Související právní předpisy:

• Občanský soudní řád
• Zákon o veřejných rejstřících
• Občanský zákoník
• Zákon o obchodních korporacích
• Zákon o soudních poplatcích
• Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev

Související právní průvodci:

• Nadnárodní formy společností
• Obchodní korporace – založení a vznik
• Obchodní korporace – zrušení
• Obchodní právo
• Odpovědnost statutárního orgánu
• Podnikání zahraničních osob v ČR
• Podnikatelská seskupení
• Přeměny obchodních korporací
• Převody majetkové účasti v obchodních společnostech
• Správný výběr obchodní společnosti pro váš obchodní plán
• Veřejné rejstříky

Zápis změn v obchodním rejstříku obecně

Obchodní rejstřík je veřejný seznam vedený rejstříkovými soudy (krajskými a Městským soudem v Praze), do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o obchodních společnostech, družstvech a fyzických osobách – podnikatelích za podmínek § 42 a 43 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Účelem obchodního rejstříku je vést stálou evidenci potřebných údajů o obchodních společnostech a zajištění, aby byly tyto údaje v souladu s objektivní skutečností. Z toho důvodu jsou rejstříkové soudy povinny zveřejnit zapisované, měněné či vymazané údaje bez zbytečného odkladu po zápisu.

Principy ovládajícími obchodní rejstřík, respektive zákon o veřejných rejstřících, jsou principy materiální a formální publicity. Princip formální publicity stanovuje povinnost rejstříkového soudu uveřejnit údaje o zapsané osobě a listiny, které jsou obsažené ve sbírce listin, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Současně umožní úředně ověřený elektronický opis a dále listinný úředně ověřený opis listiny uveřejněné ve sbírce nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v rejstříku není, a ověřený výstup z informačního systému veřejné správy.

U principu materiální publicity rozlišujeme pozitivní stránku a negativní stránku. § 8 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících, který upravuje negativní stránku tohoto principu, stanoví, že proti tomu, kdo jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. Z negativní stránky principu materiální publicity vyplývá, že důkazní břemeno o nedostatku dobré víry nese osoba, která se nedostatku dobré víry dovolává, tj. osoba, jejíž zápis v obchodním rejstříku je (případně) ohledně určitého údaje nesprávný či chybný (NS 29 Odo 625/2005).

V § 8 odst. 2 je upraven pozitivní princip materiální publicity, přičemž vyjadřuje právo zapsané osoby namítat údaje zapsané ve veřejném rejstříku nebo listiny uložené ve sbírce listin vůči třetím osobám od okamžiku jejich zveřejnění. Zákon dále staví, že těchto údajů a obsahu listin se zapsaná osoba nemůže dovolávat u jednání uskutečněných do uplynutí patnáctého dne po zveřejnění, jestliže třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět. Taková situace je ale vzhledem k principu formální publicity, který stanovuje povinnost rejstříkového soudu uveřejnit údaje o zapsané osobě a listiny způsobem umožňujícím dálkový přístup, nepravděpodobná.

V této souvislosti je třeba upozornit na existenci trestného činu „Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění“ podle ust. § 254 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo „uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek, anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti, nebo kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, anebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen“.

Za tento trestný čin hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti. V případě, že by byla způsobena značná škoda na cizím majetku, bude pachatel potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem, v případě způsobení škody velkého rozsahu, mohl by být uložen trest až do výše osmi let. Výše uvedené, nechť slouží jako apel na osoby odpovědné za obchodní vedení společnosti, aby tyto osoby dodržovaly povinnosti, které budou dále v tomto textu popsány.

Návrh na zápis, změnu nebo výmaz údajů v obchodním rejstříku může podat pouze oprávněná osoba, v krajním případě kdokoli, kdo k tomu prokáže právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy zapisované skutečnosti. Návrh je povinně podáván spolu s přílohami v listinné podobě nebo prostřednictvím elektronicky vyplněného formuláře, který je k dispozici na www.justice.cz. Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen, návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky.

V obchodním rejstříku se zveřejňují následující údaje:

u všech forem obchodních společností shodně:

• jméno a sídlo,
• předmět podnikání (v souladu s vydanými živnostenskými listy),
• právní forma právnické osoby,
• den vzniku a zániku právnické osoby,
• název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc

u veřejné obchodní společnosti:

• u veřejné obchodní společnosti jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků,

u komanditní společnosti:

• u komanditní společnosti jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků s uvedením, který ze společníků je komplementář a který komanditista,
• označení podílu, může-li komanditista vlastnit více podílů,
• výše komanditní sumy každého komanditisty a její změny,

u společnosti s ručením omezeným:

• jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu společníků, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků,
• výše základního kapitálu,
• výše podílu každého společníka,
• označení podílu, může-li společník vlastnit více podílů,
• druh podílu a popis práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin (upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů) a údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list,

u akciové společnosti:

• výše základního kapitálu a rozsah jeho splacení,
• počet, druh, forma a jmenovitá hodnota akcií nebo údaj o tom, že společnost vydá akcie, které nemají jmenovitou hodnotu (kusové akcie), a v jakém počtu, údaj o tom, zda budou vydány akcie jako zaknihovaný cenný papír nebo budou imobilizovány,
• název druhu akcií a popis práv a povinností s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy uložené ve sbírce listin (vydala-li společnost akcie různých druhů),
• případné omezení převoditelnosti akcií na jméno,
• má-li společnost jediného akcionáře, zapisuje se i jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, tohoto akcionáře

u družstva:

• údaj o tom, zda se jedná o družstvo, bytové družstvo nebo sociální družstvo,
• výše základního členského vkladu, popřípadě vstupního vkladu.

V případě změn uvedených skutečností je třeba tyto změny přijmout k tomu oprávněnými orgány (osobami) v příslušném schvalovacím procesu za dodržení zákonných podmínek a následně je třeba tyto skutečnosti doložit rejstříkovému soudu spolu s návrhem na vyznačení příslušných změn.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.