Zálohy na zdravotní pojištění patří mezi pravidelné povinnosti osob samostatně výdělečně činných. Jejich výše se dlouhodobě odvíjí od průměrné mzdy, a proto se v čase postupně zvyšují. Růst průměrné mzdy se přímo promítá do minimálního vyměřovacího základu, ze kterého se zálohy na zdravotní pojištění počítají.

Minimální záloha na zdravotní pojištění odpovídá 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy. Pokud podnikatel nedosáhne dostatečně vysokého ročního zisku, vztahuje se na něj právě tato minimální částka. Jakmile jsou příjmy vyšší, pojistné se vypočítává z reálného základu a zálohy na zdravotní pojištění rostou.

Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ na hlavní činnost, jejichž roční hrubý zisk nepřesáhne dvanáctinásobek průměrné mzdy. Začínající podnikatelé mají navíc v prvním období podnikání povinnost sníženou. Pokud je tato hranice překročena, minimální zálohy se neuplatní a odvody se zvyšují podle skutečných příjmů.

Kdo platí minimální a kdo vyšší zálohy na povinná pojištění? Hlídejte si termíny

U vedlejší činnosti se zálohy na zdravotní pojištění během roku neplatí. Pojistné se doplácí jednorázově až po podání přehledu o příjmech a výdajích. Stejně tak zálohy nehradí OSVČ, které jsou současně zaměstnané, protože povinnost odvádí zaměstnavatel. Zdravotní pojištění za vybrané skupiny osob, například důchodce nebo rodiče na rodičovské dovolené, platí stát.

Podnikatelé v paušálním režimu zdravotní pojištění samostatně neřeší, protože je součástí jedné měsíční platby paušální daně a nepodávají ani přehled pro pojišťovnu.

Přehled o příjmech a výdajích musí podat každá OSVČ, která v daném období podnikala, a to bez ohledu na výši dosažených příjmů. Na jeho základě pojišťovna vypočítá konečnou výši pojistného i nové zálohy na další období. Doplatky je nutné uhradit do osmi dnů od odevzdání přehledu.