Odpovědnost za škodu patří k pojmům, které by měl znát každý podnikatel. Současný občanský zákoník sjednotil úpravu, která byla dříve rozdělena mezi občanský a obchodní zákoník. Pracovněprávní odpovědnost za škodu zůstává upravena samostatně v zákoníku práce.

Základem je obecná prevenční povinnost. Každý má jednat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo majetku jiného, pokud to vyžadují okolnosti nebo zvyklosti soukromého života. Pro podnikatele to znamená hlavně obezřetnost při smlouvách, provozu firmy, práci zaměstnanců nebo zapojení pomocníků, například /subdodavatelů.

Odpovědnost za škodu ale nevzniká automaticky. Je třeba posoudit porušení povinnosti, vznik škody nebo jiné újmy a příčinnou souvislost. U smluvních povinností obecně platí, že strana, která povinnost poruší, nahradí škodu druhé straně. Výjimkou může být mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na vůli škůdce.

Protiprávnost mohou vyloučit například výkon práva, plnění povinnosti, přiměřená svépomoc, krajní nouze, nutná obrana nebo svolení poškozeného.