Správný výběr obchodní společnosti pro váš obchodní plán



Komanditní společnost

Komanditní společnost je smíšenou obchodní společností, ve které se mísí prvky jak kapitálové obchodní společnosti, kdy společníci za dluhy společnosti neručí, či ručí jen omezeně, tak osobní obchodní společnosti, kdy společníci za dluhy společnosti ručí celým svým majetkem.

Komanditní společnost je právnickou osobou a lze ji založit za účelem podnikání či správy vlastního majetku, na rozdíl od veřejné obchodní společnosti však nemůže být založena za účelem výkonu advokacie ani zapsána do seznamu insolvenčních správců. Nejpodstatnějším rozdílem oproti společnosti s ručením omezeným je skutečnost, že v komanditní společnosti jsou dva druhy společníků:

  • Společník se může ve společnosti účastnit jako komanditista, jehož ručení za dluhy společnosti je obdobné jako u společníka společnosti s ručením omezeným, tedy ručí pouze do výše nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Na společnosti se účastní v podobě vkladu do společnosti.
  • Nebo se může společník na společnosti účastnit jako komplementář, který za dluhy společnosti ručí celým svým majetkem. Komplementáři, vzhledem k neomezenému ručení celým svým majetkem za dluhy společnosti, jsou ze zákona pověřeni k obchodnímu vedení společnosti. Pokud je komplementářů více, jsou oprávněni k obchodnímu vedení všichni, pokud není ve společenské smlouvě dohodnuto něco jiného.

Společnost, vzhledem k tomu, že musí být účastny dva druhy společníků, nemůže být založena samostatným zakladatelem, ale vždy je třeba, aby byla zakládána alespoň dvěma subjekty a ve společenské smlouvě bylo stanoveno, který společník je komanditista a který je komplementář.

Komplementáři i komanditisté ručí za dluhy společnosti solidárně. Ručení komanditistů je však omezeno tím, jaká výše splacení jejich vkladu je zapsána do obchodního rejstříku. Komanditista tedy ručí za dluhy společnosti jen do okamžiku, kdy je do obchodního rejstříku zapsáno, že splatil celý vklad. V tomto tedy dochází ke kombinaci kapitálové obchodní společnosti a osobní obchodní společnosti.

Komanditní společnost musí mít alespoň jednoho komanditistu a alespoň jednoho komplementáře. Pokud by se v důsledku smrti jediného komanditisty ve společnosti již žádný komanditista neúčastnil, je možné z rozhodnutí komplementářů společnost přeměnit na veřejnou obchodní společnost.

Pokud dojde k zániku účasti komplementářů ve společnosti, není tato situace výslovně zákonem řešena a vzniklá situace bude pro společnost bezpochyby obtížná, když pouze komplementáři jsou ze zákona pověření obchodním vedením společnosti a společnost tak přestane mít statutární orgán. V úvahu by tak přicházelo pouze zrušení společnosti.

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost je typickou osobní obchodní společností, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou obchodní firmou a ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem může být jak fyzická osoba, tak osoba právnická, v případě právnické osoby ale vykonává společenská práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba. Osobnímu neomezenému ručení za dluhy společnosti se tak nelze vyhnout.

Veřejná obchodní společnost nevytváří základní kapitál, když to v jejím případě není nutné (pokud není tvořen na základě společenské smlouvy), s ohledem na ručení společníků za dluhy společnost v celé výši svým osobním majetkem. Za dluhy společnosti stejně jako komplementáři komanditní společnosti ručí společníci veřejné obchodní společnosti nejen majetkem svým, ale také společným jměním manželů, pokud rozsah společného jmění manželů nebyl smlouvou zúžen.

Stejně tak za dluhy společnosti celým svým majetkem ručí i ten, kdo ke společnosti jako společník přistoupil později, a to i za dluhy vzniklé před jeho přistoupením. Může však požadovat na ostatních společnících, aby mu poskytli náhradu takového plnění a uhradili náklady s tím spojené. Jestliže zanikne účast společníka ve společnosti a společnost trvá dále, ručí tento společník jen za dluhy vzniklé před zánikem jeho účasti.

Společenská smlouva o založení veřejné obchodní společnosti musí být písemná s ověřenými podpisy a musí v ní být stanovena firma, určení předmětu podnikání nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku, a určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu a bydliště nebo sídla. Pokud tyto informace společenská smlouva obsahovat nebude, je neplatná. Firma veřejné obchodní společnosti musí být doplněna dodatkem v.o.s.

Výhodou veřejné obchodní společnosti je, že na společníky klade minimální nároky a umožňuje podnikání více osob bez formalit a bez překážek. Netvoří povinně základní kapitál, i když se společníci mohou dohodnout, že základní kapitál vytvoří.

Další devizou je, že ve společnosti není žádná složitá struktura, ale společníci se účastní činnosti společnosti osobně a přímo.

Za určitý protiklad této jednoduchosti je pak považováno osobní ručení společníků vlastním majetkem za dluhy společnosti v plné výši. Jedná se o ručení solidární a předpokládá to velkou míru důvěry mezi společníky.

Kombinací těchto vlastností je veřejná obchodní společnost považovaná za velmi důvěryhodnou formu obchodní společnosti. Donedávna například mohli advokáti vykonávat advokacii ve formě obchodní společnosti pouze v podobě veřejné obchodní společnosti. Toto omezení bylo pro svoji nepružnost později zrušeno, nicméně názorně ukazuje pozici veřejné obchodní společnosti mezi ostatními formami obchodních společností.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem