Slovinsko: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Ljubljani (Slovinsko)

Automobilový průmysl

Slovinsko se nachází ve fázi modernizace automobilové dopravy, což se projevuje zvýšenou poptávkou po vyprošťovacích automobilech, jeřábových automobilech, požárních automobilech, nákladních automobilech s míchačkou na beton, zametacích automobilech, kropicích automobilech aj. Opomenout nelze ani modernizaci hromadné městské dopravy ve finanční perspektivě 2020 – 2030 s důrazem na vozidla s nízkými emisemi a menším dopadem na životní prostředí (autobusy na metan či s hybridními motory, menší elektrická vozidla apod.). Poptávku po ekologičtějších dopravních prostředcích lze zaznamenat také u různých subjektů státní a veřejné správy, které v důsledku pozitivního hospodářského cyklu uvolňují více finančních prostředků na obměnu vozového parku (osobní, nákladní, kombinovaná vozidla, speciální účelová vozidla apod.).

V návaznosti na realizaci vývojových strategií (Strategie rozvoje do roku 2030, Strategie chytré specializace) roste poptávka také v oblasti elektromobility. Veřejná infrastruktura plnicích stanic pro elektromobily na území Slovinska ve městech a v rámci dálniční sítě je již solidně rozvinutá, roste však poptávka po budování domácích nabíjecích stanic pro samostatné bytové stavby. S dalším rozvojem elektromobility poroste zájem o řešení plnicích stanic pro sídlištní stavby, které využívají společná parkoviště, podzemní garáže apod. V návaznosti na výzvy tohoto relativně nového sektoru existuje mnoho příležitostí v oblasti výroby elektromotorů, výroby výkonnějších baterií a systémů pro skladování energie, systémů autonomního řízení aj.

Dopravní průmysl a infrastruktura

V souladu se Strategií rozvoje dopravy do roku 2030 jsou plánovány nejvýraznější investice především v oblasti železniční a silniční infrastruktury. Mezi nejvýznamnější železniční projekty patří vybudování 2. koleje na trati Divača–Koper v celkové délce 27 km a odhadované hodnotě 1,4 mld. eur. Budování této trati je rovněž příležitost pro potenciální investory, kteří by do projektu vstupovali dle mechanismu public private partnership. Součástí projektu je předpokládaná výstavba osmi tunelů, dvou viaduktů a dvou mostů, včetně elektrifikace a aplikace moderních železničních a konstrukčních technologií pro vysokorychlostní (160 km/h) a vysokokapacitní (231 vlaků za den / 43 mil. tun za rok) přepravu.

Ve Slovinsku probíhá a nadále bude probíhat řada infrastrukturních projektů zaměřených na modernizaci a rozvoj železniční dopravy v souladu s požadavky panevropské železniční sítě TEN-T (např. zavádění standardů GSM-R a ERTMS, výstavba dodatečné trati Ljubljana – Jesenice, modernizace úseků Ljubljana – Sežana, Ljubljana – Zidani Most, rekonstrukce hlavní železniční stanice Ljubljana). Poptávány tak jsou položky jako např. mechanické přístroje a zařízení signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení železniční aj. dopravy. V souladu s modernizací železniční dopravy obměňují Slovinské železnice rovněž vlakové soupravy pro přepravu osob, zejména v perspektivě 2023 – 2030.

V oblasti silniční dopravy bude v roce 2020 zahájena výstavba 2. tunelového úseku v dálničním komplexu Karavanky, rekonstrukce stávajícího tunelového úseku je plánována v období 2022 – 2023. Dále je plánována např. výstavba přímořské rychlostní silnice H6 na úseku Jagodje–Lucija (zahájení prací 2021 – 2023) či výstavba 3. rozvojové osy. Výstavba probíhá po etapách – severní část spojující region Koroška a jižní část spojující region Bela Krajina se stávající dálniční sítí, přičemž práce na severní části trasy byly již zahájeny, realizace jižní části se předpokládá po r. 2022.

Energetický průmysl

Výstavba Hydroelektrárny Mokrice, poslední z hydroelektráren na dolním toku Sávy, která je příležitostí nejen pro stavební společnosti, ale také pro nejrůznější subdodavatele zařízení a vybavení hydroelektráren, by měla být zahájena v r. 2021. Celková hodnota projektu je odhadována na 150 mil. eur, přičemž přibližně polovina bude použita na energetickou část, zbytek na infrastrukturní část.

Mezi priority do budoucna spadá také budování inteligentních sítí a energeticky účinných řešení. Státní společnost ELES, d.o.o., systémový operátor slovinské elektroenergetické přenosové soustavy, plánuje řadu aktivit, týkajících se modernizace a rozšiřování distribuční sítě za účelem zajišťování spolehlivého a bezpečného fungování přenosové soustavy. Z fondů EU jsou spolufinancovány např. slovinsko-chorvatský projekt SINCRO.GRID, jehož cílem je budování inteligentních sítí, nebo výstavba dvousystémového dálkového vedení Cirkovce – Pince v délce 80,5 km a trafostanice Cirkovce, což umožní vůbec první propojení s přenosovou soustavou Maďarska.

V přípravné fázi je také projekt výstavby druhého bloku Jaderné elektrárny Krško (tzv. JEK 2). V rámci Energetického konceptu Slovinska existují dva scénáře využití primárních zdrojů energie do roku 2050, které omezují využití fosilních paliv, přičemž pouze jeden předpokládá využití jaderné energie. Vzhledem k faktu, že je jaderná energie vnímána jako nízkoemisní zdroj energie a má podporu současné vlády, je scénář s využitím obnovitelných zdrojů energie (44 %) a jaderné energie (36 %) reálný. U současného reaktoru se předpokládá fungování do r. 2043, o výběru nové technologie však pravděpodobně nebude rozhodnuto před r. 2030 v důsledku rychlého vývoje jaderných technologií. Současný výkon reaktoru (0,7 GW) nebude v budoucnu dostačující, proto se odhaduje, že bude mít nový reaktor výkon mezi 1 a 1,2 GW.

ICT

Slovinsko se v posledních letech profiluje jako zelená destinace, o čemž svědčí mnohá mezinárodní ocenění. V návaznosti na tuto strategii hledají jednotlivá města a regiony řešení a služby, které budou v souladu se zelenou politikou a trvale udržitelným rozvojem (snižování emisí skleníkových plynů, snižování hluku, péče o přírodní zdroje a jejich ochrana, efektivní nakládání s odpady atd.). Existuje proto také poptávka po digitálních technologiích pro lokální samosprávu měst (Smart Cities), po systémech zaručujících trvale udržitelnou mobilitu, intermodalitu v rámci MHD, zavedení jednotných jízdenek apod. V rámci pokračující digitalizace veřejného sektoru se bude Slovinsko do budoucna zaměřovat na projekty, jako jsou např. elektronický občanský průkaz, budování sítě 5G, informační bezpečnost v rámci státní správy v cloudu, elektronický systém veřejných zakázek a hromadné veřejné zakázky ve zdravotnictví a o další služby, podpora digitálních kompetencí a inovací u zaměstnanců veřejného sektoru aj. Slovinsko disponuje solidně rozvinutým ICT sektorem a značným množstvím odborníků z oblasti robotiky a umělé inteligence, dosahuje nadprůměrné výsledky rovněž v oblasti e-commerce a cloudových služeb. Existují možnosti zejména pro vyšší formy spolupráce se slovinskými ICT společnostmi a start-upy, mezi aktuální obory patří např. kryptovaluty či technologie blockchain.

Stavební průmysl

Po úpadku činnosti ve stavebním sektoru realizují zejména soukromí investoři v posledních dvou letech řadu projektů na výstavbu rezidenčních budov. Jde zejména o nadstandardní bytové, hotelové či obchodní komplexy. Mezi plánované projekty v metropoli patří např. víceúčelový komplex Šumi v centru Lublaně (KD Group), bytový komplex v lublaňské čtvrti Šiška (Spektra Invest), projekt Peca (Linel Invest) aj.

České společnosti se mohou zapojit také do modernizace přístavu Koper, která probíhá intenzivně již od r. 2016. V investiční perspektivě 2020 – 2025 se očekávají výraznější investice do přístavní infrastruktury a vybavení, např. prodloužení severní části mola I, rekonstrukce  míst pro kotvení v bazénu II nebo prohloubení plavebních kanálů. V investiční perspektivě do r. 2030 je plánováno např. prodloužení mola II, výstavba mola III, výstavba nových skladovacích prostor či optimalizace vnitřní dopravy a infrastruktury v přístavu.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Slovinsko od uzavření jediné továrny na výrobu cukru v roce 2006 nedisponuje vlastní výrobou a je proto netto dovozcem cukru. Každoročně doveze Slovinsko cukr a s tím související produkty za více než 60 mil. eur.

Zpracovatelský průmysl

Slovinsko stále nedisponuje domácím velkoobjemovým zpracovatelským závodem na zpracování dřeva. Tato skutečnost implikuje více možností, např. investice do dřevozpracujícího průmyslu ve Slovinsku, výhodný nákup nezpracované kulatiny či příležitosti pro české exportéry dřeva, zejména opracovaného dřeva a dřevěných polotovarů pro další využití především ve stavebním a nábytkářském průmyslu.

Obranný průmysl

Slovinsko usiluje o navýšení obranného rozpočtu, zejména za účelem provedení nezbytné modernizace ozbrojených sil v souladu s Resolucí o dlouhodobém programu rozvoje a vybavování Slovinské armády do roku 2025 (Sb. zák. SI, č. 99/10) a záchranných složek v souladu s Resolucí o národním programu ochrany před přírodními a jinými újmami v období 2016 – 2022 (Sb. zák. SI, č. 75/16). Slovinský trh je vyspělý a orientovaný na moderní technologie, precizní zpracování, interoperabilitu, modularitu, víceúčelovost technologií a spolehlivost obchodních partnerů. Pro český obranný průmysl tak představuje příležitost uplatnit výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou a využít znalost moderních technologií a postupů.  Poptávány jsou zejména produkty jako např. obrněná a transportní vozidla, technologie k neutralizaci výbušných prostředků, zbraně a střelivo, minomety, dělostřelecké systémy, letouny, helikoptéry, bezpilotní systémy a systémy na dálkové ovládání pro účely sběru dat, radary dlouhého a krátkého dosahu apod.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Slovinsko je zemí s rozvinutou ekonomikou, výkonnou státní administrativou a silnou konkurencí. Každý investor by se měl řídit standardními postupy pro kalkulaci výnosnosti konkrétního projektu. Slovinsko má tradiční vazby se zeměmi bývalé Jugoslávie. Díky této hospodářské provázanosti umísťuje v těchto zemích snadněji své investice, především do výrobních kapacit. Takto realizovaná produkce často míří zpět do Slovinska, čímž se slovinské firmy stávají konkurenceschopnějšími.

Perspektivní obory pro české investice ve Slovinsku jsou dopravní infrastruktura (zejména železniční), energetika, věda a technologie. V oblasti dopravní infrastruktury jsou plánovány investice, které budou směřovat ke zvýšeni konkurenceschopnosti slovinského hospodářství, snížení zatížení životního prostředí, zvýšení mobility, plné harmonizaci nákladní a veřejné železniční přepravy se železniční sítí EU a zajištění základních standardů v rámci Transevropské dopravní sítě TEN-T. Dále je v důsledku hospodářské a finanční krize v letech 2009 – 2013 stále aktuální restrukturalizace podniků v různých oborech (doprava, spoje, finanční sektor atd.).

Seznam aktuálních investičních příležitostí je k dispozici také na portálu Invest Slovenia, sekce „Investment opportunities„.

Infrastrukturní projekty

Strategie rozvoje dopravy Slovinské republiky do roku 2030 je k dispozici v anglickém jazyce na stránkách Ministerstva infrastruktury SI (Transport Development Strategy of the Republic of Slovenia Until 2030).

Silniční infrastruktura:

  • Výstavba 2. tunelového úseku v dálničním komplexu Karavanky ve spolupráci s rakouskou společností Asfinag, která na projekt přispěje částkou € 162 milionů, byla zahájena v letošním roce (2020), výstavba potrvá cca do r. 2023. Účast na SI straně se předpokládá ve výši € 150 milionů. Po dokončení projektu se počítá s rekonstrukcí 1. tunelového úseku (v období 2023 – 2027).
  • Výstavba přímořské rychlostní silnice (H6) na úseku Jagodje – Lucija (2021 – 2023).
  • Rozšíření lublaňského dálničního okruhu a výstavba nových napojení na dálnici (Šmarje-Sap, Brezovica, Vrhnika).
  • Protivětrné zábrany na rychlostní silnici H4 (Rebernice, Vipavska dolina).
  • Výstavba 3. rozvojové osy (dálniční síť), spojující regiony Koroška a Bela krajina. Práce na severní části trasy byly již zahájeny, realizace jižní části se předpokládá po r. 2022.

Železniční infrastruktura:

  • Výstavba druhé koleje na trati Divača – Koper; 27 km dlouhý úsek, z čehož bude 20 km trati tunelované (8 tunelů), stavba bude technicky náročná také kvůli přírodním podmínkám (citlivý krasový terén, převýšení 500 m). Podle odhadů odborníků dosáhnou náklady na výstavbu 2. koleje cca € 1,2 miliardy, přičemž část prostředků čerpá SI z evropských fondů, zbytek bude stát spolufinancovat pomocí půjčky Evropské investiční banky, vydáním dluhopisů, vytvořením systému public-public-partnership (ve spolupráci s vládami států, které jsou ekonomicky propojené s přístavem Koper; o spolupráci projevilo dosud zájem Maďarsko) či prostřednictvím dalších opatření jako jsou např. zavedení benzinového centu či poplatku na přepravené zboží v přístavu Koper. Začátek výstavby byl zahájen v letošním roce (2020) a dle odhadů bude trvat minimálně do r. 2025.
  • Modernizace různých tratí a zavedení technických standardů TEN-T (tj. rychlost alespoň 100 km/h, zatížení nápravy 22,5 t, elektrifikace, možnost přepravy vlaků dlouhých 0,75 km, zavedení standardů ERTMS), např. Zidani most – Dobova, Ljubljana – Jesenice, Ljubljana – Jesenice, Divača – Sežana, Pragersko – Hodoš, Maribor – Šentilj, Pragersko – Maribor, Zidani most – Pragersko.

Energetická infrastruktura

Výstavba Hydroelektrárny Mokrice (projekt HESS) – poslední z řetězce hydroelektráren na Spodní Sávě
http://www.he-ss.si/eng/he-mokrice-general-info.html


Výstavba hydroelektráren na střední Sávě
(projekt SRESA)
http://www.gen-energija.si/eng/investments-and-development/middle-sava-he-power-plants


Výstavba 2. bloku Jaderné elektrárny Krško
(projekt JEK 2)
http://www.gen-energija.si/eng/investments-and-development/jek-2


Další informace

 

Privatizace kapitálových investic státu

Slovinsko se v rámci EU řadí ke státům s nejvyšším podílem společností ve vlastnictví státu. Státní jmění SI je vysoce koncentrované, tři klíčová odvětví (tj. energetika, doprava a infrastruktura, finanční sektor) představovala na konci r. 2017 celkem 91,0 % všech kapitálových podílů SI. V minulých letech nad průměrem OECD (25 %) vyčnívalo Slovinsko ve finančním sektoru, avšak po úspěšné většinové privatizaci největší slovinské banky NLB (stát si ponechal pouze kontrolní podíl 25 % + 1 akcie) a úplné privatizaci banky NKBM a banky Abanka se tento podíl snížil ze 30 % na 22 %. V portfóliu kapitálových investic Slovinské republiky bylo na konci roku 2018 celkem 74 společností, jejichž celková účetní hodnota činila € 10,1 miliard.

Sektorové složení investičního portfólia Slovinské republiky ke dni 31. 12. 2018 je znázorněno v tabulce níže:

Sektor

Podíl v portfoliu investic (%)

Doprava a infrastruktura

37,7

Finance

22,0

Energetika

31,3

Hospodářství a cestovní ruch

9,0

Zdroj: Slovenski državni holding d.d.

Úřad pro makroekonomické analýzy (UMAR) ve své studii z r. 2014 zdůrazňuje, že společnosti ve většinovém vlastnictví státu ve většině případů vykazují slabší výsledky hospodaření než společnosti v soukromém vlastnictví. Jejich výsledky jsou obzvlášť špatné, pokud srovnáváme čistý zisk z obratu, což poukazuje na to, že mají tyto společnosti problémy se svou základní činností. Kromě restrukturalizace upozorňuje UMAR na nutnost dalších systémových opatření pro zvýšení ziskovosti společností ve státním vlastnictví. Výnosnost (ROE) státních investic byla v době vytvoření státního holdingu velmi nízká, v dalších letech  se výnosnost postupně zvyšovala díky efektivnější strategii spravování státních investic, což  je znázorněno v tabulce níže. Střednědobým cílem je dosažení výnosnosti až 8 % do r. 2020.

Rok

Výnosnost státních investic (ROE, %)

2013

1,7

2014

1,1

2015

4,2

2016

5,7

2017

6,3

2018

6,2

Zdroj: Slovenski državni holding d.d.

Za účelem optimizace investičního portfólia schválila slovinská vláda v roce 2013 seznam kapitálových investic státu, určených k prodeji, přičemž byly některé společnosti již prodány novému majiteli, některé jsou stále ve fázi prodeje. Seznam se průběžně mění a doplňuje:

  • ADRIA AIRWAYS TEHNIKA, d.d. (52,33 %) » prodáno: Linetech Holding, S.A.
  • ADRIA AIRWAYS, d.d. (71,95 %) » prodáno: 4K Invest International Ltd.
  • AERODROM LJUBLJANA d.d. (64,85 %) » prodáno: Fraport AG
  • AERO, d.d. (32,60 %) » společnost je v konkurzním řízení
  • ELAN, d.o.o. (66,37 %) » prodáno: Merrill Lynch International a Wiltan Enterprises Limited
  • FOTONA d.d. (70,48 %) » prodáno: Technology4Medicine, LLC
  • HELIOS DOMŽALE d.d. (17,85 %) » prodáno: Ring International Holding AG
  • NOVA KBM, d.d. (81,71 %) » prodáno: Apollo Global Management, LLC a EBRD
  • Nova Ljubljanska banka, d.d. (NLB) » prodáno: 59,1% podíl prodán více menšinovým vlastníkům formou veřejné nabídky akcií (metoda IPO)
  • PALOMA, d.d. (71,01 %) » prodáno: ECO-INVESTMENT, a.s.
  • ŽITO, d.d. (27,24 %) » prodáno: Podravka d.d
  • META INGENIUM, družba tveganega kapitala, d.o.o. (48,9 %)
  • Cetis, grafične in dokumentacijske storitve, d. d. (15,3 %)
  • Menší podíly různých společností jsou zveřejněny na stránkách Slovinského státního holdingu.

Další informace:

  • Slovenian Sovereign Holding (Slovenski državni holding d.d.) – správce kapitálových investic státu, privatizace a investiční příležitosti

 

Katalog investičních příležitostí ve Slovinsku

Slovinská veřejná agentura pro podporu podnikání, internacionalizaci, zahraniční investice a technologie SPIRIT provozuje na portále Invest Slovenia katalog investičních příležitostí ve Slovinsku. Katalog uvádí příležitosti z různých hospodářských oblastí, např. zemědělství, stavebnictví, moderních technologie, energetika, cestovní ruch, zdravotnictví a zdravotní technologie apod. Katalog je k dispozici ve slovinském a anglickém jazyce na tomto odkazu.

 

Investiční příležitosti v oblasti nemovitostí

Zájemci o koupi nemovitého majetku na území Slovinska (pozemky, průmyslové objekty, turistické objekty, kanceláře, byty, domy apod.) mohou sledovat aktuální nabídky společností, které se zabývají správou a sanací špatných bankovních pohledávek. Prodejní procesy probíhají různými způsoby, obvykle formou tendru, dražby či sběru nezávazných nabídek:


Družba za upravljanje terjatev bank, d.d. (DUTB)
– slovinská konsolidační banka

HETA Asset Resolution d.o.o. – součást rakouské konsolidační banky HETA – nástupkyně zkrachovalé banky Hypo Alpe Adria

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Mezinárodní veletrhy

Přehled významných veletrhů a výstav ve Slovinsku je k dispozici v kapitole 6.4.

Projekty ekonomické diplomacie ZÚ Lublaň

 

Nanoden v Lublani a v Záhřebu

Termín konání: V důsledku epidemie COVID-19 bylo datum realizace posunuto z dubna 2020 na 2. polovinu roku 2020, přesné datum bude určeno s ohledem na vývoj situace a rozsah omezujících opatření.
Místo konání: Gospodarska zbornica Slovenije (Dimičeva ulica 13, Ljubljana) a Hrvatska gospodarska komora (Rooseveltov trg 2, Zagreb)

Velvyslanectví ČR v Lublani ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Záhřebu a CzechTrade Záhřeb v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie MZV ČR připravuje podnikatelskou misi do Slovinska a Chorvatska se zaměřením na nanotechnologie.
Česká republika je špičkou v oblasti nanotechnologií, které nabízí celou řadu inovací v různých sektorech (chemický, textilní, farmaceutický průmysl aj.) s velkým vývozním potenciálem. Cílem projektu je proto zvýšení povědomí o českých nano výrobcích na slovinském trhu a představení možností, které tyto technologie nabízí. Slovinsko i Chorvatsko se s ohledem na přírodní bohatství profilují jako trvale udržitelné destinace a z dlouhodobého hlediska kladou důraz na ochranu životního prostředí. Přeshraniční projekt bude jedinečnou příležitostí pro společnosti, jejichž výrobky umožňují např. čištění vzduchu, vod či snižování emisí. Vzhledem k rychlému stárnutí populace a narůstajícímu trendu péče o zdraví existuje také poptávka po antibakteriálních, antialergenních produktech, speciální kosmetice nebo čisticích prostředcích.
České společnosti dostanou možnost představit a vystavit své produkty a navázat obchodní kontakty v rámci individuálních B2B jednání. Firmy bychom rádi povzbudili k vyšším formám spolupráce, zejména při vývoji nových produktů, a rovněž k propojení s vědeckou či akademickou sférou. Partnerská spolupráce mezi zastupitelskými úřady v Lublani a Záhřebu českým firmám umožní širší záběr obchodních aktivit na dvou různých trzích v rámci jedné služební cesty, což pro firmy představuje úsporu času a díky finanční podpoře MZV ČR také snížení celkových výdajů.


Program

  • 10:00 – 11:00 Krátké prezentace českých firem/asociací
  • 11:00 – 13:00 Individuální B2B jednání mezi českými a slovinskými subjekty
  • 13:00 – 15:00 Pohoštění a networking
  • 15:00 – 17:00 Doprovodný program – návštěva vybraného technologického centra

 

Prezentace českého obranného průmyslu v Lublani

Termín konání: V důsledku epidemie COVID-19 bylo datum realizace posunuto z května 2020 na 2. polovinu roku 2020, přesné datum bude určeno s ohledem na vývoj situace a rozsah omezujících opatření.
Místo konání: Gospodarska zbornica Slovenije (Dimičeva ulica 13, Ljubljana)

Velvyslanectví ČR v Lublani v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie MZV ČR připravuje prezentaci českého obranného průmyslu.
Projekt je zaměřen na komplexní představení českého obranného průmyslu ve Slovinsku a dosažení jak krátkodobých cílů, tedy navázání spolupráce českých společnostní se slovinskými protějšky na úrovni B2G a B2B, tak dlouhodobých cílů, tedy prosazení českého obranného průmyslu jako dlouhodobého věrohodného a relevantního partnera slovinských státních i soukromých subjektů. České společnosti dostanou možnost představit a vystavit své produkty a navázat obchodní kontakty v rámci individuálních B2B jednání.
Projekt se uskuteční v době snah Slovinska o navýšení obranného rozpočtu a provedení nezbytné modernizace ozbrojených sil a záchranných složek. Slovinský trh je vyspělý a orientovaný na moderní technologie, precizní zpracování, interoperabilitu a spolehlivost obchodních partnerů. Pro český obranný průmysl tak představuje příležitost uplatnit výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou a využít znalost moderních technologií a postupů.  Projekt vyplývá ze sdíleného zájmu české i slovinské asociace obranného průmyslu na spolupráci a předpokládá komplexní setkání všech relevantních aktérů.


Program

  • 9:00 – 9:30 Kulturní program
  • 9:30 – 10:30 Prezentace ministerstev obrany obou zemí a obranných asociací obou zemí
  • 10:30 – 11:30 Krátké prezentace českých firem
  • 11:30 – 13:30 B2B individuální jednání mezi českými a slovinskými subjekty
  • 13:00 – 15:00 Pohoštění a networking

 

Prezentace brněnských veletrhů na slovinském trhu

Termín konání: V důsledku epidemie COVID-19 bylo datum realizace posunuto z března 2020 na 2. polovinu roku 2020, přesné datum bude určeno s ohledem na vývoj situace a rozsah omezujících opatření.
Místo konání: Gospodarska zbornica Slovenije (Dimičeva ulica 13, Ljubljana)

Velvyslanectví ČR v Lublani v rámci exportních služeb představí potenciálním zájemcům z řad slovinských podnikatelů jednotlivé veletrhy, které se konají na brněnském výstavišti. Zvláštní důraz bude kladen na prezentaci Mezinárodního strojírenského veletrhu s cílem organizace incomingové mise slovinských firem na MSV v budoucnu.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Ljubljani (Slovinsko) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem