Založení společnosti bývá prvním krokem poté, co podnikatel získá představu, co komu nabídne, a co za to bude požadovat.

Související právní předpisy:

• Občanský zákoník
• Zákon o obchodních korporacích

Související právní průvodci:

• Jednočlenná společnost s ručením omezeným versus podnikání jako OSVČ
• Obchodní korporace – založení a vznik
• Obchodní korporace – zrušení
• Obchodní právo
• Obchodní společnosti – změny
• Přeměny obchodních korporací
• Převody majetkové účasti v obchodních společnostech
• Systémy vnitřní struktury akciové společnosti
• Zaknihování akcií
• Zápis do Obchodního rejstříku

Podnikání a podnikatel

Podnikáním se rozumí soustavná činnost vykonávaná samostatně na vlastní účet živnostenským nebo obdobným způsobem, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, za účelem dosažení zisku.

Podnikatelem pak podle občanského zákoníku je

• osoba zapsaná do obchodního rejstříku,
• osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
• osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle jiného zákona, tj. osoby, jejichž podnikání je vyloučeno z působnosti živnostenského zákona, tedy svobodná povolání, činnost lékařů, veterinářů, pořádání loterií, činnost bank a mnohé další činnosti vyjmenované v ust. § 3 živnostenského zákona,
• osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

Jako podnikatel tedy nemusíte nezbytně zakládat obchodní společnost. Můžete jakožto podnikající fyzická osoba požádat o vydání živnostenského oprávnění a zařadit se mezi početný stav živnostníků, či vykonávat jako fyzická či právnická osoba činnost, která není živností, ale naplňuje definici samostatného podnikání.

Tento článek je nicméně zaměřen na případy, kdy je podnikatelská činnost uskutečňována obchodními společnostmi.

Nejčastější formu podnikání představuje podnikání prostřednictvím obchodních společností.

Obchodními společnostmi jsou:

• veřejná obchodní společnost,
• komanditní společnost,
• společnost s ručením omezeným,
• akciová společnost,
• evropská společnost,
• evropské hospodářské zájmové sdružení.

Podle způsobu ručení společníků společnosti za její dluhy rozlišujeme obchodní společnosti osobní, kapitálové a smíšené.

Obecně platí, že v kapitálových obchodních společnostech společník neručí za dluhy za trvání společnosti vůbec, nebo je jejich ručení určitým způsobem omezeno (například ručí za dluhy společnosti do výše nesplněné vkladové povinnosti (do základního kapitálu), podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem ke splnění dluhu vyzváni. Společníci neručí za dluhy společnosti, je-li úplné splacení vkladů do obchodního rejstříku zapsáno. Příkladem kapitálové společnosti je společnost s ručením omezeným či akciová společnost.

V případě osobních obchodních společností ručí za dluhy společnosti buď všichni, nebo někteří společníci za dluhy společnosti celým svým majetkem. Na druhou stranu se společníci přímo osobně podílejí na řízení společnosti. Příkladem osobní obchodní společnosti je veřejná obchodní společnost.

Komanditní společnost je považována za typ smíšené společnosti, kde jeden nebo více společníků ručí za dluhy celým svým majetkem (komplementáři) a jeden nebo více společníků ručí za dluhy společnosti jen do výše své nesplněné vkladové povinnosti (komanditisté). V případě komanditní společnosti se tak kombinují prvky jak osobního ručení některých společníků za dluhy společnosti, tak ručení některých společníků jen do výše svého nesplaceného podílu na základním kapitálu, a pokud je splacen, pak za dluhy společnosti neručí vůbec.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.