Slovensko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Základní předpokladem pro uplatnění českého zboží na Slovensku je důsledné provedení průzkumu slovenského trhu. Je na rozhodnutí potenciálního zájemce, jaký způsob průzkumu zvolí. Může využít služeb pprofesionálních firem nebo zvolit vlastní průzkum vysláním svých pracovníků na Slovensko. Zásadní podmínkou pro uplatnění zboží je hygienická i technická nezávadnost. V případě potravinářských, ale i jiných výrobků, je nutný doklad o původu zboží a zdravotní nezávadnosti. Podrobné podmínky pro dovoz vybraných druhů zboží na Slovensko poskytuje například Úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví SR, Státní veterinární a potravinová správa SR, Slovenská obchodní a průmyslová komora (SOPK) a také Slovenská zemědělská a potravinářská komora (SPPK). Základní právní normou, která stanoví podrobnosti o technických požadavcích na jednotlivé skupiny výrobků, je zákon č. 264/1999 Z.z. o technických požadavcích na výrobky a o posuzování shody.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Slovensko je pro většinu českých firem a podnikatelů první volbou pro export. Je to dáno geografickou, jazykovou, kulturní i politickou blízkostí. České firmy by měly před vstupem na slovenský trh věnovat velkou pozornost průzkumu trhu, zjistit si potenciální zájem o svůj výrobek či službu a zpracovat obchodní a marketingový plán.

Konkurence na Slovensku je stejně jako v ČR obrovská. Dostupné je zde prakticky všechno zboží jako v ČR. Slovenský zákazník se rozhoduje podle kvality a ceny. Prodej českých výrobků je obvykle prováděn přímo slovenskému odběrateli, a to především u zboží investičního charakteru (např. stroje, dopravní prostředky, energetická zařízení) nebo do velkoobchodní sítě (spotřební zboží, potraviny, atd.).

Slovenská maloobchodní síť je pod silným vlivem velkých nadnárodních řetězců (např. Tesco, Lidl, Billa, Kaufland, Metro, dm, Teta, Datart, ElectroWorld, Planeo Elektro, Ikea, Sportisimo, Hornbach). U potravin je maloobchodní síť velmi koncentrovaná a vstoupit do ní je obtížné. Slovenští dovozci nechtějí obchodovat přes prostředníky a hledají přímé kontakty na výrobce, což pro konečného zákazníka na Slovensku znamená zpravidla nižší cenu.

Slovenští spotřebitelé dávají zpravidla přednost výrobkům dobré jakosti za přijatelnou cenu, které jsou spolehlivé a výkonné, jednoduché na obsluhu a údržbu. Důležitým faktorem je zajištění záručního i pozáručního servisu. České výrobky se mnohdy uplatňují díky cenové konkurenceschopnosti proti výrobkům ze západní Evropy. Na druhou stranu však české firmy nadále podceňují vlastní propagaci.

Pro distribuční činnost na Slovensku si česká firma nemusí na Slovensku zřizovat organizační složku. Rozhodnutí o zřízení či nezřízení organizační složky zahraniční firmy na Slovensku závisí nejen na ekonomických faktorech, ale i na oboru činnosti. V případě, že jde pouze o krátkodobou zkoušku, nemusí zde česká firma zřizovat organizační složku. Jestliže však česká firma plánuje rozšiřovat své aktivity na Slovensku, dříve či později se nevyhne založení organizační složky zahraniční (české) firmy na Slovensku. V praxi to znamená, že česká firma nepotřebuje kapitál pro založení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti na Slovensku. Česká firma totiž na Slovensku nezakládá nový subjekt, ale pouze organizační složku své společnosti, která je již založena v zahraničí (v ČR). Tato organiazční složka je v podřízené roli k mateřské české společnosti a nemá na Slovensku samostatnou právní subjektivitu. Nebude existovat samostatně ani po zápisu do obchodního rejstříku na Slovensku. Česká firma může na Slovensku také založit dceřinou společnost (nejčastěji v právní formě společnosti s ručením omezeným).

Distribuci výrobků na Slovensku může česká firma zabezpečit buď vlastními zaměstnanci nebo smluvně prostřednictvím místních obchodních zástupců. V případě obchodních zástupců nejde o pracovněprávní, ale o obchodněprávní vztah. Ten se řídí ustanovením §§ 652 až 672a zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů.

Zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Slovenská republika (SR) je členem Evropské unie (EU) od 1.5.2004. Území SR je součástí celní unie EU, což znamená uplatňování stejných celních sazeb a společných pravidel vůči třetím zemím a neexistence cel a jiných omezení v obchodu mezi členskými zeměmi EU. Obchod EU s třetími zeměmi upravují zvláštní celní předpisy (např. Celní kodex, nařízení Evropské komise a Rady EU).

Dovozní a vývozní omezení
Na Slovensku se vztahují na následující zboží:
– výrobky obranného průmyslu
– dovoz, vývoz, transfer určených výrobků na civilní použití (zbraně, munice, černý prach, bezdýmný prach)
– zboží a technologie dvojího užití
– vybrané nebezpečné látky a přípravky (chemické látky)
– prekurzory drog
– prekurzory výbušnin
– obchod s ocelí
– obchod s textilem a oděvy
– obchod s dřevem
– mučící nástroje

Obchodování s výše uvedenými výrobky podléhá schvalovacímu (licenčnímu) řízení.

Státní ústav pro kontrolu léčiv požaduje, aby držitelé povolení na distribuci léků do velkoobchodu hlásili dovoz léků, které nejsou v SR registrované, a to podle § 18 odst. 1 písm. h) zákona č. 362/2011 Z.z. o lécích a zdravotnických pomůckách. Neregistrované léky mohou být do SR dovezeny pouze na základě povolení Ministerstva zdravotnictví SR.

Dovoz a vývoz zboží z/do členské země EU
V EU funguje volný pohyb zboží. Členské státy mohou přijímat omezení jen ve zvláštních případech (např. při ochraně životního prostředí, zdraví obyvatel). Dovoz a vývoz zboží v EU nepodléhá žádnému clu a neprobíhá ani žádné celní řízení. Firmy a podnikatelé mají povinnost nahlašovat svoje obchodní toky na území EU při překročení stanovených hodnot, a to registrací do systému Intrastat. V případě, že v kalendářním roce dosáhne hodnota kumulovaného vývozu firmy do zemí EU 400.000 eur, tato firma se musí registrovat do systému Intrastat. V případě dovozu se jedná o kumulovanou hodnotu 200.000 eur. Při překročení těchto hodnot se hlášení o vývozu zboží a dovozu zboží provádí měsíčně, a to elektronicky přes systém CEP na příslušný celní úřad do 15. kalendářního dne následujícího měsíce po sledovaném období. Minimální hodnota obchodní transakce pro hlášení do Intrastat je 200 eur.

Dovoz a vývoz zboží z/do třetích zemí (mimo EU)
Obchodování s třetími zeměmi je zatíženo větší administrativou. Během celního řízení se může podnikatel zastupovat sám nebo může využít služby odborníka. Této služby je vhodné využít v případě, že podnikatel obchoduje s třetími zeměmi výjimečně a nemá pro něj smysl zaměstnávat vlastního celního deklaranta. Celní řízení obvykle poskytují i přepravní společnosti (speditéři). Celní řízení začíná podáním celního prohlášení, které musí obsahovat všechny požadované přílohy (např. faktury, kupní smlouva, doklad o přepravě zboží, doklad o pojištění zboží). Celní prohlášení při vývozu i dovozu zboží se podává od 1.5.2017 pouze elektronicky. Firmy a podnikatelé se musí zaregistrovat do informačního systému CEP (Centrálny elektronický priečinok). Při vývozu zboží se neuplatňuje DPH.

Celní prohlášení při dovozu se podává, pokud cena zboží je minimálně 22 eur. Elektronický systém eDovoz se používá pro všechny druhy dopravy. Na základě celního prohlášení vyměřuje celní úřad celní dluh, který tvoří dovozní clo, daň z přidané hodnoty (DPH) a případně i spotřební clo.

Všichni podnikatelé se sídlem v EU, kteří komunikují s celními orgány, musí požádat o zaregistrování a přidělení čísla EORI (Economic Operators Registration and Identification system). Toto číslo se používá při styku s celními orgány v celé EU. Registrace probíhá na základě žádosti zaslané e-mailem nebo poštou. Na Slovensku je registračním úřadem Finanční ředitelství SR se sídlem v Popradu.

DPH při obchodech v rámci EU
1) Vývoz zboží jiné společnosti v EU – DPH se neuplatňuje, pokud má zahraniční obchodní partner platné IČ DPH, které je možné ověřit na stránkách Evropské komise (online služba VIES). Pokud zahraniční obchodní partner nemá platné IČ DPH, uplatňuje se výše DPH na Slovensku (20 %, popř. 10 %).
2) Zásilkový prodej zboží spotřebiteli v členské zemi EU – při překročení limitu, který si každá země EU stanovuje sama, je podnikatel povinný se registrovat pro účely placení DPH v zemi spotřebitele a uplatňovat místní sazbu DPH.
3) Dovoz zboží a služeb na Slovensko z jiné členské země EU – podnikatelé či firmy, kteří nejsou plátci DPH, jsou povinni požádat o registraci za plátce DPH, pokud v kalendářním roce dovezli zboží či služby v hodnotě 13.941,45 eur bez DPH. Žadatel v takovém případě obdrží od daňového úřadu registrační číslo IČ DPH nejpozději do 7 kalendářních dní. Dovoz zboží je předmětem DPH v SR v případě, že místem dovozu je SR. Zákon o DPH upravuje místo dovozu v § 18 zákona 222/2004 Z.z. o dani z přidané hodnoty.

Zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Firma – komplexní služby spojené se založením firmy na Slovensku nabízejí různé specializované firmy (např. Firmáreň.sk, SROlacno, SROonline, WFG Firemný servis). Nejčastěji využívanou právní formou podnikání je společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Může ji založit i jedinec nebo nejvíce 50 společníků. Společník zodpovídá za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. S.r.o. je povinna vytvářet základní jmění ve výši nejméně 5.000 eur a nemůže ji založit člověk s daňovým nedoplatkem více než 170 eur. Minimální vklad jednoho společníka je 750 eur. Pokud chce založit s.r.o. jednoltlivec, musí základní jmění splatit před zápisem do Obchodní rejstřík. S.r.o. musí vést podvojné účetnictví. Založení s.r.o. trvá obvykle 3 týdny. Mezi nezbytné dokumenty pro založení firmy na Slovensku patří:
– zakladatelská listina, resp. zakladatelská smlouva
– podpisové vzory jednatelů
– prohlášení zakladatele, prohlášení správce vkladu, apod.

Nutným úkonem pro založení firmy je zápis do obchodního rejstříku u příslušného okresního soudu. Návrh na zápis do obchodního rejstříku se podává pouze elektronicky. První zápis stojí 150 eur (s.r.o., komanditní společnost, veřejná obchodní společnost) nebo 375 eur (akciová společnost). Každá firma musí elektronicky požádat také o registraci na Finanční správě SR do 30 dní ode dne získání povolení nebo oprávnění k podnikání na Slovensku. Finanční správa přidělí firmě IČO a vydá o tom doklad. Firmy musí komunikovat s Finanční správou pouze elektronicky. Firma se musí přihlásit v Sociální pojišťovně do registru zaměstnavatelů do 8 dní ode dne, kdy začala zaměstnávat alespoň 1 zaměstnance a rovněž zaregistrovat ve zdravotní pojišťovně. Firma musí také přihlásit auto určené k podnikání na okresním dopravním inspektorátu do 15 dní od zápisu do obchodního rejstříku a požádat o změnu v evidenci vozidel.

Živnostník – pokud chce český občan podnikat na Slovensku jako živnostník, musí nejdříve ohlásit živnost na místně příslušném živnostenském úřadu. Musí předložit následující doklady:
– výpis z trestního rejstříku
– doklad prokazující odbornou způsobilost (např. doklad o ukončení středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání, osvědčení o ukončení vzdělání)
– doklad prokazující oprávnění užívat nemovitost (pokud se adresa místa podnikání liší od místa bydliště)
– oprávnění užívat nemovitost místa činnosti podniku zahraniční osoby
– souhlas se zpracováním osobních údajů.

Živnostenský úřad zaregistruje žadatele do zdravotní pojišťovny, u daňového úřadu a přidělí mu IČO. Živnostenský úřad je povinný vydat osvědčení o živnostenském oprávnění nejpozději do 3 pracovních dní od doručení ohlášení a požadovaných dokladů. Živnostníci jsou vedeni v Živnostenský rejstřík. Během prvního roku podnikání nemusí živnostník platit odvody do Sociální pojišťovny a platí pouze minimální zdravotní pojištění.

Živnosti se dělí na volné, řemeslné a vázané. Ke splnění volných živností stačí splnit všeobecné podmínky pro provozování živnosti. Na provozování řemeslných a vázaných živností je nutné splnit i zvláštní podmínky pro provozování živnosti (např. vzdělání nebo délka praxe v oboru). Vydání osvědčení o živnostenském oprávnění na každou volnou živnost stojí 5 eur a na každou řemeslnou nebo vázanou živnost 15 eur. Živnostník ručí za své závazky celým svým majetkem. Závazky nezanikají ani jeho smrtí. Pozastavit živnost lze nejméně na 6 měsíců a nejdéle na 3 roky. Živnostnk musí komunikovat se správcem daně (Finanční úřad) výhradně elektronicky. Živnostník vede pouze jednoduché účetnictví. Může uplatňovat paušální výdaje do výšky 60 % z dosažených příjmů, nejvíce však 20.000 eur.

Doplňujeme některé informace ohledně podmínek podnikání českých živnostníků na Slovensku:
– k registraci se předkládá notářem ověřená kopie českého živnostenského oprávnění
– od 1.7.2019 je na Slovensku povinná elektronická evidence tržeb (tzv. eKasa)
– na jednorázovou činnost na jarmarcích či festivalech není potřeba zřizovat organizační složku.

Zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

České firmy se mohou na Slovensku prezentovat na veletrzích a výstavách. Další možností propagace je zasílání nabídek, resp. poptávek do elektronického bulletinu, který vydává Slovenská obchodní a průmyslová komora (SOPK). Nabídky či poptávky po obchodní spolupráci mohou být rovněž zaslány jednotlivým oborovým asociacím a svazům v SR. Firmy si mohou samozřejmě zaplatit i propagaci v televizi, rádiu, na internetu či inzerci v časopisech.

Přehled veletrhů a výstav na Slovensku je dostupný na http://kalendar.azet.sk/vystavy/. K významným mezinárodním veletrhům a výstavám na Slovensku v roce 2020 patří:

Bratislava – výstaviště Incheba EXPO

ITF Slovakiatour – cestovní ruch (23. – 26.1.)
Danubius Gastro – gastronomie (23. – 26.1.)
Interbeauty – kosmetika, krása (1. – 3.10.)
Moddom – nábytek, bytové doplňky a interiérový design (14. – 18.10.)
IDEB – obranná technika (28. – 30.10.)

Nitranárodní výstaviště Agrokomplex

Agrokomplex – zemědělství a potravinářství (20. – 23.8.)
LIGNUMEXPO – stroje, nástroje, zařízení a matreiály pro dřevozpracující průmysl (22. – 25.9.)

 

Zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je majetek nehmotné povahy, který je výsledkem tvořivého myšlení nebo tvořivé duševní činnosti. Je předmětem právní ochrany a jeho používání je proto vázané na souhlas autora nebo tvůrce. Právo duševního vlastnictví obsahuje dvě oblasti:
1) autorské právo a práva související s autorským právem – souvisí především s uměleckou, kulturní oblastí
2) právo průmyslového vlastnictví – souvisí především s hospodářskou, technickou oblastí

Od 1.7.2016 platí na Slovensku autorský zákon č. 185/2015 Z.z. Upravuje vztahy, které vznikají v souvislosti s vytvořením a použitím autorského díla nebo uměleckého výkonu, s výrobou a použitím zvukového záznamu, audiovizuálního záznamu nebo vysílání, s vytvořením nebo zhotovením a použitím počítačového programu nebo databáze tak, aby byla chráněna práva a oprávněné zájmy autora, výkonného umělce, výrobce zvukového a audiovizuálního záznamu, rozhlasového a televizního vysílatele, autora počítačového programu, autora databáze a zhotovitele databáze.
Autorské právo chrání díla (např. literární, hudební, fotografická, architektonická), jiné předměty ochrany, ke kterým se vážou práva související (umělecký výkon, záznam zvukový a audiovizuální, počítačové programy a databáze). Na ochranu autorských práv není nutná žádná registrace (vzniká automaticky). Tato oblast souvisí především s uměleckou, kulturní sférou. Ústřední orgánem je Ministerstvo kultury SR.

Právo průmyslového vlastnictví chrání předměty vytvořené tvořivou duševní činností (např. vynálezy, technická řešení, designy), nebo zboží a služby prostřednictvím označení (např. ochranné známky). Na ochranu je nutná  registrace. Tato oblast souvisí především s obchodní a technickou sférou, výrobou, službami. Ústředním orgánem je Úřad průmyslového vlastnictví SR. Ochranu práv průmyslového vlastnictví zajišťují v SR následující zákony:
zákon č. 435/2001 Z.z. o patentech, ochranných osvědčeních
zákon č. 444/2002 Z.z. o designech
zákon č. 506/2009 Z.z. o ochranných známkách

Duševní vlastnictví podléhá právní ochraně. K porušení práva duševního vlastnictví dochází nejčastěji v případech, kdy někdo použije tento majetek nehmotné povahy bez souhlasu autora, tvůrce, či majitele duševního vlastnictví. Porušení může vést k přestupkovému řízení, občanskoprávnímu soudnímu řízení či trestnímu postihu.

Koordinaci spolupráce v oblasti boje proti falšování a autorskému pirátství zabezpečuje mezirezortní komise. Členy jsou zástupci jednotlivých ministerstev, Generální prokuratury SR a Slovenské obchodní inspekce. Gestorem je Úřad průmyslového vlastnictví SR.

Nová verze portálu Duševní vlastnictví byla uvedena do provozu – Duševní vlastnictví.

Zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Od roku 2016 je v platnosti zákon č. 343/2015 Z.z. o veřejných zakázkách (zákon o verejnom obstarávaní). Jeho cílem je zefektivnění procesů zakázek za využití povinné elektronizace procesu. Zákon definuje zadávání zakázek na dodávku zboží, zakázek na uskutečnění stavebních prací, zakázek na poskytnutí služeb, soutěže návrhů, zadávání koncesí na stavební práce, zadávání koncesí na služby a správu ve veřejných zakázkách. Zákon dále například definuje či upravuje:
– elektronické tržiště
– vyhlašovatele veřejné zakázky a jeho základní povinnosti
– finanční limity
– změny smlouvy, rámcové dohody a koncesní smlouvy během jejich trvání
– dokumentaci během celého procesu veřejné zakázky
– rozdělení zakázek na části
– podmínky účasti ve veřejných zakázkách
– využití subdodavatelů
– kritéria pro vyhodnocení nabídek
– zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, apod.

