Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti



2 Infrastruktura

Vize: Konkurenceschopnost země roste s kvalitou infrastruktury

Ekonomická úspěšnost státu je do značné míry definována kvalitou infrastruktury, která funguje jako páteř hospodářství a umožňuje rozvoj podnikatelských aktivit. Kvalita propojení méně vyspělých regionů s ekonomickým centrem významně posiluje možnosti růstu v regionu, stejně jako je v tomto ohledu důležitá i jejich fyzická vzdálenost.

Rychlost výstavby dopravní infrastruktury se odvíjí od finančních možností státu. Přestože dopravní politika státu uvádí relativně rychlý pokrok ve výstavbě důležitých silničních komunikací i železničních koridorů, výstavba i údržba zaostává. Vzniká tak značná vnitřní zadluženost, která se projevuje nižší kvalitou dopravních cest, a to jak silničních, tak železničních. Citelně chybí kvalitní návaznost na evropskou dopravní síť. Proto se opatření v tomto pilíři soustředí nejen na propojování české silniční a železniční sítě na hlavní evropské trasy, ale i na zlepšování řízení kvality dopravní infrastruktury, s čímž souvisí i hledání efektivních způsobů financování infrastrukturních projektů. V rámci vytváření komfortnějších a systémově provázaných dopravních služeb, které přispívají k rozvoji podnikání i obchodu jsou pak některá opatření v tomto pilíři věnována i dopravě letecké a vodní.

Energie a její spolehlivé dodávky jsou nutnou podmínkou pro rozvoj podnikání v ČR. V současné době v energetické infrastruktuře vázne systémová provázanost energetických zdrojů při využívání alternativních výrob elektrické energie větrnými a fotovoltaickými elektrárnami, což ohrožuje energetickou bezpečnosti ČR. Z tohoto důvodu jsou nutná opatření v oblasti výstavby zálohových zdrojů, posilování energetických sítí, změny jsou nutné i v oblasti teplárenství.

Nicméně vliv na konkurenceschopnost nemá jen infrastruktura dopravní a energetická, ale i síť elektronických komunikací – zejména širokopásmové systémy přístupu k internetu. Vzhledem k tomu, že se v ČR se stále větší intenzitou rozvíjí podnikání a služby přímo navázané na přístup k internetu, zaměřují se opatření v tomto pilíři na rozšiřování pokrytí území ČR službami elektronických komunikací.

Vyspělá infrastruktura tvoří základní předpoklad pro zvyšování konkurenceschopnosti státu. Realizace navrhovaných opatření výrazným způsobem přispěje k zlepšení kvality infrastruktury a přiblíží ČR ke standardu, který je běžný v západních zemích Evropy.

2.A Cíle pilíře

  • Vybudovat rychlejší, spolehlivější, systémově provázané a komfortnější dopravní cesty a dopravní služby pro konkurenceschopné prostředí země, včetně nalezení nákladově efektivních metod k jeho financování a posilování účinného konkurenčního prostředí v tomto odvětví
  • Vytvořit systém řízení kvality údržby a rekonstrukcí dopravních cest a vysokých standardů v dopravě
  • Dosažení vyváženého energetického mixu (tj. vyvážený podíl pěti základních energetických komodit) a rozvoj inteligentních sítí
  • Ekonomicky udržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti a úspor a snižování environmentální zátěže plynoucí z energetiky životnímu prostředí
  • U elektronických komunikací je důležité především rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu, a to jak ve všech obydlených, tak v méně dostupných lokalitách, aby byla zvýšena možnost podnikání s využitím internetu i přístup k elektronickým službám veřejné správy

2.B Zahraniční srovnání

Kvalita silniční infrastruktury v ČR je v porovnání s rozvinutými zeměmi EU podprůměrná, což snižuje atraktivitu ČR pro zahraniční investory a negativně ovlivňuje i domácí podnikatele. Vzory pro zlepšení silniční infrastruktury lze nalézt podle hodnocení Světového ekonomického fóra ve Francii, Německu, Rakousku, Portugalsku a Dánsku. V těchto zemích hraje významnou roli ve financování a provozování infrastruktury vedle státu i soukromý sektor.

Železniční infrastruktura je v evropském měřítku na průměrné úrovni, avšak rekonstrukce hlavních koridorových tratí nejsou dokončeny, nedaří se vytvořit zdravé konkurenční prostředí a technologie pro kombinované systémy zaostává. Příkladem zahraniční “dobré praxe“ je Švýcarsko, kde se daří efektivně kombinovat silniční a železniční dopravu. Velká pozornost je věnována také budování úseků rychlých tratí, jako doplněk konvenční železniční sítě, který výrazně zkvalitní mezinárodní dostupnost Švýcarska.

Ve vztahu k energetice a zajišťování dodávek na tom byla ČR doposud relativně dobře, nicméně vývoj ve světové energetice v posledním desetiletí, zejména ambivalentní postoj k jaderné energetice a zvýšené využívání obnovitelných zdrojů a nároky jimi kladené na rozvodné sítě aj. energetickou bezpečnost vůči ostatním státům EU zhoršují.

Z pohledu mezinárodního srovnání mezi státy OECD v počtu realizovaných přípojek na 100 obyvatel ČR nedosahuje průměru OECD, který je 23,3 % a za tímto průměrem zaostává o 4%. Obdobně je tomu i v případě porovnání se zeměmi EU, kde je průměrná úroveň 24,8% přípojek na 100 obyvatel. V rámci Evropy lze za inspiraci považovat Německo a jeho broadbandovou strategii, jejíž součástí jsou např. vytvoření registru pasivní infrastruktury, informačního portálu, apod.

2.C Klíčové iniciativy v oblasti infrastruktury

Dopravní infrastruktura je základním předpokladem pro posílení konkurenceschopnosti státu a zároveň nástrojem, který pomáhá vyrovnávání meziregionálních disparit. V ČR v současné době chybí dlouhodobá strategie, která by zajistila koordinovaný rozvoj všech modů dopravy – tj. silniční, železniční, vodní a letecké, jejich provázanost na evropské sítě a dlouhodobě udržitelné řízení jejich oprav a údržby. Přestože každý druh dopravy čelí jiným výzvám a problémům, první fáze rozvoje bude pro všechny druhy dopravy stejná. V této fázi bude nutné vytvořit udržitelný systém financování jednotlivých složek dopravní infrastruktury a nastavit kritéria pro výběr projektů s nejvyšší ekonomickou přidanou hodnotou v souladu se SMK.

2.6 Silniční doprava

Naplnění identifikovaných cílů u silniční dopravy je podmíněno optimalizací zdrojové stránky rozpočtu určeného pro dopravu i při využití privátních zdrojů. Cíle bude dosahováno postupně dobudováváním páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic a výstavbou obchvatů významnějších sídel na hlavních silnicích I. třídy, dle výsledků nastavení priorit jednotlivých projektů podle jejich reálné ekonomické přidané hodnoty.

2.7 Železniční doprava

Na základě vyhodnocení potřeb a priorit v této oblasti vybudovat hlavní železniční síť pro dálkovou osobní a nákladní dopravu, pro městskou a příměstskou dopravu v hustě osídlených oblastech a optimalizovat síť pro páteřní regionální dopravu. Konvenční železniční systém musí být tam, kde to bude vhodné, doplněn systémem rychlých a velmi rychlých železnic, který zajistí napojení ČR na již existující síť VRT Evropy. Ta výhledově zabezpečí energeticky i environmentálně udržitelnou a konkurenceschopnou dopravu do významných evropských center. S touto otázkou souvisí i podpora vzniku sítě veřejných logistických center (VLC) a terminálů kombinované dopravy, jako propojovacích uzlů mezi sítěmi jednotlivých druhů dopravy, a to prostřednictvím veřejných rozpočtů. Podporovány budou jen životaschopné projekty nevyžadující provozní podporu.

2.8 Letecká a vodní doprava

V návaznosti na analýzu vnitřních a vnějších vztahů v oblasti středoevropské, evropské a globální letecké dopravy, a to zejména z hlediska prognózovaných kapacit a z hlediska poptávky po skladbě letadel a potřebných parametrů letišť vytvořit strategii podpory konkurenceschopnosti letištní infrastruktury. S tím souvisí i realizace propojení kolejovou dopravou s centrem Prahy a vytvoření konceptu navazujících logistických systémů, hotelových a kongresových kapacit aj.

V oblasti vodní dopravy budou posouzeny přínosy pro produkční funkci regionů a doporučeny priority pro splavnění jednotlivých úseků tak, aby byla výstavbou vodních děl zvýšena konkurenceschopnost země. Důležitou součástí projektu je koncept navazujících logistických systémů, podobně jako tomu je v Německu, Holandsku a dalších zemích s bohatou vodní vnitrozemskou dopravou, avšak v míře přiměřené našim parametrům vodních toků.

2.9 Státní energetická koncepce (SEK) a strategické usměrňování

Energetika zásadním způsobem přisívá k fungování ekonomiky a společnosti a k zajištění životní úrovně obyvatelstva. Tvoří páteřní síť státu, na které je závislá řada dalších oblastí – od průmyslu až po výkon správy státu. Na energetiku lze nahlížet z různých úhlů pohledu. Kromě bezpečnosti a udržitelnosti dodávek bude hrát do budoucna stále větší roli zajištění konkurenceschopnosti, a to jak ve smyslu cenové přijatelnosti pro průmysl a obyvatelstvo, tak ve smyslu posilování exportních schopností. Pro zvyšování konkurenceschopnosti energetiky bude pro ČR klíčové zejména vytvoření Státní energetické koncepci (SEK) s důrazem na dosažení vyváženého energetického mixu, zvýšení využívání obnovitelných zdrojů, rozvoj inteligentních sítí, apod. Dále pak ustanovení Stálé pracovní skupiny pro strategii VaVaI v oblasti energetiky v rámci Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR.

2.10 Implementace státní politiky Digitální Česko

Elektronické komunikace svými sítěmi a službami urychlují, rozšiřují a zkvalitňují komunikaci ve prospěch rozvoje celé společnosti, v souladu s požadavky občanů, firem a státních institucí. Efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) zvyšuje produktivitu a konkurenceschopnost státu.

Digitální agenda, která je první vlajkovou lodí strategie Evropa 2020, se zaměřuje se na roli a využití ICT s cílem odstranit nejrůznější elektronické bariéry v Evropě. Vzhledem k tomu, že poptávka po telefonních službách, včetně mobilních telefonních služeb, je v současnosti již prakticky nasycena, byla vybrána především opatření podporující rozvoj vysokorychlostního internetu a využití jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky. Těmito opatřeními jsou:

  1. Vytvoření metodické pomůcky pro sjednocení aplikační praxe některých ustanovení zákona o elektronických komunikacích a stavebního zákona
  2. Zřízení registru pasivní infrastruktury, jehož existence povede k podstatnému snížení nákladů na budování přístupových sítí
  3. Příprava rozvojových kritérií v přídělech rádiových kmitočtů v pásmu 790-862 MHz
  4. Analýza portfolia služeb ve veřejném zájmu (např. e-safety), která zjistí rozsah těchto služeb, požadavky na jejich kvalitativní parametry a následně i jejich kmitočtovou náročnost.

obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

3 Makroekonomická stabilita

Vize: Stojíme na zdravých a pružných základech

Stabilní makroekonomické prostředí vytvářející vnitřní i vnější rovnováhu je klíčovým předpokladem pro podporu ekonomického růstu a zvyšování zaměstnanosti. Národní stabilitu je možné vnímat z pohledu podnikatelské sféry a veřejných financí. České firmy se s nedávným hospodářským šokem vypořádaly se ctí a dokonce i přes posilující kurz české koruny udržely pozitivní bilanci zahraničního obchodu, což dokazuje prozatímní konkurenceschopnost českých firem. Oproti tomu veřejné finance jsou dlouhodobě financovány pomocí narůstajícího dluhu, který sice zvyšuje agregátní poptávku, ovšem na druhou stranu vytváří dlouhodobě neudržitelnou nerovnováhu. Ekonomika se tak stává závislou na veřejných výdajích. Zvyšující se objem placených úroků navíc odčerpává značnou část prostředků, které by se mohly použít pro nákup veřejných služeb. Je tedy potřeba uvést v praxi fiskální opatření, která zlepší hospodaření státu, znemožní v budoucnu českou fiskální nerovnováhu a pomohou vytvořit konkurenceschopný, dlouhodobě udržitelný daňový systém.

Reakce na vnější ekonomické šoky závisí z větší části na samotné kondici národní ekonomiky. Ekonomická stabilita je předpokladem pro úspěšné odolání možným dalším hospodářským šokům. Díky otevřenosti české ekonomiky hraje velkou roli i vztah ČR vůči ostatním státům. ČR má závazek stát se plnohodnotným členem Hospodářské a měnové unie, která v době svého vzniku zajišťovala stabilitu pro celý evropský region. Situace v Hospodářské a měnové unii se ovšem neustále mění a měna euro se potýká s krizemi svých členů. Otázku načasování zavedení této měny je nutné posoudit především z hlediska ekonomické výhodnosti a plnění maastrichtských kritérií. Systém včasného varování by mohl být solidním základem naší cesty k vyšší konkurenceschopnosti.

3.A Cíle pilíře

  • Dlouhodobě vyrovnaná rozpočtová politika
    • Zavedení nástrojů a postupů pro zachování rovnováhy veřejných rozpočtů
    • Optimalizace daňového mixu v ČR, dokončení daňové reformy
  • Vysoká flexibilita ČR vůči vnějším ekonomickým šokům
    • Implementace a integrace evropského systému včasného varování

3.B Zahraniční srovnání

V hodnocení makroekonomické stability pomocí Global Competitivness Index1 se ČR umístila na 48. místě (ze 139 hodnocených). V rámci kapitoly základních předpokladů konkurenceschopnosti se jedná o druhý nejhorší výsledek. GCI identifikuje klíčový problém ČR ve vládní politice financování veřejných rozpočtů a jako kritická se ukazuje vládní rozpočtová nerovnováha (102. místo).

Potenciálně nebezpečným ukazatelem je snižující se míra národních úspor (78. místo), která je zaznamenána nejen kvalitativně z pohledu respondentů GCI 2011, ale i kvantitativně v porovnání národních statistik, kdy je jasně vidět, že ČR svou dobrou pozici postupně ztrácí.

Inspiraci v jednoduchosti daňového systému můžeme hledat v Irsku, které se tradičně umísťuje na předních místech v mezinárodních srovnáních, což je způsobeno především jednoduchými nástroji komunikace podnikatelů se státní správou. Dobrým příkladem ohledně rozpočtové odpovědnosti je například Finsko, které se nejen chovalo rozpočtově odpovědně, ale dokonce popřelo vliv politického cyklu na zvýšení deficitu státního rozpočtu.

3.C Klíčové iniciativy

3.11 Rozpočtový dohled – transparentní a udržitelné veřejné finance

Fiskální nerovnováha (dluh a strukturální deficit) v ČR je dlouhodobě neudržitelná. Celý rámec fiskální politiky, počínaje institucionálním uspořádáním a konče diskrečními zásahy při překročení deficitu, prochází zásadními změnami. Na současných problémech některých zemí EU je vidět, že špatně hospodařící stát ve svém důsledku podvazuje konkurenceschopnost a celý výkon ekonomiky. Proto je třeba zavést více prvků, které budou stimulovat efektivitu veřejných financí a povedou ke snižování zadlužení českých veřejných institucí. Jedním z hlavních prvků celého projektu je implementace směrnice Rady EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, která je doplněna o zahraniční zkušenosti s fiskální konsolidací tak, aby hospodaření státu nebylo brzdou české konkurenceschopnosti.

Projekt si klade za cíl uvést v praxi fiskální opatření, která zefektivní hospodaření státu. Opatření zaměřená na snižování vládního deficitu a dluhu zahrnují jak krátkodobé politiky, jejichž cílem je rychlé snížení schodku rozpočtu, tak zejména strukturální reformy veřejných financí zaměřené na celkovou dlouhodobou fiskální udržitelnost. Mezi hlavní konkrétní opatření patří Zákon o rozpočtové kázni, fiskální numerické pravidlo, numerická rozpočtová pravidla pro místní vlády nebo celý systém státní pokladny.

3.12 Konkurenceschopný daňový systém

České daně mohou být opravdu konkurenceschopné pouze tehdy, pokud splní podmínky maximální administrativní jednoduchosti a minimalizace distorzí. V malé otevřené ekonomice hraje daňový systém mimořádně významnou roli. Daně musí být dostatečně vysoké pro český systém přerozdělování, ale v oblastech s vysokou konkurencí současně i mírně stimulující. Ekonomická krize totiž nevyvrátila většinu tezí moderního tax designu.

Český daňový systém redukuje zaměstnanost více než je nutné, preferuje financování dluhem a není dostatečně jednoduchý pro běžné spotřebitele/plátce. Hlavní navržená opatření směřují k fungování Jednoho inkasního místa, k preferovanému posunu od zdanění práce ke zdanění spotřeby, sjednocení sazeb DPH, minimalizace nepotřebných výjimek či tvorbě tzv. daňových podlah (dolních limitů) – minimálních nezdanitelných základů při výpočtu odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

3.13 Mezinárodní makroekonomická stabilita ČR – systém včasného varování

V současné době se v EU připravuje plán na celoevropský systém včasného varování, který před ČR klade několik výzev. Tento systém je zcela nový a ČR se na něj proto musí připravit a provést efektivní integraci tohoto systému.

Novou výzvou je i dokument “Pakt pro euro plus“, který artikuloval mnoho různých opatření na evropské úrovni. Zatímco valná většina opatření je v souladu s politikou vlády ČR, k některým aspektům Paktu, například zmínkám o daňové koordinaci, se vláda staví rezervovaně. Součástí opatření je i seznámení českého podnikatelského sektoru s možnými následky přijetí měny euro i dalšími možnými mezinárodními riziky.

  1. World Economic Forum (2011) – zdroj: http://www.weforum.org/

obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR

Pravidelné novinky e-mailem