Podnikatelská seskupení

Článek seznamuje čtenáře s podnikatelskými seskupeními, tedy se samostatnými obchodními korporacemi spojenými vztahy ovládání či jednotného řízení. Poskytuje ucelený přehled o takových seskupeních, odlišuje jejich jednotlivé typy a popisuje práva a povinnosti obchodních korporací nacházejících se v takových seskupeních.

Související právní předpisy:

Související právní průvodci:

Úvod

Zákon o obchodních korporacích již oproti obchodnímu zákoníku opustil koncepci ovlivněnou německým právem a zavedl novou koncepci podnikatelského seskupení inspirovanou právní úpravou francouzského pojetí. Toto pojetí je doplněno akcentem pravidla tzv. wrongful trading a také novou úpravou pro případ úpadku korporace.

Na první pohled tato koncepce snižuje roli akcionářů a společníků v celém procesu, nicméně samotný zákonodárný text toto nepotvrzuje – akcionáři či společníci mají totiž dominantní vliv, když se jim zakládá právo výstupu ze seskupení v případě negativního vlivu seskupení na jejich postavení.

Zákon tak reaguje na to, že seskupení je ekonomickou realitou, kterou právo může regulovat, nikoliv však zakazovat, a proto zákon reaguje výhradně na negativní následky spojené s podnikatelskými seskupeními, jelikož u těch pozitivních taková regulace není zapotřebí.

Zákon předpokládá tři základní stupně podnikatelských seskupení, jimiž jsou koncern, ovládání a ovlivnění. Hierarchie třístupňového podnikatelského seskupení je pak taková, že nejvýše stojí koncern, jenž je kvalifikovanější než ovládání, které je ale zároveň kvalifikovanější než ovlivnění. Tomu odpovídá i členění tohoto článku, kdy každá kapitola popisuje jiný stupeň podnikatelského seskupení.

• Témata: Právní průvodce | Právo
• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby

Doporučujeme