Zákon o veřejných zakázkách č. 343/2015 Z. z.. je každoročně novelizován. Cílem změn je zefektivnění a zjednodušení procesu veřejných zakázek. Poslední novela zákona o veřejných zakázkách platná od 1.1.2020 zkrátila lhůty pro předložení nabídek. Zjednodušila se také příprava nabídky. Předkládá se méně dokladů, některé doklady je potřeba vybavit jednou a mají platnost 3 roky. Zvýšily se finanční limity na jednotlivé typy zakázek  Podle zákona se nyní musí povinně zveřejnit veřejná zakázka, pokud cena zboží či služeb převyšuje 70.000 eur bez DPH. Kvůli spekulativnímu jednání hospodářských subjektů novela zavedla institut tzv. zjevně bezdůvodných námitek. Desetinásobně se zvýšila kauce za podání námitek, a to z 0,1 % na 1 % z předpokládané hodnoty zakázky. Minimální výška kauce zůstala zachována na úrovni 2.000 eur, maximální kauce se zvýšila na 50.000 eur.

Veřejné zakázky na Slovensku jsou zveřejňovány v elektronické podobě ve Věstníku veřejného obstarávání, který vydává Úřad pro veřejné obstarávání SR se sídlem v Bratislavě zřízený k 1.1.2000. Jedná se o nezávislý ústřední orgán státní správy. Mezi hlavní kompetence Úřadu patří:
– vykonává státní správu v oblasti veřejných zakázek
– vykonává dohled nad veřejnými zakázkami
– spolupracuje s Evropskou komisí a zabezpečuje plnění informační povinnosti vůči Evropské komisi
– vydává v elektronické podobě Věstník veřejných zakázek
– vede seznam podnikatelů a registr osob se zákazem účasti ve veřejných zakázkách
– certifikuje nástroje a prostředky veřejných zakázek a akredituje právnické a fyzické osoby
– metodicky usměrňuje účastníky procesu veřejných zakázek
– implementuje zákon o veřejných zakázkách č. 343/2015 Z.z.

Ročně se realizuje na Slovensku několik tisíc veřejných zakázek a dohromady v hodnotě asi 5 mld. eur. Většina soutěží na malé a velké zakázky probíhá elektronicky. Některé z nich dávají uchazečům pouze krátký čas na předložení nabídky. Proto je v prvé řadě potřeba sledovat způsob, jakým se nabídka předkládá a také lhůtu, do které je nutné nabídku předložit. Doporučuje se denně sledovat svoji e-mailovou schránku a na žádost o předložení nabídky včas reagovat. Uchazeči o veřejné zakázky by se měli zaregistrovat do Seznamu hospodářských subjektů. Registrace je platná 3 roky, čímž se zásadně odbourá administrativní zátěž.  

Zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

V případě obchodního sporu doporučujeme věc nejprve konzultovat s místní právni kanceláří a následně se podle potřeb obrátit na soud nebo na Rozhodčí soud Slovenské obchodní a průmyslové komory (SOPK) v Bratislavě. Na Slovensku i v ČR poskytují právní služby některé firmy (např. Peterka & Partners, Havel & Partners, Cottyn, Kvasňovský & Partners, PRK Partners), a proto lze v tomto směru využít i jejich služeb.

CRIF – Slovak Credit Bureau se specializuje na vývoj a řízení služeb úvěrových registrů, obchodních informačních systémů a úvěrových řešení. Nabízí mj. služby v oblasti prověřování bonity obchodních partnerů na Slovensku, získání informací o vlastnické struktuře či hledání klíčových manažerů konkrétní slovenské firmy.

SBCB – Slovak Banking Credit Bureau, s.r.o. je provozovatelem společného registru bankovních informací (SRBI). Podle zákona č. 483/2001 Z.z. o bankách si banky na konci roku 2004 vytvořily SRBI s cílem uzavírat a provádět obchody s klienty a za účelem prověřování bonity, důvěryhodnosti a platební disciplíny jejich klientů – fyzických osob a fyzických osob podnikatelů. SRBI má aktuálně 18 členů a tvoří ho přední slovenské banky.

NBCB – Non Banking Credit Bureau je zájmové sdružení právnických osob v oblasti leasingu a splátkového prodeje. Je provozovatelem nebankovního registru klientských informací (NRKI). V registru jsou vedeny fyzické osoby, podnikatelé i právnické osoby, které o úvěr nebo vydání kreditní karty jen žádají.

Od roku 2019 je v platnosti dohoda o výměně informací mezi registry SRBI a NRKI, která dává svým členům unikátní možnost využít při prověřování žadatelů o úvěr více než 90 % informací z celého úvěrového trhu Slovenska.

Úvěrovou zprávu o klientovi lze získat několika způsoby.
1) On-line – po registraci na portálu www.moje-financie.sk. Po aktivaci uživatelského účtu na uvedeném portálu lze zakoupit úvěrovou zprávu ze SRBI a NRKI kdykoliv v budoucnosti podle vlastní potřeby. On-line vyhotovení v pdf dokumentu stojí 8 eur z jednoho (Bankovního nebo Nebankovního) registru. Druhou možností je získání úvěrové zprávy poštou na dobírku do vlastních rukou, kdy úvěrová zpráva z jednoho (Bankovního nebo Nebankovního) registru stojí 10 eur + poštovné.
2) Osobně – v klientských centrech SRBI a NRKI na adrese: Mlynské nivy 14, Bratislava. Úvěrovou zprávu získá žadatel na počkání a stojí 14 eur.
3) Poštou – na základě žádosti bude úvěrová zpráva zaslána žadateli na adresu trvalého bydliště. Úvěrová zpráva bude zaslána do 30 pracovních dní od podání žádosti. Cena je 4 eura bez poštovného. 

V případě, že česká společnost nebo podnikatel mají na Slovensku problém s veřejnoprávním orgánem v oblasti podnikání, mohou se obrátit na SOLVIT. Je to služba poskytovaná státní správou jednotlivých zemí EU a dále Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Jedná se o síť center, která navzájem spolupracují. SOLVIT své služby poskytuje zdarma. SOLVIT může pomoci při řešení otázek týkajících se například těchto oblastí: uznávání odborných kvalifikací, obchod a poskytování služeb (podnikání), přeshraniční pohyb kapitálu a služeb, vrácení DPH.

V rámci bezhotovostních plateb v měně euro na Slovensko lze uplatnit systém SEPA (Single Euro Payments Area). V rámci SEPA mohou podniky, spotřebitelé a další hospodářské subjekty zasílat a přijímat platby v eurech v rámci jedné země nebo mezi jednotlivými zeměmi za stejných základních podmínek, práv a povinností a bez ohledu na to, ve které zemi mají vedený bankovní účet. Platby SEPA se realizují podle stejných pravidel a postupů ve všech zemích SEPA (země EU plus Island, Norsko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Monako).

Další úpravou v oblasti platebních podmínek na Slovensku je zákon č. 394/2012 Z.z. o omezení plateb v hotovosti účinný od 1.1.2013, a to jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické osoby. Maximální výše platby v hotovosti v obchodním styku může dosáhnout 5.000 eur.

Po přijetí opatření proti daňovým únikům se platební morálka na Slovensku zlepšila. Důkazem toho je podle Finanční správy SR vyšší výběr daní. V každém případě je nutné být v obchodním styku opatrný a bonitu obchodních partnerů na Slovensku si prověřovat.

Zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Obchodní zvyklosti na Slovensku se v podstatě neliší od České republiky. Obě země mají blízký jazyk a kukturu. Češi a Slováci měli kdysi dávno společný původ a často společný osud (Sámova říše, Velkomoravská říše) či intenzivní kontakty (husitské hnutí, reformace). Po porážce českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 přicházely na Slovensko stovky a tisíce exulantů z Čech i Moravy. Nové impulzy dostaly česko-slovenské kulturní a jazykové kontakty v době národního obrození od konce 18. století a zejména v 19. století. Bylo to zásluhou úzké spolupráce vzdělanců z obou zemí, zejména v prostředí Evangelického lycea v Prešporku (dnešní Bratislava). Ny lyceu studovali takové významné osobnosti jako Ján Kollár či František Palacký a spolupracoval s nimi Pavol Jozef Šafařík.   Češi a Slováci žili také ve společném státě Československo (1918 – 1992) s krátkou přestávkou během druhé světové války (1939 – 1945).

Ve vzájemném styku přetrvávají úzké kontakty. Úředním jazykem na Slovensku je slovenština. Při konferencích nebo seminářích se zahraniční účastí se používá angličtina. 

Obvyklá pracovní doba je od 8:00 do 17:00 hod. Obvyklá prodejní doba je od 8:00 do 18:00 hod. Velká obchodní centra mají otevřeno většinou do 20:00 hod., resp. do 22:00 hod.

Státní svátky na Slovensku v roce 2020:

1.1. – Den vzniku Slovenské republiky
6.1. – Zjevení Páně/Tři králové a vánoční svátek pravoslavných křesťanů
10.4. – Velký pátek
13.4. – Velikonoční pondělí
1.5. – Svátek práce
8.5. – Den vítězství nad fašismem
5.7. – Svátek svatého Cyrila a svatého Metoděje
29.8. – Výročí Slovenského národního povstání
1.9. – Den Ústavy Slovenské republiky
15.9. – Panna Marie Sedmibolestná
30.10. – Výročí deklarace slovenského národa
1.11. – Svátek Všech svatých
17.11. – Den boje za svobodu a demokracii
24.12. – Štědrý den
25.12. – První svátek vánoční
26.12. – Druhý svátek vánoční

Zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Mezi Slovenskou republikou (SR) a Českou republikou (ČR) neexistuje vízová povinnost. Občané ČR mohou překročit státní hranice s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem. Doporučuje se, aby se jednalo o občanské průkazy se strojově čitelnou zónou tak, jak je vyžadováno při vstupu na území ostatních států EU. Nezletilí musí mít vlastní cestovní doklad nebo musí být zapsáni do cestovního dokladu rodičů.

Slovenská republika je součástí Schengenského prostoru od prosince 2007.

Při cestě autem na Slovensko je nutný platný řidičský průkaz, osvědčení o evidenci vozidla, potvrzení o zaplacení povinného ručení (tzv. zelená karta). Při převozu domácích zvířat je potřebný platný mezinárodní očkovací průkaz (od října 2004 musí mít zvíře i cestovní pas).

Elektronický mýtný systém (EMS) pro vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 tuny byl na Slovensku uveden do provozu v roce 2010. Vlastníkem EMS je Národní dálniční společnost (NDS) a provozovatelem společnost SkyToll. EMS monitoruje 17.599 km silnic, přičemž placených je 2.366 km dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. Výše poplatků za průjezd placených úseků je odvozována od ujeté vzdálenosti a emisní třídy EURO u vozidla. Současný EMS není technologicky připravený na propojení s jednotlivými národními mýtnými systémy v sousedních zemích EU. Nová slovenská vláda premiéra Igora Matoviče, která je u moci od 21. 3. 2020, chce změnit provozovatele mýtného systému. Náklady na výběr mýta by měly být nižší než dosud, kdy vláda platí za každé vybrané euro 40 – 45 centů. Průměr v EU je přitom 20 centů.

Elektronické dálniční známky (EDZ) pro vozidla s hmotností do 3,5 tuny byly na Slovensku zavedeny od roku 2016. Tento systém provozuje rovněž společnost SkyToll. Zpoplatněno je 635 km dálnic D1, D2, D3 a D4 a rychlostních silnic R1, R2, R4 a R6. Cena roční EDZ je 50 eur, měsíční EDZ 14 eur a desetidenní EDZ 10 eur. Placené úseky se liší od sítě placených úseků pro vozidla s hmotností nad 3,5 tuny.

K oblastem se zvýšeným rizikem nebezpečí na Slovensku patří vysokohorské oblasti Vysokých Tater. Z důvodu ne zcela vyhovující dopravní infrastruktury patří k rizikovým místům i některé úseky silnic.

Zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizích občanů na Slovensku upravuje zákon č. 5/2004 Z.z. o službách zaměstnanosti. Mezi hlavní povinnosti zaměstnavatele se sídlem na území SR při zaměstnávání občanů ČR patří:

– povinnost písemně informovat příslušný úřad práce do 7 pracovních dní od nástupu do zaměstnání či skončení zaměstnání občana ČR
– příslušným úřadem práce je úřad ten, v jehož územním obvodu je místo výkonu práce
– potvrzené formuláře příslušným úřadem práce si zaměstnavatel eviduje jako doklad pro kontrolní účely ze strany úřadu práce nebo inspekce práce
– nedodržení povinnosti postoupit úřadu práce údaje na informační kartě o zaměstnání/vyslání na výkon práce občana ČR a jeho ukončení se považuje za nedodržení právních předpisů o zaměstnanosti.

Od 18.6.2016 je v platnosti zákon č. 351/2015 Z.z. o přeshraniční spolupráci při vysílání zaměstnanců na výkon prací při poskytování služeb. Tím byla do právního řádu SR aplikována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES. o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Cílem je získat kontrolu nad pohybem pracovníků vysílaných v rámci poskytování služeb, nad dodržováním podmínek zaměstnávání včetně odměňování.

Český zaměstnavatel vysílající zaměstnance v rámci poskytování služeb na území Slovenska musí nejpozději v den vyslání oznámit na Národní inspektorát práce (NIP) následující údaje:

– svoje obchodní jméno a sídlo (pokud jde o právnickou osobu) a svoje obchodní jméno nebo jméno a příjmení a místo trvalého pobytu (pokud jde o fyzickou osobu)
– svoje IČO (pokud má přidělené) a rejstřík, kde je zapsaný
– předpokládaný počet vyslaných zaměstnanců (uvést jmenovitě)
– jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a státní občanství vyslaného zaměstnance
– den začátku a konce vyslání
– místo výkonu práce a druh práce vykonávané vyslaným zaměstnancem během vyslání
– název služby nebo služeb, které bude český zaměstnavatel poskytovat prostřednictvím vyslaného zaměstnance na Slovensku
– jméno, příjmení a adresu (na Slovensku) osoby pověřené k doručování písemností, která se bude během vyslání nacházet na území Slovenska (kontaktní osoba).

Český zaměstnavatel si tuto povinnost splní elektronicky – vyplní emailový kontakt, zaregistruje se a vytvoří si konto. Po zaregistrování bude moci oznámit vyslání zaměstnanců a následně uvedené údaje spravovat (uvést změnu u aktuálně vyslaných zaměstnanců nebo doplnit nově vyslané zaměstnance). Český zaměstnavatel si může tuto povinnost splnit i v listinné podobě – registrační formulář dostupná na webové stránce Národního inspektorátu práce je potřebné vyplnit, vytisknout a zaslat na adresu: Národní inspektorát práce, Masarykova 10, 040 01 Košice nebo e-mailem na adresu: nip@ip.gov.sk.

Český zaměstnavatel je povinen během vyslání svých zaměstnanců na Slovensku v místě výkonu práce u kontaktní osoby:
– uchovávat pracovní smlouvu nebo jiný doklad potvrzující pracovněprávní vztah s vyslaným zaměstnancem
– vést a uchovávat evidenci pracovní doby vyslaných zaměstnanců
– uchovávat doklady o vyplacené mzdě vyslanému zaměstnanci za práci vykonanou během vyslání.

Tyto povinnosti podle zákona platí pro každé vyslání (1 den až maximálně 12 měsíců s možností prodloužení na 18 měsíců) českého zaměstnance na výkon práce v rámci poskytování služeb na Slovensku.

Zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Při využívání zdravotní péče českými občany na Slovensku rozlišujeme dvě základní situace.

1) Nevýdělečný pobyt na Slovensku (turistika, dovolená)
Na Slovensku ošetří české občany za stejných podmínek jako domácí občany na základě předložení českého Průkazu zdravotní pojišťovny, který je zároveň Evropským průkazem zdravotního pojištění (modrý průkaz). Při pobytu na Slovensku slouží tento průkaz jako doklad o nároku na nezbytnou zdravotní péči. Průkaz by měla akceptovat všechna zdravotnická zařízení, která mají smlouvu s některou ze slovenských veřejných zdravotních pojišťoven (tj. Všeobecná zdravotná poisťovnaDovera zdravotná poisťovna či Union zdravotná poisťovna). Z nich si český občan vybere jednu jako tzv. výpomocnou pojišťovnu, která péči o něj na Slovensku zaplatí a následně ji přeúčtuje jeho české zdravotní pojišťovně. Před ošetřením na Slovensku je tedy nutné si ověřit, zda je dané zdravotnické zařízení či lékař smluvním partnerem některé slovenské zdravotní pojišťovny. V tom případě bude českému občanovi poskytnuta nezbytná zdravotní péče na účet jeho české zdravotní pojišťovny, aby se nemusel ze zdravotních důvodů vracet předčasně domů. Nárok na ošetření má český občan jak při úrazu, tak i při náhlém onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu (např. nevolnost, závratě, horečky, náhlá bolest zubů). Pokud by český občan byl nucen z nějakých důvodů zaplatit celou poskytnutou zdravotní péči v hotovosti, je třeba uchovat originály účtů, dokladů o zaplacení i příslušné lékařské zprávy a obrátit se na svoji českou zdravotní pojišťovnu se žádostí o refundaci. I na Slovensko doporučujeme cestovat s komerčním cestovním pojištěním. To se totiž vztahuje i na ošetření ve zdravotnickém zařízení mimo slovenský systém veřejného zdravotního pojištění a zahrnuje některé další věci, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění (např. spoluúčast či převoz zpět do ČR). Komerční cestovní pojištění do Tater by mělo krýt i rizika spojená s vysokohorskou turistikou či s lyžováním, včetně zásahu Horské služby. V roce 2005 byl na Slovensku přijat zákon č. 567/2005 Z.z. o Horské záchranné službě. Uvedený zákon zpoplatňuje některé záchranné akce v horských oblastech Slovenska. 

2) Výdělečný pobyt na Slovensku
Pokud český občan vyjíždí vykonávat výdělečnou činnost na Slovensku, informuje ještě před vycestováním svou českou zdravotní pojišťovnu. Od data zahájení výdělečné činnosti na Slovensku se odhlásí z českého systému zdravotního pojištění (nejdéle však do 8 dní). Stačí zaslat doklad, který věrohodně prokazuje výkon výdělečné činnosti (pracovní smlouva, výplatní páska, nejlépe však doklad o existenci zdravotního pojištění) spolu s krátkou žádostí o ukončení zdravotního pojištění v ČR. V každém případě je nutno zároveň vrátit český průkaz zdravotního pojištění. Po návratu ze Slovenska domů se občan ČR opětovně přihlásí u své zdravotní pojišťovny a dodatečně musí předložit doklad o zdravotním pojištění na Slovensku a jeho délce. Pokud takový doklad nepředloží, je povinen doplatit zpětně pojistné.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bratislavě (Slovensko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem