Podnikatelská seskupení

Zpráva o vztazích

Zákon nezakládá povinnost vypracování zprávy o vztazích pro všechny typy podnikatelských seskupení, ale pouze ve vztahu k ovládání a ke koncernu. Pouze ovlivněné obchodní korporace povinnost vypracovávat zprávu o vztazích nemají.

Povinnost vypracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou je na statutárním orgánu ovládané osoby, lhůta je přitom stanovená do 3 měsíců od skončení uplynulého účetního období. Zpráva musí být vypracována s péčí řádného hospodáře, neměla by přitom obsahovat jen obsah zákonem požadovaných informaci, ale i s tím související vysvětlení a posouzení.

Náležitosti zprávy o vztazích:

  • a) struktura vztahů mezi výše uvedenými osobami;
  • úloha ovládané osoby;
  • c) způsob a prostředky ovládání, tedy zda bylo ovládání nebo řízení činěno přes valnou hromadu, výsledkem dominantní společenské pozice ovládající nebo řídicí osoby nebo např. důsledkem dohody o výkonu hlasovacích práv, akcionářské dohody, apod.;
  • d) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky.
    Důležité je uvést, že nejde jen o prostý přehled jednání, ze zprávy musí jasně vyplývat, zda konkrétní jednání bylo učiněno v zájmu nebo na popud ovládající nebo řídící osoby nebo ovládaných a řízených osob a taková jednání by měla být i podrobněji specifikována. Přehled jednání se vztahuje na veškerá jednání, tedy nejen na smlouvy, ale i na jednostranná jednání ovládané nebo řízené osoby. Tyto smlouvy a jednostranná jednání musí být blíže specifikována, a to tak, aby mohl být posouzen jejich obsah;
  • e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými;
  • f) posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma, a posouzení jejího vyrovnání, čímž se rozumní posouzení, zda jednání, která jsou ve zprávě popsána, vedla k újmě ovládané osoby a zda byla tato újma vyrovnána, resp. taktéž posouzení vyrovnání újmy z pohledu ovládané nebo řízené osoby.

Nemá-li statutární orgán potřebné informace pro vypracování zprávy o vztazích, tuto skutečnost ve zprávě s vysvětlením uvede. Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi výše uvedenými osobami a uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika.

Toto zhodnocení nemá mířit na statický popis ekonomických výhod a nevýhod popsaných ve zprávě, ale má obsahovat hodnocení, které vezme v úvahu všechny okolnosti existence seskupení. Zpráva o vztazích by zde tak měla popsat i jiné výhody navazující na členství v seskupení, a to i ty dlouhodobé či budoucí, a zároveň by měla být popsána a zhodnocena možná rizika členství v seskupení, např. možné důsledky hrozícího úpadku členů seskupení. Statutární orgán současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma způsobená ovládané osobě.

Účelem zprávy o vztazích je zajistit osobám s omezenou možností dostat se k informacím dostatek podkladů pro možné posouzení jednání orgánů korporace. Neodlišují se důvody vzniku ovládaní nebo koncernu, předpokládá se, že se při jejich existenci taková zpráva vždy vypracuje, a to i kdyby takový faktický vliv nebyl využit.

Právo společníků obchodní korporace se s takovou zprávou seznámit je pak obdobné právu společníků se seznámit s účetní závěrkou. Není-li zpráva o vztazích společníkům předložena, lze usuzovat o porušení péče řádného hospodáře statutárního orgánu ovládané osoby. Přitom se nelze odvolávat na nepředložení takové zprávy společníkům pouze z důvodu obchodního tajemství. Takové nepředložení je sice možno, ale muselo by být dostatečně dobře zdůvodněno a mělo by jim být umožněno právo přezkumu takového rozhodnutí.

Přezkum zprávy o vztazích

Přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem

Zpráva o vztazích vypracovaná statutárním orgánem ovládané osoby podléhá přezkumu jeho kontrolním orgánem, samozřejmě jen za předpokladu, že je kontrolní orgán zřízen. Přezkum zprávy o vztazích přitom nenaleží jen do kompetence obligatorního kontrolního orgánu (dozorčí rada, správní rada, kontrolní komise) ale i do kompetence kontrolních orgánů vytvořených vnitřními předpisy (např. dozorčí rada u společnosti s ručením omezeným).

O výsledcích přezkumu informuje kontrolní orgán nejvyšší orgán ovládané osoby se svým stanoviskem, které by mělo obsahovat jeho názor na vyrovnání újmy způsobené ovládané osobě.

Členové kontrolního orgánu postupují při kontrole s péčí řádného hospodáře. Zjistí-li kontrolní orgán při kontrole zprávy o vztazích jakékoliv vady, vyzve statutární orgán k nápravě, přičemž po takové nápravě má kontrolní orgán právo na další přezkum. Pokud statutární orgán neodstraní vytčené vady, měl by důkladně zdůvodnit, proč tak neučinil.

Je důležité pamatovat na to, že výše uvedený přezkum se dle zákona nevyžaduje v případě, kdy ovládající osobou je pouze jediný společník ovládané osoby, nebo jsou-li všichni společníci ovládané osoby osobami jednajícími ve shodě vůči ovládané osobě. Jednání ve shodě bude záležet na konkrétní situaci a bude posuzováno v souladu se zákonem.

