekonomiky, přičemž se na HDP Slovenska podílí 10%.V současnosti voří automobilový sektor na Slovensku 4 automobilky, 350 dodavatelů a agregovaně tento sektor zaměstnává 261 tisíc lidí. Slovensko je největším výrobcem automobilů na obyvatele na světě na počet obyvatel. Dochází také k rozvoji elektromobility, v roce 2030 by mělo na Slovensku jezdit podle odhadu 30 – 40 tisíc elektrických aut. Na Slovensko přichází již pátá automobilka (Volvo Cars), která bude od roku 2026 vyrábět u Košic 250 tisíc elektromobilů ročně. V roce 2025 se na Slovensku vyrobilo 1,1 mil. automobilů, což představuje meziroční nárůst o 75 tis. aut.

▶ Zemědělství a potravinářství

Potravinová soběstačnost na Slovensku se dlouhodobě pohybuje na úrovni 40 %, každý pracovní den přijíždí do země přes 1000 kamionů s potravinami. Obdobná situace je i na pultech obchodních řetězců, které sice propagují slovenské potraviny, ale v konečném důsledku jich nabízejí málo, podobně na úrovni 40 %. Slovensko nabízí nadále velké příležitosti při budování jatek, mrazíren, konzerváren, zavlažovacích zařízení a zpracovatelských kapacit pro zeleninu a ovoce. Na Slovensku je nedostatek zpracovatelských kapacit pro maso, zeleninu i ovoce a ty existující potřebují modernizaci. Konzervárenský průmysl v zemi téměř zmizel. Slovensko nezbytně potřebuje investice do prvovýroby a zpracování mléka. Stav v oblasti mléčného sektoru je alarmující a dokonce hrozí, že nebude produkovat a zpracovávat mléko již po roce 2028. Dovoz potravin na Slovensko dosáhl v roce 2025 hodnoty přibližně 3 mld. EUR. 

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Slovensko, jako malá země silně ekonomicky závislá na automobilovém průmyslu, se začíná výrazněji orientovat i na podporu vědy, výzkumu, inovací a vzdělávání. Do rozvoje a využití lidského kapitálu hodlá v nejbližších letech investovat 2,6 mld. EUR. Slovensko prozatím nemá přesně definovanou vizi a dlouhodobé strategické cíle, z nichž by vycházela politika a investice v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovací. V zemi také chybí vědeckovýzkumná centra. Příležitosti pro české firmy se tak na Slovensku otevírají nejen v modifikovaném automobilovém průmyslu a výše zmiňované ochraně klimatu a životního prostředí, ale také v dalších oblastech, jako jsou např. úsporná energetická řešení, digitalizace výroby a státní správy a další.

Trendy

Slovensko plánuje v nejbližších letech výrazně zvýšit podporu výzkumu, vývoje a inovací s cílem vytvořit lépe placené pracovní místa a posílit konkurenceschopnost ekonomiky. Vláda SR schválila v květnu 2026 Akční plán Národní strategie výzkumu, vývoje a inovací na léta 2026-2028. Slovensko v té souvislosti plánuje zvýšit investice do výzkumu a vývoje na dvě procenta HDP. Jednou z hlavních priorit má být rozvoj umělé inteligence a robotiky. Podpora se bude týkat průmyslu, zemědělství a moderních zdravotnických technologií.  

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Slovensko je pro ČR nejbližší zahraniční partner pro obchodní jednání.

Čeští obchodníci se na Slovensku domluví bez problémů česky. Jedinou výjimkou jsou zahraniční manažeři působící ve slovenských firmách.

Češi a Slováci mají velmi blízkou kulturu a četné rodinné vazby z éry společného státu. Po rozpadu Československa ke dni 31.12.1992 pokračuje promíchávání obou národů.

V ČR studuje velké množství Slováků (především v Brně), kteří v naší zemi ve velké míře po ukončení studií zůstávají pracovat a zakládají manželství s našimi občany. V kultuře obchodních jednání nejsou výrazné či významné rozdíly mezi ČR a SR.

4.2. Oslovení

Slovensko je pro většinu českých firem a podnikatelů první volbou pro export. Je to dáno geografickou, jazykovou, kulturní i politickou blízkostí. České firmy se mohou se svými budoucími obchodními partnery setkat na veletrhu, podnikatelském fóru, firemní prezentaci či jiných příležitostech na Slovensku i v ČR. Oslovení potenciálního obchodního partnera probíhá slovně a přímo. Obě strany si zpočátku většinou vymění základní informace o svých obchodních záměrech. Následné osobní schůzky či písemný kontakt mezi obchodními partnery již konkretizují obchodní záměry.

Řada firem si kontakt na svého budoucího obchodního partnera na Slovensku najde na internetu. Prvotní telefonické oslovení sekretariátu takové firmy vyžaduje následné písemné oslovení s žádostí o obchodní schůzku ve formě „Vážený pane/ vážená paní“. Křestní jméno se v oslovení nepoužívá. Obchodní partneři si většinou vykají. Po určité době a vzájemné náklonnosti si mohou obchodní partneři tykat.

Velvyslanectví ČR na Slovensku poskytuje na základě konkrétních požadavků českých firem pracovní kontakty na potenciální obchodní partnery, obchodní komory, profesní asociace či zástupce státních úřadů na Slovensku. 

Na Slovensku se české firmy domluví bez problémů. Jedinou výjimkou jsou cizí manažeři ve slovenských firmách, kteří mluví anglicky a nerozumí česky. Doporučujeme tedy předem znát seznam osob pro jednání za slovenskou stranu a jejich případnou neznalost češtiny.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzku doporučujeme domluvit telefonicky nebo e-mailem zhruba týden předem. Žadatel o schůzku uvede svoji pozici ve firmě, navrhne datum a místo schůzky a rovněž témata k jednání. Je třeba vyčkat na písemné potvrzení schůzky od slovenské strany. V případě jednání s představiteli státních úřadů se schůzky konají výlučně na těchto úřadech. Slovenská strana je důkladně připravená. Předem se dojednává počet zúčastněných osob z české i slovenské strany. V případě jednání s představiteli soukromých firem se schůzky konají v kanceláři či restauraci. Obchodní schůzka ve firmě se koná zpravidla v časovém rozmezí 9:00 – 11:00 hod. nebo 14:00 – 16:00 hod., v restauraci v rámci oběda v rozmezí 11:30 – 13:30 hod. Večerní obchodní schůzky v restauraci nejsou obvyklé. Výjimku představují dlouhodobí obchodní partneři. Jejich pracovní schůzka večer v restauraci probíhá v rozmezí 18:00 – 21:00 hod. Při prvním obchodním jednání si partneři vyměňují vizitky. Témata k jednání se dohodnou obvykle písemně předem. Předávání dárků není na Slovensku běžné.

