Obchodní tajemství

Podnikatelé ve svém závodu využívají různé technologické a výrobní postupy, receptury, vznikají jim vztahy s dodavateli, budují si klientelu, plánují určité obchodní strategie.

Takové informace mají většinou určitou hodnotu, jejich využívání přináší podnikateli zisk, a pokud by byly někým neoprávněně použity, podnikatel by tím mohl být poškozen. Za určitých podmínek jsou takové skutečnosti chráněny zákonem.

Přeskočit seznam kapitol

Podrobný obsah

Související zákony:

Související právní průvodci:

Co je obchodním tajemstvím

Obchodní tajemství je většinou v právní teorii řazeno mezi práva průmyslového vlastnictví. Může se jednat o konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Aby určitá skutečnost byla obchodním tajemstvím, musí podle § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) splňovat všechny uvedené znaky současně.

Podrobněji k jednotlivým znakům:

  • Konkurenčně významná povaha skutečnosti – obchodní tajemství musí být skutečností, která je tržně využitelná a jejíž vyzrazení je způsobilé přinést zlepšení podnikatelského postavení třetích osob (konkurentů).
  • Určitelnost skutečnosti nejen k ochraně obchodního tajemství, ale obecně k jakékoliv dispozici s ním je bezesporu nutná jeho dostatečně určitá identifikace. U skutečností postrádajících prvek určitosti, a které tudíž není možné přesně vymezit, nebude zřejmě ani možné dovodit ostatní zde uvedené znaky obchodního tajemství.
  • Ocenitelnost skutečnosti – skutečnost má penězi vyjádřitelnou hodnotu, je tedy zpeněžitelná či jinak hospodářsky využitelná.
  • Skutečnost související s obchodním závodem – u obchodního tajemství není důležité, jakých skutečností se tajemství týká (např. obchodní, výrobní, technický), ale že se jedná o skutečnost související s obchodním závodem.
  • Skutečnost není v příslušných obchodních kruzích běžně dostupná – příslušnými obchodními kruhy jsou myšleny osoby, které jsou potenciálními nebo skutečnými konkurenty podnikatele (nebo osoby, které by jim mohly takové skutečnosti sdělit). Na tom, že skutečnost není v příslušných obchodních kruzích běžně dostupná, nemění nic např. fakt, že je skutečnost známa vědecké veřejnosti. Nejde o obchodní tajemství, pokud jde o skutečnosti, které si může kdokoli zjistit např. z obchodního rejstříku či jiného veřejně dostupného registru.
  • Podnikatel adekvátně zajistí utajení skutečnosti závisí na podnikateli a na povaze skutečnosti, jakým způsobem zajistí její utajení. Skutečnosti mohou být zachyceny v listinách, počítačových souborech, je s nimi seznámen určitý okruh zaměstnanců podnikatele, případně i obchodních partnerů. Na místě bude ochrana hmotných nosičů informací (např. jejich uložení v trezoru), uložení smluvní povinnosti utajovat určité skutečnosti osobám, které se s nimi dostanou do styku (např. zaměstnancům) apod.

Obchodní tajemství a jeho ochrana vzniká naplněním všech výše uvedených zákonných znaků a zaniká, zanikne-li alespoň jeden znak (např. podnikatel již nepodniká kroky odpovídajícím způsobem skutečnost utajit).

Související pojmy: know-how a důvěrné informace

Know-how lze podle odborné literatury vymezit jako soubor výrobních, technických, technologických a jiných poznatků a dovedností, které vedou k racionálnějšímu nebo efektivnějšímu vyřešení určitého problému a jsou podnikatelsky využitelné. I know-how může a často i bude spadat do obchodního tajemství, pokud má ovšem všechny jeho znaky. Lze shrnout, že obchodní tajemství a know-how tvoří dvě množiny, které se částečně, ne však úplně, překrývají.

Při sjednávání smluv si obvykle jednající strany předávají různé informace důležité pro uzavření smlouvy, které mohou mít důvěrnou povahu, a podnikatel má zájem na tom, aby tyto informace druhá strana nijak dále nešířila, a aby je sama neužila způsobem, který by byl v rozporu se zájmy podnikatele.

Občanský zákoník pamatuje na ochranu takových důvěrných informací v § 1730 občanského zákoníku, kde stanoví: „Získá-li strana při jednání o smlouvě o druhé straně důvěrný údaj nebo sdělení, dbá, aby nebyly zneužity, nebo aby nedošlo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu. Poruší-li tuto povinnost a obohatí-li se tím, vydá druhé straně to, oč se obohatila.“ Porušení zásad poctivého jednání při jednání o uzavření smlouvy pak v tomto případě vede k povinnosti nahradit škodu nebo vydat bezdůvodné obohacení.

Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že důvěrné informace nemusí být takto označeny a jejich příjemce tak musí dostatečným způsobem zajistit ochranu veškerých potenciálně citlivých informací, se kterými přijde v důsledku předsmluvních jednání.

Přestože zákon nově zákonnou mlčenlivost členů orgánů společností výslovně neupravuje, vyvíjení činností směřujících k zachování obchodního tajemství a dalších důvěrných skutečností je bezpochyby součástí povinnosti vykonávat funkci orgánu právnické osoby s potřebnou pečlivostí, kterou požaduje ustanovení § 159 občanského zákoníku.

„Vlastník“ obchodního tajemství

Kdo je osobou, která má práva k obchodnímu tajemství? Obchodní tajemství patří v souladu s § 504 občanského zákoníku k obchodnímu závodu. Náleží tedy tomu, kdo obchodní závod vlastní. Taková osoba může obchodním tajemstvím nakládat, zejména může udělit svolení k jeho užití a stanovit podmínky užití.

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika