Koncern

V případě koncernu jde o ekonomickou jednotku s pevnějším stupněm vnitřní organizace, zákon o obchodních korporacích ve svých ustanoveních vytváří pravidla pro existenci koncernu, v rámci kterého jsou řízené osoby podřízené soudržné politice s jednotným hospodářským účelem.

V koncernu jsou vnitřní výhody a nevýhody stanoveny v rámci celého uskupení tak, aby nedošlo k úpadku jednoho z členů koncernu. Koncern sám pak nemá právní osobnost, tedy nemůže sám uzavírat smlouvy, být účastníkem soudního nebo správního řízení apod. To může činit vždy pouze jednotlivý člen koncernu. Jinými slovy každý člen koncernu si ponechává svoji právní osobnost.

V koncernové terminologii se pak používá terminologie řídící osoba (neboli mateřská společnost) a řízená osoba (v podstatě jde o ovládající a ovládanou osobu s prvky konsorcia, důsledkem čehož je jiné názvosloví), kdy řídící osobou může být kdokoliv (soukromá právnická osoba, fyzická osoba, stát nebo veřejnoprávní korporace, apod.), osobou řízenou pak pouze obchodní korporace.

Vnitřní organizace koncernu se projevuje v jeho jednotném řízení, kdy řídící osoby sledují a prosazují koncernové zájmy v rámci koncernové politiky, resp. rovněž kontrolují podnikání řízené osoby. Přitom není podstatné, jak koncern vznikl (na základě jakých smluv či ujednání), rozhodující je pouze jednotné řízení a vnitřní zhojení výhod a nevýhod s tím souvisejících.

Zákon stanovuje, že je koncern založen již při existenci jedné řídící osoby a jedné osoby řízené. Není vyloučen ani případ, kdy je řídicích či řízených osob více.

Řízení koncernu musí směřovat ke strategickému cíli, což je důležitý indikátor koncernu, protože struktury ovlivnění a ovládaní sice mohou vykazovat určitý stupeň řízení, nebudou však mít strategický cíl.

Kromě strategického cíle, je rovněž důležitý faktor jednotné politiky koncernu, kdy jednotlivé kroky řízení (resp. politiky) směřují k jednotnému cíli koncernu. Jde o vědomou koordinaci jednotlivých kroků. Pokud nebude prokázána existence koncernu, například když bude vliv vykonáván jen ve vztahu k jedné z řízených osob a na druhou nikoliv, nepoužijí se v takovém případě ustanovení o koncernu, ale aplikují se pravidla pro ovlivnění.

Formální kontrolou koncernu je pak uveřejnění informae o existenci koncernu na internetových stránkách všech členů koncernu. Webové stránky by měly mít zřízeny všechny obchodní korporace v koncernu, bez ohledu na to, zda jsou dle zákona povinně zřizované (jako je tomu u akciové společnosti) nebo ne.

Vytvoření internetových stránek u jednotlivých členů koncernu by mělo být učiněno co nejdříve po vzniku koncernu a nejlépe ještě předtím, než dojde k případné škodné události způsobené jeho vlivem. Pouze uveřejnění informace o koncernu však nelze považovat za skutečnost dokazující jeho existenci, musí být splněny i výše uvedené základní znaky takového koncernu. Pokud by takové uveřejnění na internetových stránkách chybělo, pak by se jednalo o takzvaný nepřiznaný koncern, který by se řídil podle pravidel ovládání nebo ovlivnění v závislosti na konkrétní situaci. Uveřejnění informace o koncernu má svoje opodstatnění při možnosti zprostit se povinnosti náhrady újmy v případě, že vznikla v zájmu koncernu.

Koncerny mohou vytvářet koncernové závody, jinými slovy závody řízené a řídící osoby, přičemž závodem se rozumí organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Podnikatel přitom může mít i více závodů.

Pokyny řídící osoby

Orgán řídící osoby může udělovat orgánům řízené osoby pokyny týkající se obchodního vedení, a to v případě, jsou-li takové pokyny v zájmu koncernu. Takový pokyn přitom může být udělen pouze po deklaraci koncernu na internetových stránkách jeho jednotlivých členů. V případě, že tak ještě učiněno nebylo, musí členové orgánů řízené osoby dokázat obhájit, že narovnání v rámci koncernu přijde ještě před případnou škodnou události, jinak by členové statutárních orgánů řízené osoby nepostupovali s péčí řádného hospodáře.

Zákon o obchodních korporacích předpokládá, že pokyn může udělit pouze orgán řídící osoby, jelikož by pokyn měl udělovat pouze ten, kdo má sám povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Tyto pokyny přitom musí být uděleny v koncernovém zájmu, tudíž by orgán řídící osoby měl svůj pokyn při jeho udělení adekvátně zdůvodnit a vysvětlit orgánu řízené osoby, že jde o pokyn v zájmu koncernu.

Ačkoliv udělený pokyn může ve svém důsledku způsobit řízené osobě újmu, členové orgánů řízené osoby mající povinnost jednat s péčí řádného hospodáře se dle zákona mohou z takové odpovědnosti za újmu vyvinit právě s odvoláním na to, že daná újma byla způsobena v koncernovém zájmu a že byla nebo bude v rámci tohoto koncernu vyrovnána. Skutečnost nicméně musí pro zproštění se odpovědnosti prokázat.

Zproštění povinnosti hradit újmu

Existuje zvláštní možnost vyrovnání újmy v koncernu. Obligační vztahy v této formě uskupení často vznikají v rámci dlouhodobého výhledu sledujícího konkrétní strategické cíle koncernové politiky, v jejímž rámci může docházet nejen ke kladnému, ale i k zápornému ekonomickému efektu, na což zákon pamatuje a dává v koncernu možnost jiného vyrovnání než náhradu způsobené újmy.

Ustanovení o náhradě újmy se totiž nepoužijí v případě, kdy řídící osoba prokáže, že újma zapříčiněná vlivem řídící osoby vznikla v zájmu koncernu, a byla nebo bude v rámci tohoto koncernu vyrovnána. Způsobená újma je nebo bude vyrovnána, byla-li nebo bude-li v přiměřené době a v rámci koncernu nahrazena přiměřeným protiplněním nebo jinými prokazatelnými výhodami plynoucími z členství v koncernu. Lhůta pro takové vyrovnání zákonem stanovená není.

Pod výhodami plynoucími z členství v koncernu si pak lze představit např. marketingové výhody, které řízené osobě vyplývají ze zařazení do koncernu. Dojde-li pak zásahem řídící osoby k pozastavení části výroby řízené osoby, protože je to v rozporu s koncernovou politikou, lze tuto újmu vyrovnat právě tím, že řízené osobě klesají marketinkové a reklamní výdaje, jelikož je členem koncernu. Tato zásada se však neuplatní v případě, kdy dojde v důsledku jednání řídící osoby k úpadku osoby řízené.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.