Obchodní schůzky probíhají celoročně. Nedoporučuje se však plánovat schůzky v období křesťanských svátků (Tři králové, Velikonoce, Cyril a Metoděj, Vánoce, Sedmibolestná Panna Marie – 15.9.) a rovněž v období státních svátků na Slovensku. Od roku 2026 státní svátky 1. září, 28. říjen a 17. listopad nejsou dny pracovního klidu. Během letních prázdnin je ve státní správě pracovní režim volnější.

Zatímco v ČR je typický jistý sociální odstup při navazování společenských a obchodních kontaktů, pro Slováky je spíše charakteristické preferování neformálních až familiárních vztahů.

Na Slovensku platí, že v byznysu se pozná téměř každý s každým. To je zřejmě důvod, proč i na schůzky se zahraničním partnerem nejsou Slováci zvyklí přicházet s předem připravenými návrhy a spoléhají se na dodatečné zaslání dohody apod. Při obchodním jednání se Slováci mnohdy vyhýbají přesnosti, disciplíně a často preferují intuici, momentální inspiraci a zdravý selský rozum. Slováci jsou většinou přesvědčení o tom, že každý problém má nějaké řešení i za cenu menší změny daného cíle. Mnohdy hledají i třetí cestu.

Oproti ČR nejsou na Slovensku velké kulturní, náboženské ani etnické odlišnosti. Slováci se však zpravidla vyhýbají konkrétnostem, jsou neformální, nejdou hned k podstatě věci a neochotně nazývají věci pravými jmény. Jejich komunikace je plná jistých narážek, náznaků, odkazů, širších souvislostí. Jako vtip Slováci často rádi podotknou, že nejsou méně zkušení či méně chytří než jejich „starší čeští bratři“.

Na Slovensku nelze vždy spoléhat na přílišnou dochvilnost. Při obchodním jednání Slováci často pospíchají, chtějí to mít rychle za sebou a spíše se bavit neformálně. Obchodní schůzka trvá zpravidla 1 hodinu, ale může se i protáhnout.

Slováci jsou obecně emotivnější než Češi. Záleží také na momentálním společenském a politickém klimatu. Tento rys však není moc výrazný.

Na Slovensku existuje jistá konkurence mezi západem a východem. Tím, že se do Bratislavy a na západ Slovenska stěhuje za prací a byznysem hodně lidí z východního Slovenska, tak se tyto jisté rozdíly navenek stírají. Zároveň jsou však patrné rozdíly v jednání s „tvrdšími“ Bratislavany a s tzv. přistěhovalci z východu Slovenska.

Dříve se při obchodních jednáních na Slovensku nabízel tvrdý alkohol. V současnosti je to spíše výjimkou. Hostitel může nabídnout při pracovním obědě pivo či skleničku vína. V případě jednání s obchodními partnery na východním Slovensku se může objevit v nabídce i tvrdý alkohol domácí výroby (nejčastěji borovička).

Oblečení na pracovní jednání je běžně jako v ČR. Očekává se pánský oblek a dámský kostým.

Většinou se na účastnících obchodního jednání dohodnou obě strany telefonicky či e-mailem na začátku při přípravě schůzky. Složení a počet členů týmu závisí na rozsahu agendy. Věkové a genderové složení týmu nehraje roli. Obchodní jednání vede zpravidla ředitel firmy nebo ředitel odboru státního úřadu. Pro jednotlivá témata mají při jednání experty na danou oblast.

Na Slovensku není obvyklé pozvat obchodního partnera domů. V případě, že jde o dlouholetého obchodního partnera, se to může stát. Hlavním místem pro obchodní schůzky jsou kanceláře a restaurace.

4.4. Komunikace

Na Slovensku se domluvíte bez problémů česky. Jedinou výjimkou jsou cizí manažeři ve slovenských firmách, kteří mluví anglicky a nerozumí česky. Doporučujeme tedy předem znát seznam osob pro jednání za slovenskou stranu a jejich případnou neznalost češtiny.

Obecně se uvádí, že politika je tabu. Téměř žádné jednání se však neobejde bez zmínky o aktuální politické situaci. Ze strany Slováků často zazní, že ani v ČR na tom nejsme politicky lépe. Jistým tabu je náboženství a s tím související otázka potratů. K dalším komunikačním tabu patří LGBT, genderová agenda, Slovenský stát za 2. světové války a otázky platů.

Zpočátku je nejlepší a nejjednodušší komunikovat telefonicky a e-mailem. Při řešení složitějších problémů a citlivých otázek doporučujeme osobní jednání.

4.5. Doporučení

Českým podnikatelům a firmám doporučujeme, aby si před vlastním rozhodnutím vstoupit na slovenský trh udělali důkladný průzkum slovenského trhu u svého výrobku či služby.

Prospěšné je určitě navštívit příslušný oborový veletrh v Bratislavě či Nitře, který poskytne základní informaci o aktuální situaci a konkurenci na slovenském trhu.

Českým podnikatelům a firmám také doporučujeme domluvit se s místní firmou na právním poradenství v oblasti podnikání na Slovensku. Zároveň mohou české firmy a podnikatelé kontaktovat příslušné oborové asociace či svazy a obchodní a průmyslové komory v jednotlivých regionech Slovenska (SOPK).  

Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Bratislavě je připraven českým firmám a podnikatelům pomoci při získávání kontaktů na potenciální obchodní partnery na Slovensku. Velvyslanectví se významně podílí na různých firemních prezentacích v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) a pořádá podnikatelská fóra s cílem více propojit české a slovenské firmy v různých oborech. Vzhledem ke geografické blízkosti Slovenska se české firmy často prezentují na veletrzích v Bratislavě a v Nitře. Velvyslanectví se snaží podporovat české firmy osobní účastí na veletržním stánku.

4.6. Státní svátky

Seznam státních svátků na Slovensku:

1. leden – Den vzniku Slovenské republiky,

5. červenec – Svátek svatého Cyrila a Metoděje

29. srpen – výročí Slovenského národního povstání (SNP)

1. září – Den Ústavy Slovenské republiky (není dnem pracovního klidu)

28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu (není dnem pracovního klidu)

17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii (není dnem pracovního klidu)

Dny pracovního klidu:

6. leden – Zjevení Páně /Tři králové a vánoční svátek pravoslavných křesťanů

Velký pátek – pohyblivé datum

Velikonoční pondělí – pohyblivé datum

1. květen – Svátek práce

1. listopad – Svátek všech svatých

24., 25., 26. prosince – Vánoční svátky 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Slovenská republika (SR) je pro většinu českých firem a podnikatelů první volbou pro export. Je to dáno geografickou, jazykovou i kulturní blízkostí. Před vstupem na slovenský trh je třeba věnovat pozornost průzkumu trhu, zjistit si potenciální zájem o výrobek či službu a zpracovat obchodní a marketingový plán. Konkurence je stejně jako v ČR obrovská. Slovenský zákazník se rozhoduje podle kvality a ceny. Prodej českých výrobků je obvykle prováděn přímo slovenskému odběrateli, a to především u zboží investičního charakteru (např. stroje, dopravní prostředky, energetická zařízení) nebo do velkoobchodní sítě (spotřební zboží, potraviny, atd.). Slovenská maloobchodní síť je pod silným vlivem velkých nadnárodních řetězců. U potravin je maloobchodní síť velmi koncentrovaná a vstoupit do ní je obtížné. Slovenští dovozci nechtějí obchodovat přes prostředníky a hledají přímé kontakty na výrobce, což pro konečného zákazníka v SR znamená zpravidla nižší cenu. Důležitým faktorem je zajištění záručního i pozáručního servisu.

České výrobky se mnohdy uplatňují díky cenové konkurenceschopnosti oproti výrobkům ze západní Evropy. Na druhou stranu však české firmy nadále podceňují vlastní propagaci. Pro distribuční činnost v SR si česká firma nemusí zřizovat organizační složku v SR. Rozhodnutí o zřízení či nezřízení organizační složky zahraniční firmy na Slovensku závisí na ekonomických faktorech i oboru činnosti. V případě, že jde pouze o krátkodobou zkoušku, nemusí zde česká firma zřizovat organizační složku. Jestliže však česká firma plánuje rozšiřovat své aktivity na Slovensku, dříve či později se nevyhne založení organizační složky zahraniční (české) firmy na Slovensku. Distribuci výrobků na Slovensku může česká firma zabezpečit buď vlastními zaměstnanci, nebo smluvně prostřednictvím místních obchodních zástupců. V případě obchodních zástupců nejde o pracovněprávní, ale o obchodněprávní vztah. Ten se řídí ustanovením § 652 až 672 a zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů.

SR je stejně jako ČR součástí celní unie EU, což znamená uplatňování stejných celních sazeb a společných pravidel vůči třetím zemím a neexistence cel a jiných omezení ve vzájemném obchodu. Obchod s třetími zeměmi upravují zvláštní celní předpisy (např. Celní kodex, nařízení Evropské komise a Rady EU).

Dovozní a vývozní omezení se v SR vztahují na následující zboží:

– výrobky obranného průmyslu
– dovoz, vývoz, transfer určených výrobků na civilní použití (zbraně, munice, černý prach, bezdýmný prach)
– zboží a technologie dvojího užití
– vybrané nebezpečné látky a přípravky (chemické látky)
– prekurzory drog
– prekurzory výbušnin
– obchod s ocelí, textilem, oděvy, dřevem 
– mučící nástroje

Obchodování s výše uvedenými výrobky podléhá schvalovacímu (licenčnímu) řízení. Státní ústav pro kontrolu léčiv požaduje, aby držitelé povolení na distribuci léků do velkoobchodu hlásili dovoz léků, které nejsou v SR registrované, a to podle § 18 odst. 1 písm. h) zákona č. 362/2011 Z.z. o lécích a zdravotnických pomůckách. Neregistrované léky mohou být do SR dovezeny pouze na základě povolení Ministerstva zdravotnictví SR.

Dovoz a vývoz zboží v rámci EU nepodléhá clům a neprobíhá ani žádné celní řízení. Firmy a podnikatelé mají povinnost nahlašovat svoje obchodní toky na území EU při překročení stanovených hodnot, a to registrací do systému Intrastat. Limit osvobození pro registraci pro rok 2025:

Dovoz zboží v rámci EU   1 000 000 EUR

Vývoz zboží v rámci EU    1 000 000 EUR

Neplatí však pro odvětví zemědělství a potravinářství. Pro subjekty v zemědělství a potravinářství jsou limity osvobození od registrace 200 000 EUR pro dovoz v rámci EU a 400 000 EUR pro vývoz v rámci EU.

Více o zpravodajské povinnosti : https://intrastat.statistics.sk/Intrastat/spravodajska-povinnost/

Obchod s třetími zeměmi je zatížen větší administrativou. U celního řízení se může podnikatel zastupovat sám nebo může využít služby odborníka. Této služby je vhodné využít v případě, že podnikatel obchoduje s třetími zeměmi výjimečně a nemá pro něj smysl zaměstnávat vlastního celního deklaranta. Celní řízení obvykle zajišťují i přepravní společnosti (speditéři).  Celní prohlášení při vývozu i dovozu zboží se podává elektronicky. Od 1.7.2025 se podle  zákona  č. 222/2004 Z.z. o dani z přidané hodnoty uplatňuje samozdanění. 

Na Slovensku je registračním úřadem Finanční ředitelství SR v Popradu, Daňový úřad, e mail:  dupo-pp.kontakt@finacnasprava.sk

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podnikání na Slovensku upravuje Obchodní zákonník 513/1991 Zb. a zákon o živnostenskom podnikání č. 455/1991 Zb.

Z Ochodního zákoníku i z Živnostenského zákona vyplývá, že zahraniční osoba může na Slovensku podnikat za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, jako slovenská osoba.

Zahraniční osoba, tedy i český občan nebo česká firma, může na Slovensku podnikat prostřednictvím následujících forem:
– společnost s ručením omezeným (s.r.o.);
– akciová společnost (a.s.);
– komanditní společnost (k.s.);
– veřejná obchodní společnost (v.o.s.);
– pobočka zahraniční firmy.

Hlavní formou podnikání je společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Může ji založit jedna nebo více fyzických osob, ale i jedna nebo více právnických osob. Minimální vklad každého společníka je 750 EUR. Základní kapitál s.r.o. je minimálně 5.000 EUR. Hlavní výhodou s.r.o. je omezení ručení do výše základního jmění. Naproti tomu živnostník ručí veškerým svým majetkem. Založení s.r.o. trvá obvykle 7-10 pracovních dní. Podrobné postupy založení s.r.o lze kromě advokátních kianceláří získat na www.firmaren.sk

Mezi nezbytné dokumenty pro založení firmy patří:  – zakladatelská smlouva 
– podpisové vzory jednatelů 
– prohlášení zakladatele 
– prohlášení správce vkladu, apod.

Nutným úkonem pro založení firmy je zápis do Obchodního rejstříku u příslušného okresního soudu. Zápis stojí 150 EUR (s.r.o., komanditní společnost, veřejná obchodní společnost) nebo 750 EUR (akciová společnost). Základní kapitál akciové společnosti je minimálně 25.000 EUR.

Každá firma musí elektronicky požádat také o registraci na Finančním úřadě k placení daně z příjmu (přidělení DIČ), v Sociální pojišťovně (pro placení odvodů na sociální pojištění za své zaměstnance) a ve zdravotní pojišťovně (odvody na zdravotní pojištění).

Český občan může na Slovensku podnikat také jako živnostník. K registraci se na místně příslušném živnostenském úřadu předkládají následující doklady:                 

– výpis z trestního rejstříku;
– notářem ověřená kopie českého živnostenského oprávnění;
– doklad prokazující oprávnění užívat nemovitost (pokud se adresa místa podnikání liší od místa bydliště;)
– souhlas se zpracováním osobních údajů.

Živnostenský úřad zaregistruje žadatele do zdravotní pojišťovny, na Finančním úřadě (přidělení IČO). Osvědčení o živnostenském oprávnění se vydává do 3 pracovních dní od doručení požadovaných dokladů. Živnostníci jsou vedeni v Živnostenském rejstříku. V prvním roce podnikání nemusí živnostník platit odvody do Sociální pojišťovny a platí jen minimální zdravotní pojištění. 

5.3. Marketing a komunikace

Náklady na reklamu výrobků či služeb v hromadných sdělovacích prostředcích (HSP) či na reklamních plochách (bilboard) u dálnic či silnic první třídy na Slovensku jsou vysoké. Toto si mohou dovolit pravděpodobně pouze velké české firmy. Na různých televizních kanálech, rádiích či v tištěných médiích na Slovensku byly zaznamenány například reklamy na automobily Škoda, autobusy a tramvaje, pivo Pilsner Urquell, telekomunikační služby od firmy O2, energetické služby od ČEZ ESCO nebo Energetického průmyslového holdingu (EPH), bankovní služby od mBank nebo Fio banky.

Velká většina českých firem a podnikatelů využívá nebo může využívat k propagaci svých výrobků a služeb na slovenském trhu odborné časopisy a rovněž elektronický měsíční časopis, který vydává Slovenská obchodní a průmyslová komora (SOPK). Nabídky nebo poptávky po obchodní spolupráci mohou být rovněž zaslány jednotlivým oborovým asociacím a svazům na Slovensku. Další možností je propagace na internetu nebo prostřednictvím různých sociálních sítí (např. YouTube, Facebook, Instagram), která v současné moderní a progresivní době nabývá na stále větším významu.

Tradičním a velmi efektivním nástrojem propagace výrobků nebo služeb na Slovensku stále zůstává účast českých firem a podnikatelů na oborových mezinárodních veletrzích a výstavách. Takové akce jsou na Slovensku hodně navštěvované i zákazníky z okolních zemí (Polsko, Maďarsko, Rakousko) a mají poměrně vysokou úroveň. K tradičním veletržních městům na Slovensku patří Bratislava a Nitra. Spíše regionální než mezinárodní charakter pak mají veletrhy a výstavy v Trenčíně. Ty lze doporučit v případě cestovního ruchu pro prezentaci příhraničních moravských krajů či okresů slovenským turistům.

České firmy, které mají zájem o zajištění prezentace svých výrobků či služeb nebo dokonce zajištění tzv. roadshow prezentací po celém Slovensku, mohou využít služeb celé řady marketingových a reklamních agentur na Slovensku, které realizují projekty na zakázku podle přání zákazníka.

Při vzájemné komunikaci se téměř žádné jednání neobejde bez zmínky o aktuální politické situaci. Doporučujeme však o citlivých politických tématech mluvit zdrženlivě. Jistým tabu v komunikaci by mělo být náboženství a s tím související otázka potratů. K dalším komunikačním tabu patří LGBT, genderová agenda, Slovenský stát za 2. světové války a otázky platů. Rovněž nedoporučujeme příliš rozebírat příčiny rozdělení bývalého společného státu Československa.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je majetek nehmotné povahy. Je předmětem právní ochrany a jeho používání je proto vázané na souhlas autora nebo tvůrce. Právo duševního vlastnictví obsahuje dvě oblasti:

1) autorské právo a práva související s autorským právem – souvisí především s uměleckou, kulturní oblastí
2) právo průmyslového vlastnictví – souvisí především s hospodářskou, technickou oblastí.

V oblasti autorského práva platí na Slovensku autorský zákon č. 185/2015 Z.z. Upravuje vztahy, které vznikají v souvislosti s vytvořením a použitím autorského díla nebo uměleckého výkonu, s výrobou a použitím zvukového záznamu, audiovizuálního záznamu nebo vysílání, s vytvořením nebo zhotovením a použitím počítačového programu nebo databáze tak, aby byla chráněna práva a oprávněné zájmy autora, výkonného umělce, výrobce zvukového a audiovizuálního záznamu, rozhlasového a televizního vysílatele, autora počítačového programu, autora databáze a zhotovitele databáze. Autorské právo chrání díla (např. literární, hudební, fotografická, architektonická), jiné předměty ochrany, k nimž se vážou práva související (umělecký výkon, záznam zvukový a audiovizuální, počítačové programy a databáze). Na ochranu autorských práv není nutná žádná registrace, neboť vzniká automaticky.  

Právo průmyslového vlastnictví chrání předměty vytvořené tvořivou duševní činností (např. vynálezy, technická řešení, designy apod.), nebo zboží a služby prostřednictvím označení (např. ochranné známky). Na ochranu práv průmyslového vlastnictví je nutná registrace. Tu zajišťuje Úřad průmyslového vlastnictví SR stránka www.indrop.gov.sk

Ochranu práv průmyslového vlastnictví zajišťují na Slovensku následující zákony:

– zákon č. 435/2001 Z.z. o patentech, ochranných osvědčeních
– zákon č. 444/2002 Z.z. o designech
– zákon č. 506/2009 Z.z. o ochranných známkách

Vláda SR 21. srpna 2024 schválila Národní program duševního zdraví a Akční plán Národního programu duševního zdraví na léta 2024 – 2030.

Českým firmám doporučujeme registraci práv průmyslového vlastnictví na Slovensku. K jejich porušení dochází, i když porušení může vést k přestupkovému řízení, občanskoprávnímu soudnímu řízení či trestnímu postihu.

5.5. Trh veřejných zakázek

Od roku 2016 je na Slovensku v platnosti zákon č. 343/2015 Z.z. o veřejných zakázkách (zákon o verejnom obstarávaní). Jeho cílem je zefektivnění procesů zakázek za využití povinné elektronizace procesu. Zákon definuje zadávání zakázek na dodávku zboží, zakázek na uskutečnění stavebních prací, zakázek na poskytnutí služeb, soutěže návrhů, zadávání koncesí na stavební práce, zadávání koncesí na služby a správu ve veřejných zakázkách. Zákon dále například definuje nebo upravuje:

– elektronické tržiště – vyhlašovatele veřejné zakázky a jeho základní povinnosti
– finanční limity
– změny smlouvy, rámcové dohody a koncesní smlouvy během jejich trvání
– dokumentaci během celého procesu veřejné zakázky
– rozdělení zakázek na části
– podmínky účasti ve veřejných zakázkách
– využití subdodavatelů
– kritéria pro vyhodnocení nabídek
– zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, apod.

Veřejné zakázky jsou zveřejňovány ve Věstníku Úradu pre verejné obstarávanie (ÚVO):  www.uvo.gov.sk. Oznámení o vyhlášení veřejných zakázek v SR a v zemích EU lze sledovat bezplatně na portálu veřejná zakázka.sk. Bližší informace k veřejným zakázkám jsou dostupné na: info.verejnazakazka.sk 

Zákon o veřejných zakázkách č. 343/2015 Z. z. je každoročně novelizován. Cílem změn je zefektivnění a zjednodušení procesu veřejných zakázek. Poslední novela zákona o veřejných zakázkách platná od 1.1.2020 zkrátila lhůty pro předložení nabídek. Zjednodušila se také příprava nabídky. Předkládá se méně dokladů, některé doklady je potřeba vyřídit jednou a mají platnost 3 roky. Zvýšily se finanční limity na jednotlivé typy zakázek.

Limit pro přímé zakázky u nákupu zboží, služeb a v oblasti stavebnictví je nyní 180.000 EUR. Kvůli spekulativnímu jednání podnikatelských subjektů byl zaveden institut tzv. zjevně bezdůvodných námitek. Desetinásobně se zvýšila kauce za podání námitek, a to z 0,1 % na 1 % z předpokládané hodnoty zakázky. Minimální výše kauce je 2000 EUR, maximální výše kauce se zvýšila na 50 000 EUR.

Od 1.8.2024 nabyla účinnosti novela zákona č.343/2015 Z.z. o veřejných zakázkách. Důležitou změnou v novele zákona bylo navýšení zakázky malého rozsahu z 10 tis. EUR na 50 tis. EUR bez DPH. Tedy každá zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je maximálně 49 999,99 EUR, nespadá pod zákon o veřejných zakázkách.

Veřejné zakázky na Slovensku jsou zveřejňovány v elektronické podobě ve Věstníku veřejného obstarávání, který vydává Úřad pro veřejné obstarávání SR se sídlem v Bratislavě. Jedná se o nezávislý ústřední orgán státní správy. Mezi hlavní kompetence Úřadu patří:

– vykonává státní správu v oblasti veřejných zakázek
– vykonává dohled nad veřejnými zakázkami
– spolupracuje s Evropskou komisí a zabezpečuje plnění informační povinnosti vůči Evropské komisi
– vydává v elektronické podobě Věstník veřejných zakázek
– vede seznam podnikatelů a registr osob se zákazem účasti ve veřejných zakázkách
– certifikuje nástroje a prostředky veřejných zakázek a akredituje právnické a fyzické osoby
– metodicky usměrňuje účastníky procesu veřejných zakázek
– implementuje zákon o veřejných zakázkách č. 343/2015 Z.z.

Ročně se realizuje na Slovensku několik tisíc veřejných zakázek v celkové hodnotě 4-5 mld. EUR. Nejvíce veřejných zakázek vyhlašuje státní správa (71 %), následuje územní samospráva (24 %) a ostatní (5 %). Většina soutěží na malé a velké zakázky probíhá elektronicky. Některé z nich dávají uchazečům pouze krátký čas na předložení nabídky. Proto je v prvé řadě potřeba sledovat způsob, jakým se nabídka předkládá, a také lhůtu, do které je nutné nabídku předložit. Doporučujeme denně sledovat svoji e-mailovou schránku a na žádost o předložení nabídky včas reagovat. Uchazeči o veřejné zakázky by se měli zaregistrovat do Seznamu hospodářských subjektů. Registrace je platná 3 roky, čímž se zásadně odbourává administrativní zátěž.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební styk mezi českými a slovenskými firmami probíhá zpravidla bezhotovostně. Novela zákona č. 394/2012 Z.z. účinná od 1.7.2023 upravila podmínky vykonávání plateb v hotovosti. Zákaz vykonávat platby v hotovosti byl ohraničen hodnotou 15 000 EUR pro fyzické i právnické osoby. 

Na základě novely zákona z prosince 2025 platí od  1. ledna 2026  na Slovensku nové, přísnější pravidla týkající se hotovostních plateb. Podnikatelé, tedy živnostníci, samostatne vydělečně činné osoby i právnické osoby mohou vykonávat hotovostní platby pouze do výše 5 tis. EUR. Pro fyzické osoby – nepodnikatele platí limit 15 tis. EUR pro hotovostní platby. Od. 1.5. 2026 platí povinnost umožnit kupujícímu bezhotovostní platbu na všechny transakce přesahující 1 EUR.

Doba splatnosti faktur na Slovensku se pohybuje zpravidla od 30 do 90 dní v závislosti na typu zboží (potraviny, spotřební zboží, investiční zboží) a délce spolupráce mezi firmami.

Platební morálka je obecně na Slovensku dobrá, nicméně zvyšuje se počet bankrotů.

V případě obchodního sporu doporučujeme záležitost nejprve konzultovat s místní právní kanceláří a následně se podle potřeb obrátit na soud nebo na Rozhodčí soud Slovenské obchodní a průmyslové komory (SOPK) v Bratislavě.

Některé právní firmy poskytují služby v ČR i na Slovensku (např. Peterka & Partners, V4 Legal, Havel & Partners), proto lze v tomto směru využít i jejich služeb.

V případě prověření bonity obchodního partnera na Slovensku doporučujeme obrátit se na společnost CRFI – Slovak Credit Bureau. Finanční situaci firem lze preventivně ověřit i přes webovou stránku společnosti FinStat: www.finstat.sk.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Mezi Slovenskou republikou (SR) a Českou republikou (ČR) neexistuje vízová povinnost. Občané ČR mohou překročit státní hranice s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem. Doporučuje se, aby se jednalo o občanské průkazy se strojově čitelnou zónou tak, jak je vyžadováno při vstupu na území ostatních států EU. Nezletilí musí mít vlastní cestovní doklad nebo musí být zapsáni do cestovního dokladu rodičů. Slovenská republika je součástí Schengenského prostoru od prosince 2007. Při cestě autem na Slovensko je nutné mít platný řidičský průkaz, osvědčení o evidenci vozidla a potvrzení o zaplacení povinného ručení (tzv. zelená karta). Při převozu domácích zvířat je potřebný platný mezinárodní očkovací průkaz i cestovní pas pro zvíře.

Podmínky pro pronájem vozidla na Slovensku jsou zhruba stejné jako v ČR, včetně půjčoven aut. Městská hromadná doprava je rovněž na stejné úrovni jako v ČR, úroveň železniční dopravy je u nás vyšší. Na Slovensku působí několik českých dopravců (např. RegioJet, Leo Express).

K oblastem se zvýšeným rizikem nebezpečí na Slovensku patří vysokohorské oblasti Vysokých Tater. Z důvodu ne zcela vyhovující dopravní infrastruktury patří k rizikovým místům i některé úseky silnic. Rovněž některé úseky železniční infrastruktury nejsou ve zcela vyhovujícím stavu, probíhá rozsáhlá obnova v rámci železniční infrastruktury. Doporučuje se velká opatrnost na železničních přejezdech.

Městská kriminalita existuje i na Slovensku. Ve větších městech můžete být v noci okradeni, potkáte žebráky, bezdomovce, drogově závislé osoby i silně podnapilé osoby. S takovými osobami doporučujeme neudržovat oční kontakt a nereagovat na různé narážky. Je třeba si také dávat pozor na svoje věci v průběhu různých hudebních festivalů, vánočních trhů, ve velkých nákupních centrech, nočních klubech či v městské hromadné dopravě. Zvýšená kriminalita panuje v některých oblastech středního i východního Slovenska. Nedoporučujeme zastavovat autem v těchto regionech v obcích za účelem nákupu různých lesních plodů, které se nabízejí u silnice.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizích občanů na Slovensku upravuje zákon č. 5/2004 Z.z. o službách zaměstnanosti. Ze zákona vyplývají povinnosti pro slovenského zaměstnavatele o evidenci českých zaměstnanců.

Dále je na Slovensku v platnosti zákon č. 351/2015 Z.z. o přeshraniční spolupráci při vysílání zaměstnanců na výkon prací při poskytování služeb.

Český zaměstnavatel vysílající zaměstnance v rámci poskytování služeb na Slovensko musí nejpozději v den vyslání oznámit na Národní inspektorát práce (NIP) Slovenské republiky následující údaje:

– svoje obchodní jméno a sídlo (pokud jde o právnickou osobu) a svoje obchodní jméno nebo jméno a příjmení a místo trvalého pobytu (pokud jde o fyzickou osobu)
– svoje IČO (pokud ho má přidělené) a rejstřík, kde je zapsaný
– předpokládaný počet vyslaných zaměstnanců (uvést jmenovitě)
– jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a státní občanství vyslaného zaměstnance
– den začátku a konce vyslání
– místo výkonu práce a druh práce vykonávané vyslaným zaměstnancem během vyslání
– název služby nebo služeb, které bude český zaměstnavatel poskytovat prostřednictvím vyslaného zaměstnance na Slovensku
– jméno, příjmení a adresu (na Slovensku) osoby pověřené k doručování písemností, která se bude během vyslání nacházet na území Slovenska (kontaktní osoba).

Český zaměstnavatel si tuto povinnost splní elektronicky – vyplní emailový kontakt, zaregistruje se a vytvoří si konto. Po zaregistrování bude moci oznámit vyslání zaměstnanců a následně uvedené údaje spravovat (uvést změnu u aktuálně vyslaných zaměstnanců nebo doplnit nově vyslané zaměstnance).

Český zaměstnavatel si může tuto povinnost splnit i v listinné podobě.

– registrační formulář je dostupný na webu Národního inspektorátu práce i s příslušným postupem. Český zaměstnavatel je povinen během vyslání svých zaměstnanců na Slovensku v místě výkonu práce uvést kontaktní osoby
– uchovávat pracovní smlouvu nebo jiný doklad potvrzující pracovněprávní vztah s vyslaným zaměstnancem
– vést a uchovávat evidenci pracovní doby vyslaných zaměstnanců
– uchovávat doklady o vyplacené mzdě vyslanému zaměstnanci za práci vykonanou během vyslání.

Tyto povinnosti podle zákona platí pro každé vyslání (1 den až maximálně 12 měsíců s možností prodloužení na18 měsíců).

Pro rok 2026 byla na Slovensku stanovena minimální mzda ve výši 915 EUR měsíčně. Pokud se pracuje v nočních hodinách, náleží pracovníkovi příplatek za noční práci.

Při využití zdravotní péče českými občany na Slovensku rozlišujeme dvě situace.

1) Nevýdělečný pobyt (turistika, dovolená)

Čeští občané jsou ošetřeni za stejných podmínek jako Slováci. Musí předložit průkaz české zdravotní pojišťovny, který je zároveň Evropským průkazem zdravotního pojištění. Průkaz by měla akceptovat všechna zdravotnická zařízení, která mají smlouvu s některou ze slovenských veřejných zdravotních pojišťoven (VZP, Dovera, Union). Českému občanovi bude poskytnuta nezbytná zdravotní péče na účet jeho české zdravotní pojišťovny. Pokud je český občan nucen z nějakých důvodů zaplatit za poskytnutou zdravotní péči, je třeba uchovat originály účtů o zaplacení i příslušné lékařské zprávy a obrátit se na svou českou zdravotní pojišťovnu se žádostí o refundaci. Doporučujeme v každém případě před cestou na Slovensko uzavřít komerční cestovní pojištění. To zajistí ošetření i nad rámec nezbytné zdravotní péče. Komerční cestovní pojištění do Tater by mělo krýt i rizika spojená s vysokohorskou turistikou. 

2) Výdělečný pobyt

Pokud český občan vyjíždí za prací na Slovensko, před odjezdem informuje Českou správu sociálního zabezečení (ČSSZ) a zdravotní pojišťovnu. Od data zahájení výdělečné činnosti na Slovensku se odhlásí z českého systému zdravotního pojištění (nejdéle však do 8 dní po odjezdu). Pojišťovnám stačí zaslat doklad o výdělečné činnosti (pracovní smlouva, potvrzení o registraci ve slovenské sociální i zdravotní pojišťovně). Na Slovensku si občan členské země EU ještě před tím, než  ho zaměstnavatel přihláší  na zdravotní pojištění podá přihlášku na zdravotní pojištění na formuláři zdravotní pojišťovny, kterou si zvolí.  Po návratu ze Slovenska domů se občan ČR opětovně přihlásí u své zdravotní pojišťovny a musí předložit doklad o zdravotním i sociálním pojištění na Slovensku a jeho délce.

5.9. Veletrhy a akce

Účast českých firem a podnikatelů na oborových mezinárodních i regionálních veletrzích a výstavách na Slovensku plně doporučujeme. 

Veletržními městy na Slovensku jsou Bratislava a Nitra, v případě regionálních veletrhů a výstav Trenčín.

Každoročně se na Slovensku konají veletrhy cestovního ruchu, gastronomie, zemědělství a potravinářství, stavebnictví, strojírenství, elektrotechniky i dalších oborů.

Významné mezinárodní veletrhy a výstavy na Slovensku v roce 2026 a 2027:

ITF SLOVAKIATOUR (cestovní ruch), 29.1. – 31.1.2026, Bratislava
Mezinárodní veletrh cestovního ruchu

DANUBIUS GASTRO (gastronomie), 29.1. – 31. 1.2026, Bratislava
Mezinárodní veletrh, který mapuje trendy v segmentu gastronomie

CONECO RACIOENERGIA (stavebnictví, energetika), 1. 10 – 3. 10. 2026, Bratislava
Mezinárodní stavební veletrh je zaměřen na stavby, rekonstrukce, zařizování exteriéru a interiéru a také na úspory energie

NÁBYTEK A BYDLENÍ, 21.4. – 25.4.2027, Nitra
35. ročník mezinárodního veletrhu nábytku, bytových doplňků, designu a architektury

MEZINÁRODNÍ STROJÍRENSKÝ VELETRH, Nitra – pro rok 2026 byl zrušen, termín v roce 2027 prozatím nebyl stanoven
31. ročník mezinárodního veletrhu strojů, nástrojů, zařízení a technologií

AGROKOMPLEX (zemědělská a potravinářská výstava), 2.9. – 6. 9. 2026, Nitra
51. ročník mezinárodní zemědělské a potravinářské výstavy

AUTOSALÓN AUTOSHOW,  8.10. – 11. 10. 2026, Nitra
31. ročník přehlídky osobních, užitkových a nákladních automobilů, autopříslušenství, servisní a garážové techniky. 

IDEB, 12.5. – 14.5.2026, Bratislava
Mezinárodní veletrh obranné techniky IDEB zahrnuje prezentaci obranné techniky, dynamické ukázky zákroků ozbrojených sil, konferenci věnovanou otázkám bezpečnosti včetně té kybernetické

MODDOM, 1.10. – 3.10.2026, Bratislava
(nábytek, bytové doplňky a interiérový design)
Tento Mezinárodní veletrh nabízí výběr nábytku, doplňků a množství novinek z interiérového designu. Veletrh nábytku doprovází výstava výtvarného umění ART, neboť umění a bydlení k sobě jednoznačně patří.

INTERBEAUTY, 6.11. – 7.11.2026, Bratislava
(kosmetika, krása)
Mezinárodní veletrh se zaměřuje na sektory spotřebního zboží, oblečení, kosmetiky, hygieny, krásy a zdraví

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky na Slovensku
Hviezdoslavovo nám. 8
810 00 Bratislava
tel.: +421 2 5920 3303 (ústředna)
e-mail: bratislava@mzv.gov.cz
web: mzv.gov.cz/bratislava
ekonomické oddělení – tel: +421 2 5920 3323, e-mail: bratislava.commerce@mzv.gov.cz
konzulární oddělení – teL +421 2 5920 3340, e-mail: bratislava.consulate@mzv.gov.cz

Pracovní doba: pondělí – pátek 7:45 hod. – 16:15 hod.

České centrum Bratislava

Český dům
Prepoštská 6
P.O.Box 348
814 99 Bratislava
Tel.: +421 254 418 215
e-mail: info@ceskecentrum.sk
web: bratislava.czechcentres.cz

CzechTourism Bratislava

Český dům
Prepoštská 6
P.O.Box 348
814 99 Bratislava
Tel.: +421 254 418 215
e-mail: bratislava@czechtourism.gov.cz
web: www.czechtourism.cz

Spojení z letiště a z centra města:

Pro dopravu z letiště M. R. Štefánika v Bratislavě na Velvyslanectví ČR v Bratislavě je možné použít taxi nebo autobus městské hromadné dopravy č. 61. Autobus jezdí k budově Hlavního železničního nádraží (Hlavná stanica), která se nachází cca 2 km od budovy Velvyslanectví ČR. Od budovy Hlavního železničního nádraží se lze dostat k budově Velvyslanectví ČR tramvají č. 1 (výstupní zastávka Jesenského) a následně 5 minut pěšky nebo autobusem č. 93 (výstupní zastávka Zochova) a následně 7 minut pěšky.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Důležitá telefonní čísla:

– Záchranka: 155, 112, 116117
– Policie: 158, 112
– Městská policie: 159
– Hasiči: 150, 112

– Informace o telefonních číslech v SR: 1181
– Informace o telefonních číslech v zahraničí: 12149
– Informační a dispečerská služba motoristům: 18 123, 1815
– Havarijní a nouzová služba pro motoristy: 18 128, 18 154
– Havarijná služba: 0123
– Letecká záchranná služba: 18 155
– Horská záchranná služba: 18 300
– Dopravní záchranná služba (SČK): odstraňování následků dopravních nehod 154

Odtahová a asistenční služba:

– Global assistance Slovakia: 18 118
– Slovenský autoturist klub (SATC): 18 124
– Autoklub Slovakia Assistance: 18 120, 18 112
– Dopravní servis: *75 (z mobilního telefónu)  

Zdravotní pojišťovny:

– Dôvera: 0800 150 150
– Všeobecná zdravotná poisťovňa: 0850 003 003
– Union: 0850 003 333  

Mobilní operátoři a pevné linky:

– Orange Slovensko – zákaznická linka: 905
– O2 Slovakia – zákaznická linka: 949
– Slovak Telekom – zákaznická linka: 0800 123 456
– 4ka – zákaznická linka: 950
– Poruchová služba pevných telefonních linek, mobilních služeb, internetu:_0800 123 777, 

Další užitečná telefonní čísla: 

– Univerzální hlasová informační služba: 1180
– Info asistent (24 hodin denně), jízdní řády, letové řády, ubytování, zdravotnická zařízení, pracovní nabídky a jiné: 12 111
– Stella servis: informace pro motoristy: *75
– Autoklub Slovakia Assistance – motoristické informace: 18 124
– Ohlašování telefonních poruch: 12 129
– Přesný čas: 12 110
– Dětská linka záchrany: 0800 112 112
– Svoboda zvířat: 16 187
– Linka pomoci oběti násilí: 0850 111 321
– Linka důvěry: 02 4446 0606
– Elektřina – hlášení poruchy: 0800 111 567
– Voda – hlášení poruchy: 0800 121 333
– Plyn – hlášení poruchy: 0850 111 727

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Slovenská veřejná a státní správa:

Prezident SR: https://www.prezident.sk/
Národní rada SR: https://www.nrsr.sk/web/
Úřad vlády SR: https://www.vlada.gov.sk/
Ministerstvo financí SR: https://www.mfsr.sk/sk/
Ministerstvo hospodářství SR: https://www.mhsr.sk/
Ministerstvo investic, regionálního rozvoje a informatizace SR (MIRRI): https://www.mirri.gov.sk/
Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí SR: https://www.mzv.sk/
Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova SR: https://www.mpsr.sk/
Ministerstvo dopravy SR: https://www.mindop.sk/
Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR: https://www.employment.gov.sk/
Ministerstvo životního prostředí SR: https://www.minzp.sk/
Ministerstvo obrany SR: https://www.mosr.sk/
Ministerstvo vnitra SR: https://www.minv.sk/
Ministerstvo spravedlnosti SR: https://www.justice.gov.sk/
Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu SR: https://www.minedu.sk/
Ministerstvo kultury SR: https://www.culture.gov.sk/
Ministerstvo zdravotnictví SR: https://www.health.gov.sk/

Banky, obchodní komory a ostatní státní instituce:

Národní banka Slovenska: https://www.nbs.sk/sk/
Finanční správa SR: https://www.financnasprava.sk/sk/
Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu (SARIO): https://sario.sk/
Eximbanka SR: https://www.eximbanka.sk/
Slovenská záruční a rozvojová banka: https://www.szrb.sk/
Úřad pro veřejné zakázky SR: https://www.uvo.gov.sk/
Úřad průmyslového vlastnictví SR: https://www.indprop.gov.sk/
Úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví SR: https://www.unms.sk/
Státní veterinární a potravinová správa SR: https://www.svps.sk/
Slovenská obchodní a průmyslová komora: https://www.sopk.sk/
Slovenská zemědělská a potravinářská komora: http://www.sppk.sk/
Obchodní rejstřík SR: https://www.orsr.sk/
Živnostenský rejstřík SR: https://www.zrsr.sk/

Asociace a svazy:

Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení SR: https://www.azzz.sk/
Asociace průmyslových svazů: https://www.asociaciapz.sk/
Republiková unie zaměstnavatelů: https://www.ruzsr.sk/
Svaz automobilového průmyslu SR: https://www.zapsr.sk/
Svaz strojírenského průmyslu SR: http://www.zspsr.sk/
Svaz elektrotechnického průmyslu SR: https://zep.sk/
Sdružení bezpečnostního a obranného průmyslu SR: https://www.zbop.sk/
Slovenský plynárenský a naftový svaz: http://www.spnz.sk/
IT Asociace Slovenska: https://itas.sk/
Rada pro rozpočtovou zodpovědnost: https://www.rozpoctovarada.sk/

Hlavní média:

Rozhlas a televize Slovenska: https://www.rtvs.sk/
TA3: https://www.ta3.com/
Hospodářské noviny: https://hnonline.sk/
Pravda: https://www.pravda.sk/
Trend: https://www.trend.sk/