Přezkum zprávy o vztazích znalcem na návrh kvalifikovaného společníka

Každý kvalifikovaný společník ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracovaná řádně (např. neúplně, nepravdivě apod.), může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce.

Nesmí však u takového společníka docházet ke zneužití daného institutu, výsledkem by totiž mohlo být rozhodnutí soudu, že zpráva byla vypracována řádné a uložení uhrazení odměny a nákladů znalce společníkovi, který k tomuto přezkumu podal podnět. Toto právo lze uplatnit do jednoho roku ode dne, kdy se kvalifikovaný společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo se dozvědět mohl.

Kvalifikovaným společníkem se rozumí u společnosti s ručením omezeným společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % podílu na základním kapitálu společnosti nebo 10 % podíl na hlasovacích právech ve společnosti.

U akciové společnosti se pak za kvalifikovaného akcionáře považuje akcionář nebo akcionáři:

  • a) vlastnící akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 5 % základního kapitálu společnosti, jejíž základní kapitál je 100 000 000 Kč nebo nižší;
  • b) vlastnící akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 3 % základního kapitálu společnosti, jejíž základní kapitál je vyšší než 100 000 000 Kč a zároveň nižší než 500 000 000 Kč;
  • c) vlastnící akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 1 % základního kapitálu společnosti, jejíž základní kapitál je 500 000 000 Kč nebo vyšší.

Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k řízení o přezkumu zprávy o vztazích, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné.

Společník může v rámci svého návrhu rovněž navrhnout konkrétní osobu znalce, soud však není tímto návrhem vázán. O návrhu na jmenování znalce soud rozhoduje ve lhůtě 15 dnů od doručení předmětného návrhu.

Pokud soud v této lhůtě o návrhu na jmenování znalce nerozhodne, platí, že schválil znalce navrženého společníkem. Pro splnění této podmínky je však nezbytné, aby byl návrh na jmenování znalce bezvadný a současně aby byla navržena osoba, způsobilá být znalcem.

Možnost změny jmenovaného znalce se pak váže na hrubé porušení jeho povinnosti a návrhu kvalifikovaného společníka na jeho odvolání a jmenování nového. Důkazní břemeno o porušení povinnosti znalce leží na navrhovateli, tedy na kvalifikovaném společníkovi.

Po jmenování znalce je ovládaná osoba povinna znalci poskytnout potřebnou součinnost k přezkumu zprávy o vztazích. Znalecký posudek přezkoumávající zprávu o vztazích doručí znalec ve stanovené lhůtě soudu, který ho jmenoval a osobě, jejíž orgán přezkoumávanou zprávu vyhotovil.

Závěry takové zprávy se doručí i navrhovateli a dalším společníkům, kteří k takovému návrhu přistoupili. Tudíž ze zákona neplyne právo všech společníků seznámit se se znaleckým posudkem, ale dle odborného výkladu by jim takové právo upřeno být nemělo.

Odměna znalce za zpracování znaleckého posudku se určuje dohodou a hradí ji ovládaná osoba. Nedohodnou-li se znalec s ovládanou osobou na výší odměny, určí ji na návrh některého z nich soud, který znalce jmenoval. Kromě odměny znalci náleží i náhrada účelně vynaložených nákladů (např. překlady potřebných listin apod.).

Kromě kvalifikovaného společníka dává zákon možnost navrhnout jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích také každému společníkovi ovládané osoby, jsou-li ve zprávě o vztazích uvedeny informace o tom, že vznikla újma, která nebyla nebo nebude vyrovnána.

Obdobně má každý společník právo se dovolávat takového přezkumu v případě, kdy zpráva o vztazích nereagovala na podstatné výhrady, resp. připomínky kontrolního orgánu, pokud nepůjde o výhrady, které mohly být statutárním orgánem odstraněny a jejichž povaha není z hlediska věrohodnosti a správnosti zprávy o vztazích rozhodná.

Posouzení toho, co je pro věrohodnost a správnost zprávy rozhodné, závisí na konkrétních okolnostech, zejména půjde o to, zda výhrady kontrolního orgánu byly pro celkový závěr zprávy podstatné a zda se s nimi statutární orgán vypořádal.

Právo na seznámení se zprávou o vztazích

Toto právo je dáno společníkům ovládané osoby, kteří se mimo jiné mohou seznámit i se stanoviskem kontrolního orgánu, a to vše ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako v případě účetní závěrky.

K výše uvedenému je třeba poznamenat, že ne vždy se společníci musí seznámit se zprávou o vztazích na jednání nejvyššího orgánu, společnici osobní společnosti se totiž mohou se zprávou o vztazích seznámit kdykoliv, společnici společnosti s ručeným omezeným pak také i mimo valnou hromadu, u akciové společnosti na základě práva na vysvětlení a v případě družstva pak na základě pozvánky k členské schůzi s vyznačeným místem, kde se se zprávou o vztazích mohou podrobně seznámit.

Korporace však není povinna zprávu o vztazích společníkům zasílat či doručovat, má jen povinnost jim umožnit nahlédnutí, případně možnost si udělat její kopii.

Zpráva o vztazích se také připojuje k výroční zprávě podle předpisů upravujících účetnictví a zveřejňuje se ve sbírce listin vedené rejstříkovým soudem. Stanovisko kontrolního orgánu, které směřuje pouze dovnitř korporace pro její společníky, se neuveřejňuje.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.




• Témata: Právní průvodce | Právo
• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby